Návrh systému odloženého školného
Radim Valenčík 1
Otázky, které si - ke škodě věci – ne vždy klademe:
Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo a proč je proti školnému? Co po zavedení školného?
Jde o vývoj systému a nebo jednorázovou akci?
2
Proč zavést školné? Nejčastěji bývají uváděny tyto důvody: Více peněz pro vysoké školy. - Aby bylo možné lépe zaplatit pedagogy. - Aby bylo možné přijmout více studentů. Větší motivace studentů (když už si zaplatí...).
3
Mnohem důležitější však je: Vyvolat tlak na kvalitu poskytovaných vzdělávacích služeb. Umožnit dostatečnou informovanost o kvalitě vzdělávacích služeb. Dosáhnout dynamického profesního vzestupu a příjmového růstu absolventů. Zajistit dlouhodobou uplatnitelnost absolventů na profesních trzích. 4
Umožnit vytváření absolventských sítí. (A hlavně:) Odstartovat přechod ke znalostní společnosti: - Tvorba absolventských sítí. - Návaznost na reformu financování zdravotnictví a penzijního systému.
5
Z toho vyplývají následující požadavky na systém: Nesmí vytvářet majetkovou bariéru přístupu ke vzdělání. Musí přispívat ke zmenšování již existujících bariér (sociálních, majetkových, protekce, apod.) Musí generovat veřejně přístupné informace o tom, jak se uplatňují absolventi jednotlivých vysokých škol, fakult, oborů. Musí přispívat k vytváření konkurenčního prostředí mezi vysokými školami. 6
Výše uvedené umožňuje systém, ve kterém: Každý platí až z toho, co mu vzdělání vynese. Každý platí podle toho, kolik mu vzdělání vynese. Každý platí přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl. Tzv. systém zainteresovaného vysokého školství.
7
Současný systém: Každý platí (v rámci daňového systému) bez ohledu zda vzdělání dostal či nikoli. Každý platí bez ohledu na to, jak kvalitní vzdělávací služby mu byly poskytnuty. Poskytovatel vzdělávacích služeb dostává prostředky o těch, co platí prostřednictvím daňového systému, bez ohledu na to, jak kvalitní služby poskytl. Tento systém bývá nazýván “bezplatným“ a je vydáván za [socialistickou?] vymoženost.
8
Systém zainteresovaného vysokého školství (zainteresovaného na dlouhodobém uplatnění absolventů) spojuje princip investiční a princip přenesené ceny. Odstraňuje bariéru rozpočtového omezení a současně využívá informačních a motivačních funkcí ceny.
9
Jak konkrétně: Zůstává zachován současný systém veřejného financování veřejných vysokých škol (určité modifikace viz dále). Veřejným vysokým školám se umožňuje zavést školné, přičemž student má právo si vybrat možnost přímé úhrady nebo úhrady formou odvodu z budoucího příjmu podle výše příjmu.
10
Existuje řada variant, jak výše uvedené realizovat, např.: 1.1. Odvod procentuálně stanovenou částkou z příjmu po celé období profesního uplatnění (tzv. časově neomezená absolventská daň, kterou navrhoval M. Friedman). 1.2. Odvod procentuálně stanovenou částkou z příjmu po definovanou dobu let (tzv. časově limitovaná absolventská daň).
11
2.1. Odvod procentuálně stanovenou částkou z příjmu do doby splacení neúročeného závazku, přičemž přímá platba je zvýhodněna (tzv. australský systém). 2.2. Odvod procentuálně stanovenou částkou z příjmu do doby splacení úročeného závazku (uplatněno ve Velké Británii, u nás v návrhu zákona o změně financování na vysokých školách v r. 2002).
12
Za nejvhodnější (z hlediska konkrétních podmínek ČR a výše uvedených cílů) považujeme variantu 2.1., t.j. Odvod procentuálně stanovenou částkou z příjmu do doby splacení neúročeného závazku, přičemž přímá platba je zvýhodněna. I zde existuje řada možností, jak ji realizovat. 13
Navrhujeme: Student má možnost si vybrat buď přímou platbu nebo platbu odvodem z budoucího příjmu. V případě odvodu z budoucího příjmu platí až a jen tehdy, když jeho příjem překročí určitou hranici. Přímá platba je zvýhodněna. V případě nepřímé platby vzniká primární závazek přímo vůči příslušné vysoké škole (věřitelem je samotná vysoká škola). 14
Odvody z budoucího příjmu jsou realizovány obdobným systémem jako platba zdravotního pojištění. Technicky jsou realizovány přes centrální evidenční systém (z důvodu minimalizace transakčních nákladů a generování informací).
15
Možnost splácení s využitím bank: (Vidíme, že v systému není nutná role bank, považujeme však za vhodné je do systému začlenit.) Pokud banky poskytnou půjčku na přímou úhradu školného, která bude splácena odvodem z budoucího příjmu až a jen v případě překročení určité hranice, budou mít možnost využívat transakčně výhodný systém evidovaného splácení.
16
Důvody pro začlenění bank: Více současných peněz do vysokých škol. Větší informační hodnota. Podpora úspěšných a posílení konkurenčního charakteru prostředí. Poznámka: Půjčky od bank mají stejný režim splácení, ale jsou úročeny
17
Nastavení parametrů: Roční přímé školné: maximálně 24 000,- Kč (vysoká škola může stanovit nižší, např. podle oborů).
18
Odložené školné: Splácení až a jen tehdy, když průměrný roční příjem absolventa překročí průměrnou mzdu. 10 % z hrubé mzdy srážkou ze mzdy či jako OSVČ. Splácení částky 150 % nominální hodnoty přímého školného (v případě maxima, tj. 24 000,- Kč po dobu let se splácí neúročená částka 180 000,- Kč).
19
Následující dva grafy ukáží, proč se při odloženém školném splácí 150 % nominální výše přímé úhrady školného.
20
Proč 150 % nominální výše přímé úhrady školného? Splátkový kalendář při výši školného 24.000 a platu 20.000,- Kč, který se po celou dobu nemění, v případě, že by závazek byl úročen deseti procenty: Roky 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
160 000 146 522
140 000
137 175 126 892
120 000
115 581
111 384
103 139
100 000
89 453
80 000
79 440
74 399
60 000
57 839
50 400
40 000 20 000 0
39 622 24 000
1
19 585
2
3
4
Doba splácení by byla 9,5 let.
5
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0 10
21
Proč 150 % nominální výše přímé úhrady školného? Splátkový kalendář při výši školného 24.000 a platu 20.000,- Kč, který roste o 10 % ročně v případě, že by závazek byl úročen deseti procenty: Roky 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
160 000 146 522
140 000
137 175 126 892
120 000
113 581
111 384
100 000
96 939
80 000
79 440
76 633
60 000
52 297
50 400
40 000 20 000 0
24 000
1
23 526
2
3
4
Doba splácení by byla 7 let.
5
1
2
3
4
5
6
7
0 8
22
V navrhovaném systému: splácení 150 % nominální hodnoty přímého školného, splácí se 10 % z příjmu, studium je pětileté, plat 20 000,- Kč a po celou dobu se nemění, Přímé školné 8 000,- Kč 16 000,- Kč 24 000,- Kč
Doba splácení 30 měsíců = 2,5 let 60 měsíců = 5,0 let 90 měsíců = 7,5 let 23
V tomtéž systému v případě, že plat je 20 000, Kč a roste ročně o 10 %: Přímé školné 8 000,- Kč 16 000,- Kč 24 000,- Kč
Doba splácení 30 měsíců = 2 roky a 3 měsíce 60 měsíců = 4 roky a 4 měsíce 90 měsíců = 5 let a 10 měsíců
24
Obecně platí: Čím rychleji roste příjem absolventa, tím méně je pro něj výhodné úročení paušálním úrokem spočívajícím v rozdílu mezi nominální výší přímé platby a odložené platby. Právě tím může být motivován vstup bank do systému.
25
Základní výhody systému neúročeného závazku přímo vůči vysoké škole: Nevytváří bariéru přístupu ke vzdělání. Výrazně motivuje vysokou školu k poskytnutí co nejlepšího vzdělání z hlediska dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů. Nevytváří rizko vzniku problémů při splácení. Obsahuje prvek solidarity (méně úspěšní splácejí menší reálnou částku). Podporuje vstup soukromých bank a jiných finančních investorů.
26
Je jednoduchý. Generuje přesné a využitelné informace.
27
Doporučení - kombinovat se zavedením paušální podpory pro studenty všech vysokých škol. Základní částku 36 000,- Kč v podobě kupónu dostává každý, kdo složil maturitu v uplynulých dvou létech a je přijat na základní studium na vysoké škole - veřejné, státní i soukromé.
28
Veřejným a stáním vysokým školám stát dotuje ještě další náklady. Regulace počtu takto přijatých studentů na soukromých vysokých školách: Přijmout do základního studia lze 1,5 násobek úspěšných absolventů v běžném roce. Ostatní studenti již nejsou přijati do základního studia (mohou být přijati ke studiu i bez přijímacího řízení, nemají však nárok na paušální podporu).
29
Důsledky vytvoření zainteresovanosti vysokých škol na uplatnění absolventů: Produktem špičkových univerzit není již jen lidský kapitál, ale stává se jím sociální kapitál v podobě kooperujících absolventských sítí. Jedná se o zásadní změnu, která bezprostředně souvisí se vznikem znalostní společnosti.
30
Co je podmínkou vzniku těchto kooperujících absolventských sítí? Kromě kvality vzdělávacího zařízení a kvality poskytovaných vzdělávacích služeb, přirozeného utváření vztahu k "mateřské" vysoké škole je to především celoživotní informační servis založený na nejnovějších poznatcích z oboru uplatnění absolventů, který je jim poskytován, a samozřejmě vypěstování během studia schopnosti využívat tento informační servis. Schopnost využívat takový informační servis je tak jedním z nejvýznamnějších atributů profilu absolventa. 31
Perspektivní cíl: Prodloužit období dlouhodobého produktivního uplatnění člověka. Souběžná reforma systému financování vzdělání a zdravotní péče s penzijním systémem.
32
www.isea-cz.org
[email protected] [email protected] 33
