TURISTICKÝ KLUB SYNTHESIA PARDUBICE, o. s. ODBOR K T 109209, KLUB STV 3606108
eské a rakouské Novohradské hory Autokarový zájezd 25. - 28. zá í 2010 23. ro ník „Setkání“ a seminá vedoucích Novohradské hory jsou tém nedot ený kraj rozlehlých les , rozzá ených luk, ek, potok a hladin rybník . Svérázné a málo známé hory na jihu ech jsou pro adu turist našeho TK málo nebo dokonce v bec neznámé. P í inou je ta skute nost, že tato d íve hust osídlená oblast byla p l století, až do pádu totalitního režimu, p ísn st eženým hrani ním pásmem se sousedním Rakouskem a tedy zakázaným územím. První a myslím že i poslední setkání našich len s Novohradskými horami bylo až v kv tnu 1997 p i akci Luboše Chládka „ eskobud jovicko“. Novohradské hory jsou od r. 2000 vyhlášeny p írodním parkem. Slepi í hory, takový je lidový název Sob novské vrchoviny, která byla roku 1995 vyhlášena za p írodní park. Výrazný h bet ze všech stran omezený zlomovými svahy, p evládá žula a granodiorit. Porost tvo í smrkové a borové lesy. Nejvyššími vrcholy jsou Kohout (897 m) a Vysoký kámen (865 m) zvaný též Slepice. Hory rozsahem nevelké, ale strmé a romantické poho í s dalekými výhledy. V podh í jsou romantické vesnice a samoty. Na druhé stran Novohradských hor, tj. na severozápadní stran Dolního Rakouska, se nachází oblast Waldviertel se svými tajemnými lesy, faunou a flórou, ale s hustým osídlením. Zde byl totiž naopak zájem o to, aby tento kraj žil, ne umíral, jako tomu bylo na druhé stran hranice. Na zájezd je pot ebná mapa K T . 74 „Novohradské hory“ (1:50.000); 5. vydání z roku 2009. V autokaru bude zájemc m bez mapy rozdána kopie tras 2. a 3. dne, okruh Slepi ími horami lze zvládnout bez mapy. Zájezd je za azen do kalendá e akcí 2010 oblasti K T Pardubický kraj. Všichni ú astníci (i ne lenové) jsou úrazov pojišt ni díky p íslušnosti TKSP k STV. Nezapome te si vzít Evropský pr kaz zdravotního pojišt ní. Je vhodné se (dle vlastního uvážení) ješt komer n p ipojistit na pojišt ní zavazadel a v cí osobní pot eby i odpov dnost za škodu vzniklou jinému p i cest a pobytu. Rovn ž nezapome te osobní doklad (OP, pas), vhodné léky a p im ený obnos v na nákup drobného ob erstvení, pohled . I když se nejedná o vysokohorský terén, je nutné mít vhodné oble ení a dobrou obuv. Ubytování je zajišt no ve sportovní hale v Nových Hradech, Zahradní 362 (správce p. Jelínek, 728 736 798) na podlaze t locvi ny za 50 K na osobu a noc, dále je možnost využít 16 - 18 povle ených postelí za 150 K na osobu a noc. Kuchy ka s nádobím, mikrovlnkou a lednicí je v objektu. Jinak ve m st možnost dalšího stravování. Na ned lní a pond lní trase je možnost stravování velmi omezená, v úterý je státní svátek, a tak je nutné stravování z vlastních zdroj . Odjezd v 7.00 od ZS, po trase Pardubice - Chrudim - H. Brod - Jind . Hradec - T ebo - Trhové Sviny - Sob nov (cca 220 km); p íjezd cca v 11.00. Po dohod s vedoucím zájezdu je možný nástup na zast. MHD proti hl. nádraží D. Autokar ze Sob nova p ejíždí do Benešova nad ernou (12 km). Autokar celkem 1. den (s následným p ejezdem do N. Hrad a rezervou) cca 275 km.
1. den - sobota Ze Sob nova po Z p es vrch Kohout (870 m) do sedla Kohouta, p ejdeme na a p es Vysoký kámen nazývaný též Slepice (865 m) a Kamenici do Benešova nad ernou (11 km). Odjezd ve 14.30 do N. Hrad (14 km), p íjezd cca v 15.00, prohlídka hradu a m sta a ubytování.
Mokrá varianta V p ípad nep íznivého po así odpadají Slepi í hory, autokar jede do T ebon se zastávkou cca 2 až 3 hodiny. Prohlídka m sta, zámeckého parku, event. zámku, rybník Sv t a Opatovického, Schwarzenberské hrobky. Odjezd v 13.00 p ímo do Nových Hrad (30 km), p íjezd cca v 13.30, prohlídka hradu, po prohlídce ubytování. Autokar celkem s rezervou 220 km. Zámek T ebo - http://www.zamek-trebon.eu/ Návšt vní doba: 9.00 - 16.00. Prohlídkové trasy: A (dvo anská sv tnice, jídelna, fraucimor, p ípravna, knihovna, kunstkomora - kabinet, orato alchymist , alchymistická laborato ): prohlídka 45 min., vstupné 80 K , d ti 50 K a senio i 70 K . B (soukromá Schwarzenberská apartmá - p edpokoj, salon, pracovna a ložnice knížete, kabinet, salon a ložnice kn žny, pokoj prince Karla, pokoj prince Adolfa, jídelna, p ípravna jídel a chodba): doba prohlídky a vstupné jako u trasy A. Hrobka Schwarzenberg : vstupné 50 K , d ti a senio i 40 K . Hrad Nové Hrady - http://www.hrad-novehrady.eu/ Návšt vní doba: I) hrad - denn mimo pond lí 9.30 - 16.00; II) byt panského ú edníka pouze sobota a ned le 13.30. U obou tras skupiny návšt vník i jindy po p edchozí domluv , ale za dvojnásobné vstupné. Kastelán Mgr. Smolík (724 663 554). Prohlídkové trasy: I) Expozice historie rodu Buquoy , rodová knihovna, sklá ská expozice s ukázkami unikátního erného i erveného nepr svitného skla hyalit: doba prohlídky 45 min., vstupné 70 K , d ti do 18 let a studenti 40 K , senio i (od 65 let) 50 K . II) Byt panského ú edníka z 19. století: doba prohlídky 30 minut, vstupné 50 K , d ti do 18 let a studenti 30 K , senio i 40 K . Vstupné p i trase I) a II): 100 K , d ti 55 K , senio i 70 K .
2. den - ned le Odjezd autokarem z Nových Hrad v 7.30 p es Horní Stropnici a Dobrou Vodu do Hojné Vody (10 km), zde vystupuje trasa A). Autokar jede dále do Pohorské Vsi (10 km), zde vystupuje trasa B), a vrací se do Nových Hrad . Autokar s rezervou celkem 45 km. Trasa A) Z Hojné Vody po místním zna ení okruh p es Vysokou (1034 m) zp t do Hojné Vody. Vlevo po silnici do Staré Hut , u kapli ky p ejít doprava na nezna enou polní cestu a po ní jít, až narazíme na , doprava sm r Kuní hora (925 m), Kraví hora (953 m) a dále pokra ujeme do Dobré Vody, Horní Stropnice a k tvrzi Cuknštejn. Za ním opustíme , p ejdeme na Z a projdeme celý okruh nau né stezky v Ter in údolí (vodopád, Modrý pavilon, hamr, Švýcarský d m, Lázni ky) a kon íme v Nových Hradech (celkem 25 km). P íchod 16.00. Trasa B) Z Pohorské vsi po Z k Hu skému rybníku, dále bez zna ek podél Žofínského pralesa (pro ve ejnost p ístupný pouze s doprovodem) na státní hranici, hrani ní stezkou (historické kameny) k pralesu Hojná Voda (ve ejnost p ístupný), na místní zna ení p es Vysokou a Kraví horu do Dobré Vody a po do Nových Hrad jako trasa A). Celkem 29 km. P íchod do 18.00.
3. den – pond lí Odjezd autokarem v 7.30 p es Gmünd do Weitry (Vitorazi). P íjezd v 8.00. Prohlídka m sta 2 hod. Odchod na trasu A) p ímo z Weitry. Odjezd na trasu B) v 10.00 z Weitry do Wultschau (5 km). Odjezd na trasu C) v 10.15 z Wultschau a p es Sankt Martin, v n m u kostela p es eku Lainsitz (Lužnici) ke k ížku u silnice (10 km). Autokar se vrací do Nových Hrad , celkem nájezd s rezervou 115 km. Trasa A) Po 607/608/630 do Wultschau, dále po místním zna ení 94 do Moorbad-Harbach, zde p ejdeme na M a po ní až na Mandelstein 874 m (10 km), z Mandelsteinu op t po místním
zna ení ke hranici s R a po ní k hrani nímu kameni IV/55, p es skálu u hrani ního kamene IV/59 a podél potoka na a podél Zevlova rybníka do Nových Hrad . Celkem 19 km. P íchod 16.00. Trasa B) Z Wultschau po místním zna ení . 91 a 4 na Mandelstein (5 km). Pak stejn jako trasa A). Celkem 14 km. P íchod 15.30. Trasa C) Od k ížku u silnice 4 km po 606 na Nebelstein (1017 m), dále po sestup na parkovišt , po místním zna ení obcházíme Nebelstein a po M p es Moorbad-Harbach na Mandelstein (874 m), odtud trasa stejná jako A). Celkem 24 km. P íchod 17.00. 4. den – úterý (státní svátek) Po úklidu a p edání t locvi ny odjezd v 8.15 do tvrze Žumberk (10 km). P íjezd 8.30, obhlídka tvrze a od 9.00 prohlídka. Odjezd v 10.30 do Trhových Svin a na Bušk v hamr (10 km), p íjezd 11.00. Prohlídka technické památky Bušk v hamr a ve 12.00 odjezd do Pardubic (175 km). P íjezd do Pardubic do 16.00. Autokar s rezervou celkem 220 km. Možné varianty: I) Pokud se 1. den uskute ní „suchá varianta“ programu, tj. bude vynechána prohlídka T ebon (m sta, zámeckého parku, event. zámku, rybník Sv t a Opatovického, Schwarzenberské hrobky), m že být tato prohlídka (zastávka na 2 - 3 hodiny) realizována p i zpáte ní cest od Buškova hamru. P íjezd do Pardubic bude v tom p ípad do 19.00 jako u varianty II). II) V p ípad „mokré varianty“ 1. den, tj. bez Slepi ích hor, je program 4. dne až do odjezdu ze Žumberka shodný s plánem uvedeným výše. Pak se odjíždí do Benešova nad ernou (15 km), p íjezd 11.00 (autokar pokra uje do Sob nova). Po p es Vysoký kámen nazývaný též Slepice (865 m), myslivnu po Kohoutem, sedlo Kohouta. Zde p ejdeme na Z a p es Kohout (870 m) do Sob nova (11 km). Odjezd ve 14.00 na Bušk v hamr (17 km), p íjezd 14.30. Prohlídka technické památky a v 15.30 odjezd do Pardubic (190 km). P edpokládaný p íjezd do Pardubic do 19.00. Autokar s rezervou celkem 270 km. Tvrz Žumberk Návšt vní doba (mimo pond lí): 9.00 - 17.00, foto i video není povoleno. Prohlídkové trasy: I) Historie tvrze, lidový malovaný nábytek z jižních ech, doba prohlídky 60 min., vstupné 60 K , d ti a senio i 30 K . II) Vzestup a pád rožmberského ú edníka - bašta C s p ístavky, doba prohlídky 60 min., vzhledem k prostorám je nutné rozd lit v tší skupinu na menší skupinky, vstupné stejné jako trasa I). III) Lapidárium ve dvou zrekonstruovaných baštách z p vodního unikátního opevn ní tvrze: fresková výzdoba, renesan ní stropy; doba prohlídky 30 min., vstupné 30 K , d ti a senio i 15 K . Bušk v hamr Návšt vní doba (mimo pond lí): 10.00 - 17.00. Prohlídka 40 minut, vstupné 50 K , d ti a senio i 25 K . P kné slune né po así, krásné zážitky z barevné podzimní p írody a pohodu p eje všem Vít Vav ina
[email protected] tel. 602 173 635 22. srpna 2010 D kujeme sponzor m, za jejichž finan ní podpory se akce TKSP uskute
ují:
M sto
Pardubice !"#$ %$ &'()* + ' $ % ' , -" ) *
podporuje sport
FARMA
SLUNE NÝ
DV R
Místopis 1. den Kohout (870 m) Nejvyšší zalesn ný vrchol Slepi ích hor. Na vrcholu granodioritové skály, mrazový srub, balvanová su . Vrchol kopce byl v 19. stol. stanoven jako jeden z nejvýznamn jších trigonometrických bod Rakouska-Uherska (p ipomíná betonový jehlan a kámen s nápisem). V nedávné dob byla postavena také železná telekomunika ní v ž. Do skály vytesaný pam tní nápis o p evzetí polesí Slepi í hory do majetku obcí Besednice a Trhové Sviny za pozemkové reformy r. 1932. Vysoký kámen (865 m) Lidov zvaný Slepice, druhý nejvyšší vrchol Sob novské vrchoviny. Nové Hrady Slovanské hradišt z ejm už kolem r. 980, ves vzniklá postupn v okolí hradu, m sto od r. 1280, ve 2. pol. 14. stol. rozší eno o tzv. Nové M sto. Nejv tší rozmach m sta v 16. stol. Úpadek nastal zejména poté, co v r. 1770 byla postavena nová císa ská silnice, která Nové Hrady míjela. Další zpomalení rozvoje zp sobilo i to, že m sto minula železnice. M stská památková zóna od r. 1990. Starý hrad - významný pomezní hrad se dá p edpokládat nejd íve jako hradišt za vlády P emysla Otakara I. kolem r. 1125. Doložená písemná zpráva o strážném hradu p i zemské brán z r. 1279, založen Ojí em z rodu Vítkovc . Získává tak kontrolu nad významnou vitorazskou stezkou z ech do Rakouska. Hrad postupn pat il pán m z Landštejna, Rožmberk m, Vamberk m a od r. 1620 Buquoy m. Husité hrad i m sto pod ním r. 1425 vypálili, totéž provedl r. 1467 Zden k ze Šternberka. Dodnes zachováno opevn ní v . hradního p íkopu z l. 1440-80. P vodn gotický hrad prošel adou úprav, ty nejv tší v l. 1605 a 1792-98. V 50. letech 20. stol v hradu z ízena malá expozice hyalitového skla. V 80. letech prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí. Hrad je národní kulturní památkou. V l. 1801-10 vystav n na sev. stran m sta nový zámek v empírovém slohu. Naproti zámku kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1854. Okolní park z ízen v r. 1836, rozší en v l. 1849-54. Barokní klášter servit z l. 1679-85. V r. 1950 byli všichni obyvatelé kláštera pozatýkáni a objekt p evzala jednotka Pohrani ní stráže. Po r. 1989 za ala rekonstrukce zanedbaného areálu a od r. 1994 se alespo do jedné ásti vrátili servité. P ed klášterem kamenný k íž se sochou Panny Marie z r. 1751. Farní kostel sv. Petra a Pavla je p ipomínám poprvé v r. 1284, na jeho míst vystav n v 16. stol. po n kolika požárech zcela nový, pozdn gotický s renesan ními prvky. Vnit ní za ízení z konce 17. stol. Honosná hrobka rodu Buquoy z l. 1890-92 od arch. Josefa Schulze. Tympanon portálu kaple obložen mozaikou podle p edlohy Maxe Švabinského. Na nám stí kašna z r. 1744. Barokní lékárna-apatyka z pol. 17. stol. Zámecký vrch pod hradem sloužil v l. 1670 - 1735 jako dan í obora, dnes park s památnými stromy. Protože Nové Hrady mají bohatou historii i zajímavou architekturu, bude rozmnožen materiál, který bude kolovat b hem cesty v autokaru. 2. den Cuknštejn Tvrz vystav l v l. 1488-91 vladyka Vilém Pouzar z Michnic, její stavební vývoj je dílem n kolika rychle po sob následujících stavebních etap, které skon ily až v 16. stol. Od r. 1620 v držení Buquoy . P vodn byla pozdn gotická, po r. 1620 upravena renesan n (sgrafita na fasád ). Osmiboká v ž, tvercový dv r s arkádami a pavla emi. Nyní soukromý majetek. Horní Stropnice První písemná zmínka o vsi z r. 1185, kdy byla osada p i len na k Vitorazsku. eka Stropnice tu tvo ila zemskou hranici s Rakousy. Ve 13. stol. ves získali Rožmberkové, r. 1390 p ipomínáno poddanské m ste ko k panství Nové Hrady. V r. 1486 podlehla v tší ást obce požáru. P vodn románský kostel sv. Mikuláše z po . 13. stol. se již v r. 1284 p ipomíná jako farní. V pr b hu 14. a koncem 15. stol. byl po velkém požáru p estav n, pozdn gotická p estavba skon ila po r. 1500. Z p vodní románské stavby se do dnešních as dochovala jen mohutná hranolová v ž. Kostel má složitý p dorys s p tiboce uzav eným presbytá em, všechny t i lod završuje sí ová klenba. Vnit ní za ízení, s výjimkou gotické k titelnice z konce 15. stol., pochází z období baroka. Za zmínku stojí t i oltá e z r. 1649, varhany vyrobené v r. 1768 a kamenná k titelnice. Na nám stí barokní mariánský sloup z r. 1765, v rozích umíst ny pískovcové sochy sv. Josefa, sv. Jana
Nepomuckého, sv. Šebestiána a sv. Floriána, Památné stromy - smrk (výška 45 m, obvod kmene 400 cm) a dub letní. Ter ino údolí Národní p írodní památka, vyhl. r. 1949. Údolí je n kdy nazýváno Terezino i Terez ino. Založeno jako šlechtický park z ejm r. 1756 a bylo budováno v pr b hu t í století rodinou Buquoy . Anglický park, jimž protéká í ka Stropnice, se p vodn jmenoval Krásné údolí. V dalším pr b hu d jin pak byly v parku vystav ny zajímavé budovy, které m ly dokreslovat romanticko-sentimentální vzhled parku. Vstupní brána z r. 1797, empírový láze ský d m Václavovy lázn (tzv. Lázni ky) z let 1788-97, klasicistní tzv. Modrý d m z r. 1803 (poškozen povodní v r. 1936) a dnes pouze z ícenina, Švýcarský d m, hamr (dnes penzion) z 18. stol., tvrz Cuknštejn, 500 let starý památný dub. Toto období vyvrcholilo zbudováním um lého vodopádu r. 1817, v jehož okolí byly do skal vytesány verše romantických básník . Na trase okružní nau né stezky návšt vníky ekají nádherná zákoutí Stropnice a pozoruhodná uskupení dub , buk , smrk a borovic. Vše spojuje 5 km dlouhá okružní nau ná stezka. Dobrá Voda Osada ulicového typu, v 16. a 17. stol. láze ské místo (lé ivé ú inky pramene objeveny r. 1564). M ste kem od r. 1707, pozd ji letovisko a od r. 1701 (po „zázraku“) mariánské poutní místo, k n muž dodnes sm ují procesí. Kapli ka nad zázra ným pramenem záhy p estávala sta it dav m poutník , a tak hrab Albert Karel Buquoy za al v l. 1706-15 se stavbou poutního a farního barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie (neznámý architekt, snad K. I. Dietzenhofer), vyzdoben byl r. 1729 freskami. Barokní chrám má eliptický p dorys uprost ed prostoupený krátkým transeptem, k n mu jsou p istav ny dv v že. Kostel obklopuje ambit se dv ma kaplemi. K pr elí p iléhá dvojramenné schodišt , pod ním se nalézá trojdílná otev ená kaple, v jejím st edu nádrž s lé ivým pramenem. Uvnit kostela bohatá zlacená ezbá ská výzdoba. Naproti fara z r. 1719, dnes domov eholnic. Západn od kostela býval záme ek z r. 1716 - zbo en. Hojná Voda P vodn láze ské centrum vyhledávané Rožmberky, ale i dalšími významnými osobnostmi. K objevu lé ivého pramene tu došlo r. 1564, jeho význam pohasíná r. 1698 objevením nového pramene v sousední Dobré Vod . V nov jší dob sem rád zajížd l spisovatel Zikmund Winter. Dnes tu stojí za pozornost kamenná t ípatrová zvonice vysoká 15 m. Pochází údajn již z r. 1359, kdy sloužila jako hláska. Nedaleko odtud p i hranici s Rakouskem se rozprostírá ve ejn p ístupná národní p írodní památka prales Hojná voda (vyhl. r. 1838) s p irozeným pralesním jedlobukovým porostem, veden je na seznamu UNESCO. Nejstarší chrán né území v Evrop , z ízené Buquoyi spole n se Žofínským pralesem, který je ve ejnosti p ístupný pouze s doprovodem. Na pam 150. výro í vyhlášení odhalen v r. 1988 pomní ek. Kraví hora (953 m) – p vodn Kamenná hora Zdaleka viditelný vrch s adou pozoruhodných skalních útvar na vrcholu, z nichž nejznám jší je Napoleonova hlava. Na jižních a východních svazích se vyskytují r zné formy mrazového zv trávání, na jižním úpatí náletem zar stající kamenné mo e. Po d ív jší triangula ní v ži byla v r. 1989 postavena jedna z posledních vojenských hlásek minulého režimu. V r. 2001 p estav na na telekomunika ní v ž a rozhlednu. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m je kruhový výhled na Novohradské hory, Šumavu, horu Kle , Bud jovickou a T ebo skou pánev. Kuní hora (925 m) Zalesn ný vrch s etnými formami mrazového zv trávání granodioritu - balvanová mo e, mrazové sruby. Pohorská Ves D eva ská osada vznikla až p i koloniza ní vln v 2. pol. 18. stol. Založil ji tehdejší majitel novohradského panství Johann Nepomuk Buquoy a pojmenoval po své manželce Theresii. Název Ter í Ves si obec udržela až do 50. let 20. stol., kdy byla p ejmenována na Pohorskou Ves. V obci zdevastovaný pozdn barokní farní kostel sv. Linharta z r. 1787. Vysoká (1034 m) T etí nejvyšší hora Novohradských hor. Je však nejmohutn jší a má nejvyšší p evýšení. Je také poslední tisícovkou p i jižní hranici, další je až na slovenských hranicích. Až 20 m vysoké mrazové sruby, balvanová mo e. Ve vrcholovém skalisku puklinová jeskyn . Na již. úpatí pramen Stropnice.
Hu ský rybník Z ízen r. 1784 a využíván jako um lá vodní nádrž, takzvaná klauza na plavení d eva. 3. den Weitra (Vitoraz) Hrad i m sto založil v l. 1201-08 Hadmar II. z Kuenringu. Zámek v míst n kdejšího hradu ve své renesan ní podob s arkádovým dvorem pochází z l. 1590 - 1606. Zámecké barokní divadlo, malá barokní kaple z 19. stol. a v ž s vyhlídkou. P vodn románský farní p tilodní kostel sv. Petra a Pavla z 1. pol. 13. stol. (hlavní lo , v ž). V r. 1439 goticky p estav n a rozší en (presbytá , kaple sv. Barbory). R. 1760 dopln na jižní barokní kaple sv. K íže. Kolem kostela románské a gotické náhrobníky. Špitální gotický kostel sv. Ducha z ízený po r. 1340, v l. 1729-39 áste n p estav n, nást nné malby z konce 15. stol. Barokní sloup sv. Trojice z r. 1748. Na nám stí zachována ada renesan ních m š anských dom s fasádami ze 17. - 19. stol., d m se sgrafity z 16. stol. áste n zachovalé st edov ké m stské opevn ní s opravenou starou bránou z r. 1526. Nejstarší pivovar v Rakousku z r. 1321. Historický park z 19. stol. v údolí Lužnice. Pov domí o eském p vodu vzniklo v 19. stol. díky smyšlené legend o eském knížeti Vitoradovi, údajn sídlícím v 9. stol. na zdejším hrad . Ve skute nosti byla oblast Vitorazska sou ástí Dolního Rakouska a k eskoslovensku byla jeho ást s 13 obcemi p ipojena až v r. 1920. Mandelstein (874 m) Vrch s vrcholovým skaliskem a k ížem, krásná vyhlídka na Novohradské hory a T ebo skou pánev. Pam tní deska básníku Josefu Ganglovi (1868 - 1916), rodákovi z Benešova nad ernou, s jeho vyrytým citátem: „V dobrot spo ívá nejv tší síla obrácení“. Chrán ný p írodní výtvor skalní brána Mandelsteintor. Nebelstein (1017 m) Vrch s vrcholovým skaliskem a k ížem, po d ev ných schodech p ístupná vyhlídka, z ní výhled na Novohradské hory a p íhrani ní oblasti R a Rakouska. Od r. 1927 p írodní památka. Pod vrcholem chata Nebelsteinhütte. P i nedalekém penzionu malá výstava hra ek. Sankt Martin První zmínka z r. 1390. P vodn románský farní kostel sv. Martina byl v r. 1743 barokn p estav n, interiér rokokový. 4. den Žumberk D íve nazývaný Sonnberg. Zemanské sídlo doloženo již v pol. 13. stol. V l. 1602-10 letní sídlo Petra Voka z Rožmberka, v r. 1618 p ipojeno k panství Nové Hrady. P vodn gotická tvrz z 15. stol. byla po . 17. stol. renesan n p estav na na záme ek blízký italské venkovské architektu e, spolu s dvorem, kostelem i farou opevn na hradbou se sedmi baštami. Dnes zachováno jen p t, šestá jen v p doryse, sedmá byla r. 1832 zbo ena. V r. 1817 byl majetek rozprodán, dv r rozd len a p estav n. V l. 1969-74 tvrz opravena a zm n na na muzeum. Rovn ž vodní údolní nádrž pod tvrzí prošla rekonstrukcí. Farní kostel St tí sv. Jana K titele ty lodní se sí ovou klenbou, p ipomínán r. 1332, postaven po vzoru pražské Betlémské kaple. Vypálen v r. 1443 husity a na jeho míst postaven roku 1455 nový ty lodní. V l. 1875-81 byl kostel uvnit novogoticky upraven. P vodn gotická fara ze 14. stol. obnovena r. 1455, zbarokizována r. 1654. Vlastní ves nebyla zahrnuta do rozsáhlého opevn ní areálu, nešlo tedy o opevn nou vesnici. Památný jilm drsnolistý. Bušk v hamr Zd ná p ízemní budova z r. 1780, vnit ní mobiliá z po . 19. stol. Je jedním ze t í zachovalých funk ních hamr na našem území. Fungoval až do r. 1950. V l. 1992-95 d kladná rekonstrukce. T i vodní kola a unikátní pístový kompresor. Celý objekt v etn stodoly, chléva a obytné ásti památkov chrán n (technická památka).
