VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS
NÁVRH POČÍTAČOVÉ SÍTĚ V PRŮMYSLOVÉM PROSTŘEDÍ DESIGN OF A COMPUTER NETWORKS FOR INDUSTRIAL ETHERNET
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
MICHAL FRYČ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2011
Ing. VIKTOR ONDRÁK, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2010/2011 Ústav informatiky
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Fryč Michal Manažerská informatika (6209R021) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává bakalářskou práci s názvem: Návrh počítačové sítě v průmyslovém prostředí v anglickém jazyce: Design of a Computer Networks for Industrial Ethernet Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Analýza současného stavu Teoretická východiska řešení Návrh řešení Zhodnocení a závěr Seznam použité literatury Přílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.
Seznam odborné literatury: DONAHUE, Gary A. Kompletní průvodce síťového experta. Vyd. 1. Brno : Comtputer Presss, 2009. 528 s. ISBN 978-80-251-2247-1. HORÁK, Jaroslav. Počítačové sítě pro začínající správce. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno : Comtputer Presss, 2008. 327 s. ISBN 978-80-251-2073-6. PUŽMOVÁ, Rita. Mocerní komunikační sítě od A do Z. 2., aktualiz. vyd. . Brno : Comtputer Presss, 2006. 430 s. ISBN 80-251-1278-0. PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2. upr. a rozš. vyd. . České Budějovice : Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3.
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Viktor Ondrák, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2010/2011.
L.S.
_______________________________ Ing. Jiří Kříž, Ph.D. Ředitel ústavu
_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty
V Brně, dne 24.05.2011
Anotace Cílem této bakaláĜské práce je navržení kabeláže pro Ethernet v prĤmyslovém prostĜedí ve firmČ KBA-Grafitec s.r.o se sídlem v Dobrušce. Navržená kabeláž a síĢové prvky musí splĖovat zvýšené požadavky kladené prĤmyslovým prostĜedím.
The annotation The aim of this bachelor‘s thesis is to design the cabling for industrial Ethernet in KBA-Grafitec, lnc. based in Dobruška. Designed cabling and network components have to meet higher requirement for industrial environments.
Klíþová slova Datový kabel, datová zásuvka, port, datový rozvadČþ, prĤmyslový Ethernet, trasa kabeláže, RJ45, kroucená dvojlinka
Keywords Data cable, data socket, port, data rack, industrial Ethernet, route cabling, RJ45 twisted pair
Bibliografická citace FRYý, M. Návrh poþítaþové sítČ v prĤmyslovém prostĜedí. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2011. 63 s. Vedoucí bakaláĜské práce Ing. Viktor Ondrák, Ph.D.
ýestné prohlášení Prohlašuji, že pĜedložená bakaláĜská práce je pĤvodní a zpracoval jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, a že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona þ. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským)
V BrnČ dne 30. kvČtna 2011
………………………………
PodČkování Tímto bych rád podČkoval vedoucímu bakaláĜské práce Ing. Viktoru Ondrákovi, Ph.D a oponentovi Mgr. Miroslavu Tobyškovi za odbornou pomoc pĜi vypracování této práce. RovnČž bych chtČl podČkovat panu Ing. Tomáši Koþnarovi za pĜíležitost vypracovat tento projekt pro KBA-Grafitec s.r.o.
Obsah 1 2 3
Úvod........................................................................................................................ 10 Cíl práce .................................................................................................................. 11 Analýza souþasného stavu ...................................................................................... 12 3.1 Spoleþnost KBA-Grafitec s.r.o. ....................................................................... 12 3.1.1. Historie podniku ....................................................................................... 12 3.1.2. Struktura spoleþnosti................................................................................. 12 3.2 Výrobní program .............................................................................................. 15 3.3 Popis výrobního závodu ................................................................................... 16 3.4 Popis výrobní haly............................................................................................ 16 3.5 Popis souþasného stavu poþítaþové sítČ ........................................................... 16 3.6 Požadavky na poþítaþovou síĢ na rekonstruované hale ................................... 17 4 Teoretické podklady ............................................................................................... 18 4.1 Struktura sítČ .................................................................................................... 18 4.1.1. SítČ podle velikosti.................................................................................... 18 4.1.2. Topologie sítí ............................................................................................ 19 4.1.3. Struktura kabeláže..................................................................................... 22 4.2 Referenþní model ISO/OSI .............................................................................. 25 4.2.1. Fyzická vrstva ........................................................................................... 26 4.2.2. Linková vrstva .......................................................................................... 26 4.2.3. SíĢová vrstva ............................................................................................. 26 4.2.4. Transportní vrstva ..................................................................................... 27 4.2.5. Relaþní vrstva ........................................................................................... 27 4.2.6. Presentaþní vrstva ..................................................................................... 27 4.2.7. Aplikaþní vrstva ........................................................................................ 27 4.3 PĜenosová media .............................................................................................. 27 4.3.1. Koaxiální kabel ......................................................................................... 28 4.3.2. Symetrický kabel ...................................................................................... 30 4.3.3. Optické kabely .......................................................................................... 33 4.4 Znaþení prvkĤ sítČ ............................................................................................ 35 4.5 Datový rozvadČþ............................................................................................... 35 4.6 PrĤmyslové prostĜedí ....................................................................................... 37 4.6.1. Elektromagnetické vlnČní silových rozvodĤ............................................. 37 4.6.2. StupnČ ochrany krytí elektrických zaĜízení .............................................. 39 4.6.3. Vyšší mechanické nároky ......................................................................... 41 4.7 ZpĤsoby vedení kabeláže ................................................................................. 41 4.7.1. V podlaze .................................................................................................. 41 4.7.2. V podhledu ................................................................................................ 42 4.7.3. Pod omítkou .............................................................................................. 42 4.7.4. V žlabu nebo lištČ ..................................................................................... 42 5 Návrh Ĝešení ............................................................................................................ 44 5.1 Volba kabeláže ................................................................................................. 44 5.2 Volba provedení zásuvek ................................................................................. 44 5.3 Návrh trasy kabeláže ........................................................................................ 46 5.3.1. Volba zpĤsobu vedení kabelĤ ................................................................... 47 5.3.2. Kolize datový tras se silnoproudem .......................................................... 47 5.3.3. Kolize s pojezdovými dráhami jeĜábu ...................................................... 48
5.3.4. Trasa kabeláže........................................................................................... 48 5.4 Datový rozvadČþ............................................................................................... 48 5.5 Znaþení datových rozvadČþĤ, patch panelĤ, znaþní vodiþĤ, zásuvek, portĤ v na patch panelu ................................................................................................................ 51 5.6 Cenová kalkulace ............................................................................................. 52 6 ZávČr ....................................................................................................................... 53
1
Úvod Tato práce je zamČĜená na navržení kabelážního systému pro prĤmyslový
ethernet ve spoleþnosti KBA Grafitec s.r.o. se sídlem v Dobrušce. Kabelážní systém bude navržen pro rekonstruovanou halu montáže ofsetových tiskaĜských strojĤ. Podmínky pro rozmístČní pĜípojných míst byly zadány vedoucím IT oddČlení, panem Ing. Tomášem Koþnarem. Navržený kabelážní systém musí vyhovovat zvýšeným nepĜíznivým vlivĤm, pokud na hale pĤsobí. Mezi tyto vlivy patĜí napĜíklad prašnost, voda, chemické látky elektromagnetické rušení, vibrace, lidský faktor a další.
- 10 -
2
Cíl práce Cílem této práce je navrhnout rozvody datové sítČ na výrobní hale spoleþnosti
KBA Grafitec s.r.o. se sídlem v Dobrušce. Tento návrh zahrnuje volbu kabelĤ, datových zásuvek a datového rozvadČþe, datové trasy a znaþení jednotlivých prvkĤ sítČ. Na základČ vybraných komponent bude vypracován rozpoþet materiálu.
- 11 -
3
Analýza souþasného stavu Investor, spoleþnost KBA-Grafitec s.r.o. se sídlem v Dobrušce zastoupená
vedoucím IT oddČlení panem Ing. Tomášem Koþnarem, má celkem jednoznaþné požadavky na vytvoĜení kabeláže. Musí splĖovat podmínky použití v prĤmyslové hale s dostateþnou kapacitou do budoucna.
3.1
Spoleþnost KBA-Grafitec s.r.o.
Spoleþnost KBA-Grafitec patĜí ke svČtovým výrobcĤm ofsetových tiskových strojĤ.
Orb. 1:
Logo spoleþnosti (zdroj Loga [online]. 2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW:
.)
3.1.1.
Historie podniku
•
1991 Založení spoleþnosti Grafitec
•
1995 Kapitálový vstup do Dobrušských strojíren a.s., které po roce 1992 zahájili výrobu archových ofsetových strojĤ znaþky Polly
•
2000 Kapitálový vstup americké firmy Charles Winslow Partners L.P.
•
2001 Sjednocení spoleþnosti Grafitec Praha, Grafitec Dobruška a Grik
•
2000 Spojení s výrobním závodem Dobrušské strojírny, vznik spoleþnosti pod názvem Grafitec, spol. s r.o.
•
2005 Skupina KBA se stala 100% vlastníkem Grafitecu1
3.1.2.
Struktura spoleþnosti
Spoleþnost KBA-Grafitec s.r.o. je þlenem nadnárodní skupiny KBA, na Obr. 2 je uvedena organizaþní struktura ve spoleþnosti KBA-Grafitec s.r.o. v Dobrušce. Na Obr. 3 je pak postavení KBA-Grafitec s.r.o. v Dobrušce ve struktuĜe skupiny KBA.
1
Historie [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .
- 12 -
Orb. 2:
Organizaþní struktura spoleþnosti KBA-Grafitec s.r.o. v Dobrušce (zdroj Organizaþní
struktura [online]. 2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: .)
- 13 -
Orb. 3:
Struktura skupiny KBA (zdroj Organizaþní struktura [online]. 2011 [cit. 2011-05-14].
Dostupné z WWW: .)
- 14 -
3.2
Výrobní program
Firma KBA-Grafitec s.r.o. vyrábí archové ofsetové tiskové stroje pro tisk na formáty A2 a B2. TiskaĜský stroj KBA Rapida 75, který je na Obr. 4, je jedním typem který je v Grafitecu vyrábČn. Grafitec stroje vyvíjí, vyrábí válce pro tisk a konstrukci pro stroj. Další díly pro stroje odebírá od dodavatelĤ.
Orb. 4:
TiskaĜský stroj KBA Rapida 75 (zdroj Fotografie-RAPIDA 75 [online]. 2011 [cit. 2011-
05-14]. Dostupné z WWW: < http://www.kbagrafitec.cz/cs/public_media/photographs/rapida_75.shtml >.)
Ofsetový tisk NepĜímý technika tisku založená na vzájemné odpudivosti vody a barvy. Na tiskové formČ jsou netisknoucí místa, která pĜijímají vodu a odpuzují barvu, a tisknoucí místa, která vodu odpuzují a pĜitahují barvu. Z tiskové formy je barva pĜenesena na válec s pružným ofsetovým potahem a odtud se barva pĜenáší na papír. Tisk se provádí soutiskem více barev. Každá barva má svou vČž, ve které se tiskne. Nakonec je papír povrchovČ upraven lakem a lak usušen.2
2
Polygrafický tahák- Ofsetový tisk 1 [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z WWW: .
- 15 -
3.3 Areál
Popis výrobního závodu spoleþnosti
se
skládá
z výrobních
hal,
skladových
budov,
administrativních budov, kotelny a dalších. Pro pĜiblížení výrobního závodu je v PěÍLOZE 6 celý areál podniku s oznaþením jednotlivých budov. Rekonstruovaná hala je nazvána HALA M2. Samotná výrobní þást HALY M2, kde mají být zhotoveny nové rozvody ethernetové sítČ je zvýraznČna šedou barvou. V druhé þásti haly jsou skladové plochy, dílny dodavatele a kanceláĜe logistiky. K hale je pĜipojena tĜípatrová budova sociální, kde jsou kanceláĜské prostory a šatny a další.
3.4
Popis výrobní haly
Výrobní þást HALY M2, kde mají být zhotoveny nové rozvody pro ethernetovou síĢ má rozmČry 110x35m, výška od podlahy ke stropu je 9m. Konstrukce haly je z betonových sloupĤ a pĜekladĤ. Jedna Ĝada sloupĤ rozdČluje podélnČ celou halu na dvČ poloviny. Obvodové zdi jsou z panelĤ. Plán výrobní haly se skladovou þástí a sociální pĜístavbou je v PěÍLOZE 7. Na hale jsou novČ vylity betonové podlahy na povrchu upravené epoxidovou stČrkou. V obou polovinách výrobní haly jsou mostní jeĜáby. Pojezdové dráhy stávajícího jeĜábu v polovinČ haly blíž k pĜístavbČ jsou pĜipevnČny k betonovým sloupĤm. V druhé polovinČ haly je menší jeĜáb, jehož pojezdové dráhy jsou na železné konstrukci. V pĜední þásti haly se vyrábí podkomplety pro tiskaĜské stroje, v této þásti se poþítá s nastálo pĜipojenými poþítaþi, aby byl stálý pĜístup k technické dokumentaci. NejvČtší stĜední þást haly zabírají pracovištČ, kde se kompletují celé stroje. V této þásti haly budou poþítaþe pĜipojené jen pĜi úpravách výrobního programu. V zadní þásti jsou pĜípravná pracovištČ a zde boudou také nastálo pĜipojené poþítaþe.
3.5
Popis souþasného stavu poþítaþové sítČ
V PěÍLOZE 6 jsou naznaþeny rozvody optických kabelĤ po areálu závodu. Zakreslené trasy jsou pouze pĜibližné trasy z dĤvodu chybČjící pĜesné dokumentace.
- 16 -
PáteĜní sekce PáteĜní rozvody poþítaþové sítČ v areálu spoleþnosti jsou realizovány pomocí optických vláken. Centrální rozvadČþ je umístČn ve druhém patĜe SPRÁVNÍ A SOCIÁLNÍ BUDOVY. Odtud jdou optická vlákna do BUDOVY OBCHODNÍHO ODDċLENÍ, HALY MONTÁŽE, HALY SKLADOVÉHO HOSPODÁěSTVÍ, VRÁTNICE, a do BUDOVY SOCIÁLNÍ C2, a odtud je vedeno optické vlákno do HALY M2. Rozvody jsou vedeny v plastových lištách po stČnČ, pĜes HALU MONTÁŽE a HALU TċŽKÉ OBROBNY jsou vedeny kolektorem v podlaze. Do BUDOVY SOCIÁLNÍ C2 je rozvod zavČšen v chrániþce na ocelovém lanu mezi budovami. Na HALE M2 jsou místČny dva nástČnné rozvadČþe, které nebyly zatím demontovány. K rozvadČþi, který bude v návrhu pozdČji oznaþen jako RD 01 je pĜiveden duplexní optický kabel ze sociální pĜístavby. Oba rozvadČþe jsou þásteþnČ poškozeny od neopatrné demontáže technologie, proto budou nahrazeny novými.
Pracovní sekce v HC Optické vlákno je zakonþeno v konvertoru z optického vlákna na metalické. Z konvertoru je veden UTP kabel do switche.
Horizontální sekce Horizontální sekce je provedena pomocí UTP kabelĤ zapojených do pĜíslušných zásuvek. Nedostatky a hrozby stávajících rozvodĤ poþítaþové sítČ jsou pĜedevším na halách, kde se v nČkterých sbíhají metalické kabely pro poþítaþovou síĢ s kabely silových rozvodĤ. Tím mĤže docházet k rušení pĜenosu. Dalším nedostatkem zejména ke snadné udržovatelnosti sítČ je, že IT oddČlení nemá pĜesnČ zdokumentovaný souþasný stav rozvodĤ. Zejména trasy kabeláže k jednotlivým zásuvkám v horizontální sekci jsou problémové, pĜi každé poruše je tĜeba zdlouhavČ hledat závadu.
3.6 •
Požadavky na poþítaþovou síĢ na rekonstruované hale RozmístČní a poþty zásuvek budou provedeny na základČ dohody s vedoucím IT oddČlení
•
Odolnost proti nepĜíznivým vlivĤm v prostĜedí výrobní haly, jako jsou mostní jeĜáby, elektromagnetické vlnČní a lidský faktor
- 17 -
4
Teoretické podklady V této þásti bakaláĜské práce jsou teoretické podklady pro vypracování návrhu
poþítaþové sítČ ve výrobní hale. Je zde popsáno rozdČlení poþítaþových sítČ podle velikosti a podle spojení koncových uzlĤ. Dále je zde zmínČn referenþní model ISO/OSI. PodrobnČ jsou rozebrány typy pĜenosových medií. Znaþení zásuvek, kabelĤ a dalších prvkĤ poþítaþové sítČ. Je zde vysvČtlen pojem datový rozvadČþ a na závČr jsou zde uvedena specifika prĤmyslového prostĜedí.
4.1
Struktura sítČ
V této kapitole si rozdČlíme poþítaþové sítČ podle velikosti a podle toho, jak jsou jednotlivé prvky sítČ uspoĜádány.
4.1.1.
SítČ podle velikosti
Podle velikosti sítČ mĤžeme sítČ rozdČlit na þtyĜi druhy sítí, které však nemají explicitnČ definovaný geografický rozsah.
LAN- Local Area Network Místní síĢ na malém území, typicky domácnosti, jednotlivé místnosti, menší podniky, školy a další. PĜevážnČ se využívá ethernet þi Wi-fi. Slouží ke sdílení dat s ostatními zaĜízeními v síti, sdílení internetu, tiskáren a dalších síĢových zaĜízení. Levné poĜizovací náklady a vyšší rychlosti, vlastníkem je provozovatel sítČ.
WAN- Wide Area Network SíĢ na velkém území, kraj, stát, kontinent, celý svČt. CelosvČtovou sítí WAN je internet. Oproti LAN má nižší rychlost, využívá rĤzné topologie.
PAN- Personal Area Network Sít typu PAN má malý rozsah, jen nČkolik metrĤ, a nižší pĜenosové rychlosti. Používá se pro spojení mobilních zaĜízení, jako jsou mobilní telefony, PDA, notebook a další. Typickou technologií pro takovéto sítČ Bluetooth, nebo IrDA (infraþervený port).
- 18 -
MAN- Metropolitan Area Network „Metropolitní síĢ je obvykle uvažovaná jako poþítaþová síĢ ve mČstČ. Je to rozlehlá síĢ spojující menší sítČ nejþastČji pomocí Wi-FI nebo pomocí optického vlákna. Rychlost sítí MAN je vysoká a dá se Ĝadit k sítím LAN. 3
4.1.2.
Topologie sítí
Topologie sítČ urþuje, jakým zpĤsobem jsou v síti spojeny koncové uzly. Máme tĜi základní druhy topologií, sbČrnicovou, kruhovou, hvČzdicovou, a pak kombinace tČchto základních topologií.
SbČrnicová topologie „Topologie sbČrnice nemá centrální uzel a všechny uzly jsou pĜipojeny ke sdílenému pĜenosovému prostĜedku, který umožĖuje komunikaci každý s každým. Vyžaduje složitČjší Ĝízení pĜístupu ke sdílenému prostĜedku a komplikovanČjší protokoly pro Ĝízení pĜenosu dat po sbČrnici. Informaþní signál nesoucí zprávu se šíĜí sbČrnicí všemi smČry a všechny stanice mají pĜístup ke všem zprávám; skuteþnČ pĜijmou však jen takovou, která je jim podle cílové adresy skuteþnČ urþena. Ke sbČrnici lze snadno pĜidávat nebo odebírat uzly, aniž se tím poruší informaþní tok. Jako pĜenosový prostĜedek se typicky používá koaxiální kabel. Topologie sbČrnice mĤže být také ve dvou provedeních, aktivní a pasivní. V praxi je rozšíĜena pasivní struktura s obousmČrným pĜenosem po jednom koaxiálním kabelu. Výhodou sbČrnice je použití jednoho vedení, zĜejmý zpĤsob propojení, snadné pĜidání nebo odebrání stanice ze sítČ; naproti tomu však vysoký poþet odboþek mĤže zpĤsobovat problémy v síti (rozpojení konektoru mĤže znamenat selhání celé sítČ) a vysoký poþet pĜipojených stanic mĤže znaþnČ omezit využití sbČrnice (napĜ. nárĤst kolizí u Ethernetu).“4
3 4
MAN [online]. 2010 [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2009. s. 103.
- 19 -
Orb. 5:
SbČrnicová topologie (zdroj vlastní)
Kruhová topologie „Topologie kruh rovnČž nemá centrální uzel. Spojuje každé zaĜízení pouze s pĜedchozím a následujícím v síti, s ostatními uzly v síti probíhá komunikace nepĜímo, pĜes jeden nebo více dalších uzlĤ. Zprávy obíhají uzavĜenou cestou jedním smČrem mezi uzly, proto není tĜeba Ĝešit žádné smČrování toku. Každý uzel pĜevezme zprávu od svého pĜedchĤdce, a pokud není sám adresátem zprávy, pĜedá ji svému následovníkovi. Jinými slovy každá stanice na kruhu slouží jednak jako opakovaþ signálu a jednak jako bezpeþnostní pojistka proti chybným zprávám.“5 „Výhodou kruhové topologie je jednoduchý zpĤsob pĜedávání datových zpráv bez existence kolizí mezi stanicemi; nejvČtší nevýhodou je, že pĜi výpadku stanice dojde k pĜerušení þinnosti sítČ. Jednoduchý kruh lze zdvojením pĜenosového prostĜedku uþinit obousmČrným, nebo zálohovaným (FDDI).“6
5 6
PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2009. s. 103-104. Tamtéž
- 20 -
Orb. 6:
Kruhová topologie (zdroj vlastní)
HvČzdicová topologie „Topologie hvČzda u LAN je nejrozšíĜenČjší strukturou LAN a je analogií starých terminálových sítí s centrálním Ĝízením. Centrální uzel Ĝídí smČrování v síti, zatímco ostatní uzly se o smČrování dat nestarají a mohou proto být velmi jednoduché. Je vhodná v pĜípadech, kdy v aplikaci pĜevažuje komunikace vedená mezi krajovým a centrálním uzlem. Pokud vyžaduje aplikace komunikaci mezi okrajovými uzly, kladou se na centrální uzel vysoké požadavky (na výkon i spolehlivost). Tyto sítČ jsou ménČ spolehlivé ve srovnání s ostatními používanými topologiemi. PĜenos dat v tČchto sítích lze Ĝídit jednoduchými protokoly a lze jej snadno monitorovat. HvČzdicová topologie má dvČ varianty: aktivní a pasivní s centrálním propojovacím prvkem (koncentrátorem nebo rozboþovaþem, hub). Aktivní hvČzda má ve svém stĜedu opakovaþe signálu, pĜípadnČ zaĜízení s implementací þásti protokolu. Pasivní hvČzda má v tomto bodČ pouze pasivní þlen, který slouží k distribuci signálu vyslaného jednotlivými stanicemi. Pasivní hvČzdicová topologie je tak degenerací sbČrnicové topologie, kde kmenové vedení degeneruje na bod a síĢ tvoĜí pouze pĜípojná vedení jednotlivých stanic.
- 21 -
Výhodou topologie hvČzda je menší náchylnost k poruchám kabelĤ (jen v rámci jednotlivých propojení mezi centrálním a koncovým uzlem) a souvisejícím výpadkĤm sítČ (pĜi poruše jednoho spoje není postižena celá síĢ, ale jen pĜíslušná stanice, vyjma pĜípadu, kdy je výpadkem postižen centrální uzel), jednoduché protokoly a snadné monitorování. Nevýhodou je vČtší spotĜeba kabelových vedení, bez možnosti smyþek.“7
Orb. 7:
4.1.3.
Topologie hvČzda (zdroj vlastní)
Struktura kabeláže
Kabelážní systém se zpravidla rozdČluje na tĜi sekce. Obr. 8 ilustruje, jak jednotlivé sekce chápeme. Každá sekce má vlastnosti specifikované pĜíslušnou normou. • PáteĜní sekce- vertikální rozvody- EN50169 • Horizontální sekce- horizontální rozvody- EN 50167 • Pracovní sekce- pracovní oblast- EN 50168 7
PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2009. s. 102-103 .
- 22 -
Orb. 8:
Struktura kabeláže (zdroj ONDRÁK, V. Lekce 5- Kabelážní systémy. [CD-ROM] 2009.
Brno: Ústav informatiky.)
Vertikální sekce PáteĜní sekce je þást kabeláže, která propojuje hlavní rozvadČþ s rozvadČþi pro horizontální sekci a s místnostmi, kde je nainstalováno aktivní zaĜízení sítČ. PáteĜní sekce má hvČzdicovou topologii se stĜedem v hlavním rozvadČþi.
Metalické kabely • Použití pouze pro hlasové služby. • Využívá se multipárový kabel s vodiþi typu drát. • Maximální délka pro nestínČný kabel je 800m a pro stínČný 700m. • V lince nesmí být kĜížení. Optické kabely • Používají se kabely typu OPDS, Breakout. • Maximální délka pro single- mode je 3000m, pro multimode gradient 2000m. • V lince musí být kĜížení
- 23 -
Horizontální sekce Horizontální sekce je þást kabeláže od datového rozvadČþe k datové zásuvce. V datovém rozvadČþi je kabel zapojen v patch panelu. Délka linky je maximálnČ 90m.
Metalické kabely • Využívá se þtyĜpárový kabel s vodiþi typu drát, oba konce jsou zakonþeny Jackem RJ45. • Nelze jeden konec zakonþit Plugem RJ45, napĜíklad pro zapojení v rozvadČþi pĜímo do switche. • V lince nesmí být kĜížení. • Všechny vodiþe kabelu musí být zakonþeny v jedné zásuvce. • PĜi využití stínČných kabelĤ se zemnící vodiþ uzemĖuje pouze v datovém rozvadČþi. • Kabely kategorie 5 a výše nesmí být v horizontální sekci pĜerušeny. • Kabely kategorie 6 a vyšší se nesmí zatahovat do trubek. Optické kabely • Používají se kabely typu Duplex, Breakout. • V lince musí být kĜížení
Pracovní sekce Pracovní sekce propojuje zásuvky s koncovými uzly a zásuvku v datovém rozvadČþi s aktivním prvkem. Souþet obou délek nesmí být delší než 10m, v datovém rozvadČþi maximálnČ 6m.
Metalické kabely • Využívá se þtyĜpárový kabel s vodiþi typu lanko. • Oba konce jsou zakonþeny Plugem RJ45. • V kabelu mĤže být kĜížení.
- 24 -
Optické kabely • Používají se kabely typu Simplex, Duplex, OPDS. • PĜenos typu multimode. • V kabelu mĤže být kĜížení.8
4.2
Referenþní model ISO/OSI
Již od poþátku vzniku sítí bylo využíváno principu vrstev. Vznikali ale jednotlivé uzavĜené síĢové architektury neumožĖující propojení systémĤ rĤzných výrobcĤ. Vznikl tedy tlak na budování otevĜených systémĤ, takových systémĤ že zaĜízení od rĤzných výrobcĤ jsou pĜipojitelná na síĢ. V roce 1984 mezinárodní normalizaþní organizace ISO vytvoĜila sedmi vrstvový referenþní model OSI, který normalizoval propojení otevĜených systémĤ.9 Struktura referenþního modelu ISO/OSI je na Obr. 9.
Orb. 9:
Referenþní model ISO/OSI (zdroj PETERKA, JiĜí. Sedm vrstev ISO/OSI [online]. 1996
[cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .)
8 9
ONDRÁK, V. Lekce 5- Kabelážní systémy. [CD-ROM] 2009. Brno: Ústav informatiky. PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2. 2009. s. 42-43.
- 25 -
TĜi horní vrstvy se orientují aplikaþnČ, tĜi spodní vrstvy modelu jsou orientovány na pĜenos. ProstĜední, tedy þtvrtá transportní vrstva, zajišĢuje pĜizpĤsobení mezi spodní a vrchní trojicí. PĜi komunikaci mezi dvČma uzly jsou rovnocennými partnery právČ dvČ stejné vrstvy. Pro komunikaci však musí využít služeb nižší vrstvy.
4.2.1.
Fyzická vrstva
Fyzická vrstva má na starosti aktivaci, udržení a deaktivaci fyzického spojení. Fyzické spojení mĤže být dvoubodové (sériová linka) nebo mnohobodové (Ethernet). PĜenosovou jednotku fyzické vrstvy je 1bit. Kódování binárních dat, napČĢové úrovnČ, fyzické rychlosti, maximální pĜenosové vzdálenosti, fyzické konektory a další jsou definovány na rozhraní fyzické vrstvy a fyzickými prostĜedky. PĜenosové prostĜedí není souþástí referenþního modelu ISO/OSI.10
4.2.2.
Linková vrstva
Linková vrstva, v nČkterých literaturách pojmenovaná jako spojová vrstva. Jednotkou pĜenosu linkové vrstvy je rámec. Linkovou vrstvu mĤžeme rozdČlit ještČ na dvČ podvrstvy, a to podvrstvu Ĝízení logického spoje a podvrstvu Ĝízení pĜístupu k pĜenosovému médiu. Podvrstva Ĝízení logického spoje, zkrácenČ z angliþtiny LLC (Logical Link Control), poskytuje rozhraní mezi vyššími vrstvami a konkrétním pĜenosovým prostĜedkem. Jejím úkolem je Ĝízení toku a detekce chyb. Podvrstva Ĝízení pĜístupu k pĜenosovému prostĜedku, zkrácenČ z angliþtiny MAC (Media Access Control), zajišĢuje fyzické adresování a Ĝízení pĜístupu k fyzickému mediu. K adresování využívá MAC adresy. Každý koncový uzel má svou unikátní 48 bitovou MAC adresu.11
4.2.3.
SíĢová vrstva
PĜenosovou jednotkou síĢové vrstvy je paket. SíĢová vrstva je odpovČdná za komunikaci v kompletní síti, smČrování, a pĜenos paketĤ od zdroje k cíli. 12 10
PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2009. s. 57-58. Tamtéž s. 56. 12 Tamtéž s. 55-56. 11
- 26 -
4.2.4.
Transportní vrstva
„Typickou þinností transportní vrstvy je dČlení pĜenášené zprávy na pakety a opČtovné skládání pĜijatých paketĤ do zpráv (pĜi pĜenosu se mohou pakety pomíchat þi ztratit).“13
4.2.5.
Relaþní vrstva
„Navazuje a po skonþení pĜenosu ukonþuje spojení. MĤže provádČt ovČĜování uživatelĤ, zabezpeþení pĜístupu k zaĜízením…“14
4.2.6.
Presentaþní vrstva
„Má na starosti konverzi dat, pĜenášená data mohou být v rĤzných sítích rĤznČ kódována. Tato vrstva zajišĢuje sjednocení formy vzájemnČ pĜenášených údajĤ. Dále data komprimuje, pĜípadnČ šifruje… V praxi þasto splývá s relaþní vrstvou.“15
4.2.7.
Aplikaþní vrstva
„Je urþitou aplikací (napĜ. oknem v programu) zpĜístupĖující uživatelĤm síĢové služby. Nabízí a zajišĢuje pĜístup k souborĤm (na jiných poþítaþích), vzdálený pĜístup k tiskárnám, správa sítČ, elektronické zprávy (vþetnČ e-mailu)…“16
4.3
PĜenosová media
PĜenosová media mĤžeme rozdČlit do tĜí základních skupin, a to na koaxiální kabely, symetrické kabely a optické kabely. V Tab. 1 jsou základní charakteristiky jednotlivých kabelĤ, které budou dále rozebrány.
13
HORÁK, Jaroslav. Poþítaþové sítČ pro zaþínající správce. 2008. s. 18. Tamtéž 15 Tamtéž 16 Tamtéž 14
- 27 -
Tab. 1:
Charakteristiky kabelĤ (pĜevzato z PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2009. s. 77.)
Charakteristika Náklady na instalaci PĜenosová rychlost
Symetrický kabel Nízké Do 1 Gbit/s
Koaxiální kabel Nízké až vysoké Do 1 Gbit/s
Délka
90-150m
600-1200m
Odolnost proti rušení
Nízká (UTP), stĜední (STP) Malá StĜední až vysoká
StĜední až vysoká
Optické vlákno Vysoké Do 1Gbit/s(mnohovidové vlákno), do 10Gbit (jednovidové vlákno), s WDM témČĜ 1Tbit/s ěádovČ km u mnohovidového vlákna, ĜádovČ desítky km u jednovidového vlákna Velmi vysoká
Malá Vysoká
StĜední Vysoká
Obtížnost instalace Spolehlivost
4.3.1.
Koaxiální kabel
Koaxiální kabel se dnes v sítích témČĜ nepoužívá, ale aspoĖ okrajovČ se o nČm v této kapitole zmíním. Jeho uplatnČní je zejména ve sbČrnicové topologii. Jak je vidČt na Obr. 10, kabel tvoĜí dva vodiþe, z nichž jeden obaluje druhý, mezi nimi je izolaþní vrstva. Data jsou pĜenášena pomocí elektrického proudu. PĜenos dat probíhá pouze po vnitĜním vodiþi- jedná se tedy o nesymetrický pĜenos. VnČjší vodiþ funguje jako stínČní proti vnČjšímu elektromagnetickému rušení. Má vyšší odolnost proti elektromagnetickému rušení a proti indukovaným napČtím než symetrický kabel. Nechrání však dobĜe proti magnetickému rušení. V základním pásmu se používají kmitoþty do 50MHz, pro zvýšení pĜenosové rychlosti se využívá modulace digitálního signálu na vysokofrekvenþní signál. V Ethernetu používáme dva typy koaxiálních kabelĤ: • Silný- vnitĜní vodiþ je obklopen þtyĜmi vrstvami izolace a stínČní. Využívá se pro páteĜní rozvody kvĤli nároþnČjší instalaci, zejména polomČr ohybu. • Tenký- vnitĜní vodiþ je obklopen jednou vrstvou izolace a stínČní. Má nižší odolnost proti vnČjším vlivĤm, je jednodušší na instalaci a má nižší cenu. 17
17
PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2009. s. 75-76.
- 28 -
Orb. 10:
Koaxiální kabel (zdroj Ethernet- technologie 10BASE [online]. 2010 [cit. 2011-05-3].
Dostupné z WWW: .)
Jak již bylo na zaþátku Ĝeþeno, tento kabel se nejþastČji využije ve sbČrnicové topologii. Pro pĜipojení koncového uzlu se slouží BNC T-konektor, který je na Obr. 11. Každý volný konec musí být opatĜen BNC terminátorem, aby neodrážel signál zpČt do sítČ a nevznikalo rušení. BNC terminátor je na Obr. 12.
Orb. 11:
BNC T-kus (zdroj Ethernet - Technologie 10BASE2 [online]. 2010 [cit. 2011-05-3].
Dostupné z WWW: .)
Orb. 12:
BNC terminátor (zdroj Ethernet - Technologie 10BASE2 [online]. 2010 [cit. 2011-05-3].
Dostupné z WWW: .)
- 29 -
4.3.2.
Symetrický kabel
Jedná se stejnČ jako u koaxiálního kabelu o metalický kabel, data jsou tedy pĜenášena pomocí elektrického proudu. Symetrický kabel je nČkdy také nazýván kroucená dvojlinka. Kabel je složený z párĤ vzájemnČ zakroucených vodiþĤ. Kroucením vodiþĤ v páru se eliminuje vzájemné rušení a vnik pĜeslechu. Kroucené páry mohou být volné anebo svaĜené, jak je vidČt na Obr. 13. Kabel se svaĜenými páry má lepší vlastnosti pĜi ohybu kabelu, tím že je zachována konstantní vzdálenost vodiþĤ v páru. V místech, kde se rozpadá symetrie páru, mĤže vznikat šum a odrazy. Vodiþ muže být buć ve formČ drátu, anebo jako lanko. Kabely s vodiþem typu lanko se používají výhradnČ pro patch kabely, tedy kabely spojující zásuvku s koncovým zaĜízením. Kabel s vodiþem typu drát se používá ke spojení patch panelu a zásuvky. Symetrický kabel mĤžeme dále rozdČlit na stínČné a nestínČné.
Orb. 13:
UTP kabel se svaĜenými a nesvaĜenými páry (zdroj Industrial ethernet [online]. 2011
[cit. 2011-05-25]. Dostupné z WWW: .)
NestínČný kabel • Nazýván UTP kabel- Unshielded Twisted Pair, schematicky je znázornČn na Obr. 14 • Jednodušší instalace • Menší polomČr ohybu- slabší kabel • Nižší odolnost proti rušení
- 30 -
StínČný kabel •
Máme rĤzné druhy stínČní, mĤže být stínČn pouze kroucený pár, celkové stínČní, nebo kombinace, viz Obr. 14
• STP- Shielded Twisted Pair- stínČny samostatné páry • FTP- Foil Twisted Pair- fólií stínČný celý kabel • ScTP- Screened Twisted Pair- opletením stínČný celý kabel, tedy podobné provedení jako FTP kabel • ISTP- Individually Shielded Twisted Pair- stínČny samostatné páry a celkové stínČní kabelu • NároþnČjší instalace- problém se stínČním • Následná údržba- musí být pĜemČĜováno uzemnČní • VČtší polomČr ohybu- silnČjší prĤmČr kabelu • Vyšší odolnost proti rušení zvenþí kabelu a nižší vyzaĜování
Orb. 14:
Typy symetrických kabelĤ (zdroj vlastní)
- 31 -
Kroucenou dvojlinku klasifikuje norma EIA/TIA 568 do kategorií podle pĜenosových vlastností viz Tab. 2. Tab. 2:
Kategorie kroucené dvojlinky (Zdroj PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2009. s. 75.)
Kategorie ŠíĜka pásma Cat. 1
Žádná
PĜenosové rychlosti
Využití
1Mbit/s
výkonnostní kriteria Cat. 2
Do 1MHz
4Mbit/s
Cat. 3
Do 16MHz
10Mbit/s
Telefonní dráty Ethernet 10BASE-T, 100BASE-T4
Cat. 4
Do 20MHz
16Mbit/s
Token-Ring, 10BASE-T, 100BASE-T4
Cat. 5
Do 100MHz
100Mbit/s,
1Gbit/s
pĜi využití 8vodiþĤ
100BASE-TX, 10BASE-T, 1000BASE-T
Cat. 6
Do 250MHz
10GBASE-T
Cat. 7
Do 600MHz
10GBASE-T
Pro kroucenou dvojlinku se v poþítaþových sítích požívá konektor RJ 45 a to jako zásuvka (Jack) a zástrþka (Plug). Norma TIA/EIA 568 má dva barevné standardy pro zapojení vodiþĤ v konektoru, jak je tomu na Obr. 15.
- 32 -
Orb. 15:
Zapojení zástrþky RJ45 podle normy EIA/TIA T568A a T568B (zdroj RJ45 UTP guide
[online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z WWW: .)
4.3.3.
Optické kabely
Optické vlákno se skládá ze dvou vrstev skla, jeden pro jádro, kde je veden svČtelný paprsek a druhý jako obal. SvČtelný paprsek se odráží na rozhraní tČchto vrstev. Pro buzení optického signálu se používají tĜi vlnové délky svČtla 850nm, 1300nm a 1500nm. Pro duplexní, tedy obousmČrný pĜenos, je potĜeba vždy dvojice vláken- pro každý smČr jedno vlákno. Optická vlákna dČlíme na vícevidové a jednovidové. Vícevidové (multi mod) • PrĤmČr jádra je 50µm nebo 62.5µm • Paprsek se šíĜí odrazem • Buzení pomocí LED nebo laseru Jednovidové (single mod) • PrĤmČr jádra 9µm • Paprsek se šíĜí rovnobČžnČ • Buzení pomocí laseru • Využití pro velké vzdálenosti
- 33 -
Orb. 16:
Vícevidové a jednovidové optické vlákno (zdroj DOSTÁLEK, Libor; KABELOVÁ,
Alena. Velký prĤvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 2000. s. 44.)
Sekundární ochrana je buć tČsná anebo volná. TČsnou ochranou je bužírka, volnou ochranou je gel v pouzdĜe. Volná nebo tČsná ochrana urþuje, jakým zpĤsobem se vlákna spojují a konektorují. Vlákna s volnou sekundární ochranou se spojují pouze svaĜováním. Konektor pro vlákno s volnou sekundární ochranou je nasazen na kusu optického vlákna a také se svaĜuje. SvaĜování vláken je nákladné a je potĜeba speciální zaĜízení, aby vznikl kvalitní spoj, který nebrání prĤchodu paprsku. Vlákna s tČsnou sekundární ochranou lze spojovat pomocí mechanických spojek. Konektor se na optické vlákno nasazuje. Je to jednodušší zpĤsob spojení. Optická vlákna s tČsnou sekundární ochranou jsou dražší, proto se nehodí pro spojování velkých vzdáleností.18
Konstrukce kabelĤ vláken s tČsnou sekundární ochranou • Simplex- vlákno s tČsnou sekundární ochanou opletené aramitovými vlákny a plastový plášĢ • Duplex- dva simplexní kabely svaĜené dohromady 18
DOSTÁLEK, Libor; KABELOVÁ, Alena. Velký prĤvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 2000. s. 43- 46.
- 34 -
• OPDS- skupina vláken s tČsnou sekundární ochranou opletená aramitovými vlákny a spoleþný plastový plášĢ • Breakout- skupina simplexových kabelĤ s plastovým pláštČm Konstrukce kabelĤ vláken s volnou sekundární ochranou • S jednou centrální ochranou- trubiþka naplnČná gelem s nČkolika vlákny s primární ochranou opletená pevnostní ochranou a plastovým pláštČm • S více trubiþkami- nČkolik trubiþek naplnČných gelem, každé s nČkolika vlákny a primární ochranou opletené pevnostní ochranou a plastovým pláštČm. StĜedem kabelu vede centrální zpevĖovací jádro19
4.4
Znaþení prvkĤ sítČ
Znaþení kabelĤ a dalších prvkĤ datových je specifikováno v normČ EIA/TIA 606. Podle této normy musí být oznaþeno: • Všechny kabely minimálnČ na obou koncích • Kabelové svazky na koncích, v místČ kĜížení a vČtvení • Patch panely i jednotlivé porty • Datové zásuvky a jednotlivé porty • RozvadČþe • Technické místnosti • Aktivní prvky a jejich porty20 Pro znaþení lze použít nalepovací štítky nebo fáborky, rĤzné stahovací pásky se štítky. Je možné popsat kabel lihovým fixem, ale tento zpĤsob nezaruþuje stálost oznaþení. Dalším zpĤsobem muže být barevné odlišení.
4.5
Datový rozvadČþ
Datový rozvadČþ slouží pro uložení aktivních prvkĤ, patch panelĤ a dalších zaĜízení. Prvky rozvadČþĤ jsou pĜipevnČny k svislým nosníkĤm. Výška nosníkĤ urþuje kolik zaĜízení je možné do rozvadČþe umístit. Výška se udává v Unitách- U. Výška jedné unity je 44,45mm. Každá unita má tĜi montážní otvory v obou nosnících, otvory 19 20
ONDRÁK, V. Lekce 4- Reálná pĜenosová prostĜedí. [CD-ROM] 2009. Brno: Ústav informatiky. ONDRÁK, V. Lekce 5- Kabelážní systémy. [CD-ROM] 2009. Brno: Ústav informatiky.
- 35 -
jsou nepravidelnČ rozmístČny. Dalším dĤležitým rozmČrem je rozteþ dČr v nosnících. Vyrábí se rozvadČþe s rozteþí 19“ a 10“. Podle konstrukce mĤžeme rozvadČþe rozdČlit na otevĜené nebo uzavĜené a na stojanové nebo nástČnné. OtevĜené datové rozvadČþe je možné použít v technických místnostech. Nehrozí zde totiž zásah cizí osoby, vniknutí vody a prachu do rozvadČþe je také eliminováno tím, že se jedná o místnost urþenou právČ pro rozvadČþ. Výhodou otevĜeného rozvadČþe je nižší cena a snadnČjší pĜístup vzduchu k aktivním prvkĤm, bez nutnosti instalování vČtráku. Naopak uzavĜená konstrukce se volí ve volnČ pĜístupných prostorách. Pro zajištČní dostateþného proudČní þerstvého vzduchu jsou instalovány ventilátory.
Patch panel V patch panelu jsou zakonþeny kabely od zásuvek. Porty patch panelĤ se propojují kabely s aktivním prvkem napĜíklad switchem. Porty mohou být pro metalické i optické kabely.
Vyvazovací panely Vyvazovací kabely slouží k organizaci kabelĤ v rozvadČþi. MĤžou být horizontální i vertikální. UspoĜádání kabelĤ v rozvadČþi zvyšuje pĜehlednost a také umožĖují snadnČjší prĤchod vzduchu.
Ventilátory a klimatizace V pĜípadČ, že je v rozvadČþi více aktivních prvkĤ, které produkují odpadní teplo, používají se ventilátory nebo klimatizace pro snížení teploty.
Napájecí zásuvky Aby nemusel každý aktivní prvek v rozvadČþi napájen ze zásuvky mimo rozvadČþ, montují se do rozvadČþe napájecí lišty se zásuvkami.
Optické vany Optická vana se požívá pro ukonþení optického vlákna v rozvadČþi. Protože optické vlákno je z kĜehkého materiálu je nezbytnČ zajistit, aby se nepoškodilo. Optické
- 36 -
vlákno s volnou sekundární ochranou je vždy nutné ukonþit v optické vanČ. Vlákno s tČsnou sekundární ochranou není nutné ukonþit v optické vanČ, ale musíme zabezpeþit, aby se nepoškodilo napĜíklad vyvázáním.
Mezi další doplĖky patĜí osvČtlovací jednotky, termostaty, poliþky, snímaþe otevĜených dvíĜek a další.
4.6
PrĤmyslové prostĜedí
Instalace v prĤmyslovém prostĜedí se od bytových instalací liší asi ve þtyĜech bodech. • Elektromagnetické vlnČní silových rozvodĤ • Vyšší mechanické nároky a odolnost materiálu vĤþi nepĜíznivému prostĜedí, jako jsou rozpouštČdla, oleje, pĜípadnČ jiné chemické látky, vČtší rozsah teplot • Vyšší stupeĖ krytí elektrických souþástí proti cizímu pĜedmČtu a vodČ.
4.6.1.
Elektromagnetické vlnČní silových rozvodĤ
PĜi vedení metalických datových kabelĤ je nutné dodržovat odstupy od silnoproudých kabelĤ. Toto specifikuje norma ýSN EN 50174-2.
Specifikace informaþních kabelĤ (datových kabelĤ): • Kabelové
rozvody
navržené
k zajištČní
analogových
a
digitálních
telekomunikaþních služeb vþetnČ služeb hlasových • Strukturovaná kabeláž navržená v souladu s EN 50173 urþená k podpoĜe širokého rozsahu hlasových služeb
Specifikace napájecích kabelĤ (silové kabely): • NízkonapČĢový elektrický distribuþní systém, tedy do 1000V • Vylouþení specifických požadavkĤ platných pro jiné systémy kabelových rozvodĤ (výkonové kabelové rozvody a další • Musí se vzít do úvahy zkoušení bezpeþného- ochranného- dostateþného oddČlení v souladu s IEC 61140 (pro kmitoþty od 50Hz do 60Hz). Ochrana a
- 37 -
elektromagnetické rušení vyžadují v nČkterých pĜípadech rĤzné oddČlovací vzdálenosti. BEZPEýNOST NA PRVNÍM MÍSTċ!
Instalace kabelĤ: • PĜi instalaci kabelĤ bez fyzické zábrany se poþítá s nulovou vzdáleností, pokud není zajištČno upevnČní kabelĤ • PĜi instalaci kabelĤ ve žlabu v sousedních oddČleních se zábranou se poþítá s minimální vzdáleností rovnající se tloušĢce zábrany, pokud není zajištČno upevnČní kabelĤ • PĜi instalaci kabelĤ ve žlabu v nesousedních oddČleních se zábranou se poþítá s minimální vzdáleností rovnající se vzdálenosti mezi zábranami, pokud není zajištČno upevnČní kabelĤ • Kabely pro rĤzné úþely se nemají nacházet v jednom svazku • Zvláštní svazky by se mČli elektromagneticky oddČlit. Všechny kovové þásti jsou elektricky pospojovány • KĜížení kabelĤ musí být v pravém úhlu • Pro soubČh kabelĤ v horizontální sekci pĜesahující 35m se vyžaduje oddČlení podle Tab. 3 pro celou délku kromČ posledních 15m pĜipojených k výstupu • Pro soubČh kabelĤ v horizontální sekci nepĜesahující 35m se nevyžaduje žádné oddČlení v pĜípadČ stínČného kabelového rozvodu • Pokud pĜi instalaci kabelových rozvodĤ v elektromagnetické prostĜedí s požadavky na emisi a odolnost pĜesahuje úrovnČ definované v EN 50081 a EN 50082, zavádČjí se vzdálenosti oddČlení uvedené v Tab. 3 od rozvadČþe po zásuvku. V závislosti na skuteþném elektromagnetickém prostĜedí mĤže být nutné tyto vzdálenosti zvČtšit • Pro páteĜní rozvody platí vzdálenosti z Tab. 3 od zaþátku do konce21
21
Odstupy a oddČlení metalických kabelĤ informaþní techniky od napájecích kabelĤ [online]. 2003 [cit. 2011-05-25]. Dostupné z WWW: .
- 38 -
Tab. 3:
Minimální vzdálenosti datových a silových vodiþĤ podle ýSN EN 50174-2 (zdroj
Odstupy a oddČlení metalických kabelĤ informaþní techniky od napájecích kabelĤ [online]. 2003. [cit.2011-05-25].
Dostupné
z
WWW:
.)
Typ instalace
Vzdálenost Bez
dČliþe
nebo Hliníkový dČliþ
Ocelový dČliþ
s nekovovým dČliþem* NestínČný napájecí
200 mm
100 mm
50 mm
50 mm
20 mm
5 mm
30 mm
10 mm
2 mm
0 mm
0 mm
0 mm
kabel a nestínČný informaþní kabel NestínČný napájecí kabel
a
stínČný
informaþní kabel** StínČný
napájecí
kabel a nestínČný informaþní kabel StínČný kabel
napájecí a
stínČný
informaþní kabel** *PĜedpokládá se, že v pĜípadČ nekovového dČliþe dosáhne návrh systému ukládání kabelĤ útlum stínČní podle materiálu použitého na dČliþ. **StínČní informaþních kabelĤ musí vyhovovat EN 50288. Informaþní kabely musí být vzdáleny min. 130 mm od záĜivkových tČles.
4.6.2.
StupnČ ochrany krytí elektrických zaĜízení
StupnČ ochrany krytí elektrických souþástí proti vniknutí cizího tČlesa a vody upravuje norma ýSN EN 60529. StupeĖ ochrany krytí se udává ve tvaru: IP 00
- 39 -
IP udává, že se jedná kód ochrany, první charakteristická þíslice udává stupeĖ krytí proti vniknutí cizího tČlesa a druhá charakteristická þíslice udává stupeĖ krytí proti vodČ. V Tab. 4 je vysvČtleno, co která þíslice pĜíslušného krytí znamená. Tab. 4:
Krytí elektrických zaĜízení (zdroj ýSN ýSN EN 60529. StupnČ ochrany krytem (krytí-
IP kód). 1993. 40 s.)
Prvek
ýíslice nebo
Význam pro ochranu
Význam pro
písmena
zaĜízení
ochranu osob
-
-
Oznaþení kódu
IP
První
0
NechránČno
NechránČno
charakteristická
1
O prĤmČru 50mm
HĜbetem ruky
þíslice (ochrana pĜed
2
O prĤmČru 12,5mm
Prstem
3
O prĤmČru 2,5mm
Nástrojem
4
O prĤmČru 1mm
Drátem
5
ChránČno pĜed prachem
Drátem
6
PrachotČsné
Drátem
0
NechránČno
-
charakteristická
1
Svisle kapající
-
þíslice (ochrana proti
2
Kapající (ve sklonu 15°)
-
3
Kropení (déšĢ)
-
4
StĜíkání
-
5
Tryskání
-
6
IntenzivnČ tryskající
-
7
PonoĜení doþasné
-
8
Trvalé ponoĜení
-
vniknutím pevných cizích tČles, ochrana pĜed dotykem)
Druhá
vniknutí vody)
V rĤzných prostĜedích je nutné navrhovat zaĜízení taková, aby vyhovovaly daným podmínkám, jako je napĜíklad prašnost, vodČodolnost, nechtČný dotyk a další.
- 40 -
4.6.3.
Vyšší mechanické nároky
V prĤmyslovém prostĜedí je nutno poþítat s vyššími mechanickými nároky, aby nedocházelo k výpadkĤm sítČ. VČtší mechanické nároky jsou pĜedevším: • Odolnost proti vibracím • Odolnost proti nechtČnému vytržení kabelu • Odolnost proti vyšším teplotám • Odolnost proti nárazu
4.7
ZpĤsoby vedení kabeláže
MĤžeme zvolit z rĤzných zpĤsobĤ vedení kabeláže. PĜi volbČ jakým zpĤsobu vedení kabelĤ rozhodují stavební možnosti daného objektu. NapĜíklad zda je možné vést kabely v podhledu, pod omítkou, v podlaze þi budou pĜiznané ve žlabu nebo v lištČ. SamozĜejmČ zde hraje roli i estetika, v konferenþní místnosti není asi vhodné vést kabely v drátČném žlabu pod stropem. Dalším faktorem je to, zda se jedná o montáž v novostavbČ, þi pĜi kompletní rekonstrukci anebo jen dodateþná montáž v již fungujících
prostorách.
PĜi
montáži
do
fungujících
prostor
se
s nejvČtší
pravdČpodobností nebude volit zasekávání pod omítku z dĤvodu nutných následných zednických prací.
4.7.1.
V podlaze
Kabelové svazky jsou taženy dutinou v podlaze, která se vytvoĜí jako vyvýšený stupeĖ nad betonovou podlahou. PĜípadnČ mohou být kabely vedeny v podlahových kanálech, které jsou poleženy ještČ pĜed vylitím podlahy. Výhodou tohoto systému je zkrácení vzdáleností oproti tažení podél stČn. Zásuvky jsou ukryty v podlahovém boxu pĜímo vedle stolu, nikde tedy nepĜekáží zbyteþnČ dlouhé patch kabely. Jak vypadá takový podlahový box, je ukázáno na Obr. 17. Využití je vhodné zejména ve velkých kanceláĜích nebo uþebnách.
- 41 -
Orb. 17:
Podlahový box pro zásuvky (zdroj MINAěÍK, Miroslav. Podlahová krabice v praxi
[online]. 2004 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z WWW: .)
4.7.2.
V podhledu
Pokud je v prostorách plánováno budování sádrokartonového þi minerálního podhledu je možno vést kabelové svazky nad tímto podhledem. Kabely jsou vedeny v plechových nebo drátČných žlabech. SamozĜejmČ konec kabelu k zásuvce je buć pod omítkou, nebo v lištČ. Pokud se bude jednat o metalické kabely je potĜeba poþítat s odstupy od silových vodiþĤ a záĜivkových tČles. OpČt je zde výhoda kratších tras, když kabely nemusí jít po obvodu místnosti.
4.7.3.
Pod omítkou
Datové kabely pod omítkou jsou vedeny v husím krku, tedy ohebných plastových trubkách. Všechny husí krky je nutné uložit pĜed samotným omítáním do vysekaných drážek. Kabely je možné zatahovat do husího krku až po omítnutí. Musíme poþítat s dostateþným polomČrem ohybu, aby bylo možné kabely do husího krku zatáhnout. PĜi vedení kabelĤ pod omítkou mĤže nastat nebezpeþí nechtČného pĜevrtání kabelu, ale díky tomu, že jsou kabely vedeny v husím krku, je možná oprava.
4.7.4.
V žlabu nebo lištČ
Žlaby byly zmínČny již pĜi vedení kabelu v podhledu, ale nemusí se využívat pouze v podhledu. V prĤmyslových halách þi v technických místnostech je nožné vést
- 42 -
kabely ve žlabu tzv. pĜiznané (nejsou nijak skrývány, v daném prostĜedí takovéto vedení nikomu nevadí). Další možností je vést kabely v plastových lištách, které jsou pĜipevnČny na stČnČ. Tohoto zpĤsobu je využito pĜi dodateþných montážích, aby se vyhnulo zednickým úpravám. Na nČkteré typy lišt je možné pĜímo umístit datové zásuvky, jak je to vidČt na Obr. 18.
Orb. 18:
Parapetní kanál (zdroj Elektroinstalaþní parapetní kanál tehalit.BRN - PVC [online].
2011 [cit. 2011-05-29]. Dostupné z WWW: .)
- 43 -
5
Návrh Ĝešení V této kapitole jsou na základČ teoretických podkladĤ zvoleny vhodné kabely a
zásuvky pro výrobní halu. Dále zde je podle stavebních možností navržen zpĤsob vedení kabelĤ a trasy kabel na hale. Jsou zde specifikovány datové rozvadČþe a znaþení kabelĤ a zásuvek. Na závČr je cenová kalkulace navrhovaného Ĝešení.
5.1
Volba kabeláže
Metalické kabely PĜi výbČru kabelĤ pro horizontální sekci jsou kladeny požadavky na pĜenosovou rychlost a na odolnost proti vlivĤm prostĜedí výrobní haly. Pro dlouhodobé využití sítČ je potĜeba navrhnou kabely pro 1000BASE-T ethernet. Z toho vyplývá, že je potĜeba zvolit kabely kategorie 5 a vyšší. Zvolil jsem kabel od spoleþnosti Belden s oznaþením BE-1700E. Jedná se o nestínČný kabel cat. 5 se svaĜenými páry. Použitelný je v teplotní rozsahu -20°C až 80°C. Originální popis od výrobce, v angliþtinČ, je uveden v PěÍLOZE 1.
Optický kabel Optický kabel jsem zvolit opČt od spoleþnosti Belden s oznaþením GUMT-808. Jedná se o kabel s osmi jednvidovými vlákny s tČsnou sekundární ochranou. Budou zatím využita pouze dvČ vlákna, zbylých šest bude sloužit jako rezerva v pĜípadČ rozšíĜení sítČ nebo pro pĜípad poruchy. Kabel je urþen pro vnitĜní i venkovní použití a odolává UV záĜení, vodČ a olejĤm. Originální popis od výrobce, v angliþtinČ, je uveden v PěÍLOZE 2.
5.2
Volba provedení zásuvek
PĜi volbČ datových zásuvek je nutné vzít v úvahu, jaké hrozby na výrobní hale hrozí. Nebezpeþí vniknutí vody a prachu do zásuvky, otĜesy a potom odolnost proti vytržení kabelu. Jedinými zdroji vody na hale jsou pouze ve dvou místech umístČná umyvadla, není tedy nutné navrhovat zásuvky odolné proti vodČ.
- 44 -
Prašnost na hale není vysoká vzhledem k tomu, že se jedná o halu, kde se stroje montují a nic se zde neobrábí. Na hale mĤžou vnikat vibrace v dĤsledku pojezdu mostních jeĜábĤ. Riziko vytržení kabelu ze zásuvky zde hrozí. Proto je vhodné navrhnou zásuvky odolné proti vytržení kabelu v místech, kde se poþítá s trvale pĜipojenými stanicemi k síti. Navrhnu tedy dva typy datových zásuvek v závislosti na tom, zda v místČ bude trvale pĜipojená stanice nebo zásuvka jen pro obþasné využití. Jako zásuvku pro obþasné pĜipojení jsem zvolil krabiþku od spoleþnosti ABB s oznaþením 3903N-C06541 B zobrazenou na Obr. 19. Tato krabiþka má krytí IP54. Osazena bude dvČma moduly od spoleþnosti Molex produktové Ĝady Mosaic pro UTP Cat.5e se záĜezovým systémem pro upevnČní vodiþe.
Orb. 19:
ABB krabice nástČnná IP 54, pro pĜístroje 45x45, s víþkem (zdroj Krabice nástČnná
IP54, pro pĜístroje 45x45, s víþkem, pro prĤbČžnou montáž [online]. 2006 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z WWW: .)
Jako druhý typ zásuvek jsem zvolil zásuvky se závitem, které zajišĢují pevné spojení. Budou použity v místech, kde budou trvale pĜipojeny poþítaþe. Krabiþky a konektory jsem zvolil od spoleþnosti Solarix mají vysoké krytí IP67. Podle poþtu pĜipojených poþítaþĤ v daném místČ, bude zvolena dvoj zásuvka nebo þtyĜ zásuvka, oznaþení krabiþek je SX2-IN-0-GY a SX4-IN-0-GY. Osazeny budou konektory pro UTP kabel Cat. 5e oznaþené SXKJ-IN-5E-UTP-BK.
- 45 -
Orb. 20:
ýtyĜ portová krabiþka Solarix (zdroj Solarix PrĤmaslový, nerazr þelem pro4x
zásuvkoýmodul [online]. 2011 [cit. 2011-05-28]. SíĢové prvky. Dostupné z WWW: .)
Orb. 21:
Zásuvkový modul Solarix s krytím IP67 (zdroj Solarix prĤmyslový, CAT5E, UTP, 1x
RJ45, IP67[online]. 2011 [cit. 2011-05-30]. Dostupné z WWW: .)
5.3
Návrh trasy kabeláže
PĜi návrhu trasy kabeláže je nutné vzít v úvahu jednak stavební možnosti výrobní haly, kolize tras datových kabelĤ se silnoproudými rozvody a dalšími pĜekážkami.
- 46 -
5.3.1.
Volba zpĤsobu vedení kabelĤ
Souþasný stavební stav výrobní haly vyluþuje dva ze zpĤsobĤ vedení kabeláže popsané v kapitole 4.7 ZpĤsoby vedení kabeláže, a to vedení kabelĤ v pohledu a v podlaze. Na výrobní hale nejsou stropní podhledy. ZpĤsob vedení kabelĤ v podlahových kanálech by byl teoreticky pĜípustný, ale vzhledem k tomu, že již byly novČ vylity betonové podlahy, byl by tento zpĤsob neefektivní a nákladný. Dalším zpĤsobem, který lze vylouþit je vedení pod omítkou, tento zpĤsob vedení je vhodný zejména pĜi instalacích menšího rozsahu. V prĤmyslovém prostĜedí se až na výjimky nepoužívá. Ze zpĤsobĤ vedení v plastových lištách nebo ve žlabech je vhodnČjší do prĤmyslového prostĜedí vedení ve žlabu. PĜi využití žlabĤ je jednodušší uložení kabelĤ do žlabu a následná kontrola, modifikace je také jednodušší. Konkrétní návrh typu kabelových žlabĤ není sice pĜímo tématem této práce, ale dle osobních zkušeností bych doporuþil vybrat kabelové žlaby od spoleþnosti Arkys. Systému žlabĤ Merkur 2 od této spoleþnosti má dobré pevnostní vlastnosti. Podle doporuþeného maximálního zatížení, které uvádí výrobce v katalogu, je vhodné požít dvČ velikosti žlabĤ. M2 50/50, kde je maximální zatížení 1,2kg/m a maximálnČ doporuþený poþet kabelĤ šestnáct a druhou velikost M2 100/50, kde je maximální zatížení 1,4kg/m a maximálnČ doporuþený poþet kabelĤ tĜicet šest. ObČ velikosti v provedení galvanického pozinkování. Odkaz na web výrobce: http://www.arkys.cz/
5.3.2.
Kolize datový tras se silnoproudem
Trasy silnoproudých kabelĤ na výrobní hale jsou zakresleny na výkresu výrobní haly v PěÍLOZE 7. Na výkresu jsou zakresleny trasy silnoproudu i datové kabely. Silnoproudé kabely jsou umístČny v drátČných žlabech ve výšce þtyĜ metrĤ. Datové kabely, které pĜecházející pojezdové dráhy jeĜábu budou vedeny témČĜ pod stropem a dolĤ se budou vracet až ke konkrétním zásuvkám.
Budou tak tedy zachovány
dostateþné odstupy. Minimální odstup pĜi soubČhu pro nestínČné datové kabely a nestínČné silové kabely je dvacet centimetrĤ. KĜížení musí být provedeno v pravém úhlu a kabely se spolu nesmí dotýkat.
- 47 -
Datové kabely vedené po stČnČ s datovými rozvadČþi budou vedeny ve výšce 3m silové kabely zde vedou ve výšce 4m. Tím bude zachován minimální odstup. KĜížení kabelĤ musí být opČt provedeno v pravém úhlu a kabely se nesmí dotýkat.
5.3.3.
Kolize s pojezdovými dráhami jeĜábu
Jak bylo již Ĝeþeno v kapitole 3.4 Popis výrobní haly, na hale jsou instalovány mostní jeĜáby v obou polovinách haly. Pojezdové dráhy jsou zakresleny na výkresu výrobní haly v PěÍLOZE 7. PĜi návrhu je tedy nutné poþítat s tím, aby jednak se nekĜížily nikde dráhy, a také aby zavČšené bĜemeno nemohlo poniþit rozvody, rozvadČþ a datové zásuvky. Pojezdové dráhy pro mostní jeĜáby jsou v obou polovinách výrobní haly, proto je potĜeba pĜejít kabely až nad samotným mostem jeĜábu. Pokud by byly kabely vedeny pod jeĜábem, výraznČ by to omezilo manipulovatelnost se zavČšeným bĜemenem a navíc by hrozilo poniþení kabelĤ. Díky tomu, že pojezdové dráhy mají odstup od stČny, je možné vyvést kabely na jeĜáb. Kabely se budou vracet k zásuvkám pĜímo v místech, kde budou zásuvky umístČny.
5.3.4.
Trasa kabeláže
Jak budou kabely vedeny, nastínily již pĜedchozí kapitoly, kde bylo popsáno, jak bude zajištČno vyhnutí se mostním jeĜábĤm a soubČhu datových kabelĤ se silovými. Všechny trasy jsou v ploše zakresleny v PěÍLOZE 7.
5.4
Datový rozvadČþ
Na výrobní hale jsou nyní dva nástČnné datové rozvadČþe, které nebyly demontovány. Oba jsou ale poškozeny a bude tedy nutné nahradit je novými. Minimální výška rozvadČþe podle poþtu instalovaných prvkĤ je 7U, respektive 5U pro rozvadČþ RD 02. Zvolil jsem rozvadČþe výšky 9U znaþky Conteg s oznaþením RUN-09-60/50-B 19“, viz Obr. 22, aby bylo v pĜípadČ potĜeby pĜidat další zaĜízení. Ovšem bylo by možné použít i jiný rozvadČþ s dostateþnou výškou. RozvadČþ bude osazen komponenty, které jsou níže popsány. Nezabýval jsem se výbČrem aktivního prvku, protože to není tématem této práce. KaždopádnČ do rozvadČþe RD 01 je potĜeba použít switch s minimálnČ tĜiceti dvČma metalickými porty
- 48 -
a dvČma transceivery. Z toho vyplývá þtyĜiceti osmi portový svitch, pĜípadnČ kombinace dvou menších. Transceiver je zaĜízení, které transformuje signál z optiky na metaliku a naopak, kombinuje tedy vysílaþ a pĜijímaþ. V datovém rozvadČþi RD 02 je potĜeba switch s dvaceti metalickými porty a jedním transceiverem. Z toho vyplývá dvaceti þtyĜ portový switch.
Orb. 22:
Datový rozvadČþ Conteg RUN-09-60/50-B 19“ (zdroj19“ wall-mounting rack RUN
series [online]. 2011 [cit. 2011-05-29]. Dostupné z WWW: .)
Popis rozvadČþe RUN-09-60/50-B 19“ • ŠíĜka 600mm, hloubka 500mm, výška 9U • Odnímatelné boþnice pro snadný pĜístup • Samonosná konstrukce z plechu 1,25mm • DveĜe se zámkem a bezpeþnostním sklem, úhel otevĜení dveĜí 180° • Horní a spodní vsup pro kabely 150x56mm, variabilní svČtlost vstupu v závislosti na poþtu vstupujících kabelĤ • DvČ posuvné 19“ vertikální lišty vpĜedu s možností pĜidání dalšího páru • Perforace ve spodní a horní þásti • Montážní otvory pro montáž na zeć • Zemnící sada • Nosnost 40kg, krytí IP3022 22
Conteg.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-29]. Products. Dostupné z WWW: .
- 49 -
RozvadČþe budou umístČny na stČnČ ve výšce dvou metrĤ z dĤvodu ochrany samotného rozvadČþe pĜed poniþením. Druhým dĤvodem proþ byl zvolen nástČnný rozvadČþ je ušetĜený prostor, který by zabíral stojanový rozvadČþ.
Patch panel Zvolil jsem modulární neosazený patch panel pro 24 od spoleþnosti Solarix s oznaþením SX24M-0-STP-BK. Tento patch panel je možné použít i pro stínČné prvky. Já jsem ho vybral pro jeho vyvazovací lištu, která umožĖuje pevné pĜichycení datového kabelu k samotnému patch panelu. Jak tento patch panel vypadá je vidČt na Obr. 23.
Orb. 23:
Modulární patch panel Solyrix SX24M-0-STP-BK (zdroj 10G modulární neosazený
patch panel Solarix 24 portĤ STP þerný 1U [online]. 2010 [cit. 2011-05-29]. Dostupné z WWW: .)
Osazení jednotlivých portĤ v patch panelĤ jsou uvedeno v PěÍLOZE 4. Neobsazená místa pro moduly budu zaslepena záslepkami.
Porty patch panelu Metalické porty jsem zvolil stejnČ jako porty v datových zásuvkách, tedy od spoleþnosti Molex s katalogovým þíslem KSJ-00032-04. ýerný modul typu keystone pro UTP Cat. 5e. Kabel je v konektoru zakonþen v oĜezávacím systému plynotČsných kontaktĤ KATT. Pro optické porty jsem zvolil opČt modul typu keystone, konkrétnČ jack od spoleþnosti Panduit s oznaþením NKSOJBU. Je urþen pro singlemode vlákno s tČsnou sekundární ochranou.
- 50 -
Vyvazovací lišta Vyvazovací lištu jsem vybral ocelovou od spoleþnosti Atrack s oznaþením VP01. Vyvazovacím plastovým kanálĤm s víþky jsem se radši vyhnul díky osobní zkušenosti s podobným mechanizmem. NČkdy je velký problém porovnat kabely tak, aby bylo možné kanál zavíþkovat.
Napájecí lišta Napájecí lišta by v tČchto rozvadČþích možná ani být nemusela, protože je zde umístČn pouze jeden aktivní prvek, ale pĜesto jsem jí do rozvadČþe umístil. Navrhnul jsem rozvodný panel ACAR 504WF montovaný do 2U. Je vybavený pĜepČĢovou ochranou, která chrání pĜipojená zaĜízení.
Orb. 24:
Schéma rozvadČþe RD 01 a RD02 (zdroj vlastní)
5.5
Znaþení datových rozvadČþĤ, patch panelĤ, znaþní vodiþĤ, zásuvek, portĤ v na patch panelu
Datové rozvadČþe jsou oznaþeny RD 01 a RD 02. Patch panely v nich jsou oznaþeny PP01.02, kde 01 je vztaženo k rozvadČþi a 02 je poĜadové þíslo panelu. Pro oznaþení datových zásuvek jsem použil kód, ve kterém první dvojice þísel oznaþuje, ke kterému zásuvka patĜí. A další dvČ dvojice þísel urþují, kde se zásuvka
- 51 -
nachází a doplĖující písmeno oznaþuje port v zásuvce. PĜehled oznaþení všech zásuvek, kabelĤ a k nim pĜíslušných portĤ je uveden v PěÍLOZE 3. PĜíklad 01.04.01A zásuvka je pĜipojena k rozvadČþi RD01 a nachází se za þtvrtým sloupem od þelní stČny, tedy stČny kde vstupuje optický kabel do haly. Stejným oznaþením jako jednotlivé porty v zásuvce budou oznaþeny kabely na obou koncích a také odpovídající port v datovém rozvadČþi. Optické kabely jsem oznaþil jednoduše FO 01. Optické porty jsou oznaþeny FO 01a na obou koncích vlákna.
5.6
Cenová kalkulace
Na základČ navržených komponent jsem stanovil celkové náklady na materiál. Jednotlivé ceny materiálu byly získány buć jako doporuþující cena od výrobce, pĜípadnČ v rĤzných e-shopech. Cenová kalkulace je uvedena v PěÍLOZE 5. Celkové náklady na kabely, konektory, datové rozvadČþ, patch panely a další prvky sítČ jsem stanovil 49 554Kþ. Celkové náklady s kabelovými žlaby jsem stanovil na 92 884Kþ.
- 52 -
6
ZávČr Cílem práce bylo navržení rozvodĤ datové kabeláže na rekonstruovanou výrobní
halu spoleþnosti KBA Grafitec s.r.o. se sídlem v Dobrušce. Investor mČl již jednoznaþnou pĜedstavu o poþtu a rozmístČní pĜípojných míst na hale. V práci byly vybrány síĢové prvky vhodné do prĤmyslového prostĜedí. Návrh je dimenzován, aby použité materiály poskytovaly záruky do budoucna, což se týká pĜenosových rychlostí, životnosti a rozšiĜitelnosti. Dále zde byly specifikovány konkrétní trasy rozvodĤ vþetnČ znaþení zásuvek, kabelĤ a portĤ patch panelĤ. Na závČr byly stanoveny náklady 92 884Kþ, které vycházely ze spotĜeby jednotlivých materiálĤ.
- 53 -
Literatura: 1) ýSN EN 60529. StupnČ ochrany krytem (krytí- IP kód). 1993. 40 s. 2) DOSTÁLEK, Libor; KABELOVÁ, Alena. Velký prĤvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Press, 2000. 426 s. ISBN 80-7226-323-4. 3) Historie [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . 4) HORÁK, Jaroslav. Poþítaþové sítČ pro zaþínající správce. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno : Comtputer Presss, 2008. 327 s. ISBN 978-80-251-2073-6. 5) MAN [online]. 2010 [cit. 2011-04-28].
Dostupné z WWW:
iktinfo.jex.cz/thema/man>. 6) Odstupy a oddČlení metalických kabelĤ informaþní techniky od napájecích kabelĤ
[online].
2003.
[cit.2011-05-25].
Dostupné
z
WWW:
. 7) ONDRÁK, Viktor. Lekce 4- Reálná pĜenosová prostĜedí. [CD-ROM] 2009. Brno: Ústav informatiky. 8) ONDRÁK, Viktor. Lekce 5- Kabelážní systémy. [CD-ROM] 2009. Brno: Ústav informatiky. 9) Polygrafický tahák- Ofsetový tisk 1 [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z WWW: . 10) PUŽMOVÁ, Rita. TCP/IP v kostce. 2. upr. a rozš. vyd. . ýeské BudČjovice: Kopp, 2009. 619 s. ISBN 978-80-7232-388-3.
- 54 -
Seznam obrázkĤ Orb. 1: Orb. 2: Orb. 3: Orb. 4: Orb. 5: Orb. 6: Orb. 7: Orb. 8: Orb. 9: Orb. 10: Orb. 11: Orb. 12: Orb. 13: Orb. 14: Orb. 15: Orb. 16: Orb. 17: Orb. 18: Orb. 19: Orb. 20: Orb. 21: Orb. 22: Orb. 23: Orb. 24:
Logo spoleþnosti ........................................................................................... 12 Organizaþní struktura spoleþnosti KBA-Grafitec s.r.o. v Dobrušce ............ 13 Struktura skupiny KBA ................................................................................ 14 TiskaĜský stroj KBA Rapida 75 ................................................................... 15 SbČrnicová topologie .................................................................................... 20 Kruhová topologie ........................................................................................ 21 Topologie hvČzda ......................................................................................... 22 Struktura kabeláže ........................................................................................ 23 Referenþní model ISO/OSI........................................................................... 25 Koaxiální kabel ............................................................................................. 29 BNC T-kus.................................................................................................... 29 BNC terminátor ............................................................................................ 29 UTP kabel se svaĜenými a nesvaĜenými páry............................................... 30 Typy symetrických kabelĤ ........................................................................... 31 Zapojení zástrþky RJ45 podle normy EIA/TIA T568A a T568B ................ 33 Vícevidové a jednovidové optické vlákno ................................................... 34 Podlahový box pro zásuvky.......................................................................... 42 Parapetní kanál ............................................................................................. 43 ABB krabice nástČnná IP 54, pro pĜístroje 45x45, s víþkem........................ 45 ýtyĜ portová krabiþka Solarix ...................................................................... 46 Zásuvkový modul Solarix s krytím IP67 ...................................................... 46 Datový rozvadČþ Conteg RUN-09-60/50-B 19“ .......................................... 49 Modulární patch panel Solyrix SX24M-0-STP-BK ..................................... 50 Schéma rozvadČþe RD 01 a RD02 ............................................................... 51
Seznam tabulek Tab. 1: Tab. 2: Tab. 3: Tab. 4:
Charakteristiky kabelĤ .................................................................................. 28 Kategorie kroucené dvojlinky ..................................................................... 32 Minimální vzdálenosti datových a silových vodiþĤ podle ýSN EN 50174-2 ……………………………………………………………………………..39 Krytí elektrických zaĜízení .......................................................................... 40
Seznam pĜíloh PěÍLOHA 1- UTP kabel Belden BE- 1700E PěÍLOHA 2- Optický kabel Belden GUMT- 808 PěÍLOHA 3- Seznam kabelĤ a zásuvek PěÍLOHA 4- Zapojení patch panelĤ PěÍLOHA 5- Tabulka nákladĤ PěÍLOHA 6- Plán areálu spoleþnosti PěÍLOHA 7- Plán výrobní haly
- 55 -
PěÍLOHA 1- - UTP kabel Belden BE- 1700E
PěÍLOHA 2- Optický kabel Belden GUMT- 808
PěÍLOHA 3- Seznam kabelĤ a zásuvek ē͘ ZŽnjǀĂĚĢē ϭ Ϯ ϯ ϰ ϱ ϲ ϳ ϴ ϵ ϭϬ ϭϭ ϭϮ ϭϯ ϭϰ ϭϱ ϭϲ ϭϳ ϭϴ ϭϵ ϮϬ Ϯϭ ϮϮ Ϯϯ Ϯϰ Ϯϱ Ϯϲ Ϯϳ Ϯϴ Ϯϵ ϯϬ ϯϭ ϯϮ ϯϯ ϯϰ ϯϱ ϯϰ ϯϱ ϯϲ ϯϳ ϯϴ ϯϵ ϰϬ ϰϭ ϰϮ ϰϯ ϰϰ ϰϱ ϰϲ ϰϳ ϰϴ ϰϵ ϱϬ ϱϭ ϱϮ ϱϯ
ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϭ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ ZϬϮ
WĂƚĐŚƉĂŶĞů şƐůŽ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘Ϭϭ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϭ͘ϬϮ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ WWϬϮ͘Ϭϭ
WŽƌƚ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϭĐ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϭĚ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮĂ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮď Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮĐ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮĚ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϯĂ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϯď Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϯĐ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϯĚ Ϭϭ͘ϬϮ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘ϬϮ͘Ϭϭď Ϭϭ͘ϬϮ͘ϬϭĐ Ϭϭ͘ϬϮ͘ϬϭĚ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϰ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϭĐ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϭĚ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϮĂ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϮď Ϭϭ͘Ϭϱ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϱ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϲ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϲ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϲ͘ϬϭĐ Ϭϭ͘Ϭϲ͘ϬϭĚ Ϭϭ͘Ϭϳ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϳ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϳ͘ϬϮĂ Ϭϭ͘Ϭϳ͘ϬϮď &KϬϭĂ &KϬϮĂ ϬϮ͘Ϭϵ͘ϬϭĂ ϬϮ͘Ϭϵ͘Ϭϭď ϬϮ͘Ϭϵ͘ϬϮĂ ϬϮ͘Ϭϵ͘ϬϮď ϬϮ͘ϭϬ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϬ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϭ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϭ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϮ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϮ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϯ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϯ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϯ͘ϬϮĂ ϬϮ͘ϭϯ͘ϬϮď ϬϮ͘ϭϱ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϱ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϱ͘ϬϮĂ ϬϮ͘ϭϱ͘ϬϮď ϬϮ͘ϭϴ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϴ͘Ϭϭď &KϬϭĂ
ĄƐƵǀŬĂ dLJƉ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϰ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ͲͲͲ ͲͲͲ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ^ŽůĂƌŝdž^yϮ ͲͲͲ
şƐůŽ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϯ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϯ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϯ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϯ Ϭϭ͘ϬϮ͘Ϭϭ Ϭϭ͘ϬϮ͘Ϭϭ Ϭϭ͘ϬϮ͘Ϭϭ Ϭϭ͘ϬϮ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϰ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϰ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϰ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϰ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϮ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϮ Ϭϭ͘Ϭϱ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϱ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϲ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϲ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϲ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϲ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϳ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϳ͘Ϭϭ Ϭϭ͘Ϭϳ͘ϬϮ Ϭϭ͘Ϭϳ͘ϬϮ ͲͲͲ ͲͲͲ ϬϮ͘Ϭϵ͘Ϭϭ ϬϮ͘Ϭϵ͘Ϭϭ ϬϮ͘Ϭϵ͘ϬϮ ϬϮ͘Ϭϵ͘ϬϮ ϬϮ͘ϭϬ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϬ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϭ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϭ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϮ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϮ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϯ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϯ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϯ͘ϬϮ ϬϮ͘ϭϯ͘ϬϮ ϬϮ͘ϭϱ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϱ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϱ͘ϬϮ ϬϮ͘ϭϱ͘ϬϮ ϬϮ͘ϭϴ͘Ϭϭ ϬϮ͘ϭϴ͘Ϭϭ ͲͲͲ
<ĂďĞů WŽƌƚ Ă ď Đ Ě Ă ď Đ Ě Ă ď Đ Ě Ă ď Đ Ě Ă ď Đ Ě Ă ď Ă ď Ă ď Đ Ě Ă ď Ă ď ͲͲͲ ͲͲͲ Ă ď Ă ď Ă ď Ă ď Ă ď Ă ď Ă ď Ă ď Ă ď Ă ď ͲͲͲ
KnjŶĂēĞŶş Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϭĐ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϭĚ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮĂ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮď Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮĐ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϮĚ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϯĂ Ϭϭ͘Ϭϭ͘Ϭϯď Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϯĐ Ϭϭ͘Ϭϭ͘ϬϯĚ Ϭϭ͘ϬϮ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘ϬϮ͘Ϭϭď Ϭϭ͘ϬϮ͘ϬϭĐ Ϭϭ͘ϬϮ͘ϬϭĚ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϰ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϭĐ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϭĚ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϮĂ Ϭϭ͘Ϭϰ͘ϬϮď Ϭϭ͘Ϭϱ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϱ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϲ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϲ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϲ͘ϬϭĐ Ϭϭ͘Ϭϲ͘ϬϭĚ Ϭϭ͘Ϭϳ͘ϬϭĂ Ϭϭ͘Ϭϳ͘Ϭϭď Ϭϭ͘Ϭϳ͘ϬϮĂ Ϭϭ͘Ϭϳ͘ϬϮď &KϬϭ &KϬϮ ϬϮ͘Ϭϵ͘ϬϭĂ ϬϮ͘Ϭϵ͘Ϭϭď ϬϮ͘Ϭϵ͘ϬϮĂ ϬϮ͘Ϭϵ͘ϬϮď ϬϮ͘ϭϬ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϬ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϭ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϭ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϮ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϮ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϯ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϯ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϯ͘ϬϮĂ ϬϮ͘ϭϯ͘ϬϮď ϬϮ͘ϭϱ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϱ͘Ϭϭď ϬϮ͘ϭϱ͘ϬϮĂ ϬϮ͘ϭϱ͘ϬϮď ϬϮ͘ϭϴ͘ϬϭĂ ϬϮ͘ϭϴ͘Ϭϭď &KϬϭ
ĠůŬĂ ϮϬ ϮϬ ϮϬ ϮϬ ϯϮ ϯϮ ϯϮ ϯϮ ϰϰ ϰϰ ϰϰ ϰϰ Ϯ Ϯ Ϯ Ϯ ϭϲ ϭϲ ϭϲ ϭϲ ϱϳ ϱϳ ϰϲ ϰϲ ϱϵ ϱϵ ϱϵ ϱϵ ϯϭ ϯϭ ϳϱ ϳϱ ϳϬ ϲϰ ϲϰ ϳϱ ϳϱ ϮϮ ϮϮ ϱϮ ϱϮ ϲϯ ϲϯ Ϯ Ϯ ϰϬ ϰϬ ϭϲ ϭϲ Ϯϭ Ϯϭ ϰϯ ϰϯ ϳϬ
dLJƉ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ 'hDdͲϴϬϴ ͲͲͲ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ ͲϭϳϬϬ 'hDdͲϴϬϴ
PěÍLOHA 4- Zapojení patch panelĤ
PěÍLOHA 5- Tabulka nákladĤ
