Návrh územního plánu Mackovice Průzkumy a rozbory - Příloha č '01" 16 18'34" březen 2015

P r ů z k u m y a r o z b o r y - Příloha č. 5

48°53'01"

Návrh územního plánu Mackovice

březen 2015

16°18'34"

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

Ing. Lubor Sawicki | autorizovaný architekt ČKA 0 3 6 5 4 | O h r a d a 1 8 5 4 , 7 5 5 0 1 Vsetín | g s m + 4 2 0 6 0 4 8 5 9 0 6 8 | lubor.sawicki@ s e z n a m .cz | w w w .t-r a u m .c z


003

Obsah

|

|

|

|

|

|

|

|

|

> vstupy

lokalizace

> analýza

historie krajinný ráz struktura funkční využití limity

> výstup

problémová mapa koncept územního plánu

|

|

Průzkumy a rozbory

|

|



Průzkumy a rozbory

Vstupy Lokalizace katastrální území kraj plocha počet obyv. nad. výška

Mackovice Jihomoravský 1180 ha 356 228 m n.m.

Obec leží na urbanistické ose Znojmo - Pohořelice v nížinné rovině. Sídlo se nachází na horním toku Břežanky v bezlesí. Obec náleží do správního území města Znojmo. Nejvýše lokálně položené místo je na kótě 254m n.m.

004

Analýza

Výstup

Sídlo je liniového charakteru a řadí se k návesním typům. Orientace osy návsi (směr V-Z), její půdorysný tvar (rozšíření na dolní konci) bylo kompozičním záměrem. Náves obklopena zástavbou s jednotnou uliční čárou vytváří uzavřený prostor, jejíž pohledovou osu ukončuje kostel a budova úřadu. Největší rozvoj sídla generující nárůst obyvatel, výstavbu a občanskou vybavenost souvisel s mechanizací (traktor) v zemědělství. Od druhé poloviny 20. stol. se snižuje trvalý počet obyvatel. S ukončením provozu zeměděl. družstva došlo ke skokové změně celkového stavu obytel. Bilance obyvatel za 20 let je vyrovnaná z důvodu pracovních příležitostí v okolí Znojma a Hrušovan n. Jevišovkou; v dlouhodobém horizontu negativní. Nabídka pracovních příležitostí v místě je nedostatečná - zemědělská výroba není hlavním poskytovatelem práce - většina obyvatel za prací vyjíždí mimo hranice obce.

Obec má dostatečné plošné kapacity pro rozvoj zastavěného území určené pro bydlení - jedná se o využití proluk. Z hlediska potřeby zastavitelných ploch pro bydlení v horizontu 10let a dynamiky vývoje obyvatel je potřeba stanovena na 2,9ha. Plocha brownfields v areálu zeměděl družstva bude nadále čekat na svou šanci, příp. dojde ke změně funkce. Příležitostí je péče o krajinu a sice především o zeleň a prostupnost krajinou. Řešení zeleně v krajině a veřejném prostoru by mělo být v obecním zájmu - nová výsadba / obnova stromořadí podél cest, realizace prvků ÚSES, výsadba zeleně zvyšující retenci vody v krajině.

Současný způsob hospodaření je spíše spekulativní záležitostí (zeměděl. dotace) a prohlubuje úpadek vztahu člověk x životní prostředí x domov. Krajina je řešena technicky – dědictví předchozích let hospodaření a organizace ZPF. Primární výroba vždy souvisela s péčí o krajinu – prohlubovala vztah hospodář (vlastník) x půda. Hospodář krajinou chodil, s krajinou dýchal a vnímal. Věděl, kde bude sázet a kde bude kácet. Pokora a skromnost daly vzniknout lidovému krajinářství, jejímiž znaky byla prostupnost krajinou (hustá síť polních cest), doprovodná stromořadí/aleje podél hlavních cest, drobná architektura (zastavení, kapličky, památné kříže, boží muka).

Obec nepatří k vyhledávaným návštěvním cílům. Za zvážení stojí navázat na tradici pěstování a zpracování vinné révy či ovoce a zapojit se do projektu Znojemské vinařské stezky. Místo je potenciál - pouze lidé mohou potenciál využít. Náměty se záměrem zvýšení vizuální a ekonomické atraktivity: - ovocnářství, vinohradnictví - pěstování, zpracování ovoce - chov ryb - rybářská bašta, prodej - chov koní - jezdectví, hippoterapie - NATURA 2000 - naučná stezka podél Břežanky, vesnický park - krajinná a sídelní zeleň

Demografie (přírozený úbytek/přírůstek, migrace) v letech 1992 - 2013 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 350 362 373 374 363 369 372 % 100 103,7 106,6 106,9 103,7 105,4 106,6

1999 2000 367 368 105 105,1

2001 365 104,3

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 368 380 384 383 373 380 382 389 386 105,1 108,6 109,7 109 106,6 108,6 109,1 111,1 110,3

2011 2012 2013 379 371 356 108,3 106 100,6

Bytová výstavba (počet nově realizovaných bytových jednotek) v letech 1900 - 2013 1900-1919

1920-1945

1946-1970

19

17

48

1971-1980 4

1981-1990 14

1991-2001 19

2002-2013 9

Urbanistická struktura obce je cenným civilizačním dědictvím. Nejhodnotnější je kompaktní zástavba v prostoru návsi. Novodobá zástavba v jádru obce měřítkem stavby, umístěním na pozemku, orientací hřebene střechy – bez vazby na okolí v některých případech narušuje působení celku. 90% rozlohy území tvoří plochy ZPF - převažuje orná půda. Území je málo ekologicky stabilní. Jižní okraj řešeného území podél toku Břežanky je součástí soustavy NATURA 2000 (EVL Břežanka a Břežanský rybník, CZ 0623004) se smíšenými jasanovo-olšovými lužními lesy s výskytem vrkoče bažinného.

Podklady > císařské povinné otisky stabilního katastru Čech, Moravy a Slezska: © Ústřední archiv zeměměřictví a katastru > historické ortofotomapy VGHMÚř Dobruška © MO ČR 2009 > Územně analytické podklady Jihomoravského kraje > mapový podklad © ÚKM JMK - Polohopis informativního charakteru odvozen z katastrální mapy > vrstevnice 3D model Jihomoravského kraje © GEODIS BRNO, spol. s r.o. > údaje Český statistický úřad > fotografie archiv autora


Průzkumy a rozbory

Širší vztahy Moravský Krumlov

0

Klobouky u Brna

Židlochovice

1

2

3

4

5

10km

Obec Mackovice se nachází v Dyjsko - svrateckém úvalu. Krajiná úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Mackovice jsou součástí správního centra Znojmo. Hustota obyv. je 0,3 obyv./ha (prům. hustota v Jihomoravksém kraji je 1,45obyv./ha).

Pohořelice

Obec leží ve spádové oblasti města Znojmo, Hrušovany n. Jevišovkou, Pohořelice, Miroslav a Moravský Krumlov. Zastavěným územím obce prochází silnice II/397 s dopravní zátěží 799 vozidel/24hod (1 vozidlo/2min), která se napojuje na nadřazený komunikační systém - silnici I/53 mající dopravní - tranzitní - význam . Obec leží mimo zájmy železniční, letecké a vodní dopravy. Nejbližší vlakové nádraží osobní přepravy je v Břežanech vzdáleném 5km a nejbližší civilní letiště v Brně vzdáleném 40km.

Miroslav Hustopeče

Z hlediska zatřídění řešeného území do krajinného celku patří Mackovice do Znojemsko-pohořelického, jejíž typickým znakem jsou rozsáhlé bloky zemědělských půd s menším zastoupením lesních porostů a krajinné zeleně. Z národopisného pohledu patří Mackovice do regionu Znojemsko.

Mackovice

005

Z nadřazené dokumentace vstupuje do území požadavek na řešení úpravy silnice I/53 vč. křižovatky se silnicí II/397.

Hrušovany nad Jevišovkou Znojmo Mikulov

RAKOUSKO

2000

1000 500 obyv.

Br

5000

Břeclav

no

ah

Moravský Krumlov

a Jevišovice

Pohořelice

I/3

išo

Miroslav

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

I/5

yj

e

Hrušovany nad Jevišovkou

II/4

2

II/4 1

4 Mikulov I/4

08

0

5

10km

Wi

en

o

Wien

ojm

3

II/ 4 1 5

kostel Zasnoubení P. Marie

8

|

4

13

D

0


|

Znojmo

II/

I/5

vka

II/3 9 7

Jev

Zn

D II

Pr

S v r a tk

a

Ji h la va



Průzkumy a rozbory

Historie

Oleksovice Kašenec Mapa stabilního katastru z r. 1824 0

100

500

1000m

Půdorys zástavby má charakter návesní ulicovky (zástavba z obou stran rozšířeného uličního prostoru) s traťově dělenými plužinami. Plužiny (zemědělsky využívané plochy) navazují na jednotl. statky a jejich velikost umožňuje každému vlastníkovi obhospodařovat stejnou plochu i hodnotu (bonitu) pozemku. Vlastní zástavba jeví znaky jednotné stavební čáry s okapovou orientací domů do ulice. Statky byly řešeny radiálně (půdorys "L, U") kolem hospodářského dvora s návazností na hospodářsky využívané zahrady/sad. Na jednotl. stavení navazovaly zahrady, které přecházely do záhumenků.

006

4

1

5

3

1 2

4

Větší část území sloužila k zemědělské činnosti. Pěstování vinné révy probíhalo na půdách nejvyšší bonity (I) ve směru Čejkovice - Břežany a Kašenec. Její zpracování a uskladnění ve sklepích dalo vzniknout tzv. vinařské uličce (II). V obci byly umístěny 2 nádrže - požární a chovný rybník a mimo obec na horním toku Břežanky 1 rybník. Pravděpodobně byl hlavní účel zadržování vody pro zavlažování. Krajina byla protkána hustou sítí cest lemovaných stromořadím ovocných stromů udávajících směr. Hl. vstupy do území (sídla) byly zvýrazněny kombinací velkoobjemové zeleně a drobné architektury.

1 2 3 4 5

Znojmo I - vinice

veřejné prostranství (náves) bydlení (stavení) chlév stodola sad/zahrada

II.

Čejkovice

Břežany

náves I - vinice požární nádrž II. chovný rybník

|

|

|

|

|

|

|

|

|

I - vinice

|

|

|

|

Ing. Lubor Sawicki | autorizovaný architekt ČKA 0 3 6 5 4 | O h r a d a 1 8 5 4 , 7 5 5 0 1 Vsetín | g s m + 4 2 0 6 0 4 8 5 9 0 6 8 | lubor.sawicki@ s e z n a m .cz | w w w .t-r a u m .cz


Průzkumy a rozbory

Krajinný ráz

e dic ra v stě sla Ho iro M

e lic e ř ho Po Brno Krajinný ráz

254 m n.m.

0

Hliniště

Z

jm no

o

Kašenec

Čejkovická niva

500

1000m

Založení sídla v nivě potoka s osou orientovanou přibližně ve směru západ - východ bylo záměrné v chráněné poloze utvářené morfologií terénu a zelení ve větrném stínu (sídlo ze severní a jižní strany chráněné hradbou zeleně). Historická hl. komunikační osa ve směru Břežany (dle četnosti výskytu jednotl. prvků) a vstupy do obce jsou akcentovány drobnou architekturou vítajícími příchozího – severní vstup kapličkou, jižní vstup božími mukami. Vlastní poloha sídla v krajině je zvýrazněna vertikálou věže kostela vyčnívající nad lokální zástavbu. V zástavbě s jednotnou výškovou hladinou prvky (jednotl. stavby, zeleň) nad touto úrovní usnadňují orientaci v prostoru (určují místo, směr) a zvýrazňují obraz sídla v krajině. Stromy a věž kostela dávají tušit existenci sídla. Kostel uzavírá centrální prostor návsi. Měřítko staveb představovalo řád v neuspořádaném a nepředvídatelném sledu životních událostí - výšková hierarchie uspořádání staveb ztvárňovala společenský význam. Mezi společensky nejvýznamnější stavby patří kostel s farou, škola a budova úřadu.

254 m n.m.

U ořechu

U starého hřbitova

100

Nejvýznamnějším interpretem v prostoru je modelace terénu, která podmiňuje míru využití krajiny, vlastní umístění a uspořádání sídla. Terén je hlavním tvůrcem zástavby. Katastrální území Mackovice se rozprostírá v nížinné oblasti - vlastní zástavba paralelně s nivou potoka. Znakem krajiny je mozaika intenzivně zemědělsky obdělávané půdy členěná krajinnou a lužní zelení a pásy liniové zeleně (doprovodná zeleň cest). Podél cest jsou dochovalá torza stromořadí ovocných stromů udávající směr, měřítko (vzdálenost, výška) a rytmus. Zeleň současně vizuálně a fyzicky člení krajinu.

254 m n.m.

anka Břež

254 m n.m.

m 1:20 000

Na Husáku

ko

mp

oz

ičn

007

ío sa

urb an ist

Břežansko

ick

hranice zastavěného území lesní plocha

R

sa áo

plocha krajinné zeleně plocha sídelní zeleně vodní plocha, tok

Na Lukách

historicky cenná stavba prvek drobné architektury lokální přírodní dominanta liniová zeleň/stromořadí sídelní zeleň solitér/skupina stromů

ásmo

H B o ž ic e e J a r o s la v ic

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

ru

šo

va Bř ny ež n. an Je y vi š

ov

ko


u


Průzkumy a rozbory

Krajinný ráz

ledo osa vá




poh

008

po

hle

d

á ov

os

a

Energeticky lze krajinu označit symboly mužského a ženského. Rozdílné morfologické změny v krajině vytvářejí mezi sebou vzájemné napětí, které lze zobrazit graficky jako linie, doplněné plochami či body zeleně. Linie pasivní (přímé čáry bez křivosti, rovnoběžky s tečnou k zemskému povrchu) vs. linie aktivní (dynamické – konkávní/konvexní, obloukové - křivky, diagonály). Zjednodušeně lze graficky vyjádřit morfologii terénu horizontálou a vertikálou. Krajina ovlivňuje člověka - jeho chování, vlastnosti. V důsledku je člověk krajinou ovládán - je podřízen. Krajina Mackovic je z hlediska tvaru krajiných linií pasivní. Kontrastem k horizontále povrchu a jehor krajinných linií je vertikála věže kostela. Kompozičním (krajinotvorným) nedostatkem svědčícím o současných civilizačních hodnotách jsou torza doprovodných ovocných stromořadí. Zeleň v pravidelném sponu liniově řazená podél cesty (rytmické řazení) vede fyzicky a vizuálně, udává měřítko a směr v krajině (výška a rozteč jednotl. stromů poskytuje člověku odhad vzdálenosti v krajině), opticky člení rovinatou krajinu na celky (oživuje jednolitou plochu), zjemňuje vnímání místa, poskytuje orientaci a v neposlední řadě plní funkci ekologickou (domov pro hmyz a ptáky). Liniová zeleň v krajině dává tušit existenci komunikací, vodotečí a sídel. Smutným mementem jsou rovněž některá neudržovaná zastavení v krajině.

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|



Průzkumy a rozbory

Krajinný ráz

Mackovice

Dominantní postavení v krajině je tvořeno vlastní morfologií terénu. Krajinné linie (terénní zvrásnění) popisují dynamiku krajiny. Obraz sídla v krajině je patrný z dálkových pohledů. V krajině převládá horizontála. Vizuálním znakem sídla v dálkových pohledech je trojúhelníková kompozice s dominantou věže kostela převyšující okolní zástavbu. Vertikála věže je vodícím prvkem (paralela s majákem) – identifikačním znakem domova. Vnější existenciální prostor sídla tvoří rovinaté pláně členěné spojovacími komunikacemi, které z důvodu akcentování trasování v krajině doprovází stromořadí. Tento výtvarný záměr patří k jednomu z hlavních atributů vesnické krajiny a ztotožnění v rovině člověk – krajina – domov.

009

krajina v Dyjsko - svrateckém úvalu

trojúhelníková kompozice sídla v dálkových pohledech

rybník Na husáku


Břežanka

Velký Ořechov

vítr

sídlo (zastavěné území )

Božice Jaroslavice

Zno

jmo

a á os tick anis b r u

|

|

|

|

|

|

|

sa

|

ío

|

čn

|

zi

|

po

|

m

|

ko

obecní úřad

Bř ež an ka

kaple P. Marie Lurdské

Břež a Hruš ny ovan y

Sídlo v krajině vystupuje vizuálně jako shluk hmoty doplněné sídelní zelení po obvodu zástavby, z kterého vystupuje věž kostela.



1869

575

Průzkumy a rozbory

Struktura

2013

117

356

143

Struktura sídla se rozvíjela podél hl. urbanistické osy, kterou je niva Břežanky. Vlastní zástavba je koncentrována oboustranně podél návsi (osa 1) a silnic (osa 2, 3) . Orientace osy 1 (západ - východ) vůči světovým stranám zohledňuje převládající směr větrů a morfologii terénu. Obec má lineární charakter. Zástavba se formovala podél veřejného prostranství/komunikace okapově s jednolitou uliční čárou vytvářející ulicovku. Uliční čára byla současně stavební čárou, tj. nepsanou regulační linií pro umístění staveb. Rovněž půdorysné (obdélník) a objemové řešení (1.NP + podkroví) vlastních staveb vč. orientace okapu do ulice byly nepsanou podmínkou, kterou stavebníci ctili. Jednalo se o jednoduchý výtvarný princip, jehož užítí vedlo k harmonickému působení celku. Místní architektonickou dominantou je věž jednolodního kostela vstupující do obrazu sídla a krajiny především v dálkových pohledech (věž jako orientační bod v krajině, cíl cesty – symbol domova, trojúhelníková kompozice sídla). Náves má trojúhelníkový tvar a vizuálně z pohledu člověka působí uzavřeně - horní konec pohledově uzavírá budova obecního úřadu, dolní konec kostel. Rozšířený prostor před kostelem sloužil jako shromaždiště. 010

III

obecní úřad

osa 2

Typologicky převládájí hospodářské dvorce (I). Součástí sídla na jeho severnímo okraji je statek tvořený halovými stavbami (II) seskupenými do čtverce. Se vznikem zeměděl. družstev, kolektivizací jednotl. statků a použitím mechanice vznikají další halové stavby pro chov hus (III) a dobytka (IV). S chovem hus souvisí založení chovného rybníka nad obcí a zrušení nádrže pod obcí.

II

IV

3

5

I

4 1

osa 1

osa 1


2

os a

Stavby/zařízení občanské vybavenosti: 1 - kostel 4 - obchod 2 - obecní úřad/kulturní dům 5 - hospoda 3 - škola

osa 1

Počet objektů trvalého bydlení v letech 1869 - 2011

%

|

1869 117 96

|

1880 126 103

|

1890 132 108

1900 136 111

|

1910 152 125

|

1921 161 132

|

3

Demografické ukazatelé v letech 1869 - 2011

1930 176 144

|

1950 1961 126 122 103 100

|

1970 126 103

|

1980 123 101

|

1991 122 100

|

2001 2011 135 143 111 117

|

%

|

1869 575 171

1880 630 188

1890 652 194

1900 708 211

1910 728 217

1921 690 205

1930 791 235

1950 1961 518 523 154 156

1970 497 148

1980 443 132

1991 336 100

2001 361 107

2011 369 110

2013 356 106


Průzkumy a rozbory

akcentování situace křížení cest


Charakteristické rysy zástavby - výrazný obdélníkový půdorys se vstupem/vjezdem do ulice - podlažnost 1.NP+podkroví - jednotná uliční a stavební čára, okapová orientace domů do ulice, jednotná výšková hladina

h

Situace křižovatky cest s umístěním památného kříže v pohledové ose. Nevhodné umístění výstražné dopravní značky a řešení veřejného prostranství s vegetací (smrk, nálet břízy).

Bře

žan

y

Bo

|

|

|

|

011

e

a

- umístění mimo stavební čáru - štítová orientace - měřítko

b

urbanistická chyba

|

žic

1

a

poloveřejný prostor

|

|

|

a b

Cesta vždy určuje směr. Kromě fyzického vedení směřuje i naše pohledy – reprezentuje vizuální osu. Pohledová osa může být zvýrazněna podélně budovami (uliční čára), vegetací (stromořadí, živý plot) a ukončena v místě ohybu cesty (změna směru), v místě křížení několika cest. Takové místa se v lidovém krajinářství akcentovala drobnou architekturou (sochy svatých, památné kříže, zastavení, kaple), velkoobjemovou zelení – listnáči (nejčastěji lípa) a či kompozicí obou. V lidovém krajinářství se aplikovali ustálené léty odzkoušené kompoziční vzory.

Poloha staveb definuje majetkoprávní hranice veřejný (ulice), poloveřejný (předzahrádka) a soukromý prostor (stavení). Jehličnany ve veřejném prostoru návsi ruší prostorové řešení s osou kostel - budova úřadu.

|

Struktura

|

|

|

|

Příklad řešení veřejné zeleně – křižovatka, pohledový uzávěr. Zvýraznění místa prostřednictvím shluku jehličnanů. Spíše než kompozice oživující veřejný prostor se jedná o touhu skrýt a zabránit pohledu proniknout dále.



Funkční využití 0

100

Průzkumy a rozbory

Funkce

m 1:20 000 500

1000m

Obec je představitelem ryze venkovského bydlení s hospodářskou složkou, která je potlačena. Převažující funkcí v zastavěném území je bydlení. Občanská vybavenost je zastoupena obecním úřadem s knihovnou, školkou, kostelem, hřbitovem, obchodem, hasičskou zbrojnicí a hřištěm. Areál zeměděl. výroby je nevyužívaný. Způsob života je městský. Plochy ZPF zabírají 90% rozlohy katastru a zahrnují převážně hospodářsky využívanou bonitní ornou půdu (I.-III. BPEJ) členěnou fragmenty zeleně. Struktura bytového fondu 012 bj %

RD

BD

rekreace

ostatní

∑

144 61,5

2 0,8

1 0,4

87 37,2

234 100

Zastavěné území obce je nutno chápat jako torzo života člověka lokálně zaměstnaného. Zeměděl. výroba není hybatelem života v obci - negeneruje nové pracovní příležitosti. Zemědělská výroba již není hlavním zdrojem obživy - většina obyvatel (68% ekonomicky aktivního obyvatelstva) za prací vyjíždí mimo hranice obce.


89,5%

hranice zastavěného území plocha smíšená plocha pro sport

0,9%

občanská vybavenost technická infrastruktura plocha dopravní infrastruktury zemědělská výroba

|

|

|

|

|

3,4 0,3 |

|

16,3 1,4 |

8,1 0,7 |

10,1 0,9 |

|

liniová zeleň/stromořadí vodní plocha, tok

0,7% 5,2%

plocha zemědělská plocha změny ÚPn SÚ nevyužitá

ostatní

zastavěné území

1036 87,8

vodní plocha

61 5,2

zahrady sady

1180

pastviny louky

orná půda

ha %

2013

∑

les

lesní plocha plocha krajinné zeleně

ČOV

45 3,8 |

|



Průzkumy a rozbory

Limity

Limity 0

100

m 1:20 000 500

1000m

Území je ekologicky nestabilní (KES=0,08). Plochy ZPF představují 89,5% rozlohy území, lesy 5,2%. Na katastru obce se nachází lokální prvky ÚSES (biokoridor, biocentrum) na funkčních společenstvech lesa. Na severovýchodním okraji území je evidované území zvláště chráněných živočichů - výskyt kriticky ohroženého dropa velkého (otis tarda). V souč. době už hnízdení není prokázáno. Na západním okraji zastavěného území je lokalizován vodní zdroj pitné vody (hlubinný vrt).

drop velký

Z hlediska organizace krajiny převládá ZPF (z toho orná půda 98,1%). Kvalitativně se jedná o půdy s vysokou (I., II. tř. ochrany) až průměrnou (III. tř. ochrany) produkční schopností. Zamokřená půda v ZPF zemědělsky intenzivně využívaná byla meliorována (zvýšení produkce). Jihovýchodní okraj podél Břežanky je součástí soustavy NATURA 2000 se stanovištěm vrkoče bažinného (vertigo moulinsian).

013

Na území obce jsou evidovány 4 nemovité kulturní památky: 1 - kostel Zasnoubení Panny Marie 2 - kaplička Nejsvětější Trojice 3 - výklenková kaplička - poklona 4 - boží muka a dále památky místního významu: 5 - památný kříž 6 - kříž u kostela 7 - socha svatého 8 - pomník padlým 9 - památný kříž

2 5 7618

3 4 9

hranice zastavěného území plocha smíšená

Bonitní třída

vodní plocha, tok občanská vybavenost

technická infrastruktura plocha dopravní infrastruktury zemědělská výroba C Z 0623004

vrkoč bažinný

hranice zastavěného území ÚSES

investice do půdy území s výskytem zvláště chráněných druhů vodní zdroj NATURA 2000

I. II. III. IV. V. PUPFL

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|



Problémová mapa 0

100

Průzkumy a rozbory

m 1:20 000

500

I/5

1000m

3

- nízký podíl ekologicky stabilních ploch (KES=0,8) - dopravní závada : úrovňové křížení silnice I/53 x II/397 - nevyužívaný areál zem. farmy: brownfields - stabilizace obyvatelstva: zatraktivnění území pro bydlení - řešení krajiny: fragmenty liniové zeleně, stromořadí - řešení sídelní zeleně ve veřejném prostoru Demografická analýza: V letech 1992 – 2013 realizováno (dokončeno) 28 bytových jednotek tj. dle charakteru obce uvažováno jako 28 rodinných domů (dále jen „RD“) ● Z toho vyplývá: 1,3 dokončených RD / 1 rok 014 Počet obyvatel v r. 1992: 350 Počet obyvatel v r. 2013: 356 ● Z toho vyplývá nárůst 0,3 obyvatele / 1 rok, tj. 1obyv./3roky Z toho dále vyplývá nárůst 0,2 obyvatele / 1 dokončený RD

II/3 97

Počet domů v r. 2013: 146 Počet obyvatel v r. 2013: 356 ● Z toho vyplývá v roce 2013 obsazenost: 2,4 obyvatele / 1RD ● V roce 2013 z celkového počtu domů (146bj) bylo 111 (tj. 76%) trvale obydlených, z toho 13bj slouží k rekreaci. ● Potřeba zastavitelných ploch/10let Požadavky vyplývající z demografického vývoje ………..........5 b.j. Požadavky vyplývající z migrace ……….............................. 0 b.j. Požadavky vyplývající z obnovy bytového fondu ………..........2 b.j. Požadavky vyplývající z blízkosti centra rozvojové oblasti…… 5 b.j. II Celkem…………………………………………………...............12 b.j. Vzhledem k charakteru obce a předpokládanému zájmu žadatelů o byt se stanovuje poměr b.j. následovně: 100% bytů v rodinných domech v zóně smíšeného bydlení......12 b.j. 1 RD v zóně bydlení = 1 500 – 2 500 m2 plochy Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: Potřeba ploch pro bydlení v RD v zóně bydlení.........12 x 0,2 = 2,4ha Rezerva 20%.......................................................................0,48ha (rezerva stanovena s ohledem na malé měřítko obce – spekulace s pozemky) Potřeba ploch pro bydlení celkem .................................. 2,88ha

II

brownfields

|

|

|

|

fragmenty zeleně

|

|

|

|

|

|

civilizační hodnoty

|

|

|



Průzkumy a rozbory

Koncept

Koncept 0

I/5

100

m 1:20 000 500

1000m

● záměr ze ZUR JMK - řešení I/53 ● zvýšení biodiverzity krajiny – krajinná zeleň („ostrovy v poušti“), doprovodná stromořadí ● řešení sídelní zeleně - velkoobjemové stromy (křižovatky, kříže); kácení jehličnanů v pohledově exponovaných místech (křižovatky, pohledové osy); zelený přechod sídla do krajiny s produkční funkcí ● vesnický park podél Břežanky ke hřbitovu - spojení starý hřbitov - zastavení (hřiště, provazové centrum) - kostel - dětské hřiště - sklípek v krajině - nový hřbitov ● pěšina s alejí směr hřbitov – zastavení, obnova sklípku v krajině ● využití ploch brownfields - býv. chov hus: zpracování bioodpadu, kompostárna - bioplynová stanice s kogeneranční jednotkou (výroba tepla + el. energie) - býv. statek: chov koní, hippocentrum

3

015

hřbitovní alej

vesnický park

lanový park

zpracování bioodpadu (kompostárna, biostanice) vesnický park

Bř ež an y

hranice zastavěného území zastavěné území

dětské hřiště R

zastavitelné území R

konírna (hippocentrum)

územní rezerva

obnova sklípku v krajině

alej s cestou

plochy ostatní

nná stavba

ovocný sad/vinohrad krajinná zeleň liniová návrh

é architektury

hřbitovní alej s cestou naučná stezka podél Břežanky

cesta/pěšina

Bř ež an y

stromořadí v krajině

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|



Průzkumy a rozbory

Koncept

Na Husáku

zábavní park (lanové centrum)

lanový park

016

vesnický park

vesnický park (naučná stezka)

dětské hřiště

dětské hřiště

rybník - rybářská bašta

dostavba ovocný sad zeleň ve veřejném prostoru

přechod sídla do krajiny - silueta sídla

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|



Průzkumy a rozbory

1 2

3

1 - kaplička Nejsvětější Trojice

6 - boží muka 017

4

Zastavení v krajině - křížová cesta - mohyla - pamětní křížek. Máme-li naplňovat naše životy významy, měli bychom rovněž náš exitenciální prostor rozšířit o významy. Vnímavý člověk se na své cestě na chvíli zastaví a zkusí porozumět. Člověk není živ jen chlebem a potřebuje ke svému rozvoji symboly. Symboly mohou určovat další směr vývoje, mohou být zdrojem inpsirace, projevem skromnosti nebo naší pýchy. Vztah člověka ke krajině, pokoru k přírodním silám a jeho úctu k životnímu prostředí vyjadřovala organizace krajiny – lidové krajinářství v našich zemích nabylo na významu v 18. stol. a souviselo s výsadbou ovocných stromořadí podél zemských cest. Hlavním dopravním prostředkem byla chůze, příp. povoz tažený koňmi či dobytkem. Doprovodná zeleň poskytovala v letním období stín, úrodu a byla navigací v krajině. Křižovatky hlavních cest doplňovaly rozcestníky, zastavení či kříže většinou v kompozici se stromy, které díky své výšce a objemu koruny byly patrné již z dálky. Krajina byla čitelná a srozumitelná. Dodnes jsou krajinotvorné realizace či jejich fragmenty zhotovené našimi předky přítomné.

5

6

2 - památný kříž

|

|

|

|

|

|

3 - socha svatého

|

|

|

|

|

|

Úcta člověka k všemu živému zhomotňovala sochařská výzdoba či drobná architektura.Tyto prvky dodávaly místu význam – vyzývaly svým osobitým způsobem k zastavení, ke spočnutí, ke zklidnění. Mackovice mají zachovalou cennou urbanistickou strukturu doplněnou křížky, památníky, zastavení. Jedná se o kulturní dědictví (hodnoty), které přímo souvisí s identitou obyvatel obce. Zůstává výzvou, jak se svým dědictvím naložíme ...

4 - pomník padlým

|

5 - výklenková kaplička

památný kříž


Návrh územního plánu Mackovice Průzkumy a rozbory - Příloha č '01" 16 18'34" březen 2015

Recommend Documents