Návrh pracovního sešitu pro výuku regionální geografie na gymnáziu

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Návrh pracovního sešitu pro výuku regionální geografie na gymnáziu Diplomová práce Hana Bereňová

Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Brno 2012

Bibliografický záznam Autor:

Název práce:

Bc. Hana Bereňová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Návrh pracovního sešitu pro výuku regionální geografie na gymnáziu

Studijní program:

Biologie

Studijní obor:

Učitelství biologie pro střední školy Učitelství geografie a kartografie pro střední školy

Vedoucí práce:

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Akademický rok:

2011/2012

Počet stran:

113+12

Klíčová slova:

pracovní sešit, regionální geografie, Tematický atlas Jihomoravského kraje

Bibliographic Entry Author:

Title of Thesis:

Bc. Hana Bereňová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography The design of workbook for teaching Regional Geography at secondary schools

Degree programme:

Biology

Field of Study:

Upper Secondary School Teacher Training in Biology Upper Secondary School Teacher Training in Geography and Cartography

Supervisor:

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Academic Year:

2011/2012

Number of Pages:

113+12

Keywords:

workbook, regional geography

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných pracovních sešitů ze zeměpisu pro základní školy. Byly vybrány pracovní sešity a pracovní učebnice, jejichž hlavním tématem je geografie České republiky nebo geografie místního regionu, a poté byly zkoumány z hlediska náročnosti a pestrosti úloh. Na základě poznatků z této analýzy byl pak sestaven návrh pracovního sešitu pro výuku regionální geografie na gymnáziu. Pracovní sešit je navržen pro práci s Tematickým atlasem Jihomoravského kraje, který vydala Kartografie Praha v roce 2010, a také pro práci s internetovými zdroji.

Abstract This thesis deals with analysis of selected geography workbooks used in elementary schools. The corpus comprises workbooks and textbooks with focus on the geography of the Czech Republic or microregional geography in particular and the analysis was aimed primarily at the difficulty and variability of its exercises. As an outcome of this work, a draft of a secondary school geography workbook is proposed. It has been designed as a complement to the "Tematický atlas Jihomoravského kraje", published by Kartografie Praha in 2010, and also can be used in combination with Internet sources.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Vladimíru Herberovi, CSc. za rady, připomínky a materiály, které mi pomohly při zpracování této práce. Děkuji také Mgr. Janu Vybíralovi z Gymnázia Terezy Novákové v Brně – Řečkovicích a Mgr. Ivanovi Hlásenskému z Gymnázia na tř. kpt. Jaroše v Brně za ochotu a vstřícný přístup při testování pracovních listů v hodinách zeměpisu. Dále bych ráda poděkovala mé rodině a blízkým za podporu při studiu.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 6. května 2012

……………………………… Hana Bereňová

OBSAH 1 Úvod ..................................................................................................................................... 11 2 Pracovní sešit a jeho význam ve vzdělávání ........................................................................13 2.1 Vymezení pojmu učební úloha.......................................................................................13 2.2 Funkce učební úlohy......................................................................................................13 2.3 Pracovní sešit .................................................................................................................14 2.4 Cíl pracovního sešitu .....................................................................................................15 2.5 Funkce pracovního sešitu ..............................................................................................15 2.6 Pracovní učebnice..........................................................................................................16 3 Přehled pracovních sešitů a pracovních učebnic pro výuku zeměpisu.................................17 4 Hodnocení pracovních sešitů a pracovních učebnic.............................................................20 4.1 Druhy úloh v pracovních sešitech a pracovních učebnicích..........................................20 4.2 Kritéria hodnocení pracovních sešitů a pracovních učebnic .........................................23 4.3 Vlastní hodnocení vybraných pracovních sešitů a pracovních učebnic ........................24 4.3.1 Tady jsem doma aneb Poznej dobře svoje bydliště (Moby Dick) ..........................24 4.3.2 Česká republika - pracovní sešit pro 8. a 9. ročník ZŠ (Fortuna)...........................27 4.3.3 Zeměpis naší vlasti (nakladatelství ČGS)...............................................................30 4.3.4 Zeměpis 4 – pracovní sešit (Prodos).......................................................................34 4.3.5 Zeměpis 8 pro ZŠ a VG (Fraus) .............................................................................37 4.3.6 Život v našem regionu – praktická učebnice (Fraus) .............................................40 4.3.7 Zeměpis 9 pro ZŠ – Česká republika – Nová řada dle RVP (SPN)........................43 4.3.8 Srovnání vybraných pracovních sešitů a pracovních učebnic ................................47 5 Návrh pracovního sešitu .......................................................................................................51 5.1 Etapy tvorby pracovního sešitu .....................................................................................51 5.2 Postup při návrhu pracovního sešitu k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje .....51 5.2.1 Analytická etapa .....................................................................................................51 5.2.2 Syntetická etapa ......................................................................................................51 5.2.3 Optimalizační etapa ................................................................................................52 5.3 Pracovní sešit k atlasu a návaznost na Rámcový vzdělávací program ..........................53 5.3.1 Vybrané klíčové kompetence rozvíjené prací s navrhovaným pracovním sešitem 53 5.4 Návrh obsahové struktury pracovního sešitu k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje .....................................................................................................................................53 6 Pracovní sešit k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje................................................55 6.1 Tematický atlas Jihomoravského kraje ..........................................................................55 6.2 Pracovní sešit k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje.........................................58

7 Metodický návod pro učitele ................................................................................................88 8 Výstup z praxe ......................................................................................................................98 8.1 Sledovaná kritéria ..........................................................................................................98 8.2 Testování vybraných pracovních listů ...........................................................................98 8.2.1 Testování pracovního listu Obyvatelstvo I .............................................................99 8.2.2 Testování pracovního listu Obyvatelstvo II ............................................................99 8.2.3 Testování pracovního listu Kulturní památky, zajímavosti, ubytování ..................99 8.2.4 Testování pracovního listu Cesty za hranice Jihomoravského kraje @................100 8.2.5 Testování pracovního listu Zdravotnictví .............................................................100 8.2.6 Testování pracovního listu Vodstvo ......................................................................100 8.2.7 Testování pracovního listu Ochrana životního prostředí ......................................101 8.2.8 Testování pracovního listu Ochrana životního prostředí @ .................................101 8.2.9 Testování pracovního listu Jižní Morava – úrodný kraj .......................................102 9 Závěr ...................................................................................................................................103 Seznam zkratek......................................................................................................................104 Použitá literatura....................................................................................................................105 Seznam příloh ........................................................................................................................ 113

1 ÚVOD „Poznávání místního regionu má ve všeobecném vzdělávání zcela nezastupitelné místo. V české škole bylo donedávna opomíjeno nebo bylo jen formální. Ve vyspělých evropských zemích je mu však již léta věnována velká pozornost na základní i střední škole. Jeho význam spočívá nejen v rozšíření vědomostí žáků, ale zejména v tom, že mladí lidé porozumějí životu společnosti v místě, kde žijí, v nejširších historických a regionálních souvislostech.“ (KÜHNLOVÁ, 2007)

Cílem této diplomové práce je vypracování pracovního sešitu pro výuku regionální geografie na gymnáziu. Pracovní sešit byl navržen na základě poznatků získaných při předchozí analýze vybraných pracovních sešitů na našem trhu a dále upraven po testování pracovních listů na dvou brněnských gymnáziích. Výsledný pracovní sešit z regionální geografie pro gymnázia je vytvořen tak, aby při vypracování většiny úloh byl využit Tematický atlas Jihomoravského kraje. Dále je zařazeno množství úloh, které žák zpracovává s využitím různých internetových zdrojů – webových stránek různých organizací, mapových portálů i jiných webů.

Text práce je rozdělen do čtyř hlavních částí. První část obsahuje vymezení pojmů souvisejících s pracovními sešity a s druhy učebních úloh, se kterými se v pracovních sešitech můžeme setkat. Druhá část obsahuje přehled pracovních sešitů ze zeměpisu na českém trhu a dále se podrobněji zabývá několika vybranými pracovními sešity a pracovními učebnicemi. Tyto jsou pak podrobněji analyzovány a hodnoceny. Dále je zde věnován prostor teorii tvorby pracovních listů. Třetí část obsahuje návrh pracovního sešitu ze zeměpisu k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje. Ve čtvrté části je popsáno testování vybraných pracovních listů a změny, které byly na základě tohoto testování v pracovních listech provedeny.

Tématu učebních úloh, pracovních sešitů a jejich významu ve vzdělávání se věnuje velké množství pedagogické literatury. Vymezení základních pojmů je možné nalézt v pedagogických slovnících (např. PRŮCHA a kol., 2009). Zásadami správné tvorby pracovních listů se zabývá také G. Petty (1996) ve své publikaci Moderní vyučování a Z. Kalhous a O. Obst (2002) v knize Školní didaktika. Funkcím učebních úloh se věnuje kniha Psychologie školní úspěšnosti žáků (HELUS, Z.; HRABAL, V. a kol., 1979). Teorií vytváření zeměpisných pracovních listů se zabývají také autoři Owen a Ryanová (2001) v knize Teaching geography: the essential guide. Tématu vytváření geografických učebních

11

materiálů se věnují Lambert a Balderstone (2010) v publikaci Learning to teach geography in the secondary school: a companion to school experience. Pracovními sešity ze zeměpisu se zabývají články M. Zaťkové a M. Sovišové (1994 a 1995) ve slovenském časopise Geografia. Další slovensky psanou publikací, která se zabývá zeměpisnými pracovními sešity, je kniha Základy všeobecnej didaktiky geografie (FRIČOVÁ, H.; TURKOTA, J., 1980). Teorii učebních úloh v učebnicích zeměpisu se věnuje A. Wahla (1983) ve své publikaci Strukturní složky učebnic geografie. Rozdělení přírodovědných učebních úloh sestavila D. Tollingerová, tato taxonomie byla názorně popsána v publikaci Praktikum didaktických dovedností (ŠVEC, V.; FILOVÁ, H.; ŠIMONÍK, O., 2004).

12

2 PRACOVNÍ SEŠIT A JEHO VÝZNAM VE VZDĚLÁVÁNÍ Pracovní sešit (dále PS) je souborem učebních úloh uspořádaných do několika celků podle určité koncepce.

2.1 Vymezení pojmu učební úloha V pedagogické literatuře existuje mnoho definic pojmu učební úloha, které jsou si často velmi podobné. Uvedeme alespoň dvě vymezení tohoto pojmu: Učební úloha je každá pedagogická situace, která se vytváří proto, aby zajistila u žáků dosažení určitého učebního cíle. Je zaměřena na pět aspektů učení: obsahový, stimulační (motivační), operační, formativní a regulativní (PRŮCHA a kol., 2009). Učební úlohy jsou zároveň jevem lingvistickým, didaktickým, psychologickým apod. a mají tedy řadu dimenzí, které je tak či onak charakterizují. Jazyková stránka učební úlohy má z hlediska operační funkce učební úlohy největší závažnost, neboť správně volenými jazykovými prostředky lze dosáhnout požadované operační kvality učebních úloh (WAHLA, 1983).

2.2 Funkce učební úlohy Z hlediska formulace učebních úloh je třeba vyzvednout tyto jejich vlastnosti a funkce: informativnost, srozumitelnost, obtížnost, strukturu. Z hlediska řešení učebních úloh jde o tyto vlastnosti: způsob řešení, podmíněnost, přístupnost, obtížnost, problémovost. Z hlediska odpovědí na zadané učební úlohy se především posuzují tyto vlastnosti: správnost, přesnost, grafická úroveň (WAHLA, 1983). D. Tollingerová (in HELUS a KOL., 1979) rozlišuje následující 4 základní funkce učební úlohy: •

Navozuje žákovu činnost, funguje jako její příčina.

•

Vytváří prostor pro žákovu činnost – do jisté míry vymezuje operace, jichž má žák použít.

•

Vystupuje jako podmínka utváření žákovy činnosti; umožňuje nejen dosažení jistého výsledku, ale vede i k osvojení činnosti, která k němu směřuje.

•

Vystupuje jako prostředek, jímž lze žákovu činnost řídit.

13

2.3 Pracovní sešit Pracovní sešit je druh cvičebnice obsahující převážně úlohy a cvičení pro samostatnou práci žáků. Většinou je používán na prvním stupni základních škol, ve vyšších ročnících jako doplněk učebnice (PRŮCHA a kol., 2009). Zeměpisný pracovní sešit je pracovní knihou, ve které je logicky uspořádaný soubor otázek, cvičení, úloh a textů upravených k vytváření zeměpisných pojmů. Základní prvky sešitu tvoří náčrty, kartogramy, diagramy, tabulky, profily, schémata a otázky, na které mají žáci písemně odpovědět, nebo podle kterých mají graficky řešit úkoly (FRIČOVÁ, TURKOTA, 1980). Metodickým postupem vede žáky k tvořivému přístupu k učivu a potřebné myšlenkové námaze, což podněcuje jejich zájem a přirozenou touhu po poznání, hlavně však zvyšuje kvalitu a trvalost vědomostí a zručností žáků. Pracovní sešit je moderní knižní pracovní pomůckou, s jejíž pomocí si žák ve spolupráci s učitelem osvojuje, upevňuje a prohlubuje nové zeměpisné poznatky (ZAŤKOVÁ, SOVIŠOVÁ, 1994). Owen a Ryanová (2001) uvádějí, že pracovní listy vytvořené učitelem mohou být užitečným nástrojem k učení a vyučování. Připravit dobré pracovní listy může být hodně časově náročné, je tedy důležité ujistit se, zda jsou dobře navrženy a podporují aktivní učení zeměpisu, tzv. enquiry-based learning – tedy učení na základě činností (tato metoda je známá také pod pojem learning by doing). Dále Owen a Ryanová navrhují při vytváření kvalitních pracovních listů využívat informačních a komunikačních technologií, tak aby mohly obsahovat například skenované fotografie, případně mapy, a tedy je učinit pro žáky atraktivní a motivující. Lambert a Balderstone (2010) navrhují se při sestavování učebních materiálů zaměřit především na vhodnost obsahu a na to, zda obsah materiálu může žákům pomoci v jejich intelektuálním rozvoji. Dále je třeba zohlednit specifické potřeby žáků při sestavování grafické stránky učebního materiálu, zkontrolovat správnost a čitelnost obrázků a to, zda uvedené obrázky mají souvislost s textem. Dále je třeba zohlednit správnou jazykovou stránku a případně text upravit tak, aby odpovídal schopnostem žáků. Při uvádění příkladů a obrázků je vhodné, aby byly genderově, rasově a kulturně vyvážené, a také aby nebyly podporovány stereotypní pohledy na lidi a místa. Je také třeba položit si otázku, zda navrhovaný učební materiál žáky bude bavit, zda jej budou moci aktivně využít a zda napomůže k rozvoji schopností žáků.

14

2.4 Cíl pracovního sešitu Cílem pracovního sešitu je individuálně nacvičit a procvičit praktické činnosti, umožnit žákům samostatnou prací problémového charakteru a postupnými kroky si osvojit nové učivo, procvičit, zopakovat si ho a prakticky uplatnit. Oproti učebnici se v něm text a názornosti kombinují s volným prostorem, aby byl umožněn nákres a písemný záznam. (…) PS vychází jako knižní publikace nebo na volných listech – pracovní listy (ZAŤKOVÁ, SOVIŠOVÁ, 1994). Pracovní sešit k atlasu rozvíjí především žákovu schopnost pracovat s mapou – pomáhá mu správně pochopit obsah mapy, rozvíjí jeho schopnost vyhledávat informace nejen v mapě, ale také v dalších informačních zdrojích a s těmito informacemi i dále pracovat.

2.5 Funkce pracovního sešitu Pracovní sešity plní ve vyučovacím procesu více funkcí, které se vzájemně překrývají a doplňují. Jsou to především tyto funkce •

Gnozeologická – ulehčuje žákům poznávací operace, smyslové poznávání, myšlenkové operace i praktickou činnost, pomáhají jim racionálně získávat geografické poznatky, soustavně a variabilně je upevňovat s použitím dalších didaktických prostředků.

•

Psychologická – učební úlohy, informace, instrukce a další materiál navozuje u žáků různé intelektuální a psychomotorické operace

•

Didaktická – motivační a inspirační, radící, konstruktivní, tj. osvojování vědomostí novým způsobem, diagnostická aj.

•

Výchovná – rozvíjení samostatné a systematické práce, vytrvalosti, orientace na problémy ochrany krajiny a životního prostředí, usměrnění zájmu na geografické hodnocení aktuálních společensko-ekonomických procesů apod. (ZAŤKOVÁ, SOVIŠOVÁ, 1995).

Struktura pracovního sešitu umožňuje nejen odstupňovat úlohy při upevňování a prohlubování vědomostí, ale zajišťuje také jejich návaznost a efektivní využití. Žáci využívají a aplikují předchozí vědomosti při osvojování nových poznatků, z vyučování se odstraňuje statičnost a verbalizmus, žáci se naučí metodiku samostatného řešení problémů. Cvičení uvedená v PS vedou žáky k pochopení kauzálních vztahů, které patří mezi základní cíle vyučování zeměpisu (FRIČOVÁ, TURKOTA, 1980).

15

2.6 Pracovní učebnice Kromě pracovních sešitů existují na našem trhu s učebnicemi také pracovní učebnice (dále jen PU) ze zeměpisu. V PU jsou zkombinovány vlastnosti pracovního sešitu a učebnice. PU obsahuje zpravidla větší množství textu než PS, ale zároveň méně než učebnice. Dále obsahuje množství učebních úloh, na jejichž vypracování ale většinou není vymezen prostor přímo v PU, úkoly jsou často jiného rázu než v PS. Také je pravidlem, že PU bývají barevné a obsahují více obrázků, což může zpříjemňovat práci s nimi. I přes tyto rozdíly je možné říci, že funkce a cíl pracovního sešitu a pracovní učebnice jsou velmi podobné.

16

3 PŘEHLED PRACOVNÍCH SEŠITŮ A PRACOVNÍCH UČEBNIC PRO VÝUKU ZEMĚPISU V současné době v České republice existuje 10 nakladatelství vydávajících učebnice zeměpisu. Většina z nich také vydává pracovní sešity či pracovní učebnice. V tab. 1 je zpracován přehled českých nakladatelství a PS a PU ze zeměpisu, které vydávají. Všechny tyto PS a PU jsou určeny pro 2. stupeň základních škol nebo pro nižší stupeň osmiletých gymnázií. V úvahu byly brány pouze PS a PU pro školy s vyučovacím jazykem českým. PS ani PU ze zeměpisu pro střední školy s doložkou MŠMT na českém trhu s učebnicemi prozatím neexistuje. V tab. 1 jsou uvedeny pracovní sešity a pracovní učebnice, které bylo možné vyhledat na stránkách jednotlivých nakladatelství. Poté byly na stránkách MŠMT dohledány informace o tom, zda mají aktuální schvalovací doložku MŠMT k březnu 2012.

Tab. 1. Pracovní sešity a pracovní učebnice ze zeměpisu vydávané českými nakladatelstvími

Nakladatelství

Název PS / PU

Autor

Doložka MŠMT k březnu 2012

Fortuna

Planeta Země - pracovní sešit pro 6. a 7. ročník ZŠ

Fortuna

Zeměpis Ameriky, Asie a Evropy - pracovní sešit pro 6. a Baar, V. 7. ročník ZŠ

ne

Fortuna

Společenské a hospodářské složky krajiny - pracovní sešit pro 8. a 9. ročník ZŠ

ne

Fortuna

Česká republika - pracovní sešit Holeček, M., Tlach, S. pro 8. a 9. ročník ZŠ

ne

Fraus

Zeměpis 6 pro ZŠ a VG - PS

Machalová, P.

ano

Fraus


Kohoutová, A.

ano

Fraus


Peštová, J., Jeřábek, M., Anděl, J.

ano

Fraus


Prokopová Machalová, P.

ano

Fraus

Život v našem regionu - PU

Kühnlová, H.

ano

17

Brychtová, Š., Herink, J.

Mirvald, S., Kopp, J.

ne

Moby Dick

Tady jsem doma – Pracovní učebnice regionálního

Kühnlová, H.

ne

zeměpisu - 9. ročník Nakl. ČGS

Současný svět - pracovní sešit

Řezníčková, D.

ano

Nakl. ČGS

Přírodní prostředí Země

Červinka, P. Tampír, V.

ano

Nakl. ČGS

Zeměpis světa – kontinenty

Kühnlová, H.

ano

Nakl. ČGS

Zeměpis světa – Evropa

Řezníčková, D.

ano

Nakl. ČGS

Zeměpis naší vlasti

Kühnlová, H.

ano

Nakl. ČGS

Znám Českou republiku

Kühnlová, H.

ne

Nakl. ČGS

Krajina a životní prostředí

Nakl. ČGS

Praktický zeměpis

Peštová, J.

ne

Nakl. ČGS

Zeměpis pro život

Kühnlová, H.

ne

Prodos

Zeměpis 1 – pracovní sešit

Voženílek, V., Demek, J.

ano

Prodos


Voženílek, V.

ano

Prodos


Voženílek, V., Fňukal, M., Mahrová, M.

ano

Prodos


Voženílek, V., Szczyrba, Z.

ano

Prodos


Voženílek, V., Fňukal, M., Szczyrba, Z.

ano

SPN

Zeměpis pro 6. ročník - Nová řada dle RVP - pracovní sešit

Demek, J., Mališ, I.

ano

SPN

Zeměpis 7 - Zeměpis světadílů - Nová řada dle RVP - pracovní Demek, J., Mališ, I. sešit

ano

SPN

Zeměpis 8 pro ZŠ - Lidé a hospodářství - Nová řada dle RVP - pracovní sešit

Hofmann, F., Vrbas, J.

ano

Rux, J., Vaněčková, M.

ano

Škvor, J., Škvorová, J., Holeček, M.

ne

Zeměpis 9 pro ZŠ - Česká SPN

republika - Nová řada dle RVP - pracovní sešit

18

SPN

Zeměpis pro 6. a 7. r. ZŠ Zeměpis světadílů - pracovní sešit

Demek, J. a kol.

ne

SPN

Zeměpis pro 8. a 9. r. ZŠ Zeměpis České republiky pracovní sešit

Chalupa, P. a kol.

ne

SPN

Zeměpis pro 8. a 9. r. ZŠ - Lidé žijí a hospodaří na Zemi Chalupa, P. a kol. pracovní sešit

ne

Další tři česká nakladatelství (Nová škola, Práce, Alter) vydávají pouze pracovní sešity určené pro 1. stupeň základních škol, a to i se zeměpisnou tematikou (PS z vlastivědy). Nakladatelství Scientia pracovní sešity ze zeměpisu nevydává.

19

4 HODNOCENÍ PRACOVNÍCH SEŠITŮ A PRACOVNÍCH UČEBNIC Pro podrobnější analýzu byly vybrány pracovní sešity a pracovní učebnice, které jsou tematicky zaměřené na Českou republiku nebo na místní region. Takových pracovních sešitů a pracovních učebnic je na našem trhu celkem sedm, z nichž pět má aktuální doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Tab. 2. Vybrané pracovní sešity a pracovní učebnice pro podrobnější zhodnocení PS/PU

rok vydání

autor

PU

1998

Kühnlová, H.

Fortuna

PS

1999

Holeček, M., Tlach, S.

Zeměpis naší vlasti

Nakl. ČGS

PS

2002

Kühnlová, H.

Zeměpis 4 – Pracovní sešit

Prodos

PS

2002

Voženílek, V., Szczyrba, Z.

Zeměpis 8 pro ZŠ a VG PS

Fraus

PS

2006

Peštová, J., Jeřábek, M., Anděl, J.

Život v našem regionu

Fraus

PU

2008

Kühnlová, H.

PS

2009

Rux, J., Vaněčková, M.

název

nakladatelství

Tady jsem doma - pracovní učebnice regionálního zeměpisu Moby Dick - 9. ročník *) Česká republika - pracovní sešit pro 8. a 9. ročník ZŠ *)

Zeměpis 9 pro ZŠ - Česká republika - Nová řada dle RVP - SPN pracovní sešit

*) tyto PS / PU již k březnu 2012 nemají aktuální doložku MŠMT

4.1 Druhy úloh v pracovních sešitech a pracovních učebnicích Úlohy v pracovních sešitech a pracovních učebnicích je možné rozdělit do několika kategorií. Podle toho, zda úlohy rozdělujeme dle jejich funkce či dle některé ze zavedených taxonomií, rozlišujeme několik druhů úloh. Podle funkce jde v PS o úlohy zaměřené na motivaci, osvojování, procvičování, fixaci resp. upevňování vědomostí a zručností žáků hlavně v práci s mapami, případně i prohloubení a rozšíření poznatků. Mimořádný motivační efekt mají různé prvky her 20

(doplňovačky, osmisměrky, rébusy, hádanky, náměty na kvízy, soutěže apod.), které jsou pro žáky obzvlášť přitažlivé (ZAŤKOVÁ, SOVIŠOVÁ, 1995). Moderní PS obsahují rovněž náměty k diskuzím či k tvorbě rozsáhlejších projektů.

Podle taxonomie, tj. stupně náročnosti na myšlenkové operace, jde o následující typy úloh, uvedené v tabulce 3. Byla použita taxonomie učebních úloh podle Dany Tollingerové. Tato taxonomie je modifikací Bloomovy taxonomie, která byla upravena pro přírodovědné a technické předměty (HELUS, HRABAL a kol., 1979). Bloomova taxonomie vyvinutá v 50. letech minulého století popisuje vzdělávání jako proces pomáhající žákům ve vývoji od nižších forem myšlení k vyšším. Původně Bloom navrhl 6 úrovní - znalost, pochopení, aplikace, analýza, syntéza, vyhodnocení. Základní princip této teorie je celkem prostý. Znalost základních faktických skutečností je pouhou nutnou počáteční podmínkou vzdělávacího procesu. Teprve schopnost analyzovat a aplikovat umožňuje provádět syntézu neboli vlastní tvorbu něčeho nového. Pouze schopnost hodnotit kvalitu existujících výtvorů (včetně vlastních) dovoluje skutečné a nepřetržité sebezdokonalování, které je jedním ze základních požadavků doby, v níž žijeme (BRDIČKA, 2008).

Tab. 3. Taxonomie učebních úloh (otázek) podle D. Tollingerové (ŠVEC a kol., 2004) 1. Úlohy (otázky) vyžadující pamětní reprodukci poznatků 1.1 úlohy na znovupoznání 1.2 úlohy na reprodukci jednotlivých faktů, čísel, pojmů apod. 1.3 úlohy na reprodukci definic, norem, pravidel apod. 1.4 úlohy na reprodukci větších textových celků, básní apod.

2. Úlohy (otázky) vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky 2.1 úlohy na zjišťování faktů (měření, vážení, jednoduché výpočty apod.) 2.2 úlohy na vyjmenování a popis faktů (výčet, soupis apod.) 2.3 úlohy na vyjmenování a popis procesů a způsobů činností 2.4 úlohy na rozbor a skladbu (analýzu a syntézu) 2.5 úlohy na porovnávání a rozlišování (komparaci a diskriminaci) 2.6 úlohy na třídění (kategorizaci a klasifikaci)

21

2.7 úlohy na zjišťování vztahů mezi fakty (příčina, následek, cíl, prostředek, vliv, funkce, užitek, nástroj, způsob apod.) 2.8 úlohy na abstrakci, konkretizaci, zobecňování 2.9 řešení jednoduchých příkladů, úloh (s neznámými veličinami)

3. Úlohy (otázky) vyžadující složité myšlenkové operace s poznatky 3.1 úlohy na překlad (transformaci) 3.2 úlohy na výklad (interpretaci), vysvětlení smyslu, vysvětlení významu, zdůvodnění apod. 3.3 úlohy na vyvozování (indukci) 3.4 úlohy na odvozování (dedukci) 3.5 úlohy na dokazování a ověřování (verifikaci) 3.6 úlohy na hodnocení

4. Úlohy vyžadující sdělení poznatků 4.1 úlohy na vypracování přehledu, výtahu, obsahu apod. 4.2 úlohy na vypracování zprávy, pojednání, referátu apod. 4.3 samostatné písemné práce, výkresy, projekty atd.

5. Úlohy (otázky) vyžadující tvořivé myšlení 5.1 úlohy na praktickou aplikaci poznatků 5.2 řešení problémových úloh a situací 5.3 kladení otázek a formulace úloh žákem 5.4 úlohy na objevování na základě vlastního pozorování 5.5 úlohy na objevování na základě vlastních úvah

Podle způsobu formulace a druhu odpovědí mohou být úkoly s výběrovou odpovědí a úkoly s tvořenou odpovědí – jednoslovnou i víceslovnou (doplnění geografických názvů, pojmů – např. do textu, schémat, tabulek, zdůvodnění lokalizace geografických jevů, vztahů určitých komponentů krajiny apod.) (ZAŤKOVÁ, SOVIŠOVÁ, 1995). Výstupem některých úkolů může být také již zmiňovaná diskuze či projekt, případně esej.

22

Podle použitých didaktických prostředků jsou to především úlohy na práci s kartografickým materiálem – s mapami v atlase, s mapovými náčrty s vybraným obsahem, případně kartogramy, kartodiagramy, které jsou součástí pracovního listu. (...) Významné prvky listů tvoří materiál statistický (tabulky), grafický (různé druhy diagramů a grafů, profily, blokdiagramy aj.) a fotografický (ZAŤKOVÁ, SOVIŠOVÁ, 1995). V dnešních PS se k vypracování úkolů využívá kromě klasických map či atlasů také moderních informačních zdrojů, především internetu.

Podle forem učební činnosti žáků obsahují pracovní listy většinou úlohy na individuální samostatnou prácí žáků ve škole, případně i doma, ale i na práci ve dvojicích a ve skupinách. (ZAŤKOVÁ, SOVIŠOVÁ, 1995)

4.2 Kritéria hodnocení pracovních sešitů a pracovních učebnic Pracovní sešity byly hodnoceny z objektivního i subjektivního pohledu. Součástí přehledu jsou obecné informace o vybraném PS (PU) – autor, rok vydání, počet stran, zda je PS (PU) vydáván k učebnici či samostatně, a také to, jak je PS (PU) členěn do kapitol. Dále přehled obsahuje informace o tom, zda se při vypracování úkolů v PS (PU) využívá internetových či jiných zdrojů, a zda se úkoly vypracovávají přímo do pracovního sešitu nebo zde pro toto není vymezen prostor. V přehledu je uvedeno, jaké typy úloh sešit obsahuje a zda jsou v PS (PU) úkoly aplikovatelné na konkrétní bydliště či region žáka. Poslední částí tabulky je subjektivní hodnocení tohoto sešitu. U každého PS (PU) je také jako součást hodnocení uveden příklad úkolu, který je zajímavý nebo pro daný PS (PU) typický. Tyto příklady jsou zkopírovány přímo z PS (PU), čímž přibližují jejich vzhled. Další hodnoticí tabulka obsahuje taxaci učebních úloh každého z vybraných PS (PU) podle D. Tollingerové. Pro lepší přehlednost byla hodnocena každá kapitola PS (PU) zvlášť, nebo v případě kratších kapitol je hodnoceno více kapitol najednou. Některé učební úlohy obsahují více dílčích úkolů, které vyžadují rozdílné druhy myšlenkových operací. V takovém případě byly tyto dílčí úkoly do analýzy započítány každý zvlášť. Zařazení některých úloh do konkrétní kategorie může být diskutabilní, jelikož metoda je již staršího data a nezohledňuje využívání některých novějších technologií, a dále proto, že některé specifické geografické úlohy lze zařadit do více různých kategorií podle toho, jakým způsobem je bude žák řešit.

23

Podle Kalhouse a kol. (2002) je při tvorbě či posuzování souboru úloh možno stanovit následující postup: 1. stanovení náročnosti jednotlivých učebních úloh 2. zajištění pestrosti a rozmanitosti úloh v souboru 3. určení náročnosti celého souboru podle jeho poslání 4. posouzení a zajištění schopnosti souboru učebních úloh splnit vytyčený výukový cíl. U každého PS a PU je v této práci hodnocena především náročnost jednotlivých úloh, typy myšlenkových operací podle D. Tollingerové a také pestrost úloh, která je hodnocena pomocí indexu variability podle A. Wahly. V závěru 4. kapitoly (podkapitola 4.3.8.) je srovnání všech vybraných PS a PU na základě této taxonomie a na základě indexu variability.

4.3 Vlastní hodnocení vybraných pracovních sešitů a pracovních učebnic Následující tabulky obsahují hodnocení vybraných pracovních sešitů a pracovních učebnic dle kritérií popsaných v kapitole 4. 2. V závěru každé podkapitoly je stručné slovní ohodnocení daného PS či PU, které obsahuje konkrétní procentuální údaje vyjadřující zastoupení jednotlivých typů úloh.

4.3.1 Tady jsem doma aneb Poznej dobře svoje bydliště (Moby Dick)

Obr. 1. Obálka PU Tady jsem doma [URL 1]

24

Tab. 4. Hodnocení pracovní učebnice Tady jsem doma aneb poznej dobře svoje bydliště Autor

Hana Kühnlová

Rok vydání

1998

ISBN

8086237028

Počet stran

53 barevných stran

Související publikace

K pracovní učebnici je vydána metodická příručka pro učitele. Tato pracovní učebnice je dle slov autorky určena jako doplněk k učebnici zeměpisu České republiky, přičemž není přímo specifikována konkrétní učebnice.

Rozdělení do kapitol PU je rozdělena do sedmi větších celků (Geografická poloha, Příroda a krajina, Historie a kultura, Obyvatelstvo, Sídla, Hospodářství a Životní prostředí), které jsou ještě dále děleny do kapitol o jedné až dvou stranách. Prostor v PU k vyplnění úkolů

PU není určena k vepisování, žák úlohy vypracovává buď mimo PU na papír nebo je odpověď vyžadována ve formě ústního sdělení.

Typy úloh

V textu učebnice se nacházejí symboly, které určují, zda se bude jednat o skupinovou činnost, debatu nebo projekt. Dále jsou zvláštními symboly označeny části učebnice, které se týkají životního prostředí a životního stylu. PU obsahuje velké množství námětů na projekty a diskuze. Nejčastějším typem úloh jsou úlohy na zjišťování faktů (většinou z mapy nebo z blíže neurčeného zdroje), hned druhým nejčastějším typem úloh jsou právě projekty. Některé úlohy jsou využitelné v integrované výuce.

Využití V PU se nevyskytují úlohy, k jejichž vypracování by byly potřeba internetových zdrojů internetové zdroje. Úlohy týkající se

Celá učebnice je zaměřena na konkrétní bydliště žáka a místní region.

konkrétního bydliště žáka Hodnocení

Je zde sympatická snaha autorky o vzbuzení zájmu žáků o své nejbližší okolí, jeho vzhled, historii atd. a vytvoření kladného vztahu k těmto místům. Není však reálné v rámci běžných hodin zeměpisu zvládnout všechny úlohy a především ty, týkající se projektů či výletů.

25

Obr. 2. Příklad úlohy z PU Tady jsem doma aneb poznej dobře svoje bydliště

Tato úloha je pro danou PU typická tím, že žáci zde mají vypracovat určitý projekt, který je navíc určen k realizaci mimo hodinu zeměpisu. Je zde navržena mezipředmětová spolupráce zeměpisu a výtvarné výchovy. Úloha byla za příklad vybrána tedy také proto, že úlohy, které provazují zeměpis s více předměty, jsou pro tuto PU příznačné. Pro tuto PU je také charakteristické obecné zadání úlohy, tak aby žák mohl pracovat se svou konkrétní okolní krajinou. Tab. 5. Taxace úloh v PU Tady jsem doma aneb poznej dobře svoje bydliště kategorie

1

subkategorie

1.1

2 1.2

2.1

2.2

7

2

4

4

2

2

Historie a kultura

3

4

Obyvatelstvo

5

3

3

3

Geogr. poloha

3

Příroda

2

Hospodářství

1

3

1.3

1.4

3

1

1

Životní prostředí

2.3

2.4

2.7

2.8

1

2

1

3 3 1

1

4

2.5

2.6

3.1

3.2

2

3

4

3

1

2

1

2

1

4

2

1

2

4

2

5

2

2

1

1

2.9

1

celkem

1

celkem kategorie

11

8

2

0

22 15 5

4 3.3

3.4

3.5

3.6

4.1

1

5

2

1

3

2

3

2

3

3

1

1 4

15 1

6

17 0

85

6 43

11 3

5

3

0

4.2

4.3

5.1

3

1

5

2

1

3

4

5

4

7

1

1

5.3

5.4

5.5

2

1

3 1

1

2

20 10 10 21 2 41

5.2

5 3

3 1

3

1

4

1

1

1

4

3

18 5

32

Největší zastoupení v této PU mají úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky, z nichž jsou zde zastoupeny všechny subkategorie kromě 2.9 – řešení

26

jednoduchých příkladů. Naopak nejméně úloh je zde zastoupeno z kategorie úloh vyžadujících pamětní reprodukci poznatků. Zbylé tři kategorie jsou zde poměrně rovnoměrně zastoupeny v počtech 43, 41 a 32 úloh, tj. 20,3 %, 19,3 % a 15,1 %. Ze subkategorií je zde nejvíce zastoupena 2.1 (úlohy na zjišťování faktů) 22 úlohami, dále 4.3 (samostatné písemné práce, výkresy, projekty) s 21 úlohami a 3.6 (úlohy na hodnocení) s 20 úlohami. Pracovní učebnice Tady jsem doma aneb poznej dobře svoje bydliště se obsahově podobá novější pracovní učebnici Život v našem regionu (kap. 4.3.6). PU Tady jsem doma vzhledem ke svému menšímu formátu a rozsahu obsahuje méně úkolů než PU Život v našem regionu. Učebnice mají rozdílný design a úlohy jsou seřazeny v rozdílném pořadí. Některými úlohami se učebnice liší, avšak z velké části jsou stejné, což dokládá i výsledná tabulka s taxací učebních úloh. Procentuální zastoupení jednotlivých kategorií učebních úloh je u obou učebnic přibližně stejné. Největším rozdílem oproti PU Život v našem regionu je zde absence úloh s využitím internetu, a to vzhledem k roku vydání (1998).

4.3.2 Česká republika - pracovní sešit pro 8. a 9. ročník ZŠ (Fortuna)

Obr. 3. Obálka PS Česká republika pro 8. a 9., ročník ZŠ [URL 2]

Tab. 6. Hodnocení pracovního sešitu Česká republika - PS pro 8. a 9. ročník ZŠ Autor

Holeček, M., Tlach, S.

Rok vydání

1999

ISBN

80-7168-669-7

27

Počet stran

32

Učebnice k PS

PS je vydáván k učebnici Česká republika pro 8. a 9. ročník ZŠ (HOLEČEK, M.: Česká republika : zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha : Fortuna, 2003. 103 s.) Některé úkoly v PS se odkazují na učebnici, např. hned první úloha na str. 2, kdy žák má doplnit text s využitím znalostí, které získal z konkrétního textu v učebnici.

Rozdělení do kapitol

PS obsahuje 17 témat, z nichž je každému věnována 1 - 5 stran. Kapitoly jsou vymezeny tematicky, jednotlivým regionům České republiky se sešit nevěnuje.

Prostor v PS k vyplnění úkolů

Na vypracování některých úkolů je v sešitě vyhrazeno místo, jiné jsou pouze k diskuzi nebo je možné je vypracovat mimo PS. Na vnitřní straně obálky je obrysová mapa ČR, která je určena k okopírování a postupnému zakreslování žákem navštívených míst. I na jiných místech PS jsou obrysové mapy, z nichž některé jsou také určeny k okopírování a dalšímu použití.

Typy úloh

PS obsahuje rozmanitou škálu typů úloh, přičemž autoři neopomněli zařadit i úlohy zábavného charakteru (např. křížovky). Oproti jiným PS tento obsahuje méně námětů k diskuzi či k práci pro větší skupinu žáků nebo celou třídu. K vypracování některých úkolů jsou potřebné i mapy, slovníky, turistické průvodce, jízdní řády nebo odborná literatura.

Využití internetových zdrojů

Vzhledem k roku vydání tento PS neobsahuje úkoly, k jejichž vypracování je třeba využít internetových zdrojů.

Úlohy týkající se konkrétního bydliště žáka

Konkrétnímu místu bydliště žáka je věnován jeden 1stránkový pracovní list. Také v dalších pracovních listech je na místní region zaměřeno několik úkolů či otázek k zamyšlení.

Hodnocení

Úkoly nejsou očíslovány, což může znepříjemňovat práci se sešitem. Oproti jiným sešitům tento PS obsahuje velké množství textu a menší množství grafů apod. Velký rozsah některých témat, která již dále nejsou nijak rozdělena, může působit nepřehledně (např. 5stránková kapitola Průmysl).

28

Obr. 4. Příklad úlohy z PS Česká republika

Úloha byla jako příklad vybrána proto, že podobných úloh se v tomto PS vyskytuje poměrně mnoho. Téměř u každého tématu má žák za úkol něco zakreslovat do mapy České republiky. Také je zde vidět mírný nedostatek pracovního sešitu, který spočívá v tom, že úlohy nejsou číslovány, což může ztěžovat orientaci.

Tab. 7. Taxace úloh v PS Česká republika – PS pro 8. a 9. ročník ZŠ kategorie

1

subkategorie

1.1

1.2

1.3

Poloha ČR

3

6

1

Povrch a jeho členění

3

6

1

Podnebí

4

2

4

Vodstvo

2

6

2

2

Půdy, rostlinstvo

3

1

1

Ochrana přírody

1

1

1

1

Životní prostředí

3

1

1

4

3

Obyvatelstvo, sídla

4

2

4

2

Hospodářství

2 1.4

3

2.1

2.2

1

1

2.3

2.4

2.5

1

2.8

2.9

3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

1

1

1

1

2

2

1

1

1

1

1

1

1

2

4

4

4

5

2

1

1

2

1

2

3

3

4

1

3

5

1

1

2

1

2

12 1

7

7

2

Zemědělství

3

7

2

4

1

1

2

1

1

1

2

1

Vztahy se zahraničím 1

2

1

1

1

Oblasti ČR

1

1

1

2

4.2

4.3

5.1

5.2

5.3

5.4

1

3

1

4.1

5

2

2

8

Cestovní ruch

2.7

1

Průmysl

Doprava

2.6

4

1

1

3

1

1

2

2

1

1 1

1 1

2

2

2

3

1

1

1

1

1

2 1

1 1 1

29

1 1

2

5.5

Můj domov

2

Trochu zábavy

2

celkem

38 56 9

celkem kategorie

103

1

2

3

4

2

1 0

34 25 6

2

15 16 13 16 1

128

3 31

6

1

1

0

20 3 10

4

3

0

7

0

9

16

Největší počet úloh v PS Česká republika pro 8. a 9. ročník tvoří úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky a úlohy vyžadující pamětní reprodukci poznatků. Konkrétně nejvíce úloh je zastoupeno ze subkategorie 1.2 – úlohy na reprodukci jednotlivých faktů, čísel, pojmů apod. Dále je zde ve srovnání s ostatními PS velké množství úloh z kategorie 1.1 (13 % úloh), které nejsou pro pracovní sešity příliš vhodné. Úlohy z 3., 4. a 5. kategorie jsou v poměru k úlohám z 1. a 2. kategorie zastoupeny velmi málo. Nejvíce z nich (20 úloh) je ze subkategorie 3.6 (úlohy na hodnocení). Úlohy z posledních tří kategorií jsou v tomto PS zastoupeny z 19,8 %.

4.3.3 Zeměpis naší vlasti (nakladatelství ČGS)

Obr. 5. Obálka PS Zeměpis naší vlasti [URL 3]

Tab. 8. Hodnocení pracovního sešitu Zeměpis naší vlasti Autor

Hana Kühnlová

Rok vydání

2002 (1. vydání)

ISBN

80-86034-51-8

Počet stran

40

30

0

Učebnice k PS

Pracovní sešit navazuje na učebnici Zeměpis naší vlasti (KASTNER, J.; HOLEČEK, M.; KRAJÍČEK, L. Zeměpis naší vlasti : učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha : Nakladatelství České geografické společnosti, 1997. 95 s.). Dle webových stránek NČGS lze tento PS využít i v kombinaci s jinou učebnicí.


PS je rozdělen tematicky, každému tématu je většinou věnován jeden pracovní list, zřídka dva.


Pro vypracování některých úkolů je v PS vymezen prostor, velká část úkolů je však určena buď k ústnímu zodpovězení, zamyšlení nebo vyhledání informací (bez následného zapsání do vymezeného místa). Některé úkoly žák vypracovává mimo PS, například obkresluje na průsvitný papír nebo písemně odpovídá na zadanou otázku. Množství úkolů má formu námětů k debatám ve skupinách či rozhovorů ve dvojici, dalším výstupem takových úkolů je často prezentace názoru před třídou nebo vypracování písemné zprávy.

Typy úloh

PS obsahuje rozmanité typy úloh včetně úloh „oddychových“ (křížovky, osmisměrky). Dále se zde vyskytuje množství námětů na projekty a diskuze ve skupinách, dvojicích či v rámci celé třídy. Část úloh je zaměřena na práci s informacemi a je využitelná i v praktickém životě – úlohy na vyhledávání informací v mapě, jízdním řádu, autoatlasu apod. Sešit obsahuje také úlohy k dlouhodobějšímu postupnému zpracovávání (tvorba cestovního deníku a zakreslování navštívených míst do mapy).


Úlohy ve svých zadáních nevyžadují práci s internetovými zdroji.


Úlohy aplikovatelné na konkrétní bydliště se v PS vyskytují jednotlivě v některých pracovních listech. Na konci sešitu jsou zařazeny 4 PL týkající se jen místního regionu: Krajina, kde jsem doma, Život ve městě, Znáš dobře svoje bydliště? a Vyhlašte ve škole jarní soutěž.

Hodnocení

Protože tento PS obsahuje značné množství textu, lze říci, že svým charakterem připomíná spíše pracovní učebnici. Sešit je netradičně rozdělen, věnuje se tématům, která jsou v jiných PS obsažena spíše okrajově, např. celý pracovní list věnovaný nářečím, přípravě besedy o podnebí a počasí atd. Jak již bylo řečeno, PS obsahuje velké množství textu, který je navíc ve dvou sloupcích. Toto může působit poněkud nepřehledně, stejně jako fakt, že některé úlohy nejsou očíslovány a jiné jsou zase bez dalšího označení obsaženy v delším textu.

31

Úlohy jsou na druhou stranu velmi zajímavé a často pro pracovní sešity spíše netypické.

Obr. 6. Příklad úlohy v PS Zeměpis naší vlasti

V tomto PS se úlohy podobné té na obr. 6 vyskytují poměrně hojně. Časté jsou právě návrhy různých projektů, výletů apod., a také se zde objevují úlohy označené jako Domácí úkol, které bývají určeny ke zpracování mimo dobu výuky, například právě s rodiči, viz úloha na obr. 6. Těmito úlohami je možné rozvíjet žákův zájem o geografii místního regionu i v jeho volném čase a prohloubit tak jeho vztah k okolí.

Tab. 9. Taxace úloh v PS Zeměpis naší vlasti kategorie

1

subkategorie

1.1

s. 2 - s. 5

2 1.2

1.3

1.4

3

2.1

2.2

6

6

5

s. 6 - s. 9

2

5

6

s. 10 - s. 13

3

2

2

3

2

5

3

s. 14 - s. 17 2

8

5

2

s. 22 - s. 25

1

4

1

5

2

2

s. 30 - s. 33 s. 34 - s. 37

1

4 1

2.4

2.5

2.6

2.7

2.8

4

2

1 3

3

s. 18 - s. 21

s. 26 - s. 29

2.3

3

5

3.2

3

2

1

1

1

6 2

2

3.3

3.4

3.5

3.6

4.1

2

2

1 1 2

2

3

1

1

1

2

1

1

1

1

4.2

5.2

5.3

5.4

2

1

1

1

3

3

2

1 2

4.3

5.1

5.5

1

3

1

1 1

32

5

1

1

2 1

3.1

2

2.9

4

1

1

1

2

1

1

1

1

2

1

1

2

1

3

1

1

1 1

1

1

1

s. 38 - s. 40

2

celkem

9

celkem kategorie

41

32 0

0

30 21 2

5

16 3

8

11 0

96

3

15 0

2

0

29

2

1

10

9

3

11 23 1

37

4 10 3

4

21

PS obsahuje oproti jiným sešitům poměrně vyrovnané počty úloh ze všech kategorií použité taxonomie. Nejvíce úloh je zde z kategorie vyžadujících jednoduché myšlenkové operace s poznatky (96 úloh, tj. 43 %). Nejčastěji zastoupenými subkategoriemi jsou 1.2 (14 %) a 2.1 (13 %). Úlohy vyžadující složitější myšlenkové operace s poznatky, úlohy vyžadující sdělení poznatků a úlohy vyžadující produktivní myšlení jsou zde ve srovnání s ostatními PS zastoupeny hojně, dohromady tvoří přibližně 39 % všech úloh. Z nich je nejvyšším počtem zastoupena subkategorie 4.3 – samostatné písemné práce, výkresy, projekty apod. Pracovní sešit Zeměpis naší vlasti je přepracovaným vydáním PS z roku 1994 Znám Českou republiku od stejné autorky.

Obr. 7. Obálka PS Znám Českou republiku z r. 1994 (vlastní scan)

Díla Znám českou republiku a Zeměpis naší vlasti se od sebe liší pouze v malé míře, naprostá většina úkolů je stejná. V sešitě Zeměpis naší vlasti jsou aktualizována data, se kterými mají žáci pracovat (např. počty obyvatel z r. 1991 resp. 2001). Některé úkoly jsou v novějším PS vypuštěny, jiné přidány, další mírně upraveny (formálně nebo obsahově). Kapitolami, kde lze pozorovat větší rozdíl mezi těmito dvěma PS, jsou kapitola o osídlení (Městečka, města, velkoměsta) a kapitola Okresní města resp. Kraje a bývalé okresy. I

33

3

v těchto kapitolách je však část úkolů v obou sešitech shodná. Z toho důvodu nebyly hodnoceny oba tyto pracovní sešity, ale pouze ten novější z nich. Několik úloh z tohoto PS se pak dále objevuje i v dalších dílech H. Kühnlové – PU Tady jsem doma aneb poznej dobře svoje bydliště (KÜHNLOVÁ, H. 1998) a Život v našem regionu (KÜHNLOVÁ, H., 2007).

4.3.4 Zeměpis 4 – pracovní sešit (Prodos)

Obr. 8. Obálka PS Zeměpis 4 – pracovní sešit [URL 4]

Tab. 10. Charakteristika pracovního sešitu Zeměpis 4 – Pracovní sešit Autor

Vít Voženílek, Zdeněk Szczyrba

Rok vydání

2002, 1. vydání

ISBN

80-7230-118-7

Počet stran

63

Učebnice k PS

VOŽENÍLEK, V.; SZCZYRBA, Z. Zeměpis 4 : Česká republika : naše vlast – Česko, kraje České republiky. Olomouc : Prodos, 2002. 109 s. V PS se objevuje jen jeden úkol, ke kterému je potřeba i tato učebnice (úkol 2 na straně 8), většího využití při vypracování úkolů dosahuje internet a dále vlakové jízdní řády, školní atlas, autoatlas atd.


Sešit obsahuje 8 tematických PL (např. Podnebí, Hospodářství,...), tématem dalších PL jsou jednotlivé kraje ČR. Každý kraj je rozdělen do tří PL – jeden o přírodě, jeden o kraji obecně a jeden na konkrétní téma, týkající se daného

34

kraje (např. Jihomoravský kraj – energetika). Ten je určen k řešení nejen v rámci kraje, ale i v rámci celé ČR či v případě energetiky i v rámci Evropy. Prostor v PS k vyplnění úkolů

V pracovním sešitě je dostatek místa pro vypracování všech úkolů, jsou zde i předkreslené některé tabulky či osy grafů.

Typy úloh

Oproti ostatním PS se v tomto nachází mnohem více úkolů zaměřených na sestrojování grafů a práci s tabulkami. Také se zde vyskytuje mnoho obrysových map, do kterých žáci zakreslují či s nimi dále jinak pracují.

Využití internetových

K vypracování několika úloh je nutné využít internet. V některých těchto úkolech není uvedeno, jaké konkrétní webové stránky má žák použít,

zdrojů

v jiných je uvedena konkrétní adresa, avšak vzhledem k roku vydání sešitu jsou některé z těchto odkazů již nefunkční. (Např. dvě ze tří adres v úkolu 2 na straně 7, přičemž třetí z adres je navíc zadána chybně.)


Místnímu regionu není věnován samostatný oddíl.

Hodnocení

V PS se nachází celkem 4 úlohy, ve kterých žák pracuje s místem svého bydliště. Sešit nabízí nahlížení na témata nejen v krajském měřítku, ale i v širším kontextu. Je uživatelsky přátelský, obsahuje úkoly běžné i neobvyklé a v mnoha případech zajímavé. Sešit činí méně přehledným fakt, že kapitoly nezačínají většinou na nové straně.

Obr. 9. Příklad úlohy z PS Zeměpis 4

35

Jak již bylo uvedeno v tabulce 10, v tomto PS se často objevují úlohy, ve kterých žák pracuje s grafem, případně i tabulkou. Proto byla vybrána jako typická pro tento sešit právě úloha na obr. 9. Zde mají žáci sestrojit graf vývoje počtu obyvatel ve čtyřech městech za určité časové období. Úlohy, kde má žák sestrojit graf, většinou však již nenásledují žádné doplňující otázky, kde by žák mohl interpretovat vynesené hodnoty.

Tab. 11. Taxace úloh v PS Zeměpis 4 kategorie

1

subkategorie

1.1

2 1.2

1.3

1.4

Poloha, inf. z., povrch 3

3

2.1

2.2

2 2

2.3

2.4

2.5

2.6

1

1

2

1

2

1

1

2

1

3

1

2

2

Podnebí, vod., kraj.

2

1

Obyv., hosp.

3

2

Praha + SČ

4

5

2

JČ + PLZ

8

6

5

KV + ÚST

2

3

6

2

LIB + HK

5

4

6

2

PAR + VYS

6

9

5

3

JMH + OLO

5

5

7

2

ZL + MS

2

4

4

celkem

40 39 0

celkem kategorie

79

0

1

39 8

3

2

1

1

1

0

2.8

1

2.9

1

1 1

1

3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

4.1

5 4.2

4.3

5.1

5.2

5.3

5.4

5.5

1 1

1 1

2 1

1

6

2

1

1

1

1

1

3

9 1

2.7

4

1

2

1

2

4

4

1

25 12 6

98

1

3

1

1

1

3

2

1

1

3

4

26 8 37

2

1 0

0

1

1

2

2

6 7

0

1

2

2

0

8

Při srovnání s ostatními PS je patrný vyšší počet úloh (26 úloh, tj. 11 %) ze subkategorie 3.1 – úlohy na překlad (transformaci). Do této kategorie jsou řazeny úlohy, jejichž řešením je grafické vyjádření, nebo naopak úlohy, kdy má žák vyčíst zadané údaje z grafu. Největší množství úloh je zde zastoupeno ze subkategorií 1.1, 1.2 a 2.1 (každá 17 % úloh), naopak velmi malé množství úloh z kategorií 4 a 5 (celkem 6,5 %).

36

3

1

4.3.5 Zeměpis 8 pro ZŠ a VG (Fraus)

Obr. 10. Obálka PS Zeměpis 8 pro ZŠ a VG [URL 5]

Tab. 12. Hodnocení pracovního sešitu Zeměpis 8 pro ZŠ a VG Autor

Jana Peštová, Milan Jeřábek, Jiří Anděl

Rok vydání

2006

ISBN

8072384872

Počet stran

64, z toho 27 Česká republika

Učebnice k PS

PS je vydáván k učebnici Zeměpis 8 (JEŘÁBEK, M.; ŠTĚRBA,B. Zeměpis 8 : učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus 2006. 128 s.) úkoly se však na tuto učebnici neodkazují.


České republice je v tomto PS věnována druhá polovina sešitu, první se zabývá Evropou. Uprostřed PS je vložena příloha s názvem Přehled učiva, kde jsou v tabulkách heslovitě shrnuty základní údaje o Evropě, jejích regionech, Evropské unii, o České republice a jejích regionech. Na konci této přílohy je zařazen výkladový slovníček pojmů (např. alpínské vrásnění, hrubý domácí produkt, kopanice apod.) a dále seznam internetových zdrojů pro vyhledávání geografických dat a informací. Část věnovaná České republice (PS používá pojem Česko) začíná na straně 38 a obsahuje 6 kapitol vymezených tematicky (Česko v Evropě, Přírodní poměry, Ochrana krajiny a přírody, Obyvatelstvo a osídlení, Hospodářství a regiony), dále 14 kapitol vymezených regionálně – podle krajů. Poslední dvě kapitoly mají název Od izolace k přeshraniční spolupráci a Kam se v Česku podívat a proč?.

37


Všechny úkoly jsou určeny k vypracování přímo do PS, kde je vymezen dostatek místa. Ve srovnání s jinými PS obsahuje tento spíše méně úloh a je zde dostatek prostoru pro případné další poznámky např. na okrajích stránek.

Typy úloh

Nevyskytují se zde úlohy čistě zábavného charakteru (křížovky apod.), častým typem úlohy je vyhledávání a zjišťování informací. Obsahuje oproti jiným PS velmi málo grafů či tabulek a úkolů určených k práci s nimi. V PS je velké množství obrysových map či výřezů z nich (23 z 27 stran obsahuje obrysovou mapu).


PS obsahuje i úlohy, při jejichž vypracování je třeba použít internet. V PS jsou přímo uvedeny stránky, jež má žák použít. Některé z nich již bohužel nefungují (např. www.phare.cz), většina však ano.


Místnímu regionu žáka není věnována samostatná kapitola, ale množství úkolů je zaměřeno právě na žákovo bydliště, zejména v PL Obyvatelstvo a osídlení. Úlohy zaměřené na místní region se věnují mimo jiné i praktickým informacím, např. má žák zjistit, kde je v jeho městě možný zápis do katastru nemovitostí, kde se registrují nezaměstnaní apod.

Hodnocení

Sešit je přehledně zpracovaný, je dobré, že každá další kapitola začíná na nové stránce. Pracovní list o každém kraji má vždy podtitul, který není vždy nejlépe zvolený, např.: Pardubický kraj – když se řekne „Velká pardubická“, kdy v PL o Velké pardubické není dále žádná zmínka. Dalším příkladem nevhodně zvoleného podtitulu je Ústecký kraj, který je popsán negativní charakteristikou jako území negativně poznamenané člověkem. Úlohy v tomto PS jsou přiměřeně náročné žákům 8. třídy, a protože úloh není mnoho a většinou nejsou časově náročné, je reálné zvládnout všechny úlohy během vyučování.

Obr. 11. Příklad úlohy z PS Zeměpis 8 pro ZŠ a VG

38

Příklad úlohy na obr. 11 byl vybrán proto, že podobné úlohy se v ostatních PS / PU příliš nevyskytují. Na této úloze lze pozorovat několik znaků typických pro tento pracovní sešit. Především je to možné využití internetového zdroje při vypracování úlohy, ale je zde také nabídnuta alternativa v podobě mapy v jízdním řádu ČD. Žák v této úloze má dokreslit naznačené schéma, pomocí kterého si upevní svoji orientaci v rámci České republiky a zopakuje si, která města jsou krajská.

Tab. 13. Taxace úloh v PS Zeměpis 8 pro ZŠ a VG* kategorie

1

subkategorie

1.1

2 1.2

1.3

1.4

3

2.1

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

1

1

1

Evr+Přír.+Ochr.

6

6

4

Obyv.+Hosp.+Reg. 1

6

6

7

Praha, SČ, JČ

1

5

1

2

PLZ, KV, ÚST

1

5

3

2

1

1

LIB, HK, PAR

7

2

3

2

1

VYS, JHM, OLO

4

2

1

1

ZL, MS

4

1

1

Spolupr.+Kam se..

3

celkem

3

celkem kategorie

43

40 0

1 0

2.7

2.8

2

2

1

1

1

2.9

4

3.1

3.2

3

1

3.3

3.4

3.5

3.6

1

1

5.1

1

5.4

5.5

1 1

1

1

2

2

1

1

1

1

1

1 1

9

5.3

2

1

3

5.2

1

1

21 21 5

4.3

1

1

3

4.2

1

4

1

4.1

5

2

1

10 1

73

4 10

2

1

0

1

2

3 6

0

3

1 0

2

0

5

*Hodnoceny byly pouze úlohy od str. 38 – část Česko

Nejvíce jsou v tomto PS zastoupeny úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky a úlohy vyžadující pamětní reprodukci poznatků. Největší počet úloh (29 %) je zde ze subkategorie 1.2 – úlohy na reprodukci jednotlivých faktů. Dále jsou zde značně zastoupeny subkategorie 2.1 a 2.2 (každá 15 %), přičemž většinou v těchto úlohách jde o vyhledávání informací na internetu. Poslední tři kategorie úloh jsou v tomto PS zastoupeny velmi málo, dohromady tvoří pouze 15 % všech úloh. Ze subkategorií jsou z těchto tří skupin nejvíce zastoupeny úlohy na transformaci v počtu 4 úloh.

39

4.3.6 Život v našem regionu – praktická učebnice (Fraus)

Obr. 12. Obálka PU Život v našem regionu [URL 6]

Tab. 14. Hodnocení pracovní učebnice Život v našem regionu Autor

Hana Kühnlová

Rok vydání

2007 (1. vydání)

ISBN

978-80-7238-489-1

Počet stran

64 barevných stran

Příručka

K této PU je vydávána příručka učitele (KÜHNLOVÁ, H. Život v našem regionu : pro základní školy a víceletá gymnázia : příručka učitele. Plzeň : Fraus, 2007. 74 s.), která obsahuje pohled autorky Hany Kühnlové na výuku geografie místního regionu. Autorka zde zdůvodňuje důležitost poznávání místního regionu ve všeobecném vzdělávání a popisuje jeho význam. Navrhuje využití méně častých metod výuky – brainstorming, kooperativní výuka atd. Druhá část této příručky je metodickou příručkou k jednotlivým kapitolám pracovní učebnice, jsou zde zdůrazněny záměry, cíle, klíčové kompetence, popsány metody a formy výuky a příklady širších souvislosti. Také je zde popsáno, jak tato kapitola rozvíjí osobnost žáka. Dále průvodce učebnicí obsahuje popis obrazového materiálu, úkolů na tzv. boční liště a přehled příkladů kontrolovatelných výstupů. V závěru této příručky učitele jsou obsaženy návrhy na školní geografické projekty a kapitola věnující se stanovení cílů výuky.

40


PU obsahuje kapitoly Místo kde žijeme, Jakou hodnotu má příroda?, Historie, kultura, tradice, Lidé v našem regionu, Města, městečka, vesnice, Jak hospodaříme?, Žijeme zdravě, kulturně a příjemně?, Budoucnost je naše věc a Můj domov. Každá z těchto kapitol dále obsahuje až pět podkapitol, z nichž každá je zpracována na 2 strany (s výjimkou podkapitoly Náš region na mapách, která má 4 strany).

Prostor v PU k vyplnění úkolů

Prostor k vyplnění úloh zde není vymezen, žák úlohy vypracovává buď mimo PU na papír nebo je odpověď vyžadována ve formě ústního sdělení. Autorka v metodické příručce ani nedoporučuje kopírování listů žákům a následné vepisování odpovědí a poznámek.

Typy úloh

Pracovní učebnice Život v našem regionu nabízí mnoho námětů na projekty, činnosti ve volném čase (např. fotografování památného stromu v různých ročních obdobích) a návrhů mezipředmětových aktivit.


K vypracování velkého množství úloh je třeba použít internet a zjištěná data dále zpracovat, případně okomentovat. U většiny těchto úloh není uvedena konkrétní webová adresa, kterou má žák použít.


Místního regionu se týká naprostá většina úloh v této PU. Pouze několik málo úloh je řešeno v rámci celého státu, případně globálně (např. Napiš úvahu na téma: Jak můžeme svým chováním přispívat k udržitelnosti života na planetě Zemi?).

Hodnocení

Je patrné, že autorka se snaží žáky podnítit k hrdosti na své město či svou vlast a k objevování okolí ve volném čase, pozorování přírody a různých jevů každodenního života. Žák při práci s touto učebnicí rozšiřuje své komunikační dovednosti při různých diskuzích a další klíčové kompetence PU je moderně zpracovaná a je pro žáky jistě velmi motivující k poznávání místního regionu. Při běžné hodinové dotaci však není možné zvládnout ve vyučovacích hodinách všechny úkoly z učebnice už proto, že množství úloh je řešeno mimo školu. I pokud by tato PU při výuce zeměpisu na ZŠ byla využita jen z části, bylo by to jistě pro žáky přínosné.

41

Obr. 13. Příklad úlohy z PU Život v našem regionu

Tato úloha byla jako příklad vybrána proto, že ukazuje několik znaků typických pro úlohy v PU Život v našem regionu. Objevují se zde často náměty na projekty, které jsou určené k vypracování jindy než přímo v hodině zeměpisu, a to ve skupinách. Dále je úloha typická svým environmentálním zaměřením. Často v této PU můžeme také naleznout úlohy, které žáky nabádají k pozorování okolní krajiny a jejímu fotografování.

Tab. 15. Taxace úloh v PU Život v našem regionu kategorie

1

subkategorie

1.1

2 1.2

1.3

Úvod + Místo kde

3

Příroda Kultura

2.1

2.2

1

8

3

2

1

11

5

2

4

1

10

4

1

4

7

4

Města

1

10

2

Hospodářství

3

3

2

Způsob života

5

3

Budoucnost

2

Lidé

1

celkem

1

celkem kategorie

21

17 3

1.4

3

0

56

2.3

1

2.4

1

2.5

2.7

2.8

7

5

5

5

2

4

1

2.9

3.1

3.2

1

4

5

4

3

2

1

2

1

2

5

3

5

2

3

4

8

6

4

5

3

1

1

1

35 2

25 29 0

5 1 1

23 5

2.6

6

1

4

181

3

1

5 53

3.3

4.2

4.3

5.1

5.2

3

6

3

2

4

6

1

1

1

2

4

1

4

4

3

2

1

7

1

3

7

1

1

1

3

4

3

2

3

4

2

3

5

1

6

1

2

5

18 0

3.4

0

3.5

0

3.6

4.1

5 5.4

5.5

1

3

3

1

2

1

1

1

2

1

30 13 23 36 6 72

5.3

1 2

1

1

5

3

1

3

3

4

13 4

14 11

48

Ve srovnání s analyzovanými pracovními sešity se tato pracovní učebnice odlišuje především skladbou úloh. Nachází se zde 72 úloh (tj. 19 %) vyžadujících sdělení poznatků a 48 úloh (tj. 13 %) vyžadujících tvůrčí myšlení. Naproti tomu úloh z 1. kategorie je zde nejmenší počet (6 %). V této PU převažují sice úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky, z nichž největší počet úloh jsou úlohy na zjišťování faktů (2.1), ale oproti úlohám ve starších PS zde jde mnohem více o vyhledávání informací prostřednictvím 42

internetu. Za zmínku stojí také vysoký počet úloh ze subkategorie 4.3 (36 úloh, tj. 10 %) – samostatné písemné práce, výkresy, projekty apod., což je nejvyšší počet tohoto typu ze všech analyzovaných PS a PU.

4.3.7 Zeměpis 9 pro ZŠ – Česká republika – Nová řada dle RVP (SPN)

Obr. 14. Obálka PS Zeměpis 9 – pracovní sešit [URL 7]

Tab. 16. Charakteristika pracovního sešitu Zeměpis 9 pro ZŠ - Česká republika – Nová řada dle RVP Autor

Jaromír Rux, Miroslava Vaněčková

Rok vydání

2009

ISBN

798-80-7235-440-5

Počet stran

64

Učebnice k PS

Sešit je vydáván k učebnici Zeměpis pro 8. a 9.ročník ZŠ (CHALUPA, P.; HORNÍK, S.: Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy. Praha : SPN – pedagogické nakladatelství, 2005. 71 s.). Některé úlohy se odkazují na informace v této učebnici, se kterými má žák dále pracovat.


Pracovní sešit je rozdělen do 28 kapitol, z nichž 14 je věnováno jednotlivým krajům České republiky. Zbylé kapitoly zahrnují úlohy týkající se polohy, přírodních poměrů, obyvatelstva a hospodářství ČR. Navíc je na konci PS zařazeno několik pracovních listů, které obsahují rozšiřující učivo, různé soutěže nebo hry.


Naprostá většina úkolů je určena k vyplnění přímo do pracovního sešitu, některé úlohy jako například návrhy projektů žáci vypracují mimo PS.

43

PS obsahuje běžné typy úloh včetně zábavných (křížovky a „skrývačky“). Častým typem úloh jsou úlohy na reprodukci faktů.

Typy úloh

Sešit obsahuje také několik námětů k tvorbě projektů či ke skupinové práci, z nichž většina z nich je popsána v samostatné kapitole zařazené na konci PS. Kromě velké míry využití internetových zdrojů je tento PS zajímavý také tím, že k vypracování množství úkolů je třeba také použití map či turistických průvodců.


Značné množství úkolů je určeno ke zpracování s využitím internetových zdrojů. V porovnání s ostatními posuzovanými PS se jedná o největší procento. Především v části týkající se krajů ČR je většina úloh určena k vypracování s pomocí internetu.


Nejbližšímu okolí bydliště žáka není v tomto PS věnována samostatná kapitola. Sešit však obsahuje několik úloh, kdy má žák popsat či zjistit, jaká je tato situace v žákově bydlišti, místě školy či v místním regionu. Část sešitu věnovaná jednotlivým krajům může být pro žáky monotónní, protože úkoly jsou pro všechny kraje stejné, maximálně s drobnými obměnami.

Hodnocení

Sešit obsahuje mnoho úloh vyžadujících pamětní reprodukci poznatků, které jsou spíše než do pracovního sešitu vhodné do testu. Kladem PS je značné využití internetových stránek k vypracování úkolů, přičemž internetové zdroje jsou zvoleny ve většině tak, aby byly ještě dlouhou dobu funkční. Často internetový zdroj není přímo doporučen, ale je na žákovi, kde informace vyhledá.

Obr. 15. Příklad úlohy z PS Zeměpis 9 pro ZŠ

44

Na ukázku byla z PS Zeměpis 9 vybrána úloha na obr. 15. Podobná úloha se v pracovním sešitu opakuje u každého kraje. Žák má pracovat s internetem, případně s jiným informačním zdrojem (mapa, turistický průvodce,...). Při vyplňování vynechaných míst se dozví vždy něco z místopisu daného kraje. Jen výjimečně je zadána konkrétní internetová adresa, ze které má žák čerpat informace.

Tab. 17. Taxace úloh v PS Zeměpis 9 pro ZŠ - Česká republika – Nová řada dle RVP kategorie

1

2

subkategorie

1.1

1.2

Evropa, poloha

3

5

Přírodní poměry

6

22

Obyv. a sídla

1

Průmysl + Zeměd.

5

1.3

1.4

3

2.1

2.2

7

4

6

4

2

6

1

2

6

4

7

1

5

1

2

3

2.4

1

2.5

2.6

1

2

2.7

1

2.9

3.1

2

1

7

1

4

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

4.1

1 1

1

4.2

4.3

5.1

4

1 1

1

2

1

2

JČ + PLZ

4

2

2

2

2

KV + ÚST

4

2

2

2

2

LIB + HK

4

3

2

2

2

PAR + VYS

4

2

2

2

2

JHM + ZL

4

2

3

2

2

OLO + MS.

4

2

4

2

2

1

Něco navíc + Nej

45

celkem

18 132 7

celkem kategorie

157

5.5

1

2

Test + Náměty

5.4

2

5

5

5.3

1

Praha + SČ

20

5.2

2

3

2

16

2

2.8

5

Doprava, služby

Závěr. test + Soutěž

4

2.3

4

2

1

1

2 3

2

5

39 6

8

16 0

54 37 1

0

6

2

150

2 9

2

1

0

0

4

1 26

15 10 14 0

0

18

Tento PS se vyznačuje především naprostou převahou prvních dvou kategorií úloh nad zbývajícími třemi, kterých se zde vyskytuje velmi málo. Úloh z prvních dvou kategorií je v tomto PS 85 %, zbylé tři kategorie jsou tedy zastoupeny pouze 15 % úloh. Úloh na složitější myšlenkové operace s poznatky (kategorie 3) je zde jen 9, tj. necelá 3 %. Nejčastějším typem úlohy jsou úlohy na reprodukci faktů, čísel a pojmů (1.2), kterých je zde 37 %, druhým nejčastějším typem jsou úlohy na zjišťování faktů (2.1) – 15 %, kdy většina z nich požaduje zjišťování faktů prostřednictvím internetu.

45

4

0

PS Zeměpis 9 pro ZŠ - Česká republika – Nová řada dle RVP je přepracovaným vydáním pracovního sešitu Zeměpis České republiky pro 8. a 9. ročník základní školy z roku 2003 od stejných autorů. (RUX, J.; VANĚČKOVÁ, M.: Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy : pracovní sešit. Praha : SPN – pedagogické nakladatelství, 2003. 51 s.)

Obr. 16. Obálka PS Zeměpis České republiky – pracovní sešit z r. 2003 [URL 8]

PS Zeměpis České republiky (2003) a Zeměpis 9 pro ZŠ (2009) se od sebe liší pouze mírně. Ve starším sešitě je u řady úkolů napsáno, kde má žák informace zjistit (odkaz na konkrétní mapu v atlase, v učebnici, případně je zde pokyn, aby žák hledal na internetu), v novém PS již tyto instrukce většinou chybí a je na žákovi samotném, kde informaci vyhledá. Dále se zmiňované PS liší v členění druhé poloviny, kdy sešit z r. 2009 je rozdělen do kapitol podle krajů, kdežto starší zpracování sešitu je děleno na deset jinak vymezených oblastí (obr. 17).

46

Obr. 17. Členění oblastí v PS Zeměpis České republiky z roku 2003 1 Praha, 2 Hradec Králové, Pardubice a okolí, 3 Ústí nad Labem, podkrušnohorské pánve a Karlovarsko, 4 Plzeň a oblast jihozápadních a středních Čech, 5 České Budějovice a Jihočeské pánve, 6 Liberec a oblast severních a severovýchodních Čech, 7 Jihlava a Českomoravská vrchovina, 8 Brno, Zlín, úvaly a Karpaty na jižní Moravě, 9 Olomouc, střední Morava a Jeseníky, 10 Ostrava a Karpaty na severní Moravě (Rux,

Vaněčková, 2003; vlastní úprava)

Princip úkolů v tomto oddílu je však v obou PS podobný: v každé oblasti žák doplní údaje do obrysové mapy, poznává známá místa na fotografiích, zobecňuje, co je pro tuto oblast typické, zpracovává program třídenního výletu v této oblasti a doplňuje informace v úkolu zvaném Hledáme poklad. Pouze v jednom ze šesti úkolů se PS odlišují, a to v úloze 3, kdy v nové verzi sešitu žáci vždy zpracovávají ve skupinách referát na zadaná témata s pomocí internetu a v PS z roku 2003 jde v úloze 3 vždy o vyjmenování nebo popis faktů (např. na str. 40, oblast Jihlava a Českomoravská vrchovina: V této oblasti se nacházejí tři památky zapsané v seznamu UNESCO. Dvě z nich jsou v kraji Vysočina a jedna patří do Pardubického kraje. Které to jsou a co o nich víte?). V sešitě z r. 2003 v této části není vyžadováno využití internetových zdrojů, kdežto v novějším zpracování PS je v úvodu tohoto celku uveden pokyn, které úlohy jsou určeny ke zpracování s pomocí internetu. Poslední část je také až na malé detaily stejná, přičemž novější vydání PS obsahuje navíc dvojstránku s fotografiemi známých míst v České republice, která žáci mají za úkol pojmenovat.

4.3.8 Srovnání vybraných pracovních sešitů a pracovních učebnic Sešity byly srovnávány na základě procentuálního zastoupení jednotlivých typů úloh podle výsledků analýzy dle taxonomie D. Tollingerové (ŠVEC, 2004) a dále na základě indexu variability zavedeného A. Wahlou (WAHLA, 1983)

47

Srovnání PS a PU na základě taxonomie úloh dle D. Tollingerové V grafu na obr. 18. je zobrazeno zastoupení jednotlivých typů úloh ve vybraných PS a PU. Ty jsou v grafu seřazeny od nejlépe hodnoceného po nejhůře hodnocený, přičemž za lépe hodnocené považujeme PS a PU s větším zastoupením úloh z kategorií 3, 4 a 5, do kterých se řadí úlohy s využitím náročnějších myšlenkových operací.

100% 90% 80% 70% 60%

5. 4. 3. 2. 1.

50% 40% 30% 20% 10% 0% Moby Dick PU

Fraus PU

ČGS

Prodos

Fortuna

Fraus PS

SPN

Obr. 18. Srovnání procentuálního zastoupení jednotlivých typů úloh ve vybraných PS a PU

Graf na obr. 18 ukazuje srovnání zkoumaných pracovních sešitů a pracovních učebnic. Ve všech PS a PU je největším podílem úloh zastoupena kategorie 2 (úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace), která je zastoupena 40,1 – 63,1 % úloh, s výjimkou PS od nakladatelství SPN (RUX, J., VANĚČKOVÁ, M., 2009), kde nejvíce úloh tvoří úlohy vyžadující pamětní reprodukci poznatků (kategorie 1). Tato kategorie úloh byla nejméně zastoupena v pracovních učebnicích (Fraus PU a Moby Dick PU) – 5,2 a 5,6 %. Z pracovních sešitů je tato kategorie nejmenším podílem zastoupena v PS nakladatelství ČGS (KÜHNLOVÁ, H., 2002), a to 18,3 %. Tento PS má také největší podíl úloh vyžadujících produktivní myšlení ze všech sešitů (9,4 %), podílem těchto úloh jej převyšují pouze obě PU. Nejméně úloh z této kategorie obsahují PS Prodos (VOŽENÍLEK, V., SZCZYRBA, Z., 2002) a Fraus (PEŠTOVÁ, J., JEŘÁBEK, M., ANDĚL, J., 2006), a to 3,5 a 3,6 %. 48

Ve všech PS jsou druhým nejčastějším typem úlohy z 1. kategorie – úlohy vyžadující pamětní reprodukci poznatků. Zastoupení úloh 3. a 4. kategorie (úloh vyžadujících složitější myšlenkové operace s poznatky a úloh vyžadujících sdělení poznatků) se ve zkoumaných PS a PU také velmi lišilo. Největší podíl úloh z těchto dvou kategorií obsahuje PU Moby Dick (KÜHNLOVÁ, H., 1998), dále PU Fraus (KÜHNLOVÁ, H., 2008) a PS ČGS (KÜHNLOVÁ, H., 2002). Nejméně úloh vyžadujících složitější myšlenkové operace s poznatky obsahuje PS SPN (RUX, J., VANĚČKOVÁ, M., 2009) - 2,5 %, nejméně úloh (3,1 %) vyžadujících sdělení poznatků se nachází v PS Prodos (VOŽENÍLEK, V., SZCZYRBA, Z., 2002). Ten naopak obsahuje největší podíl úloh ze 3. kategorie ze všech PS (16,2 %). Celkově lze říci, že nejvyrovnanější podíl úloh z kategorií 3, 4 a 5 obsahují PU Moby Dick a PU Fraus, z PS je to sešit od nakladatelství ČGS, který je od stejné autorky jako zmiňované pracovní učebnice, a jak již bylo napsáno výše, také připomíná svým charakterem spíše pracovní učebnici. Na základě malého podílu úloh z posledních tří kategorií jsou pak nejhůře sestaveny pracovní sešity nakladatelství Fraus a SPN. Srovnání PS a PU na základě indexu variability (Iv) Index variability zavedl A. Wahla (WAHLA, 1983). Tento index vyjadřuje, jaké procento z možných typů úloh je v daném PS (PU) použito. Index variability (Iv) je vyjádřen vzorcem Iv=PÚ/PM, kde PÚ je počet použitých typů úloh a PM je počet možných typů úloh. Hodnota PM je v případě taxonomie D. Tollingerové rovna 27.

Tab. 18. Index variability vybraných PS a PU PÚ

Iv

Moby Dick PU

25

0,93

Fortuna

22

0,81

ČGS

22

0,81

Fraus PU

22

0,81

Fraus PS

21

0,78

Prodos

20

0,74

SPN

20

0,74

průměr 0,80

Z tabulky lze vyčíst, že nejvyššího indexu variability a tedy i největšího počtu typů úloh bylo dosaženo v pracovní učebnici Tady jsem doma (KÜHNLOVÁ, H., 1998) od 49

nakladatelství Moby Dick, která dosáhla hodnoty Iv 0,93. Nejmenší hodnoty Iv rovné 0,74 dosáhly PS nakladatelství Prodos (VOŽENÍLEK, V., SZCZYRBA, Z., 2002) a SPN (RUX, J., VANĚČKOVÁ, M., 2009), kde tedy bylo využito přibližně tří čtvrtin z možných typů úloh. Průměrně bylo v pracovních sešitech a pracovních učebnicích využito 80 % typů úloh, což vyplývá z průměrné hodnoty indexu variability. Všechny typy úloh byly zastoupeny alespoň v jednom PS či PU, s výjimkou úloh náležících do subkategorie 1.4 (úlohy na reprodukci větších textových celků, básní apod.).

50

5 NÁVRH PRACOVNÍHO SEŠITU 5.1 Etapy tvorby pracovního sešitu Při tvorbě pracovního sešitu je možné rozlišit tři etapy: analytickou, syntetickou a optimalizační. Analytická etapa se zakládá na ujasnění a specifikaci učebních cílů a didaktických funkcí, které má plnit, dále na důkladné obsahové analýze příslušného učiva a myšlenkových operací žáků, potřebných na jeho osvojení prostřednictvím řešení učebních úloh. (…) Těžištěm syntetické etapy tvorby je samotné sestavení obsahu, vlastní formulace různých typů úloh a jejich zařazení do logické posloupnosti s uplatněním příslušného nonverbálního materiálu (grafického, kartografického, ilustračního apod.). (...) V optimalizační etapě se pracovní sešit postupně experimentálně ověřuje na vzorku žáků jedné třídy, případně i více tříd z různých škol a lokalit. Pedagogický experiment se realizuje v úzké spolupráci s učiteli zeměpisu a ve shodě s časově-tematickým plánem učiva. (…) Analýza směřuje k celkové korekci pracovních listů po obsahové i formální stránce a vypracování upravené verze (ŠVEC in ZAŤKOVÁ, SOVIŠOVÁ, 1995).

5.2 Postup při návrhu pracovního sešitu k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje 5.2.1 Analytická etapa Nejprve byly analyzovány vybrané PS a PU ze zeměpisu a zkoumány typy úloh, které obsahují, a také to, jaké myšlenkové operace jsou při vypracovávání těchto úloh využívány. Dále byly stanoveny hlavní učební cíle: PS k atlasu má za úkol žáka vést nejenom k tomu, aby lépe pracoval s mapou, porozuměl jí a dovedl pracovat s informacemi v atlase, ale také k tomu, aby co nejlépe poznal region svého bydliště, přemýšlel nad různými vztahy v něm a dovedl správně interpretovat získané informace. Dalším cílem je, aby žák dovedl k vybranému učivu či situacím uvádět příklady ze svého okolí.

5.2.2 Syntetická etapa V syntetické etapě byl nejprve sestaven návrh koncepce a obsahové struktury PS, který je podrobněji popsán v kapitole 5.4. V souladu s tímto návrhem pak byly tvořeny úkoly a jejich pořadí v jednotlivých PL.

51

Byla brána v potaz také doporučení, která uvádí v knize Moderní vyučování G. Petty (1996), například: •

Prvních několik otázek zvolte tak, aby byly velmi jednoduché. Dodají žákům sebedůvěru.

•

Žáci by měli dostat příležitost vyzkoušet si nové schopnosti a znalosti na jasných úkolech. Nesnažte se žáky nachytat. Složitější otázky by měly přijít na řadu, až žáci pochopí základní postupy a dobře si je procvičí. Klíčem k motivaci je úspěch.

•

Alespoň poslední otázka by měla být otevřená, jinak se stane, že žáci, kteří bývají rychle hotovi, nebudou mít co na práci. (PETTY, 1996)

Vzhledem k zaměření pracovního sešitu na práci s atlasem Jihomoravského kraje spadá velká část úloh v taxonomii dle D. Tollingerové do subkategorie 2.1 – úlohy na zjišťování faktů, které se uplatňují jak při práci s atlasem, tak při práci s různými webovými stránkami. Při vytváření úloh však bylo snahou, aby byly zařazeny v dostatečné míře i úlohy z dalších kategorií.

5.2.3 Optimalizační etapa První testování pracovních listů proběhlo v březnu 2012 na gymnáziu v Brně – Řečkovicích. Na testování se podílelo sedmnáct žáků 7. ročníku osmiletého gymnázia ve věku 17 – 18 let. Septima byla po konzultaci s vyučujícím vybrána proto, že se v tomto ročníku probírá učivo týkající se České republiky. Práce s atlasem místního regionu je tedy v souladu s tematickým plánem učiva. Pro testování bylo vybráno sedm pracovních listů, z nichž dva jsou určeny k vypracování s pomocí internetu (symbol @). Jednalo se o tyto PL: Obyvatelstvo I, Obyvatelstvo II, Kulturní památky, zajímavosti, ubytování, Cesty za hranice (nejen) Jihomoravského kraje @, Zdravotnictví, Ochrana životního prostředí, Ochrana životního prostředí @. Během přibližně 30 minut vypracoval každý žák 1 – 2 pracovní listy a ke každému z nich vyplnil krátký dotazník, který je přiblížen v kapitole 8 (Výstup z praxe), stejně jako výsledky testování a na jeho základě provedené korektury. Tímto testováním byly zjištěny předběžné výsledky, ale vzhledem k malému počtu vypracovaných PL proběhlo další testování. Druhé testování bylo provedeno v dubnu 2012 na Gymnáziu tř. kapitána Jaroše. Zde žáci 3. ročníku (ve věku 18 – 19 let) vyplňovali pracovní listy ve dvojicích a bylo takto vyplněno 11 pracovních listů. Zde byly testovány pracovní listy Obyvatelstvo II, Kulturní památky, zajímavosti, ubytování, Zdravotnictví, Ochrana životního prostředí, Vodstvo a Jižní Morava – úrodný kraj.

52

5.3 Pracovní sešit k atlasu a návaznost na Rámcový vzdělávací program Práci s atlasem lze v rámci RVP zařadit do oddílu Geografické informace a terénní vyučování. Mezi očekávané výstupy tohoto oddílu mimo jiné patří: „žák používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů“ a „čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje“ (RVP, 2007). Tyto kompetence si dává za cíl rozvíjet také Pracovní sešit k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje.

5.3.1 Vybrané klíčové kompetence rozvíjené prací s navrhovaným pracovním sešitem •

Kompetence k učení -

•

•

žák kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi

Kompetence k řešení problémů -

žák uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice

-

žák zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků

Kompetence komunikativní -

žák používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu

-

žák efektivně využívá moderní informační technologie

5.4 Návrh obsahové struktury pracovního sešitu k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje Atlas obsahuje 10 barevně rozlišených oddílů, které mají různý rozsah. K většině oddílů bylo vytvořeno několik pracovních listů, jiné oddíly (např. Administrativní mapa nebo vybrané ukazatele) žák využívá průběžně.

53

Pracovní listy jsou dvojího typu. Některé pracovní listy jsou sestaveny tak, že jejich zpracování lze provést v běžné školní třídě, jiné zase tak, že převážná část úkolů se zpracovává s pomocí internetu a lze je tedy vypracovávat v učebně s počítači s přístupem k internetu nebo za domácí úkol. Typ pracovního listu je označen v jeho hlavičce symbolem zavináče (@). Pozornost byla věnována také střídání jednotlivých typů úloh, tak aby žáci při jejich zpracování používali různé druhy myšlenkových operací a aby se vypracovávání PL nestalo rychle stereotypním či nudným. Na začátek je vždy zařazen jednodušší úkol, většinou v zábavné formě (rébus, přesmyčka apod.), který by měl být motivací pro žáky k práci s PL. Úkoly jsou řazeny přibližně od jednodušších ke složitějším. Při zpracování PS bylo také snahou, aby se co nejvíce úloh týkalo konkrétního bydliště žáka, či jeho okolí, a aby byl v úlohách rovnoměrně zastoupen celý Jihomoravský kraj a ne pouze jeho konkrétní část (centrum apod). Z hlediska grafického zpracování lze zdůraznit to, že v PS jsou pro lepší přehlednost názvy jednotlivých pracovních listů označeny stejnou barvou jakou má příslušný oddíl v atlase. Řádkování míst, do kterých má žák něco doplnit, bylo zvoleno 1,3 a písmo Times New Roman o velikosti 11, aby byly úlohy dobře čitelné a přitom zde byl dostatek místa na doplnění odpovědi.

54

6 PRACOVNÍ SEŠIT K TEMATICKÉMU ATLASU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Pracovní sešit byl navržen podle postupu zmíněného v kapitole 5.2. Návrhu pracovních listů předcházelo podrobné prostudování vybraných pracovních sešitů a pracovních učebnic a také podrobné prostudování Tematického atlasu Jihomoravského kraje.

6.1 Tematický atlas Jihomoravského kraje Tematický atlas Jihomoravského kraje byl vydán v roce 2010 Kartografií Praha. Vznikl ve spolupráci s Českým statistickým úřadem v Brně a s poskytnutím podkladů Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Atlas je volně neprodejný, ale byl poskytnut všem středním školám v kraji.

Obr. 19. Obálka Tematického atlasu Jihomoravského kraje

Atlas má 48 stran, je rozdělen do několika tematických celků, jejichž záhlaví je barevně odlišeno, přičemž tyto barvy jsou použity již na začátku atlasu v obsahu.

55

Obr. 20. Obsah Tematického atlasu Jihomoravského kraje

První oddíl je nazván Jihomoravský kraj se představuje. Na této dvoustraně jsou v textu obsaženy základní informace o Jihomoravském kraji (dále JMK), znak, prapor a logo JMK, mapa znázorňující polohu JMK v Evropě a tabulka vzdáleností evropských a světových měst od Brna. Na další dvoustraně je obecně zeměpisná mapa Jihomoravského kraje, která je na první pohled poměrně málo podrobná a „prázdná“. Působí dojmem, jako by vznikla zvětšením mapy většího měřítka. Následuje 7stránkový oddíl Obyvatelstvo, který obsahuje pouze mapy (kartogramy a kartodiagramy), grafy, tabulky a jednu fotografii s krátkým popiskem, jinak v tomto oddíle není žádný doprovodný text. Další 7stránkový oddíl je nazván Kultura a cestovní ruch a obsahuje například mapy etnografických oblastí, kulturních památek, hromadných ubytovacích zařízení, cyklotras, sportovišť aj.. Dále jsou zde dva doprovodné texty, ve kterých jsou popsány charakteristiky jednotlivých oblastí cestovního ruchu a úspěchy slavných sportovců JMK.

56

Následuje jednostránková část Školství, která obsahuje mapu středních a vyšších odborných škol, tabulky počtu škol a školských zařízení a seznam vysokých škol v kraji. Na Školství navazuje část nazvaná Zdravotnictví a sociální služby. V této 3stránkové části jsou mimo jiné obsaženy i informace o Integrovaném záchranném systému a o tom, jak je vhodné reagovat na mimořádnou událost. Na dvoustraně 24 – 25 se nachází administrativní mapa v měřítku 1 : 450 000 a další tři vedlejší mapy zobrazující členění ČR na jednotky NUTS2 a NUTS3, členění JMK na okresy a členění JMK na SO ORP. Dále je zde tabulka s charakteristikami jednotlivých SO ORP. Na stranách 26 – 29 je část Regiony, která obsahuje mapy mikroregionů, místních akčních skupin, disparit a regionů se soustředěnou podporou státu. V margináliích jsou pak stručně vysvětleny pojmy místní akční skupina a disparity. Dále jsou zde vyobrazeny plány okresních měst, resp. jejich center. Na straně 30 začíná fyzicko-geografická část atlasu, která má celkem 6 stran. První z těchto stran je věnována geomorfologické a geologické stavbě, je zde také mapa radonového rizika. Následují mapy týkající se klimatických poměrů JMK, graf ročního průběhu srážek a teplot na stanici Brno – Tuřany a mapa klimatického členění podle Quitta, ke které je připojena tabulka s charakteristikami jednotlivých oblastí. K margináliím této mapy dále patří také stručný text o Quittově klasifikaci klimatu. Na dalších stranách části Příroda najdeme mapy hydrologických poměrů, využití ploch, půdních typů a půdních druhů. Poslední dvoustrana tohoto oddílu je věnována tématům týkajících se ochrany přírody. Na stranách 36 – 37 se nacházejí mapy k tématu Doprava, zahrnující dopravu silniční, železniční, leteckou i lodní. Poslední částí atlasu je oddíl Hospodářství. Tato část začíná dvoustranou 38 – 39, na níž kromě mapy zemědělství, lesnictví, rybářství a mapy vinařství najdeme i informace, které lze považovat za spíše okrajové, jako například grafy podílu jednotlivých pěstovaných odrůd červeného a bílého vína či text s poměrně podrobnou charakteristikou moravských vín. Dále část Hospodářství obsahuje mapy průmyslu, výzkumu, vývoje a inovací, brownfieldů a bytové výstavby v obcích. Tématem poslední strany této části je nezaměstnanost, kde je mapa nezaměstnanosti v jednotlivých obcích JMK, graf vývoje nezaměstnanosti v okresech JMK a mapa míry nezaměstnanosti v okresech celé České republiky. V poslední části atlasu jsou obsaženy tabulky „Nej... Jihomoravského kraje“, což jsou seznamy např. největších měst, nejmenších měst, největších vodních ploch apod.. Na dvoustraně 46 – 47 je podrobná tabulka, kde jsou srovnávány charakteristiky krajů ČR. Na přehlednosti přidává zdůraznění nejvyšších a nejnižších hodnot dané charakteristiky v rámci ČR.

57

6.2 Pracovní sešit k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje Pracovní sešit k Tematickému atlasu Jihomoravského kraje (dále jen atlas) obsahuje celkem 29 pracovních listů. V tab. 19 je uveden seznam všech pracovních listů. Témata jsou barevně rozlišena podobně jako v atlase. V seznamu jsou znakem „@“ zvýrazněny pracovní listy, k jejichž zpracování je nutné použití internetu. Tab. 19. Obsah pracovního sešitu Jihomoravský kraj se představuje Jihomoravský kraj se představuje

@

Obyvatelstvo I Obyvatelstvo II Obyvatelstvo III Obyvatelstvo IV

@

Etnografické oblasti Kulturní památky, zajímavosti, ubytování Oblasti cestovního ruchu Cesty za hranice Jihomoravského kraje

@

Jižní Morava cílem turistů

@

Školství Zdravotnictví Regiony, disparity

@

Okresní města Jihomoravského kraje Geologie a geomorfologie Jeskyně a propasti

@

Klima Vodstvo Využití ploch a půdy Ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí

@

Doprava Doprava

@

Jižní Morava – úrodná oblast Průmysl, výzkum a vývoj Brownfieldy

@

Bydlení v JMK Nezaměstnanost

58

Jihomoravský kraj se představuje 1. Vylušti přesmyčky ukrývající názvy vrcholů v Jihomoravském kraji. Ke každému z nich podle atlasu (str. 4 - 5) doplň nadmořskou výšku a do rámečku jeho polohu v kraji (J, JZ, JV, STŘ,...) PIROŠNÓK

__ __ __ __ __ __ __ __

.............. m n. m.

PRČAP

__ __ __ __ __

.............. m n. m.

VRTÍNĚK

__ __ __ __ __ __ __

.............. m n. m.

ČÍNABEK

__ __ __ __ __ __ __

.............. m n. m.

DAN MUERIAKO

__ __ __

.............. m n. m.

KOSHIDAR

__ __ __ __ __ __ __ __

.............. m n. m.

VÍDĚN

__ __ __ __ __

.............. m n. m.

KUKÍŠLE

__ __ __ __ __ __ __

.............. m n. m.

__ __ __ __ __ __ __ __

2. Podle mapy Jihomoravský kraj v Evropě na str. 3 vypiš všechna hlavní města, která jsou od Brna vzdušnou čarou vzdálena 500 – 1000 km. Připiš i hlavní města států, které nejsou členy EU. stát hl. město stát hl. město stát hl. město

3. a) Zamysli se nad tím, v čem jsou klady a v čem zápory polohy Jihomoravského kraje v rámci České republiky. klady:.................................................................................................................................................. zápory:................................................................................................................................................ b) V čem jsou klady a v čem zápory polohy České republiky v Evropě? klady:.................................................................................................................................................. zápory:................................................................................................................................................ 4. S pomocí pravítka (grafického měřítka) zjisti, jaká je přibližná vzdušná vzdálenost mezi Brnem a těmito partnerskými regiony Jihomoravského kraje: •

region Varna

•

provincie Utrecht .............. km

•

region Kaunas

•

départment Gers ............. km

Proč nelze na této mapě přesně změřit vzdálenost mezi Brnem a vzdálenějšími regiony (např. vzdálenost Brno → ChantyMansijský autonomní okruh?)

............. km

.............. km

.................................................................... .................................................................... ....................................................................

59

Jihomoravský kraj se představuje 1. Na webových stránkách Jihomoravského kraje (www.kr-jihomoravsky.cz) vyhledej informace o logu kraje. Překresli jeho současnou podobu (tj. podoba na webových stránkách) do rámečku. •

Co symbolizuje zelená linie? ....................................

•

Co symbolizuje modrá linie? .....................................

•

Co symbolizuje žlutá linie?........................................

2. Na webových stránkách Jihomoravského kraje najdi více informací o meziregionální spolupráci s partnerskými regiony kraje. Zjisti: a) Jaká je rozloha regionu Kaunas ve srovnání s Jihomoravským krajem? .............................................................................................................................................................. b) Jaká jsou náboženství v regionu Varna? ............................................................................................................................................................... c) Jaké aktivity byly uskutečněny v rámci spolupráce mezi JMK a provincií Utrecht v roce 2011? ............................................................................................................................................................... d) Jaké aktivity byly uskutečněny v rámci spolupráce mezi JMK a Dolním Rakouskem v roce 2011? Jaký má tato aktivita význam pro obyvatele obou regionů? ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... e) V rámci spolupráce mezi JMK, Bratislavským samosprávným krajem a dalšími kraji byla v roce 2011 podepsána dohoda o rozvoji jedné stavby. Které? .................................................................... Jaký byl dříve účel této stavby? A jaký je její účel dnes? .................................................................. ............................................................................................................................................................... f) Podívej se, se kterými dalšími regiony spolupracuje Leningradská oblast a z nich tři vypiš: ............................................................................................................................................................... 3. Pomocí programu GoogleEarth změř vzdušnou vzdálenost mezi Brnem a těmito městy. Vyhledej také trasu autem a napiš, jakou vzdálenost auto ujede a jak dlouho bude cesta trvat. město vzdušná vzdálenost (km) délka cesty (km) doba cesty Nižnyj Novgorod Chanty-Mansijsk 4. S programem GoogleEarth se podíváme za hranice mapy na straně 3. Zvol si určitou vzdálenost větší než 2500 km a tu vyměř pravítkem od Brna (případně od místa tvého bydliště) různými směry (zapiš i azimut - kurz). Dané místo poté přibliž a zapiš jeho stručnou charakteristiku – např. blízká města, jaká je zde krajina apod. Směr Kurz Popis místa

60

@

Obyvatelstvo I 1. Vyškrtej názvy obcí Jihomoravského kraje uvedené ve sloupci vpravo. Zbylá písmena tvoří tajenku. E

C

I

V

O

K

E

L

E

L

V

R

A

N

O

V

P

U

L

S

E

C

I

V

O

K

Ž

E

J

O

C

T

I

N

H

L

Í

N

A

K

I

O

V

O

M

I

C

E

Š

O

B

L

O

R

E

Č

E

L

U

L

U

Š

H

O

J

E

N

Ň

J

N

L

A

C

V

Y

J

O

A

M

I

O

N

U

Y

D

Č

V

V

K

C

H

Y

S

Y

R

O

V

I

C

E

ČEJČ DYJE HLÍNA HOLUBICE IVAŇ JEŽKOVICE LELEKOVICE LULEČ OLŠANY OMICE SLUP SOKOLNICE SUCHOV SYROVICE VNOROVY VRANOV

TA J E N K A : ............................................. •

Najdi v mapě Hustota zalidnění (str. 6), kolik má tato obec obyvatel: ....................................

•

Jaká je hustota zalidnění ORP, do které tato obec náleží?........................................................

•

Srovnej tuto hodnotu s hodnotou pro celý Jihomoravský kraj: ...............................................

2. Jak se vypočítá celkový přírůstek obyvatel? a) Zakroužkuj správné znaménko ve vzorci pro výpočet celkového přírůstku. celkový přírůstek = +/– narození +/– zemřelí +/– přistěhovalí +/– vystěhovalí b) Vyjádři číselně hodnotu celkového přírůstku v Jihomoravském kraji za rok 2009 tak, že dosadíš přibližné hodnoty z grafu (str. 7) do tohoto vzorce. celkový přírůstek .............. obyvatel = ............................................................................................... 3. a) Z grafu lze vyčíst, že za sledované období vzrostl počet přistěhovalých. Co podle tebe může být důvodem k přistěhování do JMK? ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... b) Vzrostl také počet vystěhovalých. Jaké mohou být důvody pro odstěhování se z JMK? ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... c) Jaký byl celkový přírůstek v roce 2002? ........................................................................................ d) Jaký byl přibližně přirozený přírůstek v roce 2002? ..................................................................... 4. Stručně popiš několika větami Vývoj počtu sňatků / rozvodů (graf 1) a Vývoj počtu narozených / zemřelých (graf 2) na str. 9. graf 1: .................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... graf 2: .................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ...............................................................................................................................................................

61

Obyvatelstvo II 1. Vypočítej hustotu zalidnění v pěti městech Jihomoravského kraje s nejvyšším počtem obyvatel. Pořadí a hodnoty najdeš na v atlase na str. 45. Doplň do záhlaví tabulky také správné jednotky. město počet obyvatel rozloha ( ) hustota zalidnění ( )

2. Vyčti z atlasu, které ORP dosahují nejvyšších a nejnižších hodnot hustoty zalidnění a napiš také jeho přibližnou hodnotu. • nejvyšší hustota zalidnění: ......................................hodnota: .................................................. •

nejnižší hustota zalidnění: .......................................hodnota: ..................................................

3. Z mapy Vývoj počtu obyvatel 1992 – 2009 zjisti: a) ve kterých oblastech JMK se během této doby výrazně zvýšil počet obyvatel (nad 130 %)? ............................................................................................................................................................... b) vypiš název alespoň dvou obcí, kde se naopak počet obyvatel snížil na méně než 70 % (použij k tomu také administrativní mapu na str. 24 – 25). ............................................................................................................................................................... 4. Srovnej údaje z mapy Podíl obyvatel ve věku 65 a více let a údaj Počet lůžek v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem na 1000 obyvatel v poproduktivním věku (str. 23). Můžeme pozorovat nějakou shodu mezi údaji na těchto dvou mapách? ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 5. Vytvoř kartogram počtu živě narozených na 1000 obyvatel pro kraje České republiky a rok 2010. Urči několik kategorií a zakresli do obrysové mapy. Nezapomeň na legendu. Tab. Počet živě narozených na 1000 obyvatel (za rok 2010) Zlínský kraj 10,3 Vysočina 10,4 Moravskoslezský kraj 10,5 Karlovarský kraj 10,8 Olomoucký kraj 10,8 Královéhradecký kraj 10,9 Jihočeský kraj 10,9 Plzeňský kraj 10,9 Pardubický kraj 11,1 Ústecký kraj 11,1 Jihomoravský kraj 11,3 Liberecký kraj 11,6 Hlavní město Praha 11,8 Středočeský kraj 12,0 data: vdb.czso.cz, vlastní výpočet

Zdroj: [URL 9]

62

Obyvatelstvo III 1. a) Vzpomeň si na cizince z tvého okolí, které znáš nebo potkáváš. Jaké jsou národnosti? ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... b) Z jakého důvodu se do Česka (do Jihomoravského kraje) asi přestěhovali? ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 2. a) Podívej se na mapu Cizinci na straně 11. Které tři národnosti cizinců se vyskytují v Jihomoravském kraji nejčastěji? 1. ..........................................

2. ..........................................

3. . ........................................

b) Ve kterém okrese jsou nejčastěji zastoupenou národnostní menšinou Mongolové? .................. c) Které dvě národnosti cizinců jsou nejčastější v okrese Znojmo? .............................................. 3. V tabulce je uveden podíl věřících osob a osob bez vyznání v krajích České republiky v roce 2001. Navrhni kartogram, který bude ukazovat religiozitu v krajích ČR. Nezapomeň na legendu. Tab. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v krajích České republiky (%), k 1. 3. 2001 území Česká republika

bez vyznání 59,0

věřící

nezjištěno

32,1

8,8

Hl. m. Praha

67,3

24,5

8,2

Středočeský kraj

68,6

23,4

8,0

Jihočeský kraj

52,6

34,7

12,8

Plzeňský kraj

65,4

24,3

10,3

Karlovarský kraj

72,3

20,5

7,1

Ústecký kraj

77,2

15,8

7,0

Liberecký kraj

72,6

18,4

9,0

Královéhradecký kraj Pardubický kraj

63,9

26,6

9,4

58,9

32,0

9,1

Vysočina

41,3

46,4

12,3

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

47,5

43,7

8,8

53,8

37,0

9,2

Zlínský kraj

36,9

55,2

7,9

Moravskoslezský 52,3 kraj zdroj: vdb.czso.cz

40,2

7,5

Zdroj: [URL 9]

b) Srovnej podíl věřících v Jihomoravském kraji s údaji za ostatní kraje a s celorepublikovým průměrem: ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... c) Vypiš podle mapy v atlase (str. 12) alespoň 5 obcí s mírou religiozity nad 74 %. K určení názvu obce si můžeš pomoci nahlédnutím do administrativní mapy na stranách 24 – 25. ...............................................................................................................................................................

63

Obyvatelstvo IV 1. Jdi na stránky Českého statistického úřadu (www.czso.cz). V horní části stránky vyber Statistiky, po rozbalení další nabídky klikni na Regionální statistiky. Zobrazí se stránka s interaktivní mapou, kde vyber Jihomoravský kraj. V horní části nově zobrazené stránky vyber Lidé a pak Obyvatelstvo. a) Vypiš: nejaktuálnější údaj o počtu obyvatel JMK:............................... z toho žen: :............................... Dále na stránce najdi Statistickou ročenku Jihomoravského kraje, vyber kapitolu Obyvatelstvo b) Zjisti nejaktuálnější údaje (tzn. za poslední zobrazený rok): Kolik se narodilo dětí (živě)?................................................ Kolik matek dětí bylo vdaných?........................................... Kolik proběhlo porodů dvojčat?............................................ Kolik bylo uzavřeno sňatků?................................................. Porovnej tuto hodnotu s hodnotou v atlase na str. 9, kde je poslední hodnota z roku 2009. Zvýšil se počet sňatků nebo snížil? ................................................... Jaký byl průměrný věk nevěst a ženichů? ............................ Kolik bylo rozvedeno manželství? ........................................ Porovnej tuto hodnotu s hodnotou v atlase na str. 9, kde je poslední hodnota z roku 2009. Zvýšil se počet rozvodů nebo snížil?................................................. Jaká byla nejčastější příčina úmrtí?........................................ c) Ve Statistické ročence Jihomoravského kraje otevři soubor Vybrané demografické údaje podle okresů v roce 2010 (nebo aktuálnější) a doplň tabulku údajů pro okres, ve kterém žiješ: okres: střední stav obyvatelstva průměrný věk obyvatel sňatky živě narození umělá přerušení těhotenství celkový přírůstek obyvatel 2. Sestav pro okres, ve kterém žiješ, výsečový („koláčový“) graf věkového složení obyvatelstva – procentuálního zastoupení předproduktivního (0 – 14 let), produktivního (15 – 64 let) a postproduktivního (nad 65 let) obyvatelstva. Údaje najdeš ve stejném souboru jako v úloze 1 c), nejprve je doplň do tabulky, poté spočítej procentuální zastoupení a nakonec údaje vykresli do připraveného grafu: okres: 0 – 14 let 15 – 64 let nad 65 let

64

@

Etnografické oblasti 1. Vylušti přesmyčky názvů etnografických oblastí v Jihomoravském kraji HOPCORÁDOK DOCKÁLOŇ NAHÁ SKONĚBRN ŽÍPUDLO KOSKYVOJ HOROCÁK LÁMA NAHÁ ROHŇÁKOC KAHÁNÉC KOCVOSÁL

__ __ __ __ __ __ __ __ __ __

__ __ __ __ __ __ __ __ __ __

__ __ __ __ __ __ __ __ __ __

__ __ __ __ __ __ __ __ __ __

__ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __

__ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __

2. Zkontroluj si názvy oblastí podle mapy na str. 13 zjisti a v úkolu 1 označ: - která oblast na území Jihomoravského kraje zaujímá nejmenší rozlohu? (označ „M“) - která oblast na území Jihomoravského kraje zaujímá největší rozlohu? (označ „V“) - které oblasti se nacházejí na území více než dvou krajů (označ „+“ a připiš názvy krajů) 3. Bydlíš v některé z těchto oblastí? Napiš její název a krátce (cca dvěma větami) popiš, čím je zdejší folklór typický. (Pokud místo tvého bydliště nespadá pod žádnou z těchto oblastí, popiš tu, která je nejblíže, nebo tu, se kterou máš nějakou zkušenost.) ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... 4. Vyhledej následující informace na stranách 13 – 19 (tj. v celém „oranžovém oddílu“): a) Najdi na straně 13 město, které má podle mapy druhý největší počet folklórních souborů (po Brně). ...................................................................................................................................... b) Ve kterém okrese se toto město nachází? ................................................................................ c) Do které etnografické oblasti patří?.......................................................................................... d) Jaké se zde nacházejí kulturní památky a zajímavosti ............................................................. e) Kolik ubytovacích zařízení se nachází v obci? ........................................................................ f) V jaké oblasti cestovního ruchu se město nachází? ................................................................. g) Je zde infocentrum?

ANO / NE

h) Co je na mapě na straně 17 uvedeno jako hlavní atraktivita této obce? .................................. i) Nachází se zde tělocvičná jednota Sokola nebo Orla? ............................................................. j) Kam to mají tamější obyvatelé nejblíže, pokud chtějí lyžovat? Napiš obec a pohoří, o které se jedná. ...................................................................................................................................... k) Vede tudy některý z mezinárodních cyklokoridorů? ANO / NE Pokud ano, pod jakým názvem je známý?..................................................................................................................................... l) Zjisti na mapě na str. 4 nebo na mapě na str. 30, jestli cyklisté projíždějící touto obcí budou projíždět spíše nížinatou nebo spíše hornatější oblastí:........................................................... m) Zjisti s pomocí atlasu, zda obcí protéká nějaká řeka:..............................................................

65

Kulturní památky, zajímavosti, ubytování 1. Vyhledej následující informace, nehodící se škrtni: - Nejnavštěvovanějším turistickým objektem byl v roce 2008: .................................................., počet návštěvníků zde dosáhl ...................... - Počet návštěvníků státního zámku Lysice byl přibližně ............................... Tento zámek se nachází jižně / východně / severně / západně od Brna. - Mezi nejnavštěvovanější turistické objekty také patří čtyři

hrady. Vypiš

jejich

názvy.............................,

............................, ..........................., ............................. Zakresli přibližně polohu těchto hradů do mapky vpravo. Zdroj: [URL 10]

2. Podívej se na rozložení hromadných ubytovacích zařízení v kraji. Jejich největší koncentrace je ve třech rozsáhlejších oblastech. Pojmenuj tyto oblasti a napiš důvod, proč je v těchto oblastech více ubytovacích zařízení než na jiných místech v kraji: ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... 3. Kolik hostů bylo ubytováno v roce 2009 v Jihomoravském kraji?............................................ Srovnej toto číslo s údaji za ostatní kraje (označ správně možnost ANO nebo NE): •

V Jihomoravském kraji byl ubytován druhý nejvyšší počet hostů v ČR. ANO / NE

•

Počty ubytovaných hostů jsou srovnatelné s Prahou. ANO / NE

•

Kraje, které se Jihomoravskému nejvíce blížily počty ubytovaných turistů jsou Královéhradecký a Jihočeský. ANO / NE

4. Podívej se na graf vývoje počtu zahraničních turistů. Pokus se vlastními slovy zdůvodnit, proč do Jihomoravského kraje přijíždí nejvíce turistů právě z těchto států. ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... 5. Na straně 14 je fotografie a text, lákající k návštěvě zámku ve Vranově nad Dyjí. Vyber si nějakou jinou turistickou atrakci v Jihomoravském kraji a napiš o ní podobný krátký text. ........................................................................................................................................................ ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... .........................................................................................................................................................

66

Oblasti cestovního ruchu 1. V mapě na str. 16 je vymezeno 5 oblastí cestovního ruchu. Představ si, že máš propagovat každou tuto oblast. U každé oblasti vypiš jednu hlavní turistickou atraktivitu (přírodní či kulturní), pro kterou je tato oblast podle tebe nejčastěji navštěvována. Dále napiš další dva turistické cíle, které jsou podle tebe zajímavé, ale turisté je tak často nenavštěvují. • Moravský kras a okolí hlavní bod propagace: ....................................................................................................................... vedlejší atrakce: ................................................................................................................................. • Brno a okolí hlavní bod propagace: ....................................................................................................................... vedlejší atrakce: ................................................................................................................................. • Znojemsko a Podyjí hlavní bod propagace: ....................................................................................................................... vedlejší atrakce: ................................................................................................................................. • Pálava a Lednicko-valtický areál hlavní bod propagace: ....................................................................................................................... vedlejší atrakce: ................................................................................................................................. • Slovácko hlavní bod propagace: ....................................................................................................................... vedlejší atrakce: ................................................................................................................................. 2. Vyber si jednu z oblastí a vymysli výstižný reklamní slogan, který by podle tebe do oblasti nalákal zahraniční turisty. ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 3. Vymysli pro tuto vybranou oblast cestovního ruchu jednoduché logo, které ji bude vystihovat. Pod obrázkem k logu připoj krátký popis:

......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... .........................................................................................................................................................

67

@

Cesty za hranice Jihomoravského kraje 1. Jihomoravský kraj sousedí s pěti dalšími kraji a se dvěma sousedními státy. Vypiš jejich názvy a do druhého sloupce u každého z nich napiš kulturní nebo přírodní turistickou atrakci blízkou k hranicím s Jihomoravským krajem. kraj: kraj: kraj: kraj: kraj: stát: stát: 2. S pomocí internetu naplánuj jednodenní výlet z města, kde se nachází tvoje škola do některého ze sousedních krajů, ve kterém navštívíte několik památek a nejméně jednu přírodní zajímavost. S pomocí serveru idos.cz vyhledej příslušné spoje, na stránkách navštívených památek, kulturních akcí a dalších míst vyhledej ceny studentského vstupného. Použij také některý z mapových portálů (mapy.cz nebo google.maps.cz), abys zjistil/a délku pěších přesunů. Pozn.: Cena dopravy i vstupného může být pouze přibližná (vzhledem ke skupinovým slevám).

příklad: čas

cena 63 Kč 10 Kč

...

činnost Vlak Brno – hlavní nádraží → Náměšť nad Oslavou Přesun k baroknímu kamennému mostu, návštěva Městského muzea ...

čas

činnost

cena

7:20 – 8:05 8:05 – 9:20

cena výletu celkem:___________ Vypiš všechny použité internetové adresy: ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... .........................................................................................................................................................

68

@

Jižní Morava cílem turistů 1. Na oficiálním portálu cestovního ruchu jižní Moravy (www.jizni-morava.cz) je „rozcestník“ hlavních druhů turistických atraktivit jižní Moravy – vinařství, folklor, gastronomie, dovolená, cykloturistika, hrady, zámky a muzea, přírodní zajímavosti a kongresová turistika. Každá z kategorií je stručně představena a obsahuje odkazy na další stránky, kalendáře akcí apod. Představ si, že máš vymyslet program třídenního pobytu pro hosta, který nikdy předtím Jihomoravský kraj nenavštívil a chceš mu ukázat co nejvíce ze svého kraje. S pomocí tohoto internetového portálu 3denní program naplánuj tak, aby tvůj host: - poznal nejméně 1 přírodní zajímavost - navštívil 1 z aktuálních folklórních akcí v kraji - navštívil 1 hrad, zámek či muzeum - navštívil 1 aktuální vinařskou akci - jedl některý z typických jihomoravských pokrmů (najdi v místě, kde se zrovna bude host nacházet, i restauraci, kde tato jídla mají na jídelním lístku) nebo navštívil některou z aktuálních gastronomických akcí - můžeš vymyslet i další aktivity (můžeš se inspirovat na www.kudyznudy.cz) - vyhledej pro hosta také ubytování Do programu připiš internetové, které byly při vymýšlení programu použity.

Program 1. dne čas

použité www stránky

činnost

Program 2. dne

Program 3. dne

69

Školství 1. Zjisti z mapy na str. 20: • Kolik vyšších odborných škol je v Boskovicích a kolik na nich studuje přibližně žáků? ........................................................................................................................................................ • Kolik středních škol je ve Znojmě a kolik na nich studuje přibližně žáků? ........................................................................................................................................................ • Jaké formy studia lze studovat v Kyjově? Kolik je zde celkem středních škol? ........................................................................................................................................................ • Kolik žáků přibližně studuje na střední škole ve Valticích? ........................................................................................................................................................ 2. S pomocí tabulek na str. 46 – 47 a tabulky na str. 20 doplň následující informace: •

Kolik procent vysokých škol České republiky se nachází v Jihomoravském kraji?

(zaokrouhli) ........................................................................................................................................................ • Kolik vysokých škol v Jihomoravském kraji je soukromých? ........................................................................................................................................................ • Na str. 20 je seznam vysokých škol v JMK. Víš, které z nich jsou státní? ........................................................................................................................................................ 3. Přiřaď správně vysokou školu a právě dva obory studia, které zde lze studovat: A. Janáčkova akademie múzických umění v Brně

1. Veterinární ekologie

7. Vojenský pilot

A.

B. Masarykova univerzita

2. Krajinářství

8. Právo

B.

C. Univerzita obrany

3. Architektura

9. Finance

C.

D. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

4. Geografie

10. Činoherní režie

D.

E. Vysoké učení technické

5. Vojenská farmacie

11. Farmacie

E.

F. Mendelova univerzita v Brně

6. Fyzikální chemie

12. Zpěv

F.

4. Zjisti z mapy: •

Ve kterém SO ORP studuje nejméně studentů středních škol na 1000 obyvatel? Kolik to přibližně je? ........................................................................................................................................................ • Kolik studentů středních škol na 1000 obyvatel se nachází v celém Jihomoravském kraji? ........................................................................................................................................................ 5. Data v mapě a v tabulce na straně 20 jsou z roku 2009 a 2010. Od té doby se mohla již změnit, a to kvůli současnému trendu slučování škol. Znáš takový příklad ze svého okolí, kdy se školy sloučily? ....................................................................................................................................................... Zamysli se nad výhodami a nevýhodami, které může mít sloučení dvou škol. Podívej se na problém z pohledu žáků i z pohledu vedení školy. ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................

70

Zdravotnictví 1. Vypiš podle mapy na str. 23 pět obcí, ve kterých se nachází domovy pro seniory (nezáleží na zřizovateli). S pomocí pravítka (grafického měřítka) zjisti, kolik přibližně lůžek v každém z těchto zařízení je. obec

2. Bude se podle tebe počet těchto zařízení v budoucnu zvyšovat nebo snižovat? Vyjádři také důvody svého odhadu.

počet lůžek

.................................................................................. .................................................................................. .................................................................................. .................................................................................. ..................................................................................

3. Podívej se na mapu počtu obyvatel na jednoho lékaře v krajích ČR (str. 21). a) Které kraje mají tuto hodnotu nižší než je celorepublikový průměr? ......................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................... b) Proč mají právě tyto kraje nižší hodnoty než jiné kraje? ......................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................... 4. a) Která nemocnice se nachází nejblíže k tvému bydlišti? Ověř si na str. 21. Zjisti z legendy, kolik má tato nemocnice přibližně lůžek. nemocnice: ...................................................... počet lůžek:......... b) Do kterého spádového území výjezdového stanoviště Zdravotnické záchranné služby spadá tvé bydliště? ...................................................... c) Přečti si v atlase (str. 22), jak máš postupovat při mimořádné události. Vypiš si nejdůležitější nebo pro tebe nové informace. Do rámečku napiš jednotné číslo evropského tísňového volání. ............................................................................................................................................ ............................................................................................................................................ ............................................................................................................................................ 5. Víš, co je to babybox? Pokud víš, kde se na území Jihomoravského kraje některý babybox nachází, připiš také tuto informaci ......................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................... .........................................................................................................................................................................

71

Regiony, Disparity 1. Na stránkách mikroregionu Cyklistická stezka Brno – Vídeň (http://www.cyklobrnowien.cz) je mimo jiné možné najít různé navržené trasy cyklistických výletů s jejich podrobným popisem a přehlednou tabulkou, ukazující množství možných zastávek na vybrané trase a služeb, které daná místa poskytují. Podíváme se na jednu z těchto tras. Přejdi na webové stránky mikroregionu, klikni na Mapy, potom na Moravský vodní svět. Objeví se podrobný popis trasy a výpis služeb na trase, v levé části stránky se objeví nabídka Interaktivní mapa, se kterou lze dále pracovat. a) Zjisti z textu a tabulky služeb: •

Jak je trasa dlouhá? ..................................................................................................................

•

Pro které druhy kol je trasa vhodná?........................................................................................

•

Vede trasa po zpevněných komunikacích?...............................................................................

•

Kolik je na trase celkem možností ubytování?.........................................................................

b) V interaktivní mapě č. 2 zjisti: •

Jaké tři památky se nacházejí v Dolních Věstonicích? ............................................................

•

Je podle interaktivní mapy možnost stravování v Horních Věstonicích? ANO / NE

•

Ověř svou odpověď na předchozí otázku na jiném místě na internetu. ...................................

•

Jaké kulturní památky najdeme ve Strachotíně? ......................................................................

2. Otevři webovou stránku Regionálního informačního servisu (www.risy.cz) a vyber na mapce Jihomoravský kraj. Poté přejdi na Regionální informace → Místní akční skupiny. Otevře se databáze, kde je možné získat více informací o každé z MAS. Vyber si jednu z nich a zjisti: vybraná MAS: ......................................... Kde tato MAS sídlí?.............................................................................................................................. Kdo jsou členové vybrané MAS (i soukromý sektor):.......................................................................... ............................................................................................................................................................... Zjisti z výroční zprávy nebo z jiné části webových stránek MAS, jakou činnost vykázala v minulém roce:....................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 3. Nauč se vyhledávat více informací o mikroregionech na mapovém serveru mapy.crr.cz. V horní části stránky nad mapovým polem zvol Mikroregiony a MAS. Přibliž mapu na Jihomoravský kraj a najdi, za jakým účelem fungují tyto mikroregiony: (V levé části okna klikni na informace a na vybraný mikroregion klikni v mapě.) Podluží..................................................................................................................................................... Obce pro Baťův kanál ............................................................................................................................. Hustopečsko ............................................................................................................................................ Ponávka ................................................................................................................................................... 4. Klikni na mapě z úlohy 4 na více informací o mikroregionu, ve kterém bydlíš, případně o mikroregionu, který je tvému bydlišti nejblíže. Ve sloupci s informacemi bude webová adresa tvého mikroregionu. S využitím těchto webových stránek vypiš nejdůležitější informace: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................

72

@

Okresní města Jihomoravského kraje 1. Změř na mapě pomocí grafického měřítka (nebo provázku) délku nejkratší cesty z vlakového nádraží na gymnázium (pokud je v daném městě gymnázií více, vyhledej všechny cesty): Znojmo: ................................................................................................................................................... Blansko: .................................................................................................................................................. Břeclav: .................................................................................................................................................. Hodonín:.................................................................................................................................................. Vyškov:.................................................................................................................................................... 2. Popiš trasu tvým okresním městem turistovi, který se nachází na autobusovém nádraží a chce navštívit tato místa: městský úřad, náměstí, poštu, kostel a bazén (ne nutně v tomto pořadí). Popisovat můžeš zpaměti nebo podle mapy na str. 28 – 29. Popiš také důležité orientační body a podtrhni je Např.: Vydáte se od autobusového nádraží rovně podél parku, na světelné křižovatce přejdete cestu a odbočíte doleva, minete secesní budovu divadla, pak se vydáte podél řeky, až dojdete k bazénu. ... ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. 3. Vyber si jiné okresní město a najdi a popiš cestu, na které turista navštíví stejná místa, jako v úkolu číslo 2, ale v jiném městě. Popisuj trasu podle mapy na str. 28 – 29. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. 4. Vyber si část centra svého okresního města, kterou dobře znáš (například část náměstí, významná ulice,...). Do rámečku nakresli plánek tohoto území a vybarvi místa a budovy podle jejich využití (např. stravování, odpočinek, zeleň, banky, obchody, obytné prostory, kancelářské prostory,...)

5. a) Která z okresních měst Jihomoravského kraje jsi již navštívil/a? ............................................. b) Které se ti (dle tvých návštěv a dle plánů měst v atlase) líbí nejvíce? Ve kterém z nich bys (ne)chtěl/a žít a proč?...................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ...............................................................................................................................................................

73

Geologie a geomorfologie 1. Doplň do tabulky k městu správný geomorfologický celek a zkontroluj podle mapy na str. 30.

A. Znojmo B. Hustopeče C. Břeclav D. Blansko E. Pohořelice F. Bučovice

1. Dolnomoravský úval 2. Litenčická pahorkatina 3. Ždánický les 4. Jevišovická pahorkatina 5. Drahanská vrchovina 6. Dyjsko-svratecký úval

A. B. C. D. E. F.

2. Na území Jihomoravského kraje se nacházejí tři geomorfologické provincie. Napiš názvy dalších krajů České republiky, ve kterých se také nachází tři geomorfologické provincie: ............................................................................................................................................................... Doplň tabulku provincií a geomorfologických celků v Jihomoravském kraji podle mapy na straně 30.

3. Zjisti na geologické mapě (str. 30): Jakého stáří jsou horniny v Moravském krasu? .............................................................................. Z jakého geologického období pochází horniny v údolí řeky Moravy?........................................... Jakého stáří jsou horniny v Bílých Karpatech?................................................................................ Popiš výskyt nejstarších hornin v kraji: ........................................................................................... .......................................................................................................................................................... 4. Přečti si text o tom, co je to radonové riziko. Radon Rn-222 vzniká v horninovém prostředí radioaktivní přeměnou uranu U-238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Nejvyšší koncentrace uranu i radonu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách. Radon není stabilní izotop, ale přeměňuje se dále na dceřiné produkty (izotopy polonia a vizmutu), které jsou kovové povahy. Ty se vážou na aerosoly v ovzduší, při vdechnutí ulpívají na plicní výstelce a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu, které podporuje riziko výskytu rakoviny plic. Jedním z prvních pozorovaných účinků radonu na lidské zdraví jsou zmínky o tzv. hornické nebo jáchymovské nemoci, kterou často onemocněli horníci v jáchymovských stříbrných dolech. Stříbrné žíly byly provázeny uranovou mineralizací a při těžbě žil s vyšším podílem uranových minerálů klesaly obsahy stříbra (odtud pochází i název minerálu smolinec – horníci měli smůlu na stříbro). Zdroj: www.geology.cz

Popiš, kde se v JMK nacházejí oblasti s vysokým radonovým rizikem. .............................................. ............................................................................................................................................................... Srovnej výskyt těchto oblastí s údaji na geologické mapě. Jaké horniny se v oblastech s vysokým radonovým rizikem nacházejí? ...............................................................................................................................................................

74

@

Jeskyně a propasti 1. Významnými geomorfologickými útvary na území Jihomoravského kraje jsou jeskyně. Nejprve podle si podle mapy v atlase na str. 30 vypiš názvy šesti jeskyní (jeskynních komplexů) v JMK a pak na stránkách Správy jeskyní ČR (www.jeskynecr.cz) najdi, jaká je v současnosti jejich otevírací doba. název jeskyní

otevírací doba

2. Spoj správně pojmenování krasových jevů a čísla, která označují jejich vyobrazení. Pokud nevíš odpověď, vyhledej odpověď na internetu a zapiš, která webová stránka byla použita.

1

A. stalaktit

2

B. stalagmit

3

C. stalagnát

4

D. záclona

webová stránka: .................................................

Zdroj: [URL 11], vlastní úprava

3. Na stránkách propasti Macocha (www.propast-macocha.cz) v sekci Zajímavosti zjisti: Jak je (suchá) propast Macocha maximálně hluboká? ........................ Jedná se o nejhlubší suchou propast v České republice? ANO / NE Jaký objekt byl po propasti pojmenován? .................................................................................... Jak se nazývá jeskynní systém, jehož je Macocha součástí? ...................................................... Jak je tento jeskynní systém dlouhý? .................................................. Tento jeskynní systém je nejdelší v celé ČR. ANO / NE 4. Vyber si libovolnou jeskyni nebo krasový jev v Jihomoravském kraji a vytvoř k ní stručnou informační ceduli, která bude obsahovat: základní informace o objektu, o jeho poloze, o tom, proč je tento objekt jedinečný nebo něčím zvláštní, případně zajímavosti a informace o zdejších rostlinách, živočiších či otvírací době. Potřebné informace si vyhledej na internetu a adresy použitých webových stránek si zapiš.

75

Klima 1. Doplň text a nehodící se informace škrtni. Využij přitom mapy průměrných teplot vzduchu v červenci a lednu a mapy ročních úhrnů srážek na str. 31. Nejvyšších průměrných teplot v červenci (.......°C) dosahuje oblast.........................................., kde v lednu průměrné teploty dosahují přibližně .........°C. Roční úhrny srážek se v této oblasti pohybují od ......... do ............ ........... (doplň jednotky). O oblasti můžeme říci, že patří mezi nejsušší / nejvlhčí oblasti v kraji. V rámci celé České republiky je tato oblast jednou z nejteplejších a nejsušších / průměrně teplá a velmi suchá / průměrně teplá a velmi vlhká / spíše chladnější a vlhčí. Sever kraje je tvořen nížinami / vrchovinami. Průměrné teploty v červenci zde dosahují ........ °C, průměrné teploty v lednu ......... °C. Roční úhrn srážek je v severní části kraje přibližně .............. ......... (doplň jednotky). Ročních srážkových úhrnů nad 800 mm dosahuje oblast na severu / jihu / východě / západě kraje, kde se rozkládá nížina / pohoří / propast / velehory s názvem ........................ . 2. Přečti si u mapy Klimatické členění, co je to Quittova klasifikace klimatu. Prostuduj také mapu klimatických jednotek v atlase a prohlédni si tabulku sledovaných klimatických charakteristik. a) Zkus přiřadit jednotlivé klimatické charakteristiky a jejich definice správně k sobě. A. letní den 1. den, kdy je maximální teplota vzduchu nižší než 0,0 °C

A.

B. ledový den

2. den s průměrnou oblačností méně než 20 % celkové plochy oblohy

B.

C. zamračený den

3. den s průměrnou oblačností větší než 80 % celkové plochy oblohy

C.

D. jasný den

4. den, kdy je maximální teplota vzduchu větší nebo rovna 25,0 °C

D.

b) Zjisti podle mapy Klimatické členění a tabulky Klimatické charakteristiky Jihomoravského kraje podle Quitta: • Kolik dní se sněhovou pokrývkou je průměrně v Mikulově? .................................................. Jaká je průměrná červencová teplota v Hodoníně?..................................................................

•

Kolik letních dní je ve dvou chladných oblastech, které se v kraji nachází?.............. Popiš přibližně jejich polohu..............................................................................................................

•

Jaký je rozdíl průměrné lednové a červencové teploty v místě tvého bydliště? ......................

20 15 10

20 10

0

0

-5 ún

o bř r ez e du n be kv n ět e če n rv če e n rv en ec sr pe n zá ří říj lis en to p pr ad os in ec

5

n

40 30

le de

..................................................................... ..................................................................... ..................................................................... ..................................................................... .....................................................................

srážky [mm]

c) Kolik klimatických jednotek podle Quitta se rozlišuje? ............. Existuje například oblast MT4 nebo T1? Proč nejsou v tabulce v atlase ani v legendě mapy uvedeny? ............................................................................................................................................................... 3. Podívej se na graf dlouhodobého 90 (období 1961 - 1990) ročního chodu 80 srážek a teplot v celé ČR. Srovnej 70 tyto hodnoty s hodnotami 60 naměřenými na stanici Brno – 50 Tuřany:

srážky

76

teplota

zdroj dat: ČHMÚ, vlastní zpracování

teplota [°C]

•

Vodstvo 1. Vylušti křížovku. Pokud nevíš řešení, můžeš si odpověď vyhledat v atlase (str. 32)

A B C D E F A – Zdroj pitné vody o kapacitě 50 – 200 l/s, nacházející se v blízkosti Nových Mlýnů B – Řeka v Moravském krasu, která se propadá do podzemí C – Vodní nádrž na řece Malá Haná D – Řeka, protékající „stejnojmenným“ městem. Nachází se na ní vodní nádrž, ta už je ale v jiném kraji. E – Nejvíce znečištěný vodní tok kraje (nápověda na str. 35 v atlase) F – Pravý přítok Svratky, který protéká Rosicemi

2. Zjisti v mapě Vodstvo na straně 32, do kterého povodí a úmoří spadá tvoje bydliště. obec povodí úmoří 3. Vypiš podle mapy regiony, které mají podíl vodních ploch větší než 1 % a doplň názvy vodních ploch, které se zde nacházejí. ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 4. Změř na mapě pomocí pravítka (grafického měřítka) průměrný roční průtok zadaných řek v konkrétních místech. Nezapomeň na jednotky. Dyje u v. n. Znojmo Dyje u zdroje pitné vody Lednice Morava u Veselí nad Moravou Jihlava před v. n. Dalešice Svratka na jižním okraji Brna 5. Z dat průtoků Moravy naměřených ve Strážnici za rok 2010 vytvoř graf ročního chodu průtoků: Tab. Měsíční průtoky ve stanici Strážnice za rok 2010 [m3.s-1] leden

únor

březen

59,8 duben

81,8 květen

128,0 červen

95,5 červenec

249,0 srpen

181,0 září

47,2 říjen

45,4 listopad

92,1 prosinec

56,0

59,4

103,0

77

Využití ploch, půdy 1. Zjisti z mapy Využití ploch (str. 33): a) Jaké je procentuální zastoupení typů ploch v SO ORP, do kterého náleží tvé bydliště? název SO ORP: .............................

zemědělská půda lesní pozemky zastavěné plochy ostatní plochy

% % % %

b) Jaká je zhruba rozloha tohoto SO ORP a spočítej přibližnou rozlohu jednotlivých typů ploch. rozloha SO ORP:...........................

zemědělská půda lesní pozemky zastavěné plochy ostatní plochy

km2 km2 km2 km2

2. Prohlédni si mapu využití ploch na str. 33 a popiš: a) ve kterých částech Jihomoravského kraje se vyskytuje nejvíce lesů b) rozložení zemědělské půdy v kraji Připiš i důvody rozložení lesů a půdy v rámci kraje a) .............................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. b) ............................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. 3. Prohlédni si mapu půdních typů (str. 33) a zdůvodni prostorové rozložení: a) nivních půd ......................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................. b) rendzin ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................. c) kambizemí ........................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................. 4. Nakresli zjednodušený plánek tvé obce (části obce) a blízkého okolí a vyznač podobně jako je to na mapě v atlase: zemědělskou půdu, lesní pozemky, zastavěné plochy a ostatní plochy. Nezapomeň na legendu.

78

Ochrana životního prostředí 1. Vylušti křížovku. Můžeš si pomoci mapou Zvláště chráněná území na str. 34.

A B C D E F

Á

A. Jeskyně severovýchodně od Brna, která byla ve starší době kamenné osídlena, žijí zde netopýři B. NPR v Bílých Karpatech s cennými loukami, roste zde kriticky ohrožená orchidej všivec statný C. NPP na jihu kraje s původními dubovými lesy, významná mykologická lokalita, je zde také stejnojmenný zámeček D. Přírodní park v severní části kraje, nachází se zde několik hradů a přírodní památka Žižkův stůl. E. Přírodní park stejného jména jako řeka, která jím protéká. Nachází se v jihozápadní části kraje. Vyskytují se zde kamenná moře. F. Přírodní park severovýchodně od Brna s bukovými porosty a nivními loukami. Nazývá se podle toku, který územím protéká.

Tajenka:..................................................... Jaký typ velkoplošného chráněného území představuje? .............................. , kterých je u nás celkem.... Byl vyhlášen v roce.................................... a je zde chráněno ........................................................ ......................................................................................................................................................... Je toto území také ptačí oblastí? ANO / NE Je zařazeno do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000? ANO / NE 2. Pojmenuj následující druhy vyskytující se v NP Podyjí

Zdroj: [URL 12], [URL 13], [URL 14], [URL 15]

3. Přečti si následující text a prohlédni si mapu Kvalita životního prostředí na str. 35. „Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižená těžbou nerostných surovin.“ Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/cz/stare_ekologicke_zateze)

Znáš ze svého okolí výskyt staré ekologické zátěže? Pokud ano, krátce jej popiš. ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................

79

Ochrana životního prostředí 1. Na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (www.nature.cz) klikni na odkaz Natura 2000. Na nově otevřené stránce otevři odkaz Ptačí oblasti. a) Přejdi na Seznam ptačích oblastí. Vyber si jednu z ptačích oblastí v Jihomoravském kraji a stručně vypiš, co ses o této oblasti dozvěděl/a (stačí v bodech). Především zapiš druhy ptáků, které zde hnízdí či přezimují. ...................................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................................... b) Ve spodní části stránky klikni na Seznam druhů. Otevře se seznam druhů ptáků, pro které byly ptačí oblasti v ČR navrhovány. Zjisti následující informace: Ve kterých lokalitách v JMK je předmětem ochrany kvakoš noční? ................................................. Klikni pro více informací o kvakošovi nočním na odkaz (vede na stránky www.biomonitoring.cz). Do jaké kategorie zákonné ochrany spadá? ....................................................................................... Ve kterých lokalitách v JMK je předmětem ochrany orel mořský? .................................................... Do které kategorie zákonné ochrany spadá orel mořský?.................................................................. Jakým jedem je orel mořský ohrožen?................................................................................................ Ve kterých lokalitách v JMK je předmětem ochrany čáp bílý? ......................................................... Čím je čáp bílý ohrožen? .................................................................................................................... 2. Na stejných stránkách klikni na Evropsky významné lokality. Podívej se do atlasu, které lokality o rozloze nad 1000 ha jsou v JMK. Jednu z nich si vyber a najdi v Seznamu lokalit. Vypiš jaké jsou zde vzácné druhy rostlin a živočichů, stručně vypiš důležité informace o zranitelnosti a o managementu. Vybraná lokalita: ........................................ .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. 3. Na stránkách www.ekoradce.cz klikni na odkaz Ekoporadny v JMK. Otevře se seznam ekologických poraden, které jsou také na mapce v atlase (str. 35). Která z ekoporaden je nejbližší tvému bydlišti? Zjisti, čím se zabývá. ................................................... .................................................................................................................................................................. 4. Na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmu.cz) klikni na: Aktuální situace → Ovzduší. a) Zjisti aktuální index kvality ovzduší ve stanicích: b) Srovnej aktuální kvalitu ovzduší s kvalitou ovzduší na jiných místech Česka: Znojmo ................................................ Mikulov............................................... Brno – střed .........................................

................................................................. .................................................................

c) Přejdi na Mapy znečištění (odkaz najdeš pod mapou ovzduší ve 2. sloupci). Zvol oblast celé ČR a mapu oxidů dusíku – hodinový průměr. Shrň, ve kterých místech jsou emise NO2 nejvyšší. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. ..................................................................................................................................................................

80

@

Doprava 1. Vyškrtej v osmisměrce zastávky brněnské městské hromadné dopravy. Č

B

Y

S

T

R

C

E

L

N

Í

T

R

Ž

N

Í

N

Č

A

D

A

N

V

A

K

Á

T

K

Y

T

R

K

S

R

N

A

R

Č

E

S

K

Á

O

E

T

K

R

A

Á

N

T

I

Ž

V

L

Ě

A

L

I

P

O

V

Á

N

Á

A

Í

E

O

M

V

O

R

L

Í

R

B

Č

K

V

L

K

O

V

A

A

N

S

Í

I

A

L

E

T

I

Š

T

Ě

K

Ř

E

Č

K

O

V

I

C

E

J

Á

O

H

É

N

R

E

Č

Y

L

Í

D

P

Ř

Í

S

T

A

V

I

Š

T

Ě

AKÁTKY BRANKA BYSTRC CELNÍ ČERNÉHO ČESKÁ ČTVRTĚ DÍLY DRÁŽNÍ IKEA KARLOVA LABSKÁ LESNÍ LETIŠTĚ NA KOVÁRNĚ NADAČNÍ ORLÍ POŘÍČÍ PŘÍSTAVIŠTĚ ŘEČKOVICE TRŽNÍ VLKOVA ŽITNÁ

Tajenka: ........................................ 2. Zjisti z mapy Intenzita dopravy na str. 36: •

Kolik vozidel projede po dálnici D2 u Hustopeč za 24 hodin?................................................

•

Jaká je intenzita dopravy na dálnici D1 ve směru na západ (u Rosic)? ...................................

•

Jaká je intenzita dopravy na dálnici D1 ve směru na východ (u Vyškova)? ............................

3. Trendem v silniční dopravě je výstavba obchvatů. Napiš příklad obchvatu, který znáš ze svého okolí: ................................................................................................................................................ Zamysli se nad tím, jaké může mít obchvat klady a zápory. Uvažuj o obchvatech obecně nebo případně o tom, který dobře znáš a možná si i pamatuješ jeho stavbu. Napiš alespoň tři výhody a tři nevýhody do připravené tabulky: výhody

nevýhody

4. Doplň podle údajů v atlase na mapě Železniční síť (str. 37) tabulku obratu cestujících na železnici a doplň záhlaví včetně jednotek: stanice nad 50 5 – 10 3–5 2–3

81

Doprava 1. V Jihomoravském kraji je možné se na různých místech projet výletní lodí. Doplň do křížovky podle atlasu názvy vodních cest tak, aby se vešly do připravených políček. Pokud některé názvy neznáš, vyhledej je na internetu. Ze zvýrazněných písmen pak sestav tajenku.

T A J E N K A: ................................................. Najdi, jaké druhy dopravy lze v tomto místě provozovat: ................................................................ 2. Najdi na stránkách provozovaných Ředitelstvím silnic a dálnic (www.silnice.info), zda jsou už dostavěny některé z plánovaných úseků zobrazených v atlase na mapě Výhled rozvoje silniční sítě (str. 36). Klikni na odkaz Plánovaná výstavba v ČR, případně na Výstavba v krajích ČR. Dej si však pozor na aktuálnost map. Dostavěné úseky v JMK: .............................................................................................................. Najdi, zda je v plánu otevření některých úseků v letošním roce. Pokud ano, napiš jejich polohu a označení: ....................................................................................................................................... 3. Najdi na stránkách Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (www.idsjmk.cz) vyhledávání spojení a ceník jízdného. Pracovník cementárny v Mokré – Horákově bydlí v Brně u zastávky Hlavní nádraží. Do práce jezdí přibližně 20x měsíčně. Zjisti: • Kterými zónami cestou do práce projíždí? .............................................................................. •

Kolik by stálo jízdné za měsíc, kdyby neměl žádnou z předplatních jízdenek?......................

•

Kolik by stála měsíční předplatní jízdenka? .........................................................................

4. Vyhledej na stránkách IDS JMK vlakové spojení z Brna – hlavního nádraží do Veselí nad Moravou – železniční stanice. • Zapiš si cenu, kterou cestující zaplatí při využití jízdenky pro všechny zóny. ..................... •

Poté vyhledej stejnou trasu na stránkách Českých drah (www.cd.cz). Kolik cestující zaplatí při nevyužití jízdenky IDS JMK?...............

•

Na stránkách IDS JMK najdi Plán linek a zón. Zároveň na stránkách Českých drah rozklikni přesnou trasu vlaku. Tu pak najdi na plánu linek a zón a napiš, kterými zónami vlak projíždí: .......................................................................................................................................................... 5. Dopravní podnik města Brna kromě silniční hromadné dopravy provozuje také lodní dopravu. Na stránkách www.dpmb.cz zjisti: Kolik lodí ještě dnes bude vyplouvat z přístaviště Bystrc? ............................................................. Kolik minut trvá dostat se lodí z přístaviště Bystrc na přístaviště u hradu Veveří?........................ 6. Zjisti s pomocí libovolných internetových zdrojů, jak dlouho by trvalo, kdybys právě teď mohl/a odejít ze školy a z tohoto místa ses chtěl/a dostat do přístaviště v Brně – Bystrci, odkud bys lodí jel/a do přístavu u hradu Veveří. Zapiš všechna spojení, která by bylo nutné využít. Nezapomeň připočítat do tvého plánu přibližný čas pěších přesunů: ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ...............................................................................................................................................................

82

@

Jižní Morava – úrodná oblast 1. Srovnej mapu Zemědělství, lesnictví a rybářství (str. 38) s mapou půdních typů (str. 33). Především srovnej podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce a půdní typy, které se zde nacházejí. Které dva půdní typy jsou nejúrodnější?.................................................................................................... Pokus se přibližně vyjádřit, kolik procent zemědělských podniků v Jihomoravském kraji se nachází v oblastech s těmito půdními typy: ......... 2. a) Na jižní Moravě jsou velmi dobré podmínky pro pěstování vinné révy, jak dokládá i mapa na straně 39. Vypiš si alespoň 5 obcí, kde je výměra vinic alespoň 101 ha a zároveň vinice tvoří nejméně 16 % výměry obce: ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... b) Podívej se na mapy na stranách 30 – 31 a stručně popiš přírodní a klimatické podmínky, které v těchto obcích panují. ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 3. Vytvoř kartogram, který bude zobrazovat zastoupení jedné ze zemědělských charakteristik v krajích České republiky. Data najdeš v tabulkách na stranách 46 a 47, vybrat si můžeš libovolnou zemědělskou charakteristiku. Rámeček pod mapou bude obsahovat legendu. ________________________(název)

kraj

Zdroj: [URL 9]

83

hodnota [

]

Průmysl, výzkum a vývoj 1. Vylušti přesmyčky, ve kterých se skrývají názvy známých firem Jihomoravského kraje. Ke každé firmě připiš průmyslové odvětví, do kterého je možné ji zařadit, případně co firma vyrábí. odvětví/výrobek: REZOT __ __ __ __ __ MEPAN __ __ __ __ __ SKÁLOPÁROVOKL __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ KČD LABONSK __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ MIONAJZ __ __ __ __ __ __ __ BOROVAJZK BORN __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ MARTAHNN OCRI __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ __ OST ŘIMUK __ __ __ __ __ __ __ __ 2. Vyber si na mapě průmyslu obec, ve které bydlíš, ve které se nachází tvoje škola, nebo která je ti jinak blízká a zároveň je zobrazena na mapě. Pokus se popsat přibližně strukturu průmyslu této obce, přibližně urči zastoupení jednotlivých odvětví, atd. Poté napiš ke každému odvětví jednu firmu, o které víš, že v této obci působí. ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 3. Prohlédni si mapu Subjekty ve výzkumu, vývoji a inovacích na str. 41. Jaké myslíš, že by mohly v budoucnu být důvody pro a proti zvyšování počtu těchto subjektů? a) Proč by se mohl počet těchto subjektů zvyšovat?............................................................................. ............................................................................................................................................................... b) Proč by naopak mohlo dojít ke snížení tohoto počtu? ...................................................................... ............................................................................................................................................................... c) Čím může být Jihomoravský kraj atraktivní pro zahraniční investory z oblasti výzkumu a vývoje? ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 4. SO ORP Břeclav a Kyjov mají srovnatelnou rozlohu i počet obyvatel. Jaké mohou být důvody toho, že se v ORP Břeclav nachází třikrát více subjektů ve výzkumu a vývoji než v ORP Kyjov? ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 5. Na mapě Hrubý domácí produkt je vidět, že hodnota HDP na 1 obyvatele (za rok 2007) patřila v Jihomoravském kraji ve srovnání s jednotkami NUTS2 a NUTS3 v okolních státech mezi nižší hodnoty. Najdi v tabulkách na str. 46 – 47 hodnotu HDP na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji, zapiš, z kterého roku hodnota je, a srovnej tuto hodnotu s ostatními kraji České republiky: HDP na obyvatele v JMK:.......................................... rok: ........................................... srovnání s ostatními kraji ČR: .............................................................................................................. ...............................................................................................................................................................

84

@

Brownfieldy 1. Přečti si rámeček u mapy na str. 42 a zjisti, co zahrnuje pojem brownfield. Potom napiš příklad takového objektu, který znáš ze svého okolí: ............................................................................................................................................................... Jakým způsobem je podle tebe možné brownfieldy po jejich regeneraci využívat? ............................................................................................................................................................... 2. Přejdi na webové stránky www.brownfieldy-jmk.cz a zjisti s pomocí těchto stránek: a) Jakým způsobem je v současné době využito areálu Malých kasáren v Hodoníně ............................................................................................................................................................... Vyhledej také jinde na internetu „Malá kasárna“ a zjisti, jaké další projekty jsou zde připravovány: ............................................................................................................................................................... b) Zjisti na mapě v atlase, jaké bylo původní využití největší plochy brownfieldů v ORP Blansko: ............................................................................................................................................................... Vyhledej na www.brownfieldy-jmk.cz jeden z konkrétních brownfieldů v ORP Blansko a vypiš o něm základní informace – původní využití, nejvhodnější budoucí využití, dopravní dostupnost apod. ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... c) V atlase zjisti, jak byly převážně využity nynější brownfieldy ORP Veselí nad Moravou: ............................................................................................................................................................... Na webu vyhledej, o jaký objekt konkrétně se jedná: ............................................................................................................................................................... d) Vyhledej brownfield, který je nejbližší k tvému bydlišti nebo k tvé škole: ............................................................................................................................................................... Jaké využití je pro něj podle stránek www.brownfieldy-jmk.cz vhodné? ............................................ Jaké využití tohoto objektu bys navrhl/a ty? ........................................................................................ ............................................................................................................................................................... 3. Zkus formulovat několik kladů a několik záporů, které má revitalizace brownfieldu. Nahlédni na problém jak ze strany města, tak i ze strany nového vlastníka objektu, popřípadě i z dalších pohledů. klady

zápory

85

Bydlení v Jihomoravském kraji 1. Podívej se na mapu Bytová výstavba v ORP na straně 43. Ve kterém ORP se postavilo ve sledovaném období nejvíce bytů?.................................................. Proč asi je zde toto číslo vyšší než v Brně?........................................................................................ ............................................................................................................................................................ Vypiš názvy alespoň tří obcí v tomto ORP, ve kterých bylo ve sledovaném období dokončeno více než 12 bytů na 1000 obyvatel (při určování názvu obce si můžeš pomoci nahlédnutím do Administrativní mapy na str. 24 a 25): ............................................................................................... 2. Doplň do tabulky okres, ve kterém se nachází obce s nejvyšší intenzitou bytové výstavby v Jihomoravském kraji v roce 2010. Porovnej s údaji v atlase a s údaji zjištěnými v úloze 1. Tab. Obce s nejvyšší intenzitou bytové výstavby v Jihomoravském kraji v roce 2010

obec

okres

Česká

dokončené byty na 1000 celkem obyvatel 58 68,6

Ostopovice

66

43,1

Syrovice

47

35,7

Moravany

70

34,0

Drásov

44

32,7

3. Porovnej bytovou výstavbu v Jihomoravském kraji s bytovou výstavbou v ostatních krajích ČR. ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 4. Ve kterých ORP bylo ve sledovaném období dokončeno nejméně bytů? ...................................... ............................................................................................................................................................... •

Jaké jsou asi důvody? Při hledání důvodů můžeš zalistovat atlasem a projít další mapy zobrazující situaci v těchto regionech. .................................................................................... ............................................................................................................................................................... 5. V grafu lze vidět vývoj počtu dokončených bytů v JMK za období 1989 – 2011. Popiš slovně tento vývoj.

........................................................................................

........................................................................................

........................................................................................

........................................................................................

........................................................................................

........................................................................................

........................................................................................ •

........................................................................................ Kolik bytů bylo přibližně dokončeno v roce 2011? ................................................................

•

Jaký byl důvod vysokého počtu dostavěných bytů na konci 80. let? ......................................

Zdroj: www.czso.cz

86

Nezaměstnanost 1. Ve kterých dvou okresech JMK je nejvyšší míra nezaměstnanosti? Z Grafu vývoje nezaměstnanosti podle okresů zjisti co nejpřesnější hodnotu míry nezaměstnanosti za rok 2009 v těchto okresech. okres

míra nezaměstnanosti

2. Vypiš další okresy ČR, ve kterých je obdobně vysoká míra nezaměstnanosti. Zamysli se nad důvody, proč je nezaměstnanost vysoká právě v těchto okresech: ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... 3. V atlase na straně 44 jsou grafy vývoje nezaměstnanosti podle okresů. V tabulce jsou uvedeny data míry nezaměstnanosti za roky 2010 a 2011. a) Do prostoru vpravo vedle tabulky si překresli podle atlasu údaje od roku 2006 do roku 2009 a přidej také aktuálnější data z let 2010 a 2011 podle tabulky. Nezapomeň na popis os grafu. Tab. Míra nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje v letech 2010 a 2011

okres Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

2010 10,2 8,5 8,3 11,1 14,9 9,0 13,1

2011 8,7 8,2 7,7 10,9 14,1 8,2 12,6

zdroj: www.mpsv.cz

b) Stručně popiš vývoj míry nezaměstnanosti v období zaznamenaném v tebou vytvořeném grafu. ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................... c) Po roce 2008 začala prudce stoupat míra nezaměstnanosti. Víš, co je považováno za hlavní důvod? ............................................................................................................................................................... 4. Co by podle tebe mohlo snížit nezaměstnanost v Jihomoravském kraji? ............................................................................................................................................................... ...............................................................................................................................................................

87

7 METODICKÝ NÁVOD PRO UČITELE Následující kapitola obsahuje krátký popis aktivit v jednotlivých pracovních listech, řešení některých úloh a informace o časové náročnosti PL.

Jihomoravský kraj se představuje První pracovní list pracovního sešitu začíná jednoduchou úlohou, ve které mají žáci za úkol vyluštit přesmyčky ukrývající názvy vrcholů JMK a v atlase na obecně zeměpisné mapě na str. 4 – 5 dohledat jejich nadmořskou výšku a připsat polohu v rámci kraje. Tato úloha má svou jednoduchostí žáky motivovat k další práci s atlasem. Také obsahuje jednoduchou práci s mapou, při níž se do povědomí žáků dostanou názvy některých vrcholů v kraji a tím se i zlepší jejich základní orientace v obecně zeměpisné mapě. Druhá úloha zahrnuje práci s mapou a kromě toho také navazuje na dříve získané vědomosti žáků týkající se orientace na mapě Evropy a hlavních měst jejích států. Úloha 3 nabádá žáky k zamyšlení nad výhodami a nevýhodami polohy území JMK a ČR v rámci větších územních celků. Ve čtvrté úloze mají žáci zjistit přibližné vzdálenosti mezi Brnem a vybranými partnerskými regiony JMK. K tomu je možné použít pravítko nebo jiné měřidlo (např. vyrobené z papíru podle grafického měřítka mapy). Dále je v rámci 4. úlohy zařazena otázka, díky které si žáci mají uvědomit zkreslení mapy v různých zobrazeních. Předpokládaná doba zpracování je asi 10 minut.

Jihomoravský kraj se představuje @ Úloha 1 byla zařazena především proto, že v současné době je podoba loga Jihomoravského kraje odlišná, než jak je vyobrazeno v atlase. Žáci si uvědomí, že v jednoduchém logu je symbolizováno několik charakteristik kraje, což mohou sami využít při vypracování úkolů v dalších PL (např. PL Oblasti cestovního ruchu). Při vypracování úlohy 2 se žáci učí vyhledávat informace tak, že není přesně dáno, kde je mají najít, ale je zadána jen hlavní stránka. Informace lze nalézt na stránkách kraje (www.krjihomoravsky.cz), kliknutím na odkaz Vnější vztahy a spolupráce → Meziregionální spolupráce. Popřípadě se k této stránce lze dostat přes vyhledávání na stránkách kraje. K úlohám 3 a 4 je nutné mít nainstalován program Google Earth. Jejich náplní je virtuální cestování, při kterém si žáci uvědomí vzdálenost různých míst od místa svého bydliště, případně od Brna. Dále se žáci naučí stručně charakterizovat místo podle jeho leteckého (družicového) snímku. 88

Tento pracovní list patří mezi časově náročnější, doba zpracování závisí na schopnosti žáků pracovat s internetem a programem GoogleEarth. Předpokládá se asi 30 minut.

Obyvatelstvo I První úlohou je vyluštění jednoduché osmisměrky, kde žáci vyškrtávají názvy obcí Jihomoravského kraje. Po vyškrtání vyjde tajenka TIŠNOV. Poté žáci s tajenkou dále pracují a hledají v atlase zadané údaje o této obci. V úloze 2 mají žáci správně doplnit vzorec pro výpočet celkového přírůstku obyvatel a podle atlasu do něj doplnit údaje a aplikovat tento vzorec na Jihomoravský kraj. Ve 3. úloze se žáci zamýšlí nad důvody, které mohou někoho vést k přistěhování do JMK nebo k vystěhování. V poslední úloze pak žáci slovně interpretují údaje v grafu. Předpokládaná doba vyplňování tohoto pracovního listu je 10 – 12 minut. Toto se potvrdilo i při testování pracovního listu ve škole.

Obyvatelstvo II Tento pracovní list je z důvodu tvorby kartogramu časově náročnější, zabere přibližně 25 až 30 minut. V první úloze mají žáci doplnit tabulku hustoty zalidnění, kterou musí sami vypočítat. Důležité je také správně vyplnit záhlaví tabulky. Ve 2. a 3. úloze jde o čtení údajů z mapy. 4. úloha žákům ukazuje možné souvislosti mezi podílem postproduktivního obyvatelstva a rozmístěním domovů pro seniory. V poslední úloze žáci tvoří kartogram podle nabízené tabulky. Sami mají určit počet kategorií a vytvořit legendu mapy.

Obyvatelstvo III V tomto pracovním listu žáci pracují se stranami 10 – 12 v atlase. V úloze 1 žáci přemýšlí nad cizinci ze svého okolí a nad důvody, proč se do naší země přistěhovali. Zde si žáci mohou uvědomit pestré národnostní složení svého okolí. Ve druhé úloze žáci pracují s kartodiagramem, ve kterém mají zjistit informace o cizincích v kraji. Třetí úloha je časově nejnáročnější, žáci zde mají vytvořit kartogram religiozity v krajích ČR, k čemuž jim slouží tabulka údajů převzatých z Veřejné databáze Českého statistického úřadu. Zde je důležité, aby žáci vybrali z tabulky správný údaj, se kterým mají pracovat. Další součástí této úlohy je srovnání religiozity v JMK s ostatními kraji, k čemuž je nutné

89

správně interpretovat tabulku a vytvořený graf. V poslední části úlohy žáci vyhledávají informace v mapě. Předpokládaná doba vypracování tohoto PL je přibližně 20 minut.

Obyvatelstvo IV @ V tomto pracovním listu žáci pracují se stránkami Českého statistického úřadu (www.czso.cz). Náplní celého pracovního listu je vyhledávání informací na webových stránkách. Úlohy vyžadují otevírání několika dokumentů v programu Microsoft Excel a vyhledávání v těchto souborech, tento pracovní list je tedy časově náročnější – zabere přibližně 30 minut. Žáci se naučí vyhledávat nejaktuálnější dostupné informace z relevantního zdroje a také si rozšíří vědomosti o místním regionu. Ve 2. úloze žáci sestavují výsečový graf, pro jehož tvorbu je nutné napřed data najít, poté zapsat, správně přepočítat na procentuální údaje a pak teprve zakreslit do grafu. Takto se může vhodně rozvíjet pracovní kompetence – žák takto rozvíjí především svou pečlivost.

Etnografické oblasti Rozsáhlejší oddíl týkající se kultury začíná opět jednoduchou úlohou, kde žáci řeší přesmyčky. Po jejich vyřešení je žáci hledají v atlase a porovnávají jejich rozlohu a polohu. Další částí je jednoduchý popis etnografické oblasti, která je žákovi blízká. Žáci se zde zamýšlí nad specifiky konkrétní oblasti, kterou znají. Ve 4. úloze žáci vyhledávají informace na více místech v atlase. Není přímo uvedeno, ve které mapě mají informaci zjistit. Důležité je najít správnou obec v úloze 4 a), kterou je Strážnice, protože všechny další úlohy se vztahují k této obci. Předpokládá se, že vypracování těchto úkolů zabere žákům asi 10 – 12 minut.

Kulturní památky, zajímavosti, ubytování Předpokládaný čas vyplňování tohoto PL byl 15 minut, při testování listu v reálném školním prostředí se však ukázalo, že jej někteří žáci zvládnou vypracovat i za méně než 10 minut. V 1. a 3. úloze jde víceméně o vyhledávání informací v mapě. V úloze 1 žáci navíc zakreslují polohu hradů do obrysové mapy v pracovním listu. Ve druhé úloze mají žáci za úkol pojmenovat tři oblasti koncentrace hromadných ubytovacích zařízení a najít důvody, proč je zde koncentrace těchto zařízení vyšší.

90

Ve čtvrté úloze žáci hledají důvody, proč k nám přijíždí nejvíce turistů právě ze států, které jsou uvedeny v grafu v atlase. Pátá úloha má žáka přimět, aby si vzpomněl na některou z turistických atrakcí v JMK, která je mu blízká, a napsal o ní několik vět shrnujících základní informace o této atrakci.

Oblasti cestovního ruchu V časově nejnáročnější úloze 1 mají žáci za úkol propagovat oblasti cestovního ruchu a vybrat na základě svých osobních zkušeností v každé z oblastí dva zajímavé turistické cíle, které jsou méně navštěvovány. Dále mají pojmenovat hlavní turistickou atraktivitu dané oblasti. Další dvě úlohy navazují na předchozí. Žák jako propagátor vybrané oblasti má za úkol vymyslet vhodný reklamní slogan a logo s popisem tak, aby danou oblast dobře vystihovalo. Přitom si žáci mohou uvědomit jedinečnost svého regionu. Vypracování PL by mělo zabrat kolem 20 minut.

Cesty za hranice Jihomoravského kraje @ V tomto pracovním listu mají žáci vyhledávat na internetu turistické atrakce, které jsou blízké k hranicím kraje. Dále mají naplánovat do některého ze sousedních krajů výlet, pomocí různých stránek vymyslet program a také najít dobu dopravy, cenu dopravy a vstupného. Nakonec mají napsat adresy stránek, které při plánování použili. Tato aktivita by žáky mohla podnítit k výletu ve volném čase nebo případně se třídou. Pracovní list může být časově náročnější, čas zpracování se odvíjí od žákovy schopnosti pracovat s internetem a vyhledávat informace.

Jižní Morava cílem turistů@ Žáci v tomto PL plánují třídenní program pro turistu přijíždějícího do Jihomoravského kraji. Tentokrát mají program vymyslet s použitím stránek Portálu cestovního ruchu Jižní Moravy a mají zadáno, kolik jakých aktivit musí do programu minimálně zahrnout. Tato úloha je časově náročnější, měla by zabrat přibližně 25 – 30 minut.

Školství V úlohách 1 a 4 žáci pracují s mapou Školství na str. 20 a vyhledávají v ní zadané informace. V úloze 2 žáci používají tabulky na konci atlasu k zjištění dalších informací

91

týkajících se školství. Úloha 3 je spíše pro zajímavost. Žáci přiřazují ke každé vysoké škole právě dva obory. Je třeba zdůraznit to, že některé obory lze studovat na více nabízených vysokých školách, je tedy důležité postupovat vylučovací metodou a pečlivě. V poslední úloze se žáci zamýšlí nad aktuálním problémem slučování škol a hledají, jaké má toto výhody a nevýhody. V této úloze je nutné na problematiku nahlédnout z více stran. Vypracování tohoto PL by mělo trvat kolem 20 minut.

Zdravotnictví V první úloze žáci zjišťují měřením na mapě počet lůžek v domovech pro seniory. Zde je důležité, aby si přečetli legendu mapy a správně přepočítali údaje. Na tuto úlohu navazuje úloha 2, ve které se mají žáci zamyslet nad tím, zda se počet takových zařízení bude v budoucnu zvyšovat nebo snižovat a proč. Zde mohou žáci na problematiku nahlížet buďto z demografického pohledu nebo z pohledu financí. V další úloze žáci určují faktory, které ovlivňují počet obyvatel na jednoho lékaře v krajích ČR. Tématem čtvrté úlohy jsou nemocnice a záchranná služba. Náplní je čtení údajů z mapy a studium důležitých informací o chování v krizových situacích. Poslední úloha, týkající se babyboxů, byla zařazena také pro zlepšení informovanosti žáků o této problematice. Předpokládaná doba vypracování tohoto PL je 15 minut.

Regiony, Disparity @ V prvním úkolu tohoto PL se žáci naučí vyhledávat informace o mikroregionech, k čemuž mají i přímo zadanou webovou stránku, se kterou mají pracovat. Na stránce je i interaktivní mapa, kterou žáci využívají při zpracování úlohy 1 b). Při zpracování úlohy 2 žáci také pracují s internetovým mapovým portálem, tentokrát zjišťují informace o MAS, kterou si sami vyberou. Ve třetí a čtvrté úloze žáci pracují s dalším mapovým serverem, kde vyhledávají informace o mikroregionech. Vypracování těchto úloh zabere kolem 25 minut. Časová náročnost se odvíjí od schopnosti žáka pracovat s internetem.

Okresní města Jihomoravského kraje V první úloze mají žáci za úkol změřit na mapě trasu, nejlépe pomocí provázku. Zde musí pracovat také s měřítkem mapy a správně vypočítat skutečnou vzdálenost. Ve druhé úloze

92

žáci popisují známá místa a hledají v nich významné orientační body. Třetí úloha je obdobná, ale žáci již popisují méně známé nebo zcela neznámé místo a je tedy nutné pracovat s mapou. Čtvrtá úloha ukazuje žákům na příkladu jejich známého místa účel budov v centru města. V páté úloze má žák porovnat okresní města z hlediska svých osobních preferencí. Časová náročnost tohoto PL je asi 25 – 30 minut.

Geologie a geomorfologie Úloha 1 navazuje na předchozí znalosti žáka z učiva geomorfologie. Řešení si každý žák může případně najít v atlase. Úloha č. 2 je tzv. „chyták“ – žáci mají napsat názvy krajů ČR, které mají na svém území také tři geomorfologické provincie, stejně jako JMK. Takový další kraj na území ČR není, žáci si tedy takto mohou uvědomit jedinečnost svého kraje z geomorfologického hlediska. Dále žáci podle mapy doplňují tabulku provincií a geomorfologických celků. Ve třetí úloze žáci pracují s mapou a zjišťují stáří hornin v různých oblastech. Čtvrtá úloha se věnuje tématu radonového rizika. V atlase se nachází mapa radonového rizika, ale nejsou zde již žádné další informace. Proto je součástí pracovního listu rámeček se základními informacemi o radonovém riziku. V další části úlohy žáci pracují se zmiňovanou mapou radonového rizika. Vypracování tohoto PL zabere asi 15 – 20 minut.

Jeskyně a propasti @ Vzhledem k vysokému počtu jeskyní v JMK je tomuto tématu věnován také pracovní list. Žák má na internetu vyhledat různé informace týkající se jeskyní a propasti Macocha (úlohy 1 a 3). V úloze 2 mají žáci najít na internetu názvy krasových útvarů. Cílem úlohy č. 4 je vytvoření informační cedule o libovolné jeskyni nebo krasovém jevu JMK. Tento pracovní list patří mezi časově náročnější, zabere přibližně 25 – 30 minut.

Klima V první úloze žáci pracují s mapami průměrných teplot vzduchu v červenci a lednu a mapy ročních úhrnů srážek a dopisují do textu podle těchto map různé údaje, případně rozhodují, která z nabízených tvrzení jsou správná. Dále se žáci dozvídají o Quittově klasifikaci klimatu, zkouší správně spojit klimatické charakteristiky s jejich definicemi a podle mapy a tabulky zjišťují informace o jednotlivých

93

klimatických oblastech. V úloze 2 c) mají žáci napsat, proč v atlase nejsou uvedeny další klimatické oblasti. Takto si mohou například i uvědomit, že do legendy patří jen to, co je v mapě skutečně zobrazeno. Ve 3. úloze mají žáci za úkol porovnat roční chod srážek a teplot v ČR s hodnotami v atlase, které zobrazují situaci na stanici Brno – Tuřany. Žáci zde pracují se dvěma grafy, ve kterých se snaží najít rozdíly a podobnosti. Časová náročnost tohoto PL je asi 20 minut.

Vodstvo Pracovní list začíná jednoduchou křížovkou, přičemž správné odpovědi je možné vyhledat v atlase. Tajenkou této křížovky je ZNOJMO. Ve druhé úloze žáci zařadí místo svého bydliště do povodí a úmoří. Náplní třetí úlohy je vyhledávání údajů v atlase a jejich výběr. Ve čtvrté úloze žáci měří na mapě pravítkem průtok na daných místech. V nejnáročnější úloze č. 5 mají žáci sami vytvořit graf chodu průtoků podle tabulky, a to včetně rozvržení jednotek na osách grafu. Předpokládaná doba vyplňování pracovního listu je 25 minut.

Využití ploch a půdy První úkol tohoto PL je zaměřen na čtení údajů z mapy a doplňování do tabulky. Ve druhé části tohoto úkolu mají žáci na základě údajů v mapě spočítat rozlohu jednotlivých typů ploch. V druhé úloze popisují výskyt lesů a zemědělské půdy v kraji a hledají důvody tohoto rozmístění. Podobně pak v třetí úloze zdůvodňují rozložení vybraných půdních typů. V poslední úloze žáci kreslí mapu svého okolí a vytváří vlastní mapu land-use ve větším měřítku. Vypracování tohoto PL zabere přibližně 25 - 30 minut.

Ochrana životního prostředí Pracovní list začíná jednoduchou křížovkou, jejíž tajenkou je PODYJÍ. S touto tajenkou žáci dále pracují a doplňují informace o národním parku, a to buď na základě dříve získaných vědomostí nebo podle atlasu. Druhá úloha propojuje zeměpis s biologií, její náplní je poznávání organismů, které se vyskytují v NP Podyjí. Jsou to: střevíčník pantoflíček, mlok skvrnitý, dudek obecný a kudlanka nábožná. Třetí úloha rozšiřuje informace uvedené v atlasu a obsahuje podrobnější informace o starých ekologických zátěžích. Žáci mají pak podle textu a podle mapy určit, zda znají ze svého okolí výskyt staré ekologické zátěže.

94

Předpokládaná doba vyplňování tohoto PL je 10 minut

Ochrana životního prostředí @ Pracovní list patří mezi časově náročné, k jeho vypracování je třeba přibližně 25 – 30 minut. V první a druhé úloze jde především o vyhledávání informací na zadaných webových stránkách. Ve třetí úloze mají žáci zjistit, jakou ekoporadnu mají blízko svému bydlišti a najít, čím se zabývá. V 4. úloze žáci pracují s mapami na stránkách ČHMÚ a učí se tak, jak zjišťovat aktuální informace o stavu ovzduší. Tyto údaje pak interpretují a snaží se najít důvody rozmístění oblastí s horší kvalitou vzduchu.

Doprava Další větší část úloh ze socio-ekonomické sféry začíná opět jednodušší úlohou, kterou je tentokrát osmisměrka. Po vyškrtání zastávek brněnské MHD žáci získají tajenku, kterou je slovo TRAMVAJ. V úlohách 2 a 4 jde o zjišťování údajů z mapy. Při zjišťování intenzity dopravy si žáci mohou na pomoc vzít pravítko nebo jiné měřítko. V úloze 4 je nutné správně vyplnit záhlaví tabulky, aby si žáci uvědomili, že údaje v mapě jsou udávány v tisících za den. V úloze 3 žáci promyslí klady a zápory stavby obchvatů měst. Jako inspirace jim může sloužit příklad obchvatu z jejich vlastního okolí. Tento PL je časově méně náročný, k jeho vypracování je potřeba přibližně 15 – 20 minut.

Doprava @ V první úloze mají žáci doplnit do připravených políček názvy vodních cest: Nové Mlýny, Brněnská přehrada, Baťův kanál, Morava, Dyje. Ve zvýrazněných políčkách se nacházejí písmena L, Y, N, E, K, Á, M, D, jejichž seřazením vznikne tajenka MEDLÁNKY. Žáci mají pak napsat, které druhy dopravy zde lze provozovat. Podle mapy mohou doplnit leteckou dopravu, další druhy lze vyhledat na internetu nebo doplnit z vlastní zkušenosti. Další část PL se věnuje tématu stavby dálnic a rychlostních silnic. Žáci se naučí vyhledávat na oficiálních stránkách aktuální informace o stavu plánovaných staveb. Dále je pracovní list věnován Integrovanému dopravnímu systému Jihomoravského kraje, především vyhledávání tras a cen jízdenek (úlohy 3 a 4), úlohy 5 a 6 jsou na téma lodní

95

dopravy zajišťované Dopravním podnikem města Brna. Žáci zjišťují délku cesty z místa školy v aktuálním čase do Brna – Bystrce a odtud lodí na hrad Veveří. Učí se kombinovat různé zdroje pro vyhledání dopravního spojení městskou popř. meziměstskou dopravou. Před zadáním úloh 5 a 6, které jsou zaměřené na lodní dopravu, je třeba ověřit, zda je právě sezóna lodní dopravy. Ta bývá přibližně od dubna do října. Vypracování tohoto PL trvá kolem 30 minut.

Jižní Morava – úrodná oblast V tomto pracovním listu žáci pracují s údaji a mapami týkajícími se zemědělství. V první úloze srovnávají mapu zemědělství s mapou půdních typů a ověřují tak, které půdní typy jsou nejúrodnější. Ve druhé úloze žáci vyhledávají informace v mapě a poté popisují podle map klima, které panuje v oblastech pěstování vinné révy. Ve třetí úloze žáci tvoří kartogram se zemědělskou tematikou, data pro jeho tvorbu lze nalézt v tabulkách na konci atlasu. Vypracování tohoto PL zabere přibližně 25 minut.

Průmysl, výzkum a vývoj V první jednoduché úloze žáci řeší přesmyčky názvů firem JMK a zařazují k nim jejich výrobek nebo je zařazují do průmyslového odvětví. Ve druhé úloze žáci podle mapy popisují strukturu průmyslu vybrané obce. V úloze 3 hledají žáci možné scénáře budoucího vývoje v odvětví výzkumu, vývoje a inovací, a také důvody, z jakých by k těmto situacím mohlo dojít. Dále pojmenovávají důvody atraktivity regionu JMK pro zahraniční investory. Úloha 4 nabádá žáky, aby se zamysleli nad rozdíly v rámci JMK a hledali důvody existence těchto nerovností. V poslední úloze žáci pracují s tabulkami na konci atlasu a porovnávají HDP Jihomoravského kraje s ostatními kraji Česka. Časová náročnost tohoto PL je přibližně 15 – 20 minut.

Brownfieldy @ Žáci se na úvod seznámí s pojmem brownfield s pomocí rámečku v atlase. Poté nalézají příklady takových objektů ze svého okolí a snaží se vymyslet, jaké by mohl mít v budoucnu využití. V úloze 2 s pomocí konkrétních webových stránek vyhledávají informace o zadaných brownfieldech. Poté co vyplní úlohu 2 a dozví se, jaké jsou možnosti využití brownfieldů, mají žáci v úloze 3 doplnit klady a zápory jejich revitalizace. V této úloze by se žáci měli na

96

problém podívat z více různých stran a poznat tak, že to, co je pro jednu stranu výhodné, může pro druhou stranu naopak představovat nevýhodu. Vypracování PL Brownfieldy trvá přibližně 20 minut.

Bydlení v JMK V první, třetí a čtvrté úloze mají žáci za úkol vyhledat informace v mapách na straně 43. Tyto informace pak mají interpretovat. V úloze 2 vyhledávají v mapě dané obce a jejich příslušnost k okresu. Zde mohou pracovat s rejstříkem na konci atlasu. V tabulce jsou zapsány aktuálnější údaje, než jsou uvedeny v atlase, žáci mají tedy údaje porovnat. V úloze 5 mají žáci popsat situaci zobrazenou v grafu. Časová náročnost tohoto PL se předpokládá asi 15 – 20 minut.

Nezaměstnanost V úlohách 1 a 2 žáci hledají okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to v rámci kraje i v rámci České republiky, a také hledají faktory, které negativně ovlivňují míru nezaměstnanosti v konkrétních oblastech. Ve třetí úloze žáci pracují s grafem, který v první části úlohy sami vytvoří podle tabulky v pracovním listu. Důležitý je také správný popis os. Dále mají žáci situaci vyobrazenou v grafu slovně okomentovat a zaměřit se na zlomový bod v roce 2008. Poslední úloha je obdobná jako úloha 2. Žáci zde hledají faktory ovlivňující nezaměstnanost, tentokrát však ty pozitivní. Vypracování tohoto pracovního listu zabere kolem 25 minut.

97

8 VÝSTUP Z PRAXE V praxi bylo otestováno sedm pracovních listů na Gymnáziu Terezy Novákové v Brně – Řečkovicích a na Gymnáziu Brno tř. Kpt. Jaroše. Po vypracování každého z PL žáci vyplnili také krátký evaluační dotazník (příloha 1), který sloužil jako reflexe a na jeho základě byly v pracovních listech provedeny korektury.

8.1 Sledovaná kritéria U každého pracovního listu byla sledována především náročnost jednotlivých úkolů, jejich zábavnost a přínos práce s PL pro žáky. Díky dotazníku byly objeveny některé chyby, které se v PL vyskytovaly. Dalším sledovaným kritériem bylo to, zda žáci mají dostatek místa na vypracování odpovědí. Kromě těchto údajů vztahujících se přímo k jednotlivým úlohám bylo do dotazníku zařazeno několik otázek týkajících se práce žáků s mapami, a to jak ve škole, tak i ve volném čase. Důležitou položkou v dotazníku bylo také to, jakou dobu žáci jeho vypracováním strávili.

8.2 Testování vybraných pracovních listů První testování pracovních listů proběhlo v březnu 2012 na Gymnáziu Terezy Novákové v Brně – Řečkovicích. Celkem bylo na gymnáziu v Řečkovicích vyplněno 24 pracovních listů, z nichž některé nebyly z důvodu nedostatku času vyplněny kompletně. Vzhledem k příliš malému vzorku žáků byly v dubnu tytéž pracovní listy otestovány na gymnáziu na tř. kapitána Jaroše, a to v jejich původní podobě. Z důvodu malého počtu vyplněných PL bylo provedeno ještě další testování pracovních listů, a to na Gymnáziu tř. kpt. Jaroše v Brně. Toto testování proběhlo v dubnu 2012 a z důvodu menšího počtu Tematických atlasů Jihomoravského kraje žáci pracovali ve dvojici. Takto bylo vyplněno celkem 11 pracovních listů. Všichni žáci, kteří testovali PL, uvedli, že s Tematickým atlasem Jihomoravského kraje ještě nikdy nepracovali. Dále přibližně polovina žáků uvedla, že s mapami v papírové podobě či atlasy pracují častěji než 1x za měsíc, druhá polovina uvedla údaj 1x měsíčně až 1x za půl roku. Internetové mapové servery většina žáků používá častěji než 1x za měsíc. Přibližně 10 % žáků s internetovými mapami pracuje 1x měsíčně až 1x za půl roku. Na základě zpětné vazby od žáků, která byla získána prostřednictvím dotazníku, byly některé úlohy v pracovních listech pozměněny, přemístěny, případně bylo upraveno jejich

98

zadání tak, aby bylo žákům jasnější.

8.2.1 Testování pracovního listu Obyvatelstvo I Záměrem pracovního listu Obyvatelstvo I bylo to, aby byl jedním z jednodušších pracovních listů, především díky osmisměrce, která tvoří zábavný motivační prvek v úvodu PL. Toto se po vyhodnocení dotazníků potvrdilo. Všichni žáci, kteří tento PL vypracovávali, ohodnotili osmisměrku jako velmi jednoduchou a i v hodnocení zbylých úloh převažovalo hodnocení jednoduchá. Osmisměrku také žáci uvedli jako úlohu, která je bavila. Dle hodnocení žáků bylo v PL dostatek místa na odpověď. Průměrný čas vypracování byl 12 minut. Dále bylo zjištěno, že úlohy 2 b) a 3 jsou podle žáků nepřesně zadány. V úloze 2 b) původně nebylo uvedeno území, kde má žák celkový přírůstek sledovat a nebylo zde uvedeno, kde žák tento údaj má najít. V úloze 3 nebylo specifikováno, se kterým grafem má žák pracovat, či na které straně je možné údaje najít. Zadání těchto úloh byla tedy pozměněna tak, aby žáci mohli na první pohled pochopit, se kterými údaji mají pracovat.

8.2.2 Testování pracovního listu Obyvatelstvo II Pracovní list Obyvatelstvo II byl již koncipován jako složitější, což se potvrdilo v průměrném čase zpracování, který byl 25 minut. Lze také říci, že žáci úlohy hodnotili jako složitější než úlohy v předchozím listu, avšak v průměru byly všechny úlohy ohodnoceny jako jednoduché. Úkol původně označený jako úloha 1 (vytvoření kartogramu) měl mezi žáky rozdílná hodnocení. Někteří tuto úlohu označili jako nejzábavnějšího z celého PL, z důvodu možnosti uplatnění vlastní kreativity. Naopak jiní žáci, kteří tento PL zpracovávali, úlohu vynechali, protože ji nepochopili, nebo se jim zdála příliš složitá a zdlouhavá a také ji označili jako úlohu, kterou by z pracovního listu vynechali. Jeden z žáků ji také označil za nejasně zadanou, další nevěděl, kolik kategorií má zvolit a uvítal by v zadání přesný počet kategorií. Jedna z dvojic, která pracovní list vypracovávala, dokonce zvolila kategorií 14. Jelikož žáci tuto úlohu až na výjimky označili jako složitou nebo velmi složitou, byla v nové verzi pracovního listu zařazena až jako poslední úloha (úloha 5).

8.2.3 Testování pracovního listu Kulturní památky, zajímavosti, ubytování Všechny úlohy v tomto PL žáci hodnotili jako velmi jednoduché, jednoduché nebo přiměřeně náročné. Průměrný čas vypracování byl 13 minut, což bylo o dvě minuty méně, 99

než byl čas předpokládaný. Žáci se dle dotazníku díky pracovnímu listu dozvěděli některé nové informace, které je zaujaly, například „počet turistů každý rok“ nebo „jaké je nejnavštěvovanější místo v JMK“. Negativně byla hodnocena úloha 5, která podle některých žáků byla nezáživná. Jiní žáci ji však označili za úlohu, jejíž vypracování je bavilo. Zadání celého tohoto PL zůstalo i po testování v nezměněné podobě.

8.2.4 Testování pracovního listu Cesty za hranice Jihomoravského kraje @ Tento pracovní list žádný z žáků nestihl dokončit. Všech 5 žáků, kteří tento PL vypracovávali, stihlo alespoň úlohu 1, která však zabrala mnohem více času, než bylo původně předpokládáno. V průměru tato úloha zabrala žákům 13 minut. Žáci ji ohodnotili jako jednoduchou nebo přiměřeně náročnou. Také v dotazníku uvedli, že se díky této úloze dozvěděli nové informace. S vypracováním druhé úlohy začal pouze jeden žák, který ji ohodnotil jako složitou. Další z žáků úlohu ohodnotil jako velmi složitou a napsal, že by úlohu úplně vyškrtl a jako důvod uvedl: „Nevím, proč plánovat návštěvy něčeho.“ Z jeho odpovědi lze tedy vyvodit, že tato úloha pro něj byla nezajímavá. I přesto byla tato úloha v pracovním listě ponechána s tím, že je možné ji použít jako úlohu rozšiřující, jen pro zájemce.

8.2.5 Testování pracovního listu Zdravotnictví Průměrný čas vypracování tohoto PL byl 15 minut, což odpovídá plánovanému času. Žáci na tomto pracovním listu hodnotili kladně například to, že řešení většiny úloh lze „vymyslet z hlavy“. Hůře byla některými žáky hodnocena úloha 1, protože její vypracování zabralo mnoho času. Byla tedy pro novou verzi pracovního listu zkrácena a místo původních deseti obci, kde se nachází domovy pro seniory, jich žáci mají vyplnit jen pět. Při druhém testování na Gymnáziu na tř. kpt. Jaroše žáci již měli vyplnit jen pět domovů pro seniory a zde tato úloha byla hodnocena podstatně lépe, žáci ji také označili za úlohu, díky které se dozvěděli nové zajímavé informace.

8.2.6 Testování pracovního listu Vodstvo Pracovní list Vodstvo byl žáky hodnocen kladně a v zadání se nevyskytly větší nesrovnalosti nebo problémy. Pouze bylo poupraveno zadání v křížovce u výrazu označeného „D“, kde byla do zadání přidána další nápověda v podobě upřesnění polohy vodní nádrže.

100

Dále by žáci uvítali, kdyby v úloze 5, kde mají konstruovat graf, byly předem popsány osy. Tuto úlohu však i přesto ohodnotili jako velmi jednoduchou a vypracovali ji správně, zadání úlohy bylo tedy ponecháno v původní podobě. Vypracování tohoto PL žákům průměrně zabralo 17 minut.

8.2.7 Testování pracovního listu Ochrana životního prostředí V PL Ochrana životního prostředí byla dle očekávání kladně hodnocena křížovka, která byla žáky označena za zábavnou úlohu a někteří také napsali, že se díky ní dozvěděli něco nového. Vyskytl se zde problém v zadání křížovky, kdy žáci nevěděli, ve které z NPR v Bílých Karpatech roste všivec statný a do křížovky by se vešla dvě různá řešení – Porážky a Jazevčí. Do nové verze byla tedy přidána nápověda v podobě jednoho vyplněného písmene křížovky. V úloze 2 téměř nikdo z žáků nepoznal rostlinu brambořík (byla správně určena pouze v jednom ze všech testovaných PL), která navíc nebyla vyobrazena na příliš kvalitním obrázku. Bylo tedy změněno zadání, kdy místo původního bramboříku žáci mají poznat střevíčník pantoflíček.

Obr. 21. Původní obrázek bramboříku v PL Ochrana životního prostředí

Obr. 22. Nový obrázek v PL Ochrana životního prostředí – střevíčník pantoflíček

Zdroj: [URL 16]

Zdroj: [URL 12]

8.2.8 Testování pracovního listu Ochrana životního prostředí @ Tento pracovní list také nestihli někteří žáci vypracovat až do konce z důvodu nedostatku času. Každá úloha byla však vypracována nejméně jedním žákem. Všechny úlohy byly hodnoceny jako jednoduché nebo velmi jednoduché, s výjimkou úlohy 1 a), kterou jeden žák hodnotil jako velmi složitou. Někteří žáci také uvedli, že v úloze 1 nebyl dostatek místa na vypracování odpovědi a dalším se zase nelíbilo, že jde o dlouhé vypisování údajů z internetu, 101

bylo tedy zestručněno zadání. Původní zadání úlohy 1 znělo: Vyber si jednu z ptačích oblastí v Jihomoravském kraji a vypiš, co ses o této oblasti dozvěděl/a. Kromě stručného popisu ekotopu a rostlinné bioty se zaměř na druhy ptáků, které zde hnízdí či přezimují a na zranitelnost této oblasti. Bylo změněno na: Vyber si jednu z ptačích oblastí v Jihomoravském kraji a stručně vypiš, co ses o této oblasti dozvěděl/a (stačí v bodech). Především zapiš druhy ptáků, které zde hnízdí či přezimují. Další úlohou, jejíž zadání bylo upřesněno, byla úloha 4 c), jelikož žáci měli problém najít mapu znečištění na stránkách ČHMÚ, do zadání bylo tedy doplněno, kam mají žáci kliknout. List byl žáky celkově hodnocen jako přínosný, každý z nich se dozvěděl něco nového. Např.: „Jaké je nejbližší ekocentrum“, nebo „Nevěděl jsem o existenci ptačích oblastí“.

8.2.9 Testování pracovního listu Jižní Morava – úrodný kraj Na pracovní list Jižní Morava – úrodný kraj se objevily v hodnocení žáků protichůdné názory, především kvůli práci s kartogramem. Někteří žáci tuto úlohu označili za nejzábavnější z celého PL a jiní by tuto úlohu naopak úplně vyškrtli. Se zadáním žádné z úloh neměli žáci větší problém a všechny úlohy vyplnili správně. V zadání tohoto PL tedy nebylo nic změněno. Průměrná doba vypracování byla 15 minut.

102

9 ZÁVĚR V teoretické části diplomové práce byla zkoumána teorie tvorby zeměpisných pracovních listů a pracovních sešitů. Na základě poznatků získaných v této části byl vytvořen návrh koncepce a obsahové struktury pracovního sešitu a byly stanoveny cíle pracovního sešitu pro výuku regionální geografie. Samotné tvorbě návrhu pracovního sešitu předcházela podrobná analýza vybraných pracovních sešitů a pracovních učebnic ze zeměpisu pro základní školy. Pro podrobné zkoumání byly vybrány pracovní sešity, které jsou zaměřené na geografii České republiky nebo na geografii místního regionu. Byly hodnoceny na základě indexu variability podle A. Wahly a na základě zastoupení jednotlivých kategorií učebních úloh podle taxonomie D. Tollingerové. Ze sedmi pracovních sešitů a pracovních učebnic, které byly takto hodnoceny, byly jako nejlépe sestavené určeny pracovní učebnice Tady jsem doma aneb Poznej dobře svoje bydliště a Život v našem regionu. Z pracovních sešitů byl jako nejlepší ohodnocen pracovní sešit Zeměpis naší vlasti, který svým charakterem připomíná také pracovní učebnici. Všechny tyto tři zmíněné učební materiály jsou od autorky Hany Kühnlové a některé úlohy se opakují ve všech třech publikacích. Stěžejní částí diplomové práce bylo vytvoření návrhu pracovního sešitu pro výuku regionální geografie na gymnáziu. Byl vytvořen pracovní sešit o 29 stranách, který je určen pro výuku geografie místního regionu, konkrétně Jihomoravského kraje. Podkladem ke zpracování většiny úloh tohoto pracovního sešitu je Tematický atlas Jihomoravského kraje. Část pracovních listů je tematicky tímto atlasem také inspirována, ale primárně je určena ke zpracování s využitím internetu. Žáci si tak rozšíří přehled o daném tématu a také se naučí vyhledávat nejaktuálnější data a informace. Devět pracovních listů bylo testováno na dvou brněnských gymnáziích žáky třetích ročníků, čímž byla částečně realizována optimalizační etapa tvorby pracovního sešitu. Na základě zpětné vazby z tohoto testování byly v pracovních listech provedeny příslušné úpravy. Vypracování těchto materiálů žáky bavilo a dozvěděli se díky tomu něco nového, a proto doufám, že pracovní sešit bude přínosem pro výuku geografie místního regionu v Jihomoravském kraji.

103

SEZNAM ZKRATEK PS – pracovní sešit PL – pracovní list PU – pracovní učebnice VG – víceleté gymnázium JMK – Jihomoravský kraj SO ORP – správní obvod obce s rozšířenou působností NČGS – Nakladatelství České geografické společnosti

104

POUŽITÁ LITERATURA BEDNÁŘ, J.: Meteorologický slovník výkladový a terminologický : s cizojazyčnými názvy hesel ve slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině a ruštině. Vyd. 1. Praha : Ministerstvo životního prostředí ČR, 1993. 594 s

FRIČOVÁ, H.; TURKOTA, J.: Základy všeobecnej didaktiky geografie. 1. vyd. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1980. 263 s.

HELUS, Z.; HRABAL, V. a kol.: Psychologie školní úspěšnosti žáků. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 263 s.

HOLEČEK, M.: Česká republika : Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha : Fortuna, 2003. 103 s. ISBN 8071687693.

HOLEČEK, M.; TLACH, S.: Pracovní sešit k učebnici zeměpisu Česká republika : pro 8. a 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Vyd. 1. Praha : Fortuna, 1999. 32 s. ISBN 8071686697

CHALUPA, P.; HORNÍK, S.: Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy. 2., přeprac. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2005. 71 s. ISBN 8072353071

JEŘÁBEK, M.; ŠTĚRBA, B.: Zeměpis 8 : učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2006. 128 s. ISBN 8072384864.

KALHOUS, Z.; OBST, O.: Školní didaktika. Vyd. 1. Praha : Portál, 2002. 447 s. ISBN 807178253X

KASTNER, J.; HOLEČEK, M.; KRAJÍČEK, L.: Zeměpis naší vlasti : učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Praha : Nakladatelství České geografické společnosti, 1997. 95 s. ISBN 8086034097

KÜHNLOVÁ, H.: Tady jsem doma, aneb Poznej dobře svoje bydliště. Praha : Moby Dick,

105

1998. 53 s. ISBN 8086237028

KÜHNLOVÁ, H.: Zeměpis naší vlasti : pracovní sešit : [k učebnicím zeměpisu pro žáky základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií]. 1. vyd. Praha : Nakladatelství České geografické společnosti, 2002. 40 s.

KÜHNLOVÁ, H.: Znám Českou republiku : pracovní sešit pro žáky základních škol a nižších ročníků výběrových škol. 1. vyd. Praha : Nakladatelství České geografické společnosti, 1994. 40 s.

KÜHNLOVÁ, H.: Život v našem regionu : pro základní školy a víceletá gymnázia : příručka učitele. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2007. 74 s. ISBN 9788072386628

KÜHNLOVÁ, H.: Život v našem regionu : pracovní učebnice : pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2007. 64 s. ISBN 9788072384891

LAMBERT, D.; BALDERSTONE, D.: Learning to teach geography in the secondary school : a companion to school experience. 2nd ed. London : Routledge, 2010. 455 s. ISBN 9780415499095.

OWEN, D.; RYAN, A.: Teaching geography : the essential guide. London : Continuum, 2001. 216 s. ISBN 082645111X

PEŠTOVÁ, J.; JEŘÁBEK, M.; ANDĚL, J.: Zeměpis 8 : pro základní školy a víceletá gymnázia : pracovní sešit. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2006. 64 s. ISBN 8072384872

PETTY, G.; KOVAŘÍK, Š.: Moderní vyučování. 1. vyd. Praha : Portál, 1996. 380 s. ISBN 8071780707

PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J.: Pedagogický slovník. 6., rozšířené a aktualizované vyd. Praha : Portál, 2009. 395 s. ISBN 9788073676476

106

RUX, J.; VANĚČKOVÁ, M.: Zeměpis pro 8. a 9. ročník základní školy : pracovní sešit. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2003. 51 s. ISBN 8072352032

RUX, J.; VANĚČKOVÁ, M.: Zeměpis 9 : pro základní školy. Nová řada dle RVP – pracovní sešit. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009. 62 s. ISBN 9788072354405

ŠVEC, V.; FILOVÁ, H.; ŠIMONÍK, O.: Praktikum didaktických dovedností. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2004. 90 s. ISBN 8021026987

Tematický atlas Jihomoravského kraje. 1. vyd., Praha : Kartografie Praha, 2010. 48 s. ISBN 9788073931377

VOŽENÍLEK, V.; SZCZYRBA, Z.: Zeměpis 4 : Česká republika : naše vlast - Česko, kraje České republiky. Olomouc : Prodos, 2002. 109 s. ISBN 8072301179.

VOŽENÍLEK, V.; SZCZYRBA, Z.: Zeměpis 4 : Česká republika : naše vlast - Česko, kraje České republiky : pracovní sešit. Olomouc : Prodos, 2002. 63 s. ISBN 8072301187

WAHLA, A.: Strukturní složky učebnic geografie. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 83 s.

ZAŤKOVÁ, M., SOVIŠOVÁ, M.: Pracovné listy a zošity vo vyučovaní geografie – učinný prostriedok samostatnej učebnej činnosti žiakov. Bratislava : Geografia, roč. 2, č. 4, 126 s.

ZAŤKOVÁ, M, SOVIŠOVÁ, M.: Didaktické aspekty tvorby a aplikácie pracovných listov (zošitov) vo vyučování zemepisu. Bratislava : Geografia, roč. 3, č. 2, 74 s.

107

Internetové zdroje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Dostupný na WWW: <www.nature.cz>

Biomonitoring.cz [online]. Dostupný na WWW: <www.biomonitoring.cz>

BRDIČKA, B.: Bloomova taxonomie v digitálním světě [online]. Metodický portál RVP, 2008. Dostupný na WWW:

Bytová výstavba v obcích Jihomoravského kraje [online]. Český statistický úřad, 2012. Dostupný na WWW:

Časové řady nezaměstnanosti. [online]. Integrovaný portál MPSV, 2012. Dostupný na WWW:

Ekorádce, síť ekologických poraden v Jihomoravském kraji [online]. Dostupný na WWW: <www.ekoradce.cz>

Hydrologická ročenka České republiky 2010. [online] Český hydrometeorologický ústav, 2011. Dostupný na WWW:

Index kvality ovzduší. [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2012. Dostupný na WWW:

Kudy z nudy [online]. CzechTourism 2010. Dostupný na WWW: <www.kudyznudy.cz>

LEHOTSKÝ, R. : Kras a jaskyně. [online].

Dostupný

na

WWW:

Mapový server Centra pro regionální rozvoj České republiky [online]. Dostupný na WWW: <mapy.crr.cz> 108

Mapy znečištění ovzduší. [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2012. Dostupný na WWW:

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Dostupný na WWW: <www.mpsv.cz>

Nakladatelství České

geografické

společnosti

[online].

Dostupný

na

WWW:

Nakladatelství Fortuna [online]. Dostupný na WWW:

Nakladatelství Fraus [online]. Dostupný na WWW:

Nakladatelství Moby Dick [online]. Dostupný na WWW:

Nakladatelství Prodos [online]. Dostupný na WWW: Obyvatelstvo. Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2011 [online]. Český statistický úřad, 2012. Dostupný na WWW:

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání [online]. Veřejná databáze Českého statistického úřadu, 2012. Dostupný na WWW:

Odjezdy lodí. [online]. Dopravní podnik města Brna, 2012. Dostupný na WWW:

Plán regionálních linek IDS JMK. [online]. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, 2011. Dostupný na WWW:

109

Portál cestovního ruchu jižní Moravy [online]. Jihomoravský kraj, 2010. Dostupný na WWW:

Propast Macocha [online]. Dostupný na WWW: <www.propast-macocha.cz>

Přehled projektů Ředitelství silnic a dálnic. [online]. Ředitelství silnic a dálnic, 2012. Dostupný na WWW:

Příroda a péče o území.. [online]. Správa NP Podyjí. Dostupný na WWW:

Radonové riziko [online]. Česká geologická služba, 2000. Dostupný na WWW:

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online]. Výzkumný ústav pedagogický, Praha 2007. Dostupný na WWW:

Silnice a dálnice v České republice 2011 [online]. Ředitelství silnic a dálnic, 2012. Dostupný na WWW:

SPN – pedagogické nakladatelství [online]. Dostupný na WWW:

Správa jeskyní České republiky [online]. Dostupný na WWW: <www.jeskynecr.cz>

Územní srážky. [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2012. Dostupný na WWW:

110

Územní teploty. [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2012. Dostupný na WWW:

Vyhledávání vlakových spojení. [online]. České dráhy, 2012. Dostupný na WWW:

Vyhledávání dopravního spojení [online]. Dostupný na WWW:

Výstavba v krajích : Jihomoravský kraj. [online]. Ředitelství silnic a dálnic, 2012. Dostupný na WWW:

Zdravotní rizika radonu. [online]. Česká geologická služba, 2000. Dostupný na WWW:

111

Zdroje obrázků [URL 1] http://www.mobydick.cz/main_books/zemepis.jpg [URL 2] http://www.fortuna.cz/shop/product-image/800x600/188-188.jpg [URL 3] http://www.ncgs.cz/katalog.php [URL 4] http://ucebnice.org/t/8046.jpg [URL 5] http://ucebnice.fraus.cz/fotka2/zbozi/831/ [URL 6] http://ucebnice.fraus.cz/fotka2/zbozi/846/ [URL 7] http://www.spn.cz/stranky/detaily.php?kniha=515 [URL 8] http://www.spn.cz/stranky/detaily.php?kniha=207 [URL 9] http://www.zemepis.com/images/slmapy/kraje.jpg [URL 10] http://katalog-sdh.ic.cz/images/jihomoravsky.png [URL 11] http://www.speleobratislava.host.sk/Kras/jaskyne.htm [URL 12] http://www.nps.gov/plants/color/northwest/imgs/Cymo1f.gif [URL 13] http://www.cernosin.cz/_turista/kosi_09b.jpg [URL 14] http://simatika.ru/img/600/600/4270.jpg [URL 15] http://www.dibujospedia.com/dibujos/colorear-mantis-religiosa-8-dibujosinfantiles.gif [URL 16] http://www.anbg.gov.au/poison-plants/600_wide/Cyclamen_persicum.jpg

112

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Evaluační dotazník Příloha 2. Ukázky vypracovaných pracovních listů z gymnázií v Brně – Řečkovicích a v Brně na tř. kpt. Jaroše

113

Příloha 1. Evaluační dotazník muž/žena

věk:

název pracovního listu:

čas vypracování:

1. pracoval/a jsi už někdy s Tematickým atlasem Jihomoravského kraje – ano – ne 2. jak často používáš atlas nebo mapu (v papírové podobě) – počítá se i použití ve škole: nikdy – 1x ročně a méně – 1x za půl roku až 1x ročně – 1x měsíčně až 1x za půl roku – častěji než 1x za měsíc 3. jak často používáš mapové servery na internetu nikdy – 1x ročně a méně – 1x za půl roku až 1x ročně – 1x měsíčně až 1x za půl roku – častěji než 1x za měsíc 4. Ohodnoť náročnost každé úlohy zakroužkováním čísla: (1 – velmi jednoduchá, 2 – jednoduchá, 3 – přiměřeně náročná, 4 – složitá, 5 – velmi složitá) své hodnocení můžeš více písemně rozvést vedle tabulky

Číslo úlohy

Náročnost úlohy

1. úloha

1

2

3

4

5

2. úloha

1

2

3

4

5

3. úloha

1

2

3

4

5

4 a)

1

2

3

4

5

4 b)

1

2

3

4

5

5. úloha

1

2

3

4

5

5. Dozvěděl/a ses díky vypracování tohoto pracovního listu něco nového? Pokud ano, napiš co, případně viditelně označ přímo v pracovním listu. .................................................................................................................................................................................. 6. Vypiš prosím čísla úloh, jejichž vypracování tě bavilo, můžeš připsat i proč. ................................................. .............................................................................................................................................................................. 7. Je nějaká úloha, kterou bys úplně vyškrtl/a? Pokud ano, napiš kterou a proč. ................................................. .............................................................................................................................................................................. 8. Byla podle tebe některá z úloh nejasně zadaná? Pokud ano, napiš číslo úlohy a specifikuj, co ti nebylo úplně jasné. .............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................. 9. Pokud bys mohl/a na pracovním listu něco změnit, co by to bylo? .............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................. 10. Byl pro tebe v pracovním listu dostatek místa na vyplnění odpovědi? .............................................................................................................................................................................. 11. Zaujalo tě téma pracovního listu? - ano, vyhledám si o tomto tématu informace na internetu či v literatuře - téma mě zaujalo, ale dál se jím zabývat nebudu - téma mě nezaujalo

114

Příloha 2. Ukázky vypracovaných pracovních listů z brněnských gymnázií

115

116

117

118

119

120

121

122

123

124

125

Návrh pracovního sešitu pro výuku regionální geografie na gymnáziu

Recommend Documents