Návrh přírodního sportovního areálu v lokalitě Národní kulturní památky zámek Veltrusy

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KATEDRA SPORTŮ V PŘÍRODĚ

Bakalářská práce

Návrh přírodního sportovního areálu v lokalitě Národní kulturní památky zámek Veltrusy

Vedoucí bakalářské práce:

Zpracovala:

Mgr. Ladislav Vomáčko Ph.D.

Lucie Skalická

Praha 2010

Abstrakt Název práce:

Návrh přírodního sportovního areálu v lokalitě Národní kulturní

památky zámek Veltrusy.

Cíle:

Cílem je navrhnout přírodní sportovní areál vhodný pro lokalitu

národní kulturní památky, zámek Veltrusy. Vybrat a umístit aktivity, které přivedou návštěvníky do celého areálu, a to nejen po hlavních cestách.

Metodologie:

Ke

zpracování

úkolů

byla

použita

interview

a

volné

nestrukturované rozhovory s členy projektu Schola naturalis, dále popisná analýza dokumentů a internetových zdrojů.

Výsledky:

Výsledky práce slouží jako podklad pro diplomovou práci,

v rámci které vypracujeme následnou realizaci přírodního sportovního areálu. Zároveň budou použitelné při vytváření obdobných areálů v České Republice.

Klíčová slova:

Areál zdraví, zdatnost, cvičení v přírodě, hry v přírodě, rekreace

2

Summary Title of project:

A proposal of outdoor sports complex located on the grounds of

the National cultural heritage site of the castle of Veltrusy.

Aim of project:

The aim of the project is to design an outdoor sport scomplex

suitable for the National cultural heritage site, the castle of Veltrusy, and to choose and locate activities that will attract visitors to the whole complex, not only to the main paths.

Methodology:

For the accomplishment of the tasks unstructured interviews and

open interviews with the members of project Schola Naturalis were used as well as descriptive analysis of documents and web resources.

Results:

The results of the proposed work serve as the basis materials for

diploma thesis within which we will prepare a subsequent realization of the outdoor sports complex. They will also be applicable for the creation of similar facilities in the Czech Republic.

Key words:

Area of health, fitness, outdoor exercises, outdoor games,

recreation

3

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou použitou literaturu a ostatní zdroje.

V Praze, dne 25. srpna 2010 …………………………… Lucie Skalická

4

Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat Mgr. Ladislavu Vomáčkovi Ph.D. za odborné vedení práce, za praktické rady a za možnost využít jeho znalostí v této problematice. Dále děkuji členům projektu Schola naturalis za cenné rady a připomínky při zpracování této práce. 5

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis: ______________________________________________________________________

6

OBSAH 1 ÚVOD........................................................................................................................... 9 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA............................................................................. 11 2.1 Pojmy spojené s tematikou aktivity v přírodě....................................................11 2.2 Typologie přírodních sportovních areálů...........................................................14 2.2.1 Přírodní sportovní areály ......................................................................15 2.2.2 Chodecké a běžecké stezky a okruhy......................................................17 2.2.3 Plochy pro cvičení a sporty v přírodě....................................................18 2.2.4 Značené trasy a stezky ...........................................................................18 2.2.5 Hřiště s převahou přírodních materiálů pro děti a mládež ...................18 2.2.6 Překonávání překážek, lanové překážkové dráhy..................................19 2.2.7 Plochy pro odpočinek (ochranu před nepřízní počasí, pro pikniky, setkávání lidí)...................................................................................................19 2.3 Charakteristika města Veltrusy a zámeckého parku ..........................................20 2.3.1 Demografická data.................................................................................20 2.3.2 Lokalizace ..............................................................................................20 2.3.3 Historie města ........................................................................................21 2.3.4 Historie parku ........................................................................................22 3 CÍLE A ÚKOLY ....................................................................................................... 24 4 METODOLOGIE ..................................................................................................... 25 5 NÁVRH AREÁLU – PROJEKT „POZNEJ SAMA SEBE“ ................................ 26 5.1 Tři roviny ...........................................................................................................27 5.1.1 Poznej, co dokážeš rozumem..................................................................27 5.1.2 Poznej, co dokážeš citem........................................................................27 5.1.3 Poznej, co dokážeš fyzicky .....................................................................28 5.2 Přírodní posilovna..............................................................................................46 5.3 Dětská hřiště.......................................................................................................47 5.3.1 Bezpečnostní normy ...............................................................................47 5.4 Plochy pro hry v přírodě ....................................................................................51 5.5 Běžecké trasy .....................................................................................................54 5.6 Plochy pro odpočinek ........................................................................................55 5.7 Omezení vyplývající z umístění.........................................................................55

7

5.8 Cílová skupina ...................................................................................................57 6 DISKUSE ................................................................................................................... 58 7 ZÁVĚR....................................................................................................................... 61 ZDROJE ........................................................................................................................ 63 PŘÍLOHY...................................................................................................................... 66

8

1 ÚVOD V současné době patří sporty a aktivity v přírodě k intenzivně vyhledávaným náplním volného času. Je to díky atraktivitě činností i díky samotnému prostředí, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány. Z hlediska zlepšování zdraví a zdatnosti populace se navíc jedná o žádoucí využití volného času. V mnoha případech jsou však tyto činnosti náročné časově, materiálně, finančně či svou problematickou dostupností. Přírodní sportovní areály mají za úkol přiblížit možnost cvičení v přírodě co nejširšímu okruhu zájemců. Z toho vyplývá, že jsou voleny jak rozdílné náročnosti jednotlivých stanovišť, tak rozdílné náročnosti jejich provedení, navíc by měli být areály dobře dostupné. Kromě vlastního cvičení vidíme hlavní přínosy přírodních sportovišť v lepším cítění a porozumění si s přírodou, dále ve větší návštěvnosti oblastí, kde jsou tato sportoviště budována. V neposlední řadě také upevnění kladného vztahu k přírodě díky estetickým dojmům spolu s poznáváním přírodopisných informací může pomoci k rozvoji ekologického myšlení každého jednotlivce. Naše práce je součástí projektu "Poznej sama sebe", jehož výstup bude edukační podporou projektu "Schola naturalis - revitalizace zámku Veltrusy a centrum Evropské úmluvy o krajině". V rámci tohoto projektu bude obnovena významná část národní kulturní památky zámku Veltrusy. Obnovené stavby a prvky zámeckého parku budou sloužit ke kulturnímu, historickému, přírodovědnému a ekologickému vzdělávání. Obnovené kapacity budou sloužit jako centrum tohoto vzdělávání s výukovými moduly navrženými pro základní, střední školy i vysoké školy. Dále bude v obnovených prostorách probíhat bloková a praktická výuka a specializované kurzy dalších organizací. Doplňkově budou v areálu pořádány i kulturní, společenské a sportovní akce. Žadatelem tohoto projektu je Národní památkový ústav. Financuje jej z 85 % Evropský fond pro regionální rozvoj a z 15 % státní rozpočet ČR výdaje na projekt činní 231 651 099 Kč. Cílem našeho projektu jsou tři roviny:  zatraktivnit zámecký park a ukázat návštěvníkům, co vše se v něm skrývá, tzn. odhalit jeho tajemství  frekventantům, kteří se budou vzdělávat v edukačním centru vytvořeném projektem Schola naturalis, poskytnout možnost netradičního fyzického uvolnění

9

 připravit pro místní sportovní organizace možnost jak pravidelného cvičení tak jednorázové pořádání netradičních soutěží. Z tohoto důvodu je snahou projektu "Poznej sama sebe" přivést návštěvníky i na menší cesty a pěšiny a přilákat je i do částí parku, kam nyní nemají důvod chodit, zlepšit orientaci v parku, ukázat zajímavé cíle cest. Vedle pohybových aktivit přineseme všem uživatelům výstupu projektu „Poznej sama sebe“ nové zážitky i poučení. Současně se snažíme, a tato část projektu „Poznej sama sebe“ je předmětem mé práce, podpořit zvyšování zdatnosti a zdraví populace, které je v současné době problematickou otázkou. Přírodní areál veltruského parku je již v současnosti místem provozování sportu, ale díky aplikaci výstupů naší práce bude pro lidi všech věkových kategorií hledání cesty ke sportu nebo k jakkoli jinak aktivnímu trávení volného času snazší a přitažlivější.

10

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

2.1 Pojmy spojené s tematikou aktivity v přírodě Příroda je v podstatě Země v užším slova smyslu. Je vytvářena složkou přírody neživé (voda, nerosty, horniny, ovzduší) a složkou přírody živé (rostliny a živočichové). Všechny složky v přírodě jsou na sobě navzájem závislé a tvoří dialektickou jednotu (Sýkora, 1986 in Říha, 1970). Jako první činnost, kterou lze provádět v přírodě, lze uvést cvičení v přírodě. Podle Kose a Zapletala (1971) základním úkolem cvičení v přírodě je zlepšování zdravotního stavu. Cvičením a pohybem se zvyšuje celková tělesná zdatnost, posilují se různé svalové skupiny a zlepšuje se činnost vnitřních orgánů (dýchání, krevní oběh, trávení). Důležitý je i výchovný úkol cvičení v přírodě. Neuman a kol. (2000a) uvádí, že cvičení v přírodě patří k tělesným cvičením, rozvíjejícím „základní pohybový fond“ člověka a přispívajícím také k osobnostnímu růstu (outdoor exercises, nověji také ropes courses a challenge courses). Důraz je kladen převážně na schopnosti jednotlivce, na jeho rychlost, sílu, obratnost, smysl pro rovnováhu, pohyb a koordinaci v prostoru. Cvičení v přírodě zahrnuje chůzi, běh, plížení, házení, šplhání, zvedání, nošení a překonávání přirozených i umělých překážek. Druhou činností jsou hry v přírodě, které Huizinga (1971) označuje za volnou činnost, stojící zcela vědomě mimo "normální" život, protože není tato činnost "vážná", ale zároveň hráče absorbuje zcela a intenzivně. Je to činnost, jež není spojena s žádným hmotným zájmem a z něhož není možno získat žádný zisk. Probíhá ve svých vlastních hranicích času a prostoru podle stanovených pravidel a podle určitého řádu. Vede k vytváření společenských skupin, jež mají tendenci obklopovat se tajemstvím a zdůrazňují svou odlišnost od normálního světa maskováním nebo jinými prostředky. Podle Zapletala (1975) je hra nejlepším a nejvýznamnějším výchovným prostředkem, je nejlepší formou aktivního odpočinku. Hry nám na malém časovém úseku pomáhají vyrovnat nepříznivý vliv sedavého způsobu života, dávají tělu tolik potřebný pohyb. Základním heslem všech her je fair play.

11

Jak uvádí Neuman a kol. (2000a), hra je základní existenční forma činnosti, pomocí níž může člověk měnit sám sebe. Hra se uskutečňuje ze svobodného rozhodnutí a předpokládá plné nasazení každého hráče. Hra se hraje tak dlouho, dokud nám přináší zážitky a potěšení. Neuman a kol. (2000b) chápe hru jako svobodné nakládání s časem, který naplňuje. Podstata hry spočívá v dynamice střídání počátečního napětí a uvolnění skrytého v řešení, což se opakuje bez definitivního konce. Hra má rysy dobrodružnosti obsažené v každém novém objevování i překonávání. Ve hře nacházíme momenty překvapení. Blíže hru specifikují podstatné znaky jako: nejistota výsledků, řízenost pravidly, vážnost, zdánlivost, zábava, radost, potěšení, dobrovolnost,

samoúčelnost,

vnitřní

nekonečnost,

uzavřenost,

dramatičnost

a

přítomnost. Další činnost, kterou lze zahrnout do aktivit v přírodě je turistika. Sýkora (1986) uvádí, že obsah turistiky tvoří složka kulturně poznávací, složka pohybová a odborně technické znalosti a dovednosti. Turistika je cestování aktivním způsobem s úmyslem poznat společenské a přírodní poměry určité oblasti. Jako přesunových prostředků se v turistice používá chůze, kola, lodí, lyží, koní aj. Podmínkou zařazení v našem pojetí je použití takového přesunového prostředku, který vyžaduje tělesnou aktivitu na úrovni tělocvičného podnětu (Sýkora, 1972). Rozlišujeme mnoho druhů turistiky, např.: vysokohorskou, lyžařskou, pěší, cykloturistiku, vodní turistiku, mototuristika a jiné (Neuman a kol., 2000a). Junger a kol. (2002) charakterizují turistiku jako speciální formu cestování, která je spojena s aktivním pohybem, konána za účelem poznávání, zjišťování pomocí odborných technických znalostí a vědomostí. Podle Jarkovského (2003) turistika je slovo původu anglického a turistou značili v Anglii ode dávna člověka, cestujícího pro zábavu a zotavení. U nás se míní slovem "turista" člověk, cestující za zábavou a zotavením především pěšky, pak také drahou a

12

sem tam i parníkem, automobilem nebo povozem, méně pak na kole. S turistikou v úzké souvislosti je camping, táboření pod širým nebem. Pobyt v přírodě (outdoor life) patří mezi další typ aktivit v přírodě. Neuman a kol. (2000a) tento pojem spíše chápe ve vztahu k táboření, v souvislosti se snahou přiblížit se přírodě či změnit chod všedního života a obohatit ho o poznávání přírody. Cihlář a kol. (1970) rozumí pobytem v přírodě pohybovou a poznávací činnost v přírodě, která může celkově ovlivňovat vývoj člověka. Junger a kol. (2002) si pod tímto pojmem představuje souhrn aktivit uskutečňovaných v přírodním prostředí ve volném čase. Jde především o tělesné aktivity. Pobyt v přírodě chápeme jako pojem širokého obsahu, vztahuje se na celkovou pobytovou a pohybovou činnost v přírodním prostředí. Uskutečňuje se nejen v táborech a na základnách, ale i při turistických vycházkách, cestách a výletech. Potom pobyt v přírodě v užším slova smyslu můžeme charakterizovat jako realizační tábornickou a turistickou činnost, v mírném spojení s tělovýchovnými, sportovními a brannými prvky (Zajac a kol., 1973). Podle Neumana a kol. (2000a) pojem rekreace v přírodě (Outdoor recreation) je jakákoli aktivita v přírodě, od práce na zahrádce, táboření, procházek, pikniků až po jízdy terénním autem po poušti. Vztahuje se k volnému času, odpočinku a zábavě. V prácích některých autorů se obtížně hledá rozdíl mezi rekreačním a výchovným přístupem. Jak uvádí Serbus (1981), rekreací je označována tělesná a duševní činnost, kterou člověk koná ve volném čase k osvěžení, posílení a odpočinku jako změnu po své normální každodenní práci jednostranně zatěžující organismus. Rekreace je hlavně aktivním odpočinkem, jsou to zejména různá tělesná cvičení, cestování, sport, turistika, divadla, četba a jiné. Rekreace však zahrnuje pouze činnost, a to nejen fyzickou, ale i mentální nebo emocionální. Podle Slepičkové (2000) lze charakterizovat rekreaci jako tělesnou a duševní činnost, jíž se lidé věnují ve svém volném čase pro radost, posílení, osvěžení a

13

odpočinek. Tato činnost závisí jak na samotném jedinci, tak na společenském prostředí, v němž se uskutečňuje. Pojem často spojovaný se cvičením v přírodě je zdatnost nebo tělesná zdatnost. Slepičková (2000) uvádí, že zdatnost je spojována s dvojím zaměřením. Zaprvé je spojována s cílem, jímž je výkon tedy výkonově orientovaná zdatnost. A za druhé se zdravím, tedy zdravotně orientovaná zdatnost. V dalším textu o zdatnosti bude pojednáno ve smyslu orientace k podpoře zdraví. V oblasti volnočasového sportu je pojem zdatnost běžně používán jako fit či fitness, toto slovo je převzato z angličtiny, v překladu značí tělesnou kondici, určitou způsobilost či dokonce označuje zdraví a to ve smyslu „dobrého“stavu. Fit znamená být schopný, být v dobré formě, kondici, být zdravý. Širší pojetí fitness zahrnuje nejen zdatnost tělesnou, ale i duševní. Zdatnost tedy vyjadřuje určitou dobrou úroveň stavu organismu, tělesné kondice. Je také spojena se správným životním stylem, který k dosažení tohoto stavu vede (Slepičková, 2000).

2.2 Typologie přírodních sportovních areálů Podle Neumana a kol. (2002) rozlišujeme následující typy přírodních sportovních areálů a některých dalších zařízení, které s touto tématikou úzce souvisí.  Plochy pro odpočinek  Jednoduché formy táboření  Zahradní a lesní školy  Plochy pro cvičení a sporty v přírodě  Chodecké a běžecké stezky a okruhy  Asfaltové chodníky a okruhy pro in-line brusle, kolečkové lyže, skateboardy, vozíčky  Trasy a stezky pro jízdu na zvířatech a na vozíčcích tažených zvířaty  Značené trasy a stezky  Přírodní sportovní areály Vita-Parcours Vstupní trasa

14

Fit-dráha Finská stezka Areály zdraví  Hřiště s převahou přírodních materiálů určená pro děti a mládež  Překonávání překážek, lanové překážkové dráhy (hřiště, areály)  Lezecká hřiště, lezecké areály  Lyžařské běžecké areály a lyžařské turistické cesty  Střediska zimních sportů  Centra volného času a zábavné parky Uvádíme zde jen konkrétní přehled areálů, které se v projektu objeví. Nejedná se tedy o celý seznam, který se ve studii uvádí. 2.2.1 Přírodní sportovní areály  Areály zdraví Co jsou areály zraví? Byly původně zamýšleny jako komplexní zařízení se sociálním zázemím v lesích a parcích kolem sídel. V praxi je to však často jen řada stanovišť a překážek, někdy s návodem, jak na nich cvičit. Přesto, že původní zaměření areálů sledovalo především zvyšování kondice, mnohé z překážek úspěšně zařazujeme do programů výchovy v přírodě pro mimoškolní i školní programy, do programů nabízejících dobrodružství, mezi výzvové situace i zajímavé prožitky (Neuman a kol., 2002). Hrčka (1978) nazval areálem zdraví jednoduché veřejné tělovýchovně – rekreační zařízení v terénu, sloužící všem občanům pro tělovýchovnou činnost konanou s cílem aktivního odpočinku, upevnění zdraví a tělesné zdatnosti. Kde je vhodné budovat areály zdraví? Podle Hrčky (1978) je v zásadě možno areál zdraví vybudovat všude tam, kde je to účelné z hlediska potřeb obyvatelstva, kde jsou vhodné hygienické a klimatické podmínky a kde jsou odpovídající požadavky ochrany přírody. Podle Zdeňka (1973) velmi výhodná koncentrace areálů zdraví je v obvodu škol tak, aby se jich mohlo využívat jak při povinné tělesné výchově, tak ve volném čase dětí

15

a mládeže. Co mají obsahovat areály zdraví? Zatím nebyly vydány normy ani směrnice, které by určovaly pro určité oblasti nebo organizace plošnou výměru areálu a počet prvků v něm. Ideální areál by měl obsahovat:  cvičební prostory (upravený terén, cvičební zařízení)  šatnu a převlékárnu  WC a umývárnu se sprchou  skladové prostory  místnost pro dozorce  ošetřovnu  občerstvení  půjčovnu sportovního náčiní  odpočívárnu Avšak jak již bylo zmíněno výše, výstavba a výběr zařízení v areálu závisí na možnostech a potřebách konkrétního zřizovatele i uživatelů. Co se týče cvičebního zařízení v areálu zdraví, měl by obsahovat:  plochy pro míčové hry  lesní kyslíkovou dráhu  cvičební louky  atletický koutek  trampolíny zabudované do země  dětská hřiště  hřiště pro minigolf  přírodní koupaliště  cvičebnu na kondiční gymnastiku  přístřešek na stolní tenis  místa na piknik  lehátka na slunění a vzdělávací koutek (Hrčka, 1978) 16

 Vita-Parcours - lesní centra s upravenou tratí. Kolem ní jsou rozmístěny překážky a stanoviště s uvedením návodu pro uživatele. Některé parkúry mají vybudováno i sociální zařízení a přístřešky pro převlečení.  Vstupní trasa - má návštěvníky zahřát a rozcvičit, je to tedy kratší okruh, který je doprovázen informačními tabulemi s názvem cviku, jeho nákresem a doporučeným počtem opakování.  Fit-dráha - je okruh dlouhý 2400 metrů, který po 100 metrech lemují cedulky s určením vzdálenosti, doplněný o 6 posilovacích stanovišť. Na každém stanovišti je tabulka s obrázkem cviku a počtem opakování. Na startu "Fit-dráhy" si každý příchozí může zvolit svůj tréninkový stupeň, který pak určuje způsob běhu, obtížnost cviku na stanovišti a počet jeho opakování.  Finská stezka - je krátký, 400 metrů dlouhý okruh. Tabulky se vzdálenostmi jsou umístěny po 50 metrech. Na této dráze je lehká a měkká půda, která tlumí otřesy a šetří klouby. Je určena pro individuální trénink vytrvalosti, je ideální pro Cooperův aerobní program, pro individuální běžecký trénink nebo pro program udržování kondice.

2.2.2 Chodecké a běžecké stezky a okruhy Tato zařízení navazují úzce na různé areály zdraví. Důležitá je dobrá dostupnost pro obyvatele určitého území.  Výběhy do terénu - jednoduché značené stezky v neupraveném terénu, s označeným směrem běhu. Cvičení někdy probíhá i s instruktorem. Jedná se o nenáročná zařízení, vyžadující jen místní značení a krátký popis tratě s uvedením doporučovaných časů a stanovišť.  Lesní dráhy, lesní kyslíkové dráhy, potní dráhy - pod všemi těmito názvy se skrývá vyznačená trať s uvedením časů a také výkonnostních stupňů pro různé věkové kategorie (různé obtížnosti pro muže a ženy). Vedle vyznačení je třeba upravit povrch terénu.  Fitness dráha, stezka zdatnosti - obsahuje jednotlivá stanoviště vzdálená od sebe asi 100 metrů, na každém stanovišti jsou popisy cviku (včetně obtížnosti a počtu

17

opakování), jsou doplněny náběhovou a výběhovou částí (na rozcvičení a relaxaci), u startu a cíle jsou uvedeny limity a výkonnostní kategorie. Blíží se klasickým přírodním sportovním areálům, liší se počtem stanovišť (Neuman a kol., 2002). Stezky poskytují možnost podle chuti se proběhnout, pomocí nenáročného nářadí si protáhnout tělo a přitom jednoduchou formou sledovat zvyšování zdatnosti a srovnávat svoji zdatnost s ostatními. Podstatou stezek zdatnosti je dobře vedená trasa, nejlépe v plochém nebo lehce zvlněném terénu. Stezka musí plně využívat prostředí, terénu, má být vedena ve velkých obloucích, nejlépe lesem. Nejvýhodnější je vést část stezky lesem, část volnou krajinou a část nízkým porostem. Půda by měla být měkká (písčitá), pro nohy příjemná a neměly by na ní být blátivé kaluže (Zdeněk, 1973).

2.2.3 Plochy pro cvičení a sporty v přírodě  Volné zelené plochy - louky, okraje lesa, mýtiny vyhrazené pro hry a cvičení. Tato zařízení jsou nenáročná na finance a mohou být kolem menších i větších měst.  Louky či mýtiny pro cvičení v přírodě - jednoduše zařízená stanoviště v upraveném terénu, s vyznačeným přístupem, bez sociálního zázemí, stanoviště mohou být doplněna tabulkami informujícími o správném provádění cviků a jejich případných variantách.

2.2.4 Značené trasy a stezky  Naučné stezky - tipy na zajímavou procházku, vyznačená stanoviště s informačními tabulemi, často jsou podobné stezky určeny i cyklistům. Většinou jsou umístěny v chráněných oblastech či národních parcích. Zde je možná i žádoucí spolupráce s ochránci přírody všech stupňů.

2.2.5 Hřiště s převahou přírodních materiálů pro děti a mládež Přesné dělení dětských hřišť je náročné. Soustřeďujeme se na vybraná hřiště, která podněcují motorický rozvoj, zvídavost, odvahu i fantazii.

18

 Různé typy zajímavých překážek, vyžadujících obratnost, rovnováhu i sílu jako doplněk parků a jiných center odpočinku – určeno pro děti i jejich rodiče.  Dobrodružná dětská hřiště - umožňující dětem dělat mnoho věcí, které nemohou dělat ve městech. Obvykle jsou zde různé typy průlezek, skluzavek, shupů, sítí, žebříků a věží. Prvky, které by neměly chybět na dětském hřišti:  Skluzavka  Pérová houpačka  Šplhací síť  Pískoviště  Víceúčelové hřiště pro míčové hry  Multifunkční sestava se šplhací sítí, šplhací žebřinou, hasičským, skluzem, visuté překážkové dráhy  Velká závěsná houpačka  Dlouhá lanovka  Točidla (www.kompan.cz)

2.2.6 Překonávání překážek, lanové překážkové dráhy Překážky a jejich kombinace jsou konstruovány z různých typů lan, sloupů a klád, provazových žebříků a sítí. Obvykle jsou stavěny v přírodě, na hřištích, ve speciálních areálech i v tělocvičnách a halách.  Hřiště či malý areál nabízející tzv. nízké lanové překážky, které překonávají jednotlivci i celé skupiny. Obvykle se předpokládá odborné vedení. Lze ho vybudovat v lese, parku či na školním dvoře.

2.2.7 Plochy pro odpočinek (ochranu před nepřízní počasí, pro pikniky, setkávání lidí) Tento druh zařízení je někdy podceňován. Je třeba si však uvědomit, že úzce souvisí s rozvojem cestovního ruchu. Při správném přístupu dokreslují podobná zařízení

19

celkový ráz krajiny a mohou ukazovat i na místní zvláštnosti.  Místa pro pikniky – místa pro setkávání rodin či přátel. Obvykle zelené upravené plochy s ohništi a místy k sezení.  Jde zde o zajímavě řešené přístřešky (Neuman a kol., 2002).

2.3 Charakteristika města Veltrusy a zámeckého parku

2.3.1 Demografická data Počet obyvatel:

1773

Nadmořská výška:

172 m

Katastrální výměra:

8,01 km²

Obec s rozšířenou působností:

Kralupy nad Vltavou

Starosta:

Bronislav Havlín

Tyto data jsem získala od Tomáše Čapka, místostarosty města Veltrusy.

2.3.2 Lokalizace Město Veltrusy, které leží ve Středočeském kraji, v okrese Mělník, proslulém mnoha zajímavými, překrásnými místy. Jedním z nich jsou právě Veltrusy, ležící zhruba 25 km od Prahy, směrem na sever, na pravém břehu Vltavy. Zdejší dominantou je veltruský přírodní park s barokním zámkem, který je převážně v jarních a letních měsících vyhledávaným cílem turistů. S Veltrusy sousedí průmyslové město Kralupy nad Vltavou a přes řeku Vltavu obec Nelahozeves, rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka, jemuž dominuje renesanční zámek. Veltrusy jsou také známé díky možnostem sportovního vyžití. Areálem zámeckého parku prochází mezinárodní cyklistická trasa Praha – Drážďany. V západní části Veltrus je vybudována trať pro vodní slalom. Působí zde několik sportovních organizací: Asociace sportu pro všechny Veltrusy, Atletický fotbalový klub Veltrusy a Tělocvičná jednota Sokol Veltrusy.

20

Návštěvníci se mohou ubytovat v penzionu Závist nebo přímo v části zámeckého parku v autokempu Obora. Nachází se zde velké množství stravovacích zařízení: restaurace Závist, restaurace U Srpů, restaurace Libuše, Zámecká restaurace Terasa, restaurace Daliborka a restaurace Koruna (Brožovský, 1973), (Špecinger, 2003), (Nacházelová a kol., 2009), (www.zamek-veltrusy.cz). Veltrusy se řadí k městům s nízkým počtem obyvatel. K 20.5. 2010 mají Veltrusy 1773 obyvatel s trvalým bydlištěm. Z toho zde žije 372 dětí do 18 let a dospělých tedy 1401. Za poslední dva roky se ve Veltrusích narodilo 57 dětí, jak píše v mailu Tomáš Čapek, místostarosta města Veltrusy, z 20.5. 2010 09:21. Po povodních zde začala výstavba nových rodinných domků, proto se sem stěhuje stále více rodin s dětmi a počet obyvatel narůstá. Mapa Veltrus (příloha č. 1).

2.3.3 Historie města Podle nejstarších zápisů Veltrusy, zvané dříve Verperd, Velberd, Velbrdi aj., vznikaly jako osada asi na počátku 12. století. První zmínka o Veltrusích se vztahuje k roku 1226. Jednalo se o privilegium Přemysla Otakara I., určené klášteru v Doksanech. Až do roku 1410 náleží Veltrusy církvi. Pozdější majitelé se na zdejších panstvích velice rychle střídali a zprávy o nich se různí. V roce 1698 uzavřením sňatku Marie Terezie a Antonína Chotka se zdejší pozemky staly majetkem rodu Chotků. V tomto roce zahrnovalo veltruské panství 20 obcí a části dalších 9 vsí. Chotkové pak vlastnili toto panství, spolu se zámkem a parkem až do roku 1945. V tomto roce byly veltruský zámek a parky převzat do správy státu. Veltrusy byly povýšeny na městys v roce 1899 a roku 1926 se Veltrusy staly městem, se stříbrným lvem a černým havranem ve znaku. O tento však status později přišly; až v roce 1994 byly Veltrusy definitivně povýšeny na město. Významným činitelem vývoje Veltrus byla silnice vedoucí z Prahy do Litoměřic, která je dnes hlavním tahem na Prahu. Od roku 1930 má veltruská silnice asfaltový či betonový povrch.

21

Vznikaly nové spolky, mezi prvními byla ustanovena před rokem 1880 Čtenářská beseda, poté v roce 1882 byl založen Sbor dobrovolných hasičů a v roce 1896 došlo ke vzniku jednoty Sokola. Poválečná léta přinesla Veltrusům mnoho změn. Roku 1949 byla vybudována nová škola, byl postaven hasičský dům a mateřská škola. Bylo upraveno náměstí Antonína Dvořáka s autobusovou stanicí, byly budovány nové obytné domy (Wenig, 1917), (Brožovský, 1973), (Špecinger, 2003).

2.3.4 Historie parku V letech 1710-20 začal Václav Antonín Chotek budovat na hospodářském dvoře, podle místa zvaném „Ostrov“, barokní zámek se zahradou. Po jeho smrti se ujal panství syn Rudolf, který dostavěl zámek, jehož hlavní budovu později rozšířil, a také dokončil úpravu francouzské zahrady. Nechal z lužního lesa zřídit u zámku park, který byl původně francouzský, umělý, pravidelně komponovaný. V době okolo poloviny 18. století došlo ke změně v cítění přírody a v důsledku toho i k základní změně v slohovém utváření parku. Po celé Evropě i u nás se šířil ideál Anglického parku. Parky v té době měly romantický nádech. Dalším dědicem se stal synovec Jan Rudolf Chotek, za jehož éry dosáhla úprava parku své nejvyšší úrovně. Rozšířil oblast zámeckého parku do dnešních rozměrů. Velké změny v parku nastaly po roce 1785, kdy park zasáhla velká povodeň. Vltava si upravila své řečiště, jaké trvá dodnes, a opustila koryto, které jako pravé rameno řeky objímalo ostrov s panským dvorem. Hrabě Jan Rudolf Chotek dal z bývalého koryta upravit kanál. Do utváření parku zasahuje ještě jiným způsobem stavbou různých pavilonů, rozmístěných po celé ploše parku. Jedná se o empírové stavby Laudonův pavilon, pavilon Marie Terezie, Chrám přátel venkova a zahrad (tzv. „Pavilon přátelství“) a poslední Dórský pavilon. Další stavbou je egyptský kabinet s jeskyní a se sfingou, střežící kamenný můstek. Severní část parku uzavírá Červený mlýn, který zpočátku sloužil skutečně k mletí, poté jako odpočívadlo pro panstvo. Kolem roku 1830, kdy zemřel Jan Rudolf Chotek, končí v podstatě práce ve veltruském zámeckém parku. Ještě byl v tomto roce umístěn na louku bůh války Mars, ale podoba parku byla již ukončena. Konečná celková rozloha parku činí cca 300 hektarů. Pozoruhodná je i přírodní stránka veltruského parku, charakteristická

22

propojením lužní, lesní a polní krajiny a mohutnými exempláři původních i cizokrajných dřevin, zejména tulipánovníku, platanu, buku nebo převislého habru. Součástí parku je také daňčí obora, kde je od druhé poloviny 19. století chován daněk evropský. Obora představuje jediné zdejší ohrazené místo. Až do konce 20. století bylo možno pozorovat v korunách stromů početná hnízdiště havrana polního (Wenig, 1917), (Nauman, 1955), (Brožovský,1973), (Pacáková - Hošťálková, Petrů, Riedel, Svoboda, 1999), (Špecinger, 2003).

23

3 CÍLE A ÚKOLY Cílem bakalářské práce je vytvoření návrhu na přírodní sportovní areál v lokalitě Veltruský park, který vznikne v rámci projektu „Poznej sama sebe“. Snahou projektu je přivést návštěvníky do celého Veltruského parku, nejen na hlavní cesty. Proniknout do místní krajiny a historie, obohatit návštěvníky o nové zážitky a poučení. Projekt by měl umožnit člověku skrze prostředí Veltruského parku, poznat svou vlastní osobu. Projekt vzniká ve třech rovinách: poznej, co dokážeš rozumem, citem a fyzicky. Právě poslední z těchto rovin se bude týkat naše práce. Jedná se tedy o vytvoření zastávek s tělocvičnými prvky v areálu veltruského zámeckého parku. Zastavení budou koncipována v rozdílných obtížnostech a s různým zaměřením tak, aby odpovídala zadání ze strany zřizovatele. Zároveň by měla kopírovat úroveň poznání v této oblasti, popsané v odborné literatuře a doporučením odborníků v této oblasti. Vytvořit bychom chtěli návrh nejen samotných zastavení, jejich přesné a konkrétní popisy, ale i návrhy a značení pro další zastávky např. přírodní posilovnu, plochy pro hry v přírodě, běžecké trasy aj. Toto vše v šíři, která by měla obsáhnout nabídku pro všechny věkové i výkonnostní kategorie návštěvníků veltruského zámeckého parku. Z těchto cílů vyplívají i dílčí úkoly. Dílčími úkoly jsou: 1. Charakterizovat Veltruský park. 2. Provést terénní šetření. 3. Analyzovat potřebné dokumenty. 4. Zohlednit bezpečnostní standardy. 5. Předložit návrh podoby areálu a rozmístění prvků v areálu.

24

4 METODOLOGIE V naší práci využíváme výhradně popisnou analýzu dokumentů, písemných materiálů, internetových stránek a odkazů a právních předpisů a norem. Popisnou analýzu jsem použila pro popis dat a informací souvisejících s Veltruským parkem a projektem „Poznej sama sebe“. Zkoumala jsem zákonné normy související s problematikou omezení v Národní kulturní památce a také bezpečnostní normy pro dětská hřiště. Také jsem při navrhování areálu použila metodu terénního šetření, které jsem využila při prozkoumávání Veltruského parku, při rozmisťování jednotlivých zastavení, měření vzdálenosti běžeckých tratí a při měření Fitness dráhy. Další metodou byly rozhovory či interview se členy projektu Schola naturalis. Jednalo se o četné konzultace s panem Ing. Jaroslavem Morávkem, který je koordinátorem projektu a s Bc. Barborou Matolínovou, která je asistentkou koordinátora projektu Schola naturalis. Prostřednictvím kastelána zámku Veltrusy, PhDr. Pavla Eclera, jsem se blíže seznámila s historií a současným stavem Veltruského parku, ale také se svými nápady a citem pro přírodu pomohl vytvořit konečnou podobu areálu.

25

5 NÁVRH AREÁLU – PROJEKT „POZNEJ SAMA SEBE“ Ideou projektu je umožnit člověku díky prostředí Veltruského parku poznat svou vlastní osobu. Toto poznání chápeme jako celek složený ze tří rovin:  rovina – poznej, co dokážeš rozumem  rovina – poznej, co dokážeš citem  rovina – poznej, co zvládneš fyzicky Roviny však nemají fungovat odděleně, ale měly by se navzájem prolínat a doplňovat. Pro jednotlivé aktivity jsme zvolili termín poznávací zastavení; ta chceme realizovat ve Veltruském parku. Představují systém panelů, jejichž prostřednictvím bude návštěvník interaktivní formou poznávat danou oblast parku. Jednotlivá poznávací zastavení na sebe nenavazují tak, že by vytvářela lineární cestu od začátku do konce, ale představují vícedimenzionální systém, ve kterém na sebe volně navazují a neurčují pouze jeden směr. Zastavení budou volně propojena tematicky, ale nevnucují návštěvníkovi jednu cestu, nechávají na něm, kudy bude pokračovat. U každého zastavení se může rozhodnout mezi několika směry. Návštěvník může projít parkem tak, jak mu to nejlépe vyhovuje, podle jeho zaměření i momentální nálady, a tudíž pokaždé jinou trasou. Pro tak rozsáhlý areál jako je Veltruský park, kde není pouze jedna cesta, na kterou chceme návštěvníky přivést, ale rozsáhlý systém cest, se jeví právě tento systém uspořádání zastavení jako nejvhodnější. Umožňuje zaujmout mnohem větší území. Systém také dává možnost opakované návštěvy. Návštěvník totiž může, pokaždé projít více či méně odlišnou cestou. Zastavení mohou být budována postupně, což bude vzhledem k rozsáhlosti parku nutností. Prostřednictvím zastavení chceme zajistit nenásilnou koordinaci návštěvnického provozu v parku. Zastavení také rozdělí dlouhé vzdálenosti cest a poskytnou při putování parkem dílčí cíle. Návštěvníky chceme navést na cestu na hrázi, podél Vltavy, která je málo využívána a kde může být nepřetržitý návštěvnický provoz. Tato cesta je také jediné místo, kde člověk v parku přichází do kontaktu s tekoucí vodou.

26

Dnes 29. 7. 2010 ještě není stanovena konečná podoba jednotlivých zastavení, jistě víme, že tyto zastavení budou vyrobena z přírodního materiálu – buď ze dřeva, nebo z kamene. Představ a návrhů máme několik, ale konečné rozhodnutí padne při realizaci tohoto projektu.

5.1 Tři roviny První dvě roviny jsou v přípravné fázi, a proto zde nemáme rozepsány jednotlivá zastavení podrobně. První rovinu „poznej, co dokážeš rozumem“, připravuje Jan Kadeřábek a druhou rovinu „poznej, co dokážeš citem“ má na starosti Bc. Barbora Matolínová.

5.1.1 Poznej, co dokážeš rozumem Linie bude zaměřena na poznávání přírody. Ve Veltruském parku roste řada vzácných rostlin a žije několik ohrožených druhů živočichů. Rovina projektu by měla představit návštěvníkům ojedinělou přírodu Veltruského parku a zároveň prověřit jeho znalosti. Člověk při procházce parkem tedy zjistí, jaké jsou jeho vědomosti z přírodovědy, a dostane příležitost k jejich prohloubení. V lužním lese, nalevo od hlavní brány, bude umístěn soubor poznávacích zastavení určený především školám, zaměřen přírodovědně, formou kvízu. Zastavení by měla také návštěvníka upozornit na cizokrajné rostliny a vysvětlit původ a důvod jejich výskytu v parku. (příloha č. 3)

5.1.2 Poznej, co dokážeš citem Linie bude zaměřena na estetické a emocionální prožitky. Měla by umožnit návštěvníkům kreativně se projevit a odhalit v sobě umělce, díky inspiraci, kterou poskytne Veltruský park. Ukázat příchozím výjimečnost parku jakožto uměleckého díla. Upozornit na estetické zákonitosti okolí, ukázat na návštěvníkovo vlastní estetické cítění a skrze park poskytnout inspiraci pro vlastní tvůrčí činnost. Příklady některých zastavení:  Poezie – Návštěvník dostane možnost složit sonet, báseň s užitím veršů - jamb, trochej, daktyl. 27

 Výtvarné umění – Zde bude možnost využít přírodní materiály k výtvarné tvorbě.  Hudba – Na stanovišti nalezneme píšťaly, zvonkohry na stromech, jednoduché přírodní hudební nástroje pro hudební realizaci jednotlivce či skupinky návštěvníků.  Tanec – K roztančení bude využito kamenů na zemi, které jsou očíslovány podle sledu

tanečních kroků.

V našem případě je žádoucí poskytnout návštěvníkovi, aby prostřednictvím drobných uměleckých projevů zanechal svůj otisk v parku, byť jen dočasně, dotvářel identitu místa, a motivoval tak i další návštěvníky.

5.1.3 Poznej, co dokážeš fyzicky Sportovní využití areálu, vytvoření různých sportovišť v přírodě, ukáže návštěvníkovi nebo frekventantům edukačního centra, že k aktivnímu odpočinku v podobě sportu je možné park využívat. Uvědomění si svého souznění s přírodou, poznání vlastních fyzických možností a zároveň poskytnutí příležitosti zdokonalovat se. Nalevo od hlavní brány bude v lužním lese část pro sportovce, kteří chtějí zlepšit svoji kondici (příloha č. 3), a zbývající část bude pro zpestření pobytu ostatních návštěvníků. Část pro sportovce – „Fitness dráha“ Okruh bude dlouhý 2,7 km a bude obsahovat 14 zastavení s tabulí s popisem cviku. Jednotlivá zastavení jsou od sebe vzdálená cca 200 metrů. Hrčka (1978), Zdeněk (1973) a Kos se Zapletalem (1971) uvádí následující cviky a Neuman a kol. (1999) nebo Hanuš a Hrkal (1999) uvádějí tyto překážky. Úvodní část obsahuje zahřátí a přípravu organismu k zvýšenému výkonu.  1. zastavení – Běh k zastavení č. 2 Lehký poklus nebo rychlá chůze. Průpravná část obsahuje procvičení všech částí těla se zdůrazněním přímého držení těla a využitím přírodního prostředí.

28

 2. zastavení – Ohebnost trupu Stoj spojný, ruce v týl, skrčit přednožmo levou nohu, mírný předklon s vytočením trupu vlevo, dotknout se pravým loktem levého kolene, poté návrat do stoje a to samé pravou nohou a levou paží. Viz obrázek č. 1 Ohodnocení: Nižší úroveň: 4-5x vlevo a vpravo Vyšší úroveň: 8-10x vlevo a vpravo

Obrázek č. 1

 3. zastavení – Předklony k noze Jednu nohu položit na hrazdu – vzpažit, předklon – výdrž předklonmo a záklon, výdrž záklonmo. Po libovolném počtu opakování to samé na druhé noze. Viz obrázek č.

Obrázek č. 1

29

 4. zastavení – Výskoky Muži ze vzporu dřepmo výskok do stoje rozkročného, upažit, výskokem zpět do vzporu dřepmo. Viz obrázek č. 3 Ohodnocení: Nejnižší úroveň: 4x Začátečnická úroveň: 6x Vyšší úroveň: 8x Sportovní úroveň: 12x

Obrázek č. 3

Ženy ze stoje spojného vzpažit, výskokem stoj rozkročný upažit, výskokem zpět do stoje spojného vzpažit. Viz obrázek č. 4 Ohodnocení: Nejnižší úroveň: 6x Začátečnická úroveň: 8x Vyšší úroveň: 12x Sportovní úroveň: 20x

Obrázek č. 4 30

 5. zastavení – Otáčení trupu s břemenem Na ramena položit poleno (pro ženy s rozměrem 10 cm, pro muže 15 cm) a uchopit ho vzadu nadhmatem. Ve stoji rozkročném otáčení trupu vpravo a vlevo. Viz obrázek č. 5 Ohodnocení: Nejnižší úroveň: 4x Začátečnická úroveň: 6x Vyšší úroveň: 8x Sportovní úroveň: 10x

Obrázek č. 5

Hlavní část obsahuje nácvik různých prvků tělesné zdatnosti a procvičování a zdokonalování naučených tvarů.  6. zastavení – Podlézání překážky Ze stoje spojného odrazem snožmo náskok do vzporu – seskok – podlezení překážky – obrat a znovu náskok do vzporu. Viz obrázek č. 6 Ohodnocení: Muži:

Ženy:

Nejnižší úroveň: 2x

Nejnižší úroveň: 2x

Začátečnická úroveň: 4x

Začátečnická úroveň: 3x

Vyšší úroveň: 7x

Vyšší úroveň: 5x

Sportovní úroveň: 12x

Sportovní úroveň: 10x

31

Obrázek č. 6

 7. zastavení – Přeskoky roznožmo Přeskoky roznožmo pěti kůlů zasazených do země. Výška překážky pro muže 125cm, pro ženy 105cm. Viz obrázek č. 7 Ohodnocení: Muži:

Ženy:

Nejnižší úroveň: 2x

Nejnižší úroveň: 1x

Začátečnická úroveň: 3x

Začátečnická úroveň: 2x

Vyšší úroveň: 4x

Vyšší úroveň: 3x

Sportovní úroveň: 6x

Sportovní úroveň: 4x

Viz obrázek č. 7

 8. zastavení – Cvičení na břišní svalstvo V podporu sedmo na lavičce přednožit, přešvihy snožmo kůlu. Viz obrázek č. 8

32

Ohodnocení: Muži:

Ženy:

Nejnižší úroveň: 2x

Nejnižší úroveň: 1x

Začátečnická úroveň: 5x

Začátečnická úroveň: 2x

Vyšší úroveň: 7x

Vyšší úroveň: 4x

Sportovní úroveň: 12x

Sportovní úroveň: 7x

Obrázek č. 8

 9. zastavení – Přeskoky s oporou Opřít se rukama o pevnou hrazdu, která je ve výšce pasu, přeskočit ji bokem a potom zpět. Viz obrázek č. 9 Ohodnocení: Muži:

Ženy:

Nejnižší úroveň: 3x

Nejnižší úroveň: 2x

Začátečnická úroveň: 4x

Začátečnická úroveň: 3x

Vyšší úroveň: 8x

Vyšší úroveň: 6x

Sportovní úroveň: 12x

Sportovní úroveň: 10x

33

Obrázek č. 9

 10. zastavení – Odhod břemene Uchopení polena (pro ženy s rozměrem 10 cm, pro muže 15 cm), vrchem odhození. Doběhnout pro poleno, uchopit a zpět hodit. Viz obrázek č. 10 Ohodnocení: Muži:

Ženy:

Nejnižší úroveň: 2x

Nejnižší úroveň: 1x

Začátečnická úroveň: 3x

Začátečnická úroveň: 2x

Vyšší úroveň: 5x

Vyšší úroveň: 4x

Sportovní úroveň: 7x

Sportovní úroveň: 6x

Obrázek č. 10

34

 11. zastavení – Přechod po kladině Přejít bez seskočení pět kladinek zhotovených z kmenů uložených a upevněných v tupých úhlech za sebou. Viz obrázek č. 11 Ohodnocení: Muži:

Ženy:

Nejnižší úroveň: 1x

Nejnižší úroveň: 1x

Začátečnická úroveň: 2x

Začátečnická úroveň: 2x

Vyšší úroveň: 3x

Vyšší úroveň: 4x

Sportovní úroveň: 4x

Sportovní úroveň: 6x

Obrázek č. 11

 12. zastavení – Přelézání překážky Přelézt překážku vystoupáním a seskočením. Viz obrázek č. 12 Slabší úroveň 2x a lepší úroveň 3 - 4x.

35

Obrázek č. 12

 13. zastavení – Skákání po pařezech Deset pařezů vyčnívajících ze země do výšky asi 25 cm. Cvičenec má za úkol přeskákat všechny bez dotyku země. Viz obrázek č. 13 Ohodnocení: Muži:

Ženy:

Nejnižší úroveň: 2x

Nejnižší úroveň: 1x

Začátečnická úroveň: 3x

Začátečnická úroveň: 2x

Vyšší úroveň: 4x

Vyšší úroveň: 3x

Sportovní úroveň: 6x

Sportovní úroveň: 4x

Obrázek č. 13

36

Závěrečná část obsahuje uklidnění a nenásilný přechod k jinému zaměstnání a zhodnocení.  14. Zastavení – Poklus s přestávkami V polovině okruhu musíme překonat vodní kanál, proto zde budou natažena lana, tzv. Nízké manévry. Ve zbylé části parku bude 18 zastavení podobného charakteru. Zastavení na posílení svalů, zvětšení rozsahu, rovnováhu a zpevnění celého těla. Příklady jednotlivých zastavení:  1. zastavení – Dřepy Stoj spojný, ruce v bok, 20 dřepů. Viz obrázek č. 14

Obrázek č. 14

 2. zastavení – Hluboké předklony Stoj rozkročný, vzpažit, hluboký předklon s dotykem rukou špiček nohou, výdrž a vzpřim, 5x. Viz obrázek č. 15

37

Obrázek č. 15

 3. zastavení – Předklony a záklony Stoj rozkročný, ruce v bok, předklon a záklon, 10x. Viz obrázek č. 16

Obrázek č. 16

38

 4. zastavení – Shyby na hrazdě Stoj spojný, vzpažit, uchopit hrazdu a přitahovat se. 4 - 8x. Viz obrázek č. 17

Obrázek č. 17

 5. zastavení – Kliky ve vzporu ležmo 6-12 kliků ve vzporu ležmo, na nízké hrazdě. Viz obrázek č. 18

Obrázek č. 18

39

 6. zastavení – Přechod kladiny Viz obrázek č. 19 Přechod kladiny tam a zpět, 3 - 4x.

Obrázek č. 19

 7. zastavení – Zdvihání břemene V mírném stoji rozkročném poleno na ramenou za hlavou (pro ženy s rozměrem 10 cm, pro muže 15 cm), dřep a vztyk se vzpřímeným trupem, 7x. Viz obrázek č. 20

Obrázek č. 20

40

 8. zastavení – Skoky z místa 6 – 10 skoků do dálky z místa odrazem snožmo. Viz obrázek č. 21

Viz obrázek č. 21

 9. zastavení – Sedy lehy Vsedě na kmeni, zachytit nohy pod druhý kmen, záklon do lehu a zpět do sedu, 8 – 12x. Viz obrázek č. 22

Obrázek č. 22

41

 10. zastavení – Výdrž ve vzporu ležmo Ze vzporu ležmo vpředu na kmeni otočit trup vlevo s upažením levé ruky, to samé na pravou stranu. Na každou stranu 4 – 8x. Viz obrázek č. 23

Obrázek č. 23

 11. zastavení – Kroužení trupem Stoj rozkročný, vzpažit, předklon, kroužení trupem vpravo a vlevo, 5x na každou stranu. Viz obrázek č. 24

Obrázek č. 24

 12. zastavení – Kliky ve vzporu ležmo vzadu Kliky ve vzporu ležmo vzadu na kmeni, 10x. Viz obrázek č. 25 42

Obrázek č. 25

 13. zastavení – Skákání po pařezech Deset pařezů vyčnívajících ze země do výšky asi 25 cm. Cvičenec má za úkol přeskákat všechny bez dotyku země. Viz obrázek č. 26

Obrázek č. 26

 14. zastavení – Předklony k noze Jednu nohu položit na žerď překážky, vzpažit, předklon a výdrž, totéž k druhé noze, 4x. Viz obrázek č. 27

43

Obrázek č. 27

 15. zastavení – Ručkování po vodorovném žebříku Ručkování po vodorovném žebříku ve visu, čelně, 2x. Viz obrázek č. 28

Obrázek č. 28

 16. zastavení – Skipping Běh na místě s vysokým zvedáním nohou (skipping).

 17. zastavení – Skoky přes překážky Pět překážek z dřeva, vysokých asi 60 cm, překonat výskokem na žerď a seskočit z ní, potom obrat a tak i na zpět, 4x. Viz obrázek č. 29

44

Obrázek č. 29

 18. zastavení – Přecházení po laně Přelézání pomocí tří vodorovných lan, po spodním přecházet, dvou horních se přidržovat, tzv. Barmský most – nízký. Viz obrázek č. 30

Obrázek č. 30

45

5.2 Přírodní posilovna Přírodní posilovna bude umístěna v západní části parku v remízku na hrázi, tato hráz vede podél Vltavy, a jak výše zmiňuji, je to jediné místo, kde lidé přicházejí do kontaktu s tekoucí vodou. Proto chceme posilovnu umístit do této části, aby měli sportovci příležitost osvěžit se a omýt po náročném tréninku v posilovně. Hrčka (1978), Zdeněk (1973) a Neuman a kol. (2002) uvádí tyto překážky. (příloha č. 3)  Vodorovná břevna – překážka na využití lezení, přelézání, obratnosti, rovnováhy, odvahy, síly. Přelézáme břevno různými způsoby. Pohybujeme se po kolenou i po chodidlech, chytáme se břevna rukama a opíráme se o něj.  Různě vysoké hrazdy – úkolem je provést z visu co nejvíce shybů, tj. přitáhnutí brady nad hrazdu pokrčením paží. Cvičíme svalovou sílu paží.  Šplhání s kolíky (Námořník) – zajímavá překážka pro testování síly paží i speciální posilování. Úkolem je vyšplhat s použitím kolíků k určité metě. Kolíky držíme pevně v rukou a střídavě je zasunujeme do vyšších otvorů. Cvičíme sílu paží, koordinaci a vůli po dosažení výkonu.  Vodorovný žebřík – procvičování síly paží, koordinace. Ručkování je náročnější forma pohybu po nářadí. Prvním úkolem je překonat určitou vzdálenost ručkováním, aniž se dotkneme některou z částí těla země.  Skákání po pařezech – úkolem cvičenců je přeskakovat z pařezu na pařez a překonat co nejrychleji danou vzdálenost. Rozvíjíme sílu dolních končetin, koordinaci, rozhodnost, rovnováhu.  Dřevěné schody – Úkolem je co nejrychleji vyběhnout nebo provést skoky snožmo nahoru a zpět dolů. Prověřuje schopnosti dolních končetin, rychlost a dynamičnost pohybu a odrazové schopnosti.  Dřevěný slalom – základním úkolem je jisté přeskočení vybrané překážky roznožmo, aniž bychom se dotkli kůlu jinou částí těla než rukama. Cvičení vyžaduje sílu dolních končetin, odrazové schopnosti, koordinaci, sílu paží.  Šikmé lavičky – imituje běh nebo chůzi do svahu a umožňuje seskoky do hloubky. Úkolem je přejít lavičku a přitom nespadnout. Prověřuje odrazové schopnosti dolních končetin, rychlost a dynamičnost pohybu, odvahu a rozhodnost.  Lavičky na posilování – slouží na posílení břišního a předního stehenního svalstva. Cílem je provádět sedy lehy.

46

 Vodorovná kladina – jedno ze základních cvičení na rovnováhu, obratnost, rozhodnost. Úkolem je přejít různě tvarované i různě vysoké kladiny, aniž bychom se dotkli nohama země.  Zdvihání upevněné klády – úkolem je zdvihání volného konce klády do úrovně prsou, hlavy nebo do vzpažení. Posilují se svaly paží a trupu.  Skokometr – slouží k získávání odrazových schopností anebo na trénink odrazu. Úkolem je z místa nebo z rozběhu vyskočit co nejvýše.  Strom na lezení – výborné koordinační cvičení. Cílem je přelézt padlý strom z jedné strany na druhou, nebo vylézt na strom se zbytky zachovalých větví a slézt z něho. Rozvíjíme lezením obratnost, vynalézavost, sílu.  Lano na shupy a houpání – jde o jedno z tzv. tarzanovských cvičení. Máme překonat pomocí lana určitou vzdálenost, aniž bychom se v průběhu shupu dotkli země. Využijeme sílu paží, koordinaci, odhad vzdálenosti, rozhodnost.  Lano na šplhání – úkolem je vyšplhat na laně co nejvýše až ke kládě, na které je lano upevněno. Překážka slouží pro testování síly paží. Cvičíme sílu paží, koordinaci a vůli po dosažení výkonu.

5.3 Dětská hřiště V zámeckém parku bychom chtěli vybudovat dvě dětská hřiště. Jako prvním vhodným místem se nám jeví místo u Rondelu, kde bude soustředěn největší počet návštěvníků a zároveň je to poblíž stravovacího zařízení, kde mohou rodiče nechat své děti hrát si na hřišti a dohlížet na ně z povzdálí restaurace. Druhé dětské hřiště bude za domem lékaře, za vstupem do zámeckého parku hlavní branou. Hřiště budou využívat hlavně místní občané. (příloha č. 3) 5.3.1 Bezpečnostní normy Bezpečnostní normy jsou vytvořeny s cílem vyvinout co nejbezpečnější hrací zařízení, aniž by se snížila hrací hodnota a atraktivnost zařízení. Normy mají za úkol eliminovat pro děti nepředvídatelná rizika. V současné době platí v ČR pro bezpečnost dětských hřišť tyto dvě normy: ČSN EN 1177 - Povrch hřiště tlumící náraz - Bezpečnostní požadavky a zkušební metody ČSN EN 1176/2009 - Zařízení dětských hřišť, která má sedm dílů: 47

 Všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody  Houpačky  Skluzavky  Lanové dráhy  Kolotoče  Kolébačky  Pokyny pro zřizování, kontrolu, údržbu a provoz (www.kontrolahrist.cz) Normy jsou velice obsáhlé a detailní, proto jsme vybrali jen nejdůležitější body, které jsou klíčové pro naši práci. Norma 1177 stanovuje požadavky na povrchy používané u dětských hřišť a na plochy vyžadující potřebu tlumit nárazy. Navrhuje faktory, které je třeba mít na zřeteli při výběru povrchu hřišť, a stanovuje zkušební metodu umožňující stanovit útlum nárazu; tato zkouška stanovuje kritickou výšku pádu u povrchu, který představuje horní mez jeho účinnosti tím, že snižuje poranění hlavy, použije-li se vybavení hřiště podle EN 1176. Povrch nesmí obsahovat jakoukoliv část s ostrými hranami nebo jakékoliv nebezpečné výstupky. Povrch musí být vybudován tak, aby se na něm nevyskytovala zrádná místa. Dodavatel povrchu pro hřiště musí zabezpečit školení, týkající se správné instalace, údržby a postupů kontroly. (Norma ČSN EN 1177 – Praha: ČNI, 1998. 16s.) Norma 1176 stanovuje požadavky, které ochrání dítě před nebezpečím, jež nemusí být schopno předvídat, když používá zařízení k zamýšlenému účelu nebo způsobem, který lze logicky očekávat. Zřizování, kontrola, údržba a provoz -

Zařízení je nutno instalovat bezpečným způsobem a podle návodu výrobce.

-

Zařízení a jeho komponenty musí být kontrolovány a udržovány podle návodu výrobce nejméně v intervalech, jak stanovil výrobce.

-

Zařízení se doporučuje kontrolovat následovně: běžná vizuální kontrola, provozní kontrola, roční hlavní kontrola.

48

-

Běžnou údržbu a kontrolu provádí provozovatel podle pokynů výrobce - provádí se průběžně.

-

Roční hlavní kontrola musí být prováděna oprávněnou osobou přísně v souladu s pokyny výrobce.

-

Jestliže byly v průběhu kontroly objeveny závažné závady ohrožující bezpečnost, je nutno je bezodkladně odstranit. Není-li to možné, je třeba zařízení zajistit proti použití.

-

Provozovatel nebo majitel hřiště musí ve všech etapách uspořádání, instalace, kontroly, údržby a provozu brát v úvahu informace výrobce.

-

Provozovatel musí pro hřiště zavést vhodný systém řízení bezpečnosti.

-

Pracovníci provádějící úkoly jako součást řízení bezpečnosti, např. opravu a údržbu, musí mít k této činnosti oprávnění.

-

Provozovatel odpovídá za provoz a údržbu, měl by zajistit vypracování, zavedení a dodržování odpovídajícího rozvrhu běžné údržby.

-

Rozvrh musí obsahovat části podléhající údržbě a musí rovněž poskytovat návod jak postupovat v případě stížnosti a havárií. V souvislosti s kontrolou a údržbou existují důležité body, které by měly být

kontrolovány u všech druhů hracích zařízení. -

Dotahování a výměna šroubů zvláště u dřevěných konstrukcí a konstrukcí pohyblivých dle potřeby.

-

Způsob ukotvení hracího zařízení musí být v souladu s normou upravující stabilitu a riziko převrácení.

-

Při výměně opotřebovaných dílů je vždy nutné použít díly originální, které jsou bezpečnostně testovány.

-

Speciální povrchová údržba konstrukcí dle materiálu – olejování, lazurování, lakování; kontrola případného napadení hnilobou.

-

Specifikace nárazové plochy a podkladu – např. maximální volná výška pádu je 3,0 m, parametry použití podkladů jako je kůra, dřevotříska, písek, štěrk, dlaždice tlumící nárazy.

-

Ochrana proti pádu – ve formě ochranné příčky nebo bariéry podle přístupnosti k věku dítěte. Bariéry nesmí obsahovat horizontální mezipříčky, které vyzývají k lezení.

-

Norma určující nepřístupné otvory – aby nedošlo ke zranění v důsledku

49

zapříčení hlavy, krku, rukou, prstů, nohou, chodidel, celého těla, příp. k zachycení části oděvů či vlasů. -

Pohyblivé díly je potřeba pravidelně promazávat. Dále se nesmí mezi pevnými a pohyblivými díly vyskytovat místa, kde je možno se pořezat či být přiskřípnut.

-

Trámy a překlady – části vyčnívající z konstrukce ve výši hlavy a nohou jsou nepřípustné.

(Norma ČSN EN 1176-1 – Praha: ČNI, 2000. 64 s., Norma ČSN EN 1176-7 – Praha: ČNI, 1998. 12 s.) Houpačky -

Pravidelná kontrola opotřebení závěsu, používají se řetězy s krátkými oky, umístění maximálně dvou sedaček na stejném překladu, kdy sedačka pro malé děti nesmí být montována na stejném překladu vedle sedačky pro větší děti. Dále norma upravuje vzdálenosti mezi zemí a spodním okrajem houpačky, vzdálenosti mezi sedačkami dopadovou plochou před a za houpačkou.

Skluzavky a) otevřené – skluzavky, které jsou součástí hrací sestavy, musí mít u startovacího dílu ochrannou tyč. Bočnice musí být z bezpečnostních důvodů uzavřené. U skluzavek, které kopírují terén, je nutné kontrolovat, zda nezůstává stát voda na ploše dojezdu. Dále se v normách uvádějí parametry bezpečnostní a dojezdové plochy a materiály tlumící pády v prostoru dojezdu. Nutná je i kontrola, zda se mezi skluzavkou a hracím zařízením nenacházejí žádné klínovité otvory (riziko uškrcení na šňůrkách bund). b) Tubové – kontrola švů, přitažení šroubů, hlavy šroubů mají směrovat nahoru. Zabezpečit poslední rouru u výjezdu červeným ochranným kruhem. Na tuto skluzavku je nutno upevnit zákaz lezení po skluzavce. Lanové dráhy -

kontrola, zda se vozík lanové dráhy pohybuje volně bez tření, vozík by měl být zavěšen na řetězu potaženým plastem, kontrola lana, zda se netřepí a jeho výměna. Lano se dle potřeby promazává. Definovány jsou i vzdálenosti sedačky pod nosným lanem a nad zemí, min. výška pro upevnění lana a vzdálenost volné dopadové plochy.

Kolotoče -

především kontrola funkčnosti brzdy, volnoběhu koleček a ochrany soukolí, dále

50

zda nejsou kolečka, pedály a sedátka opotřebovány. Schody a žebříky ze dřeva nášlapné plochy či příčky musí být zapuštěny do bočnice (nesmí být pouze upevněny šrouby a hřebíky). Nášlapné příčky se nesmí otáčet. Schodiště musí mít zábradlí, pokud je výška schodiště víc než 1,0 m nad zemí či v případě, že je využíváno dětmi mladšími než 36 měsíců (Urbanová, 2006).

5.4 Plochy pro hry v přírodě V areálu bychom chtěli vytvořit několik hřišť pro netradiční hry. Hry by měly mít historický nádech, a navazovat tak na historii areálu. Prostřednictvím her dostanou návštěvníci možnost seznámit se s dějinami parku. Jedná se o hry např. passpiel, kroket, ruské kuželky, petanque, šachy a dáma. Potřebné pomůcky k jednotlivým hrám by návštěvníci obdrželi v areálu zámku nebo jim budou dovezeny na místo. Kroket Hřiště na kroket se bude nacházet na místě u rondelu, vedle zámecké restaurace, je to místo, kde v minulosti panstvo kroket hrávalo. (příloha č. 3) Kroket je stará hra především anglických džentlmenů, určená k prožití radostných chvil na zahradě. Zemí, kde vše začalo, byla Francie. Kroket se na přelomu 18. a 19. století vyvinul z původní francouzské hry paille maille. Spolehlivě doložitelná historie kroketu začíná v polovině devatenáctého století v Anglii. Hra během necelých deseti let dosáhla značné popularity (www.kolobezky-houpacisite.cz/kroket-historie). Kroket patří mezi jednoduché rekreační hry pro hráče i hráčky každého věku, zvláště pak pro děti. Není to hra fyzicky náročná, ale předností kroketu je pohyb na zdravém vzduchu, jednoduchá pravidla i nenáročná technika, což umožňuje, aby si kroket s chutí zahrál každý, ať jde o začátečníka nebo pokročilejšího hráče. Doporučovaný rozměr hřiště je minimálně 4x8 metrů a maximálně 9x18 metrů. Přesné rozměry nejsou stanoveny a prakticky je možno využít jakéhokoliv volného prostoru. Terén by měl být vodorovný s písčitým, antukovým, travnatým nebo jiným vhodným povrchem. Mírné nerovnosti terénu nejsou na závadu, podmínky jsou pro všechny hráče stejné (Konvada, 1988). Petanque Hřiště na petanque se budou nacházet před Egyptským kabinetem, chceme zde 51

vybudovat 2 petanquová hřiště. (příloha č. 3) Důvody, proč umisťujeme hřiště právě sem, jsou praktické: volná rovná plocha, zastíněná vysokými stromy, v okolí lavička, pěkné okolí (Sfinga, Egyptský kabinet), kolem vede pohodlná cesta pro kola. Stopy po hrách s koulemi nalezneme ve starověkém Řecku, kde se za vlády Alexandra Velikého praktikoval vrh koulí. U Římanů byla síla nahrazena obratností. Podstatou hry již bylo hodit kouli co nejblíže k určitému cíli. S největší pravděpodobností to byli právě Římané, kteří tuto hru přenesli do jižní Francie. Hra pétanque se zrodila z tzv. „Jeu Provencal“. Pravidla byla uzákoněna v roce 1927 a v roce 1945 vznikla francouzská Federace pétanque. Pétanque je tedy francouzská společenská hra pro dvě 1-3 členná družstva, jež se snaží umístit koule co nejblíže k cíli, který tvoří dřevěná kulička, tzv. prasátko. Princip hry je velmi jednoduchý, ale dokonalé zvládnutí techniky a taktiky vyžaduje pravidelný trénink. Výraznou předností tohoto sportu je to, že ho může hrát prakticky každý (ženy s muži, starci s dětmi, i tělesně postižení se mohou zúčastňovat všech turnajů). Při stavbě hřiště je třeba brát v úvahu to, že povrch by měl být dostatečně tvrdý, odolný vůči dopadům koulí, zvláště ve středu hřiště, kam koule dopadají nejvíce. Povrch musí být i dostatečně propustný, aby stačil absorbovat déšť popř. kropení. Jednoduché drenážování tento problém vyřeší. Vybere se terén zhruba do hloubky 20 – 30 cm, část vykopané zeminy se smísí s hrubými kamínky nebo stavebním odpadem (úlomky cihel, betonu, starých tašek…). Tento podklad se rovnoměrně rozvrství po celé ploše hřiště a udusá. Poté se položí, povrch důkladně udusá. Poslední vrstvou tvořící hřiště je štěrk či štěrkopísek. Hrubost povrchu se zvolí podle požadované obtížnosti. Hřiště stačí ohraničit provázky. V případě, že nechcete, aby vám koule např. při vyrážení létala příliš daleko z hřiště, je vhodné ho ohraničit nízkými dřevěnými mantinely nebo obrubníkem (Měšťan, 2001). Ruské kuželky Ruské kuželky nezaberou mnoho místa, proto tato hra bude na více místech v parku. Prvním místem je dvorek u domu lesního, při vstupu do zámeckého parku u brány. Druhé místo bude na dvorku zámku. Dalším místem je prostor u letního kina. (příloha č. 3)

52

Hra je ve srovnání s ostatními vysoká (hrazda na zavěšení koule) a proto ji umisťujeme do prostoru, kde nebude pohledově rušit ostatní partie, proto preferujeme umístění do dvorků. Umístění u domu lesního, kde bude pokladna, informační centrum a půjčovna kol, umožňuje zajistit půjčování kuželek. Ruské kuželky jsou společenská hra, nikoliv sportovní disciplína. Není nutné striktně dodržovat psaná pravidla. Každá společnost si dohodne pravidla hry předem tak, jak to vyhovuje věku a počtu hráčů. Hrají se zásadně z levé či pravé části kuželníku (při pohledu od konstrukce závěsu na kuželky). Nikdo nesmí hrát z čelní strany kuželníku, tj. pouštět kouli proti konstrukci závěsu. Kuželky na základové desce se srážejí z pohledu hráče odzadu dopředu. To znamená, že hráč vychýlí provaz s koulí k sobě a pustí kouli obloučkem kolem kuželek. Při směru výkyvu koule od hráče dozadu nesmí být sražena žádná kuželka. Teprve kuželky sražené při návratu koule směrem k hráči jsou platně sražené. Pokud koule při návratu k hráči nesrazí žádnou kuželku, je hod sice platný, ale bez bodové hodnoty. Po návratu koule k hráči musí hráč kouli zachytit, aby nemohla svým dalším pohybem srážet další kuželky. Takto případně sražené kuželky jsou neplatné. Dotkne-li se kuželka stojanu, zdi apod., je hod neplatný a neopakuje se. Každý hráč má na sražení kuželek tři hody. (www.kvbillard.cz/kuzelky/ruske_zavesne_kuzelky.htm) Šachy a dáma Pro tyto hry jsme vymezili prostor u Holandského statku, tzv. Hájovny, kde se nachází veliké pole. (příloha č. 3) U holandského domu by měla vzniknout malá čajovna, na jejímž dvorku, nebo v její blízkosti, by tyto hry byly instalovány. Ideové spojení vede přes čaj a místo vzniku her, Indii (šachy) a Egypt (dáma), praktickým důvodem je možnost půjčování figur obsluhou čajovny. Velikost hrací desky by se měla pohybovat v rozměrech od 0,50 až 0,80 m. Figurky a žetony by měly být z přírodního materiálu, tedy nejspíše dřevěné, vhodný materiál je teakové dřevo, dřevo s vysokým obsahem oleje (vodě - vzdorné). Šachy i dáma jsou klasické deskové hry pro dva hráče, které se hrají na šachovnici (čtvercová deska rozdělena na 8×8 polí střídavě černých a bílých). Obě hry neobsahují prvek náhody, partii rozhodují schopnosti a znalosti hráčů. Šachy mají dlouhou historii, přinejmenším 1500let. Nejstarší figury, které byly

53

nalezeny, pocházejí z 6. století n.l. Šachy se pravděpodobně hrály již před tím, ale tato skutečnost není historicky doložena. Je téměř jisté, že vznikly z indické hry čaturanga, což znamená “čtyři strany“ – protože indické armády se skládaly ze čtyř částí: z válečných vozů, jízdy, slonů a pěšáků. Vrcholná válečná hra, šachy, je založena na prastarém scénáři bitev, který je stále možno použít ve hře, z níž se těší lidé na celém světě. (Basman, 2002) Vznik dámy je zahalen tajemstvím. Neví se, kdo dámu vymyslel, ví se jen místo vzniku – Egypt. Jedno je jisté, předchůdce dámy - senet - se hrál ve starověkém Egyptě už asi 3000 let před n. l. Dokazují to fresky v hrobce Merknera, dvořana faraóna Tauta (2700 - 3300 př.n.l.). Do Čech se dáma dostala spolu s Habsburky v 16. století ze Španělska a Německa. I samotný název hry dáma je z německého der Damm - hráz, přehrazení, což ukazuje na způsob výhry v této hře (dama.petrvladyka.cz/o-dame.php). Passspiel Pro tuto hru jsme zvolili místo za Špejcharem, který se nachází na severní straně u vstupní brány do zámku. (příloha č. 3) Na mapách z přelomu 18. a 19. století je v tomto místě podivný obdelník, jehož význam neznáme. Současně máme v popisech areálu passspiel, ale není uvedena jeho lokace. Proto není vyloučeno, že právě v této lokalitě se passpiel skutečně hrával. Passspiel je barokní historická hra pro více lidí, v dnešní době ji známe jako minigolf, dříve se používaly slonovinové koule, hůl ve tvaru lžičky, hráči musí úderem dostat kouli do díry. Tato hra je připisována Maxi Emanuelovi, který se inspiroval hrou Pall Mall, předchůdcem kroketu. Pravidla nalezneme v knize Maxe Emanuela, která byla sepsána při příležitosti svatebních oslav Karla Albrechta s Marií Amalií z Rakouska. Hřiště pro passspiel byla v zámeckém parku Nymphenburg zřízena Clemensem Augustem z Bavorska. Passspiel byla hrána nejen pod širým nebem, na severu v zámku Nymphenburg byly vybudovány speciální oddělené místnosti, později Gardemeublebau (de.wikipedia.org/wiki/Passspiel_(historisch).

5.5 Běžecké trasy Již jedna běžecká trasa je uvedena výše, v kapitole Poznej, co dokážeš fyzicky, jedná se o tzv. fitness dráhu. V této kapitole se chceme zabývat samotnými běžeckými trasami bez zastavení.

54

Běžecké trasy nezačínají ihned při vstupu do parku u brány, ale na louce před jižní stranou zámku. Už několik let se v parku pořádá závod „Běh veltruským parkem“, který startuje právě z této louky. Proto běžecké trasy začínají zde, aby tento závod mohl využívat značených běžeckých tras. Délka tras a rozpis kategorií (příloha č. 4)

5.6 Plochy pro odpočinek V parku navrhujeme vystavět několik zastavení pro odpočinek, některá zastavení budou zastřešena. Zastavení se budou nacházet u cest, na loukách, na místech s výhledem na zámek a na místech s výhledem na místní památky. Některé pavilony v zámeckém areálu jsou samy zastavením pro odpočinek a relaxaci. Návštěvníci budou mít možnost si předem objednat piknikové koše, které si následně vyzvednou v zámecké restauraci. Případně jim budou dovezeny na místa, která si zvolí pro rozjímání a odpočinek.

5.7 Omezení vyplývající z umístění Státní zámek Veltrusy a park patří mezi národní kulturní památky, proto se musí řídit zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, který vydal národní památkový ústav. Tento zákon je rozsáhlý, proto se budeme zabývat jen druhou částí, která se práce týká. Při úpravách kulturní památky nebo jejího prostředí je vlastník povinen si předem vyžádat závazné stanovisko krajského úřadu. Ten se v závazném stanovisku vyjádří, zda práce jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví se základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat, bude – li realizace zamýšleného záměru umožněna (20/1987Sb., Zákon ČNR ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.)). Dále patří mezi přírodní památky, které se musí řídit zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zde jsme také vybrali jen odstavce, který souvisí s prací. Pokud se kácí dřeviny, je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Pokud by stav

55

dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožoval život či zdraví nebo bude-li škoda značného rozsahu, povolení není třeba, postačí nahlášení kácení, adresované orgánu ochrany přírody. Jedná-li se o ochranu krajinného rázu a přírodního parku, musí být chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Pro činnosti, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Areál Veltruského parku patří od 22.12.2004 do soustavy NATURA 2000, což je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit (114/1992 Sb., Zákona ČNR ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny). Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale především ohrožené typy prostředí. Také se musí řídit zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení. Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí. Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí. Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy (17/1992 Sb., Zákon ČNR ze dne 5. prosince 1991 o Životním prostředí).

56

5.8 Cílová skupina Areál je určen pro všechny věkové skupiny, aktivitami je rozdělen pro následující cílové skupiny: Cílové skupiny:  Rodiny s dětmi  Děti předškolního věku  Děti školního věku  Sportovci  Turisté  Senioři  Středoškolští studenti  Vysokoškolští studenti Mezi nejčastější návštěvníky parku určitě patří rodiny s dětmi, které areál využívají k trávení volného času v příjemném prostředí. Chodí si prohlédnout krásu místní krajiny. Rodiče sem chodí s kočárky uspávat své ratolesti. Dále může park sloužit pro školky, školy a školní družiny. Školy mohou park využívat pro výběhy do terénu v rámci tělesné výchovy. Po vybudování zastavení „poznej, co dokážeš fyzicky“, mohou školáci a sportovci trénovat svoji fyzickou kondici. Toto zastavení není jen pro sportovce, ale také pro návštěvníky, kteří si chtějí zlepšit kondici. Také sem mohou zavítat turisté při pochodech místní krajinou a dalšími atraktivními místy se pro ně mohou stát i jiná zastavení. Areál může být příjemným místem pro odpočinek a relaxaci pro návštěvníky a starší občany z Červeného Mlýna – domova pro seniory. Areál však může být i místem pozorování, zkoumání zvěře, rostlin a porostů pro cestovatele, odborníky v oblastech životního prostředí, biologie nebo zoologie.

57

6 DISKUSE Tato bakalářská práce zpracovává projekt „Poznej sama sebe“. Záměrem projektu je tvorba přírodního areálu pro rozvoj fyzické, duševní i smyslové stránky návštěvníků. Jednou z priorit je postupovat při realizaci sportovního areálu s ohledem na místní krajinu, především v budování jednotlivých zastavení a budování cvičebních prvků z přírodního materiálu, aby se staly součástí parku a nerušily tak přírodní reliéf. Hlavní cíl práce, tj. vytvoření návrhu přírodního sportovního areálu, jsme splnili v plné šíři. Vytvořili jsme návrh dostatečného množství zastavení, která by měla nabídnout uspokojivé sportovní vyžití pro všechny věkové i výkonnostní kategorie návštěvníků parku. Zároveň by je měla zavést na zajímavá místa v areálu. Zda se tento areál stane přirozenou součástí parku a nebude rušit v okolním prostředí, ukáže až jeho provoz, ale při navrhování byl s přihlédnutím k místní floře volen přírodní materiál a celý rozsah by měl odpovídat mezím parku. Během průzkumu tak rozsáhlého areálu, kde nevede pouze jedna cesta, ale rozsáhlý systém cest, jevilo se jako nejvhodnější zbudování zastavení systémem tří linií. To umožňuje zahrnout velké území. Díky tomuto systému budou mít návštěvníci možnost vybrat si jakoukoli cestu, není jim určena jedna cesta, je ponecháno na jejich volbě, kudy budou pokračovat. Tento systém také umožňuje opakovanou návštěvu. V rámci projektu jsme se pokusili najít souznění mezi tělem, duchem a smysly. To vše pomocí třech rovin projektu, o kterých byla řeč. Díky provázanosti zastavení všech tří druhů, můžeme i tento cíl považovat za splněný. Důležitým aspektem pro návštěvnost areálu je jeho výhodné umístění. Hrčka (1978) doporučuje areál zdraví vybudovat tam, kde je to účelné z hlediska potřeb obyvatelstva, kde jsou vhodné hygienické a klimatické podmínky a kde lze odpovídajícím způsobem vyhovět požadavkům ochrany přírody. Navíc Zdeněk (1973) uvádí, že je výhodná koncentrace areálů zdraví v obvodu škol tak, aby se jich mohlo využívat jak při povinné tělesné výchově, tak ve volném čase dětí a mládeže. Přírodní sportovní areál v podstatě splňuje oba požadavky. Areál se nachází v blízkosti ZŠ Veltrusy, MŠ Veltrusy a dalších škol v sousedním měste Kralupy nad Vltavou. Celý areál je navíc velice blízko centra města Veltrusy. Nepředpokládáme však, že by byl 58

využíván pouze místními obyvateli. Zámecký park je díky své jedinečnosti oblíbeným výletním místem. Částečně k tomu přispívá i blízkost hlavního města Prahy a dalších větších měst. Ze všech výše uvedených důvodů předpokládáme tedy vysokou návštěvnost. Podle Zdeňka (1973) by měl v ideální podobě areál obsahovat:  cvičební prostory, v našem případě posilovnu  šatnu a převlékárnu; budou vybudovány v prostorách u zámku  WC a umývárnu se sprchou; WC a umývárna jsou v prostorách zámku  skladové prostory; při vstupu do parku a v prostorách zámku  místnost pro dozorce; také v prostorách zámku  ošetřovnu; v prostorách zámku  občerstvení; při vstupu do parku a v zámecké restauraci  půjčovnu sportovního náčiní; při vstupu do zámku, v zámku a v Hájovně  odpočívárnu; kdekoliv v prostorách zámeckého parku Tento seznam se nám podařilo naplnit v jeho plné šiři. Docílili jsme tak úplné vybavenosti areálu; ta by měla zajistit maximální spokojenost návštěvníků. Podařilo se nám během tvorby zohlednit většinu zásadních poznatků odborné literatury během tvorby přírodního sportovního areálu. Ta však nebyla jediným zdrojem informací pro náš projekt. Inspirovali jsme se také jinými, již existujícími areály v ČR a jejich návrhy. Např: Stezkou zdraví Hrádeček v Třeboni, Stezkou zdraví – Zlín, Tlustá hora a přírodním zábavným dětským areálem Šťastná země v Radvánovicích u Turnova. Při realizaci areálu se inspirujeme nabídkou výrobců dětských hřišť, které působí na území ČR, např.:  Hřiště, s.r.o. – výrobce a distributor dětských hřišť,  Tomovými parky – originální dřevěné prvky pro dětská hřiště,  Společností Prolemax, s.r.o. – specializovaná společnost na výrobu a vystavbu dětských hřišť,  Jiří Mooz – vybavení dětských hřišť.

59

Projekt jsme samozřejmě upravili podle přírodních podmínek umístění (zde vyvstala některá omezení vzhledem k tomu, že park je součástí Národní kulturní památky), i podle požadavků zadavatele. Zda bude areál vybudován v podobě, představené v návrhu projektu, nebo zda bude nutné v průběhu výstavby přikročit k určitým úpravám, to by se mělo stát předmětem mé diplomové práce, zrovna tak jako zhodnocení výsledné podoby parku, a to jak po stránce náročnosti výstavby, tak i po stránce funkčnosti a využití zbudovaného areálu.

60

7 ZÁVĚR V naší práci jsme vytvořili návrh přírodního sportovního areál v lokalitě veltruského zámeckého parku. Ten bude součástí projektu „Poznej sama sebe“. Jedná se o edukační podporu projektu „Schola naturalis – revitalizace zámku Veltrusy a centrum Evropské úmluvy o krajině“. Zadavatelem tohoto projektu je Národní památkový ústav. Námi vytvořená zastavení v rámci přírodního sportovního areálu se týkají jedné ze tří složek projektu, a to „Poznej, co dokážeš fyzicky“. V teoretickém úvodu jsme definovali klíčové pojmy související s teoretickou prací i s tvorbou projektu. Jedná se o pojmy: příroda, turistika, pobyt v přírodě, rekreace v přírodě a zdatnost. Také jsme porovnali pojmy cvičení v přírodě a hry v přírodě. Definovali jsme i pojem přírodní sportovní areál a vytvořili seznam typů těchto zařízení. V další části jsme se zabývali lokalizací našeho areálu, jeho okolím a specifikami, která pro nás z něho vyplývají. V 5. kapitole jsme se věnovali tvorbě přírodního sportovního areálu, a to představením projektu jako celku a definicí závazků, které pro nás vyplývají ze zaměření projektu. Současně jsme se pokusili nastínit úlohu naší části areálu v rámci celku. Také jsme stručně představili i ostatní roviny projektu (Poznej, co dokážeš rozumem a Poznej, co dokážeš citem). Dále jsme pokračovali detailním popisem fitness dráhy se všemi jejími 14 zastaveními. Také jsme popsali 18 zbývajících zastavení rozmístěných po parku, tvořících další zastavení zaměřená na zpevnění těla. Všechna tato zastavení vznikla na základě studia literatury a po konzultaci se zřizovateli projektu. Zabývali jsme se také popisem přírodní posilovny a dětských hřišť. A to nejen jejich konkrétní podobou a popisem atrakcí a stanovišť, ale i všemi bezpečnostněprávními aspekty jejich zřizování. V kapitole, zabývající se plochami pro hry v přírodě, jsme představili možnosti umístění her jako petanque, ruské kuželky, kroket, šachy, dáma nebo passspiel. V přípravě projektu jsme se zabývali běžeckými trasami a místy pro odpočinek a pikniky návštěvníků. Popsali jsme i omezení, vyplývající pro náš projekt z jeho umístění v areálu národní kulturní památky Veltruský zámecký park. Na závěr jsme ještě definovali cílovou skupinu návštěvníků. Další osud našeho návrhu je v rukou zřizovatelů projektu, je naší ambicí, aby se 61

návrh realizoval v co nejkratší době. Doufáme však, že tato práce nenajde využití jen jako podklad pro zbudování konkrétního areálu, ale i jako teoretický základ, který bude možno v rozličných modifikacích využít i v jiných oblastech. Chtěli bychom tak přispět k rozvoji přírodních sportovních areálů v ČR.

62

ZDROJE BASMAN, M. Šachy. 1. vydání. Praha: Euromedia Group k.s. - Knižní klub, 2002. 45 s. ISBN 80-242-0818-0. BROŽOSVSKÝ, M. Veltrusy. Praha: SSPP a OPSK, 1973. CIHLÁŘ, J. et al. Sporty a pobyt v přírodě: vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: SPN, 1970. 116 s. ČAPEK, Tomáš. MěÚ Veltrusy [online]. 20. 5. 2010, 09:21, [cit. 2010-20-5], Osobní konzultace. HANUŠ, R., HRKAL, J. Lanové překážky a lanové dráhy. 1. vydání. Olomouc: Hanex, 1999. 156 s. ISBN 80-85783-25-8. HRČKA, J. Areály zdravia. 1. vydání. Bratislava: Šport, 1978. 152 s. ISBN 77-014-7811-1. HUIZINGA, J. Homo ludens. 1. vydání. Praha: Mladá fronta. 1971. 228 stran. ISBN 23-028-71. JARKOVSKÝ, J. G. Turistika. Turistický katechismus. 1. vydání. Baset: Praha. 2003. ISBN - 80-86223-99-X.. JUNGER, J. et al. Turistika a športy v přírodě. 1. vydání. Prešov: FH a PV, 2002. ISBN 80-8068-097-3. KONVADA,V. Netradiční sporty. Praha: ČÚV ČSTV, 1988. KOS, B., ZAPLETAL, M. Cvičení v přírodě. 2. vydání. Praha: Olympia, 1971. 210 s. ISBN 27-067-71. MĚŠŤAN, J. Petanque sport pro každého. Písek: J&M, 2001. ISBN- 80-86154-28-9. NACHÁZELOVÁ, K. a kol. Projekt Veltrusy. Praha [s.n.], 2009. NAUMAN, P. Sbírky na státních hradech a zámcích. 1. vydání. Praha: STN, 1955. NEUMAN, J., VOMÁČKO, L., BOŠTÍKOVÁ, S. Studie zřizování přírodních sportovních areálů v Libereckém kraji. Praha: UK FTVS Katedra sportů v přírodě, 2002. NEUMAN, J. a kol. Turistika a sporty v přírodě. 1. vydání. Praha: Portál, 2000a. 200 s. ISBN 80-7178-391-9. NEUMAN, J. a kol. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. 3. vydání, Praha: Portál, 2000b. 325s. ISBN 80-7178-405-2. NEUMAN, J. a kol. Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. 1. vydání. Praha: Portál, 1999. 315 s. ISBN 80-7178-292-0.

63

PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, B., PETRŮ, J., RIEDL, D., SVOBODA, A. M. Zahrady a parky v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Libri, 1999. SERBUS, L. Teorie pohybové rekreace: vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: SPN, 1981. 232 s. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-2460044-7. SÝKORA, B. Turistika a sporty v přírodě. Teorie a didaktika. 1. vydání. Praha: SPN, 1986. 224 s. ISBN 14-466-86. SÝKORA, B. a kol. Sporty a pobyt v přírodě II. vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: SPN, 1972. 116 s. ISBN – 1-319-72. ŠPECINGER, O. Veltrusy. Perla dolního Povltaví. Praha: Tiskárna Libertas, 2003. ISBN 80-239-0736-0. URBANOVÁ, M. Areál pro volnočasové aktivity dětí z pohledu manažera, Praha, Diplomová práce na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, Katedra Sportů v přírodě, 2006, Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jan Neuman, CSc. WENIG, A. Veltruský park a zámek. Praha: Unie, 1917. ZAJAC, A. a kol. Pobyt v přírodě a turistika. 1. vydání. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelství, 1973. 247 s. ZAPLETAL, M. Encyklopedie her. 1000 her v tělocvičně, na hřišti, na louce, ve městě, v terénu, v místnosti. 2. vydání. Olympia: Praha. 1975. 243 s. ISBN 27-008-75. ZDENĚK, D. Chcete si stavět hřiště? 1. vydání. Praha: Olympia, 1973. 70 s. ISBN 27007-73. Internetové zdroje Passspiel [online]. [cit.2010-26-5]. Dostupná z: http://de.wikipedia.org/wiki/Passspiel_(historisch) Historie kroketu [online]. [cit. 2010-28-6]. Dostupná z: http://www.kolobezky-houpacisite.cz/kroket-historie Historie dáma [online]. [2010-28-6]. Dostupná z: http://dama.petrvladyka.cz/odame.php Kontrola dětských hřišť [online]. [2010-26-5]. Dostupná z: http://www.kontrolahrist.cz. Zámek Veltrusy [online]. [2010-01-8]. Dostupná z: www.zamek-veltrusy.cz Kompan [online]. [2010-19-8]. Dostupná z: www.kompan.cz 64

Zákony a normy Norma ČSN EN 1176-1 – Praha: ČNI, 2000. 64 s. Norma ČSN EN 1176-7 – Praha: ČNI, 1998. 12 s. Norma ČSN EN 1177 – Praha: ČNI, 1998. 16s. Zákon č. 20/1987 Sb., zákon ČNR ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči (ve znění

zákona

ČNR

č.

425/0990

Sb.)

[online].

[2010-26-5].

Dostupná

z:

http://www.npu.cz/pp/dokum/legisl/pamzak/ Zákon č. 114/1992 Sb., zákona ČNR ze dne 19. února 1992, o ochraně přírody a krajiny [online]. [2010-26-5]. Dostupná z: http://www.npu.cz/pp/dokum/legisl/ Zákon č. 17/1992 Sb., zákon ČNR ze dne 5. prosince 1991, o životním prostředí [online]. [2010-26-5]. Dostupná z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5 b17dd457274213ec12572f3002827de?OpenDocument

65

PŘÍLOHY Příloha č. 1

66

Příloha č. 2

67

Trať na 50 m

Trať na 100 m

Trať na 200 m

68

Trať na 300 m

Trať na 500 m

69

Trať na 800 m

Trať na 1000 m

70

Trať na 1500 m

Trať na 3300 m

71

Trať na 5500 m

72

Trať na 10000 m

73

Příloha č. 3

74