Návrh optimalizace úvěrových produktů pro konkrétní firmu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Návrh optimalizace úvěrových produktů pro konkrétní firmu Bakalářská práce

Autor:

Petr Přibyl, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Ivana Moltašová

duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

bakalářskou,

práci

zpracoval

samostatně

a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30. 04. 2014

Petr Přibyl, DiS.

Poděkování Rád

bych

touto

cestou

poděkoval

vedoucí

bakalářské

práce

Ing. Ivaně Moltašové za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.

paní

Anotace Prostřednictvím teoretické části práce je popsán bankovní systém a bankovní produkty pro firmy a podnikatele, které jsou součástí portfolia bankovních institucí na území města Děčín. Mezi tyto produkty lze například zařadit kreditní karty pro podnikatele, podnikatelské účty, provozní úvěry, kontokorentní úvěry, sluţby spojené se svozem hotovosti a sluţby, které se týkají internetového bankovnictví. V části praktické jsou bankovní produkty analyzovány a vyhodnocovány v rámci poskytnutí co nejkvalitnějšího a nejefektivnějšího doporučení bankovních produktů firmě KUBO, jeţ sídlí na území města Děčín. Klíčová slova:bankovní systém, účet, úvěr, bankovnictví, banka, podnikatel Annotation: The theoretical part describes the banking system and banking products for businesses that are part of the banking institutions in the city of Dečín. These products include business accounts, working capital loans, overdrafts, credit cards for businesses, services and cash collection services related to Internet banking. In the practical part of the individual banking are products analyzed and evaluated in the context of providing the highest quality recommendations banking products KUBO company which is based in the city of Dečín. Keywords: bankingsystem, account, credit, banking, bank, business

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1

Bankovní systém ........................................................................................................... 8 1.1

Bankovní systém jednoúrovňový (jednostupňový) ................................................ 9

1.2

Bankovní systém dvouúrovňový (dvoustupňový) ................................................ 10

1.3

Bankovní systém univerzální ................................................................................ 10

1.3.1 1.4

Základní funkce bank............................................................................................ 13

1.5

Druhy bank a jejich rozdělení ............................................................................... 13

1.6

Centrální banka ..................................................................................................... 15

1.6.1 2

2.1

Běţný účet............................................................................................................. 22

2.2

Bankovní úvěry ..................................................................................................... 22

2.2.1

Úvěrová smlouva ........................................................................................... 23

2.2.2

Úroková sazba ............................................................................................... 24

2.2.3

Splácení úvěru ............................................................................................... 24

2.2.4

Typy bankovních úvěrů ................................................................................. 25

Platební karty ........................................................................................................ 28

2.3.1 2.4

Druhy platebních karet .................................................................................. 28

Internetové bankovnictví ...................................................................................... 29

Analýza hospodaření společnosti KUBO .................................................................... 30 3.1

Reference společnosti KUBO ............................................................................... 32

3.2

Provozovny společnosti ........................................................................................ 33

3.2.1

4

Funkce centrální banky.................................................................................. 17

Bankovní produkty ...................................................................................................... 22

2.3

3

Bankovní systém České republiky ................................................................ 11

Organizační struktura firmy KUBO .............................................................. 34

3.3

SWOT analýza společnosti KUBO ....................................................................... 34

3.4

Bankovní instituce ve městě Děčín ....................................................................... 36

Aplikace bankovních produktů.................................................................................... 39 4.1

Bankovní účty pro podnikatele ............................................................................. 39

4.2

Bankovní produkt – svoz hotovosti ...................................................................... 43

4.3

Bankovní úvěry pro podnikatele ........................................................................... 46

4.3.1

Provozní úvěry pro podnikatele..................................................................... 46

4.3.2

Kontokorentní úvěry pro podnikatele ............................................................ 49

4.4

Platební karty pro podnikatele .............................................................................. 50

4.5

Vyuţití jednotlivých typů úvěru ........................................................................... 52

4.6

Internetové bankovnictví ...................................................................................... 53

4.6.1

Anotace jednotlivých sluţeb internetového bankovnictví ............................. 57 5

Závěr .................................................................................................................................... 60 Pouţité zdroje ...................................................................................................................... 63 Seznam pouţitých grafů, obrázků, tabulek a příloh ............................................................ 64

6

Úvod V této práci dochází k popisu a rozboru bankovního systému v ČR, k analýze bankovních produktů bank na území města Děčín a v neposlední řadě k výběru vhodného bankovního produktu, který můţe firma KUBO vyuţít v budoucnosti, protoţe tato společnost sídlí ve městě Děčín. Teoretická část této práce pojednává o problematice bankovního systému ČR. Dále dochází k anotaci bankovních produktů a k nastínění podmínek jejich čerpání, potaţmo vyuţívání. Praktická část práce je zaměřena na popis vzniku a vývoje hospodaření firmy KUBO,

zhodnocením

aktuálního

vyuţívání

bankovních

produktů

a

následně

vyhodnocením, výběrem a doporučením bankovního produktu v rámci platebního styku. Analýza hospodaření společnosti a optimalizace vyuţití bankovních produktů, zejména úvěrových, jsou hlavním cílem této bakalářské práce spjaté s bankami na území města Děčín a firmou KUBO.

7

1 Bankovní systém Historie bankovního systému Historie bankovnictví je velmi dlouhá a jeho počátky jsou spojeny s jedním z nejgeniálnějších vynálezů lidstva, tedy s penězi. Vznik peněz umoţnil nahradit naturální směnu směnou peněţní, coţ přineslo i moţnost oddělení úspor od investic a vznikl tak prostor pro nový typ podnikání – bankovnictví a institucí – bank, jeţ byly jeho nositeli.1 Banky vznikly jako prostředníci či zprostředkovatelé, v rámci bankovního systému, mezi těmi, kdo vytvářejí úspory neboli volný kapitál (budeme je nazývat věřiteli) na straně jedné a na straně druhé těmi, kteří naopak potřebují nejen svůj vlastní kapitál, ale i zdroje cizí (ty budeme označovat dluţníky). Uspořádání bankovního systému Uspořádání bankovního systému na jakémkoliv území, zejména země (státu), je určováno ekonomickým systémem, který v daném území reálně působí a existuje. Současně dochází k působení i dalších faktorů, které jsou velice významné. Mezi tyto faktory patří zejména míra rozvinutosti finančního trhu, měnová stabilita, směnitelnost měny, regulace bankovního trhu a mnohé další. Z těchto uvedených poznatků zároveň vyplývá skutečnost, ţe se bankovní soustavy jednotlivých zemí liší v nejrůznějších jednotlivostech a to ve větší či menší míře. I přes tuto skutečnost je však moţné charakterizovat a do jisté míry vymezit určité základní varianty v podobě uspořádání bankovního systému.

1

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, 25 s. ISBN 80-720-1515-3

8

2

Podle toho, zda existuje v daném bankovním systému centrální banka, která

zabezpečuje

prostřednictvím

zákonných

nástrojů

makroekonomické

funkce

a

mikroekonomické funkce, jsou zabezpečovány soustavou ostatních bank, kdy centrální banka je odpovědná zejména za měnovou stabilitu země a ostatní provádějí svojí činnost na základě ziskového principu. Pokud toto uvedené platí, pak hovoříme o dvoustupňové bankovní soustavě. V případě, ţe institucionální oddělení centrální banky a tím i makroekonomických funkcí a mikroekonomických funkcí neexistuje, označujeme takovýto bankovní systém jako jednostupňovou bankovní soustavu. Podle institucionálních vazeb mezi obchodním (komerčním) bankovnictvím a investičním bankovnictvím, daných rozsahem oprávnění jednotlivých bank k provádění bankovních obchodů se člení bankovní soustavy na modely univerzální, oddělené popřípadě smíšené.

1.1 Bankovní systém jednoúrovňový (jednostupňový) V rámci tohoto bankovního systému, potaţmo bankovní soustavě, neexistuje institucionální rozdělení v podobě komerčního bankovnictví a centrálního bankovnictví. Tento typ bankovního systému můţeme najít například v počátcích rozvoje bankovnictví, kdy banky mohly provádět veškeré bankovně – finanční obchody a také mohly provádět emisi bankovek. Dále se s tímto typem bankovního systému můţeme setkat v zemích, kde se vyskytuje existence centrálně plánované ekonomiky. V těchto zemích je z větší části utlačována funkce trhu, banky jsou určeny pouze k úloze spočívající v zabezpečování finančních toků v řízené a centrálně plánované ekonomice.

2

ULRICH, Milan a Daniela PFEIFEROVÁ. Bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Credit, 2001, 14 s. ISBN 80-213-0815-1

9

1.2 Bankovní systém dvouúrovňový (dvoustupňový) Dvoustupňový bankovní systém lze charakterizovat jako soustavu, kde je centrální banka do jisté míry vyčleněna a figuruje jako samostatná, nezávislá, instituce. Pod křídly této sloţky, tedy centrální banky, jsou speciální – specifické úkoly. Mezi tyto úkoly patří zabezpečování prostřednictvím zákonných nástrojů, kterými můţe ovlivňovat chování ostatních bank na bankovním trhu. Všechny ostatní banky, které figurují v tomto bankovním systému, zastávají úlohu druhého stupně bankovní soustavy. Tyto banky operují na trhu s veškerými typy obchodů, avšak kromě toho, ţe nemohou emitovat bankovky. Mezi tyto banky patří: obchodní banky, spořitelny, úvěrová druţstva, hypoteční banky, investiční banky a banky se speciálními funkcemi.

1.3 Bankovní systém univerzální Univerzální bankovní systém můţeme charakterizovat jako činnost komerční a investiční v rámci bankovnictví a to v podání všech bank. Mezi dané činnosti můţeme například zařadit přijímaní vkladů, poskytování úvěrů, zprostředkování platebního styku. Dále sem můţeme, mimo jiné, zařadit obchod s cennými papíry a to včetně jejich emise a v neposlední řadě majetkovou správu. Univerzální banky v rámci univerzálního bankovního systému můţeme dále ztotoţnit s charakteristikou slučující se s propojeným účetnictvím komerční a investiční činnosti. Do tohoto modelu je zařazována většina států EU Univerzální bankovní systém je spjat s moţností v podobě nabídnutí klientům co nejširší sortiment bankovních produktů tzv. pod jednou střechou. Výhoda spočívá v úspoře časového faktoru a v úspoře nákladů klientů. Banky v univerzálním bankovním systému znají lépe finanční stránku svých klientů, coţ bankám umoţňuje velice pruţnou reakci na potřeby klientů. Mohou tedy nabízet produkty takové, které klientovi a zejména firmám nejvíce vyhovují.

10

Další výhoda je úzce spjata s větší stabilitou bank v rámci univerzálního bankovního systému. Tato zvýhodnění spočívá v tom, ţe banky mohou své případné ztráty velice rychle a efektivně kompenzovat zisky z investiční činnosti. 1.3.1 Bankovní systém České republiky 3

Současný bankovní systém (soustavu) v České republice je moţné charakterizovat

jako dvoustupňový systém univerzálního bankovnictví doplněný specializovanými bankami. Zároveň některé sluţby, zejména charakteru obchodního bankovnictví, na základě zvláštního zákona a specifické klientele mohou poskytovat spořitelní a úvěrní druţstva, která však legislativně do rámce dvoustupňového bankovního systému nepatří, stejně jako ostatní finanční zprostředkovatelé (investiční společnosti, investiční fondy, pojišťovny apod.), kteří však dohromady vytváří základní pilíře finančního trhu České republiky. Bankovní systém jako celek upravují právní normy České republiky Mezi tyto právní normy patří Ústava České republiky, Zákon o České národní bance (zákon ČNB č.6/1993Sb.), Zákon o bankách (zákon č.21/1992 Sb.), Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (zákon č.96/1993 Sb.), Devizový zákon (zákon č.219/1993 Sb.), Obchodní zákoník (zákon č.513/1991 Sb.), Občanský zákoník (zákon č.40/1964 Sb.), Zákon o spořitelních a úvěrních druţstvech (zákon č.87/1995 Sb.).

3


11

Charakteristika pojmu banka 4

Banky jsou ve své podstatě podniky (podnikatelské subjekty), které mají ovšem ve

srovnání s podniky v jiných odvětvích ekonomiky řadu specifických rysů, projevujících se v jejich postavení a celkovém významu v ekonomice. Na činnost bank se obvykle vztahují i v mnohém odlišná pravidla oproti obecné úpravě podnikání. Základní cíl činnosti banky (ať jiţ definovaný jako maximalizace trţní ceny akcií či maximalizace zisku) je však shodný jako u kteréhokoli jiného podniku. Pozice a vlastnosti jednotlivých bank jsou spjaty s kořeny v rámci hospodářských podmínek, které v minulosti zapříčinily jejich vznik a nadefinovaly jim rysy, které do jisté míry přetrvávají i v současnosti. Všeobecně platnou definici banky lze, vzhledem k velké různorodosti činností, které banky provádějí, značným národním specifikům a koneckonců i k velmi dynamickým změnám v této oblasti, jen těţko formulovat. Samotný název „banka“ pochází z Itálie, tedy z italského termínu banco. Tímto termínem se ve středověku označovaly stoly severoitalských směnárníků, kteří směňovali různorodé a ve velké míře raţené mince. Licence bankovních subjektů Jednou ze základních podmínek pro to, aby se mohl stát určitý subjekt bankou, je získání bankovní licence. Obecný důvod, proč je vstup do bankovnictví vázán se speciálním povolením v podobě bankovní licence vyplývá z nutnosti chránit tento sektor před nekvalitními subjekty. Případné problémy určité banky, mají obvykle zcela drtivý a závaţný dopad na velikost banky a na její postavení na trhu. Udělení bankovní licence lze povaţovat za výchozí a zároveň za jeden z nejúčinnějších nástrojů bankovní regulace. Z důvodu nevpuštění subjektu, u kterého nelze z určitých příčin předpokládat stabilní a důvěryhodnou bankovní činnost. 4

REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1996, 111 s. ISBN 80-85943-06-9

12

Do bankovního sektoru, je mnohem efektivnější, neţli řešení problémů, které by v důsledku jeho činnosti v podobě působení jako banky mohly vzniknout. Na druhou stranu je pravdou, ţe posouzení a vyhodnocení ţadatelů o bankovní licenci je velmi obtíţné a vyloučit stoprocentně všechny potencionálně rizikové bankovní subjekty v praxi moţné takřka není.

1.4 Základní funkce bank Souhrn činností bank by se dal charakterizovat jako velice různorodý. Banky zastávají celou řadu funkcí, avšak mezi ty základní bychom mohli zařadit následující funkce: Finanční zprostředkování Emise bezhotovostních peněz Bezhotovostní a platební styk Finanční zprostředkování je princip, který přináší a vytváří podmínky pro přelévání peněţních prostředků do cílových oblastí, oborů či podniků, kde dochází k jejich nejvyššímu moţnému zhodnocení (při dané výši rizika). Emise bezhotovostních peněz. V České republice má tu páku vydávat, tedy emitovat národní měnu v hotovosti pouze centrální banka. Provádění bezhotovostního platebního styku se dá také zařadit mezi základní funkce bank. Díky tomu, ţe banky vedou účty velkému počtu klientů, mohou bezhotovostní finance převádět pouhým účetním převodem bez potřeby převodu peněz v hotovosti.

1.5 Druhy bank a jejich rozdělení V rámci trţních ekonomik a bankovního systému jednotlivých zemí figurují kromě centrální banky také banky, které se různě rozlišují a člení. Jejich činnosti se do jisté míry liší, ale také shodují. Mezi tyto banky patří:

13

Univerzální banky – tyto banky vykonávají investiční i obchodní činnost současně Specializované banky – banky se specializují a výhradně zaměřují jen na některé činnosti, mezi specializované banky lze zařadit: a) Investiční banky – banky se zaobírají pouze činností investičního charakteru b) Obchodní banky – obchodní banky se specializují zejména na komerční bankovnictví (přijímání vkladů, poskytování úvěrů a zprostředkování platebního styku) c) Spořitelny – spořitelny se zaměřují na sluţby v podobě komerčního bankovnictví a to zejména na fyzické osoby – tedy na občany, kteří nejsou podnikateli, dále se zaměřují na poskytování úvěrů jiným bankám či samosprávným orgánům d) Úvěrová druţstva – úvěrová druţstva představují finanční instituce, které figurují a fungují na druţstevních principech či zákonitostech e) Stavební spořitelny – jsou specializované obchodní banky, které se výhradně, v rámci zvláštního zákona, mohou zabývat pouze stavebním spořením (přijímají účelové vklady a poskytují účelové úvěry) f) Hypoteční banky – tyto banky patří mezi nejstarší a vyznačují se tím, ţe se specializují na poskytování dlouhodobých úvěrů zajišťovaných zástavním právem k nemovitosti, na krytí úvěrů, úvěrových operací, vydávají bankovní dluhopisy – tedy Hypoteční zástavní listy g) Banky se speciálními funkcemi – tyto banky provozují zvláštní a specifické operace v rámci bankovního systému, mezi tyto operace patří například financování exportu

14

1.6 Centrální banka Výrazným a velmi významným milníkem ve vývoji bankovnictví je samotný vznik centrálního bankovnictví. Přestoţe původní důvody zakládání centrálních bank nejsou právě ekonomicky podloţené, pozdější vývoj vedl k ospravedlnění existence těchto bank i k nárůstu jejich významu v řídící hierarchii kaţdé vyspělé ekonomiky. V současnosti jsou centrální banky v trţních ekonomikách institucemi, které mají své nezastupitelné místo v oblastech regulace mnoţství peněz v oběhu a regulace bankovního systému dané ekonomiky. Centrální banka zastává funkci reprezentanta země (národní ekonomiky) a zúčastňuje nevytváření rámce pro finanční vztahy. Vznik centrální banky Války s radikálním a destrukčním působením na státní pokladny, sklony k rozhazovačnosti panovníků či vlád a nedostatečné zdroje v podobě drahých kovů byly historicky prvními a nejvýznamnějšími důvody pro zaloţení a vznik specifických bankovních institucí, tedy centrálních bank. Tyto banky měly tedy jen funkce, mezi které například patřilo vedení účtů pro panovníka, popřípadě vládu a úvěrování schodků státní pokladny. Další funkce se ovšem velmi často přeměňovala do podoby dodávání peněz, které chyběly na krytí výdajů panovníka či vlády. Teprve postupem času centrální banky jednak přestávají působit pouze jako státní pokladny a jednak začínají plnit další funkce. Centrální banky byly zaloţeny dvěma základními způsoby. První způsob spočíval v aplikaci dvou základních funkcí na jiţ existující obchodní banky. Tento způsob ke vztahu k soukromým bankám neprobíhal vţdy na principu dobrovolnosti. Nejstarší doposud činná centrální banka Sveriges Riks bank byla zaloţena v roce 1656 v podobě soukromé obchodní banky. O osm let později se dostala do velkých finančních problémů se směnitelností vlastních bankovek. Před samotným bankrotem banku zachránila vláda.

15

V letech 1664-1668 prošla banka velkou rekonstrukcí. Stále si však zachovávala funkce obchodní banky. Teprve v roce 1697 byla přinucena začít jako centrální banka. Naproti tomu například v Itálii vzniklo ventrální bankovnictví na principu zvýhodnění některých obchodních bank. Podle zákona z roku 1874 mohlo na daném území emitovat své vlastní bankovky jen šest obchodních bank. Později byly tři z nich sloučeny do jediné, čtvrtá zkrachovala a zbývajícím dvěma bylo právo emise bankovek zrušeno v roce 1926. Druhý způsob zaloţení centrální banky spočíval ve vytvoření centrální banky jakoţto zcela nové instituce. Tento elegantní způsob jak se vyhnout dohadování s jiţ existujícími bankami o případné přeměně v centrální banku byl poprvé úspěšně pouţit v Anglii, a to roku 1694 na základě návrhu obchodníka a kupce W. Patersona. Brzy poté banka emitovala své první bankovky, které se staly vítaným zdrojem financování válečných výdajů. V dnešní podobě začaly první centrální banky vystupovat zhruba od poloviny 19. století. V některých zemích se však zaloţení centrální banky datuje aţ do doby po 2. Světové válce. Obvykle platí, ţe v dané zemi působí jediná centrální banka, avšak existují i výjimky. V některých zemích, například v Lucembursku, centrální banku nemají. V jiných zemích naopak existuje centrálních bank víc, zdaleka nejznámější je Federální rezervní systém Spojených států amerických, přičemţ funkčně jde opět o jedinou centrální banku. Postavení centrální banky, její funkce a cíle se značně liší v porovnání s působnostmi ostatních bank. A tak přesto, ţe v mnoha zemích mají centrální banky podobu akciových společností, není pro ně prvořadou záleţitostí dosaţení zisku, právě v souvislosti s některými prvořadými funkcemi a cíli, které jim byly v současných trţních ekonomikách stanoveny. Dnes má centrální bankovnictví v rámci trţních ekonomik takřka nezastupitelné místo zejména v oblastech regulace mnoţství peněz v oběhu a regulace bankovního systému dané ekonomiky.

16

1.6.1 Funkce centrální banky Centrální banka jako celek a tedy i její funkce se od ostatních bank odlišují v mnoha ohledech. V současnosti je za její základní úkol či poslání v trţní ekonomice povaţována péče o stabilní měnový vývoj v nejširším slova smyslu. Mezi základní funkce centrální banky patří: Funkce emisní Tato funkce se dá označit za historicky nejstarší funkci. Spočívá v emisi hotovostních peněz, tedy bankovek a mincí na daném území, kde má sídlo centrální banka. Funkce je podpořena emisním monopolem, který je obvykle povaţován za prioritní definiční charakteristiku centrální banky. 5

Jako první v historii získala emisní monopol, tedy výsadní právo k emisi

hotovostních peněz rakouská centrální banka v roce 1817, původně jen na omezenou dobu 25 let. Anglická Bank of England jako první získala emisní monopol na neomezenou dobu. Fakticky jej začala naplňovat v rámci tzv. Peelových zákonů od roku 1984. Další banky získaly emisní monopol později. Francouzská centrální v roce 1848, japonská centrální banka v roce 1885. Národní banka československá získala emisní monopol v roce ihned po zaloţení v roce 1926. Rostoucí vyuţívání neplnohodnotných peněz, tedy především bankovek na úkor mincí z drahých kovů, vede k posílení úlohy měnové politiky v ekonomice. V dobách, kdy ještě nebylo rozšířeno pouţívání bezhotovostních peněz, mohla centrální banka regulací mnoţství emitovaných hotovostních peněz poměrně přesně ovlivňovat celkové mnoţství peněz v oběhu. S rozvojem bezhotovostních peněz však dochází k omezení moţností pomocí regulace centrální bankou.

5


17

Funkce vrcholného subjektu měnové politiky Centrální banka se prostřednictvím regulace měnové báze, měnových agregátů, úrokových sazeb a případně i měnového kursu snaţí plnit stanovené cíle. Mezi tyto cílem patří především podpora stability cenové hladiny státu. Funkce vrcholného subjektu měnové politiky můţe být chápána dvěma moţnými způsoby. Buď tedy banka měnovou politiku pouze provádí, přičemţ nerozhoduje o jejím charakteru nebo kromě výkonu bance náleţí a přísluší u samostatně rozhodování v dané oblasti. V současnosti je z pravidla obvyklejší situace druhá tedy ta, kdy ten, kdo měnovou politiku provádí, o ní také sám rozhoduje. Zásadní rozhodnutí v měnové politice podléhají schválení vlády či ministerstva financí. Například v Japonsku, v Itálii a částečně i ve Velké Británii o výši diskontní sazby rozhoduje ministr financí. V jiných státech jsou příslušná rozhodnutí svěřena výhradně do kompetence banky, například v Německu, USA a Švýcarsku, přičemţ naše centrální banka je v oblasti měnové politiky samostatným subjektem. Funkce banky bank Tato funkce spočívá v tom, ţe si ostatní banky mohou od centrální banky půjčovat úvěry a k tomu si na druhé straně, do jisté míry, musí ukládat svá depozita u centrální banky. Ta pak pro banky můţe provádět i další bankovní operace, mezi které patří například zajišťování obchodů s devizami apod. Samotné vklady bank jsou u centrální banky vedeny převáţně v podobě dvojího typu. Jednak se jedná o povinné vklady ve formě povinných minimálních rezerv a dále o vklady ukládané za účelem umoţnění platebních a zúčtovacích operací prováděných centrální bankou. V některých případech, mohou být vedeny jako dobrovolné vklady či dobrovolné rezervy. Ty jsou shromaţďovány ve vlastních trezorech či pokladnách centrální banky. Také úvěry mohou mít dvě základní podoby z hlediska poptávky po nich ze strany bank.

18

Buďto se tedy jedná o refinanční úvěry, kdy jejich úročení, většinou v podobě diskontní úrokové sazby, je natolik nízké, ţe pro banky představují velmi levný zdroj, a nebo mají banky problémy se svou likviditou - čerpají od centrální banky úvěry v rámci institutu - věřitel poslední instance, tzv. lombardní úvěry, které pro ně představují většinou poslední moţnost získání chybějících zdrojů. Zúčtování operací v rámci bankovního systému mohou kromě centrální banky provádět i jiné bankovní instituce.

Funkce bankovní regulace a dohled bankovního systému 6

Velmi významná úloha připadá centrální bance v trţní ekonomice při koncipování

a prosazování pravidel činnosti bankovních institucí v zemi a při kontrole dodrţování těchto pravidel. V prvním případě hovoříme o regulaci, ve druhém případě hovoříme o dohledu. Regulace bankovního systému centrální bankou a dohled nad ním jsou jednak podmíněné její funkcí banky bank a jednak souvisejí s výkonem měnové politiky. Proto také ve všech vyspělých ekonomikách států je centrální banka buď hlavní institucí, která reguluje a dohlíţí nebo se alespoň regulace a dohledu účastní společně s dalšími institucemi. Funkce banky státu Funkce banky státu je úzce spjata a souvisí s vedením účtů centrální bankou, prováděním operací pro vládu, centrální orgány, orgány místní moci, správy a případně podniky veřejného sektoru. Centrální banka prostřednictvím a v rámci této funkce vystupuje například jako jakýsi agent státu na finančních trzích, spravuje měnové rezervy, vystupuje jako poradce vlády v měnových otázkách apod. V zemích, kde centrální banka není samostatná, co by vrcholný subjekt měnové politiky, se touto funkcí také rozumí i jakási povinnost realizovat vlastní záměry vlády v měnové oblasti. 6


19

Mezi hlavní operace prováděné bankou pro vládu patří například správa státního dluhu, tedy činnosti spojené s poskytováním a splácením úvěrů státu vládě či veřejnému sektoru platbou úroků, emisí státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů. Přímé poskytnutí úvěru státu je ve vyspělých trţních ekonomikách většinou zákonem zcela vyloučeno nebo alespoň výrazně redukováno, přičemţ samotné úvěrování je v současnosti podmíněno úpisem státních cenných papírů a jejich umístěním na peněţním a kapitálovém trhu. Funkce správce devizových rezerv Prostřednictvím této funkce centrální banka shromaţďuje a operuje s devizovými rezervami, přičemţ se mimo jiné zabývá i samotnou strukturou právě devizových rezerv. Dále zabezpečuje devizovou likviditu země pomocí zajišťovacích operací proti devizovému poklesu hodny rezerv, ke kterému by mohlo dojít drţením měn, které se momentálně znehodnocují právě v okamţik, kdy centrální banka disponuje devizovými rezervami. V neposlední řadě touto funkcí ovlivňuje úroveň měnového kursu domácí měny k měnám zahraničním - a to zejména pomocí kursových intervencí, přičemţ lze do kompetence této funkce zařadit i správu a úschovu měnového zlata, tedy zlaté rezervy státu. Funkce reprezentanta vlády v měnové oblasti Banka zde reprezentuje vládu jak vůči veřejnosti, tak i vůči zahraniční veřejnosti. V rámci dané země tato funkce spočívá zejména v pravidelném informování veřejnosti o měnovém vývoji, jeho hlavních problémech a způsobech jejich řešení. Centrální banka má za úkol často a pravidelně informovat a vysvětlovat své přístupy k řešení základních makroekonomických otázek, které jsou v její kompetenci a přesvědčovat nejširší veřejnost o jejich správnosti popřípadě nutnosti. Tímto buduje a upevňuje svou důvěryhodnost u veřejnosti, coţ je jedním ze základních a nezbytných předpokladů účinné měnové politiky a její podpory jak v dobách realizace, tak v dobách opatření.

20

Banka je v neposlední řadě zároveň mluvčí vlády v otázkách národní měny vůči zahraničí a současně reprezentuje danou zemi v mezinárodních měnových a finančních institucích, jako jsou například Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby apod.

21

2 Bankovní produkty Bankovní účty představují základní bankovní produkty moderního bankovnictví, tedy celého bankovního systému, na který nějakým způsobem navazují nebo jsou s ním takřka úzce spjaty a spojeny všechny ostatní bankovní produkty. Tyto účty by se daly charakterizovat jako účty pohledávek a závazků, které vyplývají ze vztahů mezi klientem a danou bankou.

2.1 Běžný účet Běţný účet je zakládán na základě ţádosti klienta o zřízení daného účtu. Klient svůj záměr stvrzuje podpisem smlouvy s bankou. Podle toho, za jakým účelem byl běţný účet zaloţen, rozlišujeme typy účtu na tyto: Účty platebního styku: jsou to takové účty, jejichţ prostřednictvím banka provádí na základě příkazů od klienta bezhotovostní platební styk – přijímá vklady a odepisuje výběry Účty vkladové: na těchto účtech jsou vedeny termínované vklady klientů Účty depotní: prostřednictvím těchto účtů jsou vedeny a bankou spravovány klientovy cenné papíry, které byly klientem právě bance svěřené do úschovy Účty úvěrové: jak jiţ sám název napovídá, tyto účty spravují finanční obnosy v podobě úvěrů, které byly klientovi poskytnuty bankou Účty kontokorentní: v případě, ţe na účtu nezbývá ţádný finanční obnos, umoţňuje klientovi kontokorent tzv. čerpání do mínusu, coţ znamená, ţe si klient můţe operativně od banky vypůjčit potřebné finanční prostředky (výše bývá sjednána ve smlouvě ve věci kontokorentní účet)

2.2 Bankovní úvěry Bankovní

úvěrové

produkty

lze

charakterizovat

jako

produkty,

jejichţ

prostřednictvím získávají klienti přístup k peněţním prostředkům, které jim umoţňují financovat jejich podnikatelské nebo osobní potřeby.

22

Tyto potřeby jsou naplňovány prostřednictvím cizích finančních prostředků, které jsou soustřeďovány a shromaţďovány bankami. 2.2.1 Úvěrová smlouva Úvěrová smlouva je nejzákladnější dokument, který umoţňuje vznik a trvání úvěrového vztahu mezi klientem a bankou. V České republice je úvěrová smlouva spravována a upravována obchodním zákoníkem, prostřednictvím kterého banka vystupuje jako věřitel, přičemţ klient zde vystupuje jako dluţník. Bez ohledu na to, jedná-li se o právnickou či fyzickou osobu. Úvěrová smlouva zpravidla obsahuje tyto náleţitosti: Určení smluvních stran: banka v podobě věřitele, kliente v podobě dluţníka Výše a měna daného úvěru: ve smlouvě musí být krom samotné výše úvěru uvedena také měna, ve které bude úvěr vyplacen a čerpán Způsob čerpání: čerpání můţe být například jednorázová či postupná záleţitost, způsob čerpání můţe být mimo jiné určen také časovým faktorem v podobě finálního data, do kterého musí být úvěr vyčerpán Účel úvěru: je analyzován při sjednání a poskytnutí úvěru na financování přesně vymezených aktivit Doba splatnosti: je určena datumově, fixním datem, do kterého musí být úvěr vyrovnán, tedy splacen Výše úrokové sazby: poskytuje informace o tom, kdy a v jaké výši budou úroky placeny Zajištění úvěru: zajišťuje bance moţnost sankce v případě, ţe nebude úvěr včas a v poţadované výši splácen

23

2.2.2 Úroková sazba Úroková sazba v rámci bankovního úvěru můţe být stanovena dvěma způsoby: Fixní úroková sazba: fixní neboli pevná úroková sazba je platná po celou dobu trvání úvěru, přičemţ banka ani klient nemají tu páku danou fixní sazbu měnit Variabilní úroková sazba: tato sazba se v průběhu trvání úvěrového vztahu měnit můţe 2.2.3 Splácení úvěru Mezi základní typy, potaţmo způsoby splácení, můţeme zařadit tyto situace: Splacení celé částky najednou v době splatnosti:v tomto případě je úvěr jednorázově splacen ke dni splatnosti úvěru Uplynutí výpovědní lhůty: úvěr je poskytován na předem neurčitou dobu, přičemţ je současně stanovena a dohodnuta výpovědní lhůta pro jeho vypovězení Průběžné splátky: pro tento typ splácení bankovního úvěru je charakteristické průběţné splácení, avšak nepravidelná výše splátek, která je klientovi odepisována z bankovního účtu, výše splátek v tomto případě závisí na příjmech a stavu klientova konta Pravidelné splátky: prostřednictvím toho typu splácení je splácena většina střednědobých a dlouhodobých úvěrů, kdy jsou splátky odváděny vţdy v předem uvedené výši a v předem uvedené lhůtě

24

2.2.4 Typy bankovních úvěrů Obrázek 1 - Typy bankovních úvěrů, vlastní zdroj Bankovní úvěry

Peněţní úvěry

Komerční úvěry

Závazkové úvěry

Spotřební úvěry

Krátkodobé úvěry

Dlouhodobé úvěry

Kontokorentní úvěry

Hypoteční úvěry

Akceptační úvěry

Revolvingové úvěry

Komerční krátkodobé finanční úvěry Splatnost těchto úvěrů je do jednoho roku a mezi tyto úvěry patří: Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je v současnosti jedním z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších krátkodobých úvěrů v zemích, kde je ve větší míře rozvinuta trţní ekonomika. Podstata kontokorentního úvěru spočívá v tom, ţe se kontokorentní úvěr poskytne prostřednictvím běţného účtu, který se obvykle nazývá kontokorentním účtem. Kontokorent spočívá v tom, ţe klient můţe v případě nutnosti a potřeby finančních prostředků čerpat z daného účtu do tzv. debetu, tedy mínusu. Čerpaná částka musí být do 1 roku splacena, přičemţ je moţné opětovné čerpání. Výhodou je ta skutečnost, ţe má klient či firma peníze neustála k dispozici do výše čerpaného limitu, který je předem sjednán.

25

Eskontní úvěr Tento úvěr je poskytnut na základě eskontu, tedy odkupu směnky bankou před její splatností. 7Ve skutečnosti jde však současně o zvláštní úvěrový vztah, který je specifický tím, ţe banka při dospělosti směnky ji předkládá k proplacení nikoliv bývalému majiteli, od kterého ji koupila, ale směnečnému dluţníku. Banky ve spojitosti s tímto úvěrem nejčastěji vyuţívají netto cenu, která je sumou diskontních úroků a provize ze směnky samé. Lombardní úvěr Lombardní úvěr je poskytován na pevnou částku sjednané lhůty splatnosti a úvěrová částka je úročena úrokovou sazbou bez ohledu na vyuţití dané sazby klientem. Poskytnutí lombardního úvěru je úzce spjato se zástavou movité věci nebo záruční zástavou. Úvěr je spjat s fixní částkou čerpání a s pevnou lhůtou splatnost. Nejrozšířenějším typem lombardního úvěru je úvěr korespondující s cennými papíry. Komerční dlouhodobé finanční úvěry Splatnost těchto úvěrů je nad jeden rok, mezi tyto úvěry patří: Hypoteční úvěr Pro hypoteční úvěr je charakteristické, ţe ţadatel o úvěr, firma či podnikatel, ručí nemovitostí. Tento typ úvěru patří historicky mezi nejstarší druhy finančních úvěrů. Po delší časový interval byl poskytován pouze klientům, kteří disponovali a vlastnili nemovitost. V dnešní době je hypoteční úvěr poskytován i na výstavbu dané nemovitosti. Dle zákona 84/1994 Sb. je moţné kromě klasického financování bytových potřeb příjemce úvěru, hypoteční úvěry vyuţívat také k podnikatelským účelům.

7


26

Investiční úvěr Tento úvěr je stejně tak, jako hypoteční úvěr, úvěrem účelovým. Prostřednictvím investičního úvěru mohou být financovány stavební investice, výrobní investice, strojní investice nebo investice do nemovitostí. V rámci toho úvěru je nutné, aby subjekt, tedy například firma, část investičních výdajů investovala z vlastních zdrojů. Sanační úvěr Prostřednictvím

sanačního

úvěru

se

banka

snaţí

o

obnovení

likvidity

podnikatelských subjektů. Snaţí se zlepšit jejich hospodářskou situaci a vyhnout se tak samotnému zaniknutí daného podnikatelského subjektu. Výše těchto úvěrů bývá velice individuální, avšak vţdy se jedná o splatnost, která je vyšší jak jeden rok. Spotřební úvěry Mezi spotřební úvěry lze zařadit: Revolvingový spotřební úvěr Revolvingový úvěr bývá často poskytován formou úvěrového rámce, poskytuje se na běţný účet klienta s tím, ţe klient můţe do výše sjednaného rámce čerpat finanční prostředky a to tak, ţe zcela spontánně a automaticky. Podmínkou pro získání úvěru je to, ţe klient musí mít poměrně delší časový interval zaloţený účet v dané bance a také to, ţe vykazuje určitý příjem. V dnešní době je tento typ úvěru úzce spjat s kreditními kartami a můţe být vyuţit i a spojen v rámci plateb šeky.

27

Splátkový úvěr S tímto typem úvěrů je spjata charakteristika v podobě pravidelných, obvykle měsíčních splátek jistiny úvěru včetně útoků. Tyto úvěry bývají čerpány v poměrně niţších částkách. Nejčastěji bývají vyuţívány k nákupu zboţí dlouhodobé spotřeby. Ostatní spotřební úvěry Mezi ostatní úvěry lze zařadit právě ty úvěry, které nejsou spláceny v pravidelných splátkách, ale jsou spláceny najednou. Ostatní úvěry bývají nejčastěji vyuţívány jako překlenovací úvěry při jednorázové potřeba finančních prostředků.

2.3 Platební karty 8

Platební karta je plastiková karta, odpovídající (z hlediska materiálu, rozměrů a

konstrukce)

mezinárodním

normám,

kterou

oprávněný

drţitel

můţe

provádět

bezhotovostní platby v rámci bezhotovostního platebního styku a výběry hotovostí v rámci hotovostního platebního styku, které mohou být spojeny s doprovodnými sluţbami, například pojištění. 2.3.1 Druhy platebních karet Platební karty lze členit dle různých hledisek, zde jsou tedy ty nejzákladnější hlediska. Platební karty: kreditní karty umoţňují zákazníkovi tzv. odklad placení, kdy musí, drţitel této karty, uhradit své závazky do stanoveného termínu, zpravidla do 14 dnů Kreditní karty: prostřednictvím kreditních karet existuje moţnost čerpání revolvingových úvěrů, krom klasických platebních operací Debetní karty: : na těchto kartách nebývá povolený záporný zůstatek a vyznačují se především tím, ţe ihned po transakci jsou platby ihned zúčtovány na účet po jejich provedení

8


28

2.4 Internetové bankovnictví Internetové bankovnictví lze charakterizovat jako jednu z metod přímého bankovnictví. Pomocí internetového bankovnictví můţe podnikatel spravovat své bankovní účty, například tak můţe zjistit zůstatky na jednotlivých účtech, zadat trvalé nebo jednorázové příkazy bance k úhradě. Při vyřizování svých bankovních operací nepřichází klient s bankou do osobního kontaktu, ale provádí operace ze svého terminálu, či jiného technického zařízení, které poskytuje připojení k internetové síti. Výhody: - podnikatel své finance můţe řídit rychle a v pohodlí - elektronické ovládání a kontrola účtu představuje časovou i finanční úsporu - lze vyuţívat kdykoliv a kdekoliv, kde se nachází internetové připojení - neustálý přístup do banky - podnikatel není omezován pracovní dobou jednotlivých bankovních poboček - podnikatel nemusí komunikovat s bankou pouze z jednoho místa Nevýhody: - nutnost vlastnit příslušné technické vybavení, tedy připojení k internetu - nutnost ovládat práci s daným technickým vybavením v rámci softwaru - moţnost nedokonalého zabezpečení

29

3 Analýza hospodaření společnosti KUBO Představení KUBO Děčín: Společnost byla zaloţena panem Petrem Kudrhaltem v roce 1990. Sídlo firmy je situováno do centra města Děčín, přesněji se sídlo nachází v ulici Ruská. Mezi aktivity firmy lze, mimo jiné, zařadit tyto činnosti: -

výroba, prodej a distribuce lahůdkářských výrobků,

-

výroba, prodej a distribuce cukrářských výrobků,

-

výroba, prodej a distribuce pekařských výrobků

-

catering, pohostinství na plesy

-

dárková sluţba

Do sortimentu lahůdkářských výrobků spadá výroba nejrůznějších chlebíčků, salátů, baget, aspiků, obloţených mís apod. V portfoliu pekařské sloţky firmy dochází k výrobě kromě klasických chlebů, rohlíků a housek, také k výrobě ciabatty, pirohů, anglických rohlíků apod. V rámci cukrářské kategorie je firma Kubo schopna vyrobit jakékoliv dorty o nejrůznějších gramáţích a velikostech. Mezi speciality spjaté s rauty a všeobecně s cateringem, lze zařadit široký sortiment nejrůznějších pomazánek. Analýza hospodaření KUBO Děčín: Firma se od svého vzniku, kromě prvních 4 let, pohybuje pouze v takříkajíc klidných vodách. V letech 1990 – 1994 došlo k rozsáhlým investicím do vybavení výroben a nákupu strojů. Stroje a zařízení byly v následujících letech dále obnovovány dle potřeby, coţ je vidět v rozvaze na straně aktiv v roce 2012. Ţádné další větší investice majitel společnosti neplánuje, a proto nepoţaduje ţádný investiční úvěr od banky. Majetek je nakupován z vlastních prostředků, případně z půjček od majitele společnosti.

30

Podstatnou část aktiv společnosti tvoří materiál (tj. suroviny pro výrobu) a také pohledávky za prodané zboţí. Mezi těmito poloţkami dochází k velkému pohybu. Vzhledem k tomu, ţe společnost má navázané dobré vztahy s odběrateli, podstatná část trţeb je realizována prostřednictvím fakturace. Firma nemá problémy s likviditou faktur vydaných, a proto nemá potřebu financování provozu krátkodobým úvěrem. Firma k financování provozu vyuţívá dodavatelského úvěru, tj. prodlouţené splatnosti faktur přijatých od svých dlouhodobých dodavatelů. Pro firmu je tento způsob financování méně nákladný neţ bankovní úvěr. Firma je své závazky schopna platit včas s časovým předstihem. Samotný majitel a vedení firmy sice zastává kladný postoj k novým moţnostem potaţmo bankovním sluţbám, které budou firmě ku prospěchu, avšak majitelovo podvědomí je úzce spjato s tezí: „Co funguje, netřeba měnit“. Na základě promluvy s majitelem a na základě výkazů, nemá pan Petr Kudrhalt potřebu a ani zájem o úvěry. Povětšinou profinancoval společnost z vlastních zdrojů, jelikoţ má z minulosti nějaké finanční prostředky v rezervě a nechce hradit úvěrové náklady. I přes tuto skutečnost jsem se úvěry v práci zabýval, jelikoţ v budoucnu můţe například nastat situace, kdy společnost bude o úvěr ţádat – byť v současné době není úvěr na pořadu dne. Obchodně prodejní vztahy mezi společností KUBO a dodavateli, potaţmo odběrateli, jsou vyřešeny – pan Kudrhalt se především snaţí ušetřit v oblasti bankovního sektoru, a to například v podobě absence úvěrů. Ve výkazech (Výkaz zisků a ztráty) je vidět pokles trţeb za prodej zboţí a tento výpadek se snaţí firma nahradit zvýšením trţeb v oblasti poskytovaných sluţeb. K tomuto poklesu došlo zejména z důvodu sníţení kupní síly obyvatelstva i firem na trhu v ČR v souvislosti s krizí, kdy lidé i společnosti začali více šetřit a zvaţují, jak peníze investovat.

31

3.1 Reference společnosti KUBO Uspořádání akcí, které jsou a byly v kompetenci společnosti KUBO, uvádím několik příkladů: ČEZ, a.s. – raut 2005 - 2014 ČSOB, a.s. – raut 2004 – 2014 Republikové finále záchranných jednotek – raut 2010 a 2013 HOCO Bauelemente, s. r. o. – kaţdoroční vánoční besídka Radio Děčín – raut na počest výročí 2008 a 2014 Sportcentrum Děčín – slavnostní otevření, občerstvení SČVK Teplice – raut 2009, 2013 a 2014 Termo Děčín a.s. – slavnostní otevření jednotky Walhalla, s.r.o. – zahradní slavnost 2007 Ryto Ústí nad Labem – slavnost na počest uvedení tiskařského zařízení do provozu DC Pláckači – ples 1996 - 2014 Kovošrot Děčín – zajištění občerstvení 2006 a 2014 Wefa Bohemia – raut spojený s výročím Hafen Hamburk – zajištění občerstvení na seminář o plavbě SČE Děčín – vánoční besídka Dále by připravovány nejrůznější rauty a pohoštění pro společnosti či instituce: Ford Homolka Děčín, Děčínská knihovna, ZOO Děčín, OkÚ Děčín, CANABA

32

3.2 Provozovny společnosti Restaurace Střelnice – budova děčínského společenského domu Střelnice Lahůdky Děčan Občerstvení v budově polikliniky Děčín Káva a čaj – Děčín, Tyršova ulice Mini Děčan – komplex Děčín Chlum Menza – KOKOS Hypermarket Albert Lahůdky a Coffee2GO – Hypermarket TESCO Ve všech těchto zmíněných provozovnách je k dispozici kompletní sortiment firmy KUBO. Jednotlivé provozovny jsou v časných ranních hodinách zásobovány dodávkovými vozy ve vlastnictví firmy. Pobočky jsou zásobovány sortimentem té nejvyšší kvality. Nedoprodané zboţí podléhající jednodenní trvanlivosti je v případě neprodání likvidováno na jednotlivých provozovnách.

33

3.2.1 Organizační struktura firmy KUBO Firma v roce 2014 disponuje 55 zaměstnanci. Obrázek 2 - Struktura firmy, vlastní zdroj

3.3 SWOT analýza společnosti KUBO SWOT analýzu lze definovat jako metodu, prostřednictvím které je moţné identifikovat a analyzovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) společnosti. Díky této analýze lze komplexně vyhodnotit fungování dané společnosti a nastolit případná opatření či směry dalšího potencionálního růstu.

34

Silné stránky společnosti KUBO - téměř neexistující konkurenceschopná společnost v daném regionu - dobré podvědomí o firmě - kvalitní výrobky za rozumné ceny - široký sortiment - provozovny takřka v celém městě - celkové vybavení podniku, tedy vlastní pece apod. - zkušení a kvalifikovaní pracovníci s mnohaletou praxí v oboru - motivovaní zaměstnanci - postavení na trhu - vlastní dopravní prostředky slouţící k distribuci - know how - uplatnění výrobků - firma působí v daném oboru 23 Slabé stránky společnosti KUBO -pouze 2 dopravní prostředky slouţící k distribuci - firma je závislá na dodavatelích surovin - reklama, do které by mělo být více investováno - obhospodařování a prozatímní uplatnění pouze v daném regionu - niţší počet zaměstnanců, coţ se projevuje například v plesové sezóně - dostatečně nekvalifikovaní externisté, například brigádníci Hrozby společnosti KUBO - daňová situace v ČR - nárůst cen surovin, tedy celkově nárůst nákladů - škody a prodlení způsobené dodavatelem týkající se dodávek jednotlivých surovin - časté výpadky elektrického proudu - nezodpovědní zaměstnanci - nedochvilní zaměstnanci - interní krádeţe například surovin - koordinace mezi jednotlivými vedoucími potaţmo pracovníky 35

Příležitosti společnosti KUBO - expanze společnosti i za hranice města Děčín - navázání kontaktu s novými zájemci o výrobky firmy KUBO - zvyšování kvalifikace interních zaměstnanců - zvyšování kvalifikace externích zaměstnanců - rozšiřování sortimentu a celkově výroby - rozšíření vozového parku firmy

3.4 Bankovní instituce ve městě Děčín Aplikace a optimalizace bankovních produktů, zejména úvěrových, je pro společnost KUBO analyzována v rámci vybraných bankovních institucí, které sídlí na území města Děčín. GE Money Bank, a.s. Česká pobočka GE Money bank, a.s. byla zaloţena v roce 1998, přičemţ do roku 2005 působila pod názvem GE Capital Bank. Banka se řadí mezi největší peněţní instituce v České republice. GE Money Bank, a.s. je finanční divizí nadnárodní společnosti General Electric. Společnosti disponuje zhruba 320 000 zaměstnanci a je zastoupena ve více neţ 52 zemích světa. Z hlediska trţní kapitalizace patří společnost mezi tři největší společnosti na světě. Počínaje rokem 2005 je společnost partnerem celosvětových olympijských her. Od září roku 2001 stojí v čele banky Jeffrey Immelt. Raiffeisenbank, a.s. Raiffeisenbank, a.s. poskytuje velké mnoţství bankovních sluţeb pro soukromou i podnikatelskou klientelu. Své sluţby v rámci České republiky poskytuje na mnoha pobočkách, v klientských a hypotečních centrech. V České republice působí od roku 1993. V roce 2006 došlo ke sloučení s eBankou, slučovací proces byl dokončen v roce 2008.

36

Raiffeisenbank, a.s. od samého počátku nabízí své sluţby s důrazem na zohlednění specifických potřeb klientů v různých regionech v rámci celé České republiky. Kromě běţných obchodních aktivit se banka angaţuje také v řadě veřejně prospěšných činností a aktivit, které zahrnují charitativní činnosti, projektové činnosti a aktivity, dále činnosti spojené s oblastí kulturního vyţití. Komerční banka, a.s. K zaloţení Komerční banky došlo v roce 1990, v roce 1992 se banka transformovala na akciovou společnost. V roce 2006 byla Komerční bankou odkoupena Modrá pyramida, čímţ banka získala kontrolu nad v té době třetí největší stavební spořitelnou České republiky. Banka zaměstnává zhruba 150 000 zaměstnanců, kteří působí celkem v 85 zemích. Zákazníci mohou své finanční prostředky čerpat z bezmála 700 bankomatů, které se vyskytují na území České republiky. Banka disponuje zhruba čtyřmi stovkami poboček v rámci České republiku a její klientelu tvoří lidé v celkovém počtu zhruba 1,7 milionu. Společnost se převáţně zaměřuje na poskytování sluţeb fyzickým osobám a podnikatelům. Mezi její hlavní produkty patří depozitní a úvěrové činnosti. Generálním ředitelem pro Českou republiku je Jiří Kunert. Pro malé a střední podniky jsou bankou zřízena business centra čítající dvě desítky poboček. Pro velké podniky jsou zřízena business centra na čtyřech místech. Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna jako akciová společnost vznikla v roce 1992. Co se do počtu klientů týče, jedná se o největší banku na českém území. Klientelu banky tvoří zhruba 5,4 milionu zákazníků. V České spořitelně je zaměstnáno okolo 11 000 lidí v rámci všech regionů České republiky. Pod křídla spořitelny spadá na 1250 bankomatů, coţ tvoří nejpočetnější a nejširší síť bankomatů v porovnání s ostatními bankami potaţmo spořitelnami. Poboček banka spravuje zhruba 650. 37

Česká spořitelna prostřednictvím své nadace podporuje charitativní projekty v oblasti vědy, kultury, vzdělání, zdravotní péče a sportu. UniCredit Bank, a.s. Banka prošla při svém vývoji několikanásobnou změnou svého názvu. UniCredit Bank, a.s. vznikla v roce 1996, kdy od 1. ledna byla banka nazývána Vereinsbank, a.s. O dva roky později, tedy v roce 1998, přesněji 31. prosince, byla banka přejmenována na Hypovereunsbank, a.s. Za další tři roky, tedy v roce 2001, banka změnila opět svůj název – HVB Bank a 5. listopadu roku 2007 byla banka přejmenována na UniCredit Bank, a.s., coţ je současný název banky. Ke změnám názvů během vývoje UniCredit Bank docházelo zejména z důvodů slučování s dalšími bankovními společnosti, například: Hypo–Bank, Baps s. r. o. V předešlé kapitole byly popsány produkty bank a následně uvedeny banky na území Děčína. Všechny tyto produkty banky svým klientům poskytují.

38

4 Aplikace bankovních produktů Bankovních produktů, jeţ jsou bankami zprostředkovávány, je celá řada. Dílčím úkolem této práce je analýza, výběr a doporučení vhodného bankovního produktu firmě KUBO z důvodu dalšího potenciálního růstu a zefektivnění způsobu hospodaření s finančními prostředky. V této části práce bude kladen důraz na bankovní účty pro podnikatele, bankovní úvěry pro podnikatele, na platební karty spojené s podnikatelskou činností a v neposlední řadě na dokumentární akreditiv.

4.1 Bankovní účty pro podnikatele Pro kaţdodenní činnost podnikatele je velice důleţité, aby disponoval finančními prostředky. Z několika důvodů není zcela pragmatické, aby u sebe lidé nosili větší obnosy peněz, proto je vhodné, aby nejen podnikatelé právě bankovní účty vlastnili. Firma KUBO své kaţdodenní trţby z jednotlivých provozoven, vkládá na běţný účet firmy. Kromě plusových poloţek v podobě trţeb, se na účtu vyskytují i poloţky minusové – dochází k nákupu surovin, k úhradám faktur apod. Dále jsou na účtu prováděny transakce spojené například údrţbou a opravami jednotlivých strojů výroby. Z důvodu konzervativního přístupu k novým moţnostem má společnost KUBO vedený účet v České spořitelně od roku 2006. Od té doby bankovní účet neprošel ţádnou výraznou inovací v podobě rozšíření portfolia sluţeb, upravení úrokových sazeb, a proto následující srovnání potaţmo doporučení bankovního produktu můţe společnosti přinést značné výhody.

39

V následujících tabulkách jsou zobrazeny zejména ty náklady, které nejvíce souvisejí s kaţdodenní činností firmy. Tedy vedení účtu, příchozí a odchozí platby od odběratelů či dodavatelů. Dále vklady na přepáţce, jelikoţ jsou trţby z kaţdého dne po skončení pracovní doby vkládány na bankovní účet. Tabulka 1 - Podmínky vedení účtu

Název společnosti

Podnikatelský účet

GE Money Bank, Genius a.s. Business Active

Úročení (p.a.)

Vedení účtu měsíčně

Výběr z vlastního bankomatu

Odchozí platba elektronicky – platby SEPA

0,10%

159 Kč

0 Kč

220 Kč

Raiffeisenbank, a.s.

eKonto

0,01%

140 Kč

19,90 Kč

220 Kč

Komerční banka, a.s.

Efekt konto

0,02%

234 Kč

5 Kč

195 Kč

Česká spořitelna, a.s.

Profit Light

0,01%

159 Kč

6 Kč

230 Kč

UniCredit Bank, a.s.

Běţný podnikatelský účet

0,00%

340 Kč

5 Kč

250 Kč

vlastní zdroj

Elektronické platby v rámci SEPA (Single Euro Payments Area), jsou převáţně určeny pro klienty, kteří provádějí platby v eurech. Do tabulky byl ten sloupec zařazen z důvodu potencionálního obchodu přes hranice, se kterým do budoucna společnost počítá. Děčín a německé pohraničí od sebe dělí necelé dvě desítky km. Proto si myslím, ţe idea v podobě budoucího rozšíření společnosti na jiný, německý trh-segment, nemusí být zcela od věci.

40

Tabulka 2 - Náklady

Název společnosti

Příchozí Jednorázové Vedení platba Podnikatelský Vklad na příkazy k kontokor elektronicky účet přepážce úhradě entu – platby SEPA

GE Money Bank, Genius a.s. Business Active

6 Kč

45 Kč

0 Kč

100 Kč

Raiffeisenbank, a.s.

eKonto

10 Kč

35 Kč

300 Kč

200 Kč


Efekt konto

0 Kč

31 Kč

0 Kč

145 Kč


Profit Light

8 Kč

55 Kč

0 Kč

125 Kč


Běţný podnikatelský účet

6 Kč

45 Kč

300 Kč

200 Kč

vlastní zdroj

Z hlediska celkových nákladů, které nejvíce souvisí s kaţdodenní činností firmy, bych společnosti doporučil bankovní produkt od GE Money Bank, a.s. Tento bankovní produkt nese název Genius Business Active a po sečtení nejběţnějších nákladů firmy se dostáváme na cílovou částku 530 Kč, bereme-li v potaz ceny za jednotku – tedy například za jednorázový vklad po skončení pracovní doby jednoho dne. Poplatek za vedení účtu je započítáván jako jednorázová fixní částka za měsíc.

41

Graf 1 - Celkové náklady

Graf celkových nákladů 1,000 Kč 900 Kč 800 Kč 700 Kč 600 Kč 500 Kč 400 Kč 300 Kč 200 Kč 100 Kč 0 Kč Genius Business Active

eKonto

Efekt konto

Profit Light

Běžný podnikatelský účet

vlastní zdroj

Za nejvhodnější bankovní produkt, tedy podnikatelský účet, bych označil a firmě doporučil produkt z portfolia GE Money Bank nesoucí název Genius Business Active. Účet Genius Business Active je účet, který podnikatelům poskytuje komplexní sluţby pro správu financí. Tento podnikatelský účet je nejlevnější na trhu, přičemţ poskytuje úročení 10% p.a., coţ je v porovnání s konkurencí nejvíce. S podnikatelským účtem jsou spojeny tyto sluţby, které jsou zahrnuty v ceně: - veškeré výběry z bankomatů GE Money Bank jsou v ceně - sluţba přímého bankovnictví - vydání a vedení dvou platebních karet - vydání a vedení určené pro internetové nakupování - operace s trvalými příkazy a inkasy - zasílání měsíčních výpisů poštou nebo elektronicky - vedení sluţby Mini Flexi Business - vyuţívání sluţby SMS servis - jeden vklad hotovosti na obchodním místě měsíčně - sleva aţ 0,6% při platbě platební kartou - ţádné skryté poplatky

42

4.2 Bankovní produkt – svoz hotovosti Společnosti KUBO náleţí osm provozoven, ze kterých firma kaţdý den, jedním ze svých dvou dodávkových vozů, odváţí hotovost na pobočku banky. Mým navrhnutím a následným vyuţíváním nejvhodnějšího bankovního produktu v rámci svozu hotovosti, vzniknou samotné firmě nové výhody. Mezi tyto výhody patří: - flexibilita svozu, lze se dohodnout na přesný čas - hotovost zpracuje bezpečnostní agentura - plné pojištění rizik při převozu - připsání na běţný účet - firma KUBO bude mít své finanční prostředky při převáţení ve větším bezpečí - sníţí se náklady na pohonné hmoty V principu sluţba funguje tak, ţe bezpečnostní agentura v dohodnutém termínu vyzvedne a odveze ke zpracování hotovost v uzavřeném obalu na určené místo, přičemţ samotné zpracovávání hotovosti je prováděno za dozoru kamerového systému v rámci profesionálního postupu. Společnost KUBO převáţí hotovost kaţdý den, ale podle mého názoru by ve spojitosti se sluţbou svozu hotovosti stačilo samotný svoz z jednotlivých provozoven provádět dvakrát týdně, coţ je tedy 8 svozů za kalendářní měsíc na jednu provozovnu. GE Money Bank, a. s. Společnost nabízí sluţbu Cash Direct, která je určena firmám s pravidelnými či nárazovými hotovostními operacemi, sluţba je nejvíce výhodná pro firmy s více pobočkami, coţ je příklad firmy KUBO. Tento produkt umoţňuje provádět korunový hotovostí

styk

prostřednictvím

bezpečností

navštívit pobočku.

43

agentury,

bez

nutnosti

osobně

Sluţba Cash Direct, při více jak 40 přepravách za měsíc, vychází na 445 Kč na jednu přepravu. V rámci společnosti KUBO je celkový počet měsíčních přeprav 64. Celková částka je tedy 28 480 Kč/ měsíc prostřednictvím sluţby Cash Direct. Raiffeisenbank, a.s. Svoz hotovosti společnosti Raiffeisenbank, a.s. je určeno středním potaţmo velkým společnostem na území ČR, jejichţ hotovost je sváţena ve sjednané době prostřednictvím bezpečnostních agentur. Sluţba nesoucí název Cash Collection je pojištěna a vysoce zabezpečena. Vybraná hotovost z jednotlivých provozoven je do 11:00 hodin druhého dne připsána na běţný účet podnikatele či firmy. V rámci této sluţby se na základě objemu svozu při stejném počtu přeprav, tedy 64, pohybuje cena okolo 395 Kč na jednu přepravu, coţ je 25 280 Kč/měsíc. Komerční banka, a.s. Komerční banka prostřednictvím společnosti Loomis poskytuje svoz hotovosti jak na bázi pravidelných svozů (přesně stanovené dny), tak i na bázi nepravidelných svozů. Kaţdá zásilka je převzata posádkou bezpečností agentury a převezena za přísných bezpečnostních opatření na místo určení. Samotný svoz hotovosti je uskutečňován 24 hodin denně. Sluţba Managing cash in society by společnost KUBO přišla při 64 přepravách za měsíc zhruba na 31 750 Kč/ měsíc, coţ je 497 Kč na jednu přepravu. Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna mimo jiné vyuţívá, pro svoz hotovosti, sluţby společnosti Alkom Security, a. s. Technické a samotné personální zajištění svozu, dále další podmínky, za kterých je sluţba poskytována, vycházejí ze smluvních podmínek spořitelny a z přání a poţadavků samotného klienta.

44

Sluţba zajišťuje převoz v rámci té nejvyšší bezpečnosti za přispění činnosti kamerových systémů. Tento produkt korespondující se 64 přepravami přijde na 510 Kč/ na jednu přepravu. Celková měsíční částka činí 32 640 Kč. UniCredit Bank, a.s. Vyzvednutí hotovosti a následný převoz na některou z poboček UniCredit Bank, poskytuje společnost prostřednictvím bezpečnostní agentury. Peníze mohou být sváţeny aţ několikrát denně dle individuálních přání a potřeb firem či podnikatelských subjektů. Bezpečnostní agenturu si můţe například podnikatel zvolit na základě doporučení poradců UniCredit Bank sám. Průměrné ceny, se za 64 přeprav v jednom kalendářním měsíci, pohybují okolo 32 000 Kč, coţ činí 500 Kč na jednu přepravu. Graf 2 - Služba svoz hotovosti

35,000 Kč 30,000 Kč 25,000 Kč 20,000 Kč 15,000 Kč 10,000 Kč 5,000 Kč 0 Kč

vlastní zdroj

V rámci nejniţších měsíčních nákladů, bych firmě KUBO doporučil produkt na svoz

hotovosti

z portfolia

společnosti

Raiffeisenbank,

a.s.,

která

je

schopna

prostřednictvím sluţby Cash Collection nabídnout nejniţší částku ve výši 25 280 Kč za 64 měsíčních přeprav. Produkty z portfolií jednotlivých společností, které jsou zobrazeny v grafu, jsou téměř totoţné, co se kvality sluţeb spjatých se svozem hotovosti týče. Proto je nejsměrodatnějším kritériem při výběru toho nejoptimálnějšího produktu cena.

45

Společnost KUBO si svou hotovost sváţí sama, coţ není zrovna nejvhodnější řešení uţ jen z důvodu, ţe nejsou finanční prostředky pojištěné proti krádeţi, coţ mimo jiné sluţba Cash Collection nabízí a poskytuje. Kdokoliv si můţe onu přepravu hotovosti v reţii firmy takříkajíc vyčíhnout a vytipovat. Podle mého názoru není toto jednání pragmatické a úsilí, které musí firma vynaloţit k vygenerování trţeb, by mělo být opodstatněno profesionálním zacházením právě s danými trţbami.

4.3 Bankovní úvěry pro podnikatele Podnikatelské úvěry se všeobecně rozdělují na dva základní typy, tedy na provozní a investiční úvěry. Mezi provozní úvěry spadají ty úvěry, které slouţí k základnímu financování kaţdodenních aktivit podnikatele potaţmo firmy. Příkladem provozních úvěrů se rozumí provozní úvěr, kontokorentní úvěr, půjčky niţšího rozsahu popřípadě úvěry neúčelové. Investiční úvěr je spjat s charakteristikou čerpání finančních prostředků ve vyšším plnění. Příkladem investičních úvěrů jsou hypotéky a úvěry účelové. 4.3.1 Provozní úvěry pro podnikatele Mezi provozní úvěry patří tedy ty úvěry, které souvisí s kaţdodenní podnikatelskou činností. Mezi tyto činnosti lze například zařadit nákup surovin, nákup materiálu. Dále lze z provozního úvěrů hradit pohledávky a takové náklady, které jsou spjaty s provozní podnikatelskou činností. V neposlední řadě lze finanční prostředky, nabyté čerpáním prostřednictvím provozních úvěrů, vyuţít na překlenutí přechodných finančních nedostatků mezi příjmem peněz od odběratelů a výdejem peněz dodavatelům. V rámci společnosti KUBO, budou v budoucnosti potenciální provozní úvěry čerpány zejména z důvodu časového překlenutí situace mezi výdejem peněz dodavatelům a příjmem peněz od odběratelů.

46

V minulosti se jiţ několikrát stalo, ţe odběratelé firmy KUBO nebyli schopni dostát svých závazků právě vůči společnosti KUBO řádně v termínech, a proto se firma KUBO dostala do svízelné finanční situace. Právě z tohoto důvodu se budu zabývat například provozními úvěry, které tyto skutečnosti mohou v budoucnu eliminovat. V následující tabulce jsou zaznamenána data provozních úvěrů bankovních institucí, které se vyskytují v regionu města Děčín. Tabulka 3 - Provozní úvěry

Výše Poplatek Úrokov Přeplatek splátky za vedení á sazba RPSN - 2 roky účtu/měsíc (p.a.)

Název společnosti

Půjčka/Celkově zaplaceno

GE Money Bank, a.s.

500 000 Kč/ 541 531 Kč

41 531 Kč

22 499 Kč

200 Kč

7,50%

8,10%

Raiffeisenban k, a.s.

500 000 Kč/ 558 744 Kč

58 744 Kč

23 281 Kč

300 Kč

10,90%

11,50 %


500 000 Kč/ 575 515 Kč

75 515 Kč

24 717 Kč

600 Kč

13,17%

14,90 %


500 000Kč/ 566 350 Kč

66 350 Kč

23 617 Kč

300 Kč

12,44%

13,69 %


500 000 Kč/ 550 968 Kč

50 968 Kč

22 957 Kč

300 Kč

10,50%

11,30 %

vlastní zdroj

47

Graf, který zobrazuje míru přeplacené částky na fiktivní provozní úvěr v hodnotě 500 000 Kč. Všechny tyto úvěry je moţné čerpat jednorázovým nebo postupným způsobem. Účel mají všechny tyto úvěry totoţný – tedy určitá eliminace časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních prostředků, financování provozních potřeb, zejména pohledávek, zásob a nákladů spojených s podnikatelskou činností. Graf 3 - Výše přeplacení

Výše přeplacení 80,000 Kč 70,000 Kč 60,000 Kč 50,000 Kč 40,000 Kč 30,000 Kč 20,000 Kč 10,000 Kč 0 Kč

vlastní zdroj

Firmě KUBO bych doporučil provozní úvěr od společnosti GE Money Bank, a.s. U tohoto provozního úvěru vznikne nejniţší přeplatek v rámci nejniţší úrokové sazby 7,50% p. a. v porovnání s ostatními produkty z portfolií bankovních institucí na území města Děčína. Graf 4 - Provozní úvěr

14.00% 12.00% 10.00% 8.00% 6.00% 4.00% 2.00% 0.00%

vlastní zdroj

48

Úvěr 500 000 Kč by byl přeplacen o 41 531 Kčs měsíčním splácením v částce 22 499 Kč na 24 měsíců. Poplatek za vedení účtu 200 Kč je v porovnání s konkurencí opět nejniţší. Úroková sazba p. a. činí 7,50%. 4.3.2 Kontokorentní úvěry pro podnikatele Kontokorentním úvěrem nazýváme takový úvěr, který je takzvaným úvěrem na běţném účtu, kdy tedy samotné čerpání a splácení úvěru probíhá prostřednictvím právě běţného bankovního účtu. Přes tento účet firma také provádí běţný platební styk. Nastane-li však situace v rámci firmy KUBO, kdy bude na účtu více debetních jak kreditních operací, banka automaticky přečerpá finanční prostředky do mínusu, respektive poskytuje úvěr. Pro úvěr je typické, ţe bývá poskytován bonitní klientele. Zajištění toho úvěru je otázkou několika podob, avšak u nás se nejtypičtějším prostředkem pro zajištění stává banko-směnka. U kontokorentních úvěrů zpravidla nebývají stanoveny kontokorentní splátky a úroky se platí pouze z vyuţitých finančních prostředků. Kontokorentní účet, respektive úvěr, funguje na relativně jednoduchém principu a vzniká uzavřením úvěrové smlouvy. V rámci běţných podnikatelských účtů je moţné se pohybovat pouze v kladných, tedy v kreditních zůstatcích. V rámci kontokorentu je podnikateli umoţněno přejít i do záporných čísel, tedy do debetu, čímţ je automaticky podnikateli, potaţmo společnosti, přidělen úvěr ve výši sjednaného úvěrového rámce. Dojde-li příkladně k situaci, kdy bude nutné, aby firma KUBO disponovala finančními prostředky, avšak vlastní zdroje tuto skutečnost nepokryjí, je přechod do debetní části podnikatelského účtu další moţností, jak se ze svízelné situace vymanit. Výhoda kontokorentního úvěru spočívá téměř v okamţitém přístupu k cizím zdrojům financování.

49

Porovnání kontokorentních úvěrů pro podnikatele Tabulka 4 -Porovnání úvěrů

Název společnosti

Maximální výše úvěrového limitu u platební karty

Minimální výše úvěrového limitu u platební karty

Úroková sazba

Zajištění

Poplatek za vedení účtu

GE Money Bank, a.s.

1 500 000 Kč

40 000 Kč

Individuální

Vlastní směnkou

Bez poplatku

30 000 Kč

BankoIndividuální směnka/nemo vitost

Raiffeisenbank 2 000 000 Kč , a.s.

300 Kč


1 500 000 Kč

30 000 Kč

Pohyblivá

Individuální

Bez poplatku


500 000 Kč

20 000 Kč

Individuální

Bez zajištění

Bez poplatku


600 000 Kč

30 000 Kč

Pohyblivá

Individuální

300 Kč

vlastní zdroj

Vhodnou volbou v podobě kontokorentního úvěru pro firmu KUBO je podle mého názoru produkt Komerční banky, který umoţňuje čerpání aţ do výše 1 500 000 bez měsíčních poplatků za vedení účtu.

4.4 Platební karty pro podnikatele Platební karty jsou nedílnou součástí nejen podnikatelského světa. Vlastnictví a samotné uţívání platebních karet má své kaţdodenní výhody. V případě nahodilých situací, které mohou firmě KUBO vznikat kaţdodenními aktivitami, je vhodné platební karty vlastnit a vyuţívat. Vlastnictví platební karty dává podnikateli moţnost disponovat peněţními prostředky právě ve chvíli, kdy je bude nejvíce potřebovat. Krom nákupů apod. je moţné prostřednictvím platební karty čerpat peněţní prostředky v rámci úvěru. Výše úvěru v rámci platební karty se sjednává s bankovními institucemi individuálním řízením.

50

Nastane-li například situace, kdy dodavatelé a termíny spjaté s podnikatelskou činností firmy KUBO budou vyţadovat uhrazení závazků právě firmy KUBO vůči dodavatelům, přičemţ odběratelé firmy KUBO nebudou schopni dostát svých závazků, tedy nezaplatí své pohledávky řádně v termínu, bude společnost KUBO nucena pouţít externí zdroje příjmů – nebude-li disponovat zdroji vlastními. Úvěr v rámci platební karty je jedna z moţností, například společně s provozním úvěrem, jak se z této svízelné a pro firmu nevyhovující situace dostat. Tabulka 5 - Kreditní karty

Název společnosti GE Money Bank, a.s. Raiffeisenbank, a.s. Komerční banka, a.s. Česká spořitelna, a.s. UniCredit Bank, a.s.

Maximální úvěrový limit

Roční poplatek za kartu

Roční běžný úrok

Minimální měsíční splátka (% z dlužné částky)

Bezúročné období

150 000 Kč

350 Kč

22,68%

5%

50 dní

500 000 Kč

1 520 Kč

22%

5%

45 dní

200 000 Kč

700 Kč

17%

10%

45 dní

300 000 Kč

650 Kč

18,20%

5%

50 dní

250 000 Kč

480 Kč

23,20%

10%

45 dní

vlastní zdroj

Firmě KUBO bych doporučil kreditní kartu MasterCard Business od společnosti Česká spořitelna, a.s. Tato podnikatelská kreditní karta umoţňuje čerpání úvěru ve výši 300 000 Kč, za roční poplatek 650 Kč. Roční běţný úrok této platební karty 18,20%, coţ patří v porovnání s konkurencí k lepšímu průměru. Minimální měsíční splátka činí 5% z dluţné částky. V neposlední řadě je s kreditní kartou MasterCard spjato bezúročné období, které činí aţ 50 dní. V souvislosti s platebními kartami pro podnikatele je dále důleţité zmínit bezúročné období. Toto období představuje časový úsek, na který je poskytován úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty. V rámci mnou analyzovaných bankovních institucí v Děčíně se tento časový úsek, tedy bezúročné období, pohybuje od 45 do 50 dnů. Jedná se tedy o dobu, kdy je moţné disponovat úvěrem na kreditní kartě, respektive čerpat peníze a nakupovat zboţí do výše sjednaného úvěrového rámce. Je však velmi důleţité před uplynutím daného bezúročného období úvěr na kreditní kartě splatit. V opačném případě jsou klientovi bankou poskytovány relativně vysoké úroky, které jsou v porovnání s jinými typy úvěrů velice vysoké. Pokud majitel karty řádně v termínu 51

splatí svůj úvěr, je moţné od daného data splacení čerpat úvěr nový a započít tak nové bezúročné období.

4.5 Využití jednotlivých typů úvěru Provozní úvěr Tento typ úvěru je zpravidla čerpán v rámci vyšších finančních částek v porovnání například s úvěrem kontokorentním. Slouţí k zainvestování provozní činnosti podniku, zejména k financování pohledávek a nákladů. Výhody - výše úvěru nebývá často limitována - v řadě případů lze vytvořit individuální splátkový kalendář - dostupnost Nevýhody: -podnikatel zaplatí více, neţ si ve skutečnosti půjčí - pro nové klienty jednotlivých bank je vyţadován ručitel - vyřízení trvá delší dobu Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr, v případě sjednání v rámci kreditní karty, by měl být vyuţit k překlenutí krátkodobého nedostatku peněţních prostředků a to v řádech desítek dnů, nikoliv měsíců. Potřebuje-li podnikatel půjčit na rok a déle, je daleko vhodnější sáhnout po provozním úvěru. Výhody: - peníze ihned k dispozici ve výši sjednaného úvěrového rámce - úroky se platí pouze po dobu čerpání úvěru v rámci kontokorentu - kontokorent lze vyuţívat takřka nepřetrţitě

52

- moţnost vrátit účet do plusových hodnot takřka kdykoliv, coţ znamená, ţe podnikatel není vázán poplatkem za předčasné splacení úvěru, účet lze vyrovnat libovolně v rámci sjednané doby, nejčastěji jeden měsíc Nevýhody: - řešení krátkodobých situací v rámci desítek dnů, poté se musí účet dorovnat - kontokorent je oproti běţným podnikatelským půjčkám relativně drahý, úrokové sazby se pohybují v řádech od 10 do 20 %

4.6 Internetové bankovnictví Firma KUBO ţádné produkty spjaté s internetovým bankovnictvím v současné době nevyuţívá. Podle mého názoru je firma na základě této skutečnosti ochuzena o řadu výhod a vymoţeností, kterými by měla moderní firma disponovat. Jedním z hlavních důvodů, proč vedení firmy v čele s majitelem nevyuţívá sluţeb internetového bankovnictví, je obava z nedokonalého zabezpečení. Tato obava je do určité míry na místě – počítačoví piráti jsou stále o krok napřed, co se zabezpečení systémů týče a není pro ně zas tak obtíţné přimět vzdálený server ke spolupráci. Avšak ani zabezpečení internetového bankovnictví nezaostává. Kaţdý z klientů se za přispění několika ověřovacích čipů či certifikátů, potaţmo elektronických podpisů a PIN kódů, připojuje prostřednictvím internetového připojení do své banky, kde má vedený podnikatelský účet. Bude-li majitel, pan Petr Kudrhalt, popřípadě vedení firmy v rámci svého internetového, přímého, bankovnictví dodrţovat určité zásady, dá se téměř s určitostí a jistotou říci, ţe jsou firemní finanční prostředky v bezpečí. Mezi zásady vhodného operování s internetovým bankovnictvím, které firmě KUBO zdůrazňuji a doporučuji, patří:

53

1) Pouţívání vlastního počítače. V praxi to znamená, ţe pan Petr Kudrhalt, bude pouţívat výhradně svůj notebook, se kterým nebudu manipulovat ţádná jiná osoba, tedy neumoţní práci s počítačem neznámé, či osobě cizí. Dále je podle mého názoru vhodné, při aktuálním pouţívání internetového bankovnictví, vyuţívat reţimu přihlášení do počítačového systému – user/uţivatel. Tento reţim, pokud je vhodně nastaven, neumoţňuje stahování aktualizací či programového vybavení. Do jisté míry se tak vytváří umělý antivirus. V případě odhlášení z internetového bankovnictví stačí počítač přihlásit do reţimu administrátor, kdy se počítat stává opět plnohodnotnějším. 2) Pravidelné aktualizování prohlíţeče, programového vybavení a operačního systému. Aktualizace je nutné provádět ve chvílích, kdy majitel firmy KUBO, či jakýkoliv jiný klient není přihlášen do svého vlastního internetového bankovnictví. Je také nutné vyuţívat legálně získané softwarové vybavení počítače, u kterého se vydavatel zavazuje a garantuje podporu v podobě bezpečných aktualizací. Pro pouţívání internetového bankovnictví v ţádném případě nedoporučuji počítač, který je například volno přístupný v kavárnách apod. 3) Pouţívání programů, které chrání počítač. Mezi tyto programy patří různé antivirové programy, anti-spywarové programy a osobní firewally. Tyto softwary jsou velice důleţité, protoţe právě pomocí nejrůznějších počítačových virů, jsou počítačoví piráti schopni získávat data týkající se internetového bankovnictví apod. Velice důleţité je, aby ve společnosti KUBO figurovalo a fungovalo zabezpečení plnohodnotné, tedy v podobě placené licence jednotlivých programů. Jen tak je v co nejvyšší míře moţná zamezit vkrádání se škodlivých a neţádoucích virů do počítače. 4) Nenavštěvování neznámých stránek a nestahování neznámých souborů. V opačném

případě

je

takto

moţné

infikovat

počítač

neţádoucím

virem,

který například umoţňuje skenování klávesnice, čímţ lze získat přístupová hesla do internetového bankovnictví. Dále je také důleţité otevírat pouze důvěryhodné emaily.

54

5) Chránění osobního certifikátu. Tento certifikát nahrazuje vlastnoruční podpis, je tedy přístupovým klíček k internetovému bankovnictví. Certifikát je velice důleţité chránit před uţíváním cizími osobami. Je vhodné mít certifikát uloţený na „bezpečném“ médiu, například na flashdiscu, CD apod., přičemţ je velice důleţité mít toto médium, potaţmo média, velice dobře uschované. 6) Pouţívání bezpečného hesla, případně PIN kódu. Jednoduchá hesla lze velice snadno rozluštit a rozšifrovat pomocí počítačových algoritmů. Je tedy nezbytné vyuţívat taková hesla, ve kterých se například vyskytují číslice, diakritika, velká a malá písmena, a to vše v rámci jednoho hesla, pokud je to samozřejmě moţné a heslo není klientovi přiděleno. Heslo je velice důleţité chránit stejně tak, jako certifikát. 7) V neposlední řadě si myslím, ţe je velice důleţité sledování přihlašovacích dat a údajů. Je dobré si časově i datumově, do jisté míry, pamatovat okamţik přihlášení. Vyskytne-li se více přihlášení, neţli námi bylo učiněno, je velice pravděpodobné, ţe naše přihlašovací údaje má i někdo jiný. V tomto případě je velice důleţité kontaktovat banku a tuto skutečnosti sdělit. Banka začne onu skutečnost řešit. Internetové bankovnictví, krom výše zmíněných zásad, které je nutno dodrţovat, nabízí také řadu výhod, které mohou být firmě KUBO a samotnému majiteli velice prospěšné. Jednou z výhod je přehled. Firmě KUBO je internetové bankovnictví schopno zajistit aktuální přehled zůstatků na jednotlivých účtech. Dále je zaznamenáván pohyb peněz na účtech. Další výhodou je například určité pohodlí a časová úspora. Bankovní sluţby jsou k dispozici 24 hodin denně bez jakékoliv nutnosti vystávání u jednotlivých přepáţek bankovních poboček. Ke sluţbám je moţné se připojit z jakéhokoliv místa v rámci internetového připojení například prostřednictvím notebooku pana majitele, který tak můţe být informován o finančních transakcích firmy v kteroukoliv usmyslenou dobu.

55

K časové úspoře dochází také při podávání platebních příkazů, které je moţné prostřednictvím internetového bankovnictví vyřídit takřka do minuty. Vyuţívání přímého internetového bankovnictví s sebou přináší výhodu v podobě ušetření peněz, jelikoţ jsou bankovní operace v rámci internetového připojení levnější. Hlavními výhodami internetového bankovnictví je tedy úspora času a peněz, coţ jsou pro podnikatele jedny z nejdůleţitějších faktorů spojených s podnikáním. Tabulka zobrazuje produkty z portfolií jednotlivých bankovních společností, jeţ se nacházejí na území města Děčín. Tabulka 6 - Internetové bankovnictví

Název společnosti

Cena za zřízení služby

Cena za vedení služby/ měsíčně

Využití příkazu k úhradě

Využití příkazu k inkasu

250 Kč

ano

Ne

0 Kč

ano

Ano

39 Kč

ano

Ano

25 Kč

ano

Ano

0 Kč

ano

Ano

GE Money Bank klient - 0 Kč Bank, a.s. Raiffeisenba Internetové nk, a.s. bankovnictví - 0 Kč Komerční Moje banka, Business banka, a.s. - 0 Kč Česká spořitelna, Servis 24 - 0 Kč a.s. UniCredit Online banking - 0 Kč Bank, a.s. vlastní zdroj

Graf zobrazuje měsíční náklady za vedení sluţky internetového bankovnictví v rámci jednotlivých společností. Graf 5 – Náklady

300 Kč 250 Kč 200 Kč 150 Kč 100 Kč 50 Kč 0 Kč Bank klient

Internetové bankovnictví

Moje banka

vlastní zdroj

56

Servis 24

Online banking

4.6.1 Anotace jednotlivých služeb internetového bankovnictví GE Money Bank, a.s. – Bank klient Sluţba Bank klient poskytuje podnikateli pohodlné a bezpečné ovládání bankovních účtů prostřednictvím počítače. Přináší výhody v podobě nepřetrţité komunikace s bankou 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Prostřednictvím sluţby lze pohodlně zadávat platební příkazy, kontrolovat zůstatky na účtech a také automaticky převádět data do účetního systému firmy KUBO. Dále prostřednictvím sluţby zařizovat svoz hotovosti - Cash Direct, lze zadávat, měnit a rušit trvalé příkazy, lze zadávat, měnit a rušit povolení inkas. Celkově sluţba Bank klient nabízí velice široké portfolio doplňkových sluţeb. Raiffeisenbank, a.s. – Internetové bankovnictví K dispozici 24 hodin denně, podnikatel je okamţitě informován o peněţních transakcích, které jsou spjaty s podnikatelským účtem. Kdykoliv je moţná analyzovat aktuální dění v rámci podnikatelského účtu. Mezi výhody, jako u konkurenčních produktů, patří časová a finanční úspora. Komerční banka, a.s – Moje banka Business V rámci sluţby je moţné kdykoliv a kdekoliv zjistit zůstatky a pohyby finančních prostředků v rámci jednotlivých podnikatelských účtů. Sluţba je k dispozici, jako všechny podobné sluţby, 24 hodin denně. Sluţba umoţňuje velmi jednoduché ovládání s historií uskutečněných transakcí. Sluţbu lze vyuţívat i v rámci mobilního telefonu. Česká spořitelna, a.s. – Servis 24 I tato sluţba je podnikateli stále k dispozici. Je moţné procházet historií uskutečněných transakcí, prostřednictvím sluţby lze získávat další vhodné podnikatelské produkty. Krom samotné správy účtů sluţba umoţňuje modelování investičních produktů s moţností porovnávání cen. Umoţňuje spravování kreditních karet, kontokorentních úvěrů apod. 57

UniCredit Bank, a.s. – Online banking V rámci této sluţby je moţné zakládat vkladové účty, sluţba umoţňuje správu jednotlivých účtů s transakční historií a kaţdodenním přístupem. Umoţňuje spravování pojistného, sloţenek a faktur, stavebních spoření apod. Zadávání příkazů trvalých plateb a inkasa je také, jako u konkurenčních produktů, samozřejmostí. Sluţbu lze vyuţívat také mobilním telefonem. Během svého působení v rámci praxe ve společnosti KUBO jsem zjistil, ţe průměrný počet odchozích transakcí za měsíc se pohybuje zhruba okolo 50 s frekvencí zasílání bankovních výpisů poštou jednou týdně. Krom moţného budoucího internetového nahlíţení klade majitel důraz na fyzické zastoupení výpisů z účtů, a proto v rámci porovnávání jednotlivých produktů tuto skutečnost zohledňuji, tedy krom online výpisů zahrnuji do průzkumu i výpisy v papírové podobě zasílané jednou týdně. Modelový příklad ze společnosti KUBO: průměrný počet odchozích transakcí za měsíc je 50 a frekvence zasílání výpisu poštou je jednou týdně. Tabulka 7 - Modelový příklad

Název služby Bank klient GE Money Bank, a.s. Internetové bankovnictví Raiffeisenbank, a.s. Moje banka Komerční banka, a.s. Servis 24 Česká spořitelna, a.s. Online banking - UniCredit Bank, a.s.

Cena za vedení služby/měsíc

Odchozí transakce 50 - cena/měsíc

Cena za vedení účtu a výpisů/ měsíc

Celkem

250 Kč

140 Kč

99 Kč

489 Kč

0 Kč

255 Kč

205 Kč

460 Kč

39 Kč

237 Kč

192 Kč

468 Kč

25 Kč

195 Kč

257 Kč

477 Kč

0 Kč

343 Kč

175 Kč

518 Kč

vlastní zdroj

58

Graf celkových měsíčních nákladů v rámci modelového příkladu z praxe 50 odchozích transakcí za měsíc, frekvence zasílání výpisů poštou jednou týdně. Graf 6 – Náklady

530 Kč 520 Kč 510 Kč 500 Kč 490 Kč 480 Kč 470 Kč 460 Kč 450 Kč 440 Kč 430 Kč Bank klient

Internetové bankovnictví

Moje banka

Servis 24

Online banking

vlastní zdroj

V současné době se cena za odchozí transakce, průměrně tedy 50 a cena za jednotlivé výpisy, 4 měsíčně, v rámci společnosti KUBO bez internetového bankovnictví pohybuje okolo 2 950 Kč za měsíc. Osobně bych firmě KUBO doporučil produkt společnosti GE Money Bank, a.s. nesoucí název Bank klient za cenu 489 Kč měsíčně. Tento produkt sice vyzněl jako druhý nejdraţší, co se týče porovnání s konkurencí, avšak se podle mého názoru jeví jako nejkvalitnější s tím, ţe poskytuje nejvíce sluţeb právě v rámci programu Bank klient a to stále za rozumnou cenu. Bank klient by krom časové úspory přineslo společnosti KUBO také úsporu finanční a to ve výši 2461 Kč. GE Money Bank, a.s. má s internetovým bankovnictvím letité zkušenosti a několikrát bylo jejich internetové bankovnictví vyhlášeno internetovým bankovnictvím roku v rámci ČR. Kromě klasických sluţeb by sluţba Bank klient také automaticky převáděla data do účetního systému firmy KUBO a umoţnila správu sluţby Cash Direct, pokud by byla majitelem vybrána jako nejvhodnější sluţbou pro svoz hotovosti.

59

Závěr Práce obsahuje dvě základní části, tedy část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se zaměřil na rozbor bankovního systému a na jednotlivé bankovní produkty, které jsem se snaţil co nejsrozumitelněji vyloţit prostřednictvím literatury a internetových zdrojů. Dále jsem se v této práci zabýval podnikatelskými účty, provozními úvěry, kreditními kartami, svozem hotovosti a internetovým bankovnictvím. Porovnávány byly peněţní instituce, jeţ se nacházejí na území města Děčína - GE Money Bank, Raiffeisenbank, Komerční banka, Česká spořitelna a UniCredit Bank. V praktické části jsem se zaměřil na analyzování hospodaření společnosti KUBO. Dále na výběr toho nejvhodnějšího podnikatelského účtu, nejvhodnějšího provozního úvěru a kontokorentního úvěru, nejvhodnější kreditní karty, nejvhodnější sluţby pro svoz hotovosti a nevhodnějšího typu internetového bankovnictví pro firmu KUBO, která sídlí v Děčíně a zabývá se výrobou, distribucí a prodejem lahůdkářských, cukrářských a pekařských výrobků, pohostinstvím a dárkovou sluţbou. Cílem této absolventské práce byla analýza hospodaření společnosti KUBO a návrh optimalizace vyuţití bankovních produktů, zejména úvěrových. Došlo k vyhodnocení a doporučení jednotlivých produktů společnosti KUBO. V následující tabulce jsou subjektivně obodovány bankovní produkty (0-10). Body jsou přiřazeny na základě toho, co je podle mého názoru v současné době pro podnikatele, respektive majitele, nejefektivnější, nejdůleţitější a nejvýhodnější. Jelikoţ firma KUBO v současné době nevykazuje ztrátu a pohybuje se pouze v kladných číslech, tedy generuje zisk a nepotřebuje ţádnou finanční pomoc v podobě provozních popřípadě kontokorentních úvěrů, je právě těmto produktům přiřazováno pro současnost niţší bodové ohodnocení. Čím vyšší je bodové ohodnocení, tím více je daný bankovní produkt pro podnikatele potřebný například z důvodu sniţování nákladů apod., a proto by měl být daný produkt vyuţíván. 60

Podnikatelský účet 8 Kreditní karta pro podnikatele 7 Provozní úvěr 5 Kontokorentní úvěr 6 Svoz hotovosti 10 Internetové bankovnictví 9

Zřízení nového, aktualizovaného, podnikatelského účtu, kreditní karty, sluţby na svoz hotovosti a zavedení internetového bankovnictví je podle mého názoru v souvislosti se společností KUBO takříkajíc na pořadu dne. Po analyzování bankovních produktů prostřednictvím této práce jsem došel k závěru, ţe společnost GE Money Bank je v současné době pro firmu tím nejlepší řešením, co se bankovních produktů týče. V případě, ţe by vedení společnosti KUBO uvaţovalo o zavedení několika sluţeb zároveň, přičemţ všeobecně je mnohem lepší vyuţívat sluţeb pouze jedné banky, bude GE Money Bank tím správným krokem. Prostřednictvím GE Money Bank je moţné získat nejvhodnější podnikatelský účet nesoucí název Genius Business. Tento účet poskytuje komplexní sluţby pro správu financí, patří k nejlevnějším na trhu v rámci regionu Děčín, poskytuje úročení 0,10% p.a., coţ je v porovnání s konkurencí nejvíce. Společnost dále nabízí nejlukrativnější provozní úvěr. Při čerpání částky ve výši 500 000 Kč by byl tento úvěr přeplacen o 41 531, coţ je v porovnání s konkurencí sumarizace nejniţší. Měsíční splátky by v případě tohoto úvěru činily 22 499 Kč, při celkové splatnosti 24 měsíců s poplatkem za vedení účtu ve výši 200 Kč. Sluţba Bank klient z portfolia GE Money Bank je také tou nejvýhodnější sluţbou, co se nákladů i poskytovaných sluţeb v rámci internetového bankovnictví týče. Vhodné, výhodné podnikatelské kreditní karty a sluţby spojené se svozem hotovosti má také GE Money Bank ve svém portfoliu. Byť se tyto dva bankovní produkty zpočátku nejeví jako nejvýhodnější, nejvýhodnějšími mohou být, a to v případě, ţe bude několik nových sluţeb pro společnost KUBO vyjednáno právě v GE Money Bank.

61

Pokud se tedy společnost KUBO rozhodne, ţe si například zřídí podnikatelský účet, internetové bankovnictví a sluţbu na svoz hotovosti právě v GE Money Bank, budou pro jednotlivé sluţby vyjednány ještě lepší podmínky, neţli v tom případě, kdyby si firma KUBO jednotlivé bankovní produkty zřídila například ve 3 různých bankách. Coţ by bylo podle mého názoru nesmyslné. GE Money Bank je se svými bankovními sluţbami, podle mého názoru, nejvýhodnější bankovní institucí, kterou bych firmě KUBO v rámci dalšího firemního rozvoje doporučil.

62

Použité zdroje Literatura 1) DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. ISBN 80-7201-515-3 2) REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 1998. ISBN 80-85943-49-2 3) ULRICH, Milan. Bankovnictví. 1. vyd. Praha:CREDIT, 2001. ISBN 80-213-0815-1 Internet https://www.gemoney.cz/lide http://www.finance.cz/ http://www.zlatakoruna.info/ http://www.unicreditbank.cz/ http://www.penize.cz/ http://www.cnb.cz/cs/index.html http://www.rb.cz/ http://www.mesec.cz/ http://www.businessinfo.cz/ http://www.kb.cz/ http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance-d00013163 http://firmy.finance.cz/

63

Seznam použitých grafů, obrázků, tabulek a příloh Graf 1 - Celkové náklady .................................................................................................... 42 Graf 2 - Sluţba svoz hotovosti ............................................................................................ 45 Graf 3 - Výše přeplacení...................................................................................................... 48 Graf 4 - Provozní úvěr ......................................................................................................... 48 Graf 5 - Náklady .................................................................................................................. 56 Graf 6 - Náklady .................................................................................................................. 59 Obrázek 1 - Typy bankovních úvěrů ................................................................................... 25 Obrázek 2 - Struktura firmy ................................................................................................ 34 Tabulka 1 - Podmínky vedení účtu ...................................................................................... 40 Tabulka 2 - Náklady ............................................................................................................ 41 Tabulka 3 - Provozní úvěry ................................................................................................. 47 Tabulka 4 - Porovnání úvěrů ............................................................................................... 50 Tabulka 5 - Kreditní karty ................................................................................................... 51 Tabulka 6 - Internetové bankovnictví.................................................................................. 56 Tabulka 7 - Modelový příklad ............................................................................................. 58 Příloha 1 - Umořovací plán úvěru ....................................................................................... 65 Příloha 2 - Rozvaha ............................................................................................................. 66 Příloha 3 - Výkaz zisku a ztráty........................................................................................... 68 Příloha 4 - Finanční ukazatele ............................................................................................. 69

64

Přílohy Příloha 1 Umořovací plán úvěru, vlastní zdroj

Celková suma vypůjčených peněz: 500 000 Kč Úrok p. a.: 7,50% Doba splácení: 24 měsíců Celková suma peněz na splacení úvěru: 541 531 Kč Celková suma zaplacených úroků 41 531 Kč

65

Příloha 2 Rozvaha, zdroj KUBO Rozvaha (tis. ) Typ účetních výkazů

AKTIVA CELKEM

10 909

14 066

12 933

0

0

0

465

4 212

1 386

0

0

0

Ocenitelná práva

0

0

0

Goodwill

0

0

0

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

465

4 212

1 386

0

0

0

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek z toho

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek v tom

Pozemky Stavby

0

0

0

465

4 212

1 386

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

0

0

0

Ostatní

0

0

0

0

0

0

10 423

9 489

11 254

3 940

1 274

2 084

3840

1243

2028

100

31

56

Výrobky

0

0

0

Zboţí

0

0

0

Samost.movité věci a soubory movitých věcí

B.III. Dlouhodobý finanční majetek C.

Oběžná aktiva

C.I.

Zásoby v tom

Materiál Nedokončená výroba a polotovary

Ostatní C.II.

Dlouhodobé pohledávky v tom

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za spřízněnými osobami Odloţená daňová pohledávka Ostatní

C.III. Krátkodobé pohledávky v tom

Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za spřízněnými osobami Pohledávky za státem Ostatní

C.IV. Krátkodobý finanční majetek D.I.

31.12. 31.12. 31.12. 2011 2012 2013 Auditovaná Auditovaná Předběž ná

Časové rozlišení

66

0

0

0

705

0

0

0

0

0

705

0

0

0

0

0

0

0

0

3 482

5 774

4 819

3 295

4 710

4 667

0

728

0

187

336

152

0

0

0

395

441

2 206

21

365

293

PASIVA CELKEM

10 909

14 066

12 933

A.

Vlastní kapitál

2 504

4 589

4 228

A.I.

Základní kapitál

200

200

200

A.II.

Kapitálové fondy

0

1 000

1 000

20

20

20

1 415

2 284

3 369

869

1 085

-361

8 325

9 269

8 651

0

0

11

0

0

0

0

0

0

Závazky z obchodních vztahů

0

0

0

Závazky ke spřízněným osobám Odloţený daňový závazek

0 0

0 0

0 0

A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ost. fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V.

Výsledek hospodaření běţného účetního období (+/-)

B.

Cizí zdroje

B.I.

Rezervy z toho

B.II.

Krátkodobé rezervy

Dlouhodobé závazky v tom

Ostatní B.III. Krátkodobé závazky v tom

Závazky z obchodních vztahů Závazky ke spřízněným osobám Závazky k zaměstnancům Závazky ke státu Ostatní

B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci v tom

C.I.

0

0

0

6 424

6 606

6 495

5 449

5 931

5 815

259

47

245

54

56

68

661

569

367

1

3

0

0

0

0

Bankovní úvěry dlouhodobé

0

0

0

Krátkodobé úvěry a výpomoci

0

0

0

80

208

54

Časové rozlišení

67

Příloha 3 Výkaz zisku a ztráty, zdroj KUBO Výkaz zisku a ztráty (tis. ) Typ účetních výkazů I.

Trţby za prodej zboţí A. Náklady vynaloţené na prodané zboţí + Obchodní marže II. Výkony v tom Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace B. Výkonová spotřeba + Přidaná hodnota C. Osobní náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehm. a hmot.majetku III. Trţby z prodeje dlouh.majetku a materiálu F. Zůstatková cena prodaného dl.majetku a materiálu G. Změna rezerv a OP v pr.obl. a kompl.nákl.příšt.obd. IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů * Provozní výsledek hospodaření VI. Trţby z prodeje cenných papírů a podílů J. Prodané cenné papíry a podíly VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opr.pol. ve finanční oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmů za běţnou činnost z toho odloţená ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti z toho odloţená * Mimořádný výsledek hospodaření T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům ***

Výsledek hospodaření za účetní období

68

31.12.2011 Auditovaná

31.12.2012 Auditovaná

31.12.2013 Předběžná

21 568 17 008 4 560 4 602 4 602 0 0 5 121 4 041 2 495 20 294 195 0 0 0 52 0 0 1 375 0 0 0 0 0 0 0 0 13 50 228 336 0 0 -145 361 0 869 0 0 0 0 0 0

19 649 16 814 2 835 8 257 8 257 0 0 7 549 3 543 2 074 14 376 95 118 0 854 648 0 0 1 262 0 0 0 0 0 0 0 0 26 85 309 366 0 0 -116 61 0 1 085 0 0 0 0 0 0

12 698 10 754 1 944 6 178 6 178 0 0 5 976 2 146 2 101 16 1 451 2 627 1 468 0 11 46 0 0 -298 0 0 0 0 0 0 0 0 32 109 479 465 0 0 -63 0 0 -361 0 0 0 0 0 0

869

1 085

-361

Příloha 4 Finanční ukazatele, zdroj KUBO Finanční ukazatele Typ účetních výkazů

Délka období ve dnech

31.12.2011

31.12.2012

31.12.2013

Auditovaná

Auditovaná

Předběžná

366

365

365

26 170

27 906

18 876

N/A

6,63%

-32,36%

Obchodní marţe

21,14%

14,43%

15,31%

Marţe přidané hodnoty

Výkazy jsou správně vyplněny Rentabilita Výše trţeb Meziroční změna trţeb

16,07%

15,22%

16,54%

B

Marže běžného cash flow

3,67%

5,16%

-0,34%

C

Marže hrubého běžného CF

5,82%

5,45%

5,77%

C

Rentabilita tržeb

5,25%

4,52%

-1,58%

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

34,61%

23,64%

-8,54%

Rentabilita aktiv

11,24%

8,15%

-2,79%

Celková likvidita

B+C Likvidita B+C

149,74%

103,98%

148,15%

Běžná likvidita

80,26%

70,02%

75,40%

Podíl pohledávek nad 30 dní PLS

10,05%

7,28%

34,50%

Podíl závazků po lhůtě splatnosti

0,68%

14,96%

39,12%

Doba obratu zásob z tržeb

55,1

16,7

40,3

C

Doba inkasa pohledávek z obchodních vztahů

46,1

61,6

90,2

B

Doba inkasa pohledávek z OV po odečtení záloh

46,0

60,7

80,7

Doba splatnosti závazků z OV po odečtení záloh

74,7

78,7

104,0

Doba splatnosti závazků z obch.vztahů z tržeb

76,2

77,6

112,4

11

-10

5

C

B+C

C

Délka peněţního cyklu Finanční struktura C

Upravený vlastní kapitál (TNW)

2 504

4 589

4 228

C

Podíl upraveného vlastního kapitálu

22,95%

32,62%

32,69%

Podíl uprav.vlast.kapitálu vč. leas.závazků

21,15%

30,97%

31,06%

Podíl vlastního kapitálu vč. závazků v ESS

25,33%

32,96%

34,59%

Finanční zadluţenost dlouhodobá

75,92%

16,34%

37,37%

113,06%

74,37%

66,82%

B

Finanční zadluţenost

69

Dluhová služba Volné cash flow

N/A

-1 502

-394

Doba splatnosti finančního dluhu (roky)

2,0

1,8

-31,1

Doba splatnosti dlouh.finanč.dluhu (roky)

2,0

0,0

-13,0

1,1

1,6

1,9

8,8

9,1

-2,3

25,6

14,5

-2,3

Krytí úroků z běţného cash flow

27,6

19,2

0,4

Krytí úroků, leas.nákl. a nájemného z běţného CF

27,6

19,2

0,4

C Doba splatnosti finančního dluhu z EBITDA Krytí finančních nákladů C Krytí úroků

70

Návrh optimalizace úvěrových produktů pro konkrétní firmu

Recommend Documents