Návrh podnikatelského záměru vybrané firmy

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Návrh podnikatelského záměru vybrané firmy Bakalářská práce

Autor:

Luong Hoang Anh Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Únor, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze

Poděkování: Děkuji váţené paní Ing. Heleně Cetlové za podporu, cenné připomínky a odborné vedení bakalářské práce.

Anotace: Tato bakalářská práce analyzuje trh čajoven ve vybrané lokalitě Prahy z hlediska nabízených produktů. Na základě analýzy konkurence v bezprostředním okolí umístění nového podnikatelského subjektu. Práce obsahuje návrh podnikatelského plánu na zřízení nové čajovny v Praze. Součástí návrhu je i finanční plán a stanovení marketingové a obchodní strategie.

Klíčová slova: Podnikatelský plán, zahájení podnikání, mystery shopping a SWOT analýza.

Annotation This bachelor thesis analyses the teahouse market in the chosen location in Prague from the point of view of the offered products. It is based on the analysis of the competitors in the immediate vicinity of the new business entity. The thesis contains a draft business plan to establish a new teahouse in Prague. Financial plan and setting the marketing and business strategies are also part of this draft plan. Key words: Business plan, starting a business, mystery shopping and SWOT analysis.

OBSAH UVOD ................................................................ CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 1

LITERÁRNÍ REŠERŠE .................................................................................................. 6 1.1 ZÁKLADY TEORIE MARKETINGU ...................................................................................... 6 1.1.1

Definice marketingu ............................................................................................... 6

1.1.2

Marketingový mix .................................................................................................. 6

1.1.2.1 1.1.3

Koncepce 4/7 P ............................................................................................... 7

Marketingový výzkum............................................................................................ 9

1.1.3.1

Informace a jejich zdroje .............................................................................. 10

1.1.3.2

Zacílení a metody marketingového výzkumu .............................................. 10

1.2 TVORBA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU .............................................................................. 12 1.2.1

Základní body podnikatelského plánu .................................................................. 12

1.2.2

Kritéria hodnocení podnikatelských plánů ........................................................... 17

1.2.2.1

Všeobecná kritéria ........................................................................................ 17

1.2.2.2

Specifická kritéria hodnocení ....................................................................... 18

1.3 LEGISLATIVNÍ RÁMEC PODNIKÁNÍ V ČR ........................................................................ 18 1.3.1

Nový občanský zákoník ....................................................................................... 18

1.3.2

Ţivnostenský zákon .............................................................................................. 19

1.3.2.1

Zákon o obchodních korporacích ................................................................. 20

1.4 PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ZÍSKÁNÍ POVOLENÍ NA ZŘÍZENÍ ČAJOVNY ................................... 26 2

METODIKA ZPRACOVÁNÍ PRÁCE......................................................................... 27

3

ANALÝZA TRHU ČAJOVEN V PRAZE ................................................................... 28 3.1 ČAJOVNY V ČR.............................................................................................................. 28 3.2 PRODUKTY NABÍZENÉ V ČAJOVNÁCH............................................................................. 29 3.3 HLAVNÍ KONKURENTI V PRAZE S VYUŢITÍM MYSTERY SHOPPING .................................. 30 3.4 HLAVNÍ KONKURENTI V PRAZE S VYUŢITÍM SWOT ANALÝZY ...................................... 32

4

POSTUP PŘI ZALOŢENÍ ČAJOVNY ........................................................................ 35

5

NÁVRH PODNIKATELSKÉHO PLÁNU................................................................... 36 5.1 TITULNÍ LIST .................................................................................................................. 36

5.2 SHRNUTÍ ........................................................................................................................ 37 5.3 POPIS PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŢITOSTI ............................................................................. 37 5.3.1

Produkty ............................................................................................................... 37

5.3.2

Konkurenční výhoda ............................................................................................ 40

5.4 CÍLE............................................................................................................................... 41 5.4.1

Marketingové cíle ................................................................................................. 41

5.4.2

Finanční cíle ......................................................................................................... 41

5.5 ZÁKAZNÍCI .................................................................................................................... 41 5.6 ANALÝZA KONKURENCE ................................................................................................ 42 5.7 MARKETINGOVÁ A OBCHODNÍ STRATEGIE ..................................................................... 42 5.8 FINANČNÍ PLÁN ............................................................................................................. 43 5.8.1

Předpokládané náklady ......................................................................................... 43

5.8.2

Předpokládané výnosy .......................................................................................... 44

5.8.3

Bod zvratu ............................................................................................................ 45

5.8.4

Sumarizace předpokládaných nákladů a výnosů .................................................. 46

5.9 HLAVNÍ PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNOSTI PROJEKTU, RIZIKA PROJEKTU ................................ 47 5.9.1

SWOT analýza...................................................................................................... 47

SHRNUTÍ POZNATKŮ ........................................................................................................ 48 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 49 SEZNAM LITERATURY ..................................................................................................... 50 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 52

ÚVOD Hlavním cílem bakalářské práce je návrh podnikatelského plánu vytvoření čajovny. Tudíţ vytvoření nového plánu pro zaloţení nového podnikatelského subjektu. Podnikatelským subjektem je čajovna, která se řadí do kategorie hostinských zařízení. Současná situace je příznivá pro vstup na její trh. Trh v daném odvětví ještě není zcela nasycen, je zde tedy poměrný potenciál k začlení. Ovšem je velmi vysoké tempo růstu nových čajoven. V první části práce je literární rešerše, kde jsou vysvětleny zejména základy marketingu a legislativní rámec pro podnikání v pohostinství zaměřené hlavně na podmínky týkající se čajoven. Dále je v práci popsán podnikatelský záměr zaloţení čajovny a stanoveny marketingové a finanční cíle. Marketingový výzkum je proveden pomocí SWOT analýzy a metody mystery shopping. Hlavní částí práce je vytvoření detailního finančního plánu a posouzení ţivotaschopnosti podnikatelského plánu. Mezi dílčí cíle bakalářské práce je zařazeno zpracování: literární rešerše, základy marketingu, legislativního rámce podnikání marketingový výzkum pomocí metody mystery shopping SWOT analýzy konkurenčního prostředí návrh podnikatelského plánu

5

1 Literární rešerše Základní poznatkovou bázi pro zpracování této bakalářské práce tvoří odborné publikace z problematiky marketingu, finančního řízení a zpracování podnikatelského plánu. Těmito publikacemi jsou:

1.1 Základy teorie marketingu 1.1.1 Definice marketingu Základní definice marketingu zní podle Kotlera (2004, s. 30) takto: Marketing definujeme jako společenský a manaţerský proces, jehoţ prostřednictvím uspokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot. Podle Cetlové (2007, s. 10) řekl Kotler v Marketing management, ţe marketing je lidská činnost vykonávaná ve vztahu k trhu. Je to práce s trhy, která sleduje realizaci potenciální směny, s cílem uspokojit lidské potřeby a poţadavky. Server mediaguru.cz uvádí definici marketingu podle American Marketing Association (2004). Marketing je organizační funkce a sada procesů pro vytváření, komunikaci a dodání hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahu se zákazníky takovým způsobem, ţe z něj profituje organizace a její akcionáři. Cetlová (2007, s. 56) uvádí podle Kotlera pět stádií chápání marketingu: 1. Marketing jako propagace, reklama a publicita. 2. Marketing jako tvorba pozitivních vztahů se zákazníkem. 3. Marketing jako inovace produktů a sluţeb. 4. Marketing jako umisťování sluţeb na trhu. 5. Marketing jako proces strategického plánování, růstu podílu na trhu a ziskovosti na základě analýzy trhu.

1.1.2 Marketingový mix Definice marketingového mixu podle Cetlové (2007, s. 50), který je převzatý od N. Bordena: Marketingový mix je soubor opatření a nástroj, uţívaných samostatně i ve vzájemné 6

závislosti, v přímé či nepřímé vazbě. Slouţí k lepšímu uspokojení poţadavků zákazníků a k dosaţení cíle podnikání - zisku prodejce zboţí či sluţby. Předpokladem je, ţe prodejce vyuţívá marketingové nástroje jako vnitřně sladěný celek a ne jakou souhrn určitých činností nebo opatření. Marketingový mix je chápan ze dvou pohledů: a) Podnikové pojetí - zahrnuje 4 základní nástroje marketingového mixu. Cílem je jejich optimální kombinací dojít k nejefektivnějšímu vyuţívání vnitropodnikových zdrojů a uspokojit spotřebitele. Jde o nejvhodnější kombinaci nástroj marketingového mixu z pohledu firmy a uţivatele. b) Společenské pojetí - je determinováno rozsahem státních zásahů do ekonomiky mírou regulace trhu. Při tvorbě marketingových nástrojů musí firmy respektovat určité bariéry a limity.

1.1.2.1 Koncepce 4/7 P Základní marketingový mix obsahuje tzv. 4 P. Patří sem produkt (product), cena (price), prodejní místo (placement) a marketingová podpora (promotion). Původní marketingový mix o 4 P se rozšířil na 7 P a zahrnuje účastníky prodejního procesu (participants), procesy (process) a fyzickou přítomnost na trhu (physical evidence). Produkt - zahrnuje skupinu nástrojů představující objekt podnikání, čili to, co lze nabízet na trhu k uspokojení potřeb toho, kdo kupuje. Produkt a sluţba jsou analyzovány z celé řady úhlů a pohledů. Můţe to být například: šíře nabídky, ţivotní cyklus, kvalita, konkurence, ziskovost, substituce. Cena - je hodnota vyjádřená v penězích. Je to cena, kterou akceptují účastníci na trhu. Její výše je taková, aby reprezentovala hodnotu, jakou účastníci trhu povaţují za reálnou.

7

Cena je významným prvkem marketingového mixu, a to z hlediska jejího vlivu na velikost trţního podílu a na ziskovosti konkrétního produktu, ale také firmy jako celku. Vytváří okamţitě měřitelné výnosy. Cena lze přizpůsobit firemní strategii a je moţné ji v čase měnit. Ke stanovení ceny dochází na základě 4 hlavních faktorů: cenová strategie, ceny konkurence na trhu, reálné cenové náklady na vývoj a provoz, poţadované ziskové marţe. Místo (distribuce) - představuje souhrn činností a procesů vedoucích k rozhodování o výběru cesty produktu nebo sluţby k zákazníkovi. Distribuční sítě představují všechna místa, kde dochází ke kontaktu mezi klientem a firmou. Způsoby a prostředky distribuce jsou závislé na: definované strategii, stávající distribuci, charakteru a rozsahu, trhu, finančních moţnostech firmy. Distribuční kanály mohou být klasické (prodej produktů a sluţeb tradiční formou na tradičním místě) a alternativní (zásilkový prodej, elektronické bankovnictví). Můţe být přímá distribuce (bez mezičlánku mezi producentem a koncovým zákazníkem) a nepřímá distribuce (zde existují mezičlánky). Marketingová podpora - soubor nástrojů, které mají nosný a podpůrný charakter činností. Firmy je pouţívají k reklamě, podpoře prodeje a přesvědčivé komunikaci se zákazníkem. Do marketingové komunikace patří: propagace výrobku nebo sluţby, nástroje budování důvěry a dobrých vztahů k trhu a veřejnosti, vnitřní komunikace, sponzoring, budování značky.

8

Účastníci prodejního procesu - odráţejí kvalitu sluţeb a v současné době je to velmi významný faktor, který odlišuje jednotlivé firmy. Chování k zákazníkovi můţe být často rozhodující. Je třeba pracovníky systematicky vzdělávat a trénovat, aby ve stresových situacích byl schopen slušně a konstruktivně jednat. Okruh pracovníků zabývajících se marketingovými aktivitami: marketingovými pracovníky jsou pracovníci marketingového útvaru, marketingovým pracovníkem je kaţdý pracovník, který prodává, marketingovým pracovníkem je kaţdý zaměstnanec firmy. Proces - je definován jako souhrn postupů a činností, se kterými se pracovníci ztotoţňují. Musí je dodrţovat a respektovat. Odráţejí kvalitu sluţby. Jde o významný mkt nástroj z hlediska bezpečnosti, spolehlivosti, rychlosti či hygieny. Fyzická přítomnost - zabezpečuje prosazení image firmy nebo jejího výrobku či sluţby na trhu. Patří sem činnosti zabývající se tvorbou loga, barvy, designu či interiéru.

1.1.3 Marketingový výzkum Podle Kotlera (2001, s. 47-48) je marketingový výzkum systematické určování, shromaţďování, analyzování a vyhodnocování informací týkajících se určitého problému, před kterým firma stojí. Marketingový výzkum je souhrn všech aktivit, které zkoumají všechny jevy a vztahy na trhu a vlivy marketingových nástrojů na ně. Jde o proces, kde se provádí organizovaný a systematický sběr dat, analýza a zpracování informací. Podle serveru marketingovenoviny.cz (2004) se marketingový výzkum se také dělí na základě metodologie na kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum se provádí s cílem pokrýt dostatečně velký a reprezentativní vzorek jednotek. Pouţívají se metody dotazování, pozorování nebo experimentu. Nabízí informace v měřitelných jednotkách, které je následně moţné zobrazit v tabulkách a grafech. Patří sem například panelový výzkum, který sleduje stejné proměnné v různém časovém období. Kvalitativní výzkum se snaţí zjistit důvody chování lidí, jejich konání a motivaci. Je hlubším poznáním a obvykle slouţí jako „předskokan“ kvantitativních výzkumů. Pouţívají se metody individuálních hloubkových rozhovorů, skupinové rozhovory, projektivní techniky. Vyuţívá se i při vstupu do nové problematiky, ve které je potřeba se nejdříve zorientovat.

9

1.1.3.1 Informace a jejich zdroje Informace lze dělit podle různých kritérií, a to z hlediska jejich původu a z hlediska zdroje. Primární a sekundární Vnitřní a vnější Primární informační zdroje - data získaná z terénu přímým kontaktem s cílovým segmentem. Jejich zpracování a získání firmy svěřují specializovaným firmám na marketingový výzkum. Hlavními nástroji jsou dotazování, dotazník, pozorování, experiment, telefonické dotazování. Sekundární informační zdroje - údaje jiţ dříve zpracované primárním výzkumem. Jsou to informace, které jsou k dispozici na informačním trhu. Tento zdroj převaţuje v marketingovém výzkumu. Vnitřní informační zdroje - jde o vnitropodnikovou agendu. Zdrojem jsou databáze odběratelských, dodavatelských a konkurenčních firem, které jsou aktualizovány, tříděny a rozšiřovány. Dalším zdrojem jsou pracovníci pojišťoven či pokladen supermarketů. Mají přehled o vývoji poptávky, potřeb zákazníků nebo změně nákupních zvyklostí. Vnější informační zdroje - jde o zpravodajský systém. Je tvořen politickým zpravodajstvím, hospodářským přehledem nebo odborně zaměřeným tiskem.

1.1.3.2 Zacílení a metody marketingového výzkumu Marketingový výzkum napomáhá při odhadech prováděných předem a ověřování skutečností potom. Určuje se: rozsah poptávky - současné i budoucí, velikost trhu, typ a počet potenciálních zákazníků, segmentace trhu, rozsah konkurence, ceny konkurence, pravděpodobnost vstupu konkurence na trh, pohyb trhu.

10

Focus group Server mediaguru.cz (2014) definuje focus group takto: Focus group je název pro kvalitativní výzkumnou metodu. Focus groups se pouţívají pro zjišťování motivů jednání, důvodů odmítání produktu - informací kvalitativního charakteru, tvorbě hypotéz. Výzkumná agentura rekrutuje skupinu respondentů z cílové skupiny (8-10 lidí) a prostřednictvím moderátora s nimi vede diskuzi na dané téma. Můţe to být problematika určité produktové kategorie, testování konceptů reklamních spotů. Zadavatel focus groups má moţnost pasivně sledovat tuto diskuzi, např. pomocí videokamery nebo polopropustného zrcadla. Určité riziko focus groups představuje moţná účast respondentů, dominantních jedinců, kteří svým názorem mohou ovlivnit názor zbytku respondentů. Výstupy takové focus group potom budou ovlivněné a nebudou podávat dobrý obraz reality. Benchmarking - jde o systematický proces porovnávání vlastní efektivnosti s jinými organizacemi. Porovnává se produktivita či kvalita. Tato metoda je nástrojem pro zjištění a určení toho, jak si organizace vytvářejí systém kvality. Cetlová (2007, s. 31) člení benchmarking do těchto kategorií: Interní benchmarking - porovnává procesy v jedné organizaci. Externí benchmarking - porovnává podobné operace organizace s jinými organizacemi ve stejném oboru, jak na území ČR, tak v zahraničí. Funkční benchmarking - porovnává procesy a firmy rozdílných oborů. Mystery shopping Mystery shopping je kvalitativní metoda výzkumu trhu, která měří kvalitu sluţeb. Mystery shopper je fiktivní nakupující, který vystupuje jako normální zákazník. Jeho úkolem je nákup výrobku, kladení otázek, registrace stíţností nebo hraní určité role. Podle Wikipedie.cz (2013) Mystery shopping zkoumá: počet zaměstnanců v prodejně, jak dlouho trvá, neţ zákazníka někdo všimne, otázky kladené prodavačem pro nalezení vhodného produktu, druhy předvedených výrobků, prodejní argumenty pouţívané prodavačem, 11

zda a jak se prodavač pokouší uzavřít prodej, zda prodavač navrhuje prodej nějakého dodatečného produktu, zda prodavač pozval zákazníka k opětovné návštěvě prodejny, čistotu prodejny a příslušenství, rychlost sluţby, dodrţování norem společnosti vztahující se ke sluţbě, vzhledu prodejny a prezentace.

1.2 Tvorba podnikatelského plánu Sprová a kolektiv (2011, s. 14) převzaly definici podnikatelského plánu od Orlíka: „Podnikatelský plán je písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosaţitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosaţení těchto cílů.“ Obsah není závazně stanoven, kaţdý podnikatel nebo investor mají specifické poţadavky na jeho strukturu a rozsah.

1.2.1 Základní body podnikatelského plánu 1) titulní list, 2) obsah, 3) úvod, účel a pozice dokumentu, 4) shrnutí, 5) popis podnikatelské příleţitosti, 6) cíle firmy a vlastníků, 7) potenciální trhy, 8) analýza konkurence, 9) marketingová a obchodní strategie, 10) realizační projektový plán, 11) finanční plán, 12) hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu, 13) přílohy.

12

AD 1) Titulní list obsahuje obchodní název a logo firmy, název podnikatelského plánu, jméno autora, jména klíčových osob a zakladatelů, datum zaloţení. Můţe obsahovat i prohlášení o důvěrnosti tohoto dokumentu a výhradním autorství. AD 2) Obsah usnadňuje vyhledávání. Měl by být krátký, zhruba na jednu a půl strany formátu A4. Uvádí se v něm nadpisy první, druhé a třetí úrovně. AD 3) Úvod se zařazuje na začátek podnikatelského plánu, můţe se uvést, o jakou se jedná verzi. Pokud se na nějakých údajích stále pracuje, uvádí se, ţe budou v další verzi. V úvodu se čtenář dozví, zda se jedná o finální verzi nebo pouze o zkrácenou verzi. AD 4) Shrnutí má být chápáno jako popis toho, co je na následujících stránkách zpracováno podrobnější. Rozsah shrnutí je závislý na charakteru podnikatelského záměru. Zpracovává se aţ tehdy, kdyţ je celý podnikatelský plán hotový. AD 5) Popis podnikatelské příleţitosti objasňuje podnikatelskou příleţitost. Cílem je přesvědčit čtenáře, ţe nejvhodnější doba pro realizace nápadu. V rámci popisu podnikatelské příleţitosti je důleţité se zaměřit na: popis produktu - určuje se fyzický vzhled pokud jde o výrobek, vlastnosti v případě sluţby. Uvádí se, zda jde o inovaci výrobku nebo o nový výrobek. Dále doplňující sluţby k produktu. Pokud jde o sluţbu, uvádí se, v čem spočívá a jak funguje. Objasňuje se, jak bude sluţba poskytována. konkurenční výhoda - produkt musí být lepší neţ ten konkurenční. Musí se prokázat, ţe navrhovaná nabídka je lepší, má zajímavější koncepci, profesionálnější přístup neţ konkurence. uţitek pro zákazníka - je třeba zdůraznit, jaký prospěch z nabídky pro zákazníky plyne a proč by neměli zákazníci chodit ke konkurenci. To znamená, ţe podnikatelská příleţitost se orientuje na určité trhy a segmenty. AD 6) Cíle firmy a vlastníků - tato kapitola přesvědčuje čtenáře, ţe firma je schopna úspěšně realizovat předloţený podnikatelský projekt. cíle firmy - zmiňuje se historie firmy, datum zaloţení firmy, právní forma vlastnická struktura, oblast činnost a hlavní produkty. Poté se definuje vize, kam bude firma směřovat. Od vize se odvozují cíle firmy, které jsou definovány podle SMART (specifické, měřitelné, akceptovatelné, reálné, termínované).

13

cíle vlastníků a manaţerů firmy - této kapitole věnují pozornost zejména investoři. Představují se klíčové osobnosti, začne se vzděláním a dosavadními zkušenostmi. další pracovníci firmy - popisuje se organizační struktura firmy, kolik zaměstnanců bude firma mít, jakou budou mít kvalifikaci a jejich věkové sloţení. Úkoly jednotlivých zaměstnanců se uvádí v popisech pracovní náplně. Obsahuje tyto prvky: popis pracovního místa a charakteristika zaměstnance, který ho zastává; odborné poţadavky; organizační začlenění pracovního místa a kompetence. poradce - doporučuje se jmenovitě uvést nejdůleţitější firemní poradce. Vysvětluje se, jakými úkoly budou poradci pověřeni, v jakém časovém rozsahu, jaké budou náklady spolupráce. AD 7) Potenciální trhy - při realizaci podnikatelského plánu lze uspět jen tehdy, pokud bude existovat trh, který bude mít zájem o dané produkty či inovace. Uvádí se informace o celkovém trhu a cílovém trhu. Celkový trh zahrnuje všechny moţnosti vyuţití daného výrobku nebo sluţby. V rámci potenciálních trhů se uvádí skupiny zákazníků, které: mají z výrobku nebo sluţby značný uţitek, mají k výrobku či sluţbě snadný přístup, jsou ochotny za produkt či sluţbu zaplatit. Výrobek můţe uspět, pokud dokáţe uspokojit potřeby zákazníků. Nevyplácí se přizpůsobovat výrobek jednotlivým zákazníkům. Důleţité je potenciální zákazníky rozdělit do segmentů. Tyto segmenty potom vytvoří cílový trh. Pro správný výběr segmentů se pouţívají tyto kritéria dle Srpové a kol. (2011, s. 20): velikost segmentu, růst segmentu, moţnost vymezit se vůči konkurenčním produktům, dosaţitelnost zákazníků, shoda produktu a potřeby zákazníků, síla konkurence. AD 8) Analýza konkurence - v prvním kroku se určí firmy, které představují konkurenci. Týká se to firem, které působí na stejných cílových trzích a prodávají stejné či podobné produkty. Konkurenti se rozdělují na hlavní a vedlejší. Dále se prozkoumávají jejich nedostatky a přednosti. Konkurence je posuzována podle kritérií jako je obrat, růst, 14

dostupnost, sídlo, podíl na trhu, sluţby zákazníkům, zákazníci, prodejní cesty, ceny nebo sídlo. Podle těchto kritérií se konkurenční firmy srovnávají a hledá se konkurenční výhoda. AD 9) Marketingová a obchodní strategie - marketing i prodej mají vliv na budoucí úspěch firmy. Marketingová strategie řeší výběr cílového trhu, určení trţní pozice, rozhodnutí o marketingovém mixu. Určení trţní pozice produktu je vyjádřením postavení konkrétního produktu mezi ostatními konkurenčními produkty na trhu. Při určení trţní pozice se postupuje ve třech krocích: Identifikuje moţné konkurenční výhody. Vybere se optimální konkurenční výhoda, která je důleţitá pro spotřebitele. Zvolí se efektivní způsob komunikace a propagace této výhody. Dalším krokem je rozhodnutí o marketingovém mixu, který bere v úvahu trţní segment a trţní pozici. O marketingovém mixu se autor práce zmiňuje jiţ v kapitole 1.1.2.1. AD 10) Realizační projektový plán - důleţité je stanovit časový harmonogram u všech činností a jejich dodavatelského zajištění. Určí se všechny důleţité kroky a aktivity, které s realizací podnikatelského plánu je nutno podniknout. Jde o milníky a termíny, kterých je potřeba dosáhnout. AD 11) Finanční plán - prokazuje reálnost podnikatelského záměru z ekonomického hlediska. Výstupy finančního plánu tvoří plán nákladů a výnosů, plán peněţních toků, plánovaný výkaz zisků a ztrát, plánovaná rozvaha, finanční analýza, bod zvratu, plán financování či hodnocení efektivnosti investic. Plánování výnosů a příjmů - výnosy jsou výsledky podnikání vyjádřené v penězích za určité období. Musí se rozlišovat výnosy a příjmy. Příjmy jsou peněţní částky, které firma získala za prodané výrobky nebo sluţby. Můţe se stát, ţe firma nebude mít peníze na účtu nebo v hotovosti. Můţe se pak dostat do problémů s likviditou. Proto je důleţité zabývat se nejen výnosy, ale zajišťovat i příjmy firmy. Plánování nákladů a výdajů - náklady představují spotřebu výrobních faktorů, která je vyjádřena v penězích. Výdaj je úbytek peněţních prostředků. Nálady se sledují podle: druhu - materiálové, energetické, odpisy účelu - pro kalkulace činností - provozní, finanční, mimořádné závislosti na změnách objemu výroby - fixní a variabilní 15

Finanční výkazy - patří sem plán peněţních toků, plánovaný výkaz zisku a ztrát a plánovaná rozvaha. Plán peněţních toků (CF) specifikuje předpokládané příjmy a výdaje. Čtenář získá informace, zda v jednotlivých obdobích bude dostatek finančních prostředků na realizace záměrů. Plánovaný výkaz zisku a ztrát pracuje s výnosy, náklady a hospodářským výsledkem. Výkaz poskytuje informace o tom, jaký bude výsledek hospodaření v jednotlivých letech. Plánovaná rozvaha zobrazuje vývoj majetku firmy a zdrojů jeho financování. Informuje čtenáře o struktuře majetku, zdrojích financování při zahájení podnikatelské činnosti, o předpokládaném průběhu splácení cizích zdrojů atd. Důleţité je přesvědčit čtenáře podnikatelského plánu o efektivnosti plánu. Příznivý vývoj lze prokázat pomocí finanční analýzy. Pouţívají se ukazatele rentability, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity a ukazatele zadluţenosti. Dále se vypočítává bod zvratu. Umoţňuje zjistit mnoţství produkce, které je potřeba, aby se firma nedostala do ztráty. Je to mnoţství produkce, kde se budou náklady a mnoţství rovnat. AD 12) Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu - v této kapitole musí podnik prokázat, ţe zná silné a slabé stránky a příleţitosti a hrozby podnikatelského plánu. Vyuţívá k tomu SWOT analýzu. S - Strenghts (silné stránky) W - Weaknesses (slabé stránky) O - Opportunities (příleţitosti) T - Threats (hrozby) Analýza rizik - riziko je chápáno jako negativní odchylka od cíle. Často mývá i negativní dopady na podnik. Analýza rizik můţe být prováděná prostřednictvím expertního hodnocení nebo analýzy citlivosti. Expertní hodnocení faktorů rizika je odborným odhadem významnosti vůči cílům podniku. Významnost se posuzuje podle dvou hledisek, a to podle pravděpodobnosti jejich výskytu a intenzity negativního vlivu. Riziko je významnější tím víc, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší je intenzita negativního vlivu. Analýza citlivosti zjišťuje citlivost hospodářského výsledku na faktory, které ho ovlivňují. Mohou to být například tyto faktory: výše poptávky, trţní cena produktů v porovnání s konkurencí, změny fixních nebo variabilních nákladů.

16

Pokud byla rizika identifikována, navrhuje se preventivní opatření, které riziko sníţí. Mezi opatření patří diverzifikace, dělení rizik, transfer rizika, pojištění či etapový přístup k projektu. Diverzifikace znamená rozšiřování výrobního programu, tj. zahrnování produktů různé povahy a zaměření. To umoţňuje, aby důsledky poklesu poptávky po jednom produktu vykompenzovalo zvýšení poptávky po druhém produktu. Dělení rizika spočívá v tom, ţe se riziko dělí mezi účastníky, kteří se podílejí na realizace podnikatelského záměru. Etapová příprava a realizace znamená, ţe se projekt rozdělí do více etap. Kaţdá etapa je koncipována variantě, čili je připraveno několik variant pokračování. Pokračování závisí na výsledcích předchozí etapy. AD 13) Přílohy - do příloh se zařazuje: ţivotopisy klíčových osobností, výpis z OR, analýza trhu, články o produktu, technické výkresy, prospekty, smlouvy.

1.2.2 Kritéria hodnocení podnikatelských plánů Kritéria se dělí na všeobecná a specifická.

1.2.2.1 Všeobecná kritéria Výpis všeobecných kritérií podle Srpové a kol. (2011, s. 34): jasnost a zřetelnost podnikatelského plánu, komplexnost informací o oboru a konkurenci, kvalitu a zkušenosti zakladatele a kvalitu týmu, propracovanost obchodní a marketingové strategie, finanční atraktivita plánu, moţnost ochrany myšlenky, 17

promyšlenost prvních kroků, důvěra podnikatele ve vlastní plán, míra rizik a plány jejich omezení, společenský přínos plánu.

1.2.2.2 Specifická kritéria hodnocení V tomto případě patří k hodnotitelům sám autor, poté investoři a věřitelé. Věřitelé kladou důraz na zpracování podnikatelského plánu, prověření poskytovaných informací a reálnost finančního plánu. Investoři hodnotí plán jako celek. Zajímají se o kaţdou jeho kapitolu. Často mohou poskytovat nejen kapitál, ale také rady, zkušenosti a kontakty.

1.3 Legislativní rámec podnikání v ČR Podnikatelské prostředí je udávané především legislativními a ekonomickými aspekty země. Nový občanský zákoník Ţivnostenský zákon Zákon o obchodních korporacích

1.3.1 Nový občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb., novelizován roku 2014 (2014, s. 50) charakterizuje podnikatele podle § 420, odstavec 1 a 2: kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost ţivnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosaţení zisku, je povaţována se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely obrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele povaţuje také kaţdá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Paragraf § 421 Nového občanského zákoníku (20114, s. 50) dále říká: za podnikatele se povaţuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. Má se za to, ţe podnikatelem je osoba, která má k podnikání ţivnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. 18

1.3.2 Ţivnostenský zákon Ţivnosti upravuje zákon č. 455/1991 Sb. Zákon o ţivnostenském podnikání, který definuje ţivnost takto: Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Zákon o ţivnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. (2014) definuje, co je a co není ţivnost. Ţivností není: provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě, vyuţívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu, restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, provádění archeologických výzkumů.

Co dále nespadá do ţivnosti je uvedeno v § 3 a § 4

Ţivnostenského zákona. Subjekty oprávněné provozovat ţivnost jsou FO i PO, pokud splní podmínky dané tímto zákonem anebo získá koncesi. Podmínky k provozování ţivnosti jsou: plná svéprávnost a bezúhonnost. Zvláštní podmínky provozování ţivnosti jsou odborná či jiná způsobilost, kterou stanoví zákon. Ţivnost nemůţe být provozována, pokud byl uvalen na majetek FO nebo PO konkurs. V § 8 jsou uvedeny další překáţky provozování ţivnosti. Ţivnost nemůţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, ţe majetek dluţníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Ţivnost dále nemůţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, ţe majetek dluţníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Fyzická nebo právnická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uloţen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování ţivnosti v oboru nebo příbuzném oboru. Ţivnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Ohlašovacími ţivnostmi jsou: ţivnosti řemeslné, ţivnosti vázané, ţivnost volná. Koncesované ţivnosti smějí být provozovány na základě koncese.

19

Oprávnění provozovat ţivnost vzniká: u ohlašovacích ţivností dnem ohlášení, u koncesovaných ţivností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Podnikatel prokazuje své ţivnostenské oprávnění výpisem z ţivnostenského rejstříku. Ţivnostenské oprávnění zaniká: smrtí podnikatele, zánikem právnické osoby, uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění.

1.3.2.1 Zákon o obchodních korporacích Zákon č. 90/20b.obchodních korporacích, který nabyl účinnosti k 1.1.2014 definuje jednotlivé formy obchodních společnosti. Zahrnuje společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost a druţstva. Návrh na zápis všech těch právních forem? Společnosti do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců ode dne jejího zaloţení. Společnost s ručením omezeným Zákon o obchodních korporacích § 132 charakterizuje s. r. o. takto: Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíţ dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Firma musí obsahovat název „společnost s ručením omezeným“ nebo zkratku „s. r. o.“ či „spol. s r. o.“. Podíl společníka se určí podle poměru jeho vkladu k výši základního kapitálu. Podíly upravuje společenská smlouva. Existují podíly, se kterými jsou spojena a práva a povinnosti a podíly, se kterými nejsou spojena ţádná práva a povinnosti. Podíl společníka můţe být představován kmenovým listem. Kmenový list se vydává jen k podílu, který lze převést. Je to cenný papír na řad, nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír. Kmenový list obsahuje: označení, ţe se jedná o kmenový list; jednoznačnou identifikaci 20

společnosti; výši vkladu připadající na podíl; jednoznačnou identifikaci společníka; označení podílu, k němuţ je kmenový list vydán a označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele nebo jednatelů. Společnost vede seznam společníků, do kterého se zapisuje jméno, bydliště, podíl, označení podílu, výše vkladu, povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněţitými prostředky nad společníkův vklad - pokud bude ručena. Údaje zapsané v seznamu společníků nesmí společnost pouţívat jinak neţ pro své potřeby ve vztahu ke společníkům. Za jiným účelem můţe tyto údaje společnost pouţít jen se souhlasem společníků, kterých se údaje týkají. Pokud společník přestane být společníkem, vymaţe se ze seznamu. Minimální výše vkladu je 1 Kč, společenská smlouva můţe určit výši vkladu. Nepeněţitý vklad ocení znalec. Podle zákonu o obchodních korporacích (2014) § 146 obsahuje společenská smlouva toto: a) firmu společnosti, b) předmět podnikání nebo činnosti společnosti, c) určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, d) určení druhů podílů kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, f) výši základního kapitálu a g) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

Společenská smlouva při zaloţení společnosti obsahuje také: a) vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění, b) údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou, c) určení správce vkladů a d) u nepeněţitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněţitého vkladu. 21

Společník musí splnit vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou. Nejpozději do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. Vkladové povinnosti lze zprostit, pokud dojde ke sníţení základního kapitálu. Společník, který je v prodlení se splacením peněţitého vkladu, hradí společnosti úrok z prodlení, a to dvojnásobek sazby úroku z prodlení z dluţné částky. Společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, můţe ze společnosti valná hromada vyloučit. Společník má právo na valné hromadě i mimo ni poţadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlíţet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsaţené v předloţených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou. Jednatelé to mohou odmítnout tehdy, pokud jde o tajnou informaci nebo je informace veřejně dostupná. Zákon o obchodních korporacích (2014) § 157 hovoří o společnické ţalobě. Kaţdý společník je oprávněn domáhat se za společnost náhrady újmy proti jednateli nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí z dohody a v těchto řízeních společnost zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí. Společník nemá právo domáhat se náhrady újmy proti jednateli, bylo-li o ní rozhodnuto, ţe ten, kdo újmu společnosti způsobil, je jejím jediným společníkem nebo osobou, která ji ovládá. Jednatelem, členem dozorčí rady nebo vlivnou osobou se pro potřeby společnické ţaloby rozumí také ten, kdo v takovéto pozici jiţ není, ale byl v ní v době vzniku újmy, jejíţ náhrada je po něm společností zastoupenou společníkem poţadována. Zákon o obchodních korporacích charakterizuje podíl na zisku takto: Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů. Neurčíli společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích. Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníţenou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou. Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc je udělena písemně. Neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Kaţdý společník má jeden hlas na kaţdou 1 Kč vkladu. Neurčí-li společenská smlouva jinak, můţe společník nepřítomný na

22

jednání valné hromady dodatečně písemně vykonat své hlasovací právo, a to nejdéle do 7 dnů ode dne konání valné hromady. Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období. Řádná účetní závěrka se projednává nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání. Dozorčí rada se zřizuje dle společenské smlouvy. Dohlíţí na činnost jednatelů, nahlíţí do účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek, podává ţaloby, podává zprávu o své činnosti valné hromadě. Zrušení společnosti se děje na základě dohody společníků a má podobu veřejné listiny. Bylyli vydány kmenové listy, vzniká právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku jejich vrácením společnosti na výzvu likvidátora a ten je zničí. Veřejná obchodní společnost Je to společnost minimálně dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě majetku a ručí za dluhy společně. Pokud je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti zmocněnec - fyzická osoba. Společníkem nemůţe být ten, na jehoţ majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení. Firma musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“ nebo „v. o. s.“. Podíly jsou většinou stejné. Společenská smlouva obsahuje firmu společnosti, předmět podnikání, údaj o zaloţení, určení společníků jménem. Pokud má společník vkladovou povinnost, musí ji splnit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou. K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků. Statutárním orgánem jsou všichni společníci. Kaţdý společník můţe nahlíţet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsaţené údaje. Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání. Společnost se zrušuje výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost, smrtí společníka, zánikem společníka právnické osoby, dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení 23

konkursu na majetek, dnem právní moci rozhodnutí o schválení oddluţení některého ze společníků atd. Komanditní společnost Komanditní společnost je společnost, v níţ alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně - komanditista a alespoň jeden společník neomezeně - komplementář. Firma obsahuje označení „komanditní společnost“ nebo „k. s.“. Komanditista, jehoţ jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář. Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů. Výše vypořádacího podílu komanditisty se určí podle pravidel ve společnosti s ručením omezeným. Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Společenská smlouva obsahuje: určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista, výši vkladu kaţdého komanditisty. Statutární orgánem jsou komplementáři. Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Akciová společnost Základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií. Firma obsahuje označení „akciová společnost“ nebo zkratku „a. s.“ či „akc. spol.“. Výše základního kapitálu je alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR. K zaloţení je třeba přijmout stanovy a ten, kdo je přijde, se podílí na úpisu akcií a zakladatel. Stanovy obsahují firmu a předmět podnikání, výši základního kapitálu, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu (zda budou na jméno nebo na majitele, jestli budou zaknihované, převoditelné), počet hlasů spojených s jednou akcí, určení představenstva a dozorčí rady. Zaloţení společnosti je účinné, pokud je splaceno 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných, nejpozději do okamţiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

24

Akcie obsahuje: označení, ţe jde o akcii, jednoznačnou identifikaci společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie, u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře a údaje o druhu akcie. Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Akcionář se můţe zúčastnit valné hromady osobně nebo v zastoupení. Svolávají ji představenstvo jednou za účetní období. Ten, kdo svolává valnou hromadu, zveřejňuje pozvánku na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům. Pozvánka na valnou hromadu obsahuje firmu a sídlo společnosti, místo, datum a hodinu konání valné hromady, označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada, návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění. Odvolání nebo odloţení konání valné hromady oznámí společnost akcionářům 1 týden před původně oznámeným datem konání valné hromady. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři, kteří vlastní akci s 30 % hodnotou základního kapitálu. Do působnosti valné hromady patří rozhodování o změně stanov, rozhodování o změně základního kapitálu, volba a odvolání členů dozorčí rady, představenstva, statutárního orgánu, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování likvidátora, rozdělení likvidačního zůstatku atd. Představenstvo je statutární orgán, který vede společnost. Zajišťuje vedení účetnictví, předkládá valné hromadě účetní závěrku. Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Dále nesmí být členem statutárního orgánu společnosti, která má stejný nebo podobný předmět činnosti. Dozorčí rada dohlíţí na představenstvo a na činnost společnosti. Má právo nahlíţet do dokladů a záznamů týkajících se společnosti. Kontroluje účetní zápisy. Pro člena dozorčí rady platí zákaz konkurence stejně jako pro člena představenstva. Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, kdy společnost vstoupila do likvidace, ledaţe stanovy určí jinak. Pokud likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se na část pro vlastníky prioritních akcií a na část připadající vlastníkům ostatních akcií. Odevzdané akcie likvidátor neprodleně zničí.

25

1.4 Právní předpisy pro získání povolení na zřízení čajovny Hygienické podmínky při práci upravují zejména: zákon č. 252/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další poţadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování sluţeb mimo pracovněprávní vztahy, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Pro provozovny stravovacích sluţeb je dále klíčová tato legislativa: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a jejich prováděcími předpisy, vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. Při startu je nutná kolaudace Stavba smí být uţívána pouze a jenom k tomu účelu, k jakému byla „zkolaudována“. Ověřte si tedy, ţe tuto podmínku splňujete. V opačném případě je nutné ohlásit na příslušném stavebním úřadě svůj záměr, případně poţádat o povolení stavebních úprav, změny v uţívání stavby. Jedná se o řízení podle stavebního zákona, k němuţ je vyţadováno téţ stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví, tedy příslušné. Čajovna, kde se kromě čajů prodávají dezerty Jde o potravinářský podnik ve smyslu Nařízení ES 852/2004, o hygieně potravin, musí tedy splňovat poţadavky tohoto nařízení. Prostory výrobní a jiné provozní musí být dispozičně řešeny a vybaveny s ohledem na nabízený sortiment potravin tak, aby se vyloučilo ohroţení bezpečnosti potravin: Odbytová místnost s posezením. K tomu odpovídající kapacita hygienického zařízení pro hosty (minimálně 1+1 kabina záchodu, kaţdá s předsíní s umyvadlem) 26

Přípravna vybavená minimálně dřezem na mytí stolního nádobí, dřezem na mytí provozního náčiní a umyvadlem. Sklad Sanitární zařízení pro zaměstnance: šatna, záchod předsíň s umyvadlem, úklidová komora s výlevkou. Dále musí mít provozovna především zajištěno dostatečné záso+ bování pitnou vodou, musí být napojena na kanalizační systém a musí mít dostatečně účinné odvětrání všech prostor.

2 Metodika zpracování práce Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a aplikační část. Teoretická část je rozdělena na 3 podkapitoly - Základy teorie marketingu, Podnikatelský plán a Legislativní rámec v ČR. V této práci autor neanalyzuje jiné podobné formy, tj. kavárny, restaurace, bary atd., ale jen čajovny. První kapitola analytické části této bakalářské práce analyzuje trh čajoven v Praze. Zabývá se analýzou jednotlivých typů čajoven v ČR podle nabízeného sortimentu, prostředí a cenové hladiny na pozadí historického vývoje. Druhá část bakalářské práce se zabývá vypracováním podnikatelského plánu pro čajovnu s názvem Shisha Lounge. Struktura podnikatelského plánu navazuje na strukturu uvedenou v literární rešerši. Návrh finančního plánu zahrnuje predikci nákladů, které lze rozdělit na mzdové na zahájení provozu. V této části se autor věnuje zejména finančnímu plánu. Identifikuje počáteční náklady nutné pro zařízení čajovny a fixní provozní náklady. Pro zjednodušení stanovuje skupinu tří návštěvníků jako základní jednotku a určitou průměrnou konzumaci na tuto jednotku. Od toho se následně odvíjí odhad trţeb a nákladů a určení bodu zvratu a předpokládané návratnosti investice. Dále jsou analyzováni hlavní konkurenty za pouţití metody „mystery shopping“ a SWOT analýzy.

27

3 Analýza trhu čajoven v Praze 3.1 Čajovny v ČR První čajovna se na českém území objevila uţ v roce 1908, kdy cestovatel Joe Hloucha zaloţil spolu se svým bratrem v suterénu nově postaveného paláce Lucerna japonskou čajovnu. Za mezní rok rozvoje čajoven je povaţován rok 1991. K dnešnímu roku bylo zaregistrováno 422 čajoven v České Republice a jejich počet neustále stoupá. Čajovna je veřejné místo, kde si můţete dát čaj či kouřit vodní dýmku. Jsou to místa pro odpočinek a sociální interakci. Je mnoho typu čajoven, kaţdá z nich se zaměřuje na odlišný typ zákazníků. Obecně řečeno čajovna se snaţí navodit příjemnou atmosféru a intimní prostředí pro nerušený rozhovor. Typické jsou tlumená světla a sezení na zemi. Češi mají spotřebu 270 aţ 280 gramů na hlavu za rok, patří tudíţ k nadprůměrným konzumentům. Spotřeba čaje se u nás navíc stále zvyšuje. Lidé začínají dávat přednost kvalitním nápojům před neznačkovými. Bohuţel však pití čaje v českém prostředí nemá vlivem různých okolností takovou tradici jako v jiných zemích. Nyní je mnoho typu čajoven, kaţdá z nich se zaměřuje na odlišný typ zákazníků. Tradiční čajovny čínské a japonské jsou spíše situovány na terasy. Čajovny nebyly situovány do uzavřených místností nebo sklepů. Jsou centrem konání různých představení, čajových obřadů. Dnes uţ čajovny velmi zmodernizovali. Jejich obliba sice oproti dřívějším časům klesla, a přece si dodnes ponechaly své typické kouzlo a vytříbené způsoby přípravy čajů. Typické české čajovny jsou umístěny do sklepů a uzavřených prostorů. Typické jsou tlumená světla a sezení na zemi či gaučích. Čajovna slouţí jako oáza klidu pro posezení s přáteli. Převáţně se podávají vodní dýmky, čaje a nealkoholické nápoje. Poměrně vysoká profesionalita a přátelský přístup. Bar čajovna je spíše bar neţ klidné místo na posezení. Je situována na lehce dostupných míst. Nejčastější lokalitou jsou centra velkých měst. Hlavní rozdíl je v tom, ţe se podávají i alkoholické nápoje. Otvírací doba je podobná ostatním barům či klubům. Ovšem vodní dýmky tu jsou podávány ve špatné kvalitě. Čajovna je spíše orientovaná na podávání alkoholických nápojů.

28

3.2 Produkty nabízené v čajovnách Čaje jsou připravovány obvykle louhováním lístků rostliny čajovníku v horké vodě. Označení čaj se běţně uţívá i pro jiné nálevy pro zápary a odvary různých jiných rostlin, jako jsou sušené ovoce a bylinky, které se někdy označují jako nečaje. Čaj má také povzbuzující účinky. Zpracování čaje se děje různými způsoby, které vedou k různým druhům čaje. Základním faktorem je stupeň oxidace. o čaje bílé: listy se rovnou suší, bez oxidace. Obvykle se tak zpracovávají mladé lístky, někdy se keře pěstují zastíněné, aby se omezilo mnoţství chlorofylu v listech. o čaje zelené: neprochází oxidací. Enzymy způsobující oxidaci jsou zničeny teplem, uţívá se sušení na pánvích, nebo napařování. Zpracování je ukončeno jeden aţ dva dny od sběru. o čaje polozelené: lístky prošly kratší oxidací o čaje černé: lístky se mechanicky naruší, oxidace se nechá úplně proběhnout. Zpracování trvá týden i déle. Ve střední Evropě je historicky nejoblíbenější právě čaj černý. Tabáky do vodní dýmky je jich nespočetně druhů, značek a příchutí. Tabák se skládá smíšením melasy a oleje, který je vlhký a mazlavý a při hoření silně dýmá. K zapalování tabáku slouţí kokosové nebo rychlozápalné dřevěné uhlí. Nejstarší tabáky k dostání v České republice jsou tabáky značky El Nakhla vyráběné v Egyptě, které se vyznačují velmi autentickou příchutí s minimálními chemickými přísadami. Tyto tabáky jsou v Česku velmi oblíbené a právoplatně si zde vydobyly své místo. Tabáky, které obsahují více melasy, mají výraznější chuť, která je uloţena v tabáku, dým je hustší, avšak na úkor síly tabáku, takţe pro pokročilejší uţivatele, kteří dýmku kouří kvůli její síle, nejsou aţ tak vhodné. Z dalších značek je dobré zmínit arabské tabáky Al Fakher, které jsou koncipovány trochu jiným způsobem neţ tabáky El Nakhla. Tyto tabáky jsou nařezány na daleko menší kousky. Tím pádem menší lístečky obsahují více plochy, aby nesly na sobě více melasy. Samotné příchutě tabáků jsou velmi autentické. O způsobu výroby těchto tabáků lze pouze polemizovat, avšak pokud by se jednalo o umělá dochucovadla, pak mají daleko lepší chutě neţ výše zmíněné tabáky od El Nakhly. Tabáky do vodní dýmky značky Al Fakher se v korunce pro vodní dýmky chovají trochu odlišně a je potřeba volit 29

trochu jiné nastavení a mnoţství uhlíků. Moţnost připálení těchto tabáků je skoro nulová, protoţe obsahují hodně melasy, která se jenom tak nevysuší ani nepřepálí.

3.3 Hlavní konkurenti v Praze s vyuţitím mystery shopping V tomto bodu prozkoumal autor práce praţské čajovny za pomocí mystery shopping. Analyzovanými konkurenty jsou čtyři rozdílné typy čajoven Bed Lounge, Krulovo doupě, Siva a Dobrá čajovna. Bed Lounge je luxusní a drahá čajovna, která se zaměřuje hlavně na turisty. Je umístěna v atraktivní lokalitě na Staroměstském náměstí, kde se nachází mnoho turistů. o Počet zaměstnanců v prodejně: V čajovně pracuje pět zaměstnanců po směnách. o Doba trvání vyřízení objednávky a uskutečnění: Perfektně načasovaný personál vaši objednávku vyřídí ihned. o Znalost produktů, které čajovna nabízí: Personál zná dokonale svoje produkty. o Profesionalita: velmi vysoká o Komunikativnost personálu: Personál je velmi vlídný a příjemný. o Čistota čajovny a příslušenství: Čajovna má čisté prostředí a udrţované příslušenství. Krulovo doupě je průměrná čajovna s neprofesionálním přístupem a špatnými produkty. Je umístěna na Náměstí Republiky s dobrou dostupností. o Počet zaměstnanců v čajovně: V čajovně pracuje sedm zaměstnanců po směnách. o Doba trvání vyřízení objednávky a uskutečnění: Doba čekání je velmi vysoká. o Znalost produktů, které čajovna nabízí: Znalost produktů je průměrná. o Profesionalita: špatná o Komunikativnost personálu: průměrná o Čistota čajovny a příslušenství: Čajovna je ve špatném stavu, vše je špinavé. Siva je průměrná čajovna, přístup je vřelý, ale má velmi špatné produkty. Je umístěna v Praze 1, ale na zapadlém místě, je k ní horší dostupnost. o Počet zaměstnanců v čajovně: V čajovně pracují tři zaměstnanci po směnách. o Doba trvání vyřízení objednávky a uskutečnění: průměrná 30

o Znalost produktů, které čajovna nabízí: průměrná o Profesionalita: průměrná o Komunikativnost personálu: Personál je celkem přátelský. o Čistota čajovny a příslušenství: Čajovna je celkem udrţovaná, velký problém je vlhkost, čajovna se nachází ve sklepě. Řetězec Dobré čajovny se nachází všude po České republice. Nabízí profesionální přístup a kvalitní produkty. o Počet zaměstnanců v čajovně: V čajovně pracuje pět zaměstnanců po směnách. o Doba trvání vyřízení objednávky a uskutečnění: krátká o Znalost produktů, které čajovna nabízí: Personál zná dokonale svoje produkty. o Profesionalita: dobrá o Komunikativnost personálu: Personál je velmi vlídný a příjemný. o Čistota čajovny a příslušenství: Čajovna má čisté prostředí a udrţované příslušenství

31

3.4 Hlavní konkurenti v Praze s vyuţitím SWOT analýzy Tabulka 1: Provedení SWOT analýzy Bed Lounge Silné stránky

Slabé stránky

přístup k internetu

vysoké nájemné

není jazyková bariera

čajovna nemá parkovací místa

profesionální zacházení a sluţby

velká cena

velká oblíbenost a návštěvnost

špatné vodní dýmky

podávají se i pokrmy Příleţitosti

Hrozby

akční nabídky a zákaznické karty

zákazníci nadále nebudou navštěvovat

velká marketingová kampaň

čajovnu z důvodů vysoké ceny

pozdní otevírací hodiny

podnik

nebude

dále

dostatečně

konkurovat ostatním čajovnám

Zdroj: Vlastní zpracování

Vyhodnocení SWOT analýzy: Hlavní výhoda čajovny je lokace, nachází na Staroměstském náměstí. Najde tu specifickou atmosféru a plnohodnotné jídelní menu. Čajovna posune otevírací hodiny a sníţí ceny, tudíţ získá úplně novou klientelu.

Tabulka 2: Provedení SWOT analýzy Krulovo doupě Silné stránky

Slabé stránky

32

dobrá dostupnost

špinavé prostředí


velká čekací doba na sluţby

levné produkty

podávají se pouze nápoje

velký prostor


Příleţitosti

Hrozby

oslovení zákazníků

podnik ztratí zákazníky kuli svému

akční akce s kostýmy

prostředí

najmutí nového personálu

vznik nových podniků


Vyhodnocení SWOT analýzy: Čajovna sazí na své levné produkty, tudíţ se orientuje na studeny. Čajovna disponuje dobrou dostupností a velkými prostory. Čajovna se bude snaţit připravovat akční akce s kostýmy za účelem vybíráni vstupu. Podnik se bude snaţit zlepšení hygieny a najme nový personál.

Tabulka 3: Provedení SWOT analýzy Siva Silné stránky

Slabé stránky

dobrá dostupnost

nedostatečný sortiment

33



levné produkty

zastaralé vodní dýmky

stála klientela

malý prostor

má parkovací místa Příleţitosti

Hrozby

nakoupení nových produktů

nudné prostředí klientela přejde ke

rozšíření sluţeb

konkurenci

přidání potravin do menu

podnik

neobstojí

v

konkurenčním

prostředí


Vyhodnocení SWOT analýzy: Hlavní doménou podniku jsou parkovací místa hned u podniku. Podnik se zaměřuje na všechny věkové kategorie. Čajovna nakoupí nové produkty a vytvoří nové akční nabídky na ně.

34

Tabulka 4: Provedení SWOT analýzy Řetězec Dobré čajovny Silné stránky

Slabé stránky

široký sortiment čajů


příjemné prostředí a specifická atmosféra

špatná příprava vodních dýmek


zaměřený na specifický sortiment lidí


krátká otvírací doba

rozšířená značka Příleţitosti

Hrozby

rozšíření klientely

podnik ztratí svoji dominantní pozici na

menší změna v sortimentu

trhu

prodlouţení otvírací doby

podnik

neobstojí

v

konkurenčním

prostředí


Vyhodnocení SWOT analýzy: Hlavní výhodou je značka a počet čajoven umístěných v ČR. Čajovna disponuje profesionální přípravou čaje a velmi specifickým prostředím. Kaţdý podnik je skoro totoţný. Čajovna se bude snaţit prodlouţit otvírací dobu a bude více otevřená pro novou klientelu

4 Postup při zaloţení čajovny Prvním krokem je zaloţení společnosti s ručením omezením, jejíţ popis je v bodě 1.3.1.2. Zapsání do obchodního rejstříku. Druhým krokem je sepsání nájemní smlouvy a získání licenci na čajovnu. Třetím krokem podání stavebního povolení a získaní stavebního povolení. Čtvrtým krokem je zajištění vzduchotechniky, hygieny, revizi hasičských přístrojů,

35

5 Návrh podnikatelského plánu 5.1 Titulní list

Návrh podnikatelského plánu pro zaloţení čajovny

Shisha Lounge

Právní forma: s. r. o. Předmět podnikání: pohostinské sluţby Místo: Anděl, Zborovská 2 PSČ: 105 00 Provozovatel: Luong Hoang Anh Telefonní číslo: 725 870 912 Email: [email protected] Autor: Luong Hoang Anh Datum zaloţení: 1. 1. 2015

36

5.2 Shrnutí Předmětem tohoto podnikatelského plánu je otevřít čajovnu zařízenou v moderním stylu v kombinaci s domácím pohodlím na atraktivní adrese Zborovská 2 v přízemí. Na zahájení činnosti a počáteční provoz vyčlením 650 000 Kč. Prvotní náklady na zařízení budou ve výši 362 000 Kč. V prvních dvou čtvrtletích neočekávám, ţe trţby zcela pokryjí fixní provozní náklady (80 000 měsíčně), coţ by se mělo změnit ve třetím čtvrtletí, kdy předpokládám dosaţení bodu zvratu a následně postupné splacení počáteční investice do tří let po otevření. Hlavní konkurenti jsou: Bed Lounge, Krulovo doupě, Siva, Řetězec Dobré čajovny.

5.3 Popis podnikatelské příleţitosti Předmět podnikání je provoz čajovny, který hodlám zahájit 1.1.2015. Místo podnikání se nachází na adrese Zborovská 2, přízemí. Je to atraktivní, dobře dostupné místo s bezbariérovým přístupem pro osoby s handicapem. Prostor má 300 m2, obsahuje 5 místností po 50 m2 pro podnikatelskou činnost. Dále obsahuje místnosti o 26 m2 kuchyňka a 12 m2 sanitární místnost.

5.3.1 Produkty Mezi nabízený artikl produktů patří: tabáky do vodních dýmek, čaje, kávy a sycené nápoje. Vodní dýmky nejsou podávány osobám mladším 18 let. Pro objednání vodní dýmky je potřeba konzumace v čaje. Uhlíky jsou v ceně vodní dýmky. Vodní dýmku se také dělí do dvou skupin obyčejná a delux za příplatek 30 Kč. Delux vodní dýmka je ponořena v ledu, proto kouř je velmi osvěţující a hustý. Čaje zelené čaje zelený čaj se vyrábí z listů z Camellia sinensis , které prošly minimální oxidace během zpracování . Zelený čaj pochází z Číny. o Lung Ching je čínský zelený čaj. Pěstuje se v provincii Če-ťiang v Číně. Světle aţ tmavě zelené lístky jsou tvarovány do hladkých a dlouhých šupinek.. Cena za jednu konvičku je 75 Kč. o Lung Ching Shi Feng je čínský zelený čaj. Pěstuje se v provincii Če-ťiang v Číně. Světle aţ tmavě zelené lístky jsou tvarovány do hladkých a dlouhých

37

šupinek. Jedna z nejlepších tříd na českém trhu vůbec. Cena za jednu konvičku je 85 Kč. o White Monkey je čínský zelený čaj. Výborná kvalita, vyváţený nálev jemně trávové, přírodně nasládlé chuti. Nálev čaje je zelenoţlutý. Cena za jednu konvičku je 90 Kč. o Gunpowder je pojmenovaný podle malých světlých kuliček, do kterých je zavinut. Zavinutí chrání čaj proti zvětrání a zaručuje dlouhou trvanlivost. Obsahuje velké mnoţství fluoru, který preventivně působí proti zubnímu kazu. Zalitý vodou se pomalu rozevírá a dává silný plnohodnotný zelenkavý nálev pronikavé chuti. Cena za jednu konvičku je 70 Kč. o Vietnam Che Thai Nguyen jedna z nejlepších tříd vietnamského zeleného čaje, vysoce kvalitní, stejnoměrně svinutý, stříbřitě zelený list, zelenavý nálev nasládle travnaté, velmi jemné, příjemně lehounce natrpklé chuti. Oblíbený zejména pro své povzbuzující účinky. Cena za jednu konvičku je 70 Kč. o China Tai Mu Long Zu Cha je jedním z nejslavnějších zástupců ručně tvarovaných čajů. Vzhledem listy připomínají právě dračí oči. Cena za jednu konvičku je 115 Kč. černé čaje je druh čaje, který je více oxidovaný neţ oolong , zelený a bílý čaj. Všechny čtyři typy jsou vyrobeny z listů keře Camellia sinensis. Černý čaj je obecně silnější v chuti neţ méně oxidované čaje. o Panyong Golden Needle exkluzivní černý čaj, pocházející z časných jarních sklizní v provincii Fu-ťien a produkovaný v omezeném mnoţství. Prvotřídní, do spirálek stejnoměrně svinutý list s velmi vysokým podílem zlatavých, bohatě ochmýřených tipsů. Cena za jednu konvičku je 85 Kč. o Golden nepal směs nepálského vysokohorského čaje, list s překvapivě velkým podílem

tipsů,

nálev

příjemné

chuti

a

nezaměnitelného,

drsného,

vysokohorského charakteru, vhodný k běţnému popíjení. Cena za jednu konvičku je 90 Kč. o Keemun Mao feng vyšší sorta delikátního čaje nezaměnitelné chuti, za kterou vděčí ojedinělé odrůdě čajovníku, ze které se vyrábí. Nálev červenavé barvy, sladké květové aroma s mírnými čokoládověmedovými podtóny. Lístky jsou svinovány do podoby drobných pokroucených jehliček. Cena za jednu konvičku je 85 Kč. 38

o Panyong Golden Monkey Lístky jsou silné, kadeřavé, s velkým podílem zlatohnědých výhonků. Nálev výtečné, charakteristicky medově nasládlé, mírně zemité chuti s lehkými tipsovými tóny. Cena za jednu konvičku je 85 Kč. o English Breakfast měs indický čaj k přípravě klasického anglického ranního čaje Cena za jednu konvičku je 80 Kč. o Bangladesh Čaj medově hnědý nálev, lehce zemité, nasládlé chuti. Cena za jednu konvičku je 80 Kč. Bílý čaj je lehce oxidovaný čaj pěstovaný a sklízený zejména v Číně. V poslední době se také pěstuje v Taiwanu, Indii, severním Thajsku a východní Nepálu. Bílý čaj pochází z pupenů a listů Camellia sinensis. Bílý čaj vzniká z jemných stříbřitých bílých chloupků neotevřených pupenů čajovníku, který dává rostlině bělavý vzhled. o Shou mee základní sorta bílého čaje z provincie Fu-ťien, vhodná pokud se chcete vyhnout přílišnému teinovému povzbuzení. V minulosti byl tento čaj, plný přírodních antioxidantů, dodáván pouze na Císařský dvůr. Nálev světle ţluté barvy delikátní chuti. Hrubší ochmýřené šedozelené lístky se sbírají ještě nedozrálé z jara. Cena za jednu konvičku je 115 Kč. o Pai mu tan menší lístky slavného Paj chao, slouţí k výrobě tohoto, na tipsy bohatého čaje, u nás známého jako Bílá Pivoňka. Tento čaj povzbuzuje trávení, v orientální medicíně byl pouţíván k tlumení stavu horkosti. Obsahuje vysoké mnoţství přírodních antioxidantů. Cena za jednu konvičku je 115 Kč. Kávy Trung Nguen najdete na pultech obchodů v New Yorku, Londýně, Berlíně, Paříţi a dalších měst po celém světě. Kávová zrna jsou pěstována na plantáţích ve vietnamské provincii Buon Ma Thuot. Káva Trung Nguyen, řada Creative je dodávána jiţ namletá připravuje se pomocí filtru. Mezi mletými kávami Trung Nguyen vyniká káva Legendie. Při jejíţ výrobě se vyuţívá biologická fermentace, která uvolňuje vůně a chutě, které jinak při běţném způsobu zpracování často zůstávají v kávových zrnech skryty. Trung Nguyen G7 její chuť je bohatá a plně uspokojující, stejně jako šálek čerstvě uvařené mleté kávy. Cena jedné kávy je 80 Kč.

39

Tabáky Al-Fakher Corporation byla zaloţena v roce 1999 v Spojených arabských emirátech.V průběhu let Alfakher byl úspěšně podařilo rozšířit své trhy, takţe dnes má agenty v provozu po celém světě. Firma také nabízí i svojí vyšší řadu kvalitních tabáků Al Fakher Gold. o Příchutě jsou Bílé hroznové víno, Citrón, Kiwi, Skořice, Vodní Meloun, Pomeranč, Banán, Ananas, Guava, Broskev, Jahoda, Švestka, Jablko, Růţe, Višeň, Meloun, Kafe, Granátové jablko, Čokoláda, Kokos, Mango, Lesní plody, Vanilka a Máta. Cena za jednu vodní dýmku 180 Kč. Starbuzz tabák je vysoce kvalitní vyrobený v USA. Je to populární značka známá pro svou jedinečnou chuť. Starbuzz má tři různé příchuti skupiny, pravidelné, Starbuzz Bold a Starbuzz Acid alvaha o Příchutě jsou Bluemist, Pirate´s cave, Winterfresh, Melon Dew, UFO, Pink, White Peach. Cena za jednu vodní dýmku 230 Kč. Al Waha od svého vzniku neustále zvyšuje laťku, snaţí se aktualizovat svůj výrobní systém a mechanické vybavení se snaţí stále zdokonalovat. Výroba je podle jordánské receptury s kvalitním virginským tabákem. o Příchutě jsou Příchutě Čokomint, Borůvka, Malina, Litci, Pistácie, Máta, Červený meloun, Banán, Višeň, Jahoda, Pomeranč, Ostruţina, Hroznové víno. Cena za jednu vodní dýmku 180 Kč.

5.3.2 Konkurenční výhoda Prostor má velmi dobrou dostupnost i v rámci MHD. U prostoru jsou i parkovací místa, bez modré zóny. Zhruba 10 metrů od prostoru je zastávka tramvaje Zborovská. Prostor zohledňuje i tělesně postiţené. V této lokalitě nejsou ţádné jiné čajovny. Další konkurenční výhodou jsou kvalitní tabáky, které nemá ostatní konkurence a dlouholetá praxe v oboru. Vysoká kvalita produktu a sluţeb je poskytována za adekvátní cenu. Studentům jsou poskytovány studentské slevy, jsou přijímány ISIC karty. Dále jsou nabízeny happy hours od 14:00-18:00. Profesionální přístup k zákazníkům je dán i tím, ţe majitel má dlouholetou praxi v Maghnia Village a zaškoluje své zaměstnance sám. Majitel zná dokonale své produkty a sluţby, dokáţe 40

s nimi seznámit i člověka, který v čajovně nikdy nebyl. Nezáleţí na národnosti zákazníka, ke kaţdému zákazníkovi zachováváme vřelý a profesionální přístup. Tím nedochází k diskriminaci. Majitel i zaměstnanci mluví plynule anglicky a tím dochází k eliminaci jazykových bariér.

5.4 Cíle Cílem je úspěšně vést čajovnu a postupně expandovat do jiných částí města Prahy, a pokud budou čajovny úspěšné, tak i do jiných měst. Trh čajoven se v poslední době rychle rozvijí, i kdyţ s nimi nejsou seznámeny všechny věkové kategorie. Cílem je vybudovat rodinný podnik se 2 zaměstnanci, které bude zaškolovat přímo majitel. Nemusí mít ţádnou zvláštní kvalifikaci. Na věkovém sloţení nezáleţí.

5.4.1 Marketingové cíle Mým krátkodobým marketingovým cílem je rozšířit povědomí o nově otevřené čajovně mezi potenciální zákazníky ţijící v oblasti 10 minut chůze od této čajovny. Dlouhodobým marketingovým cílem je rozšířit povědomí o čajovnách i do segmentů lidí, kteří běţně nejsou zákazníky čajoven, čímţ by se značně rozšířil potenciální okruh zákazníků.

5.4.2 Finanční cíle Projekt chci financovat z rodinných úspor. Mám v plánu na otevření a počáteční provoz čajovny vyčlenit 650 000 Kč a dosáhnout návratnosti investice po třech letech provozu.

5.5 Zákazníci Na trhu se pohybuje mnoho čajoven, které prosperují, ale nemají profesionální přístup. A pokud ho mají, jsou velmi drahé. Z toho vyplývá, ţe trh pro tento podnikatelský plán existuje a dále se rozvíjí. Není důvod, proč by se ho nepodařilo zrealizovat. Segment lidí, kteří navštěvují čajovny: Mladí lidé ve věku mezi 15-25 41

Mladí lidé ve věku 15-25 let, kteří mohou navštěvovat čajovny odpoledne, mají hodně volného času, ale mají omezené finanční zdroje Mladí lidé ve věku 25-35, jiţ pracují, mají tedy méně volného času a mohou chodit nejspíše jen večer případně o víkendech, ale mají více volných peněz, tedy dá se u nich očekávat větší útrata. Turisté všech věkových kategorií, zejména během letní sezóny, u kterých se dá předpokládat zvýšená ochota utrácet

5.6 Analýza konkurence Na Praze 5 je pár čajoven, ale nejsou povaţovány za konkurenci z důvodu nekvalitních sluţeb, neprofesionálního přístupu, velmi nízké návštěvnosti a špatného umístění provozovny. Bed Lounge je luxusní a drahá čajovna, která se zaměřuje hlavně na turisty. Je umístěna v atraktivní lokalitě na Staroměstském náměstí, kde se nachází mnoho turistů. Průměrní potenciální zákazníci do této cenové kategorie nedosáhnou. Krulovo doupě je průměrná čajovna s neprofesionálním přístupem a špatnými produkty. Je umístěna na Náměstí republiky, a ačkoli není nijak výjimečná, svou polohou přitahuje zákazníky. Siva je průměrná čajovna, přístup je vřelý, ale má velmi špatné produkty. Je umístěna v Praze 1, ale na zapadlém místě, je k ní horší dostupnost. Nachází se v suterénu a vzniká tam velká vlhkost čajovny. Řetězec Dobré čajovny s profesionálním přístupem a kvalitními produkty, všude po České republice. Je to mezinárodní franšízová síť dvaceti dvou čajoven v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a USA spíše zaměřené na čaje neţ na vodní dýmky. Tato čajovna představuje největší potenciální konkurence.

5.7 Marketingová a obchodní strategie Při otevření se vyuţije letáková forma propagace. Součástí marketingové strategie jsou moderní webové stránky, kde budou vyjmenovány produkty, sluţby a základní údaje o společnosti a kontakty. Dále bude propagována pomocí sociálních sítí, například Facebook. Bude vyuţita moderní marketingová komunikace, a to virální videa, která budou na serveru YouTube. 42

Důleţitým krokem je určení konkurenčních výhod, které jsou jiţ popsány v kapitole 2.5.2.

5.8 Finanční plán 5.8.1 Předpokládané náklady Tabulka 5: Počáteční náklady a seznam vybavení čajovny Poloţka

Náklady (Kč)

Stůl 10 ks

20 000

Gauč 5 ks

35 000

Křeslo 7 ks

27 000

Ostatní nábytek

30 000

Elektrotechnika

100 000

Lednička

20 000

Vodní dýmky a příslušenství

50 000

Marketingové výdaje

20 000

Nádobí a vybavení do kuchyňky

50 000

Světla 10 ks

10 000

Celkem

362 000


Tabulka 6: Měsíční náklady na práci 43

Poloţka

Náklady (Kč)

Hrubá měsíční mzda zaměstnanců

30 000

SP hrazené zaměstnavatelem (26 %)

7 800

ZP hrazené zaměstnavatelem (9 %)

2 700

Účetní sluţby*

4 166

Celkem

44 666

Zdroj: Vlastní zpracování * Účetní sluţby stojí jednorázově 50 000 Kč ročně, tedy průměrně 4 166 Kč.

Tabulka 7: Fixní měsíční náklady Poloţka

Náklady (Kč)

Nájemné

50 000

Elektřina

12 000

Plyn

8 000

Ţivá hudba

10 000

Celkem

80 000


5.8.2 Předpokládané výnosy Tabulka 8: Průměrné marţe jednotlivých kategorií prodávaných produktů 44

Poloţka

Průměrná (Kč)

cena Průměrné náklady (Kč)

Marţe (Kč)

Konvička čaje

95

10

85

Vodní dýmka

200

30

170

Káva

80

8

72


Zákazníci chodí v průměru ve skupinách o třech lidech a jedna skupina v průměru zkonzumuje jednu vodní dýmku, jedna a půl konvičky čaje a půl konvičky kávy. To znamená, ţe průměrná skupina při jedné návštěvě utratí 382,5 Kč, přičemţ naše variabilní náklady jsou 49 Kč.

5.8.3 Bod zvratu Bod zvratu je takové mnoţství produkce firmy, při kterém nevzniká ţádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se trţby rovnají nákladům.

X*382,5= 80000+44666+X*49, kde X je počet skupin X= 374

To znamená, ţe měsíčně musí přijít nejméně 374 skupin, aby trţby právě pokryly náklady.

45

5.8.4 Sumarizace předpokládaných nákladů a výnosů Tabulka 9: předpokládané náklady a výnosy čtvrtletí počet skupin 2015 Q1 2015 Q2 2015 Q3 2015 Q4 2016 Q1 2016 Q2 2016 Q3 2016 Q4 2017 Q1 2017 Q2 2017 Q3 2017 Q4 2018 Q1 2018 Q2 2018 Q3 2018 Q4

560 840 1 122 1 143 1 165 1 187 1 210 1 233 1 256 1 280 1 304 1 329 1 354 1 380 1 406 1 433

náklady (Kč) 401 438 415 158 428 976 430 021 431 085 432 170 433 275 434 401 435 549 436 718 437 910 439 124 440 362 441 623 442 908 444 217

trţby (Kč)

výnos (Kč)

214 200 321 300 429 165 437 319 445 628 454 095 462 723 471 515 480 473 489 602 498 905 508 384 518 043 527 886 537 916 548 136

-187 238 -93 858 189 7 299 14 543 21 925 29 448 37 113 44 925 52 884 60 995 69 260 77 682 86 264 95 009 103 920

akumulované akumulované rozdíl mezi a. trţby a náklady (Kč) trţby (Kč) výnosy (Kč) 763 438 1 178 596 1 607 572 2 037 593 2 468 678 2 900 847 3 334 122 3 768 523 4 204 072 4 640 791 5 078 701 5 517 825 5 958 187 6 399 809 6 842 717 7 286 934

214 200 535 500 964 665 1 401 984 1 847 612 2 301 707 2 764 430 3 235 945 3 716 419 4 206 021 4 704 926 5 213 310 5 731 353 6 259 240 6 797 156 7 345 292

-549 238 -643 096 -642 907 -635 608 -621 065 -599 140 -569 692 -532 578 -487 654 -434 770 -373 775 -304 515 -226 833 -140 570 -45 561 58 359

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce ukazuji předpokládaný počet skupin, které navštíví moji čajovnu za jednotlivá čtvrtletí od ledna 2015 do prosince 2018, tedy během prvních tří let provozu. Během prvních tří čtvrtletí očekávám rychlejší nárůst počtu návštěvníků, protoţe čajovna postupně bude přicházet ve známost. V dalších čtvrtletích jiţ očekávám pomalejší mezičtvrtletní nárůst zhruba 1,9 %. Na základě tohoto předpokladu a výše uvedených údajů o cenách a nákladech jsou v dalších sloupečcích vypočítány celkové náklady a trţby za jednotlivá čtvrtletí. Sloupeček výnos ukazuje rozdíl mezi náklady a trţbami. Zde je vidět, ţe během prvních dvou čtvrtletí očekáváme ztrátový provoz, protoţe se v počtu návštěvníků pohybujeme pod bodem zvratu. Dosaţení bodu zvratu očekáváme během třetího čtvrtletí po spuštění čajovny a tehdy se konečně výnosy dostanou do černých čísel. Akumulované náklady a trţby vyjadřují součet všech nákladů a trţeb za celé předcházející období včetně počáteční investice. V posledním sloupečku je vidět rozdíl mezi těmito celkovými akumulovanými náklady a trţbami. Je z něho zřejmé, ţe musíme zajistit financování aţ do třetího čtvrtletí, kdy teprve nastane bod obratu a bude moţné začít splácet

46

počáteční investici, která by měla být zcela splacena zhruba po třech letech od zahájení provozu.

5.9 Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu 5.9.1 SWOT analýza Tabulka 10: Provedení SWOT analýzy Silné stránky

Slabé stránky

dobrá dostupnost

začínající podnikatel

široký sortiment,

vysoké nájemné

příjemné prostředí a specifická atmosféra

nevybudovaná klientela a pozice na trhu



není jazyková bariera



velká cena

nově otevřený podnik Příleţitosti

Hrozby

oslovení zákazníků

podnik si nezíská dostatečnou klientelu

akční nabídky a zákaznické karty

podnik

pronájem prostor pro soukromé akce

prostředí

neobstojí

v

konkurenčním


Vyhodnocení SWOT analýzy: Hlavní doménou podniku jsou jedinečné sluţby, které jinde nenajdete. Čajovna disponuje dobrou dostupností a specifickými produkty. Čajovna se bude snaţit o velkou propagaci a slevy, aby oslovila vice potenciálních klientu. Zahajovací měsíc velké slevy a nadstandartní sluţby z důvodu získáni klientely.

47

Shrnutí poznatků Trh čajoven je na vzestupu, představuje vliv asijské kultury na České prostředí. V této době je to novým trendem chodit do čajovny. Čajovny se začali objevovat v České republice v hojném mnoţství od roku 2000, zejména ve větších městech. Autor provedl analýzu konkurence, za pomoci marketingových výzkumů metody mystery shopping a SWOT. Pro zaloţení čajovny je potřeba splnit, bezpečnostní, administrativní a hygienické poţadavky podle všech daných předpisů Dále je v práci je popsán podnikatelský záměr zaloţení čajovny a stanoveny marketingové a finanční cíle. Hlavní částí práce je vytvoření detailního finančního plánu a posouzení ţivotaschopnosti podnikatelského plánu v lokalitě Prahy 5 Kde na základě návrhu podnikatelského plánu vznikne nová čajovna Shisha lounge. Počáteční náklady jsou 362 000 Kč, měsíční náklady na práci činí 44 666 Kč a fixní měsíční náklady tvorí 80 000 Kč. Autor také určil bod zvratu, měsíčně musí přijít nejméně 374 skupin, aby trţby právě pokryly náklady. Celkový odhad výše nutných finančních prostředků potřebných pro zahájení a udrţení činnosti 650 000 Kč. Při předběţné kalkulaci autor zjistil, ţe je stále dostatečný potenciál pro úspěšné fungovaní nového subjektu.

48

Závěr V této práci autor analyzoval trh čajoven v České republice a hlavní konkurenty v Praze, kde plánuji otevření čajovny. Autor práce provedl SWOT analýzu potenciální čajovny a stanovil si marketingové a finanční cíle. Na základě předpokladů vycházejících z autorových praktických zkušeností s vedením čajovny, autor odhadl moţnou návštěvnost a z toho plynoucí trţby v horizontu tří let po otevření. Taktéţ stanovil počáteční i provozní náklady a to jak fixní, tak i variabilní. Autorovi práce to umoţnilo odhadnout výši nutných finančních prostředků potřebných pro zahájení a udrţení činnosti (650 000 Kč) a také to umoţnilo odhadnout dobu návratnosti investice na 3 roky. Tyto hodnoty autora utvrdily v názoru, ţe tento projekt je ţivotaschopný, neboť částka 650 000 Kč je relativně snadno dosaţitelná a předpokládaná doba návratnosti 3 roky je také přijatelná.

49

Seznam literatury Bibliografie 1) Helena Cetlová. Marketing služeb. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s. 2007 ISBN 978-80-7265-127-6 2) Kotler Philip. Marketing. Praha: Grada Publishing, a. s. 2004. ISBN 978-80-2470513-2 3) Srpková a kol. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada Publishing, a. s. 2011. ISBN 978-80-247-4103-1 4) ÚZ Nový občanský zákoník. 2014. Ostrava: Sagit. ISBN: 978-80-7208-920-8. 5) zákon ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů České republiky.

1998,

částka

39,

s.

5388-5419.

Dostupný

také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1998/sb039-98.pdf. ISSN 1211-1244.

Internetové odkazy 1) Marketingové noviny. Marketingovénoviny.cz [online]. [cit. 2013-07-20] Dostupný z: http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_2363/ 2) Media

guru.

Mediaguru.cz

[online].

[cit.

2013-07-20].

Dostupný

z:

http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/focus-group-s/ 3) Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Mystery shopping [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2014].

Dostupný

z

WWW:

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mystery_shopping&oldid=10943336 4) Bussiness center. Bussinesscenter.cz [online]. © 2014 [cit. 2013-07-20]. Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ 5) Podnikatel. Zákon o ţivnostenském podnikání. Podnikatel.cz [online]. © 2014 [cit. 2013-07-20]. Dostupný z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-455-1991-sb-ozivnostenskem-podnikani-zivnostensky-zakon/ 6) Centrum. Zákon o obchodních korporacích. Centrum.cz [online]. © 2014 [cit. 201308-20]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-obchodnich-korporacich 7) Oxalis.

Oxalis.cz

[online].

©

2014

[cit.

2013-08-20].

http://www.oxalis.cz/cajova-kultura-v-ceske-republice/cz/t-189/ 50

Dostupné

z:

8) Podnikatel.

Podnikatel.cz

[online].

©

2014

[cit.

2013-07-

20].http://www.podnikatel.cz/clanky/pri-startu-podnikani-si-pohlidejte-hygienu/ 9) Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Čaj [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2014]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Caj 10) Krulovo doupě. Krulovodoupe.cz [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2014]. Dostupný z http://krulovodoupe.cz/nabidka/

51

Seznam tabulek Tabulka 1: Provedení SWOT analýzy Bed Lounge ............................................................ 32 Tabulka 2: Provedení SWOT analýzy Krulovo doupě ....................................................... 32 Tabulka 3: Provedení SWOT analýzy Siva .......................................................................... 33 Tabulka 4: Provedení SWOT analýzy Řetězec Dobré čajovny .......................................... 35 Tabulka 5: Počáteční náklady a seznam vybavení čajovny ................................................ 43 Tabulka 6: Měsíční náklady na práci ................................................................................... 43 Tabulka 7: Fixní měsíční náklady ......................................................................................... 44 Tabulka 8: Průměrné marţe jednotlivých kategorií prodávaných produktů .................. 44 Tabulka 9: předpokládané náklady a výnosy ...................................................................... 46 Tabulka 10: Provedení SWOT analýzy ................................................................................ 47

52

Návrh podnikatelského záměru vybrané firmy

Recommend Documents