NÁVRH REGENERACE, PŘESTAVBY A OBNOVY VEGETAČNÍCH PRVKŮ V MODELOVÉM OBJEKTU BÝVALÉ SKLÁRNY V SUCHDOLE NAD LUŽNICÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI

NÁVRH REGENERACE, PŘESTAVBY A OBNOVY VEGETAČNÍCH PRVKŮ V MODELOVÉM OBJEKTU BÝVALÉ SKLÁRNY V SUCHDOLE NAD LUŽNICÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.

VYPRACOVAL: Bc. Jan Makovička LEDNICE 2011

1

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Návrh regenerace, přestavby a obnovy vegetačních prvků v modelovém objektu bývalé sklárny v Suchdole nad Lužnicí“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici dne: 9.5.2011

Podpis studenta

2

PODĚKOVÁNÍ

Na tomto místě bych rád poděkoval především manželům Staskovým za projevenou důvěru a možnost spolupráce na řešeném tématu. Dále bych rád poděkoval kolegovi Ing. Milanu Sodomkovi za nemalou pomoc a odborné konzultace při zpracování inventarizace vegetačních prvků. Mé díky patří také rodině a všem blízkým za dlouholetou podporu při studiu.

3

4

OBSAH  1 ÚVOD CÍL PRÁCE  2 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 3.2 PROBLEMATIKA BROWNFIELDS V  PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY 3.2.1 PROBLEMATIKA LEGISLATIVNÍ A  MANAŽERSKÁ 3.2.2 PROBLEMATIKA SOCIÁLNÍ 3.2.3 PROBLEMATIKA KONTAMINACE  3.2.4 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Přehled operačních programů se vztahem k regeneracím v období 2004–2006 a jejich vývoj v období 2007–2013 3.3 3.4

STATISTICKÉ ÚDAJE Z NÁRODNÍ STRATEGIE REGENERACE BROWNFIELDS PRO ČR PŘÍKLADY ZE ZAHRANIČÍ

8 9 10 11 12 12 12 12 12 13 13

15 16

 4 METODIKA  4.1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 4.2 PRŮZKUMY A ROZBORY 4.3 HODNOCENÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ A VÝCHODISKA PRO NÁVRH 4.4 IDEOVÁ STUDIE ORGANIZACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 4.5 ETAPIZACE OBNOVY VEGETAČNÍCH PRVKŮ

18 18 18

5 VÝSLEDKY PRÁCE 5.1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ  5.2 VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY ŘEŠÉHO ÚZEMÍ 5.2.1 KLIMATICKÉ PODMÍNKY 5.2.2 GEOLOGICKÉ PODMÍNKY 5.2.3 HYDROLOGICKÉ PODMÍNKY 5.2.4 DETAILNÍ POPIS HYDROLOGICKÝCH  PODMÍNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 5.2.5 FLÓRA 5.2.6 FAUNA 5.3 STRUČNÁ HISTORIE VÝVOJE MĚSTA A OSÍDLENÍ

19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 21

18 18 18

5.4

HISTORIE SKLÁRNY CARL STÖLZLES SÖHNE 5.4.1 UKÁZKY VÝROBKŮ A HISTORICKÉ PLÁNY AREÁLU

22 23



SOUČASNÝ STAV AREÁLU A JEHO VYUŽITÍ

24

5.5

5.6 IDENTIFIKACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 27 Údaje o chráněných veřejných zájmech vztahujících se k řešenému území Funkční určení a regulativy územního plánu  Památkové zóny či chráněné krajinné oblasti Vztah řešeného území k okolním pozemkům Dotčené orgány státní správy 5.6.1 5.6.2 5.6.3

INFRASTRUKTURA A INŽENÝRSKÉ SÍTĚ  Dopravní infrastruktura Inženýrské sítě Hygienické poměry území  VYBRANÉ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE EKONOMICKÁ KRITÉRIA

28

28 28

5.7 KONTAMINACE ÚZEMÍ 29 5.7.1 KONTAMINACE SKLÁDKOU KOMUNÁLNÍHO ODPADU 29 5.7.2 KONTAMINACE PŮDY TĚŽKÝMI KOVY Z PROVOZU 29 SKLÁRNY 5.7.3 KONTAMINACE SKLADY ROPNÝCH LÁTEK A OLEJŮ 30 5.7.4 SKLÁDKOVÁNÍ STAVEBNÍHO A ORGANICKÉHO ODPADU 30 32 FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO STAVU 33 HODNOCENÍ POTENCIÁLU MÍSTA 6 6.1 ANALÝZA ŠIRŠÍHO OKOLÍ  6.2 DETAILNÍ ANALÝZA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ  6.3 KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ VEŘEJNÝCH FOREM CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE V ÚZEMÍ 6.3.1 VÝCHODISKA PRO NÁVRH 6.4 REKREAČNÍ POTENCIÁL ÚZEMÍ ORP TŘEBOŇ  7

POPIS NÁVRHU REGENERACE ÚZEMÍ

34 34 35 35 36 36 37

5

8

INVENTARIZACE A ETAPIZACE OBNOVY VEGETAČNÍCH PRVKŮ MODELOVÉHO ÚZEMÍ 8.1 METODIKA INVENTARIZACE A KLASIFIKACE DVP 8.2 INVENTARIZAČNÍ TABULKA

9 10 11 12

NÁVRHOVÁ ČÁST DISKUZE ZÁVĚR SOUHR/RESUME

13

POUŽITÁ LITERATURA















39 40 43 47 58 59 60 61

6

A – SEZNAM VYOBRAZENÍ V TEXTU /*SOA Třeboň – Státní oblastní archiv Třeboň (poskytla Mgr. Marie Kalátová) /*AUTOR – Jan Makovička Obr. 1/ Rekonstruovaný průmyslový objekt Castlefield, Manchester, Anglie (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12) Obr. 2/ Loftové byty v lokalitě Castlefield, Machester, Anglie (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12) Obr. 3/ Průčelí továrny v Castlefield, Manchester, Anglie (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12) Obr. 4/ Rekonstrukce továrny zemědělských strojů / dnes Centrum německé architektury DAZ (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12) Obr. 5/ Továrna Chorlton New Mills/v rekonstrukci, Manchester, Anglie (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12) Obr. 6/ Pohled na ostrov Sequin v městské části Boulogne – Billancourt/ původní stav před konverzí (Zdroj: ) Obr. 7/ Pohled na ostrov Sequin v městské části Boulogne – Billancourt/ koncept zástavby Obr. 8/ Pohled na ostrov Sequin v městské části Boulogne – Billancourt/ studie zástavby ostrova/ 2004 Obr. 9/ Pohled na sklářskou huť z roku 1898, v pozadí zámeček majitele sklárny/ Pressglas-Korrespondenz, 2004-1-3 Obr. 10/ Pohled na sklářskou huť, zámeček, ulici Na Huti a vlakové nádraží Suchdol n. Lužnicí/ SOA Třeboň, 2011 Obr. 11/ Carl Stölzle (III) 1855 – 1919/ Pressglas-Korrespondenz, 2010-04-05 Obr. 12/ Dobové fotografie sklářské huti/ SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ, 2010-06 Obr. 13/ Původní návrh Davisova poháru z roku 1933/ A. Stasková, soukromá sbírka, 2011 Obr. 14/ Secesní kolekce s typickým kováním a barevností/ http:// users.skynet.be/fa000612/stolzink.htm,2011-01-25- upraveno Obr. 15/ Panoramatický snímek spodní části areálu bývalé sklárny, prostoru dominují stromořadí, lemující vodní toky/ Autor, 2010 Obr. 16/ Původní stavba z 50. let 19. stol., dnes využívaná pro ustájení dobytka/ Autor, 2011 Obr. 17/Dnes nefunkční vodní elektrárna z roku 1903/ Autor, 2011

Obr. 18/ Původní budova sklárny - v demolici/ Autor, 2011 Obr. 19/ Panoramatický snímek centrální části areálu/ Autor, 2010 Obr. 20/ Zrekonstruované budovy slouží k ustájení koní/ Autor, 2011 Obr. 21/ Ulice Na Huti/ Autor, 2011 Obr. 22/ Centrální prostor areálu po demolici budov/ Autor, 2011 Obr. 23/ Přilehlá pískovna CEP I./ Autor, 2011 Obr. 24/ Všudypřítomné střepy z provozu sklárny/ Autor, 2011 Obr. 25/ Nedaleká přírodní rezervace Na Ivance s meandry řeky Lužnice/ Autor, 2011 Obr. 26/ Náhon vodní elektrárny/ Autor, 2011 Obr. 27/ Porost Quercus robur lemující zaniklé rameno řeky Lužnice/ Autor, 2011 Obr. 28/ Návrh obnovy vodní elektrárny z roku 1903 / ukázka obnovy fasády / Autor, 2011 Obr. 29/ Na místě hlavní budovy sklářské huti, se dnes nachází plocha parkuru. Jedná se o nejvyšší polohu v rámci areálu a jako jedno z mála je schopno odolávat i větším povodňovým vlnám. Proto je navrženo pro možnou zástavbu rekreačních objektů (prozatimní funkce) a plochy parkuru jsou přesunuty blíže ke stájím směrem na sever. / vizualizace prostoru kempu / Autor, 2011 Obr. 30/ Současný stav, plocha parkuru / Autor, 2011 Obr. 31/ Vlevo původní kamenná stavba, vpravo zbytky obvodového zdiva původní budovy sklárny / Autor, 2011

B – SEZNAM GRAFŮ V TEXTU Graf č. 1 - 7 / upraveno – Autor/ http://www.brownfieldy.cz, 2011-05-06

C – SEZNAM KARTOGRAMŮ Kartogram 1 / Lokalizace řešeného území v rámci České republiky/ Autor Kartogram 2 / Lokalizace detailně řešeného území bývalé sklárny v rámci města Suchdol nad Lužnicí (Na Huti)/ www.mapy.czupraveno, 2011 Kartogram 3 / Přírodní rezervace Na Ivance / http://www. ochranaprirody.cz Kartogram 4 / I. Vojenské mapování, 1764-1768, huť existuje již od

roku 1625/ http://oldmaps.geolab.cz/ Kartogram 5 / II. Vojenské mapování, 1836-1852, vznik tzv. Šmelcovny (dělnické domy v okolí tavírny)/ http://oldmaps.geolab. cz/ Kartogram 6 / III. Vojenské mapování, 1877-1880, sklářská huť již ve vlastnictví Carl Stölzle/ http://oldmaps.geolab.cz/ Kartogram 7 / Plán sklářské huti z 1810, na stejném místě se nacházela i sklárna Carl Stölzles Söhne/ Zdroj: SOA Třeboň, 2011 Kartogram 8 / Plán sklářské huti ze 7. února 1860. Ve spodní části se nachází panské sídlo majitele sklárny a nad ním vznikající zástavba dělnických domů (dnes ulice Na Huti)/ SOA Třeboň, 2011 Kartogram 9 / Ortomapa řešeného území/ 2008/ http://maps.google. cz, 2011 – upraveno Kartogram 10 / Ortomapa řešeného území/ 1952/ http://kontaminace. cenia.cz, 2011 – upraveno Kartogram 11 / Schéma sklářských hutí v česko-rakouském pohraničí z roku 1956/ Pressglas-Korrespondenz ,2010-4 – upraveno

D – SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH V TEXTU *Mapový podklad / autor (digitalizovaná katastrální mapa/ www. cuzk.cz) Příloha 1 / Aktuální organizace území / Autor, 2011 Příloha 2 / Územní plán sídelního útvaru / http://www.suchdol.cz/ pro-obcany/informace-z-radnice/uzemne-planovaci-dokumentace – upraveno, 2011 Příloha 3 / Problémová mapa – kontaminace / Autor, 2011 Příloha 4 / Sanace území / Autor, 2011 Příloha 5 / Návrh organizace území / Autor, 2011 Příloha 6 / Kategorizace zeleně / Autor, 2011

E – SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka č.1 / Inventarizační tabulka / Autor, 2011

F – SEZNAM VÝKRESŮ Výkres 1 – 10 / Etapizace obnovy vegetačních prvků/ formát A2/ Autor, 2011 7

1

ÚVOD

V polovině roku 2010 vznikla nabídka odborné spolupráce při na návrhu soukromé části bývalých Jihočeských dřevařských závodů, která se nachází v lokalitě Na Huti, severně od obce Suchdol nad Lužnicí. Původní náplň spolupráce se týkala především řešení soukromé části areálu, ve které se investor rozhodl pro přestavbu stávající budovy za účelem bydlení. Jednalo se především o vyřešení problému vegetačních prvků v rámci areálu, obnovu břehových porostů řeky Lužnice a možnost využití okolních pozemků pro další potenciální rozvoj území. Následná etapa získávání podkladů a relevantních údajů o lokalitě Na Huti však změnila dosavadní náhled na území a nastínila potenciál i významné problémy, které vyplývají z předešlého využívání areálu. Na základě několikadenních konzultací a otevřenosti investora možným řešením se naskytla možnost komplexního řešení obnovy celého areálu, ve kterém byla až do roku 1932 provozována sklárna Carl Stölzles Söhne. Unikátnost a věhlas této sklárny s jedinečnou okolní krajinou meandrů řeky Lužnice a spolu s technickými vodními díly a stavbami, které se naštěstí dochovaly až do dnešních dnů, skýtají možnost regenerace a následného rozvoje celého areálu. Pro potřeby investičního záměru je zpracovávána ideová studie regenerace území, která se snaží nahlížet na celé území komplexním způsobem, shromáždit maximum relevantních údajů a navrhnout prvotní možná řešení podložená dílčími analýzami.

8

2

CÍL PRÁCE

Cílem práce je snaha poskytnout investorovi relevantní přehledné informace o možnostech postupu obnovy areálu a zajistit relevantní podklady a vize pro sestavení řešitelského týmu pro následný proces regenerace území. Jednotlivá doporučení se budou týkat výsadně řešeného území a nebudou mít charakter univerzálních obecných doporučení. Práce je rozdělena do několika kapitol. Teoretická část se zabývá problematikou brownfields z pohledu environmentálního, kulturně sociálního a územně plánovacího. Praktická část se zaměřuje na zpracování inventarizace vegetačních prvků a návrh jejich obnovy a etapizace.

9

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

Definice dle Ústavu pro ekopolitiku Kontaminace

Definice pojmu brownfields v ČR V podmínkách České republiky není doposud pro termín brownfields závazně platná formulace. Český ekvivalent výrazu brownfields by zněl nejspíše „dříve urbanizované území, které je v současnosti opuštěné nebo nedostatečně využívané a často i nějakým způsobem poškozené“. (Jackson, 2004) Doslovný překlad „hnědé pole“ je pak v procesu územního plánování zavádějící a často i matoucí. Terminologie je značně rozdílná i mezi resorty jednotlivých ministerstev. Ministerstvo průmyslu a obchodu termín brownfileds ve svých dotačních titulech používá s určitými odchylkami od běžně užívaných definic, a to právě výše zmíněný český ekvivalent. Ministerstvo pro místní rozvoj ve svých dokumentech hovoří o deprimujících zónách, Ministerstvo životního prostředí zase o narušených pozemcích. I v podmínkách EU dochází teprve nyní ke snaze sjednotit definici tohoto pojmu (viz. www.cabernet.org.uk)

Brownfields, resp. „brownfield sites“ jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve „volné“ krajině. Pro potřebu diplomové práce a následného sestavení pracovního týmu pro regeneraci řešeného území je přejata definice z projektu LEPOB (LIFELONG EDUCATIONAL PROJECT) určená pro potřeby politické sféry obcí, měst, krajů a pracovníků veřejné správy, kteří se podílejí na přípravě rozvojových projektů. Brownfields jsou plochy které: - jsou dotčeny předcházejícím užíváním a užíváním okolních pozemků, jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané, mají skutečné nebo očekávané problémy s kontaminací, jsou hlavně v městských oblastech, vyžadují zásah, aby mohly být vráceny k prospěšnému vyu žívání (Febber, 2006)

Jedná se o znečištění prostředí (např. vody, půdy, vzduchu apod.) škodlivými látkami. Sanace Sanací se označuje činnost vedoucí k odstranění škod vzniklých těžební nebo jinou průmyslovou činností. Zahrnuje odstranění technologických zařízení a staveb užívaných k dané průmyslové činnosti, či manipulaci s materiály a surovinami. Samotný technologický proces odstranění škod po těžbě se nazývá rekultivace. Fytostabilizace Technologický proces odstranění škodlivých látek pomocí rostlinného metabolismu. Dekontaminace

Definice dle agentury Czechinvest Urban sprawl Pojmem brownfield rozumíme nemovitost (pozemek, objekt, areál), která: - je nedostatečně využívaná, je zanedbaná a případně i kontaminovaná - nelze ji vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace - vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity

Český ekvivalent slova je sídelní kaše. Jedná se o proces řídnutí měst a růst neuspořádaných skrumáží předměstských staveb. Urban sprawl je druhem suburbanizace, který je možno považovat za nejvíce nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. Sprawl, neboli rozlézání do volné, většinou zemědělské krajiny, je charakteristický neřízenou a nepromyšlenou výstavbou jak rezidenčních, tak komerčních areálů v zázemí měst. (Hnilička in

Dekontaminace je proces odstranění kontaminantů z povrchu materiálu nebo jeho struktury. Rekreační potenciál území Souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka.

Matějka 2009)

Definice dle IURS Brownfields jsou plochy, které: - jsou dotčeny předcházejícím užíváním - jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané - mají skutečné nebo pravděpodobné problémy s kontaminací - jsou hlavně v zastavěném území, - vyžadují určitou intervenci, aby mohly být vráceny k prospěšnému využívání

Konverze Konverzí označujeme souhrn procesů, jímž po zániku původního účelu stavby či souboru staveb tyto prostorové struktury zachováváme a příslušným způsobem upravujeme pro nové využití tak, aby dále sloužily pro nově vybranou funkci. (Fragner, Hanzlová, 2005)

10

3.1

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

BR – Biosférická rezervace CUZK – Český úřad zeměměřičský a katastrální ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí ČR - Česká republika EVL – Evropsky významná lokalita EU - Evropská Unie CHKO – Chráněná krajinná oblast CHOPAV – Chráněná oblast přirozené akumulace vod IURS – Institut udržitelného rozvoje sídel JDZ – Jihočeské dřevařské závody (někdy uváděny jako JZČD) LEPOB - Lifelong Educational Project on Brownfields MF – Ministerstvo financí MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MŽ – Ministerstvo životního prostředí NEL – Nepolární extrahovatelná látka, stanovením NEL se prokazuje přítomnost extrahovatelných látek nepolárního charakteru, zejména látek ropného původu ORP – obec s rozšířenou působností OÚ – Obecní úřad PR – Přírodní rezervace SROP – Společná regionální operační program SWOT - je metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou apod. (http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT) TTP – Trvalý travní porost UAP – Územně analytické podklady UP – Územní plán UPD – Územně plánovací podklady ÚSES – Územní systém ekologické stability VAK – Vodovody a kanalizace VP – Vegetační prvek

11

3.2

PROBLEMATIKA BROWNFIELDS V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Vznik brownfields je spojen především s restrukturalizací ekonomik, která je spojena se změnou podílu sektorů na tvorbě hrubého domácího produktu. Sekundární sektor dominoval ve vyspělých tržních ekonomikách do poloviny dvacátého století, v ekonomikách centrálně řízených až do přelomu tisíciletí, v některých z nich dokonce až do současnosti. České ekonomiky, která vynikala dominancí sekundárního sektoru, se problém týká obzvlášť významně. (Hurníková, 2009) Současné aktivity na podporu regenerace brownfieldů probíhající v jednotlivých krajích ČR lze rozdělit podle způsobu iniciace na aktivity z vlastní iniciativy a aktivity vyvolané externě. Činnosti příslušící do skupiny aktivit z vlastní iniciativy nejsou nijak koordinované a doposud neexistuje ani žádná platforma vzájemné výměny informací v této oblasti. Objektivní evidence a posouzení těchto aktivit jsou tedy prakticky velmi ztížené. Obecně lze jen konstatovat, že do jisté míry se takovými aktivitami již zabýval pravděpodobně každý z krajů ČR, a to i na úrovni jak odborných pracovních skupin Asociace krajů ČR, tak i Rady Asociace. Zaměření těchto aktivit stejně jako jejich výsledky byly však v různých krajích různé. Někde šlo o první pokusy regionální evidence brownfields (např. Plzeňský kraj), jinde byl zpracován podrobný obecný rozbor problematiky brownfields (Jihočeský kraj), případně zřídili funkci manažera regenerace brownfields (Zlínský kraj) nebo provedli určité případové studie konkrétních brownfields (Jihomoravský kraj) atd. K činnostem příslušným do skupiny aktivit vyvolaných externě lze zařadit účast krajů v projektech: 1. MPO/CzechInvest „Vyhledávací studie lokalit brownfields“ – všechny kraje ČR. 2. MPO/CzechInvestu „Strategie regenerace brownfields v České republice“, včetně vyhledávací studie pro Moravskoslezský a Ústecký kraj.

3. MMR „Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu č.WB–41–04“, realizovaná ve Středočeském kraji. U projektu „Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu č. WB–41–04“ má řada jeho výstupů univerzální použití, hlavním výstupem projektu je příručka pro pracovníky a zastupitele obcí „Brownfields snadno a lehce“, kterou na podzim 2005 vydalo a rozšiřuje ministerstvo pro místní rozvoj. (Vráblík, 2009)

3.2.1 PROBLEMATIKA LEGISLATIVNÍ A MANAŽERSKÁ Územní rozvoj České republiky je usměrňován na základě stavebního zákona a souvisejících předpisů. Pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou v celostátním strategickém dokumentu Politika územního rozvoje ČR 2008 stanoveny republikové priority územního plánování. (Hurníková, 2009) Velkou překážkou dnes představuje obtížná vymahatelnost práva a zdlouhavost povolovacích řízení. Ke kterým ještě přistupuje také nejasná problematika zodpovědnosti za staré kontaminace a jejich odstraňování a nedostatečné právní zajištění procesu regenerace brownfields obecně. Schází rovněž právní úpravy motivačního charakteru. Brownfieldy nejsou v ČR právním pojmem. Neexistence specifické právní úpravy této oblasti vyžaduje čerpání z mnoha právních norem různých oblastí, takže aplikace práva se stává činnost náročná na kombinační schopnosti a syntézu. Zásadní překážkou je absence nástrojů na omezení negativního výkonu vlastnických práv na veřejné statky. Schází rovněž legislativní podpora propojení územně plánovací dokumentace s širšími plány regionálního/obecního rozvoje do systému efektivního a motivujícího prostorového plánování (spatial planning), které respektuje rovněž zásady dlouhodobé udržitelnosti. (Vráblík, 2009) Přestože v mnoha obcích existují plochy brownfields, v nových územních plánech se vymezují rozsáhlé zastavitelné plochy na okrajích sídel. Obce ve snaze získat nové investice velmi často nadhodnocují své růstové potřeby a s nimi spjatý plošný rozvoj. (Hurníková, 2009)

Právě takový postup zhoršuje pozici již existujících brownfields a navíc také napomáhá k vytváření brownfields nových. V současné době však brownfields v konkurenci s výstavbou na zelené louce nemají nejmenší šanci, přestože každý hektar jejich pozemků reprezentuje asi 50 pracovních míst nebo až 50 bytových jednotek. (Jackson, 2008) Zásadní rámcovou překážkou je nedostatečné institucionální zázemí, která napomáhají neadekvátní zkušenosti a řízení procesů na vládní úrovni (dosavadní snahy MPO/CzechInvestu mají přes svou chvályhodnost stále pouze fragmentární charakter). Fragmentarizace problematiky, absence multidisciplinárních a integrovaných pojetí jsou obecným nedostatkem většiny současných přístupů k podpoře regenerace brownfields. U procesu regenerace brownfields se všeobecně klade důraz na jeho multidisciplinárnost a sektorové přesahy. V souvislosti s tím se jako obrovská překážka jeví dosud velmi neuspokojivá komunikace. Absence adekvátní komunikace pak vede ke kampaňovitě založeným procesům s problematickou efektivitou a rizikem vážných externalit. (Vráblík,2009)

3.2.2 PROBLEMATIKA SOCIÁLNÍ Pro úspěšný proces regenerace ploch brownfileds je nezbytné kromě řešení otázek ekologických a ekonomických i aspekt kulturně – sociální, zvláště při zpětném hodnocení úspěšnosti projektů regenerace. Je častým jevem, že tyto plochy jsou v očích místních obyvatel spojeny s určitým typem úpadku, ztráty zaměstnání, chátrání, sociální segregace a vzniká zde silný negativní vztah k lokalitě. Proto je nezbytné při zpracovávání investičních záměrů velice důkladně zohledňovat cílové skupiny lidí, které budou území využívat a zároveň neignorovat současné potřeby a sociální vazby komunity. V této záležitosti mohou být užitečné metody akčního plánování, veřejných prezentací, či nezávislého poradce pro zprostředkování procesu regenerace. V důsledku současné situace trhu s nemovitostmi a rychlým změnám v národním hospodářství se negativní dojem o lokalitě prohlubuje a stává se často začarovaným kruhem environmentálního a sociálního hlediska. K tomu ještě přistupuje princip tzv. „politického projektování“ s horizontem čtyřletého volebního období, do kterého se projekty regenerace 12

brownfields v naprosté většině časově nevejdou. (Vráblík, 2009) Tyto problémy je možné řešit dočasně, nalezením vhodné dočasné funkce pozemků nebo odstraněním vizuálně negativních prvků (staveb, zátěží, skládek atd.). Regenerace brownfields by tedy měla zajistit rovnováhu mezi potřebnými změnami a kontinuitou existující komunity. Ve vztahu k prostorovým a architektonickým aspektům je to možné garantovat pomocí zachování průmysl ových památek, jako např. tvorba krajiny (otevření zelených prostor, cyklistických chodníků, atd.). Bylo by velkou chybou zakomponovat do rozvojových plánů beztvarou architekturu a urbanistický návrh. Je potřeba přijmout rozhodnutí, která se týkají kontinuity image oblasti a nového smyslu pro budoucnost sociální identifikace. Zejména je důležitá interakce s otevřenými veřejnými prostorami. Mnoho projektů rozvoje nemovitostí trpí tím, že zanedbávají veřejné prostory na úkor chráněných soukromých prostorů. Je to možné posuzovat také jako komerční nevýhodu, protože mnozí investoři nemovitostí bydlí v blízkosti. (Febber, 2006) Ideálním stavem rekultivace těchto ploch je jejich opětná implementace do organismu města či krajiny. Nutností je tedy napojení na dopravní infrastrukturu (stávající, nově navržená), odstranění bariér v území, ale i sociální dostupnost pro všechny skupiny obyvatel (imobilní apod.). Klíčem k zabezpečení kvalitní urbanistické rekonstrukce jsou procesy plánování, které řídí kompetentní odborníci na urbanistické plánování a do kterých může vstoupit veřejnost. Úspěch na realizaci kvality mohou přinést jen inovační a kooperativní procesy plánování a také metody, do kterých vstupují všechny zainteresované osoby (návrhové workshopy) a kde existují i potřebné finanční zdroje. (Febber, 2006)

3.2.3 PROBLEMATIKA KONTAMINACE Jedním z klíčových problémů při regeneraci ploch brownfields je míra a typ znečištění. Jak vyplývá z mnoha definic pojmu brownfields, vždy se jedná o plochu s jistou mírou kontaminace. Výše nákladů regenerace území je často přímo závislá na tom, zdali projekt rekultivace ploch brownfields může být pro investora rentabilní a v jakém časovém horizontu. Nemalou

překážkou jsou často nedostatečné informace o předchozím využití pozemku a s tím spojené riziko zvýšení nákladů v průběhu výstavby projektu, zvláště jedná-li se o problém spojený s kontaminací. Pro soukromé investory je velmi málo důvodů, aby svoje projekty umísťovali právě na kontaminovaná území, kontaminace společně s ostatními možnými zátěžemi způsobuje neatraktivnost ploch pro další využití. Ovšem samotný výskyt tohoto problému by neměl být důvodem pro stagnaci rozvoje obcí a měst. Zde je nezbytné, aby nástroje územního plánování dokázaly tato rizika lokalizovat, analyzovat a následně interpretovat jako územní limity pro další investiční záměry. Důležitými faktory při rozhodování o sanaci území jsou cílové limity kontaminace, které determinují časové horizonty a finanční náročnost přípravy pozemku pro další využití. Právě cílové funkční využití pozemků by mělo respektovat míru kontaminace, z toho vyplývá, že stanovené cílové limity koncentrací kontaminantů mohou klesat s typem využití pozemku. Setkáváme se i se situacemi, kdy investor nemá možnost exaktně ověřit výskyt lokálních kontaminací. Informace jsou předávány na základě ústního sdělení bývalých zaměstnanců (např.: sklad hořlavin, lepidel atd.). V tento okamžik nastává situace, kdy investor záměrně riziko ignoruje a očekává, že se míra znečištění při výstavbě investičních záměrů neprojeví nebo bude mít minimální vliv na jeho budoucí chod. Odlišná situace nastává, vyskytuje-li se v okolí pozemků výrazný zdroj kontaminace, jako jsou skládky komunálního odpadu, popř. odpadu z provozu některých průmyslových objektů. V tento okamžik se stávají pozemky skládek problematické a jejich zabezpečení, popř. sanace musí respektovat platné právní základy. (Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění, Vyhláška č. 383/2001 Sb. v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady) Pokud skládky reprezentují ohrožení jakosti podzemních nebo povrchových vod, lze uložit povinnost realizace opatření k nápravě podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Úhradu nápravného opatření musí nést příslušný krajský úřad, nelze-li uložit jeho realizaci jiným subjektům podle § 42 vodního zákona. Prevencí možné kontaminace podzemních a povrchových vod musí opět vycházet z nástrojů územního plánu, kde jsou nezbytná striktní opatření, která by rizika minimalizovala. (Jackson,

2008.)

U všech starých skládek však jejich uvádění do úplného souladu se současnými technickými požadavky právních předpisů není obecně vymahatelné a bylo by velmi nákladné. Reálně nelze uvažovat ani o úplné likvidaci všech těchto skládek přemístěním odpadů na jiné, vyhovující skládky. (Zdroj: eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství. EAgri.cz : Skládky [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. KATALOG OPATŘENÍ. Dostupné z WWW: .)

Z hlediska odstraňování ekologických zátěží jsou opatření plynoucí z rizikové analýzy potvrzena rozhodnutím správního orgánu – ČIŽP. Centrální registr těchto rozhodnutí je uložen na ČIŽP, která přebírá zodpovědnost za správnost zvoleného postupu a za to že standard vyčištění odpovídá ve své době platným zákonům. (Jackson, 2005)



3.2.4 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Problémy urbanistického, ekologického a sociálněkulturního charakteru jsou jedním z nejčastějších problému nevyužívaných objektů v obcích. V jistém smyslu se může jednat o hodnotné plochy s dřívějšími vklady prostředků, které již zcela nebo částečně ztratily svojí tržní hodnotu. Zpětná transformace nevyužitých ploch na greenfields ještě nemusí vždy znamenat pozitivní ekonomickou stimulaci území. Samotné nevyužití stávajících budov (často zchátralých) může být do jisté míry budoucí hrozbou pro rozvoj území, často pak dochází k dominovému efektu v prohlubování negativního pohledu na území. Tyto problémy jsou vázány přímo na vlastní území brownfields nebo svou existencí ovlivňují ekonomický rozvoj města, či celého regionu. Do jisté míry rámcovou překážkou může být pravděpodobně ještě nedostatečná „ekonomická potence“ národního hospodářství, podmiňující mnohostrannější řešení regenerace brownfieldů. Další výraznou překážkou je doposud málo rozvinutý trh s nemovitostmi (s výjimkou hlavního města Prahy, případně Brna a Ostravy), navíc při svém rozvoji deformovaný masivní vládní podporou investic na greenfieldech. S nerozvinutostí realitního trhu souvisí i slabé, resp. deformované vnímání ekonomie využití území v urbanismu. (Vráblík, 2009)

13

Možnosti realizace řešení jejich revitalizace jsou často podmíněny finanční náročností a zejména dostupností finančních prostředků. Podporu oblasti revitalizace brownfields lze nalézt ve dvou základních potenciálních zdrojích, a to veřejných a soukromých, případně jejich vzájemnou participaci. Veřejné zdroje lze rozdělit na zdroje domácí a zdroje evropské, chápáno zejména jako prostředky Evropské unie. V roce 2004 přibyla pro Českou republiku další možnost financovat projekty revitalizace brownfields, jedná se o Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu. (Kučerová, Chocholáčová, 2005) V současné době a to jednak s ohledem na relativně „mladou“ problematiku brownfields v ČR a jednak s ohledem na povahu řešení této problematiky lze konstatovat, že neexistuje žádný systémový fond, který by byl primárně určen pro financování projektů týkajících se revitalizace brownfields. Přesto existuje několik možných dotačních titulů vázaných na strukturální fondy EU a několik dotačních titulů realizovaných jednotlivými ministerstvy ČR. Významný krokem je možnost podpory oblasti brownfields z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu. Důležitým faktorem a základním axiomem pro oblast revitalizace bronwfields je partnerství veřejného a soukromého sektoru, které je v našich podmínkách na začátku svého rozvoje. Lze očekávat, že publicprivat parntership se bude stávat častěji frekventovaným typem partnerstvím v projektech revitalizace. (Kučerová, Chocholáčová, 2005)

Přehled operačních programů se vztahem k regeneracím v období 2004–2006 a jejich vývoj v období 2007–2013 Program do roku 2006 N - národní E - evropský E - OP Infrastruktura E - SROP N - Podpora rozvoje bydlení N - Program obnovy venkova E - OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství E, N - Leader +, Leader ČR N - Programy podpory regionálního rozvoje N - Odstraňování starých ekologických zátěží E - OP Průmysl a podnikání (program Reality) N - Program na podporu rozvoje průmyslových zón Navazující program od roku 2007 N - národní E - evropský E - Operační program Životní prostředí E - ROP pro jednotlivé NUTS II E - Integrovaný OP E - Program rozvoje venkova E - Program rozvoje venkova E - Program rozvoje venkova N - některé budou pokračovat (MMR) E - OP Životní prostředí (MŽP) E - OP Podnikání a inovace (program Nemovitosti) N - Program podpory podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (Ministerstvo

životního

prostředí.

PLANETA

odborný

časopis

pro

životní

prostředí [online]. Ročník XV, číslo 3/2007. Lanškroun : Ministerstvo životního prostředí, 2007 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: .

ISBN

tištěnáverze1801-6898.)

14

3.3

STATISTICKÉ ÚDAJE Z NÁRODNÍ STRATEGIE REGENERACE BROWNFIELDS PRO ČR

Graf č. 1

Graf č. 2

Vyhledávací studie zpracovaná agenturou CzechInvest v letech 2005 - 2007 se stala jednou z mála podkladových dokumentací mapujících aktuální stav ploch brownfileds v České republice. Spolupráce probíhala s jednotlivými krajskými úřady a celkově bylo mapováno na 2355 lokalit o celkové rozloze 10 000 hektarů, z toho 212 lokalit bylo popsáno a vyhodnoceno na území Jihočeského kraje. Třetinu jihočeských brownfields, přesně 32,08 %, mají na svědomí zemědělci, v těsném závěsu se drží průmysl s 29,25 %, následovaný nemovitostmi pro občanskou vybavenost, jako jsou kulturní domy nebo obchody, s 15,09 %. Složení brownfields se tak co do jejich počtů nijak významně neliší od průměrných výsledků za celou ČR. Struktura dle vlastnictví v Jihočeském kraji je podobná celorepublikovým výsledkům (73 % soukromé, 16 % veřejné, 11 % neurčeno). Ekologická zátěž byla zjištěna u 6 %, u 51 % ji lze předpokládat a u 43 % se nevyskytuje. CzechInvest. Jihočeský kraj nabízí investorům 750 brownfieldů : Statistika: od zemědělství k občanské vybavenosti. In Národní databáze brownfieldů [online]. [s.l.] : CzechInvest, 2008 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: .§) (Zdroj:

Graf č. 3

Graf č. 4

Graf č. 5

Graf č. 6

15

Graf č. 7

3.4

PŘÍKLADY ZE ZAHRANIČÍ

Manchester, Velká Británie Jako většina průmyslových měst v Anglii, tak i Manchester prodělal v sedmdesátých letech značný úpadek spojený se ztrátou pracovních míst a degradací celého území. Dnes je však příkladem, že i tyto opuštěné výrobní objekty, transformované pro nové využití vykazují komerční úspěšnost a svébytnou architektonickou podobu. Nezbytnou součástí celé konverze bylo přijetí nových přístupů k územnímu plánování. Podkladem pro konverze byl územní plán, determinovaný vypracovanou významovou topografií města, vycházející z původní náplně výrobních činností v jednotlivých oblastech. Příkladem úspěšné konverze je rekonstrukce komplexu chátrajících Britannia Mills z poloviny 19. století na loftové modní byty nedaleko Castlefield (projekt a investor – Urban Splash). Další ukázkou je industriální komplex Chorlton New Mill z let 1813 až 1845, který je od 2004 využívaný především k bydlení a komerčním účelům (projekt ADC Architects). Konverze památkově chráněného areálu Chorlton New Mill téměř v centru Manchesteru navíc nastartovala rozvoj rozsáhlého městského území, včetně sousední slavné továrny na nepromokavé látky Macintosh.1

Centrum německé architektury (DAZ) Berlín, Německo Pětipodlažní továrnu na zemědělské stroje postavil v roce 1903 průmyslník Robert Stock u Sprévy, ve čtvrti Luisenstadt. Masivní zděnou budovu s vnitřním betonovým skeletem zdobil historizující dekor z bíle a zeleně glazovaných cihel. Za války byla továrna poničena a po válce sloužila – ve východním Berlíně – jako textilní továrna. Po sjednocení Německa a ukončení výroby byla továrna pronajata devadesátisedmi architektům, výtvarníkům a provozovatelům řemesel a po roce 1993 renovována pro potřeby Centra německé architektury (DAZ) a Spolku německých architektů. Architekti konverze: Claus Anderhalten – 1. etapa (1994–1995) Assmann, Salomon & Sheidt – 2. etapa (1995–1996)1 1

FRAGNER, B; ŠENBERGER, T. . Stavební fond průmyslového dědictví - potenciál udržitelného

Severní Porýní-Vestfálsko V Severním Porýní-Vestfálsku funguje speciální institucionální nástroj – Pozemkový fond spravovaný rozvojovou společností, jehož cílem je připravovat pozemky brownfi eldů pro další investice, tedy takzvaný protodevelopment. Nástroj pracuje dlouhodobě, systematicky a na celém území spolkové země. Kromě akvizice, správy a řízení projektů přípravy pozemků se společnost zaměřuje na využívání veřejných podpor včetně evropských strukturálních fondů a na aktivní spolupráci s obcemi. Podle údajů z projektu INTERREG bylo činností fondu za dobu jeho dvacetišestileté existence zregenerováno 188 lokalit brownfields s územním rozsahem 2 650 ha, přičemž 1626 ha (61 %) těchto ploch je znovu využíváno, z toho: − 634 ha (40 %) pro průmyslové a komerční aktivity, − 51 ha (3 %) pro bytové účely (nízké číslo je způsobeno malými možnostmi výstavby bytů vzhledem ke kontaminaci ploch - v nejbližší budoucnosti se již počítá s významnější rolí připravovaných ploch pro rezidenční účely), − 941 ha (57 %) je využíváno jako plochy zeleně, rekreace, volného času a jinak veřejně využívané plochy. Do tohoto výčtu náležejí i plochy „s restrikcemi“ nejčastěji z důvodů ekologických. Jejich rozloha je 183 ha. Tvorba zelených ploch byla významnou součástí projektu IBA Emscher Park z let 1989–1999. Kromě zelených ploch pro rekreaci vytváří fond i nové zalesněné plochy. Ze současných 1030 ha ploch držených fondem je připraveno k prodeji 344 ha a připravují se projekty na dalších 541 ha. Přínos regenerací zdevastovaných a nepoužívaných ploch do nových struktur spočívá i v diverzitě nových pracovních míst. 1000 pracovních míst koncentrovaných dříve v jedné lokalitě, resp. v jednom podniku nahrazuje nyní 750–1000 pracovních míst rozprostřených do více jak 60 firem, což je výsledkem strukturálních procesů měnících velkokapacitní výrobu na výrobu v malých a středních firmách, což zajišťuje širší ekonomickou základnu a větší stabilitu.2 2

Obr. 1/ Rekonstruovaný průmyslový objekt Castlefield, Manchester, Anglie (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12)

Obr. 2/ Loftové byty v lokalitě Castlefield, Machester, Anglie (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12)

Obr. 3/ Průčelí továrny v Castlefield, Manchester, Anglie (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12)

DOLEŽELOVÁ, Lucie; SLÁNSKÁ, Věra . PŘÍKLAD ŘEŠENÍ REGENERACÍ

rozvoje. In Stavebnictví : Analýzy, trendy | Udržitelná výstavba [online]. 11-12/07. Brno : EXPO

BROWNFIELDŮ S VYUŽITÍM POZEMKOVÉHO FONDU A ROZVOJOVÉ

DATA spol. s r.o., 2007 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW:
SPOLEČNOSTI V SEVERNÍM PORÝNÍ-VESTFÁLSKU. URBANISMUS A ÚZEMNÍ

cz/stavebni-fond-prumysloveho-dedictvi-potencial-udrzitelneho-rozvoje_A502_I14>.

ROZVOJ. 2008, 1/2008, s. 31-36. Dostupný také z WWW: .

Obr. 4/ Rekonstrukce továrny zemědělských strojů / dnes Centrum německé architektury DAZ (Zdroj: časopis Stavebnictví, 2007-11-12)

Obr. 5/ Továrna Chorlton New Mills/v rekonstrukci, Manchester, Anglie (Zdroj: časopis Stavebnictví, 200711-12)

16

Muhlhouse, Franice

Revitalizace území bývalé továrny Renault – Paříž, Francie

Město Mulhouse leží na průsečíku švýcarských, německých a francouzských hranic a hraje tak určitou roli v rozsáhlém území přeshraniční spolupráce. Ta zahrnuje kanton Basilej, jih Bádenska− Würtemberska a jižní část Alsaska. Značná část populace města pracuje ve Švýcarsku a v Německu. Průmyslové aktivity, které pomohly ekonomickému růstu na počátku 20. století, stále představují zaměstnání pro 26% pracujících. Přes dlouhodobou průmyslovou konverzi zasáhla nezaměstnanost 14% aktivní populace, město se také potýká s problémem integrace, neboť 20% obyvatel bylo původně imigranty. Dlouhodobým cílem, který si vytýčilo město i zúčastnění partneři, je dosáhnout urbanistické obnovy založené na dvou základech: na nové industriální kultuře a na respektu k potřebám sociálně i materiálně zdravého prostředí. To znamená přebudovat pověst Mulhouse, přetvořit urbanistickou strukturu, která byla poškozena opuštěnými plochami a kontaminací a učinit ji koherentnější, ekologičtější a lépe integrovanou, ale také obnovit industriální paměť města, spojenou především s textilním a automobilovým průmyslem. Proces by měl zároveň utužit partnerství mezi podnikatelskou sférou, zájmovými sdruženími a občanskými iniciativami, obnovit dialog s obyvateli. Pro potřebu systematického působení v oblasti životního prostředí potvrdilo město v prosinci 1991 „Komunální plán pro rozvoj prostředí“. Ten se později stal „Urbanistickou a ekologickou chartou“. Zároveň byla vytvořena Mezioborová komise pro životní prostředí (MIRE), která koordinuje problémy související se životním prostředím napříč různými funkcemi.3

V sektoru města Boulogne – Billancourt, v prostoru přiléhajícímu k pařížskému okružnímu bulváru a rozkládajícímu se na ostrově Sequin – tradičním území automobilky Renault, se realizuje jeden z velkých projektů transformace průmyslového úhoru, jehož vznik způsobil postupný odchod automobilky z Paříže již v průběhu šedesátých let minulého století. Koncem roku 2004 byly ukončeny přípravné studie a asanována průmyslová zástavba na ploše 52 ha. Polovina plochy bude využita pro vybavenost a veřejnou zeleň, druhá polovina pro smíšenou funkci bydlení (z jedné třetiny sociální výstavba), kultury a vědy, s akcentem na Centrum moderního umění Francois Pinaulta podle projektu Tadao Ando. V programu přestavby na ostrově Sequin jsou také hotel, umělecké ateliéry a galerie. Nový most má spojovat ostrov s městskou částí Trapéze, kde se počítá především s bytovou výstavbou, úřady, servisními aktivitami a komerčními plochami. Součástí vybavenosti bude také konverze jediné zachované výrobní haly (č. 57 Metal, arch. Vasconi, sedmdesátá léta 20. století) jako komunikačního centra, podle projektu kanceláře Jakob + MacFarlane. Transformace je považována za příklad razantní přestavby, která (až na malou připomínku jediné zachované haly) metodou uvedení do „stavu nula“ do značné míry vymaže industriální paměť místa.4

3

4

Obr. 6/ Pohled na ostrov Sequin v městské části Boulogne – Billancourt/ původní stav před konverzí (Zdroj: )

Obr. 7/ Pohled na ostrov Sequin v městské části Boulogne – Billancourt/ koncept zástavby

FRAGNER, B; ŠENBERGER, T. . Stavební fond průmyslového dědictví -

potenciál udržitelného rozvoje. In Stavebnictví : Analýzy, trendy | Udržitelná výstavba [online]. 11-12/07. Brno : EXPO DATA spol. s r.o., 2007 [cit. 2011-05-05].

Dostupné

z

WWW:


stavebni-fond-prumysloveho-dedictvi-potencial-udrzitelneho-rozvoje_A502_I14>.

NOVÝ, Alois . BROWNFIELDS V ZAHRANIČÍ. URBANISMUS A ÚZEMNÍ

ROZVOJ. 2002, 6/2002, s. 40-50. Dostupný také z WWW: .

Obr. 8/ Pohled na ostrov Sequin v městské části Boulogne – Billancourt/ studie zástavby ostrova/ 2004

17

4

METODIKA

Pro potřeby diplomové práce byla sestavena metodika, která respektuje současně používané metodické postupy při regeneraci ploch brownfileds. Tyto metodiky byly určeny především pro potřeby politické sféry obcí, měst, krajů a pracovníků veřejné správy, kteří se podílejí na přípravě rozvojových projektů. Metodika vychází především z dokumentu Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfileds na území ČR (CzechInvest), Praktického manuálu pro přípravu projektů regenerace nevyužívaných neprůmyslových ploch (Horáková, 2006), BROWNFIELDS PŘÍRUČKA, Interdisciplinární nástroj zaměřený na problematiku regenerací brownfields, (FERBER a kol., 2006), REGENERACE BROWNFIELDŮ V MODELOVÉ OBLASTI PODKRUŠNOHOŘÍ A MOŽNOST JEJICH REVITALIZACE (Vrablík, 2009) a řady metodických doporučení zpracovaných v dikci jednotlivých ministerstev. Výsledky práce jsou strukturovány do čtyř částí: - Průzkumy a rozbory - Hodnocení potenciálu území a východiska pro návrh - Ideová studie organizace řešeného území - Etapizace obnovy vegetačních prvků

4.1

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území se nachází na severním okraji obce Suchdol nad Lužnicí spadající pod správní obvod ORP Třeboň. Pro potřeby diplomové práce byly provedeny základní analýzy determinující další postup regenerace území. Detailněji je pak řešena problematika obnovy vegetačních prvků a možného využití objektu bývalé sklárny.

4.2

PRŮZKUMY A ROZBORY

Na řešeném území proběhl nejprve terénní průzkum primární krajinné struktury a podrobný průzkum historických

pramenů a archiválií z doby funkčnosti sklárny Carl Stölzles Söhne. Následné analýzy vycházejí z metodických pokynů regenerace ploch brownfields, které zahrnují podrobnou identifikaci řešeného území, kde podrobnou kapitolu tvoří lokalizace a kategorizace problematiky kontaminace.

4.3 HODNOCENÍ POTENCIÁLU VÝCHODISKA PRO NÁVRH

ÚZEMÍ

A

Pro budoucí návrh regenerace území bývalé sklárny jsou formou SWOT analýzy stanoveny hlavní možnosti a bariéry rozvoje místa. Na základě odborné studie hodnocení rekreačního potenciálu místa jsou pak ověřeny rozvojové hypotézy a stanoveny zásadní východiska pro návrh.

4.4 IDEOVÁ STUDIE ORGANIZACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Kapitola 7 se snaží na základě dostupných relevatních údajů o řešeném území stanovit možnost dalšího rozvoje území. Výstupem je slovní popis návrhu a schéma organizace území a využití budov. Dále jsou stanoveny možné rozvojové plochy pro rekreační využití areálu. Hranice jsou omezeny prozatím pouze na majetkově prokázané území investora.

4.5

ETAPIZACE OBNOVY VEGETAČNÍCH PRVKŮ

V této kapitole je detailně řešena problematika obnovy vegetačních prvků, která vychází ze současného stavu a snahy zachovat specifickou atmosféru místa. V procesu regenerace území je obnova vegetačních prvků chápána jako samostatná problematika zachování průmyslového dědictví. Výstupem je dokumentace etapizace jednotlivých kompozičních skupin, která je doplněna slovním komentářem, podložena grafy taxonomického složení, věkového stádia, zdravotního stavu a fotodokumentací současného stavu. 18

5

VÝSLEDKY PRÁCE

5.2.2 GEOLOGICKÉ PODMÍNKY

5.1

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Areály obou bývalých závodů se nacházejí v údolní nivě řeky Lužnice, tvořené mocnými lavicemi kvartérních fluviálních sedimentů, nasedajících na křídovou sedimentární výplň pánevní struktury. Kvartérní útvary jsou na lokalitě reprezentovány různozrnnými písky a při bázi souvrství až štěrkopísky. Mocnost těchto uloženin dosahuje cca dvou desítek metrů. Křídové souvrství, představované rychle se střídajícími polohami štěrkopísků, písků, pískovců, jílů a jílovců, dosahuje na lokalitě mocnosti cca 60 m. Jeho pestrý faciální vývoj je v nejvyšších partiích souvrství ukončen poměrně mocnou vrstvou jemně písčitých jílů až jílů svrchnokřídového stáří, náležejících do tzv. klikovského souvrství. Vlivem regulace řeky nad odběrným objektem Zlaté stoky, u jezu Pilař těsně pod přírodní rezervací Na Ivance, postupuje proti proudu recentní zahlubování koryta řeky, které se projevuje táhlými břehovými nátržemi. Půdní povrch tvoří fluvizem glejová.

Ideová studie se zaměřuje na území bývalé sklárny nacházející se na severním okraji obce Suchdol nad Lužnicí v jížních Čechách. Historie tohoto průmyslového areálu sahá až do 17. století a měla zásadní vliv na urbanistický a ekonomický vývoj oblasti. Nejvýznamější období tohoto území se spojuje s provozem sklárny Carl Stölzles Söhne (Stölzl & synové) mezi lety 1848 - 1932. Poválečný vývoj území je ve znamení střídání různých průmyslových odvětví, až v roce 1993 se výrobní činnost zcela zastavila. Od této doby stavby postupně chátrájí a v současné době se hledá nové možné využití celého areálu, které se nachází v typické lužní krajině řeky Lužnice. Řešené území je v územním plánu vedeno jako plocha přestavby, avšak z funkčního hlediska je určena jako plocha rekreace. O tom, že se jedná o plochu brownfields není pochyb (areál průmyslové činnosti, zjištěný problém kontaminace, nejasná koncepce dalšího vývoje, střety kulturně - sociální, demolice budov) a metodika práce je přizpůsobena této problematice. Problematika obnovy vegetačních prvků pak vychází ze současného stavu a snahy zachovat specifickou atmosféru místa a jeho hodnoty. Nereaguje tedy na konkrétní podobu návrhu regenerace areálu, ale je svébytnou činností v procesu zachování průmyslového a kulturního dědictví v podobě charakteristického typu vegetačních prvků.

Kartogram 1 / Lokalizace řešeného území v rámci České republiky

Kartogram 2 / Lokalizace detailně řešeného území bývalé sklárny v rámci města Suchdol nad Lužnicí (Na Huti)

5.2 VYBRANÉ ÚZEMÍ

CHARAKTERISTIKY

ŘEŠÉHO

5.2.1 KLIMATICKÉ PODMÍNKY

(Zdroj: [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: http://mestra.cenia.cz/sez/default2. asp?klic=15914001&tab=zatez,

Dle Quitta leží centrální část Třeboňského bioregionu v mírně teplé oblasti MT 10 a MT 11 a jižní část zahrnující i území Suchdola nad Lužnicí v chladnější MT 5 a MT 4. Celkově je klima Třeboňska, zejména jeho pánevní části do určité míry specifické a odlišuje se od okolních oblastí, což je způsobeno polohou a geomorfologií území i velkým zastoupením vodních ploch. Ploché dno pánve, jejímž středem protéká řeka Lužnice, má nadmořskou výšku kolem 410 až 450 m n.m.. Průměrná roční teplota je zde vyšší než by odpovídalo nadmořské výšce, je zde delší i skutečná délka slunečního svitu. Častý je výskyt vydatných srážek v letním období. Pro Třeboňskou pánev je charakteristický častý výskyt inverzních situací s bezvětřím, kdy dochází zejména v chladnější části roku k delším období se stagnací vzdušných mas v pánvi. V těchto situacích se vyskytují rovněž časté mlhy. Nepříznivý vliv inverzních situací s nedostatečnou ventilací nemá na Třeboňsku naštěstí tak silný vliv na znečištění ovzduší, neboť se zde vyskytuje velmi málo větších emisních zdrojů. Případné problémy mají lokální charakter, např. v centrech obcí s lokálním vytápěním na pevná paliva nebo bezprostřední blízkosti zatíženějších komunikací.

http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=4822&lang=cs,)

Kartogram 3 / Přírodní rezervace Na Ivance 19

5.2.3 HYDROLOGICKÉ PODMÍNKY Území Třeboňska, s výjimkou okrajových částí na východě CHKO, kam zasahuje krystalinikum, je typickou ukázkou ploché říční pánve. Plochý reliéf převážné části pánve, a tím relativně nepříznivé odtokové poměry povrchových vod, vytvořil nejlepší podmínky pro vznik rozlehlých bažin, kde navíc přirozené výstupy spodních vod podmínily na některých místech vznik rozsáhlých rašelinišť. Přirozenou osou celého území je řeka Lužnice (délka toku v CHKO je 75 km), pramenící v Rakousku a vytvářející zejména v horní části území (Suchdol nad Lužnicí-státní hranice) morfologicky a krajinářsky velmi cenné a zajímavé meandry. V této části se rovněž nachází přes 500 trvale zvodnělých tůní a starých meandrů. Z nepříliš velkého počtu přítoků na území CHKO zaslouží pozornost především říčka Dračice, ústící do Lužnice pod Klikovem. Celá oblast je však i důležitým zdrojem kvalitních podzemních vod, jejichž množství se odhaduje na 900 – 1000 l/ sec. Zásoby podzemních vod jako nenahraditelný zdroj patří k ekonomicky nejcennějším zdrojům Třeboňské pánve a zasluhují proto všestrannou ochranu. Tyto zásoby podzemních vod jsou ohrožovány jak co do množství, tak co do kvality, a to především těžbou štěrkopísků, velkoplošnými melioracemi a zemědělskou velkovýrobou. Odvodňování může např. urychlit vstup povrchového znečištění do podzemní vody, narušení tlakových poměrů v artéských vodách může vyvolat snížení tlaku podzemních vod i zpětné nasávání např. rašelinných vod do spodní vody. Obdobným vlivem se může projevit i rozsáhlé otevírání půdního povrchu při těžbě štěrkopísků. Zemědělství může podzemní vody ohrožovat především odpady z intenzivní živočišné výroby, v rostlinné výrobě pak zejména přehnojováním strojenými hnojivy a chemickými prostředky na ochranu rostlin. Ochrana podzemních vod před těmito zásahy však neznamená snižování produkce, jak se někdy neobjektivně a z neinformovanosti tvrdí, ale jde především o náročnější technologii a dodržování technologických postupů. Kvalita vody kolísá dle různých parametrů a na různých úsecích toků mezi 3. a 5. třídou čistoty vody. Řeka je využívána pro vodní turistiku. Přirozený korytotvorný proces je ponechán bez zásahů, pouze je udržována

průchodnost toku od padlých kmenů pro průjezd sportovních lodí. V blízkosti ochranného pilíře těžebny štěrkopísků je na omezeném úseku břeh opevněn. Rezervace je přístupná veřejnosti.

5.2.4 DETAILNÍ POPIS HYDROLOGICKÝCH PODMÍNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Svrchní zvodeň je vázána na velmi dobře průlinově propustný kolektor kvartérní terasy řeky Lužnice, který je významným místním zdrojem podzemní vody. Hladina podzemní vody kolísá od 1,9 až 3,7 m pod terénem. Generelní směr proudění podzemní vody je k V až SV k řece Lužnici, v širším okolí lokality se však může projevovat vliv otevřených vodních ploch okolních pískoven, které směr odvodňování kvartérní zvodně mohou místně ovlivňovat i v jiných směrech. Spodní zvodeň je vázána na propustnější vrstvy svrchnokřídové sedimentární výplně hlubších partií pánevní struktury, tento kolektor představuje významný zdroj vodárensky využitelných zásob podzemní vody. (Zdroj: [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: http://mestra.cenia.cz/sez/default2. asp?klic=15914001&tab=zatez,)

5.2.5 FLÓRA Charakteristika se týká z větší části území přírodní rezervace Na Ivance, která přímo navazuje na řešené území v severovýchodní části. Rezervace se nachází podél toku řeky Lužnice v délce 7 km, a zaujímá i krátký úsek řeky Dračice u jejího ústí s přilehlou nivou, mezi Majdalenou a Suchdolem nad Lužnicí. Přirozeně meandrující řeka a její niva zahrnuje více než 20 různě velkých tůní v různém stupni zazemnění. Kdysi extenzivní louky dnes zarůstající náletem dřevin. Plochy dříve psárkových luk vzniklých po odlesnění lužních lesů (Quercus robur – Padus avium) pokrývá řídký nálet borovice, bříz a krušiny olšové (Frangula alnus). V řece jsou nápadné velké porosty lakušníku vodního (Batrachium aquatile), v tůních hvězdoše háčkatého (Callitriche hamulata). Místy se vyskytuje žebratka bahenní (Hottonia palustris) a stulík žlutý (Nuphar lutea). Okrajové lemy tvoří chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), ostřice štíhlá (Carex gracilis), vzácněji pod svahy terasy ostřice banátská

(C. buekii).Na přítoku potoka Žabince se uplatňují velké porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). V břehových porostech dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis), které jsou často ve stádiu rozpadu. Doprovází je dub letní (Quercus robur), v podrostu roste střemcha obecná (Padus avium), brslen evropský (Eonymus europaeus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Výskyt lýkovce vonného (Daphne cneorum) na hranách terasy je již minulostí a poslední naleziště bylo zničeno těžbou štěrkopísku. Rezervace je ohraničena na terasách podél okrajů nivy smíšenými kulturními porosty se smrkem, borovicí a dubem, řeka Lužnice a její přítoky jsou lemovány břehovými porosty s převahou olše, dubu a vrby. Místy proběhlo zalesnění bezlesých ploch, kde se dnes vyskytují nevhodné borové a smrkové monokultury. (Zdroj: [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/ index.php?cmd=page&id=4822&lang=cs,)

5.2.6 FAUNA Vzhledem k tomu, že říční niva má charakter dlouhé úzké linie široké cca 300-500 m obklopené z jedné strany kulturním lesem a ze strany druhé těžebnou štěrkopísku s rozsáhlými plochami volných písků a vodní hladiny, migrují běžně do území rezervace druhy těchto biotopů. Je pravděpodobný výskyt některých cenných druhů bezobratlých zjištěných v nedaleké rezervaci Horní Lužnice. Existují pouze víceméně náhodná pozorování jednotlivých druhů, jako je lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) a vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica), motýlice lesklá (Calopteryx splendens), bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis) a další. Vedle běžných druhů obratlovců okolních biotopů byl prokázán výskyt významných taxonů typických pro ekosystémy říční nivy. Mimo jiné jde o mníka jednovousého (Lota lota), piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Hnízdí hohol severní (Bucephala clangula), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ledňáček říční (Alcedo atthis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), konipas horský (Motacilla cinerea) atd. Nejvýznamnějšími pravidelně se vyskytujícími savci jsou rejsec vodní (Neomys fodiens) a vydra říční (Lutra lutra ). (Zdroj: [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/ index.php?cmd=page&id=4822&lang=cs,)

20

5.3

STRUČNÁ HISTORIE VÝVOJE MĚSTA A OSÍDLENÍ

Město Suchdol nad Lužnicí se nachází na hranici území nazývané Vitorazsko či České Vitorazsko. Název oblasti je odvozen od rakouského města Weitra (česky Vitorazy), které leží v Dolních Rakousích. První zmínky o osadě na území dnešního Suchdola nad Lužnicí se objevili ve 12. století v souvislosti s tzv.„ Vitorazskou stezkou“. Do 12. století byla tato oblast a s ní sousedící dolnorakouské území, osídlena velmi řídce a nepatřila žádnému státu. Celé území pokrýval hustý les nazývaný jako „silva nortica“ (severní les). Postupem doby se „severní les“ kolonizací zmenšoval a docházelo k zahušťování osídlení a s ním se posouvala i dosud nijak přesně nevytyčená rakousko-česká zemská hranice. Ve 12. století se na tomto území nacházela poslední plocha lesa, která byla kolonisty postupně odtěžována a byla důvodem prvního konfliktu. V roce 1176 chtěl totiž český kníže Soběslav II. získat staré slovanské území mezi Waidhofenem a Weitrou. S jeho majitelem, rakouským vévodou Jindřichem II. (či spíše s jeho otcem Hadmarem II.), se v této záležitosti nedohodl a území se rozhodl obsadit vojensky. Byl vypálen i klášter ve Zwettlu spolu s dalšími sakrálními stavbami. Nastalé situace využil císař Friedrich Barbarossa a dosadil na český trůn Soběslavova synovce Bedřicha. Celé Vitorazsko náleželo do roku 1920 zemi Dolní Rakousy. V té době mohlo být členěno podle převažujícího jazyka na jižní, německy mluvící část, a severní, s převažující češtinou. Německy se mluvilo v obcích Böhmzeil (Česká Cejle), Zuggers (Krabonoš), Naglitz (Nakolice), Erdweis (Nová Ves nad Lužnicí), Wielands (Velenice) a Weissenbach (Vyšné), česky potom ve Dvorech nad Lužnicí (Beinhöfen), Halámkách (Witschkoberg), Kunšachu (Gundschachen), Rapšachu (Rottenschachen) a v Tušti (Schwarzbach). V německy mluvících obcích čeština nezanikla mimo jiné díky římsko-katolické církvi, která dosazovala do těchto oblastí česky mluvící kněze. Právě v roce 1920 byla následkem prohrané války Rakousku odňata některá území a na základě Saint Germainské mírové smlouvy postoupeno 13 vitorazských obcí a menších osad Československu. Tím zanikla historická demarkační čára, jež se

táhla od Nakolic k Hranicím u Nových Hradů, odtud k Lužnici a podél jejího toku až k ústí Dračice (Reisbach), kde se lomila a podél Dračice pokračovala k Františkovu. Toto nově přičleněné území bylo s velkou slávou pojmenováno mezi českým obyvatelstvem České Vitorazsko, zkráceně pouze Vitorazsko, které má základ v novodobé české mytologii. Zbývající část území (směrem do našeho vnitrozemí), tvořenou rozsáhlým pohraničním lesem od Tábora až k moravskorakouským hranicím, král Otakar Přemysl I. po bitvě u Loděnic (1185) postoupil Vítkovi z Prčic, jehož synové postavili v našem regionu čtyři hrady (Jindřichův Hradec, Landštejn, Stráž nad Nežárkou a Vítkův Hrádek u Blažejova). Suchdol nad Lužnicí pak patřil třeboňskému pánu z Landštejna. Lutold z Landštejna jej však r. 1362 prodal Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janu z Rožmberka. Když smrtí Petra Voka r. 1611 Rožmberkové vymřeli, přešel Suchdol dědictvím do rukou pana Jiřího ze Švamberka, který měl za manželku Alžbětu, sestru Petra Voka. Panování pánů ze Švamberka mělo však jen krátké trvání. Celé jejich panství bylo zabaveno ve prospěch císaře Ferdinanda II. po bělohorské porážce českých stavů, ke kterým patřili i Švamberkové. V rukou Habsburků zůstal Suchdol do 2. dubna 1660, kdy se dostal do držení rodu Schwarzenberků. Zajímavé je, že na zdejší farnosti dosluhoval svůj kněžský život i proslulý enšpígl Matěj Kozka z Rynárce, u něhož na borovanském klášteře sloužil Krčín. Kozkovu pozůstalost po r. 1566 objevil i rybníkář Mikuláš Rutard. Přibližně z té doby je i fara přestavěná mnohem později v empírovém slohu. V době třicetileté války se městečko stává císařským majetkem. Roku 1625 byla v Suchdole zřízena tavírna stříbrné rudy, která ročně zpracovala až 4000 hřiven stříbra. Ruda byla dovážena v uzavřených sudech z Rudolfova a Ratibořských hor. Byly zde roku 1787 ulity i 4 zvony pro vyhořelý chrám sv. Jiljí v Třeboni. Tavírna byla r. 1775 změněna ve sklárnu, která r. 1880 zaměstnávala 300 lidí. V době největší slávy měla 4 pece a v letní době až 600 zaměstnanců (též píchači borků, dřevorubci a povozníci). Objekty sklárny sloužily pak jistou dobu textilnímu průmyslu, později dřevozpracujícímu průmyslu.

Kartogram 4 / I. Vojenské mapování, 1764-1768, huť zde existuje již od roku 1625

Kartogram 5 / II. Vojenské mapování, 1836-1852, vznik tzv. Šmelcovny (dělnické domy v okolí tavírny)

(Upravený text, zdroj: HRBEK, Pavel . Mojemesto.cz [online]. 2010-2011 [cit. 2011-0508]. Suchdol nad Lužnicí. Dostupné z WWW: )

Kartogram 6 / III. Vojenské mapování, 1877-1880, sklářská huť již ve vlastnictví Carl Stölzle

21

5.4

HISTORIE SKLÁRNY CARL STÖLZLES SÖHNE

Sklárně předcházela slévárna a tavírna stříbrné rudy, založená na jejím místě roku 1625, kdy majitelem třeboňského panství byl císař Ferdinand II. Ještě v roce 1789 bylo panstvím postaveno 11 bytů pro tavíře stříbra, ale již roku 1793 byla tavírna s byty prodána Janu Michaelu Peterovi za 2500 zlatých. Nový majitel byl sklářský mistr a během dvou let změnil tavírnu ve sklárnu. Skutečný rozmach sklárny začal až po roce 1849, kdy ji koupil Carl Stölzle z Rakouska. Křemičitý písek se nejprve dovážel z lokalit u Lomnice nad Lužnicí, později ze Saska z okolí Drážďan. Pece se zpočátku vytápěly dřívím a rašelinou, které byl v okolí dostatek a teprve ve 20. století se začalo topit uhlím. Carl Stölzle začal s výrobou dutého skla. Podnik dobře prosperoval a Stölzlovi synové a vnuci drželi sklárnu přes 80 let. Zboží zde vyráběné bylo vynikající jakosti a vyváželo se do celého světa. Důkazem toho je pochvalné uznání ze světové výstavy ve Vídni roku 1873 a ve Philadelphii roku 1876. Sklárna dávala ve své době dostatek příležitostí k výdělku, přicházeli sem sklářští dělníci z Rakouska a Německa. Nákladem majitelů sklárny byla pro děti zaměstnanců zřízena škola (pro malé děti opatrovna) s německým vyučovacím jazykem, fungoval zde i závodní lékař. Zaměstnanci měli k dispozici naturální byty, ženatí měli nárok na půl jitra (2,9 arů) zemědělské půdy a 1,5 jitra (8,7 arů) louky, lesní trávu a klest. (Hálová, 2007) V 90. letech devatenáctého století se sklárny a jiné sklářské závody specializovaly na dodávky krytů a jiných komponent pro elektrické osvětlení. K nim patřila i firma C. Stölzle´s Söhne, která vyráběla v místní sklárně „elektrické artikly„. To byly vedle krytů svítidel i různé izolátory apod. (Upravený text, zdroj: [online]. 2010-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z: http://www. odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=34981)

Kolem roku 1900 bylo ve sklárně firmy Carl Stölzle´s Söhne zaměstnáno 600 pracovníků. Firma byla po celou dobu svého trvání rodinným podnikem. 3_SOA Dle údajů z článku časopisu Glasshütte z roku 1907 sklárna vlastní 4 pece systém Siebert, 37 otevřených kádí, dřevo, rašelinu a uhlí, brusírnu se 40 pracovišti, vodní sílu, parní stroj. Rafinerie pak leptárnu, pískování, guillochování, gravírování a zlacení. Kromě běžného dutého skla se

zde vyrábí i křišťálové a barevné sklo. Sklárna se zaměřovala i na výrobu sifonových láhví a postupně zvyšovali i produkci vinných lahví. (Lněničková, 2007)

V roce 1914 po vypuknutí války musela být výroba ve všech oblastech redukována, jen provoz pily dále prosperoval. Po prohrané válce a po rozpadu Rakousko – uherské monarchie zůstal Suchdol nad Lužnicí v nově vzniklé republice ČSR. Továrna byla nyní odříznuta od svých tradičních trhů celními a devizovými hranicemi. Ale také uvnitř stölzlových továren v dolních Rakousích a Čechách došlo k organicky narostlým produkčním strukturám i ve správě, které byly přerušeny a bylo zapotřebí nového zaměření v produkci, prodeji a ve správě. 23. července 1919, kdy zemřel Carl Stölzle (1855-1919) ho ve vedení podniku následoval jeho bratranec dipl. Ing. Eugen Stölzle, což situaci nikterak nezlehčovalo – jako dosavadní vedoucí podniku sklárny v Neu-Nagelberg byl rakouským státním příslušníkem. Musel proto přijmout československé státní občanství, a protože neovládal český jazyk, byl mu přidělen Čech, dosavadní vedoucí rafinerie v Suchdole, Josef Kolenatý ve funkci inspektora. (Wolfová, 2010) V roce 1925 měla sklárna 4 tavicí pece, a to: jednu pec pro servisní a osvětlovací sklo, dvě pece pro sifonové lahve a jednu pec pro křídové sklo. Rafinerie dále zahrnovala brusírnu, leptárnu, gravírovnu a malírnu. Areál byl také vybaven parní pilou se dvěma katry, brusírnu dřeva, výrobu dřevité vlny a strojní výrobu lepenky, k tomu náleželo ještě 50 ha zemědělské půdy. 6- članek such. zravodaj V Nové Vsi nedaleko Suchdola nad Lužnicí byla strojírna se slévárnou a výrobou drátěného pletiva a v Žofince byla další sklárna, tzv. Žofiina huť. V důsledku hospodářské krize vyhasínaly jednotlivé pece a 18. ledna 1932 pracovala směna na peci pro brusné sklo naposledy. Část výroby a odborných pracovníků přešla do Heřmanovy Huti u Plzně, největší část zůstala bez zaměstnání. Tím skončila téměř 140-letá tradice výroby skla v Suchdole nad Lužnicí. Pece a komíny byly zbourány, všichni dělníci byli propuštěni a odkázáni na vyplácení podpor českého a německého odborového svazu. (Hálová, 2007) (Wolfová, 2010) Objekty sklárny sloužily pak jistou dobu textilnímu průmyslu, později dřevozpracujícímu průmyslu.

Obr. 9/ Pohled na sklářskou huť z roku 1898, v pozadí zámeček majitele sklárny (Zdroj: Pressglas-Korrespondenz, 2004)

Obr. 11/ Carl Stölzle (III) 1855 - 1919 Obr. 10/ Pohled na sklářskou huť, zámeček, ulici Na Huti a vlakové nádraží Suchdol n. Lužnicí (Zdroj: SOA Třeboň, 2011)

Obr.12/ Dobové fotografie sklářské huti (Zdroj: SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ, červen 2010)

22

5.4.1 UKÁZKY VÝROBKŮ A HISTORICKÉ PLÁNY AREÁLU

Kartogram 7 / Plán sklářské huti z 1810, na stejném místě se nacházela i sklárna Carl Stölzles Söhne. (Zdroj: SOA Třeboň) Kartogram 8 / Plán sklářské huti ze 7. února 1860. Ve spodní části se nachází panské sídlo majitele sklárny a nad ním vznikající zástavba dělnických domů (dnes ulice Na Huti). (Zdroj: SOA Třeboň)

Ukázka výrobků sklárny Carl Stölzles Söhne. Stölzova secesní skleněná kolekce je pravděpodobně tou nejopomíjenější kolekcí své doby. Výrobky tohoto typu se bězně na aukcích vyskytují označené jako “Loetz” či “Loetzkého typu” (pozn. autora). Bylo nalezeno mnoho typů výrobků s charakteristickým zbarvením a kováním, ovšem jejich původ bude posouzen odborníky. O výrobních a obchodních činnostech sklárny vypovídají dochované účetní, matriční a vzorkové knihy. Významnost a unikátnost sklárny v Suchdole nad Lužnicí dokládá i nalezený originální návrh Davisova poháru, který byl později vyroben pro větší odolnost z kovu.

Obr. 13/ Původní návrh Davisova poháru z roku 1933 (Zdroj: A. Stasková, soukromá sbírka)

Obr. 14/ Secesní kolekce s typickým kováním a barevností/ (Zdroj: http://users.skynet.be/fa000612/stolzink.htm, [2011-01-25] upraveno) 23

5.5

SOUČASNÝ STAV AREÁLU A JEHO VYUŽITÍ

V roce 2010 proběhl první terénní průzkum areálu, na základě kterého byla vytvořena mapa aktuálního stavu celého území. K tomuto datu byl mapován prostor bývalé sklárny, přilehlého lučního porostu, břehových porostů řeky Lužnice, skládka komunálního odpadu, inundační hráz písníku Majdalena a přilehlá čtvrť bývalých dělnických domů Na Huti. Celý prostor je dle všech parametrů možno označit za plochu brownfields, a to na základě ekologické zátěže, chátrajících průmyslových budov, výskytu černých skládek, zarůstání ruderální vegetací, demolicí a neřízenou výstavbou budov. Starý závod sklárny sousedí se skládkou dřevních odpadů „Na Huti“ a těžebním jezerem Majdalena (v mapě vyznačeno č. VII.), na východě je obtékán řekou Lužnicí. Na jihu je areál oddělen od nového závodu Skloform obytnou zástavbou, vodním náhonem a místní komunikací vedoucí do obce Klikov, ze západu k areálu přiléhá obytná zástavba a těleso železniční trati. Hlavní činností starého závodu pily, po celou dobu existence, byla výroba řeziva z kulatiny, ta byla zastavena na přelomu let 1992 - 1993, v minulých letech prostory závodu sloužily pouze jako skladovací (sklad olejů a hořlavin). V současné době jsou objekty převážně opuštěné, některé poměrně značně zchátralé, většina technologických zařízení byla demontována a skladovací prostory byly demolovány v roce 2009.

Na jihu areálu se nachází dům, který slouží pro správce areálu. Na protější straně příjezdové komunikace stála budova bývalé závodní jídelny, která byla demolována v únoru 2011. O něco severněji se nachází původní objekt z doby fungování sklárny, který je dnes využívám pro chov králíků místního farmáře. Tato budova je též navržena k demolici. Na východní straně původních pecí pro sklárnu se nachází budova z doby fungování dřevařského závodu. Na tuto budovu navazuje prostor výběhu pro koně. (v mapě vyznačeno č. II.)

Východní část areálu slouží dnes jako pastvina pro ovce a koně. (v mapě vyznačeno č. I.) V tomto prostoru se nachází zrekonstruované budovy, které slouží pro ustájení koní. Ve střední části areálu se nachází komín z doby provozu sklárny. (v mapě vyznačeno č. III.) Nejcennějšími budovami z hlediska autenticity tradiční architektury a zachovalosti je stavba vodní elektrárny z roku 1903 a na ní navazující stavba z kamenného zdiva s šindelovou střechou. Na severozápadním okraji areálu se nachází objekt bývalé restaurace, který je v současné době rekonstruován pro potřeby bydlení. (v mapě vyznačeno č. V.) Severní hranici pak tvoří pás lučních porostů končící na hranici přírodní rezervace Na Ivance. (v mapě vyznačeno č. IV.) Areál je zčásti oplocen (místní si zde vybudovali zkratky k pískovně Cep I) a zčásti je obehnán vodním náhonem a řekou Lužnicí.

Obr. 15/ Panoramatický snímek spodní části areálu bývalé sklárny, prostoru dominují stromořadí, lemující vodní toky.

Kartogram 9 / Ortomapa řešeného území / 2008 - upraveno

Kartogram 10 / Ortomapa řešeného území/ 1952 - upraveno 24

Příloha 1

VII.

VI.

IV. V. I. III. LEGENDA - AKTUÁLNÍ ORGANIZACE ÚZEMÍ HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ FREKVENTOVANÉ PĚŠÍ TRASY HRANICE SOUKROMÉHO POZEMKU

II.

OBSLUŽNÉ KOMUNIKACE AREÁLU VEDENÍ VVN 22,100kW ARCHITEKTONICKY CENNÉ STAVBY PLOCHY BYDLENÍ - NÍZKOPODLAŽNÍ BUDOVY K DEMOLICI VODNÍ TOK

25

VODNÍ ELEKTRÁRNA 0m

10m

50m

Příloha 2

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

VYBRANÉ POLOŽKY LEGENDY ÚP plochy rekreace - veřejné plochy bydlení - nízkopodlažní plochy výroby a skladování - všeobecné plochy technické infrastruktury - všeobecné plochy dopravní infrastruktury - drážní plochy vodní a vodohospodářské plochy lesní - všeobecné plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň plochy smíšené nezastav. území - přírodě blízké ekosystémy plochy zemědělské - trvalý travní porost hranice zastavitelného území hranice zastavěného území hranice ploch přestavby hranice ploch - uloženo prověření územní studií varianta A přeložky silnice dle ZUR jČ kraje. varianta B přeložky silnice dle ÚPVÚC varianta C přeložky silnice dle současného ÚP varianta D (D1, D2) přeložky silnice (návrh) hranice záplava 2002 osa nadregionálního biokoridoru regionální biokoridor regionální biocentrum lokální biokoridor lokální biocentrum interakční prvek (Zdroj: http://www.suchdol.cz/pro-obcany/informace-z-radnice/uzemne-planovaci-dokumentace)

500m

26

5.6

IDENTIFIKACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území se nachází v severní části katastrálního území Suchdol nad Lužnicí. Plocha bývalého areálu Jihočeských dřevařských závodů (dříve sklárna Carl Stölzles Söhnes) sousedí na západě se skládkou dřevních odpadů „Na Huti“ a těžebním jezerem Majdalena, na východě je obtékán řekou Lužnicí. Na jihu je areál oddělen od nového závodu Skloform a.s. obytnou zástavbou, vodním náhonem a místní komunikací vedoucí do obce Klikov, ze západu k areálu přiléhá obytná zástavba a těleso železniční trati.

Památkové zóny či chráněné krajinné oblasti - území se nachází: - v Biosférické rezervaci Třeboňsko - v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko - III.zóna - v Important Bird Area podle ICBP, nyní BirdLife International - v chránění oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev - na území navazuje: - PR Na Ivance

- kategorie okolních pozemků dle informací z územního plánu:

Celková výměra řešeného území: 14 ha Katastrální čísla parcel řešeného území: 1358/6, 1358/1, 1358/2, 1359/1, 1423/11, 1423/6, 1420/13, 1424/43, 1424/44, 1423/12, 1361/1, 1424/9, 1423/1, 1360/1, 1360/3, 1361/2, 1358/5, 1358/1 (zdroj CUZK)

Druh pozemků řešeného území: zastavěná plocha a nádvoří, trvalý travní porost, ostatní plocha, zahrada, orná půda, manipulační plocha, manipulační plocha. (zdroj CUZK)

Informace o původním využití plochy: -1625 - 1793 - tavírna stříbrné rudy -1795 - 1932 - sklárna, pila, výrobna lepenky -1932 - 1992 - textilní průmysl, pila, skladovací plochy, JČDZ

Údaje o chráněných veřejných zájmech vztahujících se k řešenému území Funkční určení a regulativy územního plánu Řešené území zahrnuje: - plochy rekreace, plochy bydlení - nízkopodlažní, plochy výroby a skladování - všeobecné povahy, plochy zemědělské - trvalý travní porost, plochy lesní - všeobecné povahy, plochy smíšené nezastavěného území - přírodě blízké ekosystémy, plochy vodní a vodohospodářské - všeobecné povahy, plochy těžby nerostů

glutinosa, Quercus robur). Východní hranici území tvoří řeka Lužnice, na kterou navazuje na protějším břehu vodácká základna, trvalé travní porosty a lesní porosty. Jižní hranici tvoří vodní přepouštěcí rameno vodního náhonu vodní elektrárny s porosty Populus x canadensis. Pod tímto ramenem se nachází poloostrov s čistírnou odpadních vod VAK. Jihozápadní hranici tvoří kolonie bývalých dělnických domků „Na Huti“ s přilehlými zahradami. Na západě navazuje území na těleso skládky komunálního a dřevního odpadu, které je v tomto místě až 8 m vysoké.

- skladebné prvky ÚSES, obecná ochrana přírody - územím prochází: - regionální biokoridor - EVL - Třeboňsko - střed - Mezinárodně významná část přírody - Rada Evropy EECONET – Třeboňsko - na území navazuje: - osa nadregionálního biokoridoru - Stará řeka Červené blato- hranice ČR - ochranná pásma podle stavebního zákona a jiných předpisů - ochranné pásmo el. vedení 22 KW, 110 KW (7-12m) - ochranné pásmo lesa - hranice řešeného území kopíruje hranici ploch přestavby (dle platného ÚP)

Vztah řešeného území k okolním pozemkům

- vztah na základě rekognoskace terénu:

Severní část území navazuje na těleso inundační hráze písníku Majdalena, která je oddělena od přilehlého lučního porostu odvodňovací strouhou, ústící do řeky Lužnice při východním okraji území. Inundační hráz je z větší části kryta náletovou vegetací (především Pinus sylvetris a Betula pendula) a část za strouhou je osázena skupinovou výsadbou dřevin (vždy 10-12 ks od každého taxonu: Ulmus laevis, Tilia coradata, Fraxinus excelsior, Alnus

Pozemky navazující na řešené území ze severu jsou vedeny v územním plánu jako plochy lesní všeobecné. Na ty toto plochy navazují plochy smíšené nezastavěného území – přírodě blízké ekosystémy. Na východním okraji se nacházejí plochy rekreace soukromé a veřejné, spolu s vodní plochou řeky Lužnice. Sousední pozemky na jižní hranici jsou vedeny jako plochy rekreace veřejné a vodní plochy. Jihozápadní a západní hranici tvoří plochy pro bydlení – nízkopodlažní, plochy zemědělské, TTP, a uzavírá ji prostor skládky, který je veden v územním plánu jako plocha lesní všeobecná. Výčet dotčených parcel a jejich funkčního využití dle CUZK 2288/1, vodní plocha 2288/2, vodní plocha 1341, zastavěná plocha a nádvoří 1340, zastavěná plocha a nádvoří 1342/5zastavěná plocha a nádvoří 1342/2, zahrada 1344/1, zahrada 1362, ostatní komunikace 1359/2, 1360/2, zastavěná plocha a nádvoří - společný dvůr 1423/3, zastavěná plocha a nádvoří 1420/2, ostatní plocha – dobývací prostor 1424/36, ostatní plocha – dobývací prostor 1424/37, ostatní plocha – dobývací prostor 1424/38, ostatní plocha – dobývací prostor 27

1483, ostatní plocha - neplodná půda 319/9, lesní pozemek 1423/9, ostatní plocha 2289, vodní plocha - koryto vodního toku přirozené nebo upravené 1492, ostatní plocha

Dotčené orgány státní správy

5.6.3 EKONOMICKÁ KRITÉRIA Nejbližší letiště se nachází v Českých Budějovicích. Účelové letiště se nachází ve vzdálenosti 6 km, letiště pro ultralehká letadla je provozováno v Třeboni (Dvorce) 20 km Hraniční přechody s Rakouskem: Pro automobily: Halámky – Neunagelberg (12 km) České Velenice - Gmünd (18 km) Pro pěší a cyklisty: Chlum u Třeboně – Schlag/Litschau (15 km) Železniční: České Velenice - Gmünd (18 km)

OÚ Suchdol nad Lužnicí Městský úřad Třeboň, odbor Životního prostředí Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, České Budějovice Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, územní odbor Jindřichův Hradec Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s., Č. Budějovice - provozovatel technické infrastruktury Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky E.ON Česká republika, a.s., Č. Budějovice Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá Povodí Vltavy

Inženýrské sítě

5.6.1 INFRASTRUKTURA A INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

Hygienické poměry území

Dopravní infrastruktura

Řešeného území se týká hluková zátěž z liniových zdrojů, kterými jsou v daném případě silnice I. třídy I/24 a železniční trať Veselí nad Lužnicí – České Velenice.

Řešené území je napojeno na: - místní komunikaci v ulici Na Huti - silnici II. třídy E 49 ve vzdálenosti 150 m (Veselí nad Lužnicí - Třeboň - Halámky/Neunagelberg) - nově vznikající ÚP zahrnuje dokončení a územní stabilizaci návrhu vedení trasy silnice I/24 v Suchdole n. Luž. (v poloze trasy přes bývalé Dřevařské závody) - železniční trať (Veselí n. Lužnicí – Třeboň – České Velenice) ve vzdálenosti 600m, vlakové nádraží Suchdol nad Lužnicí. - autobusovou linku Třeboň – České Velenice, zastávka JDZ – 50 m - vzdálenost centra je 2 km po místních komunikacích.

Zásobování elektrickou energií se nachází přímo na pozemku, jedná se o trafostanici bývalých JČDZ (22 kW). Areál je vybaven společnou studnou s vodárnou a úpravnou vody. Kanalizace ve Starém závodě je jednotná, splaškové a dešťové vody jsou svedeny údajně do obecní kanalizace.

5.6.2 VYBRANÉ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Rozloha řešeného území 6405 Ha Počet obyvatel (1.12.2009) - 3 659 obyvatel Hustota osídlení - 0,57 Index lidnatosti - 1,17 Míra nezaměstnanosti (2007) - 4,7% Míra nezaměstnanosti (2009) - 8,33% - Muži 6,95% - Ženy 10,36%

Počet podnikatelských subjektů celkem 728 Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů 81 97 Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů 63 Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů 24 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet podnikatelských subjektů 243 110 Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů 3 Veřejná správa, povinné sociální pojištění - počet subjektů Školství a zdravotnictví - počet subjektů 12 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů 95 Státní organizace - počet subjektů 2 2 Akciové společnosti - počet subjektů 37 Obchodní společnosti - počet subjektů 563 Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů 18 Svobodná povolání - počet subjektů 75 Ostatní právní formy - počet subjektů 277 Počet subjektů bez zaměstnanců 48 Počet subj.s 1-9 zaměst.- mikropodniky 11 Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky Počet subj.s 50-249 zaměst.- střed.podn. 1 0 Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky Vyjíždějící do zaměstnání podle cíle dojížďky (2007): v rámci obce - 840 v rámci okresu - 550 v rámci kraje - 80 do jiného kraje – 45 Nezaměstnané osoby podle věku (2007): 15-24 let - 21 25-34 let - 18 35-44 let - 17 45-54 let - 17 55-59 let - 13 60-64 let - 0 65 a více let - 0 28

5.7

KONTAMINACE ÚZEMÍ

5.7.1 KONTAMINACE SKLÁDKOU KOMUNÁLNÍHO ODPADU

m) je na S a částečně na SV okraji ukončeno poměrně strmými svahy, dosahujícími místy výšky až 8 m. Příjezd na skládku po místních komunikacích je poměrně dobře zabezpečený, skládka však není oplocena, ze S a SV strany volně přístupná. Jižní třetina – nejstarší část skládkového tělesa je zakryta hustou vegetací náletového charakteru, zbývající povrch je urovnaný, zakrytý zeminou, místy ve směsi se škvárou s ostrůvky odhalených dřevních pilin (časté je i hoření skládky). Při S okraji skládkového tělesa, který je nejmladší partií skládky, byly zjištěny stopy po tzv. divokém skládkování různorodého odpadu. V S a SV předpolí skládkového tělesa se nacházejí 4 funkční monitorovací hydrogeologické vrty. Současný stav skládky je evidován jako nevyhovující, bez potřebné vybavenosti a bez omezení přístupu. Odhadovaný objem skládky je 170 000 m3. Provoz skládky je pak evidován od roku 1972 do roku 1992 a je ve správě obce. Využívání prostoru pro skládkování strusky bylo datováno již od roku 1810 v době provozu tavírny stříbrné rudy a následné sklárny Carl Stölzle. Zjištěná kontaminace: NEL, Zn, NH4+, NO3-, NO2-, pH min, skládkování skla, škváry, komunálního odpadu, dřevního odpadu – pilin, ale také veškerého odpadu z výroby dřevotřískových desek – zbytků lepidel, barev, rozpouštědel, napouštědel fenolformaldehydových a fenolmočovinoformaldehydových pryskyřic, odřezky dřevotřískových a sololitových desek.

Na základě terénního šetření se ukázalo, že areál bývalé sklárny přímo navazuje na těleso skládky, která je vedena jako skládka bývalého jihočeského dřevařského závodu (dále jen JČZD). Těleso skládky je lokalizováno na severním okraji obce Suchdol nad Lužnicí v objektu bývalé pískovny. Západní hranici skládky tvoří v délce cca 250 m železniční trať České Velenice – Třeboň. Ve vzdálenosti cca 70 m severně od paty skládky se nachází inundační ochranná hráz zatopené pískovny Majdalena, kde jsou v současné době těženy štěrkopísky. Vodní plocha je oddělena od tělesa skládky písčitým valem s náletovou vegetací a v nejnižším místě se nachází malá vodoteč, která ústí do řeky Lužnice. Skládka je umístěna v lokalitě „Na Huti“, v objektu bývalé pískovny a byla určena výhradně ke skládkování dřevního a papírenského odpadu s režimem postupné rekultivace. Celková výměra skládky je 3,60 ha. Jižní část skládky je nejstarší, čelo skládky (rozměry cca 250x120

Dopady na území V ÚAP pro ORP Třeboň je tato lokalita vedena jako stará ekologická zátěž s možností ohrožení podzemních vod, následně je zmiňována i v předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí horní Vltavy v sekci: „Znečištění podzemních vod z významných bodových a difúzních zdrojů“, dále pak na serveru kontaminace.cenia.cz a v databázi národní priority pro odstraňování starých ekologických zátěží. V ÚPD obce Suchdol nad Lužnicí je však celá plocha skládky vedena jako lesní plochy všeobecné. Největší hrozbu představuje možná kontaminace vod. Zvýšená kontaminace přesahuje stanovené limity a celková kontaminovaná plocha činní více než 2000 m2. Byl evidován i denní počet ohrožených osob v počtu 1-20. Hlavní směr šíření kontaminace se děje odtokem podzemních vod mělkého kvartérního oběhu S

Na základě dostupných informací je pro potřeby ideové studie obnovy areálu bývalé sklářské huti vypracován podrobný přehled možných rizik spojených s kontaminací vzniklých bývalým provozem. Pro potřeby návrhu regenerace území byly identifikovány čtyři základní kategorie možných kontaminací areálu a jeho okolí. Analýza vychází z podkladů České geologické služby, registru starých ekologických zátěží (UAP ORP Třeboň), analýzy rizika OVJ 06 Suchdol nad Lužnicí JDZ a terénního šetření.

1. kontaminace skládkou v západní části řešeného území (20. stol.) 2. možná kontaminace těžkými kovy z provozu bývalé sklárny (19. stol.) 3. kontaminace sklady ropných látek a olejů ve starém závodě JČDZ (20. stol) 4. skládkování stavebního a organického odpadu v průmyslovém areálu (19.-20. stol.)

až SV směrem. K dotaci polutantů do podzemních vod dochází průsakovými vodami tělesem skládky po předchozí infiltraci srážkových vod a promývání (vyluhování) vrstev uložených odpadů. Po vytěžení sousedícího písníku Majdalena, je plánováno jeho využití jako zdroje pitné vody a skládka by se tak nacházela ve vnitřním pásmu hygienické ochrany II. stupně. Vodní plocha písníku Majdalena je od tělesa skládky vzdálena cca 70 m (je možné i narušení části skládky těžbou z doby funkčnosti sklárny z 19. stol.) a od řeky Lužnice cca 500 m. Hlavní je zde i střet s ochranou krajiny a oblasti přirozené akumulace vod. Vzdálenost hranice CHOPAV Třeboňská pánev je cca 50m, hranice území NATURA 2000 cca 1000m a celá plocha skládky přímo navazuje na prvky ÚSES. Možnosti sanace území Vzhledem k umístění lokality v CHOPAV Třeboňská pánev a CHKO Třeboňsko není možná dodatečná realizace umělého těsnícího krytu, i dostupné metody fytodekontaminace se jeví jako nevhodné. Fytodekontaminační postup je velice finančně a časově náročný, a proto je doporučen sanační zásah. Varianty rekultivace předpokládají odtěžení, přetřídění a zpracování, popřípadě uložení části odpadů na jinou skládku. V horší variantě se počítá s odvedením srážkových vod mimo prostor skládky, hutněním tělesa skládky, stabilizací svahů, realizování tamponážních a odplyňovacích vrtů, překrytím tělesa minerálním těsněním. Následné využití plochy skládky bude závislé na míře dekontaminace. Dle dostupných informací bude plocha v ÚPD po rekultivaci vedena jako lesní plocha.

5.7.2 KONTAMINACE PŮDY TĚŽKÝMI KOVY Z PROVOZU SKLÁRNY Kontaminace půdy a vody těžkými kovy z provozu sklárny Carl Stölzles Söhne byla zatím jen hypoteticky stanovena jako možná. Na základě studie „Kontaminace půd těžkými kovy v okolí závodu na výrobu olovnatého skla ve Světlé nad Sázavou“ (Zprávy o geologických výzkumech v roce 2009, Česká geologická služba) byla odvozena předběžná výše kontaminace půd a povrchových vod. Z dostupných archivních zdrojů je zřejmé, že sklárna vyráběla nejen čiré tabulové sklo, ale sklo se zde leptalo, gravírovalo, pískovalo, 29

zlatilo, barvilo atd., tyto postupy vyžadovaly použití nejrůznějších typů chemických látek. Upravený text ze studie Kontaminace půd těžkými kovy v okolí závodu na výrobu olovnatého skla ve Světlé nad Sázavou: „Kromě olova se při výrobě skla používají i další kovy, jako např. antimon pro čeřeni skla nebo fluoridy, chloridy, sírany (mědi, zinku a dalších kovů), SnO a CeO2 pro kaleni skla. Není však znám rozsah kontaminace životního prostředí v okolí sklárny jako důsledek výroby olovnatého skla v minulosti. Na základě rozmístění maximálních koncentrací olova v půdách lze předpokládat, že jeho nejvýznamnějším zdrojem je sklářská huť. Vysoké koncentrace olova (nad 257 ppm) dosahuji maxima SZ od hutě, po směru převládajících větrů od JV. Oblast se zvýšenými obsahy olova (od 50 ppm do 257 ppm) přesahuje bezprostřední okolí sklárny a zasahuje i město Světla nad Sázavou. Vzhledem ke zvýšenému obsahu zinku v analyzovaném technologickém vzorku z hutě lze předpokládat, že sklářská huť může být i zdrojem zinku. To dokládá distribuce vysokých hodnot zinku v půdě (nad 207 ppm), která je velmi podobna distribuci vysokých hodnot olova. Na základě studia zdrojů kontaminace a výsledků geochemického mapování půd lze předpokládat, že výrazné maximum obsahů olova ve svrchní vrstvě půdy západně od sklářské hutě (tj. po směru převládajících větrů v oblasti Světle nad Sázavou) je způsobeno prašným spadem z uvedené hutě. Toto potvrzuji i výsledky studia izotopického složení olova v povrchové vrstvě půdních profilů. Sekvenčními analýzami bylo potvrzeno, že olovo je nejvíce vázáno na Fe a Mn oxidy, zatímco zinek a měď převážně na reziduální frakci půd.“ (Upravený text: KNÉSL, I. Et. kol, Kontaminace půd těžkými kovy v okolí závodu na výrobu olovnatého skla ve Světlé nad Sázavou, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2009, Česká geologická služba, Praha, 2010, ISSN 0514-8057)

Z dostupných analýz z roku 1996 se na místě bývalého JČDZ vyskytují zvýšené hodnoty olova, zinku, niklu, mědi a baria. Ovšem tyto údaje se týkají lokálních černých skládek, které se dnes již v areálu nevyskytují. Z rozborů vody z roku 2006 se prokázalo pouze výrazné zvýšení koncentrace zinku. Možnosti sanace území Pro možnou sanaci ploch kontaminovaných těžkými kovy a jejich dalšího využití by bylo zapotřebí stanovit míru a přesný

rozsah kontaminace. Podle dostupných informací je možné využít postupný rozklad kontaminantů přirozenou cestou nebo tento proces stimulovat uměle. Možné jsou i postupné fytodekontaminační procesy jako fytostabilizace, zvláště v místech, kde hrozí šíření polutantů v půdním profilu jejich proplachováním srážkovou vodou. Pozitivním faktem je, že zdroj těchto kontaminantů je již od roku 1932 nulový. Následných 80 let pak byly plochy využívány jako luční porosty. Zde je možné riziko šíření kontaminantů přes půdu do organizmu zvířat a následně lidí.

5.7.3 KONTAMINACE SKLADY ROPNÝCH LÁTEK A OLEJŮ

záplav. Za budovou se zde nacházela skládka vyřazených autodílů. Všechny odebrané vzorky překračují limitní hodnotu 1000 mg/kg pro kategorii „C“. V celém areálu byly následně odebrány vzorky na místech skladování prázdných plechových obalů. U vodního náhonu překračovala hodnota limitní obsah NEL pro kategorii „B“. V prostoru vyhořelé budovy č. 10 byly nalezeny na ploše cca 5x5m s obaly a odebraný vzorek obsahuje 430 mg/kg, čímž překračuje limitní obsah NEL pro kategorii „B“. V severní části areálu přímo na břehu řeky Lužnice pak byly odebrány vzorky, kde obsahy látek NEL překročily sanační limit pro kategorii „C“ (1000mg/kg) hned trojnásobně. (Analýza rizik VOJ 06, Suchdol nad Lužnicí JDZ, a.s. : Analýza rizik. In Studie ekologické zátěže starého závodu Suchdol nad Lužnicí. České Budějovice :

Kontaminace areálu vlivem skladování ropných látek a olejů v provozu starého závodu JČDZ je pozorovatelná poměrně snadno. Na betonových površích a zpevněných plochách se vyskytují olejové skvrny a na některých místech je cítit typický zápach ropných látek. V areálu starého závodu dochází k překročení sanačních limitních hodnot pro kategorii „C“ metodického pokynu MŽP ČR hlavně u látek typu NEL. Pouze v jediném případě byl indikován obsah olova, jehož hodnota překročila sanační limit pro kategorii „C“. Obsahy ostatních znečišťujících látek jsou nevýznamné, mnohdy i na hranici meze stanovitelnosti. Zjištěné obsahy látek typu NEL dosahují několikanásobku zmíněné hodnoty „C“, u některých vzorků se jedná o desetinásobky. Tyto zvýšené koncentrace jsou nepochybně v přímé souvislosti s výrobní a skladovací činností JČDZ, které se v místech odběrů zemin poměrně dlouhou donu provozovaly. Jedná se o především o sklad olejů ve sklepě budovy č.7 a oplocený prostor před ní. Jedná se především o kontaminaci ropnými a olejovými látkami ze sudů zde skladovaných. Úniky jsou způsobeny technologickou nekázní při manipulaci se sudy, nebo při stáčení jednotlivých látek přímo ze sudů. Ze všech odebraných vzorků pouze jeden nepřekračuje limity pro sanaci látek kategorie „C“. Dalším kontaminovaným místem je okolí bývalé mycí rampy, kde se provádělo mytí automobilové techniky. V době odebírání vzorků se zde nacházely sudy s oleji a olejové filtry. Rampa byla vybudována bez „lapolu“ asi 15m od břehu od náhonu řeky Lužnice. Okolí nese stopy sezónních

BIJO TC a.s., [200?]. s. 2.)

5.7.4 SKLÁDKOVÁNÍ ORGANICKÉHO ODPADU

STAVEBNÍHO

A

Posledním zdrojem možné kontaminace je východní část areálu, kterou v minulosti procházelo rameno řeky Lužnice. V současné době se zde vyskytuje blíže neurčené množství stavební suti a různého odpadu po demolici budov sklárny. Zřejmé jsou zbytky pecí na tavení skloviny. Výrazné je i rozsáhlé skladování koňského hnoje a kompostování biologického odpadu. Dochází zde k vyplavování živin a k následné eutrofizaci vody slepého ramene řeky. To má za následek výraznou změnu v taxonomickém zastoupení břehových porostů. Možnosti asanace území Vzhledem k nejasnému původu a složení navážky bude provedeno několik sond, které determinují následný postup sanace odpadu, popř. vytvoření minerálního krytu a vegetační vrstvy pro výsadbu. Plochy pro kompostování budou přesunuty na upravené místo, kde jim bude vytvořen potřebný izolovaný základ pro zmírnění šíření výluhů do povrchových vod. Část valu zasahujícího do koryta slepého ramene by měla být odstraněna a na jeho místě dotvořena vhodná terénní modelace břehu s dosadbou vhodných taxonů.

30

Příloha 3

VII.

VI.

IV. V.

I.

III.

LEGENDA - PROBLÉMOVÁ MAPA - KONTAMINACE HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ HRANICE SOUKROMÉHO POZEMKU

II.

LOKÁLNÍ KONTAMINACE PLOCHA TĚŽBY ŠTĚRKOPÍSKŮ KONTAMINACE PROVOZEM JČDZ SKLÁDKY ODPADU UKLÁDÁNÍ STRUSKY A ODPADU Z PROVOZU SKLÁRNY 31

VODNÍ TOK 0m

10m

50m

Příloha 4

VII. VI.

IV.

V.

I. III. LEGENDA - PROBLÉMOVÁ MAPA - SANACE ÚZEMÍ HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ HRANICE SOUKROMÉHO POZEMKU

II.

SANACE STAVEB SANACE ÚZEMÍ PO DEMOLICI BUDOV SANACE SKLÁDKY ODPADU VODNÍ TOK

32

0m

10m

50m

FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO STAVU

Obr. 16/ Původní stavba z 50. let 19. stol., dnes využívaná pro ustájení dobytka

Obr. 17/Dnes nefunkční vodní elektrárna z roku 1903

Obr. 19/ Panoramatický snímek centrální části areálu

Obr. 21/ Ulice Na Huti

Obr. 22/ Centrální prostor areálu po Obr. 23/ Přilehlá pískovna CEP I. Obr. 24/ Všudypřítomné střepy z provozu sklárny. demolici budov

Obr. 18/ Původní budova sklárny - v demolici

Obr. 20/ Zrekonstruované budovy slouží k ustájení koní

Obr. 25/ Nedaleká přírodní rezervace Na Ivance s meandry řeky Lužnice

Obr. 26/ Náhon vodní elektrárny 33

6

HODNOCENÍ POTENCIÁLU MÍSTA

Pro potřeby sestavení investičního záměru vybudování kulturně – rekreačního areálu je zpracován přehled potenciálu území a jeho širšího okolí formou SWOT analýzy. Na základě vlastního šetření, územní studie, územně analytických podkladů a odborných studií zaměřených na rekreační potenciál krajiny a profily cílových skupin jsou mapovány současné turistické možnosti v obci a jejím okolí, úroveň ubytovacích zařízení a jejich kvalita, možnosti napojení na stávající turistické trasy (pěší i cyklistické) a rozvoj nových forem turistiky.

6.1

ANALÝZA ŠIRŠÍHO OKOLÍ



Rekreační potenciál širšího okolí

- SILNÉ STRÁNKY - dobré životní prostředí (neobydlené rozsáhlé přírodní prostředí, ostrov nedotčené přírody, myslivost, klid) - tradice v lázeňství - dostatek rybníků v oblasti Třeboňska – vodní rekreace, sporty - tradice ve vodáckém sportu na Lužnici a Nežárce - navazující oblast Třeboňska a Novohradska má vyvážený rozvoj celoroční rekreace (na české poměry výborné podmínky pro zimní sporty, v let. turistika, cykloturistika) - mimořádná atraktivita cyklotras, cyklistika je zde nejžádanější aktivita - atraktivita běžkařských tratí - množství přírodních a kulturních atraktivit, zachovalá venkovská urbanistická i architektonická struktura v řadě sídel - vysoké procento bytového fondu je využíváno pro rekreaci - existující ubytovací zařízení pro celoroční využití

- SLABÉ STRÁNKY - krátká délka sezóny (v součtu zimní i letni) v závislosti na počasí - nevyváženost letní a zimní sezony v některých oblastech (výrazná sezónnost rekreace, nevyužité kapacity mimo hlavni sezony,

nezvládnutý nápor množství turistů ve špičkách letní sezony) - nerovnoměrná a nedostatečná turistická infrastruktura (rozsah nabídky služeb pro turisty, nevyhovující standard a kvalita ubytování a stravování, špatný servis a služby pro cyklisty a lyžaře, chybějící nabídka aktivit v odpoledních a večerních hodinách a v případě špatného počasí) - chybějící zařízení vyššího a nejvyššího standardu - chybějící atraktivita a poznávací aktivity pro zážitkovou turistiku - nedostatečná hustota propojení cyklostezek na české straně s rakouskými, lokální přetížení exitujících přeshraničních propojení, málo pěších stezek pro turisty, pěší nejsou často oddělené od cykloturistů - technické problémy s údržbou běžeckých tras - nedostatečný marketing a propagace, ne zcela využitý rekreační potenciál - malá spolupráce informačních středisek mezi sebou a s podnikateli v cestovním ruchu - sílící trend jednodenní návštěvnosti

- PŘÍLEŽITOSTI - udržení a rozvoj lázeňství jak v Třeboni tak i v Nových Hradech - prodloužení sezóny, vyrovnání rozdílů mezi letní a zimní sezónou, zkrácené mezidobí na minimum - prodloužení doby pobytu návštěvníků - zlepšení vybavenosti vodáckých kempů a zařízení pro autoturistiku - rozšířit vybavenost sídel dle funkce ve struktuře osídlení - růst zajmu o rekreaci v atraktivních částech, důraz na kulturní a architektonická specifika území - malé sjezdovky u stávajících sídel a drobné vybavení pro rekreační aktivity - poznávací aktivity pro návštěvníky (zooparky, Naturpark, botanické sbírky, geologie, hydrologie) typu návštěvnického centra - budovaní rozhleden - regenerace středisek cestovního ruchu - další zahuštění sítí cyklostezek, turistických tras, tras pro in-line brusle - využití lesních cest pro turistické trasy - rozvoj nových sportovních aktivit

- identifikace a vybavení nástupních míst, dobudování obsluhy turistických cest vč. sociálního zařízení a občerstvení v dostatečné blízkosti i pro rodiny s dětmi a seniory (po 2-3 hod. chůze) - změnit strukturu ubytovacích zařízení (počet ubytovacích kapacit bude růst, zároveň ale budou zanikat ubytovací kapacity pro letni sezonu nízkého standardu ubytovacích služeb) - vznik zařízení středního, vyššího a vysokého standardu poskytovaných služeb - vznik wellness hotelů a zařízení - cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů EU - využití potenciálu pro rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí - možnost výstavby in-lineových stezek - vytvoření stabilní pracovní příležitosti v daném regionu

- HROZBY - úbytek turistů a návštěvníků - poškození životního prostředí nekoordinovaným rozvojem (urban sprawl) rekreačních aktivit a zástavby do dosud neobydlené krajiny - nadměrná koncentrace výstavby ubytovacích kapacit v rekreačních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití - vytlačení a znemožnění rekreačních aktivit přílišnou ochranou životního prostředí - změna rázu sídel výstavbou neadresných, inifikovaných hotelových komplexů - málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury - absence jasně formulovaných pravidel pro rozvoj a ochranu oblasti - ztráta konkurenceschopnosti oblasti vůči jiným regionům v ČR (Upravený text, zdroj: Projektový ateliér AD s.r.o. Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO : Textová část - Analytická [online]. České Budějovice : JIHOČESKÝ KRAJ, 2009 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: .)

34

6.2

DETAILNÍ ANALÝZA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Analýza se týká především rekračního potenciálu, zahrnující sociálně - kulturní, ekologické a ekonomické aspekty.

- SILNÉ STRÁNKY - řeka Lužnice, vodní turistika - architektonické památky - návaznost na PR rezervaci Na Ivance - pískovna Cep II, rybolov, vodní sporty, turistika - přímá návaznost na dopravní infrastrukturu (vlak, bus, auto) - návaznost na stávající cyklistické trasy - návaznost na obec Klikov (ruční výroba keramiky) - zajímavá historie místa - blízkost hraničních přechodů

- SLABÉ STRÁNKY - možnost kontaminace území - část řešeného území je v záplavovém území - špatný technický stav budov - neatraktivnost ploch bez dalších revitalizačních úprav - vedení vysokého napětí - skládka odpadu na západní hranici území

- vybudování ubytování na vyšší úrovni poskytovaných služeb (modulární typ architektury) - rozvoj agroturistiky - provozování hipoturistiky - rybaření - vznik pracovních míst - rozvoj a ekonomická stimulace území

- HROZBY - nemožnost revitalizace území na základě vysokých sanačních nákladů - šíření kontaminace z existujících kontaminantů - ohrožení kvality podzemní vody (plánované II. ochranné pásmo zdroje pitné vody) - chátrání historicky a architektonicky cenných budov - rozpad krajinných struktur - blokování dalšího rozvoje území - neřízená výstavba (na greenfields) - kolize z UPD, varianta vedení přeložky silnice E49 přes řešené území

6.3 KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ VEŘEJNÝCH FOREM CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE V ÚZEMÍ

- PŘÍLEŽITOSTI - sanace území - rozvoj vodní turistiky - možnost vytvoření rekreačního areálu - rekonstrukce vodní elektrárny a historických budov lidové architektury - vytvoření muzea věnované sklárně Carl Stölzle (stálá a dočasná expozice) - možnost kongresové turistiky (lázeňství, ochrana přírody, sklářský průmysl, atd.) - sklářská dílna (pro studenty, pro exkurze odborné veřejnosti, kongresy atd.)

Z výsledků statistického hodnocení intenzity volného a vázaného cestovního ruchu v CHKO a BR Třeboňsko vyplývá, že Třeboňsko navštěvuje několik skupin návštěvníků, z nichž každá navštěvuje oblast za jiným účelem a s odlišnými nároky. Třeboňsko lze charakterizovat jako oblast rodinné rekreace. Nejvýznamnější poptávkový segment tvoří mladé rodiny s dětmi, které vyhledávají možnosti statické, finančně méně náročné rekreace u vody. Tato skupina představuje převážnou část návštěvníků Chlumu u Třeboně, Staňkova a okolí. Část tohoto segmentu (převážně mužskou) sem přitahují také možnosti rybaření. Většina z těchto návštěvníků se sem vrací svým automobilem opakovaně.

Významným poptávkovým segmentem jsou dále skupiny mladých lidí, přijíždějících s přáteli. Také tito návštěvníci se na Třeboňsko vrací opakovaně a stejně jako rodiny s dětmi uvádějí, že na ně po dobu jejich pobytu nejsilnější pozitivní dojem udělala příroda. Další skupinou, vázanou na vodní toky, jsou převážně mladí lidé, kteří sjíždějí Lužnici, případně i některé její přítoky. I tito se sem vrací opakovaně. Za nově se rozvíjející poptávkové segmenty, které se budou v budoucnu zřejmě dále rozvíjet a posílí svou pozici na trhu lze označit cykloturistiku a jízdu na koních. Zatímco jsou aktivity spojené s jízdou na kolech relativně rovnoměrně rozptýlené po celém území Třeboňska, čemuž napomáhá i neustále se rozšiřující nabídka ubytování v soukromí, které se rozšiřuje v území také relativně rovnoměrným způsobem, je nabídka aktivit, spojených s jízdou na koních výrazně koncentrována do několika málo lokalit (Jemčina, Mlýnský dvůr). V minulosti tvořili významnou část návštěvníků Třeboňska hosté různých zařízení podnikové rekreace. Mnohá z nich se transformovala na komerční zařízení volného cestovního ruchu zcela nebo jen částečně. Struktura návštěvníků Třeboně, která představuje jádro a zároveň nástupní centrum oblasti, je odlišná. Je zde oproti jejímu zázemí, kde 95% návštěvníků tvoří turisté a rekreanti z České republiky, výrazněji zastoupen segment turistů ze zahraničí. Zahraniční turisté (a také část tuzemských), kteří navštěvují Třeboň, přijíždějí ve více jak polovině případů poprvé a narozdíl od turistů v širším zázemí Třeboně se důvod jejich návštěvy neomezuje pouze na přírodu či rekreaci u vody, nýbrž ve struktuře jejich zájmů se mnohem výrazněji projevuje zájem o památky, historii nebo i v posledních letech neustále se rozšiřující nabídku kulturních akcí. Část návštěvníků Třeboně přijíždí ze zdravotních důvodů, podstoupit léčebnou kůru ve zdejších lázních. V posledním desetiletí disponuje město Třeboň také kapacitami vhodnými pro rozvoj vzdělávací a kongresové turistiky. Dokladem toho jsou opakovaně uskutečňované mezinárodní kurzy o mokřadech a mnohé další akce. 35

Celkově se na lůžkové struktuře rekreačních a turistických zařízení na Třeboňsku největší měrou podílejí ubytovací zařízení nižší cenové i kvalitativní úrovně (autokempy, vodácká tábořiště, dětské tábory). Naproti tomu velmi nízký podíl na celkové lůžkové kapacitě vykazují zařízení s vyšším standardem, vhodná pro náročnější klienty (hotely, resp. penziony). Srovnáme-li výsledky průzkumu provedeného rakouskými kolegy v roce 1990 (Arnold, 1990) s údaji z posledních několika let, pak se v průběhu deseti let, která proběhla od staršího průzkumu ve struktuře jednotlivých druhů zařízení, postupně stále významněji projevují ubytovací zařízení s vyšším standardem, avšak nižšími lůžkovými kapacitami (penziony, ubytování v soukromí). Podíl stanových, otevřených tábořišť a autokempů se sice snížil ze zhruba 89% v roce 1990 na 70% v roce 2002, přesto tento druh ubytování na Třeboňsku stále dominuje, především v podílu na celkové lůžkové struktuře. Význam hotelů v nabídce ubytování je stále zanedbatelný (3%) a omezuje se pouze na Třeboň a Lomnici nad Lužnicí. Některé hotelové kapacity přestaly naopak díky svému nevyhovujícímu stavu nebo změně majitele plnit svůj účel (Chlum u Třeboně, Suchdol nad Lužnicí). (Upravený text, Zdroj: Klufová, R., Rost, M., Šulista, M.: Statistické hodnocení intenzity volného a vázaného cestovního ruchu v CHKO a BR Třeboňsko}, Cestovní ruch v České republice -recenzovaný sborník., Vol.1, s.319-326, 2003)

6.3.1 VÝCHODISKA PRO NÁVRH Poptávkové struktuře návštěvnosti je třeba přizpůsobit budoucí rozvoj veřejných forem cestovního ruchu. Žádoucím se jeví dobudování chybějící infrastruktury potřebné pro jednotlivé turistické aktivity, prostorově rovnoměrný rozvoj měkkých forem cestovního ruchu v území a jeho fungování na principech udržitelnosti. Ruku v ruce s rozvojem cestovního ruchu by tak v ideálním případě měla jít i osvěta a příslušné vzdělávání. Při vyšší informovanosti a environemntální uvědomělosti případných nejen domácích, ale i zahraničních turistů a docílení lepšího stavu materiálně technické základny cestovního ruchu, nejen v Třeboni, by příjmy z cestovního ruchu mohly být významným zdrojem oživení místní ekonomiky.

Při plánování dalšího rozvoje cestovního ruchu v oblasti je však vzhledem k tomu, že sem naprostá většina návštěvníků jezdí obdivovat zdejší přírodní prostředí, nutno mít stále na zřeteli, že si musíme tento zdroj pečlivě a zodpovědně chránit. (Upravený text, Zdroj: Klufová, R., Rost, M., Šulista, M.: Statistické hodnocení intenzity volného a vázaného cestovního ruchu v CHKO a BR Třeboňsko}, Cestovní ruch v České republice -recenzovaný sborník., Vol.1, s.319-326, 2003)

6.4

REKREAČNÍ POTENCIÁL ÚZEMÍ ORP TŘEBOŇ

Pro exaktní ověření předpokládaného rekreačního potenciálu a dalšího rozvoje území bylo využito studie „ Využití nástrojů GIS pro analýzu intenzity cestovního ruchu a rekreace v území“, Katedry aplikované matematiky a informatiky, Zemědělské fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Vytvořená funkce přírodního rekreačního potenciálu relativně věrně zachycuje reálné předpoklady území pro využití cestovním ruchem a rekreačními aktivitami. Velmi vysoké funkční hodnoty byly identifikovány v lokalitách, které jsou zařazeny do jádrové zóny CHKO Třeboňsko, kde se nacházejí nejcennější biotopy, s nejvyšším stupněm ochrany (Státní přírodní rezervace, Přírodní rezervace). Tyto lokality vykazují zároveň nejvyšší podíly lesních vodních ploch. Lokality s vysokým, až velmi vysokým přírodním rekreačním potenciálem je nutno rozdělit do dvou odlišných kategorií. První kategorii tvoří oblast mezi Starou Hlínou, Třeboní a Majdalenou, kde se nacházejí maloplošná chráněná území. Tato oblast není příliš vhodná pro další rozvoj cestovního ruchu a rekreace z důvodu vysokého stupně ochrany přírody. Naproti tomu, druhá kategorie, zahrnující zhruba území podél toků Lužnice a Nežárky, je perspektivní pro další, usměrněný rozvoj rekreačních aktivit. Ten však musí být v souladu se statutem CHKO a principy udržitelného rozvoje. Funkce socioekonomického přírodního potenciálu vypovídá spíše o úrovni stávajícího využití území aktivitami cestovního ruchu a rekreace a předpokladech pro turistické využití území z hlediska jeho vybavenosti vhodnou infrastrukturou. Z jejího chování v rámci daného území je jasně patrná koncentrace těchto aktivit do

střediska oblasti (Třeboň) a jeho okolí, na něž navazuje intenzivně využívaná oblast Chlumu u Třeboně a Staňkova. Tyto skutečnosti potvrzují i závěry z provedených statistických a dotazníkových šetření v CHKO a budou muset být zřejmě zohledněny v rámci dalších úvah o budoucím využití území Třeboňska pro aktivity volného času. Z hlediska dosažených výsledků statistické analýzy dat prováděné za účelem regionalizace území z hlediska jeho využití aktivitami cestovního ruchu a rekreace se jako nejvýhodnější jeví rozdělení území CHKO a BR Třeboňsko do dvou subregionů. Z hlediska manažerských a marketingových úvah o budoucím využívání CHKO Třeboňsko cestovním ruchem a individuální rekreací se jako užitečnější jeví dělení území do třech subregionů. První, plošně nejrozsáhlejší subregion lze charakterizovat jako část relativně stále ještě nepříliš intenzivně využívanou veřejnými formami cestovního ruchu, avšak využívanou pro individuální rekreaci, v porovnání se zbývajícími subregiony méně atraktivní pro turistické využití. Vzhledem k relativně dobré dopravní dostupnosti a relativně vyšší vybaveností kulturně chráněnými památkovými zónami, existují zde předpoklady budoucího využití pro kulturní turistiku. Druhý subregion tvoří území obcí podél Lužnice a Nežárky, využívané jak veřejnými formami cestovního ruchu, tak i individuální rekreací. Tento subregion disponuje předpoklady pro další (udržitelný) rozvoj cykloturistiky, vodácké turistiky a různých forem pobytu v přírodě. Třetí subregion lze charakterizovat jako, z hlediska přírodních předpokladů, velmi atraktivní část Třeboňska, do které jsou nadprůměrnou měrou koncentrována zařízení veřejných forem cestovního ruchu, menší měrou využívaný pro individuální rekreaci. Budoucí využití tohoto subregionu by se mělo ubírat spíše cestou usměrňování turistických aktivit v území. (Upravený text, Zdroj: Klufová, R, Rost, M.: Využití nástorjů GIS pro analýzu intenzity cestovního ruchu a rekreace v území, Sborník z konference GIS Ostrava 2003, 2003, CD)

36

7

POPIS NÁVRHU REGENERACE ÚZEMÍ

Základní koncepce konverze areálu bývalé sklárny vychází z potřeb řešení ekologických a kulturně sociálních problémů místa. Koncept reaguje na potřeby investora i na zachování kulturního dědictví z dob fungování sklárny Carl Stölzles Söhne, ale i krajinných struktur, které vtiskly této lokalitě specifickou atmosféru. Současný stav sklářského průmyslu v Čechách prochází výraznou krizí a situace na jihu Čech je z hlediska udržení tradice sklářského umění velice vážná. Pro obnovení konkurenceschopnosti a udržení vysoké řemeslné a výtvarné úrovně je zapotřebí zázemí nejen technologické, ale i výtvarné. Krizí prochází i školství sklářských oborů v důsledku krachu sklárny v Chlumu u Třeboně, kde se škola nacházela od 60. let. To zásadně ovlivnilo výuku sklářských oborů v celých jižních Čechách. Návrh regenerace území tedy reaguje na současnou situaci poptávky rekreačních aktivit, potenciálu území z hlediska kulturně - historického a klade si za úkol podporu a rozvoj tradičních forem sklářského řemesla spolu s osvětou a propagací tohoto specifického kulturního dědictví. Nezbytné je zde i pochopení významu průmyslového dědictví pro uchování paměti místa. Nejen proto, že léta provozovaná výrobní či obchodní činnost vtiskla ulicím i celým čtvrtím specifický charakter. Historické průmyslové stavby umožní také svou hmotou, výškou, jasným a zažitým komunikačním propojením s ostatní zástavbou ve zcela změněných podmínkách vytvořit přesvědčivá krystalizační ohniska nových rozvojových záměrů, budoucích urbanistických kompozic. (časopis stavebnictví) Opětovná revitalizace tohoto typu brownfields je komplexní a nelehký úkol. Pro soukromé investory navíc skýtá regenerace brownfields mnoho rizik, od nejistého časového plánu, komplikovanosti finančního zajištění projektu, nutností vstupu většího množství odborníků, technické komplikovanosti přípravy projektu, řešení financování odstranění ekologických zátěží, nepružnost plánovacího systému, až po absenci vhodného právního rámce. V prvotní fázi návrhu je pro investora nezbytností zpracování variantní koncepce regenerace v podobě architektonicko - urbanistické studie, včetně analýzy technické a ekonomické

proveditelnosti jednotlivých variant. Konkrétní náplň využití areálu, která provázela proces zpracování této práce, se týkala především podpory tradičních forem turistiky, zachování kulturního a průmyslového dědictví a rozvoje v oblasti sklářského řemesla. Prvotní vize zahrnuje rekonstrukci stávajících budov z doby fungování sklárny Carl Stölzles Söhne z doby 1849 – 1932 a pokus alespoň o částečné obnovení sklářské výroby. Částečné pokrytí spotřeby elektrické energie může po rekonstrukci zajistit vodní elektrárna z roku 1903. Jednotlivé varianty obnovy zahrnují vybudování stálé expozice věnované 140 let dlouhé tradici sklářství nejen v obci Suchdol nad Lužnicí, ale v celém česko-rakouském pohraničí. Dále zbudování expozice pro prezentace výrobků studentů Středního odborného učiliště v Třeboni a možnost pořádání odborných přednášek, výstav a sympozií. Takto vybudované prostory je možné využívat pro potřeby kongresové turistiky, která se v této oblasti začíná postupně prosazovat mezi ostatními typy turistických aktivit. Zároveň celá lokalita Na Huti vykazuje i vysoký potenciál rekreační. Dnes se zde v největší míře prosazuje vodní turistika a cykloturistika, která je vázána na řeku Lužnici, pískovnu Cep I a okolí Třeboňské pánve. V severní části areálu je možné využít plochy pro parkur a chov koní (v současné době je již v nabídce jízda na koních). Nabízí se i využití dnes se rozvíjející hipoterapie v návaznosti na lázeňskou tradici Třeboňska. Tento fakt poskytuje šanci vybudování sezónního rekreačního areálu nejen pro vodáky, ale i ostatní návštěvníky oblasti. Nesporná výhoda celého areálu je v jeho vhodné poloze v rámci česko-rakouského pohraničí a napojení na stávající turistické trasy a komunikace. Z hlediska širšího kontextu se nabízí možnost vybudování přes-hraničních turistických stezek sklářského průmyslového dědictví (v minulosti se jednalo o desítky hutí v pásmu od obce Kautzen až po Novohradské hory), které utvářelo typický ráz obcí i okolní krajiny. Na rakouské straně se dnes můžeme již setkat s expozicemi věnovanými historii sklářství v pohraničí, avšak vždy se jedná jen o iniciativu obce či soukromých osob. Celý areál by tak mohl tvořit centrum sklářské historie na české straně a zároveň být odrazovým můstkem pro obnovení alespoň malé sklářské dílny, která by poukazovala na tradiční

způsoby zpracování skla a poskytovala prostor pro mladé umělce. Tyto výrobky mohou být i součástí prodejny, která by umožnila běžnému člověku zakoupení tradičních i nových sklářských výrobků. Souběžně by areál poskytoval nová pracovní místa a stal se důležitým ekonomickým stimulem pro okolí, kde v poslední době zkrachovalo několik významných závodů. Pozitivní přínos pro tuto vizi znamenal především fakt, že k podobnému oživení areálu, nejen v oblasti sklářského průmyslu, došlo v našich domácích podmínkách, a to ve sklářské huti František v obci Sázava.

Kartogram 11 / Schéma sklářských hutí v česko-rakouském pohraničí z roku 1956 - upraveno

37

Návrh organizace území Pozemek zahrady

Soukromé bydlení

Příloha 5

Parkově upravená plocha Penzion

Stálá expozice muzea sklářského umění

Rozšíření pastviny pro ovce a koně

Stabilizační porost hráze pískovny

LEGENDA - NÁVRH ORGANIZACE ÚZEMÍ HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ HRANICE SOUKROMÉHO POZEMKU BUDOVY V AREÁLU SOUČASNÝ VSTUP DO ÚZEMÍ POTENCIÁLNÍ VSTUP DO ÚZEMÍ

Vodní elektrárna

KongreRestaurace sový a - recepce Plocha zástavby výstavní Soukromé - ubytování bydlení sál

Stáje Sociální zázemí kempu

Vodácký kemp Parkurová dráha

Dubový háj, pastvina

Vegetace měkkého luhu

TĚLESO SKLÁDKY 0m

10m

50m

Obr. 29/ Na místě hlavní budovy sklářské huti, se dnes nachází plocha parkuru. Jedná se o nejvyšší polohu v rámci areálu a jako jedno z mála je schopno odolávat i větším povodňovým vlnám. Proto je navrženo pro možnou zástavbu rekreačních objektů (prozatimní funkce) a plochy parkuru jsou přesunuty blíže ke stájím směrem na sever. / vizualizace prostoru kempu / Autor, 2011

Obr. 28/ Návrh obnovy vodní elektrárny z roku 1903 / ukázka obnovy fasády / Autor, 2011

Obr. 30/ Současný stav, plocha parkuru / Autor, 2011

Obr. 31/ Vlevo původní kamenná stavba, vpravo zbytky obvodového zdiva původní budovy sklárny / Autor, 2011

8 INVENTARIZACE A ETAPIZACE OBNOVY VEGETAČNÍCH PRVKŮ MODELOVÉHO ÚZEMÍ Inventarizace byla zpracovávána od října 2010 do dubna 2011 a jednotlivé údaje byly upřesňovány a průběžně doplňovány na základě nových dostupných dat a podkladů týkajících se areálu. V celém areálu bývalých JČDZ a na přilehlých plochách dominují lineární výsadby dubů a topolů, které lemují, nebo v minulosti lemovaly vodní toky. Se změnou trasy koryta řeky Lužnice souviselo i odstranění staletých jedinců Quercus robur v severovýchodní části areálu. Při regulaci řeky v 50. letech došlo k výsadbám taxonů Populus x canadensis a Fraxinus excelsior v pravidelném sponu a rytmu opakování. Tento lineární porost dnes představuje největší riziko z hlediska provozní bezpečnosti při budoucím využití území jako vodáckého kempu. Obnova tohoto vegetačního prvku je možná v několika variantách, které jsou závislé na časovém a finančním horizontu regenerace celého území a bude upřesněno v kapitole etapizace obnovy vegetačních prvků. Převážná většina vegetačních prvků je tvořena druhem Quercus robur ve třetím a čtvrtém věkovém stádiu. Vzhledem k dlouhověkosti tohoto taxonu je hodnocení dílčích parametrů značně ztíženo vnímáním aktuálního stavu jedince a jeho stanoviště, a může být v mnoha případech podceněn jeho budoucí vývoj, proto se pro objektivnější hodnocení jednotlivé parametry přezkoumávaly s jistým odstupem. Na mnoha místech řešeného území se vyskytují bodové zdroje silných kontaminantů, jejichž působení na zdravotní stav dřevin není znám nebo je pouhou spekulací. Vizuálně byl hodnocen vliv skladování žhavé strusky pod korunami tehdy mladých stromů, které mělo za následek popálení borky dřevin a vznik rozsáhlých puklin (některé zcela zavalené, některé již se známkami hniloby). FOTO Zřejmý je i vliv zavážení báze stromů sutí, stavebními a biologickými odpady, kdy je pozorován vliv zhutnění okolí stromu a změna stanovištních podmínek pro asimilační kořeny a s tím spojený postupný úhyn některých jedinců Quercus robur. Zároveň jsou kmeny stromů využívány jako kotvící prvek pro elektrické ohradníky a dochází k poškozování kmenů skobami pro uchycení drátů. FOTO

Změnu druhového složení porostu lužního charakteru v severní části území zapříčiňuje především zavážení plochy koňským hnojem. Původní dřeviny z 90% již odumřely a na jejich místo se rozšiřují invazivní taxony. FOTO V samotném prostoru výrobní části areálu se nachází spíše vegetace náletového charakteru (Betula pendula) a dnes již pouze čtyři jedinci Populus x canadensis z 50. let minulého století. Většina ostatních dřevin v blízkosti budov byla odstraněna při jejich demolici. V současné době je areál využíván jen jako pastvina pro ovce a koně a provozní bezpečnost nebyla doposud řešena. U některých stromů došlo k selhání stability a způsobily tak urychlení demolice některých budov nebo zanesení koryta náhonu vodní elektrárny. Samostatně hodnoceným porostem je pak pás výsadeb oddělující řešené území od inundační hráze pískovny CEP I. Jedná se o lineární pás (vždy 10-12 ks od každého taxonu: Ulmus laevis, Tilia coradata, Fraxinus excelsior, Alnus glutinosa, Quercus robur) skupinových výsadeb, které nebyly od doby jejich založení nikterak ošetřeny. Současný zahrnuje zarostlá ochranná oplocení, absence výchovných řezů, nevhodné spony i taxonomické složení. Práce s tímto porostem je závislá na spolupráci majitele pozemku a vyjádření dotčených orgánů. Zásadní vliv na etapizaci a průběžné revize pěstebních opatření má nejen způsob a zdroj financování, ale také odbornost budoucí údržby v areálu. Jednotlivé etapy obnovy vegetačních prvků jsou proto rozděleny dle fází projektu obnovy celého areálu. První fáze pěstebních opatření bude zahrnuta do etapy sanace území, tato etapa je spojena s revitalizací říčního náhonu, demolicí budov, odvozem odpadů atd. Druhá etapa výstavby areálu zahrnuje revize pěstebních opatření a následná opatření dle projektu etapizace, spolu s rekonstrukcemi a výstavbou nových budov. Následné etapy jsou poté závislé na provozu areálu, možnostech financování a jejich časových horizontech. Jednotlivá pěstební opatření, cílový a aktuální stav vztahující se k dílčím skupinám, jsou popsána u každé vymezené skupiny spolu s grafy týkající se taxonomického složení skupiny, věkového stádia a zdravotního stavu jedinců.

Cílový stav vegetačních prvků reaguje spíše na zachování kontinuity porostů a specifické atmosféry místa, která se zde během 150 let vytvořila. Je pravděpodobné, že finální podoba vegetačních prvků bude závislá na detailním návrhu regenerace areálu a některé ze současně obnovovaných prvků se přizpůsobí novému využití. Za nevyhnutelné však tato studie považuje zachování původních struktur porostů, které budou sloužit pro další analýzy vztahující se především k obrazu místa a jeho vnitřnímu a vnějšímu image.

Obr. 27/ Porost Quercus robur lemující zaniklé rameno řeky Lužnice

39

8.1 METODIKA KLASIFIKACE DVP

INVENTARIZACE

A

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 Pořadové číslo primárního VP - každý z hodnocených primárních VP je v databázi i na výkresové části veden pod konkrétním pořadovým číslem. Číselná řada je průběžná. 1.2 Pořadové číslo sekundárního VP - každý z hodnocených sekundárních VP je v databázi i na výkresové části veden pod konkrétním pořadovým číslem. Číselná řada je průběžná. Taxon - označení zdroje, podle kterého je zpracována 1.3 nomenklatura. 2 TAXAČNÍ ÚDAJE 2.1 Výška - uvedena v metrech. Zjišťování opticky, poměrem. 2.2 Báze koruny - za bázi koruny jsou považovány zemi nejblíže se nacházející normální výhony s živými listy nebo místo nasedání nejníže postavené živé větve na kmeni, pokud je blíže k zemi než zmíněné výhony s listy. Údaj vyjadřuje výšku báze v metrech. Šířka koruny - je zjišťována kolmým průmětem koruny k 2.3 zemi. Uvedena celková šířka (průměr) koruny v metrech. U korun s nepravidelným obrysem koruny je udávána průměrná hodnota. 2.4 Výčetní tloušťka kmene - tloušťka (průměr) kmene ve výšce 1,3 m od země v celých centimetrech. Tloušťka je měřena kolmo na kmen, na svažitém terénu je výška od země stanovena v místě osy kmenu. U vícekmenných jedinců je uvedena tloušťka nejsilnějšího kmene, ostatní jsou uvedeny za lomítkem. 3 POPISNÉ ÚDAJE 3.1 Věkové stadium - pro každé věkové stadium je charakteristický soubor znaků. Význam hodnocení věkového stadia je především v následném poznání dendrologického potenciálu celého objektu. Zastoupení jedinců jednotlivých věkových stadií je základní charakteristikou objektu. Rovněž druh poškození resp. soubor znaků určitého poškození je často vázán nejen na určitý taxon, ale i věkové stadium. Pro potřeby tohoto hodnocení je použitá následující klasifikace: 1 - Nová výsadba, převládají znaky a projevy ujímání 2 - Odrostlá výsadba, ujatá výsadba, doposud nestabilizovaná,

znaky intenzitní péče nebo její absence, zakládání architektury koruny 3 - Stabilizovaný, dospívající jedinec, dotváření typických charakteristik pro daný taxon (habitus, borka), výrazný prodlužovací růst, často začátek plodnosti 4 - Dospělý jedinec, vyvinutý jedinec s charakteristickými znaky taxonu 5 - Veterán, rozpad struktury jedince s doprovodnými projevy (úbytek kosterních větví, nástup přirozených patogenů) 3.2

Stáří - dosažený, aktuální věk jedince

4

TVORBA VÝMLADKŮ (vlky, proventivní výhony)

4.1 Proventivní výhony - jsou výhony, jimiž strom nahrazuje ztrátu asimilačních orgánů. Intenzita s jakou strom tyto úbytky nahrazuje tvorbou proventivních výhonů je znakem vitality. Z hlediska posuzování vitality je velmi důležité i umístění proventivních výhonů. Čím je strom méně vitální, tím více stahuje tvorbu preventivních výhonů ke kmeni. Při hodnocení vztahu výmladků k vitalitě stromu je třeba zohledňovat širší aspekty jejich tvorby - např. při uvolnění se zápoje nebo při mechanickém poškození koruny může být tvorba výmladků. Uvedeno v poznámce. Prosychání koruny - sledován výskyt usychajících větviček 4.2 po obvodu koruny (obdobně jako u předchozích charakteristik pouze v části koruny, která není ovlivněna zápojem, zastíněna okolním porostem apod.). Výskyt a intenzita tohoto poškození zachycuje aktuální změny, kterými jedinec prochází. Uvedeno v poznámce. 5

KVALITATIVNÍ ÚDAJE – ZDRAVOTNÍ STAV

5.1 Zdravotní stav v tomto hodnocení vyjadřuje aktuální odchylku (resp. stupeň poškození) od normálu, vztaženou k jednotlivým hodnoceným atributům nebo entitě jako celku. Celkové hodnocení zdravotního stavu vychází z posouzení závažnosti poškození hodnoceného dílčími charakteristikami. Tyto dílčí znaky mají kumulativní charakter a celkový zdravotní stav je posuzován nejen podle „dílčích poškození“, ale rovněž je zohledňován vliv jejich společného výskytu (kumulace poškození).

Stupeň 1 - stromy bez poškození nebo stromy mírně poškozené, předpoklad dlouhodobé existence Stupeň 2 - stromy výrazně poškozené, existence není bezprostředně ohrožena Stupeň 3 - stromy velmi silně poškozené, existence bezprostředně (nebo během poměrně krátkého období) ohrožena. Zdravotní stav - poškození kmene, poškození koruny, výskyt hnilob a dutin, výskyt suchých větví, snížení statické stability. Dílčí charakteristiky zdravotního stavu - pokud podstatné, uvedeno v poznámce. 5.1 Poškození kmene - mechanické poškození kmene (včetně kořenového náběhu) zasahující do kambia nebo případně do hlubších vrstev dřeva. K poškození dochází často vlivem provozu (parkování), neopatrným dosekáváním okrajů trávníku a cílenou destrukce, absencí péče apod. Poškození představuje především vstupní bránu pro infikování dřevokaznými houbami, popř. může bezprostředně souviset s ohrožením statiky stromu. Poškození koruny - mechanické poškození korunové části 5.2 stromu obdobného rozsahu jako u předchozí charakteristiky. K poškození dochází nejčastěji nevhodným zásahem, cílenou destrukční činností popř. neodborným zásahem. 5.3 Výskyt hnilob a dutin - při posuzování zvažujeme především rozsah, závažnost a lokalizaci (uvedeno v poznámce) 5.4 Výskyt suchých větví - hodnocení výskytu suchých větví v koruně je často dokladem zanedbané péče o jedince. Příčiny výskytu mohou být i v souladu s principy růstu v koruně - tyto je třeba odlišovat u každého konkrétního taxonu od ostatních suchých větví. Opožděné odstranění suchých větví může být významným zdrojem infekce. Snížení statické stability - posuzováno celkové snížení 5.5 stability. Jedná se o komplexní charakteristiku, u které by byl výčet nejčetnějších kombinací zavádějící. Posuzováno byly níže uvedené skupiny atributů se zohledněním taxonu a věkového stadia: - naklonění (posunutí těžiště) a chybné větvení - ve vztahu k možnému rozlomení, popř. nevhodné postavení kosterních větví - vliv hnilob, dutin – jejich rozsah a umístění. 40

6 PROVOZNÍ BEZPEČNOST Stupeň ohrožení okolí stromu (osoby, doprava, stavby, atd.) v důsledku jeho možného mechanického selhání. Lze použít obdobnou stupnici jako u vitality: 1 - optimální, 2 - mírně snížená, 3 - středně snížená, 4 - silně snížená, 5 - žádná, resp. velmi silně snížená 7

OSTATNÍ (DOPLŇKOVÉ) ÚDAJE

Vyjádřeny formou poznámky. Zachycují údaje významné pro hodnocení daného jedince, které však nezohledňuje žádná ze standardních charakteristik, např. viditelné poškození kořenů, tloušťku jednotlivých kmenů u vícekmenných jedinců, poznámka k výskytu plodnic dřevokazných hub, výskyt parazitujících rostlin (jmelí, ochmet) a pod. Typy inventarizovaných jednotek 7.1 S - solitera SK - skupina stromů ST - stromořadí RS - rozvolněná skupina ZS - zapojená skupina

- - - -

odstranění suchých větví (OS/os) řez výchovný (ŘV/řv) řez zdravotní (ZŘ/zř) řez bezpečnostní (BŘ/bř)

7.4 Pěstební opatření speciální - vyžadující speciální vybavení a odbornost, které se v běžném provozu nepředpokládají: • odlehčení koruny (OK/ok) • vázání koruny (VK/vk) Poznámka: V časovém horizonu inventarizace nebylo možno relevantně stanovit parametry sadovnické hodnoty a proto bylo využito hodnocení dřevin z hlediska jejich zdravotního stavu, provozní bezepečnosti a doby trvání v kompozici. V současném stavu projektu je nutné posouzení rozsahu pěstebních opatření zkušeným arboristou. U většiny hodnocených stromů je v poznámce uvedeno pěstební opatření označené hvězdičkou – tato opatření vycházejí z ideálního finančního a časového stavu a je možné, že v průběhu regenerace území se budou realizovat dodatečně. (Upravený text, Zdroj: PEJCHAL, Miloš. Studijní materiál pro předmět “dendrologie” : INVENTARIZACE A KLASIFIKACE DŘEVINNÝCH VEGETAČNÍCH PRVKŮ. In

7.2

Pěstební opatření

Dendrologie - Inventarizace a klasifikace dřevin. Brno : MZLU, 2007. s. 23. ŠIMEK, Pavel. OSNOVA UČEBNÍHO TEXTU - KONCEPT : VEGETAČNÍ

Účelné využít skutečnost, že se hodnotitel podrobně seznámil s posuzovaným exemplářem nejenom ke stanovení pěstebního stavu, ale hned i k návrhu pěstebních opatření. Žádoucí je vyjadřovat naléhavost, popřípadě i komplikovanost a rozsah těchto zásahů. Uplatňování kompozičního hlediska může být při tomto kroku předčasné; plně to platí o odstranění jedince, neboť je to opatření nevratné. velká písmena - potřeba bezprostřední realizace (provozní - bezpečnost, fytopatologické důvody, odumřelý jedinec) malá písmena - možnost určitého odkladu; -

PRVKY – DEFINICE A POPISY- STRUKTURA HODNOCENÝCH ATRIBUTŮ. In VYHODNOCENÍ DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU OBJEKTU. Brno : MZLU, 2008. s. 11.)

Pěstební opatření standardní - nevyžadují speciální zásahy a 7.3 vybavení a mohou být prováděna v běžném provozu: odstranění výmladků (OV/ov) - 41

Příloha 6

LEGENDA - KATEGORIZACE ZELENĚ HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ LUČNÍ POROSTY NÁLETOVÁ VEGETACE NA PÍSČITÝCH STANOVIŠTÍCH

VEGETACE MĚKKÉHO LUHU VEGETAČNÍ PÁS INUNDAČNÍ HRÁZE TRAVNÍ POROST V AREÁLU ZELEŇ ZAHRAD A SADŮ VODNÍ TOK 42

LINIOVÁ VEGETACE V AREÁLU 0m

10m

50m

výčetní tloušťka

věk

zdravotní stav

vývojové stadium

provozní bezpečnost

25 25 25 25 30 15 18 18 12 11 11 14 18 25 10 8 25 25 28 25 25 25 25 28 18 25 25 25 22 22 30 30 30 30 30 30 10 15 28 25 22 30 25 30 18 30 22 30

10 10 14 15 18 6 8 8 8 6 6 8 15 18 6 2 10 10 16 20 10 17 17 17 10 15 20 12 12 12 15 16 15 8 12 13 4 6 12 15 12 15 12 15 12 12 12 12

4 6 4 4 6 4 4 4 2 2 2 5 8 8 3 3 8 8 8 7 8 8 5 10 4 8 5 5 3 3 10 8 10 15 10 10 7 4 8 6 3 12 8 12 3 15 4 6

1,7 1,6 1,95 2,8 3,58 1,2 1,5 1,2 1,2 0,8 0,8 1,65 2,1 2,7 1 0,65 2,05 1,95 1,85 2,95 1,7 2,4 2,25 2,7 1,6 2,7 2,9 2,1 1,7 1,65 2,9 2,7 2,6 2,05 2,3 2,3 1 1,4 2,5 1,6 1,75 2,3 1,6 2,45 2,4 2,3 2,35 2,2

61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 41-60 41-60 41-60 21-40 21-40 21-40 41-60 100-více 100-více 21-40 21-40 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 41-60 41-60 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100 61-100

1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 3 1 1 1 2 2 2 2 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 3 3 3 2 3 2 3

4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 4 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 4 2 2 1 2 2 2 2 1 2 2 1 1 2 1 2 1 1 1 3 3 3 3 3 3 4 4 3 3 2 4 3 3 2 3 2 3

poznámky a opatření

výška nasazení koruny

Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Fagus sylvatica Populus x canadensis Betula pendula Betula pendula Betula pendula Betula pendula Betula pendula Betula pendula Betula pendula Quercus robur Quercus robur Tilia cordata Betula pendula Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Tilia cordata Quercus robur Quercus robur Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Fraxinus excelsior Populus x canadensis Populus x canadensis Populus x canadensis Fraxinus excelsior Populus x canadensis Fraxinus excelsior Populus x canadensis

šířka koruny

SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK1 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2

výška

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48

taxon

Tabulka 1

úsek

INVENTARIZAČNÍ TABULKA

pořadové číslo jedince

8.2

vk/tlaková vidlice/*bř/*zř vk/tlaková vidlice/*bř/*zř vk/tlaková vidlice/*bř/*zř jednostranná koruna, tlaková vidlice/*bř/*zř *bř/*zř proschlá koruna, četné zlomy v koruně, navrženo k odstranění jednostranná koruna/ BŘ/ZŘ BZ/ZŘ/OS nálet, kmenová výmladnost, nálet, navrženo k odstranění proschlá koruna/os *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř, jednostranná koruna *bř/*zř OK/*bř/*zř *bř/*zř dutina ve výšce 4m/*bř/*zř dutiny v kmenu od 2 metrů výše, silná kmenová výmladnost 1,5m, *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř zlomy v koruně, zmokvalé trhliny zlomy v koruně, zmokvalé trhliny zlomy v koruně, zmokvalé trhliny zlomy v koruně - proschlá koruna proschlá koruna proschlá koruna vyhnilá báze, rozsáhlá dutina - x jednostranná koruna, silný náklon, dutina na bázi - x tlaková vidlice BZ/ZŘ/OS BZ/ZŘ/OS silné poškození kořenových náběhů BZ/ZŘ/OS zlomy v koruně, proschlá koruna výskyt plodnic na bázi kmene BZ/ZŘ/OS tlaková vidlice, BZ/ZŘ/OS vyhnilá báze, zlomy v koruně

43

výčetní tloušťka

věk

zdravotní stav

vývojové stadium

provozní bezpečnost

20 30 12 22 18 25 22 10 30 13 25 25 8 30 30 18 30 30 30 30 30 28 30 25 22 18 30 30 15 25 30 30 30 30 30 30 30 30 23 22 23 30 22 30 28 30 27

8 15 6 12 12 10 10 6 12 9 12 14 3 10 10 8 14 20 22 22 22 20 20 15 6 7 10 12 8 10 14 12 15 12 20 20 20 15 8 8 7 18 12 18 12 15 16

3 7 2 3 3 6 3 2 7 3 4 4 2 15 15 4 15 5 5 5 8 6 6 4 6 2 6 6 2 6 7 5 7 7 5 5 6 6 2 2 2 5 5 5 4 3 5

1,6 2,1 0,95 2,1 1,55 1,55 1,55 1,55 0,65 2,3 1,15 1,8 0,4 2,1 1,58 1,4 2,2 3,25 3,05 2,8 3,3 2,45 3 2,15 1,05 1,1 1,9 1,95 1 1,5 2,2 2,3 2,5 2,35 2,9 2,9 3,6 3 0,9 1,1 1 2,65 2,15 2,85 2,15 1,85 2,2

61-100 61-100 21-40 61-100 61-100 61-100 61-100 21-40 61-100 61-100 61-100 61-100 11-20 61-100 61-100 61-100 61-100 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 61-100 61-100 100-více 100-více 61-100 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 61-100 61-100 61-100 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více 100-více

2 3 1 2 2 3 2 1 3 1 3 2 1 3 3 2 3 3 2 2 2 1 1 1 2 2 2 2 1 1 1 2 1 1 2 3 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 1

4 4 2 4 4 4 4 2 4 3 4 4 2 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 4 4 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2 3 1 2 2 3 2 1 3 1 2 2 1 3 3 2 3 2 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 2 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2 2 3 1

poznámky a opatření

výška nasazení koruny

Fraxinus excelsior Populus x canadensis Quercus robur Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior Populus x canadensis Fraxinus excelsior Quercus robur Populus x canadensis Quercus robur Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior Quercus robur Populus x canadensis Populus x canadensis Fraxinus excelsior Populus x canadensis Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Quercus robur Quercus robur Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

šířka koruny

SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK2 SK4 SK4 SK4 SK4 SK4 SK4 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3 SK3

výška

49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95

taxon

Tabulka 1

úsek

INVENTARIZAČNÍ TABULKA

pořadové číslo jedince

8.2

BZ/ZŘ/OS tlaková vidlice, zlomy v koruně rostlý z paty kmenu taxonu č. 50. tlaková vidlice, redukce tlaková vidlice BZ/ZŘ BZ/ZŘ výchovný řez proschlá báze ZŘ tlaková vidlice, poškozená báze kmene zlomy v koruně výchovný řez BZ/ZŘ náklon BZ/ZŘ báze poškozena OK, velké zlomy v koruně, snížená stabilita *bř/*zř poranění na kmeni, *bř/*zř poranění kmene u báze *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř jednostranná koruna, poškozený kmen jednostranná koruna, náklon, redukce, zvážit odstranění *bř/*zř jednostranná koruna, *bř/*zř jednostranná koruna, v zástinu - x *bř/*zř jednostranná koruna, *bř/*zř poškození báze, *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř náklon, *bř/*zř/ok vyhnilá báze, *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř poškození báze, rozsáhlé tlaková vidlice, vk *bř/*zř

44

1,9 1,35 1,2 0,8 0,75 1 1,1 1,1 2,1 1,55 1,55 1,1 0,55 1,6 1,45 1,95 2,7 0,9 1,35 0,9 0,45 0,8/0,7 2,1 0,4 2,1 0,7 4 4,2 1,3 1

61-100 61-100 21-40 21-40 21-40 21-40 21-40 21-40 61-100 61-100 61-100 41-60 21-40 61-100 41-60 61-100 100-více 21-40 61-100 41-60 11-20 21-40 61-100 61-100 61-100 11-20 100-více 100-více 41-60 21-40

2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 2 3 1 2

4 4 2 3 3 3 3 3 4 4 4 3 2 4 3 4 4 3 4 4 2 3 4 2 4 2 4 4 3 3

2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 1 1 1 1 1 1 4 5 1 2

*bř/*zř *bř/*zř vk náklon, jednostranná koruna, zvážit odstranění kmenová výmladnost kmenová výmladnost *bř/*zř kmenová výmladnost, jednostranná koruna *bř/*zř

7 4 5 3 3 2

50/70/70/50/55/65

4 2,1/2,1 2 2,1

21-40 21-40 100-více 61-100 100-více 100-více

1 1 1 1 1 1

3 3 4 4 4 4

2 2 3 3 1 1

kmenová výmladnost kmenová výmladnost kmenová výmladnost poškozené kořenové náběhy, kmenová výmladnost kmenová výmladnost,*bř/*zř kmenová výmladnost, *bř/*zř

10 5 5 1

3,95 1,8 1,8 0,6/1,1

100-více 41-60 41-60 21-40

2 1 2 1

4 4 3 3

3 2 2 2

zlomy v koruně, BŘ/ZŘ tlaková vidlice, *bř/*zř pařezová výmladnost vyhnilá báze

16 10 8 6 5 8 8 8 10 6 8 6 5 12 8 10 16 6 10 7 5 6/6 16 3 16 5 10 18 10 7

5 4 2 2 2 2 1 2,5 4 3 4 3 4 6 3 4 4 3 5 4 3

12 30 30 25 25

12 6 20 18 13 13

30 22 12 12

20 15 15 8

12/12

25 6 28 7 30 30 15 15

12

poznámky a opatření

Populus x canadensis Quercus robur Salix alba Salix alba

provozní bezpečnost

SK7 SK7 SK7 SK7

vývojové stadium

132 133 134 135

zdravotní stav

Alnus glutinosa Alnus glutinosa Populus x canadensis Populus x canadensis Tilia cordata Tilia cordata

věk

SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7

výčetní tloušťka

126 127 128 129 130 131

22 25 12 12 15 14 8 15 23 12 22 18 15 25 18 25 28 12 23 10 7

výška nasazení koruny

Tilia cordata Betula pendula Tilia cordata Betula pendula Betula pendula Betula pendula Juglans regia Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Alnus glutinosa Quercus robur Quercus robur Prunus padus Quercus robur Prunus padus Prunus padus Prunus padus Quercus robur Prunus padus Salix alba Salix alba Populus x canadensis Populus x canadensis Acer pseudoplatanus Fraxinus excelsior

šířka koruny

SK3 SK3 SK3 SK8 SK8 SK8 SK8 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7

výška

96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125

taxon

Tabulka 1

úsek

INVENTARIZAČNÍ TABULKA

pořadové číslo jedince

8.2

4/4

3 2 6 1,5 4 5 2 5

90/50/90/50

*bř/*zř

pařezová výmladnost *bř/*zř pařezová výmladnost pařezová výmladnost bazální výmladnost kmenová výmladnost,*bř/*zř bazální výmladnost pařezová výmladnost, kmenová výmladnost kmenová výmladnost kmenová výmladnost poškozené kořenové náběhy tlaková vidlice, vrostlý plech do kmenu stromu

45

0,55/1,15

3,1 2,8 1,4 0,75 0,75 0,85 1,15 0,85 1,4 1,05 0,95 2,95 1,25 1,8 0,85 1,15 1,35 1,25 1,1 0,75 2,6 0,9 1,15 1,25 0,8 1,9 1,85 3,38 1,1 1,6/1,7 1,5/1,1 0,35 0,4 1,45

61-100 61-100 61-100 61-100 41-60 100-více 100-více 100-více 41-60 100-více 100-více 61-100 21-40 11-20 21-40 21-40 21-40 21-40 21-40 21-40 100-více 41-60 61-100 21-40 41-60 61-100 61-100 41-60 41-60 100-více 41-60 100-více 41-60 21-40 100-více 100-více 61-100 41-60 41-60 41-60 1-20 1-20 21-40

3 1 2 1 2 2 2 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 x 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 2 3 3 3 1 1 1

5 4 4 4 3 4 4 4 3 4 4 3 2 2 2 3 3 3 2 2 5 3 4 2 3 3 3 3 2 4 3 4 3 2 4 4 4 4 4 4 2 2 3

5 2 2 2 3 3 3 5 2 4 3 1 3 1 1 1 1 1 1 1 x 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 4 4 4 4 1 1 1

poznámky a opatření

provozní bezpečnost

1,65 1,4 1,45 x 0,7 2,75 3,35 2,6

vývojové stadium

11 3 3 0,5 6 6 5 6 2 3 4 2 2 1 3 2 2 2 3 3 4 3 6 2 2 6 15 2 2 3 3 4 3 3 3 5 6 8 8 5 6 5 4

zdravotní stav

7 10 7 10 6 18 20 20 10 16 18 10 6 4 7 8 5 10 8 7 15 10 10 7 9 7 15 8 6 20 5 14 8 4 18 18 18 6 12 12 3 4 9

věk

23 23 20 10 10 28 30 23 10 28 30 15 10 10 11 14 14 16 14 12 25 20 25 18 18 27 23 20 16 28 18 25 22 12 25 28 28 12 15/15 18 14 14 16

výčetní tloušťka

výška nasazení koruny

Alnus glutinosa Quercus robur Quercus robur Salix alba Alnus glutinosa Quercus robur Quercus robur Quercus robur Tilia cordata Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Salix alba Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Pinus sylvestris Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Quercus robur Betula pendula Betula pendula Betula pendula Betula pendula Betula pendula Betula pendula

šířka koruny

SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK7 SK6 SK6 SK6 SK6 SK6 SK6 SK6 SK6 SK6 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK5 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8 SK8

výška

136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178

taxon

Tabulka 1

úsek

INVENTARIZAČNÍ TABULKA

pořadové číslo jedince

8.2

kmenová výmladnost praskliny na kmeni a větvích vlivem skladování hořící strusky (jiný zdroj tepla) praskliny na kmeni a větvích vlivem skladování hořící strusky (jiný zdroj tepla) praskliny na kmeni a větvích vlivem skladování hořící strusky (jiný zdrov tepla) bazální kmenová výmladnost praskliny na kmeni a vetvích vlivem skladování hořící strusky (jiný zdroj tepla) praskliny na kmeni a vetvích vlivem skladování hořící strusky (jiný zdroj tepla) kmenová výmladnost, poškozená báze, silný náklon, zlomy v koruně kmenová výmladnost vyhnilá báze, OK/OS silný náklon, zasypaná báze (cca 1,2m),OK/OS silný náklon okus větví zvěří jednostranná koruna poškození kořenových náběhů mrtvý jedinec zahrnutá báze (cca 1m), *bř/*zř sekundární koruna, silná výmladnost, hniloba na bázi *bř/*zř *bř/*zř *bř/*zř zahrnutá báze (cca 1,2m), kmenová výmladnost, *bř/*zř zahrnutá báze (cca 1,2m) zahrnutá báze (cca 1,2m), *bř/*zř/ úprava stanoviště zahrnutá báze (cca 1,2m), *bř/*zř/ úprava stanoviště rána na kmeni, zahrnutá báze (cca 1,2m)/úprava stanoviště zahrnutá báze (cca 1,2m), *bř/*zř/ úprava stanoviště poškozená báze kmene, zahrnutá báze (cca 1,2m)/úprava stanoviště vyhnila báze, poranění kmene do výšky 6m, BŘ/ZŘ/OK náklon, vyhnilá báze původně trojkmen, vyhnilá báze, vrostlý do beton. základu proslchlá koruna jednoho kmene, tlaková vidlice, hniloba

 

46

9

NÁVRHOVÁ ČÁST

47

10

DISKUZE

V současných legislativních podmínkách České republiky se jeví problematika obnovy ploch brownfields jako velice zdlouhavý a komplikovaný proces. Je nesporným faktem, že právní rámce, nefunkčnost komplexně fungujících kontrolních a vymáhacích aparátů, spolu s problémy nepružných procesů územního plánování, absencí institucí na státní úrovni a nejasnost rozdělování financí z dotačních titulů jen prohlubuje současný stav deprimovaných zón a vytváří nepříjemný dominový efekt úpadku těchto míst. V prostředí malých obcí je tento problém navíce umocněn vzhledem k jejich rozloze a počtu obyvatel, kdy ztráta zaměstnání a výskyt rozlehlých postindustriálních objektů může vést k totálnímu rozpadu všech vazeb mezi strukturami organismu města i společnosti. Přitom areály menších měst a obcí, které svou rozlohou nedosahují takových ploch jako např. areály v Ostravě, či Kladně je možno relativně pružně využít k opětovnému začlenění do struktury města, či je regenerovat. Současné dotační tituly se zdají být výhodné právě pro tento typ postindustriálních ploch, kdy nehrozí zdlouhavý proces regenerace a je tedy možné ho realizovat v krátké době (i za předpokladu tzv. politického plánování). V praktické části se práce zaměřuje na objekt bývalé sklárny, kde až do roku 1993 fungoval provoz pily. V současné době je celý areál ve stavu, kdy se rozhoduje o jeho dalším využití. První fází komplexní obnovy území je proces dekontaminace a práce se stávající vegetací. Touto problematikou se zabývá návrhová část práce. Jedná se o odlišný přístup k obnově vegetačních prvků, než s jakým se setkáváme u většiny děl zahradně – krajinářské architektury. Tento průmyslový areál je ukázkou kombinace tradiční průmyslové architektury a vegetačních struktur, které se zde zachovaly a jsou poslední svého druhu v této oblasti. Jednotlivá stromořadí zde doplňují vodní toky, technická vodní díla, přecházejí volně do krajiny a dříve dotvářela i uliční prostor přilehlé čtvrti.

Zachování této struktury může být důležitým dílčím faktorem při hodnocení celkového charakteru pro projekt konverze území. Jednotlivé kroky obnovy a etapizace jsou sice determinovány finančními a časovými možnostmi přestavby, ale i přesto se snaží zvolená metoda přistupovat k obnově citlivým způsobem a zachovává typický charakter vegetačních struktur. Skrytým cílem této práce je pak nastartování komplexního procesu konverze území a znovuoživení sklářské tradice na jihu Čech. Tato práce má sloužit jako prvotní impuls a návod dalších kroků v procesu regenerace území.

58

11

ZÁVĚR

Zpracování etapizace obnovy vegetačních prvků v objektu bývalého výrobního areálu odhalilo po prvotních analýzách významný potenciál a hodnoty v podobě dochovaných staveb z let 1848 až 1932, spolu s vodními díly a charakteristickými vegetačními strukturami pro výrobní areály 19. století. Prvotní nadšení z nalezených odkazů na minulé využití ovšem překazilo i zjištění, že na většině ploch areálu se nachází skrytá rizika v podobě kontaminace z minulých výrobních provozů (sklárna, textilka, pila, atd.). Další postup práce již ve svém zpracování nahlížel na areál jako na typickou plochu brownfields, se všemi charakteristickými rysy (zchátralé budovy, nejasná koncepce rozvoje, přítomnost kontaminace, nástup ruderální vegetace apod.). Podrobné rozbory území a archivních materiálů však poukázaly i na historické hodnoty v podobě věhlasu sklárny Carl Stölzles Söhne, která zde v minulosti fungovala. Její výrobky a význam byl ve své době celosvětový a umožnil dát myšlence regenerace reálnou podobu. Tato práce by měla sloužit jako prvotní informační zdroj pro možnou regeneraci území a poskytnout investorovi maximum relevantních údajů o lokalitě. Zpracovaná etapizace vegetačních prvků vychází ze současného stavu a spíše se ubírá k zachování charakteristické atmosféry místa, utvářené liniovými výsadbami dubů. Respektuje potřebu řešení provozní bezpečnosti porostů z důvodu zamýšleného zbudování vodáckého kempu a zároveň si žádá razantní sanační zásahy, které jsou pro zachování současné podoby porostů nezbytné. Původní myšlenka kempu byla posléze rozvinuta do podoby kulturně – rekreačního areálu, poukazujícího na historii místa i na vysokou úroveň sklářského řemesla, zasazeného do nivní krajiny řeky Lužnice. Následné úsilí, vložené do procesu zpracování projektu regenerace území, bude jistě nemalé, zvláště v podmínkách současného územního plánování. Možnost zachovat alespoň několik fragmentů industriálního dědictví, vdechnout území nový život a napomoci řešení ekologických rizik, je nemalou výzvou a zároveň určitou odpovědností pro budoucí generace.

59

12 SOUHRN

RESUME

Tato práce se zabývá obnovou vegetačních prvků a její etapizací v postindustriálním prostředí. Modelovým objektem je území bývalé sklárny Carl Stölzles Söhne v obci Suchdol nad Lužnicí v Jižních Čechách. Výsledky práce jsou rozděleny do čtyř skupin dle procesu zpracování jednotlivých analýz řešeného území. Teoretická část práce se zabývá charakteristikami ploch brownfields. Přesněji je zaměřena na jednotlivé aspekty a překážky v procesu jejich úspěšné regenerace, jako jsou aspekty legislativní, manažerské, kulturně – sociální, environmentální a finanční. Praktická část práce obsahuje jednotlivé analýzy řešeného prostoru, vycházející ze současných metodologických pokynů obnovy brownfileds. Zpracovány jsou rozbory primární krajinné struktury území, historie a významnosti odkazu sklárny Carl Stölzles Söhne. Pro potřeby následného procesu regenerace je sestavena komplexní identifikace řešené plochy s podrobnou analýzou ekologických rizik a limitů. Následná část se zaměřuje na posouzení rekreačního potenciálu širšího okolí i detailně řešeného území. Na základě zpracovaných analýz je sestaven návrh organizace území a možnosti jeho využití i v rámci širšího okolí. Samostatnou kapitolou je pak návrh obnovy a etapizace vegetačních prvků v rámci areálu bývalé sklárny Carl Stölzles Söhne. Zvolený přístup řeší práci s odkazem průmyslového dědictví ve formě vegetačních prvků a jimi vytvořených struktur, které se snaží zachovat a tím podpořit udržení specifické kulturní a architektonické atmosféry místa.

This work deals with the regeneration of vegetation elements and its phasing in the postindustrial enviroment. The area of the former glasshouse Carl Stölzles Söhne in the municipality of Suchdol nad Lužnicí in the Southern Bohemia has been the model object. The results of the work are divided into four groups according to the system of processing particular analyses of the chosen area. The theoretical part of work deals with characteristics of brownfields. More precisely, it focuses on the various aspects and obstacles in the process of their succesfull regeneration, such as legislative, managerial, social-cultural, enviromental and financial aspects. The practical part of the work includes the particular analyses of the chosen area, based on the recent metodological guidelines in the brownfields´regeneration. There are as well elaborated analyses of the primary structure of landscape, history and significance of the heritage of Carl Stölzles Söhne´s glasshouse. For the purpose of the subsequent regeneration process there´s set a comprehensive identification of the chosen area with a detailed analysis of ecological risk and limits. The following part focuses on the assessing of the the recreational potencial of the wider area and even closely solved space. The project of the area´s organisation and possibilities of its usage within the wider surroundigs is created on the basis of the elaborated analyses. The project of the regeneration and the phasing of the vegetation elements in the former area of the Carl Stölzles Söhne´s glasshouse creates a separate chapter in this work. The chosen approach sorts out the work in agreement with the industrial heritage in the form of vegetation elements and structures generated by them. These structures try to preserve and therefore support keeping the area´s specific cultural and architectural atmosphere.

60

13

POUŽITÁ LITERATURA

Analýza rizik VOJ 06, Suchdol nad Lužnicí JDZ, a.s. : Analýza rizik. In Studie ekologické zátěže starého závodu Suchdol nad Lužnicí. České Budějovice : BIJO TC a.s., [200?]. s. 2.

FORET, M.; TURČÍNKOVÁ, R. Cestovní Ruch. první. Brno : MZLU, 2005. 106 s.

BLAHOVÁ, Hana . PROBLÉM BROWNFIELDS A JEHO ŘEŠENÍ V ČR [online]. Brno, : Masarykova univerzita, 2009. 40 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta. Dostupné z WWW: .

HORÁKOVÁ, Jarmila , et al. Příprava projektů regenerace nevyužívaných neprůmyslových ploch : Praktický manuál. In HORÁKOVÁ, Jarmila, et al. Příprava projektů regenerace nevyužívaných neprůmyslových ploch (širší kontext) Praktický manuál [online]. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z WWW: <www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/5190.aspx>.

BREMOVÁ, Martina. Návrh na využití brownfields ve vybraném území Jihočeského kraje [online]. České Budějovice : JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, 2008. 99 s. Diplomová práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Dostupné z WWW: .

HURNÍKOVÁ, Jana . BROWNFIELDY A ÚZEMNÍ ROZVOJ. In URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ [online]. ROČNÍK XII – ČÍSLO 6/2009. Brno : Ústavem územního rozvoje, 2009 [cit. 201105-05]. Dostupné z WWW: .

DOLEŽELOVÁ, Lucie . NÁSTROJE PRO REKONVERZE NEVYUŽITÝCH PRŮMYSLOVÝCH PLOCH VE FRANCII. In URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ [online]. ROČNÍK VI – ČÍSLO 2/2003. Brno : Ústavem územního rozvoje, 2003 [cit. 201105-05]. Dostupné z WWW: . DOLEŽELOVÁ, Lucie; SLÁNSKÁ, Věra. PŘÍKLAD ŘEŠENÍ REGENERACÍ BROWNFIELDŮ S VYUŽITÍM POZEMKOVÉHO FONDU A ROZVOJOVÉ SPOLEČNOSTI V SEVERNÍM PORÝNÍ-VESTFÁLSKU. In URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ [online]. ROČNÍK XI – ČÍSLO 1/2008. Brno : Ústavem územního rozvoje, 2008 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . FERBER, Uwe ; NATHANAIL, Paul ; JACKSON, Jřina Bergatt . BROWNFIELDS PŘÍRUČKA : Interdisciplinární nástroj zaměřený na problematiku regenerací brownfields [online]. Ostrava : VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební (FAST), 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: .

Jandeková, R. Bioremediační technologie pro odstranění toxických látek z vodného prostředí, Brno, 2006. MASARYKOVA UNIVERZITA, Přírodovědecká fakulta, Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii, Bakalářská práce JANKOVÝCH - KIRSCHNER, Vlaďka. KLASIFIKACE BROWNFIELDS. Praha, 2005. 46 s. Studie k disertační práci. ČVUT. Dostupné z WWW: . JACKSON, J. Brownfields klasifikace a kategorizace. Stránky institutu udržitelného rozvoje sídel (IURS) [online]. 2008 [cit. 20011-02-13]. Dostupný z WWW: http://www.brownfields.cz/e107/ download.php?list.4>. JACKSON, Jiřina B., et al. Brownfields snadno a lehce : PÿÕRU»KA ZEJM…NA PRO PRACOVNÕKY A ZASTUPITELE OBCÕ [online]. [s.l.] : IURS ñ Institut pro udrûiteln˝ rozvoj sÌdel o.s., 2004 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <www.brownfields.cz>.

JACKSON , Jiřina ; GARB, Yaakov . HLEDÁNÍ NOSITELE VEDOUCÍ ÚLOHY PRO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY BROWNFIELDS VE STŘEDOEVROPSKÝCH MĚSTECH : Přehledná studie pro Českou republiku Překlad vybraných kapitol ze studie. In URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ [online]. ROČNÍK V – ČÍSLO 4/2002. Brno : Ústavem územního rozvoje, 2002 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . KIRSCHNER, Vlaďka . Regenerace brownfields jako odpověď na zastavování krajiny kolem měst. In URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ [online]. ROČNÍK IX – ČÍSLO 2/2006. Brno : Ústavem územního rozvoje, 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . KLUFOVÁ, R. GIS for analysis of tourism and recreation intensity (Využití nástrojů GIS pro analýzu intenzity cestovního ruchu a rekreace v území, dostupné z http://gis.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_ Ova_2003/Sbornik/Referaty/klufova.htm Klufová, R, Rost, M.: Využití nástorjů GIS pro analýzu intenzity cestovního ruchu a rekreace v území, Sborník z konference GIS Ostrava 2003, 2003, CD Klufová, R., Rost, M., Šulista, M.: Statistické hodnocení intenzity volného a vázaného cestovního ruchu v CHKO a BR Třeboňsko}, Cestovní ruch v České republice -recenzovaný sborník., Vol.1, s.319-326, 2003 KNÉSL, I. Et. kol, Kontaminace půd těžkými kovy v okolí závodu na výrobu olovnatého skla ve Světlé nad Sázavou, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2009, Česká geologická služba, Praha, 2010, ISSN 0514-8057

61

KUČEROVÁ, Zita ; CHOCHOLÁČOVÁ, Jana . MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ REVITALIZACE BROWNFIELDS. In KUČEROVÁ, Zita ; CHOCHOLÁČOVÁ, Jana . MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ REVITALIZACE BROWNFIELDS [online]. Univerzita Hradec Králové, Centrum evropského projektování : Univerzita Hradec Králové, 2005 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: <www.mmr-vyzkum.cz/infobanka/DownloadFile/10663. aspx>. KYNCLOVÁ, Petra . Revitalizace vybraného objektu [online]. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2009. 76 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko správní. Dostupné z WWW: . LNĚNIČKOVÁ, Jitka . ČESKÉ & MORAVSKÉ OBALOVÉ SKLO : Historie a současnost [online]. [s.l.] : G2 studio s.r.o, 2007 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . MATĚJKA, Daniel. Možnosti rozvoje postindustriálního sídla [online]. Lednice : MZLU , 2009. 67 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Dostupné z WWW: .

PEJCHAL, Miloš. Studijní materiál pro předmět “dendrologie” :INVENTARIZACE A KLASIFIKACE DŘEVINNÝCH VEGETAČNÍCH PRVKŮ. In Dendrologie - Inventarizace a klasifikace dřevin. Brno : MZLU, 2007. s. 23. P - atelier JH s.r.o., Jindřichův Hradec. Rozbor udržitelného rozvoje území obce s rozšířenou působností Třeboň : Textová část [online]. Třeboň : Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, 2008 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . Projektový ateliér AD s.r.o. Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO : Textová část - Analytická [online]. České Budějovice : JIHOČESKÝ KRAJ, 2009 [cit. 201105-05]. Dostupné z WWW: . RYDVALOVÁ, Petra ; ŽIŽKA, Miroslav . Regenerace brownfields - Studie proveditelnosti [online]. Liberec : VÚTS Liberec, 2006 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: . SEMOTÁN, Ondřej. Průmysl vs. zahrada. Lednice, 2008. 45 s. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. Bakalářská práce.

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Národní strategie regenerace brownfieldů. In Národní strategie regenerace brownfieldů [online]. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008 [cit. 2011-0203]. Dostupné z WWW: .

SLABÁK, David . Veřejná politika pro brownfields [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 75 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Dostupné z WWW: .

NOVÝ, Alois. BROWNFIELDS V ZAHRANIČÍ. In URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ [online]. ROČNÍK V – ČÍSLO 6/2002. Brno : Ústavem územního rozvoje, 2002 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: .

SOLAŘOVÁ, P. Konflikty při využívání řeky Lužnice rekreačními aktivitami. 2009. 113 s. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU. Bakalářská práce.

ŠIMEK, Pavel. OSNOVA UČEBNÍHO TEXTU - KONCEPT : VEGETAČNÍ PRVKY – DEFINICE A POPISY- STRUKTURA HODNOCENÝCH ATRIBUTŮ. In VYHODNOCENÍ DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU OBJEKTU. Brno : MZLU, 2008. s. 11. VRÁBLÍK, Petr . REGENERACE BROWNFIELDŮ V MODELOVÉ OBLASTI PODKRUŠNOHOŘÍ A MOŽNOST JEJICH REVITALIZACE [online]. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2009 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7414-197-3. VILLANUEVA-COLLADO, Alfredo . Http://users.skynet.be/ fa000612/stolzink.htm [online]. 2010 [cit. 2011-05-05]. Stölzle inkwells. Dostupné z WWW: VOTOČEK, Jan. IDENTIFIKACE PRVNÍ FÁZE PRŮZKUMU BROWNFIELDS [online]. Praha : ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE, 2005. 97 s. Diplomová práce. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Dostupné z WWW: . ZEMÁNKOVÁ, H. Tvořit ve vytvořeném : Nové funkční využívání uvolněných objektů. vyd. 1. Brno : Akademické nakla¬datelství CERM, 2003. 160 s.

E - ČLÁNKY, E - ČASOPISY Carl Stölzle’s, Söhne Actiengesellschaft für Glasfabrication Wien.. In Pressglas-Korrespondenz [online]. Deutschland : PressglasKorrespondenz, 2004 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . ISSN 1867-2361.

62

Carl Stölzle‘s Söhne, Actiengesellschaft für Glasfabrikation, Nagelberg, Zeittafel. In Pressglas-Korrespondenz [online]. Deutschland : Pressglas-Korrespondenz, 2010 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . ISSN 1867-2361. CzechInvest. Jihočeský kraj nabízí investorům 750 brownfieldů : Statistika: od zemědělství k občanské vybavenosti. In Národní databáze brownfieldů [online]. [s.l.] : CzechInvest, 2008 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: .§ DOLEŽELOVÁ, Lucie; SLÁNSKÁ, Věra . PŘÍKLAD ŘEŠENÍ REGENERACÍ BROWNFIELDŮ S VYUŽITÍM POZEMKOVÉHO FONDU A ROZVOJOVÉ SPOLEČNOSTI V SEVERNÍM PORÝNÍ-VESTFÁLSKU. URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ. 2008, 1/2008, s. 31-36. Dostupný také z WWW: . eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství. EAgri.cz : Skládky [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. KATALOG OPATŘENÍ. Dostupné z WWW: . FRAGNER, B; ŠENBERGER, T. . Stavební fond průmyslového dědictví - potenciál udržitelného rozvoje. In Stavebnictví : Analýzy, trendy | Udržitelná výstavba [online]. 11-12/07. Brno : EXPO DATA spol. s r.o., 2007 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . HÁLOVÁ., Helena . SOA v Třeboni [online]. 2007 [cit. 2011-05-08]. Sklárna Suchdol nad Lužnicí . Dostupné z WWW: .

Katalog Nr. 205, Pressglas, Stölzle Glasindustrie A.G., Wien, um 1950. In Pressglas-Korrespondenz [online]. Deutschland : PressglasKorrespondenz, 2006 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . ISSN 1867-2361. Ministerstvo životního prostředí. PLANETA odborný časopis pro životní prostředí [online]. Ročník XV, číslo 3/2007. Lanškroun : Ministerstvo životního prostředí, 2007 [cit. 201105-05]. Dostupné z WWW: . ISBN tištěnáverze1801-6898. Musterbuch 142, C. Stölzle’ ho synové, Sklad v Praze, um 1920. In Pressglas-Korrespondenz [online]. Deutschland : PressglasKorrespondenz, 2004 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . ISSN 1867-2361. NOVÝ, Alois . BROWNFIELDS V ZAHRANIČÍ. URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ. 2002, 6/2002, s. 40-50. Dostupný také z WWW: . Preisliste No. 152 über Pressglas, C. Stölzle’s Söhne AG, Wien, 1925. In Pressglas-Korrespondenz [online]. Deutschland : PressglasKorrespondenz, 2006 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . ISSN 1867-2361. Preislisten 201, 202 u. 203, Stölzle Glasindustrie A.G., Wien, 1939 bzw. 1949. In Pressglas-Korrespondenz [online]. Deutschland : Pressglas-Korrespondenz, 2004 [cit. 2011-05-06]. Dostupné z WWW: . ISSN 1867-2361. Stammbaum Stölzle 1759 - aktuell. In Pressglas-Korrespondenz [online]. Deutschland : Pressglas-Korrespondenz, 2010 [cit. 201105-06]. Dostupné z WWW: . ISSN 1867-2361.

WOLFOVÁ, Věra . Z historie suchdolské sklárny. SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ [online]. 2010, 6/2010, [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: .

ÚSTNÍ SDĚLENÍ Mgr. Marie Kalátová, SOA v Třeboni Ing. Stasek Petr, majitel pozemku Bc. Stasková Andrea, majitelka pozemku

INTERNETOVÉ ZDROJE Agentura CzechInvest, http://www.czechinvest.cz Ministerstvo financí ČR, http://www.mfcr.cz Ministerstvo kultury ČR, http://www.mkcr.cz Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, http://www.mmr.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, http://www.mpo.cz Ministerstvo vnitra ČR, http://www.mvcr.cz Ministerstvo zemědělství ČR, http://www.mze.cz Ministerstvo životního prostředí ČR, http://www.env.cz Strukturální fondy, http://www.strukturalni-fondy.cz http://www.brownfields.cz/index.php?obj=brozury http://www.regenerace.org http://www.sekm.cz/ http://vdb.czso.cz http://nadacejosefaviewegha.cz/ http://ruze.ekomuzeum.cz/tezba/?act=3 http://mojemesto.sedmicka.cz/suchdol-nad-luznici-547280.html http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=547280 http://www.arboristika.cz/texty-v-pdf/index.php http://www.archiweb.cz/ http://www.historickepohledy.cz/ http://www.ze-vzduchu.cz/

63

PRÁVNÍ PŘEDPISY Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění Vyhláška č. 383/2001 Sb. v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady

MAPOVÉ PODKLADY Geoportál cenia [online]. [cit. 2011-02-23] Dostupný z WWW: . Google. Maps.google.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-06]. Google mapy česko. Dostupné z WWW: . Laboratoř geoinformatiky. Oldmaps.geolab.cz [online]. 2001-2010 [cit. 2011-05-06]. Oldmaps - staré mapy. Dostupné z WWW: . Seznam. Mapy.cz [online]. 2005-2010 [cit. 2011-05-06]. Mapy CZ. Dostupné z WWW: . Český úřad zeměměřický a katastrální. Nahlizenidokn.cuzk. cz [online]. 2004 - 2011 [cit. 2011-05-06]. Nahlížení do katastru nemovitostí. Dostupné z WWW: . ÚZEMNÍ PLÁN SUCHDOL NAD LUŽNICÍ : koordinační výkres . Suchdol n. Lužnicí : Zastupitelstvo města Suchdol n. Lužnicí, 2008. 3.

64