Návrh revitalizace konkrétního prostoru: klidová zóna v ulici Na Kapli v Napajedlích
Michael Chomiszak
Bakalářská práce 2013
ABSTRAKT Cílem mé práce je zkvalitnění ţivota ve městě Napajedla, a to vytvořením klidové zóny v ulici Na Kapli. Veřejný prostor vzniklý zastavením motorové dopravy a vytvořením pěší zóny v této ulici nabízí lidem místo k sociální interakci, odpočinku, zábavě i vzdělání. Taktéţ funguje jako spojovací prvek mezi dŧleţitými veřejnými budovami, které se na tomto území nachází. Pouţitím symbolŧ, vztahujících se k minulosti Napajedel, chci zdejším obyvatelŧm připomenout dŧleţitost jejich města a nesmazatelné místo v historii. V neposlední řadě jsem se soustředil i na potřeby plynoucí z moderního zpŧsobu ţivota.
Klíčová slova: Napajedla, veřejný prostor, klidová zóna, pěší zóna, symbolika, historie
ABSTRACT The aim of my work is to improve the quality of life in Napajedla, through the creation of a rest zone in the street Na Kapli. Public space created by stopping of motor traffic and creating a pedestrian zone in the street offers people a place for social interaction, recreation, entertainment and education. It also acts as a connecting element between important public buildings that are located in this area. I want to remind local inhabitants of the importance of their city and indelible place in history by using of symbols related to past of Napajedla. Last but not least, I focused on the needs arising from the modern way of life.
Keywords: Napajedla, public space, rest zone, the pedestrian zone, symbology, history
Prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.
Ve Zlíně dne 14. 5. 2013
Michael Chomiszak
Tímto děkuji vedoucímu práce Ing. arch. Michaelu Klangovi, Csc. za cenné podněty a rady při realizaci mé bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD.......................................................................................................... 10 I
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 11
1
REŠERŢE KE ZPRACOVÁVANÝM TÉMATŮM ........................ 12 1.1 NAPAJEDLA ...................................................................................................... 12 1.1.1 Historie ulice Na Kapli v Napajedlích ......................................................... 13 1.2 ARCHITEKTONICKÝ ROZBOR BUDOV V ULICI NA KAPLI ...................... 14 1.2.1 Neorenesance ............................................................................................... 14 1.2.1.1 Radnice ......................................................................................... 14 1.2.1.2 Sokolovna ..................................................................................... 15 1.2.2 Funkcionalismus........................................................................................... 16 1.2.2.1 Spořitelna ..................................................................................... 16 1.2.3 Socialistický realismus ................................................................................. 17 1.2.3.1 Kino .............................................................................................. 18 1.3 VEŘEJNÝ PROSTOR ........................................................................................ 19 1.3.1 Funkce a vývoj veřejného prostoru .............................................................. 19 1.3.2 Návrat ţivota do měst ................................................................................... 21 1.4 PŘÍSTAVBY K HISTORICKÝM OBJEKTŦM ................................................. 21 1.5 KINETICKÉ UMĚNÍ .......................................................................................... 23 1.5.1 Kinetické umění u nás .................................................................................. 24
2
FUNKČNÍ A PROSTOROVÁ ANALÝZA DANÉHO PROSTORU - STÁVAJÍCÍ STAV .................................................... 26 2.1
LOKACE DANÉHO PROSTORU A NAPOJENÍ NA OKOLÍ ........................... 26
2.2
POPIS A FUNKCE OKOLNÍCH STAVEB......................................................... 27
2.3
STÁVAJÍCÍ STAV KOMUNIKACÍ A PARKOVIŠŤ ........................................ 28
2.4
FOTO STÁVAJÍCÍHO STAVU ULICE NA KAPLI .......................................... 29
II
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 31
3
KONCEPCE ŘEŠENÍ - NAVRHOVANÝ STAV ............................ 32 3.1
ZÁKLADNÍ DISPOZICE POUŢITÝCH MOTIVŦ ............................................ 32
3.2
NAVRHOVANÝ STAV KOMUNIKACÍ ........................................................... 33
3.3 VSTUP DO ZÓNY - VODNÍ BRÁNA................................................................ 34 3.3.1 Variace vodní brány ..................................................................................... 35 3.3.2 Varianty odtokŧ ............................................................................................ 36 3.4 KINETICKÉ PLASTIKY KONÍ.......................................................................... 38 3.4.1 Vodní plocha ................................................................................................ 39 3.5 PROSTOR PŘED KINEM .................................................................................. 39 3.5.1 Platfoma ....................................................................................................... 40
3.5.2 Sloupořadí .................................................................................................... 40 3.5.3 Zastřešení ..................................................................................................... 42 3.5.3.1 Varianty dispozic zastřešení.........................................................................42 3.5.3.2 Varianty forem zastřešení.............................................................................43 3.5.3.3 Konstrukce zastřešení...................................................................................45 3.5.4 Multifunkční panely ..................................................................................... 46
4
MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ ................................................................ 47 4.1
KOLONÁDA....................................................................................................... 47
4.2 DLAŢBA ............................................................................................................. 49 4.2.1 Zvolený druh kamene ................................................................................... 49 4.2.2 Povrchové úpravy kamene ........................................................................... 50 4.2.3 Varianty formátu dlaţby............................................................................... 51
5
MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ .................................................................... 53 5.1 ZVOLENÝ TYP MOBILIÁŘE ........................................................................... 53 5.1.1 Veřejné osvětlení .......................................................................................... 53 5.1.2 Mobiliář stálý ............................................................................................. 519 5.1.3 Mobiliář sezónní........................................................................................... 55 5.1.4 Závěsná svítidla ............................................................................................ 55
6
TECHNICKÉ VYBAVENÍ ............................................................... 56 6.1 MULTIFUNKČNÍ PANELY ............................................................................... 56 6.1.1 Touchscreeny ............................................................................................... 56 6.2 VODNÍ PRVEK .................................................................................................. 57 6.2.1 Zvolený typ trysek ........................................................................................ 57
III
PROJEKTOVÁ ČÁST ............................................................................................. 58
7
RENDERY A TECHNICKÉ VÝKRESY ......................................... 59
ZÁVĚR ....................................................................................................... 66 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ....................................................... 67 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................ 68
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
10
ÚVOD Mým zadáním bylo vytvořit veřejný prostor - klidovou zónu v ulici Na Kapli města Napajedla. Toto zadání jsem si zvolil z toho dŧvodu, ţe mě zajímá problematika veřejného prostoru a jsem hrubě nespokojen s jeho upozaděním a deformací, zpŧsobenou převáţně automobilovým boomem 2. poloviny 20. století. Veřejný prostor má slouţit lidem, pracuji proto se všemi jeho sloţkami, které se odvíjí od lidských potřeb a přispívají tím ke zkvalitnění ţivota. Veřejný prostor by měl fungovat jako místo setkání, obchodu, kultury, zábavy, relaxace. Kaţdý prostor, a zvláště prostor městský, který architekt či jiný návrhář zpracovává, si ţádá svŧj vlastní osobitý přístup. Musí mít souvislost s místem, kde se nachází, měl by být něčím zvláštní, nezapomenutelný. Mŧj návrh se proto opírá o symboliku a historii spojenou s městem Napajedla, jakoţto unikátním zdrojem inspirace. Jako hlavní motivy jsem zvolil vodu, jako symbol řeky Moravy, nepostradatelný ţivel spojený s tímto městem, a koně, kteří mají v historii Napajedel stejně dŧleţité místo. Dŧleţitou součástí mé práce je začlenění prostoru a jeho prvkŧ do okolí. Volil jsem proto takové formy, které nejsou v rozporu s okolní zástavbou, nýbrţ ji respektují, v některých případech citují a rozvíjí.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
I.
TEORETICKÁ ČÁST
11
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
1
12
REŠERŢE KE ZPRACOVÁVANÝM TÉMATŮM 1.1 Napajedla Město Napajedla se nachází na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úva-
lu. Napajedelská brána, jak je toto místo označováno, je jiţ od pravěku strategicky dŧleţitým bodem. Úrodné údolí řeky spolu s obchodní stezkou, slouţící při cestě od Baltu do středomoří a zpět, byly předpokladem pro trvalé osídlení. Karavany uţívaly brodu řeky Moravy, aby zde napojily koně a v okolních lesích našly potravu. První písemná zmínka o Napajedlích pochází z roku 1355, kdy se z osady stalo městečko. Díky své strategické poloze náleţela Napajedla k lákavým zástavním panstvím a patřila ke starobylým dědičným panovnickým majetkŧm. Dlouhodobými vlastníky tohoto území byl rod Ţerotínŧ, většího rozkvětu města však nastalo aţ za vlády Rotalŧ, kteří jeho rozlohu několikanásobně zvětšily. Erb jejich rodu zdobí vstupní brány kostela sv. Bartoloměje a napajedelského zámku, postaveného v barokním stolu vídeňským dvorním architektem Grimmem. Největšího věhlasu dosáhlo napajedelské panství za pánŧ ze Stockau, kdy sirné lázně spolu s bohatým kulturním programem lákaly návštěvníky zdaleka. O zvýšený zájem o Napajedla v podobě vídeňské smetánky se postaral zeť pana hraběte Aristides Baltazzi, který zde zaloţil tradici chovu anglického plnokrevníka, trvající bez přerušení dodnes. Pár let poté, v roce 1898 byly Napajedla povýšeny na město a dnes
tu na ploše 19.8 km2
ţije asi 7 a pŧl tisíce obyvatel.
Obr. 1. Napajedla - historická mapa
Obr. 2. Zámek Napajedla
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 1.1.1
13
Historie ulice Na Kapli Ulice Na Kapli je nejstarší ulicí v Napajedlích. Je to dáno její polohou v rameni
řeky Moravy, která předurčovala k výstavbě kontrolního a fortifikačního objektu. Nejsou přímé archeologické dŧkazy, ale hradisko ke kontrole říčního brodu na kupecké stezce a jistě také k výběru mýta na dŧleţité vodní cestě zde patrně vyrostlo jiţ za Velké Moravy v 11. století. Pro toto hradisko umístěné na ostrově mezi řekou a jejím ramenem nebyl nebezpečný ani tak útok nepřátel jako časté povodně. Později byl jiţ kamenný vodní hrad poprvé zmíněn roku 1366. Nebyl nijak rozsáhlý ani výstavní. Stál zde pouze příbytek kastelána a další zděná budova moţná chránila bránu. Oblouk vnějšího valu slouţil nejspíše jako obrana před stále se zesilujícími záplavami zpŧsobené kolonizací a odlesněním horního povodí Moravy. V 15. století byl hrádek dobyt husity a o něco později vypálen vojsky Matyáše Korvína. Náročná údrţba hradu a také změna stylu ţivota měla za následek opuštění tvrze a přesunutí panstva do nedaleké budovy Starého zámku. Masivní kamennou hradní budovu v 18. století nakonec smetla velká povodeň, a na výřezu mapy stabilního katastru roku 1829 je na místě vidět domkařskou zástavbu, která snad z části vyuţila základy starších staveb zpevněných dubovou pilotáţí. Ani regulace řeky Moravy z 19. století však nedokázala zabránit četným jarním záplavám aţ do opatření z poslední let.
Obr. 3. Vodní hrad - (cca 1450)
Obr. 4. Katastrální mapa (1823)
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
14
1.2 ARCHITEKTONICKÝ ROZBOR STAVEB V ULICI NA KAPLI 1.2.1
Neorenesance Historizující sloh, který ve svých formách kopíruje renesanční vzory. U nás je spo-
jen s dobou národního uvědomění, a tak je v tomto slohu postaveno mnoţství veřejných budov - divadla, muzea, nádraţí. Mezi nejznámější a nejpovedenější stavby u nás patří např. Národní divadlo, Národní muzeum, Rudolfinum.
Obr. 5. Národní muzeum (cca 1900)
Obr. 6. Rudolfinum
1.2.1.1 Radnice v Napajedlích Náměstí v Napajedlích vévodí budova radnice. Je dílem architekta Dominika Feye a v roce 2004 oslavila stoleté výročí. Podnětem k výstavbě bylo povýšení Napajedel na město v roce 1898. Z formální stránky je patrné, ţe si autor stavby vzal za vzor českou renesanci 16. století, která je více dekorativní (Schwarzenberský palác, zámek Litomyšl) neţ její italské vzory, pracující povětšinou s jednodušším tvaroslovím. K výzdobě pseudorenesanční budovy byli přizváni významní moravští umělci. Franta Uprka je autorem sochy sv. Jiří umístěné mezi okny v prvním poschodí. Výzdobu ciferníku věţních hodin navrhl Jano Köhler.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 7. Napajedla - radnice
15
Obr. 8. Radnice - věžní hodiny
1.2.1.2 Sokolovna Koncem 19. století se na novorenesančních stavbách začali objevovat secesní prvky. Příkladem je i budova sokolovny v Napajedlích, slavnostně otevřená roku 1911 při příleţitosti desátého výročí pŧsobení Sokola v Napajedlích. Secesní prvky jsou na této stavbě patrné, uţity jsou ale v umírněné formě s přihlédnutím na propojení s radnicí nebo také jiţ ovlivněné rychle nastupující modernou. V roce 1934 proběhla přístavba nové tělocvičny a přísálí společenského sálu. Z fotek je patrné ţe došlo k jisté změně barevnosti a odstranění soch z atik.
Obr. 9. Napajedla - sokolovna (1911)
Obr. 10. Napajedla - sokolovna (1934)
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 1.2.2
16
Funkcionalismus Styl, který udělal definitivní tečku za dekorativními slohy. Začal se prosazovat jiţ
okolo roku 1915 (Fagus shoe factory, W. Gropius), rozmachu se dočkal ve 20. letech a byl preferovaným stavebním stylem dalších 50 let. Do Ameriky se dostal na přelomu 30. a 40. let pod názvem the International style. Hlavní heslo funkcionalismu je, ţe forma následuje funkci. To v praxi znamenalo to, ţe architekt nejprve řešil dispoziční vztahy, potřebné prosvětlení místností atd., a aţ poté celkový vzhled budovy. Ten byl většinou strohý, ale i přesto měl vysokou uměleckou hodnotu. Le Corbusier, autor "Pěti bodŧ moderní architektury" (domy na pilotech, volný pŧdorys, volné prŧčelí, pásová okna, střešní zahrady), byl okouzlen zlatým řezem a tak jeho rané stavby, i přesto ţe jsou pro někoho "hranaté a krychlovité" mají dokonale vyřešené proporce. Nazýval je přímo "Stroje na bydlení". Funkcionalismus uţíval nejmodernějších materiálŧ a nebál se je ukázat v jejich ryzí surové podobě (odhalené konstrukce, pohledový beton).
Obr. 11. Fagus factory, Gropius (1913)
Obr. 12. Villa Stein, Corbusier (1927)
1.2.3.1 Spořitelna Napajedla Spořitelna byla postavena roku 1937 dle návrhu Miroslava Lorence. Ten je autorem mnoha budov ve zlínském kraji a hlavně přímo ve Zlíně, kde od roku 1930 pŧsobil ve stavebním oddělení firmy Baťa po boku Vladimíra Karfíka, Františka Lydie Gahury a dalších. Podílel se na např. návrhu Společenského domu (dnes Moskva) nebo areál školních budov.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
17
Celková pŧdorysná kompozice spořitelny je řešena jako prŧnik několika rŧzně vysokých kvádrŧ. Jako obkladový materiál v exteriéru pouţil Lorenc travertin a kachlíkové obloţení. Od klasických funkcionalistických budov se spořitelna odlišuje pouţitím skulptur v prŧčelí. Uţití sochařské výzdoby bylo v tomto stylu ojedinělé, tím spíše, pokud šlo o realistické ztvárnění. Pískovcové sochy matky s dítětem a rolníka mají nejspíše přiblíţit budovu spořitelny prostým lidem, coţ bylo zřejmě odrazem Lorencova levicového smýšlení, které bohuţel vyústilo v jeho odsouzení k smrti roku 1943 za fašistické okupace.
Obr. 13. Spořitelna Napajedla
1.2.3
Obr. 14. Spořitelna Napajedla
Socialistický realismus Po vítězství KSČ roku 1948 se v umění, jako i v jiných oblastech, stal vzo-
rem Sovětský svaz a tudíţ i socialistický realismus (zkráceně sorela). Ve své podstatě jde o sloh, jelikoţ obsahuje všechny odvětví umění, ale jeho hlavní podstata není umělecká, nýbrţ ideologická. V československé architektuře jsou nejznámějšími a nejvýznamnějšími zástupci města Havířov, Ostrov a Ostrava-Poruba. V Praze je to Hotel International v Podbabě, který je obdobou Varšavského Paláce kultury nebo Lomonosovovy univerzity v Moskvě. Stavby tohoto druhu vycházely zásadně z klasických forem - v zahraničí z antických vzorŧ, v naší zemi spíše z vzorŧ renesančních.(pozn.: je paradoxem, ţe totalitní reţim si vzal inspiraci z období, kdy vládl humanismus a aspoň částečná demokracie). Budovy
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
18
byly zpravidla kvalitně řemeslně provedeny s vyuţitím rŧzných výzdobných technik (nástěnné malby, sgrafita, figurální plastiky i reliéfy).
Obr. 15. Dům kultury Ostrov 1.2.3.1 Kino Napajedla Na místě hřišť patřících Sokolu vzniklo v 50. letech městské kino. Styl socialistického realismu je patrný na první pohled, jelikoţ přesně vystihuje jeho základní znaky. Osová kompozice, citace antického tvarosloví, zemitá barevnost. Hlavní budova je inspirována antickými chrámy. Prŧčelí je tvořeno čtyřmi mohutnými sloupy portiku, které nesou tympanon s kladím. To je vyzdobeno barevným ornamentem připomínajícím dekory ruské lidové architektury. Vedlejší křídla, napojená na hlavní budovu nejsou jiţ prvkem vyskytujícím se u antických chrámŧ, spíše zde vidím spojitost s bazilikálním typem stavby, kdy tyto křídla mohou evokovat transept - příčnou loď. Nevím jak tomu bylo dříve, dnes jsou ve východním křídle (na obr. vlevo) hygienická zařízení, v křídle západním je malý kiosek - kavárna.
Obr. 16. Kino Napajedla
Obr. 17. Kino Napajedla
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
19
1.3 Veřejný prostor 1.3.1
Funkce a vývoj veřejného prostoru Veřejný prostor slouţil, slouţí a bude slouţit lidem. Je s nimi spojen od nepaměti.
Základním kamenem veřejného prostoru je fakt, ţe do něj mŧţe dobrovolně stoupit kaţdý svobodný občan a prodlévat zde tak dlouho, jak je mu libo. V minulosti, např. v antickém Řecku byla veřejným prostorem agora - předchŧdce dnešních náměstí. Jednalo se o pravoúhlý prostor po obvodu obestavěný dŧleţitými veřejnými budovami jako chrám, radnice, veřejné lázně. Do agory měli povolen vstup pouze právoplatní občané města, kteří se zde shromaţďovali a podíleli se na právních záleţitostech osobních i městských. To jim dávalo pocit sounáleţitosti a toho, ţe jejich hlas něco znamená, coţ je dŧleţitým z mnoha aspektŧ plynoucích z kvalitního veřejného prostoru. Kromě těchto záleţitostí zde také docházelo k neformálním konverzacím a obchodŧm. Nebo tudy lidé zkrátka jenom procházeli a vstřebávali tyto sloţky za pochodu.
Obr. 18. Agora - půdorys
Obr. 19. Agora - pohled
Na tomto příkladu jsem uvedl tři základní sloţky kaţdého kvalitního veřejného prostoru, kterými jsou: místo setkávání, obchodu a dopravy. Tyto sloţky zŧstaly od dob antiky totoţné, jen se změnily jejich vzájemné poměry. Nutno dodat, ţe v mnoho případech k horšímu. Středověká města si ještě zachovala jejich rovnováhu, prudký nástup automobilové dopravy ovšem zpŧsobil radikální převahu sloţky dopravní, a odsunul tak zbylé dvě do pozadí. Uličky mnoha historických měst byly předělány na silnice, veřejný ţivot se zde vytratil. Pouze hrstka měst si dodneška zachovala svŧj historický charakter. Příkladem jsou
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
20
Benátky, kde urbanizace zaloţená na mnoţství vodních kanálŧ zabránila pouţití motorové dopravy jako takové. Ani funkcionalističtí urbanisté nevěnovaly veřejnému prostoru dostatečně velkou pozornost. Naopak koncepci města dimenzovali primárně pro motorovou dopravu (např. Zlín). Zvětšený rozpon ulic měl za následek vytracení veřejného ţivota, jelikoţ zabraňuje většímu nahuštění chodcŧ a tím znemoţňuje jejich konfrontaci. Města tak pŧsobí mrtvým dojmem. Ulice v historických jádrech měst mají měřítko zaloţeno na postupném vývoji, zkušenostech, potřebách a jsou navrţeny akorát pro cestu a trţní stánky. Dochází tu k častějším sociálním interakcím, a proto taková města pŧsobí i v nočních hodinách ţivějším dojmem.
Obr. 20. Ulice Benátek
Obr. 21. Ulice Zlína
Záleţitostí posledních let se staly tzv. kvaziveřejné prostory, jejichţ názorným příkladem jsou prostory uvnitř obchodních center. Tato místa, často řešená jako atria, se snaţí navodit atmosféru klasického veřejného prostoru: jsou zde místa k sezení, fontány, obchody i zeleň. Celkový záměr je však jiný a panují zde jiná pravidla. Lidé zde nemohou jen tak nečině posedávat a navozovat kontakty, očekává se od nich, ţe si dříve či později něco koupí. Ostatní zde nejsou vítáni. Kvaziveřejné prostory slouţí primárně jejich majitelŧm, aţ poté veřejnosti. Smutnou skutečností je fakt, ţe i v očích urbanistŧ tyto prostory začaly nahrazovat pravý veřejný prostor.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 1.3.2
21
Návrat ţivota do měst Problematikou veřejného prostoru, jeho úbytkem a deformací se začali architekti
zabývat koncem 60. let. Funkcionalistické myšlenky a názory na veřejný prostor byly překonány, vyšly najevo jeho neduhy, středem pozornosti se stal znovu člověk a jeho potřeby. Prvním z měst, které začaly "navracet ţivot" do svých ulic byla Kodaň. Od roku 1962 do současnosti zde bylo celkem 100 000 m2 plochy slouţící dopravě přetvořeno ve stejně velkou plochu bez automobilŧ, pouze pro potřeby chodcŧ a cyklistŧ. Nejdříve takto upravenou ulicí v Kodani byla hlavní ulice Stroget. Šlo o experimentální projekt inspirovaný německými pěšími ulicemi, vytvořenými během obnovy po 2. světové válce, které slouţily k nakupování. Prvotní námitky typu "ţádná auta znamenají méně zákazníkŧ" byly záhy vyvráceny a systematický prŧzkum prokázal, ţe se počet nakupujících dokonce zvýšil. Co je ale hlavní: ţivot ve městě se spolu s lepšími ţivotními podmínkami výrazně obohatil a rozšířil. Ve středu Kodaně dnes pěší doprava tvoří 80 % provozu a převládá tak nad ostatními formami dopravy.
Obr. 22. Ulice Stroget - Kodaň
Obr. 23. Náměstí - Melbourne
1.4 Přístavby k historickým objektům Přístavby k jiným, zvláště historickým objektŧm jsou jeden z architektonicky nejtěţších úkolŧ. Architekt se dostává do sloţité pozice, jelikoţ navrhovaná (pří)stavba by měla odpovídat době, ve které vzniká (mít současný charakter), musí však respektovat okolní zástavbu. Respektováním se v tomto případě rozumí - pokud to situace dovolí - zachování výškových úrovní (horizontální linie, římsy), rytmizace fasády, u městské fasády respektování uliční čáry (to je často dáno regulačním plánem).
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
22
Ve výsledku jsou dvě moţnosti jak koncept přístavby řešit - konzervativní a kontrastní. Konzervativní řešení se snaţí o velmi citlivé zasazení do okolí – v mnoha případech napodobením stylu okolních staveb či přímo jeho kopírováním a pouţitím stejných materiálŧ. Kontrastní řešení přiznává, ţe se jedná o úplně nový objekt. Často je velmi výrazný a materiálově odlišný od okolí. Aby však došlo k poţadovanému napojení na okolní zástavbu, musí respektovat výše zmíněná formální pravidla (výšky, rytmizace). Samozřejmě nejdŧleţitější je cit architekta, který sám musí uznat, co si mŧţe na daném místě dovolit.
Obr. 24. Credit Suisse bank - Miláno
Obr. 25. Biopark - Paříž
Obr. 26. Zámek Freudenstein - Freiberg
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
23
1.5 Kinetické umění Kinetické umění se objevilo jiţ počátkem 20. století v Evropě ve tvorbě dadaistŧ a konstruktivistŧ. Jako svébytný směr se však prosadilo aţ v 50. a 60. letech hlavně na území Spojených státŧ. Zjednodušeně se dá říci, ţe kinetickou je jakákoliv socha či konstrukce, která obsahuje pohyblivé části, rozpohybované prouděním vzduchu, rukou či motorem. Op - artové obrazy, které vyvolávají dojem pohybu, bývají k tomuto stylu řazeny také. Jako první kinetická socha se povaţuje Duchampovo Kolo bicyklu vytvořené roku 1913. Tato ready-made socha nebyla cíleně vytvořena jako kinetická, spíše vyplynula z Duchampových vtipných myšlenek k vytváření umění z obyčejných předmětŧ. Ve 20. letech 20. století experimentoval s kinetickým uměním L. M. Nagy, který vytvářel objekty velice podobné strojŧm. Nejvýraznějším umělcem, zaměřeným na pohyblivé sochy byl Alexander Calder. V roce 1932 poprvé vystavil své "mobily", jak je pohotově označil Marcel Duchamp. Jednalo se o seskupení abstraktních forem, poháněných motorkem či rukou. V dalších obměnách k nim přidával barvy, měnil jejich rozměry, tvary a rytmy. V pozdějších letech Calder přikročil k dílŧm monumentálnějším. Proti jedinečné lehkosti mobilŧ od té doby stojí mohutné arkády "stabilŧ", soch pevně zasazených v zemi. Ty získávají na objemu a hustotě hlavně po roce 1944. Později se objevují i kombinace obou typŧ tzv. "stabily - mobily".
Obr. 27. A. Calder - mobil
Obr. 28. A. Calder - stabil
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 1.5.1
24
Kinetické umění u nás Výrazným podnětem, který vedl k formování kinetického umění v Československu
bylo Expo 58. Jiří Novák (1922 - 2010), jeden z hlavních představitelŧ kinetického umění u nás, po této světové výstavě opustil klasické sochařské postupy a zanedlouho dospěl k vytvoření téměř abstraktních symbolŧ základních přírodních sil a dějŧ. Po experimentech s rŧznými typy umělých hmot se od závěru 50. let stal hlavním materiálem J. Nováka kov. V 60. letech vystavoval své kinetické mobily na českých i mezinárodních přehlídkách a připojil se tak k světově aktuálnímu směřování mladší sochařské generace. Společně s Jiřím Novákem k nám fenomén kinetického objektu přinesl o generaci mladší Vratislav Karel Novák (*1942). Vyučený šperkař se svými mobily proslavil hned na počátku své kariéry v 60. letech. V 80. letech se v Novákově tvorbě začaly objevovat větší objekty (např. výrazně natřené vozy z oceli). Novákovy objekty, téměř vţdy vyuţívající pohybu jsou často obohaceny světly a zvukem.
Obr. 29. J. Novák - Motýlí křídla
Obr. 30. V. K . Novák - Metronom
Tuto oblast umění u nás v současné době zastupuje tvorba Viléma Friče (*1982). Není náhodou, ţe Frič vystudoval Vysokou školu umělecko-prŧmyslovou pod vedením právě V. K. Nováka. Vilém Frič ve svých pracích vyuţívá nejen mechanické prvky, ale i prvky vodní (např. Obří bublifuk na Karlově náměstí v Praze) a prvky ryze současné. Vytvořil např. interaktivní "ţivou" sochu, reagující na okolní podněty.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
25
" Socha má podobu pohyblivé světelné konstrukce obalené pláštěm, který je schopen se nafukovat a vyfukovat. To celé je umístěno na podstavci plného postranních ultrazvukových a světelných čidel a elektroniky. Tento jedinečný počítačově řízený objekt výrazně reaguje na lidské fyzické i zvukové podněty v okolí až dvou metrů. Projekt vznikl na základě touhy autora v přenesení vlastních emocí do živého objektu. Ty soše vkládal sám Frič pomocí číselných kódů a rovnic. Výsledkem je projevování základních emocí jako radost, strach, smutek a hněv. Socha se umí leknout, při pocitu únavy usnout, být nervózní nebo agresivní."( citace: http://www.designmagazin.cz)
Obr. 31. V. Frič - Živá socha
Obr. 32. V. Frič - Živá socha
Obr. 33. V. Frič - Obří bublifuk
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
2
26
FUNKČNÍ A PROSTOROVÁ ANALÝZA DANÉHO PROSTORU STÁVAJÍCÍ STAV 2.1 Lokace daného prostoru a napojení na okolí Zpracovávané území se nachází v ulici Na Kapli v centru Napajedel. Tato lokalita
má přímé napojení na mnoho veřejných budov a atraktivních míst.
Obr. 34. Lokace daného prostoru
Obr. 35. Napojení daného prostoru na okolí
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
2.2
27
Popis a funkce okolních staveb
Ve zpracovávaném prostoru je soustředěno několik dŧleţitých veřejných budov. Ze severovýchodu je prostor ohraničen komplexem sloţeným ze sokolovny, hasičské stanice, radnice a k těmto objektŧm přilehlému dvoru ze zídkou. Všechny objekty v současné době plní svoji funkci. Nutno dodat, ţe vzhledem k zastaralosti hasičské stanice se zvaţuje její zrušení a postavení novostavby na jiném místě ve městě. Radniční dvŧr je momentálně vyuţíván hasiči, nicméně po přesunu hasičské stanice zde vznikne místo pro větší kulturní a společenské akce. Na jihozápadní straně zpracovávaného území se nachází spořitelna sdílející budovu s policejní stanicí, která vlastní dvŧr, vyuţívaný k parkování policejních vozŧ. Současný vjezd na tento dvŧr je ze severovýchodu. Dále je tu umístěna kino, které kromě své vlastní funkce obstarává i funkci malého občerstvení a kavárny umístěné v severozápadním křídle. Na severozápadní straně území je umístěno malé infocentrum.
Obr. 36. Stavby v daném prostoru
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
2.3
28
Stávající stav komunikací a parkovišť V současné době prochází celou ulicí Na Kapli silnice. Vytíţení (frekvence proje-
tých automobilŧ) této komunikace je dle mých postřehŧ malé. Její dŧleţitost ale spočívá v tom, ţe jsou na ni napojeny příjezdové komunikace k parkovištím několika budov v okolí (viz. obr). Další místa k parkování se nachází při krajích silnice a před kinem se nalézá malé parkoviště pro tři osobní automobily. Celkový počet parkovacích míst je dostatečný.
Obr. 37. Stávající schéma komunikací a parkovišť
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
2.4
Foto stávajícího stavu ulice Na Kapli
Obr. 38. Foto stávajícího stavu
Obr. 39. Foto stávajícího stavu
29
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 40. Foto stávajícího stavu
Obr. 41. Foto stávajícího stavu
30
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
31
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
3
KONCEPCE ŘEŠENÍ - NAVRHOVANÝ STAV 3.1 Základní dispoziční řešení pouţitých motivů
Obr. 42. Základní dispoziční řešení
32
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
33
3.2 Navrhovaný stav komunikací Zásadním problémem, který jsem řešil v počátku mé práce, byl návrh změn komunikací. V současné době prochází zpracovávaným územím silnice, na kterou je napojen vjezd na dvŧr policejní stanice, vjezd na radniční dvŧr, příjezdová komunikace k zásobování obchodu a bytovým domŧm. Aby došlo ke zklidnění tohoto území, navrhuji zde kompletní zastavení motorové dopravy a vytvoření pěší zóny - s povoleným vjezdem pro nemotorové dopravní prostředky a servisní vozy. Mým cílem proto bylo nalézt alternativní příjezdovou cestu pro napojované objekty. Po dŧkladném prŧzkumu tohoto území se jako jediné vhodné řešení jeví pročistit prostor mezi obchodem a soukromým pozemkem a vyuţít ho jako příjezdovou komunikaci ústící do parkovací zóny pro zmiňované objekty. Tečkovaně je znázorněn směr vjezdu servisních vozidel.
Obr. 43. Navrhovaný stav komunikací a parkovišť
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
34
Obr. 44. Prostor mezi obchodem a soukromým pozemkem
3.3 Vstup do zóny - vodní brána Kaţdý kvalitní veřejný prostor má svoje hranice. Ty pomáhají lidem vymezit se, cítit se bezpečněji (např. usnadňují mladým matkám hlídání dětí, kdyţ jim určí, ţe si mohou hrát jen v tomto prostoru). Jedním z nejstarších vymezovacích prostředkŧ jsou brány. V historii slouţící k obraně, dnes jako prvek, umocňující pocit ze vstupu do nějakého území či objektu. Motiv bran se mi líbí, rozhodl jsem se ho proto uţít v mé práci. Od počátku jsem byl rozhodnut, ţe vstupní bránu umístím mezi zdi radnice a pojišťovny, čili na začátek zpracovávaného území. Funkce byly jasné, následovalo hledání formy. Od historizujících tvarŧ, vycházejících z okolní architektury jsem se dostal k vodním prvkŧm, které mohou v přenesené formě plnit funkci brány. Jako inspirační zdroj na mne zapŧsobila vodní socha na nedalekém náměstí, která zpracovává motiv pěti řek vlévajících se do Moravy. Rozhodl jsem se tento motiv přepracovat do většího měřítka a dát mu funkci. Tím vznikla skupina pěti v řadě stojících vodotryskŧ, fyzicky i psychicky pŧsobících jako brána, mříţ či hranice mezi rušnou ulicí plnou aut a mnou navrţenou klidovou zónou.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
35
Obr. 45. Vývoj návrhů brány
3.3.1
Variace vodní brány Současná technologie vodotryskŧ nabízí velké mnoţství rŧzných reţimŧ (progra-
mŧ). Tyto počítačem řízené programy dokáţou měnit sílu a směr trysku, rytmus, LED diody mění barvu vody atd. Rozhodl jsem se toho vyuţít, a pouţít rŧzných schémat při rŧzných příleţitostech. Základní variace by se odvíjely dle denní doby. Od rána do večera by se např. postupně zvyšovala výška tryskané vody či její barva. Nešlo by zde pouze o efekt, aţ by si lidé zvykli, dokázali by podle toho odhadnout, kolik je hodin.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
36
Speciálním reţimem by byla variace pouţívaná při dŧleţitých slavnostech, či kulturních akcích.
Obr. 46. Ukázky variací vodní brány 3.3.2
Varianty odtoků Nechtěl jsem, aby se voda z vodotryskŧ ihned ztrácela pod zem. Snaţil jsem se vy-
tvořit příběh, a tak voda, jako symbol Moravy pokračuje dále dolŧ ulicí pomocí ţlábku. V počátečních návrzích bylo ţlábkŧ více - pro kaţdý vodotrysk jeden, nebo byl ţlábek klikatý (říční meandry).
Obr. 47. Návrh odtoků
Obr. 48. Návrh odtoků
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
37
Nakonec jsem vybral dvě finální varianty. Obě mají jeden hlavní rovný ţlábek, a pak ţlábky podruţné, které se starají o správný odtok vody z vodotryskŧ. První varianta je více výtvarná, lépe symbolizuje přítoky do Moravy. Voda z vodotryskŧ padá přes mříţ do nádrţe, odkud pak ţlábky odtéká do hlavního ţlabu.
Obr. 49. Odtoky - varianta 1
Obr. 50. Odtoky - varianta 1
Druhá je řešena jednodušeji, moderněji a stavebně je snadněji proveditelná. Voda z vodotryskŧ spádem ulice samovolně stéká do příčného úzkého ţlábku ( š = 50 mm, h = 80 mm) a napojuje se dál na hlavní ţlábek podélný (š = 100 mm, h = 80mm). Příčný ţlábek bude z bezpečnostních dŧvodŧ opatřen kovovou mříţí.
Obr. 51. Odtoky - varianta 2
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
38
3.4 Kinetické plastiky koní Koně jsou s historií Napajedel pevně spjaty. Ať šlo o koně starověkých Římanŧ, kteří zde při dalekých výpravách na sever vyuţívali řeku Moravu jako zdroj pitné vody, nebo o významný chov anglického plnokrevníka započatý v 19. století. Nikde v Napajedlech však nenalezneme památník, který by vzdal holt tomuto majestátnímu zvířeti. Chci tuto situaci změnit, a proto jsem se rozhodl umístit do mého návrhu sochu koní. Realistické ztvárnění koní je dle mého názoru zbytečně popisné a zastaralé, proto jsem zvolil abstraktní pojetí, které navíc dovolí oţivit plastiku pohybem. Tak vznikl nápad vytvořit kinetickou plastiku. Ve skicách a vizualizacích je vyobrazena moje ilustrativní představa, jak by tato socha mohla vypadat. Finální návrh a realizaci by však zpracoval renomovaný školený sochař. Osobně se mi líbí styl sochaře Alexandra Caldera, který se tímto druhem soch zabýval. Součástí mé práce je proto i výběr ţijícího sochaře, který mi ho svou tvorbou připomíná. Vzhledem k dŧleţitosti tohoto motivu v mém návrhu, rozhodl jsem se umístit sochu do středu zpracovávaného území, kde je viditelná ze všech přístupových cest.
Obr. 52. Skici sochy koní
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
39
Obr. 53. Tvarový návrh sochy koně 3.4.1
Vodní plocha Sochy koní se budou "napájet" z vodní plochy kruhového tvaru. Tato nádrţ, ve kte-
ré končí voda ze ţlábku, bude mělká a vyplněná kačírkem či štěrkem, abych předešel nepříjemnostem, které jsou spojené s hraním dětí u vody. Přebytečná voda bude odtékat do kanálu nebo zde mŧţe fungovat uzavřený kruh vody zpět k vodotryskŧm. Kolem vodní plochy budou rozestaveny větší kameny k příleţitostnému posezení.
3.5 Prostor před kinem V teoretické části zmiňuji agoru, antický pravoúhlý veřejný prostor, slouţící jako shromaţdiště, místo obchodu aj. Kino v Napajedlech bylo postaveno v 50. letech minulého století v duchu socialistického realismu, který se mimo jiné inspiroval právě monumentální antickou architekturou. Princip antické agory mě lákal mnoţstvím rozdílných funkcí soustředěných na jednom místě. Proto jsem navrhl přístavbu kina a úpravu prostoru před ním, která tento motiv parafrázuje. Vzniklý prostor se stane centrem mé klidové zóny, kde se mohou konat např. malé kulturní akce typu: divadlo malých forem, jam session. V západním křídle kina se nachází malá kavárna - kiosek, která v současnosti nemŧţe nabídnout venkovní posezení. Úprava prostoru před kinem nabídne mnoţství krytého venkovního posezení, a tak si hosté budou moci uţít svoji kávu na čistém vzduchu i za nepřízně počasí. Přístavba se podřizuje architektonice kina, respektuje jeho kompozici, formy a proporce. Nesnaţí se však kopírovat styl socialistického realismu, materiálové a konstrukční řešení je převedeno do současného pojetí.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 3.5.1
40
Platforma Aby bylo moţné plnohodnotně vyuţít prostoru před kinem, je nutné vyrovnat terén,
který zde klesá směrem k řece pod úhlem 3°. Vzniklá platforma - sokl má rozměr 25 x 22 m (tento rozměr vychází z celkové délky prŧčelí kina s bočními křídly). Platforma je z jihovýchodu bezbariérově přístupná, ze dvou zbylých stran je opatřena schodištěm. Uprostřed platformy bude čtvercový taneční parket o rozměrech 9 x 9 m
Obr. 54. Platforma před kinem 3.5.2
Sloupořadí Agora byla často po obvodu obehnána krytým sloupořadím, chránícím obyvatele
před nepřízní počasí. Tento prvek jsem se rozhodl pouţít a navrhuji proto doplnit platformu sloupy, které budou nést zastřešení a taktéţ pomohou tento prostor vymezit. Tyto sloupy tvarově a výškově odpovídají sloupŧm prŧčelí kina. Pŧdorysný rozměr jsem však upravil. Vnější sloupy prŧčelí kina mají rozměr 97x67 cm, vnitřní 75x67 cm. Tyto majestátní míry jsou vhodné na prŧčelí, ne však na sloupořadí, zvláště na poměrně malé ploše. Zvolil jsem proto menší rozměr 50x50 cm, který je stále dostatečně monumentální, umoţňuje však kvalitnější prŧhledy a více uţitého prostoru.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
41
Následuje výčet moţných variant, z nichţ kaţdá má svoje plusy a mínusy. Varianta S1: Tato varianta je, co do formální stránky, agoře nejvíce podobná. Sloupy nesoucí zastřešení se tu vyskytují po dvojicích a navozují dojem kolonády, která ohraničuje vnitřní prostor. Mnoţství sloupŧ zlepšuje pocit intimity, prŧhledy dále do ulice však nejsou tak dobré jako u varianty S2. a)
b)
Obr. 55. Varianta sloupů S1a
Obr. 56. Varianta sloupů S1b
Varianta S2: Tato varianta vznikla zjednodušením verze předchozí a snahou vyřešit její negativa. Prostor je stále dobře vymezen, vzhledem k menšímu počtu sloupŧ nabízí lepší prŧhledy a je zde více uţitné plochy. Zastřešení je neseno řadou sloupŧ opatřených konzolami.
Obr. 57. Varianta sloupů S2
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 3.5.3
42
Zastřešení Moţností jak v dnešní době zastřešit prostor, v mém případě kolonádu, je mnoho.
Hledal jsem takové formy, které jsou funkční a nenarušují ráz okolní architektury. Některé z variant jsou více klasicizující, jiné mají modernější charakter. Ve výsledku je však většina variant zastřešení řešena subtilně, jako kontrast těţkým, hmotným sloupŧm. Finální rozhodnutí se odvíjí od rozpočtu a názoru investora. 3.5.3.1 Varianty dispozic zastřešení
Obr. 58. Dispozice zastřešení D1
Obr. 59. Dispozice zastřešení D2
Obr. 60. Dispozice zastřešení D3
Obr. 61. Dispozice zastřešení D4
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
43
3.5.3.2 Varianty forem zastřešení Varianta Z1 Varianta, která se nejpřísněji drţí tektoniky kina. Ve své formě má tedy klasicizující charakter. Potřebný sklon střechy (1º), nutný ke správnému odtoku vody, je skryt za atikou, coţ umoţňuje dodrţet pravoúhlý charakter. Voda dále odtéká okapy umístěnými u vnějších sloupŧ.
Obr. 62. Varianta zastřešení Z1 - zepředu
Obr. 63. Varianta zastřešení Z1 - zboku
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
44
Varianta Z2 Toto je verze ze subtilním kovovým zastřešením. Malý sklon střechy není ukryt za římsou, naopak je přiznaný. V této verzi je velmi patrný kontrast mezi nosnou a nesenou částí. Odtok vody je opět zajištěn postranními okapy.
Obr. 64. Varianta zastřešení Z2 - zepředu
Obr. 65. Varianta zastřešení Z2 - zboku
Varianta Z3 Subtilní zastřešení je neseno konzolami. Jemné prolamování střechy přispívá k celkové dynamice této varianty a navíc umoţňuje efektivní odtok vody okapem skrytým ve sloupech. Toto zastřešení bylo primárně navrţeno pro variantu sloupořadí S2 (jeden sloup s konzolou), ale je moţné jej aplikovat i na klasičtější variantu S1 s dvojicí sloupŧ.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
45
Obr. 66. Varianta zastřešení Z3 - zepředu
Obr. 67. Varianta zastřešení Z3 - zboku 3.5.3.3 Konstrukce zastřešení Střešní konstrukce u všech zmíněných variant je tvořena kovovými, popř. dřevěnými profily ve čtvercovém rastru, který odkazuje na kazetový strop v interiéru kina.
Obr. 68. Čtvercový rastr střešní konstrukce varianty Z1
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 3.5.4
46
Multifunkční panely Ţijeme ve zrychlené době plné počítačŧ. Při hledání informací čím dál tím méně
pouţíváme knihy, začal převládat internet. Je dŧleţité jít s dobou, proto jsem se rozhodl navrhnout multifunkční panely, které lidem umoţní vyuţít výdobytkŧ moderního věku. Jedná se o sloupy, vzniklé pŧvodně jako citace čtyř prŧčelních sloupŧ kina. Prostřední dva v sobě budou ukrývat tzv. touchscreeny, obsahující informace o městě, novinky, kulturní program. Nebude chybět ani zpoplatněný veřejný jukebox, často vyhledávaný dnešní mládeţí. Panely budou taktéţ vybaveny reproduktory, které budou vyuţívány jak jukeboxem, tak při zmiňovaných kulturních akcích. Pŧvodně jsem plánoval touchscreeny umístit tak, aby směřovaly dovnitř prostoru před kinem. Ve finální verzi jsem je však umístil na vnější strany sloupŧ, tak aby byly viditelné lidem, kteří prochází ulicí.
Obr. 69. Multifunkční panely
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
4
47
MATERIÁLOVÉ A BAREVNÉ ŘEŠENÍ Aby celek pŧsobil kompaktně, volil jsem co nejmenší počet druhŧ materiálŧ a ba-
rev. Pokud to bylo moţné, vybíral jsem takové materiály a barvy, které jsou pouţity v okolí, abych tak docílil propojení mezi starou zástavbou a novou přístavbou. Výjimkou jsou některé z materiálových variant přístavby kina (kolonády), které pracují s metodou kontrastu.
4.1 Kolonáda Materiálových řešení kolonády uvádím více variant. Některé jsou řešeny v klasičtějším duchu a snaţí se o bliţší materiálové propojení s kinem. V dalších variantách uţívám modernějších materiálŧ, a celá přístavba se tak vŧči okolí stává spíše kontrastní. U všech variant počítám s tím, ţe zastřešení bude v malé míře prŧsvitné. Proto jako střešní krytinu volím opálové polykarbonátové desky, které jsou lehké, levné a při rozbití, na rozdíl od skla, netvoří střepy, takţe jsou bezpečné.
Varianta M1 Jako první uvádím variantu, která je nejkonzervativnější, čili do daného prostoru svým materiálovým a barevným řešením zapadá nejlépe. Omítnuté betonové sloupy budou natřeny odstínem zemité ţluté, která je pouţita na fasádě kina. Barvy kina jsou jiţ velmi sešlé, vybral jsem tedy takový odstín, který povaţuji za pŧvodní. Samozřejmě zvolení finálního odstínu se bude odvíjet od odstínu zvoleného při plánované rekonstrukci kina. Navrhuji barvu s kódem LA1F ze vzorníku Webercolor line exlusive. Střešní rám bude dřevěný, přesněji z impregnovaných dubových trámkŧ. Dřevo je na okolních stavbách uţito v hojné míře (ochoz radnice, podhledy a okenní rámy sokolovny. Také se dle mého názoru nejlépe hodí k tradičnímu pojetí této varianty.
Varianta M2 Jako hlavní materiál této varianty jsem zvolil plechový obklad Dekcasette special. Jedná se o ekonomické a odolné obkladové kazety, jejichţ tvar a konstrukční řešení umoţ-
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
48
ňuje vytvořit hladké ploché čtvercové či obdélníkové rastry. Řízenou velikostí svislých spár mezi kazetami je moţné zvýraznit vybrané linie objektu. Právě práce s těmito spárami mi vnukla nápad uţít jich jako parafrázi na členění a dekor prŧčelních sloupŧ kina. Vhodným rozrastrováním tohoto materiálu dosáhnout dekoračního efektu, který je na sloupech kina uţit jako sokl a nika. Tento materiál je nabízen v rŧzných barevných odstínech dle vzorníku RAL s několika druhy povrchŧ. Navrhuji pouţít barvu RAL 1018 (zinková ţlutá) nebo RAL 1023 (dopravní ţlutá) s matným povrchem. Střešní rám bude kovový, se stejnou barevností a povrchem jako plechový obklad. Tato materiálová a barevná jednota zpŧsobí, ţe přístavba se bude tvářit jako jeden celistvý objekt, kompaktní hmota. Tato varianta bude dále vyobrazena ve finálních renderech.
Obr. 70. Parafráze na členění sloupů kina
Obr. 71. Materiál Dekcasette
Varianta M3 Tato varianta by se dala nazvat scénickou, jelikoţ umoţňuje prostor před kinem přisvítit pomocí svítících sloupŧ. Konstrukce jednotlivých sloupŧ bude tvořena čtyřmi L profily, ke kterým budou připevněny prŧsvitné desky z mléčného (opálového) plexiskla (PMMA). Uvnitř těchto sloupŧ budou zavěšeny zářivkové trubice. Po rozsvícení sloupŧ mimo jiné dojde k efektu, ţe ocelové nosné profily vyniknou a vytvoří tak po stranách sloupŧ tmavé svislé pruhy, které budou opět parafrází na niky sloupŧ kina.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
49
Obr. 72. Horizontální řez svítícím sloupem Osvětlení ve sloupech by mohlo být řízeno kromě hlavního vypínače také z multifunkčních panelŧ. Lidé by mohli ovládat jednotlivé sloupy a volit tak osvětlení dle nálady. Vznikaly by tak rŧzné světelné kompozice tohoto prostoru.
4.2 Dlaţba Od počátku jsem měl jasno v tom, ţe chci pouţít kamennou dlaţbu. V minulosti bylo místo vázáno na kámen těţený v okolí. V dnešní době není problém objednat dlaţbu z druhého konce světa. Mně se však líbí myšlenka místního kamene a tak jsem hledal kámen moravský, popř. český. 4.2.1
Zvolený druh kamene Při výběru druhu kamene jsem se rozhodoval mezi trvanlivou dlaţbou ţulovou a
mechanicky méně kvalitní dlaţbu pískovcovou, která se však svou barevností do dané lokality hodí nejvíce. Výhody ţulové dlaţby však nakonec zvítězily. Ve zlínském kraji jsem nenašel ţádný vhodný kamenolom, a tak jsem se obrátil na Vysočinu, přesněji do lomu u Dolní Březinky, kde jsou velká loţiska kvalitní ţuly. Ta se zde těţí ve dvou odrŧdách: čerstvá ţula je modravě šedá, zvětralá pak naţloutlá aţ ţlutohnědá (zbarvení jednotlivých typŧ je zpŧsobeno zvětráváním). Mě zajímala ţlutohnědá odrŧda, jelikoţ právě hledání ţlutavé či pískově zbarvené ţuly bylo vodítkem, které mě dovedlo do Dolní Březinky. Podobná barevnost se totiţ vyskytuje na většině fasád okolních budov a mým záměrem bylo barevně propojit dlaţbu s architekturou.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
50
Obr. 73. Dolnobřezinecká žlutá a šedá leštěná žula
Obr. 74. Dolnobřezinecká žula - Jakubské nám. Brno 4.2.2
Povrchové úpravy kamene Dolnobřezineckou ţlutou ţulu jsem se rozhodl pouţít jako jediný dlaţební materiál,
který bude mít však více povrchových úprav v závislosti na účelu dlaţby. Vybral jsem tři druhy povrchových úprav lišících se stupněm opracování. 1) Tryskaný povrch (popř. opalovaný) Klasická exteriérová povrchová úprava, která je protiskluzná a na dotek drsná. Je základní povrchovou úpravou, kterou vyuţívám ve většině případŧ. 2) Štípaný povrch (popř. pemrlovaný) Velmi hrubá reliéfní úprava, kterou navrhuji pouţít na takových místech, která jsou nebezpečnější neţ jiná: tam, kde dochází ke styku s vodou (ţlábky, okolí vodotryskŧ), schody a orámování kluzkého tanečního parketu. Jelikoţ jde o parafrázi na signální reliéfní dlaţbu pro nevidomé, bude uţita i v místech, kde dochází k předělu mezi chodníkem a silnicí. 3) Leštěný povrch (popř. broušený)
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
51
Hladká povrchová úprava, která odráţí světlo a zdŧrazňuje barvu a vzor kamene. Je velmi kluzká, proto ji vyuţívám na plochu tanečního parketu před kinem. Povrchové úpravy mění barevnost kamene. Je to dáno samotným procesem jeho úpravy a konzervováním, ale také tím, ţe změnou povrchu se mění chování dopadajícího světla. Takţe i přesto, ţe bude celá dlaţba z jednoho materiálu, avšak rŧznorodě povrchově pojednaného, nebude pŧsobit fádním jednotvárným dojmem.
Obr. 75. Druhy povrchových úprav kamene 4.2.3
Varianty formátu a skladby dlaţby Jelikoţ zpracovávám pěší zónu, pouze s občasným vjezdem servisních vozidel,
mohl jsem si dovolit zvolit velkoformátový typ deskové dlaţby. Navrhuji dvě verze formátŧ: typizovaná dlaţba čtvercového formátu 50 x 50 cm a pásová dlaţba 30 x 100 cm. Čtvercová dlaţba dle mého názoru pŧsobí klidnějším dojmem, pásová dlaţba, kladená po směru tekoucí vody, je dynamičtější.
Obr. 76. Varianty formátu a skladby dlažby
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 77. Navrhované povrchy
52
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
53
MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ
5
5.1 Zvolený mobiliář Jelikoţ je v mojí práci mnoţství dominantních prvkŧ, hledal jsem mobiliář méně výrazný, který bude prostor spíše doplňovat a zklidňovat. 5.1.1
Veřejné osvětlení Ulice na Kapli je, stejně jako mnoho dalších míst v Napajedlích, vybaveno tímto
typem veřejného osvětlení (obr.). Jeho podoba se však nehodí do mé koncepce, proto jsem našel jiný typ. Je taktéţ opatřený kulatým skleněným stínidlem, coţ dopomŧţe kontinuitě městského prostoru, avšak jeho konstrukční řešení lépe zapadá do moderněji řešeného prostoru.
Obr. 78. Stávající typ osvětlení 5.1.2
Obr. 79. Navrhovaný typ osvětlení
Mobiliář stálý
Lavice - beton Na této lavici oceňuji její tvarovou a materiálovou čistotu a jednoduchost. Surový beton této lavici sluší nejvíce, ale je moţné ji popřípadě barevně pojednat a sladit tak více s okolím.
Obr. 80. Betonová lavice
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
54
Lavice - slunolam Slunolam je pracovní název pro mnou navrţenou lavici, která je otočná a má zvýšené zádové opěradlo, coţ umoţňuje eventuální zastínění před sluncem. Otočení této lavice funguje na podobném principu jako ráčna: musí se vynaloţit určitá síla k tomu, aby se lavice pootočila. Tato lavice splňuje všechny ergonomické poţadavky a je navrţena pro co nejjednodušší výrobu. Materiál konstrukce je chromovaná ocel, sedák a opěradlo je z dubových hranolŧ, které se směrem dolŧ postupně zvětšují, aby bylo dosaţeno pohodlného úhlu sezení. Slunolamy budou umístěny po dvojicích, aby je bylo moţné natočit k sobě a vytvořit tak skupinové posezení.
Obr. 81. Lavice - slunolam
Obr. 82. Lavice - slunolam - rozměry
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 5.1.3
55
Mobiliář sezónní Bude součástí prostoru před kinem, vyuţíván jak návštěvníky kavárny, tak ostatní-
mi lidmi pobývající v tomto prostoru. Nebude připevněn na pevno, na noc nebo dle potřeby bude sklizen do skladu v kině. Hlavním atributem výběru proto byla nenáročnost na prostor - stohovatelnost a nízká hmotnost. Dále jsem poţadoval snadno udrţovatelný a proti vnějším vlivŧm odolný mobiliář. Z hledisek vizuálních jsem vybral tvarově jednoduchý mobiliář, který pŧsobí lehkým subtilním dojmem v kontrastu s hmotou okolních sloupŧ.
Obr. 83. Vybraný typ židlí a stolu 5.1.4
Závěsná svítidla Vzhledem k tomu, ţe je nutné ve večerních hodinách přisvítit posezení pod koloná-
dou, navrhl jsem pouţití závěsných svítidel. Ty celému prostoru dodají intimnější charakter. Tvar stínidla jsem zvolil opět kulatý, abych docílil propojení s veřejným osvětlením. V antice byla koule povaţována za nejdokonalejší tvar, takţe uţití v klasicizujícím prostoru je na místě. Zvolit zabudovaná stropní svítidla bylo také moţností, jenţe při stropní výšce kolonády 4,2 m by nebylo docíleno poţadovaného efektu intimity.
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
56
TECHNICKÉ VYBAVENÍ
6 6.1 6.1.1
Multifunkční panely Touchscreeny Zvolil jsem typ KPHLAT V od firmy MDKS kiosk. Tento typ je speciálně určený
pro venkovní pouţití (voděodolnost, nenáchylný k teplotním výkyvŧm, ..). Obsahuje zabudované reproduktory. Bylo jiţ řečeno, ţe touchscreeny budou vsazeny do dvou sloupŧ. Ty bude potřeba nepatrně zešířit (na 65 cm), aby se do nich pohodlně vešel nejmenší z podtypŧ s úhlopříčkou obrazovky 32".
Obr. 84. Touchscreen KPHLAT V
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
6.2 6.1.1
Vodní prvek - vodotrysky Zvolený typ trysek
Geyser Jet 30 – High Jet 30
Obr. 85. Zvolený typ trysek
57
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
III.
PROJEKTOVÁ ČÁST
58
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
6
59
RENDERY A TECHNICKÉ VÝKRESY K zobrazení na vizualizacích a v technických výkresech jsem si vybral variantu,
která je co do formy řešena klasicizujícím stylem za pouţití moderních materiálŧ. Kolonáda je tvořena klasickou sloupovou síní obepínající tři strany platformy. Zastřešení je pohledově rovné se spádem skrytým za atikou. Pouţitým materiálem je ţlutý plechový obklad Dekcasette, střešní krytinou opálový polykarbonát. Pokud pouţiju systém zkratek, jedná se o variantu s kódem S1b-D2-Z1-M2. Zobrazená dlaţba je typizovaná - čtverce 50x50 cm, kladeny pravidelně vedle sebe.
Obr. 86. Vizualizace I
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 87. Vizualizace II
Obr. 88. Vizualizace III
60
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 89. Vizualizace IV
Obr. 90. Vizualizace V
61
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 91. Celkový půdorys
62
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 92. Pohled 1 - severovýchodní
63
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 93. Půdorys prostoru před kinem
64
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obr. 94. Pohledy 1,2
65
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
66
ZÁVĚR Mou snahou bylo vytvořit prostor slouţící lidem a reagující na místo, kde se nachází. Obsahově a duchovně navazuje na historii a symboliku města, formálně pak navazuje na stávající architekturu. Má práce nedefinuje jediné moţné řešení, ale je konceptem nabízející více variant. Je také pravděpodobné, ţe pokud by se práce měla realizovat, některé z prvkŧ by byly dopracovány člověkem se specializovanějším zaměřením (sochař, statik, inţenýr).
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
67
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1]GEHL, Jan a Lars GEMZOE. Nové městské prostory. 1. vyd. Brno: ERA vydavatelství, 2002. ISBN 80-86517-09-8. [2] ŠTEINEROVÁ, Blanka a Jiří SLOUKA. Od horniny k soše, 2007. ISBN 978-80-2476061-2 [3] NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb. Consultinvest international, 2000. ISBN 80191486-6-6 [4] UFFELEN, van Chris. Krajinná architektura. 2010. ISBN 9788073912192 [5] MANCHA, Joseph a kolektiv. 1000 geniálních soch. 2007. ISBN 978-80-204-1992-7 [6] POJSL, Miloslav a Vladimír LONDIN. Dvanáct století naší architektury. 1998. ISBN 80-7182-060-1
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
68
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Napajedla - historická mapa...............................................................................................12 Obr. 2. Zámek Napajedla ...............................................................................................................12 Obr. 3. Vodní hrad - (cca 1450) .....................................................................................................13 Obr. 4. Katastrální mapa (1823) ...................................................................................................13 Obr. 5. Národní muzeum (cca 1900) ..............................................................................................14 Obr. 6. Rudolfinum..........................................................................................................................14 Obr. 7. Napajedla - radnice............................................................................................................15 Obr. 8. Radnice - věžní hodiny........................................................................................................15 Obr. 9. Napajedla - sokolovna (1911) .........................................................................................15 Obr. 10. Napajedla - sokolovna (1934)..........................................................................................15 Obr. 11. Fagus factory, Gropius (1913).........................................................................................16 Obr. 12. Villa Stein, Corbusier (1927)...........................................................................................16 Obr. 13. Spořitelna Napajedla ......................................................................................................17 Obr. 14. Spořitelna Napajedla........................................................................................................17 Obr. 15. Dům kultury Ostrov..........................................................................................................18 Obr. 16. Kino Napajedla................................................................................................................18 Obr. 17. Kino Napajedla................................................................................................................18 Obr. 18. Agora - půdorys...............................................................................................................19 Obr. 19. Agora - pohled.................................................................................................................19 Obr. 20. Ulice Benátek...................................................................................................................20 Obr. 21. Ulice Zlína.......................................................................................................................20 Obr. 22. Ulice Stroget - Kodaň......................................................................................................21 Obr. 23. Náměstí - Melbourne.......................................................................................................21 Obr. 24. Credit Suisse bank - Miláno............................................................................................22 Obr. 25. Biopark - Paříž................................................................................................................22 Obr. 26. Zámek Freudenstein - Freiberg.......................................................................................22 Obr. 27. A. Calder - mobil ............................................................................................................23 Obr. 28. A. Calder - stabil.............................................................................................................23 Obr. 29. J. Novák - Motýlí křídla...................................................................................................24 Obr. 30. V. K . Novák - Metronom.................................................................................................24 Obr. 31. V. Frič - Živá socha.........................................................................................................25 Obr. 32. V. Frič - Živá socha.........................................................................................................25 Obr. 33. V. Frič - Obří bublifuk.....................................................................................................25 Obr. 34. Lokace daného prostoru..................................................................................................26
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
69
Obr. 35. Napojení daného prostoru na okolí..................................................................................26 Obr. 36. Stavby v daném prostoru...................................................................................................27 Obr. 37. Stávající schéma komunikací a parkovišť.........................................................................28 Obr. 38. Foto stávajícího stavu......................................................................................................29 Obr. 39. Foto stávajícího stavu......................................................................................................29 Obr. 40. Foto stávajícího stavu......................................................................................................30 Obr. 41. Foto stávajícího stavu......................................................................................................30 Obr. 42. Základní dispoziční řešení................................................................................................32 Obr. 43. Navrhovaný stav komunikací a parkovišť.........................................................................33 Obr. 44. Prostor mezi obchodem a soukromým pozemkem............................................................34 Obr. 45. Vývoj návrhů brány..........................................................................................................35 Obr. 46. Ukázky variací vodní brány.............................................................................................36 Obr. 47. Návrh odtoků....................................................................................................................36 Obr. 48. Návrh odtoků....................................................................................................................36 Obr. 49. Odtoky - varianta 1...........................................................................................................37 Obr. 50. Odtoky - varianta 1...........................................................................................................37 Obr. 51. Odtoky - varianta 2...........................................................................................................37 Obr. 52. Skici sochy koní................................................................................................................38 Obr. 53. Tvarový návrh sochy koně................................................................................................39 Obr. 54. Platforma před kinem.......................................................................................................40 Obr. 55. Varianta sloupů S1a..........................................................................................................41 Obr. 56. Varianta sloupů S1b..........................................................................................................41 Obr. 57. Varianta sloupů S2............................................................................................................41 Obr. 58. Dispozice zastřešení D1....................................................................................................42 Obr. 59. Dispozice zastřešení D2....................................................................................................42 Obr. 60. Dispozice zastřešení D3....................................................................................................42 Obr. 61. Dispozice zastřešení D4....................................................................................................42 Obr. 62. Varianta zastřešení Z1 - zepředu.......................................................................................43 Obr. 63. Varianta zastřešení Z1 - zboku..........................................................................................43 Obr. 64. Varianta zastřešení Z2 - zepředu.......................................................................................44 Obr. 65. Varianta zastřešení Z2 - zboku..........................................................................................44 Obr. 66. Varianta zastřešení Z3 - zepředu.......................................................................................45 Obr. 67. Varianta zastřešení Z3 - zboku..........................................................................................45 Obr. 68. Čtvercový rastr střešní konstrukce varianty Z1.................................................................45 Obr. 69. Multifunkční panely...........................................................................................................46 Obr. 70. Parafráze na členění sloupů kina......................................................................................48
UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
70
Obr. 71. Materiál Dekcasette..........................................................................................................48 Obr. 72. Horizontální řez svítícím sloupem.....................................................................................49 Obr. 73. Dolnobřezinecká žlutá a šedá leštěná žula........................................................................50 Obr. 74. Dolnobřezinecká žula - Jakubské nám. Brno....................................................................50 Obr. 75. Druhy povrchových úprav kamene....................................................................................51 Obr. 76. Varianty formátu a skladby dlažby..................................................................................51 Obr. 77. Navrhované povrchy........................................................................................................52 Obr. 78. Stávající typ osvětlení......................................................................................................53 Obr. 79. Navrhovaný typ osvětlení................................................................................................53 Obr. 80. Betonová lavice...............................................................................................................53 Obr. 81. Lavice - slunolam............................................................................................................54 Obr. 82. Lavice - slunolam - rozměry............................................................................................54 Obr. 83. Vybraný typ židlí a stolu..................................................................................................55 Obr. 84. Touchscreen KPHLAT V.................................................................................................56 Obr. 85. Zvolený typ trysek............................................................................................................57 Obr. 86. Vizualizace I.....................................................................................................................59 Obr. 87. Vizualizace II....................................................................................................................60 Obr. 88. Vizualizace III...................................................................................................................60 Obr. 89. Vizualizace IV...................................................................................................................61 Obr. 90. Vizualizace V....................................................................................................................61 Obr. 91. Celkový půdorys..............................................................................................................62 Obr. 92. Pohled 1 - severovýchodní..............................................................................................63 Obr. 93. Půdorys prostoru před kinem.........................................................................................64 Obr. 94. Pohledy 1,2....................................................................................................................65