Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Návrh nové cyklostezky a jejího financování v Třebíči a jejím okolí Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jan Hodač
Pavla Štěpničková
Brno 2013
Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce panu Mgr. Janu Hodačovi za jeho odborné vedení, připomínky a cenné rady. Ráda bych také chtěla poděkovat
panu
Mgr.
Bedřichu
Mozorovi
a Ing.
Lukášovi
Černému
za poskytnuté informace a zdroje potřebné k vypracování této bakalářské práce. Dále bych poděkovala rodině, která při mě po celou dobu stála, podporovala mě a pomáhala mi.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návrh nové cyklostezky a jejího
financování v Třebíči a jejím okolí vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jana Hodače za použití zdrojů uvedených v seznamu literatury.
V Brně dne 25. dubna 2013
__________________
Abstract Pavla Štěpničková. Design and financing of a new bicycle path in Třebíč and its surroundings. Bachelor thesis. Brno, 2013. The bachelor thesis is focused on design and financing of a new bicycle path in Třebíč and its surroundings. The first part deals with the explanation of important concepts for the practical part. In the second part of the thesis deals with the design and budget of cycling route in Třebíč. In the thesis will propose possible options for funding bike trails that could be supported by financial resources from the EU funds. Keywords Bicycle touring, routes for cyclists, project, grants, EU Funds, budget, financing.
Abstrakt Pavla Štěpničková. Návrh nové cyklostezky a jejího financování v Třebíči a jejím okolí. Bakalářská práce. V Brně, 2013. Bakalářská práce je zaměřena na návrh nové cyklostezky a jejího financování v Třebíči a jejím okolí. V první části se zabývá vysvětlením důležitých pojmů pro praktickou část. V druhé části se práce zabývá návrhem cyklostezky a rozpočtem cyklostezky v Třebíči. V práci budou navrženy možné varianty financování cyklostezky, jejíž realizace by mohla být podpořena peněžními prostředky Fondů EU. Klíčová slova Cykloturistika, trasy pro cyklisty, projekt, dotace, fondy Evropské unie, rozpočet cyklostezky, financování.
Obsah
9
Obsah 1
Úvod
19
2
Cíl práce a metodika
21
3
4
2.1
Cíl práce ................................................................................................... 21
2.2
Metodika .................................................................................................. 21
Cykloturistika a trasy pro cyklisty
23
3.1
Cykloturistika .......................................................................................... 23
3.2
Cyklotrasy ............................................................................................... 23
3.3
Cyklostezky ............................................................................................. 23
3.4
Cykloturistické trasy ............................................................................... 24
3.5
Druhy cyklistických tras ......................................................................... 24
3.5.1
Místní .............................................................................................. 24
3.5.2
Regionální ....................................................................................... 25
3.5.3
Dálkové (nadregionální) ................................................................. 25
Projekt
27
4.1
Definice projektu .................................................................................... 27
4.2
Typy projektů .......................................................................................... 27
4.2.1
Investiční ......................................................................................... 27
4.2.2
Neinvestiční .................................................................................... 28
4.2.3
Projekty podle složitosti:................................................................. 30
4.2.4
Projekty podle aplikačních oblastí .................................................. 30
4.2.5
Projekty podle výsledku .................................................................. 30
4.2.6
Projekty podle toho, zda jsou určeny pro vnější či vnitřní potřebu 30
4.3
Projektový záměr .................................................................................... 30
4.4
Projektový cyklus ..................................................................................... 31
4.5
Rozpočet projektu ................................................................................... 34
4.5.1
Definice rozpočtu projektu ............................................................. 34
4.5.2
Náklady projektu............................................................................. 34
10
5
Obsah
Dotace 5.1
Pojem dotace ........................................................................................... 37
5.2
Běžné a kapitálové dotace ....................................................................... 37
5.2.1
Běžné dotace .................................................................................... 37
5.2.2
Kapitálové dotace............................................................................. 37
5.3
Účelové a neúčelové dotace .................................................................... 38
5.3.1
Účelové dotace ................................................................................ 38
5.3.2
Neúčelové dotace ............................................................................ 38
5.4
Nárokové a nenárokové dotace ...............................................................39
5.4.1
Nárokové dotace ..............................................................................39
5.4.2
Nenárokové dotace ..........................................................................39
5.5
6
37
Další druhy dotací................................................................................... 40
5.5.1
Podle poskytovatele ........................................................................ 40
5.5.2
Podle způsobu čerpání ..................................................................... 41
Fondy Evropské unie 6.1
43
Strukturální fondy ...................................................................................43
6.1.1
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) .................................43
6.1.2
Evropský sociální fond (ESF) ......................................................... 44
6.2
Fond soudržnosti (Kohezní fond) .......................................................... 44
6.3
Evropský fond solidarity ........................................................................ 44
7
Popis Třebíče a okolí
45
8
Návrh nové cyklostezky
47
9
Situační analýza
51
9.1
Vnitřní prostředí ...................................................................................... 51
9.2
Vnější prostředí ....................................................................................... 52
10 Rozpočet cyklostezky
55
11
59
Financování cyklostezky
11.1 Spolufinancování EU ............................................................................... 59 11.2 Spolufinancování SFDI .......................................................................... 60 11.3 Další možnosti spolufinancování ............................................................ 61
Obsah
11
12 Závěr
63
13 Literatura
65
A
Výkresová dokumentace I
71
B
Výkresová dokumentace II
73
Seznam obrázků
13
Seznam obrázků Obr. 1
Rozdíly mezi projekty
29
Obr. 2
Projektový cyklus
31
Obr. 3
Třebíč a okolí – Cyklotrasy a cyklostezky
45
Obr. 4
Cyklostezka Podzámecká Niva-Polanka-Poušov
47
Seznam tabulek
15
Seznam tabulek Tab. 1
Parcely
48
Tab. 2
Vnitřní prostředí
51
Tab. 3
Vnější prostředí
52
Tab. 4
Uznatelné náklady cyklostezky
55
Tab. 5
Neuznatelné náklady cyklostezky
56
Tab. 6
Spolufinancování z 85% z EU
60
Tab. 7
Spolufinancování ze SFDI
61
Seznam zkratek
17
Seznam zkratek DPH
Daň z přidané hodnoty
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evtropská unie
FS
Fond soudržnosti
ČR
Česká republika
HDP
Hrubý domací produkt
SF
Strukturální fondy
UNESCO
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
ÚSC
Územní samosprávní celky
KČT
Klub českých turistů
JTR
Jihlava-Třebíč-Raabs
NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek
ROP
Regionální operační program
ZPF
Zemědělský půdní fond
SFDI
Státní fond dopravní infrastruktury
Úvod
19
1 Úvod Česká republika se 1. 5. 2004 stala jedním z členských států Evropské unie. Spolu s ostatními členy EU odvádí pravidelné finanční prostředky ve výši zhruba 40 miliard Kč ročně1 (1) do společného rozpočtu Evropské unie. Díky tomu může naše republika využívat výhody členských států. Jednou z výhod, které plynou z členství v unii, je čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů.2 Čerpáním těchto finančních prostředků, a jejich využitím pro financování návrhu a realizace nové cyklostezky z Třebíče do okolí, se budu zabývat v této bakalářské práci. Cyklostezky se při současné vzrůstající oblíbenosti rekreační cyklistiky stávají nezbytnou součástí aktivního odpočinku všech věkových kategorií lidí po celé Evropě.
Bezpečně propojují turisticky zajímavá města i místa
a podporují tak rozvoj turistického ruchu a podnikání v souvisejících odvětvích. Nová cyklostezka by měla také přilákat nové návštěvníky do města Třebíče. Umožnit jim bezpečný příjezd do města, které se díky významu svých historických pamětihodností zařadilo do seznamu světového dědictví kulturních a přírodních památek UNESCO. Možností využití finančních prostředků, plynoucích z fondů EU, se otevírá Třebíči jedinečná příležitost financování nového projektu a zároveň také představuje záruku, že tento projekt nebude "smeten ze stolu " hned ve svém počátku jen proto, že není dostatek finančních prostředků na jeho realizaci.
Za rok 2010 výdaje do rozpočtu EU byly 37,1 mld Kč, za rok 2011 výdaje do rozpočtu EU byly 41,7 mld. Kč a za rok 2012 činily 39,8 mld. Kč. 2 Pro rozvoj cyklostezek přispívá Evropský fond pro regionální rozvoj (2), z Regionálních operačních programů s celkovou přidělenou částkou pro ČR pro období 2007 – 2013 je 4,66 miliard EU (3). 1
Cíl práce a metodika
21
2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vypracovat studii, která se bude zabývat financováním této cyklostezky, která povede z centra Třebíče do blízkého okolí, kvůli větší bezpečnosti cyklistů, a návrhem co nejekonomičtější varianty financování, které by mohlo být podpořeno finančními zdroji z fondů Evropské unie. Tuto studii může využít město Třebíč při budování této cyklostezky.
2.2 Metodika Práce je rozdělena na dvě části, rešerši literatury a praktickou část. V rešerši literatury je použita metoda kritické analýzy, na základě které jsou vysvětleny pojmy, které budou využity v praktické části této bakalářské práce. V úvodu praktické části práce bude popsána současná situace cyklostezek v Třebíči a jejím okolí a následně bude popsána nová cyklostezka. V další části jsou zjištěny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby nové cyklostezky, které budou zjištěny SWOT analýzy. Na základě zjištěných cen stavebních prací potřebných k výstavbě nové cyklostezky bude sestaven předběžný rozpočet. V závěru budou určeny varianty financování a bude vybraná nejpřijatelnější varianta pro město Třebíč.
Cykloturistika a trasy pro cyklisty
23
3 Cykloturistika a trasy pro cyklisty 3.1 Cykloturistika Cykloturistika je považovaná za jednu z nejlákavějších podob aktivního odpočinku a pohybové rekreace. Je to druh sportu, který je nesoutěžní, a k provozování tohoto sportu je zapotřebí pouze jízdní kolo. Lidé mohou cykloturistiku provozovat buď individuálně, nebo kolektivně, v přírodě, ale i ve městech. (4)
3.2 Cyklotrasy Cyklotrasy jsou součástí silnic, drobných místních a účelových komunikací. Tyto trasy jsou značeny podobně jako u motorových vozidel. Používají se tři druhy značení cyklotras – návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Značky jsou umístěny před každou křižovatkou nebo odbočkou stejně jako značení pro motorová vozidla. Značení cyklotras je pouze informativní a orientační. Cyklista musí na cyklotrasách dbát všech ustanovení a nesmí využívat žádné z výhod. (5)
3.3 Cyklostezky Na rozdíl od cyklotras jsou pro cyklostezky přesně vymezené prostory pro pohyb cyklistů, které jsou vymezeny vodorovným a svislým značením, což pro uživatele cyklostezek znamená, že musí respektovat a dodržovat pevně stanovená pravidla. Cyklostezka má jasně označená na svém začátku a na konci. Stezky jsou určeny nejen pro cyklisty, ale také pro uživatele kolečkových bruslí a lyží. Pokud cyklostezka vede podél silniční komunikace, je cyklista povinen využívat cyklostezku. Cyklostezku mohou využívat i chodci, jestliže je cyklostezka spojena s trasou pro chodce. Povrch cyklostezky je zpravidla zpevněn buď asfaltem, nebo dlažbou a její minimální šířka by měla být dva metry. (5)
24
Cykloturistika a trasy pro cyklisty
3.4 Cykloturistické trasy Cykloturistické trasy směřují ze silnice pro motorová vozidla do přírody a terénu, který vede přes horší lesní nebo polní cesty a měli by být určeny převážně pro vyznavače horských kol. Cykloturistické trasy jsou značeny pásovými značkami, které jsou složeny ze tří barevných pruhů. Krajní pásy jsou žluté barvy a prostřední pás může být modrý, červený, zelený nebo bílý. Tyto pásové značky jsou doplněny o směrovky, které mají žlutý podklad. Dva řádky textu a v záhlaví je uvedeno o jakou cyklotrasu se jedná. (5)
3.5 Druhy cyklistických tras Cyklistické trasy rozdělujeme podle toho, o jaké trasování se jedná, jaká je geografická poloha cyklotrasy a také podle převažující cyklistické dopravy. Cyklistické trasy se dělí na: 3.5.1
Místní
Místní cyklistické trasy jsou především využívány pro každodenní cyklistiku v obci a pro navázání cesty na regionální trasy. Ty dále dělíme na: 1.
Základní Za základní místní cyklistické trasy považujeme ty trasy, které spojují ve městě významné cíle pro cyklistickou dopravu. Vytváří tak základ pro síť cyklistických tras města.
2.
Doplňkové Tyto trasy spojují méně důležité cíle trasy přímo, nebo nepřímo, prostřednictvím propojení sítě základních cyklistických tras.
Cykloturistika a trasy pro cyklisty
3.5.2
25
Regionální
Regionální trasy jsou charakteristické tím, že spojují místa, která leží mimo obec. Pro jejich fungování je velice důležitá návaznost na síť místních cyklistických tras. Regionální trasy můžeme rozdělit na: 1. Dopravní (k běžné každodenní cyklistice) 2. 3.5.3
Rekreační (pro cyklistiku rekreační) Dálkové (nadregionální)
Nadregionální cyklistické trasy spojují vzdálené cíle (např.: Praha – Vídeň). Trasy v první řadě slouží pro rekreaci, zejména o prázdninách. Tomu je podřízeno vedení tras, nabídka atraktivních cílů a pestrost vybavení v průběhu trasy (ubytování, stravování, servisní služby a mapy). Pokud dálková trasa vede před obec, měli by být využívány místní cyklistické trasy. (5)
Projekt
27
4 Projekt 4.1 Definice projektu Projekt představuje jedinečný soubor koordinovaných činností, s definovanými počátečními a koncovými body, realizovaný jednotlivcem nebo organizací za účelem dosáhnutí určitých cílů v rámci vymezeného časového rozvrhu, výkonných parametrů a nákladů. Současná ekonomická realita rozšiřuje definici projektu o pojem získané hodnoty („earned value“), které jsou při správném vymezení v plánování projektu a v průběhu řešení jeho realizace důležitými úkoly předloženými před manažery projektu a jejich týmy. (6) Projekt je souborem aktivit, které mají velký počet typických rysů, ke kterým patří: • Projekt je časově omezen. • Zdroje na realizaci projektu jsou vyčerpatelné. • Směřuje k dosažení stanovených cílů. • Projekt prochází množstvím fází a etap. • Projekt má jeden výsledek. • Úspěch projektu není při zahájení zřetelný (7).
4.2 Typy projektů Projekty můžeme rozlišit na dva typy, a to na investiční a neinvestiční projekty. 4.2.1
Investiční
Investiční projekty, nebo také tvrdé projekty, jsou primárně orientované na pořízení investičního majetku dále sloužící jako prostředek naplňování cílů a realizaci výstupů. Tyto projekty můžeme také nazývat infrastrukturální.
28
Projekt
Za příklad si můžeme uvést rekonstrukci učebny střední školy (infrastruktura pro vzdělání) nebo výstavba hotelu v oblasti, která je turisticky atraktivní (infrastruktur pro rozvoj regionálního rozvoje). Smyslem investičních projektů není pouhá realizace stavby nebo rekonstrukce, ale také pořízení prostředku k provozování i jiných veřejně prospěšných aktivit. (rekonstrukce učebny střední školy – vyšší úroveň vzdělanosti, výstavba nového hotelu – volná pracovní místa v cestovním ruchu a zvýšení příjmů a úrovně regionu, ve kterém se nový hotel nachází) U investičních projektů se výstupy (efekty) realizace projektu projeví až po ukončení průběhu projektu (v době trvání realizace projektu je budován nový hotel, ale nová pracovní místa mohou vzniknout až po dokončení stavby a kolaudaci). U těchto projektů dále kontrolujeme (monitorujeme), zda v prvotní fázi projektu žadatel plní výstupy, ke kterým se zavázal ve smlouvě o poskytnutí dotace. Dalším příkladem investičního projektu je výstavba nové cyklostezky (8) Přínosů cyklostezek je hned několik. Mezi ně můžeme zařadit: zlepšení životního prostředí, zvýšení bezpečnosti cyklistů a méně dopravních nehod (9), zkvalitnění turistické infrastruktury, vytvoření prostoru pro rekreaci a sport a také poznávací funkce (zvýšení povědomí o kulturních a historických atrakcích) (10). Jako příklady investičních projektů si můžeme uvést cyklostezku Oslavany-Ivančice(10),
cyklostezku
Bezpráví-Choceň,
která
je
považována
v Pardubickém kraji za nejefektivnější investiční projekt (11) a cyklostezky Ostrava – Beskydy, jejíž úsek Vratimov – Sviadnov je Svazem obcí Region Slezská brána považována za největší investiční projekt ve své historii. (12) 4.2.2
Neinvestiční
Neinvestiční projekty, jinak zvané měkké projekty, jsou spíše zaměřeny na podporu realizace činností, u kterých je pořízení majetku velice omezeno a je pouze podpůrnou záležitostí. Do neinvestičních projektů patří rozmanité činnosti realizované v oblasti vzdělání nebo sociálních služeb, propagace regionu, například zvýšení atraktivi-
Projekt
29
ty oblasti cestovního ruchu (13). Takovým neinvestičním projektem by mohl být doprovodný projekt k projektu výstavby nové cyklostezky. Příkladem je cyklostezka vedoucí podél Ohře (Cyklostezka vedoucí z Německa až do Ústeckého kraje před Cheb, Kynšperk nad Ohří, Sokolov, Karlovy Vary, Velichov a Okounov). Tato cyklostezka byla vybavena informačními tabulemi, které informují cyklisty o kulturních a historických zajímavostech, které se v dané oblasti cyklostezky nacházejí. (14) Dalším příkladem je cyklostezka mezi Poděbrady a obcí Pátek. Zde byly na cyklostezce vybudovány informační tabule, na kterých se dozvíte, jak se v přírodě máme chovat, co v této oblasti kvete nebo žije, dokonce i jak se postarat o zraněného živočicha žijícího volně v přírodě. (15) U projektů neinvestičních se výstupy projektů projeví během průběhu projektu (po dobu jeho trvání). (16)
Obr. 1
Rozdíly mezi projekty
Zdroj: MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2009. s. 60-61
Projekty můžeme rozdělit podle různých kritérií do jednotlivých skupin. Takovou skupinou dělení projektů může být rozdělení podle složitosti, podle výsledku projektu, aplikačních oblastí, nebo zda jsou určeny pro vnitřní nebo vnější potřebu.
30
Projekt
4.2.3
Projekty podle složitosti:
• komplexní (dlouhodobé, mnoho fází a činností, značné množství zdrojů), • speciální (střednědobé, nižší rozsah, přechodné zdroje), • jednoduché (krátkodobé, malý rozsah, malý počet zdrojů). 4.2.4
Projekty podle aplikačních oblastí
• nová firma, • nová technologie, • nový informační systém, • nový produkt. 4.2.5
Projekty podle výsledku
• budovy, • zařízení, • události. 4.2.6
Projekty podle toho, zda jsou určeny pro vnější či vnitřní potřebu
• vnější – typ produkčního systému pro neopakované vytváření produktu, který je určen pro zákazníka mimo vlastní firmu, • vnitřní – pro zlepšování produktu a procesu ve vlastní firmě (7).
4.3 Projektový záměr Projektový
záměr
je
představa
o projektu,
který
chceme
realizovat.
V projektovém záměru by měly být uvedeny cíle projektu, zdroje finančních prostředků, jak bude projekt realizován, předpokládané výstupy a především časový harmonogram aktivit realizace projektu. (17)
Projekt
31
4.4 Projektový cyklus Abychom zvýšili úspěch při přípravě projektového záměru a přesvědčili se o jeho vhodnosti, patřičné formě a obsahu s cílem dosažení stanovených cílů, musíme se během průběhu plánování a řízení držet striktně daného strukturovaného programu. Nástroj, který nám může být nápomocný, definující primární činnosti, které se uskuteční během přípravy a řízení projektu, je tzv. projektový cyklus.(16) Obr. 2
Projektový cyklus
Zdroj: MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, s. 66
1.
Identifikace a formulace záměru Identifikace a formulace záměru zahrnuje prvotní myšlenku a její předběžný přehled. Předcházet by měla analýza současného stavu s ohledem na region, ve kterém bude projekt uskutečněn a specifika, jež se týkají dané problematiky. Také by mělo být zváženo, zda by projektový záměr nemohl čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie.
32
Projekt
V této fázi projektového cyklu je vhodné poradit se ohledně záměru projektu s kompetitivním orgánem, a pokud toto není možné tak alespoň s osobami, které mají předešlé zkušenosti v této oblasti. Jestliže je projektový záměr shledáván slučitelný s existujícím operačním programem, může dále pracovat. Výsledky první fáze identifikace se stávají vstupy do druhé fáze, přípravné fáze. 2.
Příprava projektu a jeho formulace V této fázi je návrh záměru projektu důkladně rozpracován společně s finanční a institucionální analýzou a možnými dopady na životní prostředí. Zde se znovu přehodnocují plány projektu, jeho cíle a určí se management projektu a jeho účastníci. Plánování projektu v sobě zahrnuje posouzení rozsahu projektu, jeho rozpočtu, aktivit, které budou jeho součástí, navrhnout časový harmonogram, rozpracovat jeho oblasti a vzít v úvahu všechna jeho rizika. Ve fázi přípravy se zpravidla objevuje nejvíce problémů, zvláště pak konflikty týkající se stanovení priorit projektu. Hlavním významem této fáze je potvrzení proveditelnosti projektu, která byla uvedena již v záměru projektu. Důležité také je uvědomit se, jaké jsou dostupné a potřebné prostředky pro realizaci projektu. Základem pro úspěšný projekt je kvalitní plán, a proto je velmi důležité věnovat fázi přípravy velký zájem a pozornost.
3.
Posouzení a schválení Posouzení projektu provádí jeho zadavatelé již v první fázi identifikace. V této etapě projekt posuzuje řídící orgán, který je příjemcem žádost o dotaci spolu se všemi přílohami. Jeho dalším úkolem je hodnocení a analýza projektu z hlediska věcné a formální přijatelnosti. Zkoumání jsou podrobeny aspekty projektu technické, ekonomické, finanční a sociální. Důležitou součástí je také dokázat odpovědět na kladené otázky týkající se úspěchů implementace a efektivity projektu, jeho přínosu vzhledem
Projekt
33
k regionálním, národním a evropským prioritám a celkové proveditelnosti projektu. Mezi oběma stranami (žadatelem a posuzujícím orgánem) musí probíhat fungující komunikace, která jim umožní vyměňovat si informace, které jsou důležité pro správný průběh realizace projektu, kterými mohou být informace ohledně specifických cílů, výsledků projektu, chybějících zdrojů, lidských a ekonomických kapacit a také informace ohledné dopadů na životní prostředí. 4.
Vyjednávání a financování Financování působí na typ projektu a nástroj strukturální politiky, jenž projekt využívá. Při vyjednávání z hlediska financí se sjednává rozpočet projektu
a podepisuje
se
smlouva
mezi
odpovědným
schvalovatelem
a předkladatelem projektu. V případě, že nejsou shledány žádné překážky, smlouva je podepsána. Součástí rozhodnutí o udělení dotace jsou také podmínky, které příjemce dotace musí při čerpání financí bezpodmínečně dodržovat. Poskytovaná dotace je výhradně účelová, a proto ji lze použít pouze na účel uvedený v rozhodnutí. 5.
Implementace a monitoring Fáze implementace obsahuje skutečnou realizaci projektu. Součástí části projektového cyklu je také monitoring, který určuje, zda realizace projektu nebyla vychýlena od původního plánu. Kontrola průběhu realizace projektu je důležitá zejména proto, že pokud se v průběhu objeví nějaké problémy, co nejrychleji je definovat a vyhledat co nejefektivnější opravný prostředek k odstranění problému. Pokud se vyskytnou nějaké nesrovnalosti, mohou ovlivnit časový harmonogram, rozpočet i probíhající aktivity v průběhu realizace projektu.
34
6.
Projekt
Hodnocení V této části projektového cyklu je hodnocena efektivita a dopady projektu s porovnáním se stanovenými cíly. Zjišťuje se, zda určené cíle byly splněny. Výsledek tohoto hodnocení ovlivňuje další aktivity projektu. Nedostatky a chyby mohou být dále zpracovány a použity jako podklad pro nový projekt. (16)
4.5 Rozpočet projektu 4.5.1
Definice rozpočtu projektu
Rozpočet projektu je soubor předpokládaných uznatelných nákladů (18), které vzniknou v souvislosti s činnostmi projektu (19). Formulář pro rozpočet, který vyplňuje koordinátor projektu, se skládá z rozpočtů jednotlivých partnerů projektu a ze souhrnného rozpočtu. Protože je rozpočet projektu pouze informativní, měl by tento návrh být co nejpřesnější, protože na základě tohoto rozpočtu, podaného v návrhu projektu, se vypočítává částka, jakou přispěje EU prostřednictvím Fondů. Během realizace projektu se může prokázat, že jsou celkové uznatelné náklady vyšší nebo naopak nižší než se původně předpokládalo, a bylo tak uvedeno v rozpočtu projektu. V případě, že budou vyšší, přiznaná částka na podporu toho to projektu z EU navýšena nebude. Pokud by náklady byly nižší, než se předpokládalo, částka poskytnutá z Fondů EU adekvátně snížen. (18) 4.5.2
Náklady projektu
Do rozpočtu jsou zahrnovány pouze uznatelné náklady projektu. Jedná se o náklady, které jsou nevyhnutelné pro realizaci projektu a stanovených cílů, kterých chce projekt dosáhnout. Tyto náklady musí být skutečné a musí být zahrnuty v účetnictví v souladu s účetními zásadami. Rozpočet projektu rozhodně neobsahuje neuznatelné náklady. (18)
Projekt
35
Na rozpočtu cyklostezky na trase Jihlava–Třebíč–Raabs, směr Poušov-Terůvky budou uvedeny příklady uznatelných nákladů, které během realizace projektu cyklistické stezky vznikly Příklady neuznatelných nákladů si uvedeme na rozpočtu cyklostezky Bezpráví–Choceň. Uznatelné: • podklad ze štěrkodrtě, • asfaltový beton, • osazení řady kůlů v rovině a ve svahu do 1:5 se zadusáními betonu (výška kůlů nad zemí do 0,5 m), • BEST-PALISÁDA KADENT betonová přírodní (12x18x60 cm), • dopravní značení, • osazení a montáž svislých dopravních značek (na sloupky, sloupy, konzoly nebo objekty), • informační tabule (20). Neuznatelné: • lavička s přístřeškem, • stojan na kola, • chodník po pěší u cyklostezek, • veřejné osvětlení cyklostezky, • osazení vegetací, • sadové úpravy (21), • úrok z úvěru v době stavby, • DPH z neuznatelných nákladů (22), • náklady spojené s jiným projektem (18). Pokud některé z neuznatelných nákladů vzniknou, musí být vykázány ve finančním plánu projektu a vždy jsou hrazeny ze zdrojů žadatele projektu. (23)
Dotace
37
5 Dotace 5.1
Pojem dotace
Dotacemi jsou nenávratné poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu, krajských rozpočtů, fondů nebo fondů EU. Za poskytnuté dotace neexistuje protiplnění, je to jednostranný transfer. Obce svým rozpočtem nejsou soběstačné, a proto potřebují finanční prostředky (24) na podporu obecných i specifických činností obcí uskutečňovány ve veřejném zájmu, které musí dodržet určité standardy v rámci celého státu bez ohledu rozdíly v příjmech jiných obcí. Poskytování dotací do rozpočtů obcí je projevem přerozdělovacích procesů, které existují v rámci soustavy veřejných rozpočtů. (25)
5.2 Běžné a kapitálové dotace 5.2.1
Běžné dotace
Běžné dotace jsou poskytovány spíše na financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb (jedná se o neinvestiční potřeby) v běžném rozpočtovém období obce. 5.2.2
Kapitálové dotace
Kapitálové na rozdíl od běžných jsou určeny především k financování jednorázových a dlouhodobých potřeb, které se pravidelně neopakují (zde se jedná a investiční potřeby (26))
38
Dotace
5.3 Účelové a neúčelové dotace Dále můžeme dotace rozdělit podle toho účelu, na který jsou poskytnuty. 5.3.1
Účelové dotace
Účelové dotace jsou poskytovány na konkrétní projekt či akci za podmínek, které jsou vymezeny poskytovatelem dotace jeho zásadami dotační politiky (25). Tyto dotace mohou být poskytovány formou jak běžné, tak i kapitálové dotace.(26) 1.
Běžné účelové dotace Finančními prostředky plynoucí z této dotace obce snaží na základě přenesené odpovědnosti zajistit požadovanou kvalitu a rozsah (standardní úroveň) veřejného statku a služeb ze státu. Příkladem může být základní nebo střední vzdělání. Další oblastí pro použití peněžních prostředků z dotací jsou vyrovnání rozdílů v daňové kapacitě či dojde-li k výdajové externalitě.(25)
2.
Kapitálové účelové dotace Zpravidla jsou poskytovány na dočasné potřeby a přispívají na úhradu části výdajů konkrétní investice. Kapitálové účelové investice nejčastěji financují investiční výstavby, které umožní více uspokojovat veřejným sektorem regionální a lokální veřejné statky, které bývají preferované (výstavba školy apod.). Dále poskytují financování investic, které přesahují danou lokalitu (silnice apod.). Tyto dotace také přispívají na realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů. (25)
5.3.2
Neúčelové dotace
Neúčelové dotace nejsou poskytovány na konkrétní účel a nejsou tak vymezeny podmínky pro užití těchto dotací. Obce s nimi mohou zacházet, podle vlastního uvážení, jediným omezením by mohlo být, zda se jedná o běžné nebo kapitálové potřeby obce. Neúčelové dotace mohou být rovněž běžné nebo kapitálové. (25)
Dotace
39
5.4 Nárokové a nenárokové dotace 5.4.1
Nárokové dotace
Nárokové dotace jsou přímo vymezené finanční prostředky určené na chod základních,
státem
stanovených,
zařízení
(hlavně
v oblasti
zdravotnictví
a školství), provoz vybraných služeb a na činnost státní správy v přenesené působnosti. Tyto finance jsou definované zákonnými prostředky a nárok na ně má každá obce, která vykonává příslušné aktivity. Nárokové dotace jsou poskytovány ze státních nebo krajských rozpočtů podle pravomocí v dané oblasti a finanční toky charakterizují finanční vztah mezi rozpočtem obcí a státním rozpočtem. Mezi nárokové dotace můžeme zařadit: • Dotace na sociální dávky. • Dotace pro sbory požární ochrany. • Dotace na školství. • Dotace na vybraná zdravotní zařízení. • Dotace na domovy s pečovatelskou službou a lůžko v zařízení sociální péče. • Dotace vyrovnávací – na rozdíly mezi okresy (24). 5.4.2
Nenárokové dotace
Nenárokové dotace můžeme rozdělit na dvě skupiny. První nenárokové dotace můžeme označit jako rozdíl mezi celkovými přijatými dotacemi a celkový součet finančního vztahu mezi rozpočtem obce a státním rozpočtem. Druhé nenárokové dotace můžeme označit jako součet dotací, které obce získala na základě žádostí o dotace na určité aktivity a projekty. Tyto dotace jsou poskytovány převážně na účelové aktivity nebo projekty a získání dotací je závislé na mnoha faktorech. Výše dotací poukazuje na činnost
40
Dotace
řízení obce i na schopnost obce uskutečnit realizaci projektů na jejich rozvoj.(24)
5.5 Další druhy dotací Dalšími typy dotací mohou být dotace rozdělené podle toho, kdo dotaci poskytuje či podle způsobu, jak jsou dotační prostředky čerpány. 5.5.1
Podle poskytovatele
• Dotace ze státního rozpočtu. Dotace ze státního rozpočtu jsou určeny zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok. Obce na tyto dotace mají nárok a jsou jim poskytovány i v případě, že státní rozpočet není plněn. Dá se říci, že tyto dotace jsou stabilním a předvídatelným příjmem pro obce a kraje na příslušný rozpočtový rok (27). V zákoně o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 jsou určeny dotace a příspěvky obcím v úhrnech po jednotlivých krajích ze státního rozpočtu ve výši 7 429 750 100 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Pro Kraj Vysočinu, ve kterém je město Třebíč, je určená výše dotace 430 928 600 Kč. (28) Ze státního rozpočtu lze obcím poskytnou i mimořádné dotace podle vývoje, jak je rozpočet plněn a podle vzniku potřeby. Mají charakter jak investičních, tak neinvestičních a jsou uvolňovány v průběhu roku. Skladba těchto dotací je každý rok jiná. (27) Stát přispívá na výstavbu cyklistických tras prostřednictvím Státní-
ho fondu dopravní infrastruktury. Tento fond byl zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s účinností k 1. 7. 2000 za účelem rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic, dálnic, železničních tratí a vnitrozemských vodních cest. SFDI také přispívá na výstavbu a údržbu
Dotace
41
cyklistických tras.3 (42) Rozpočet Státního fondu na rok 2013, 2014 i 2015 je určen na 37 miliard Kč. (43) • Dotace z rozpočtu ÚSC. Kraje mohou obcím poskytovat dotace jak v rámci samostatné působnosti prostřednictvím programů vyhlašovaných jednotlivými kraji (na podporu rozvoje cestovního ruchu), tak přerozdělením některých dotací, které kraj získal ze státního rozpočtu. (27) • Dotace od další subjektů (mezinárodní sdružení měst apod.) • Dotace z prostředků EU (strukturální fondy, Kohezní fond). (25) 5.5.2
Podle způsobu čerpání
• Dotace jsou obcím poskytnuty po uzavření smlouvy přímo na jejich bankovní účet. • Dotace jsou poskytovány formou otevření čerpacího limitu u některé banky. Z tohoto účtu jsou obci propláceny jednotlivé faktury (doklady) na účely, na které byla dotace poskytnuta. • Dotační prostředky jsou poskytnuty následně poté, co je projekt ukončen a uveden v život. Obci je proplacen podíl dotace, který je přiznán poskytovatelem dotace. Může se také jednat o možnost, že při podpisu smlouvy je obci poskytnuta část dotace a zbylá část dotace je uvolňována buď v průběhu, nebo až po ukončení realizace projektu. (25)
3
V rozpočtu SFDI je na cyklistické trasy vyhrazeno 150 000 000 Kč (43)
Fondy Evropské unie
43
6 Fondy Evropské unie Fondy EU jsou hlavními nástroji realizace evropské hospodářské politiky a sociální soudržnosti. Prostřednictvím fondů jsou přerozdělovány finanční prostředky stanovené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. (29)
6.1 Strukturální fondy Strukturální fondy (SF) jsou společně s Fondem soudržnosti (Kohezním fondem) nástroje regionální politiky. Regionální politika EU je odrazem principu solidarity v rámci EU, kdy bohatší státy poskytují finanční prostředky na rozvoj chudších států a jejich regionů. Podpora regionální politiky směřuje k členským státům, které nedosahují 75% průměru úrovně HDP Evropské unie na osobu, regiony se sociálními problémy a nepříznivým životním prostředím. Strukturální fondy tedy přispívají chudším nebo jinak znevýhodněným státům nebo regionům (může se jednat o problémové nebo venkovské části města, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony, upadající průmyslové oblasti). (30) 6.1.1
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
Z ERDF jsou podporovány investiční projekty (29), které jsou soustředěné na regionální rozvoj, hodpodářské změny, větší konkurenceschopnost a uzemní spolupráci
uvnitř
EU.
Financovány
jsou
výzkumy,
inovace,
investice
do infrastruktury, ochrana životního prostředí. (16) Mezi tyto projekty bychom mohli zařadit železniční koridory, infrastrukturu, letištní terminály, úpravu koryt řek a zavádění služeb elektronické veřejné správy atd. (29)
44
Fondy Evropské unie
6.1.2
Evropský sociální fond (ESF)
ESF je nejstarší ze všech fondů EU (1957 (32)) a zároveň je hlavním nástrojem sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Tento fond EU by měl podporovat členské státy v posilování hospodářské a sociální soudržnosti, v boji proti diskriminaci, a v podpoře rovnosti a vzdělání. (16) Mezi tyto projekty můžeme zařadit rekvalifikace nezaměstnaných, vzdělávácí programy, programy volnočasových aktivit, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků (31), posílení začlenění potlačováním diskriminace, ulehčení přístupu znevýhodněných osob na trh práce. (16)
6.2 Fond soudržnosti (Kohezní fond) V roce 1993 Maastrichtská smlouva založila FS jako nástroj, který měl pomáhat zemím splnit maastrichtská kritéria pro vstup do Hospodářské a měnové unie (33) a dále poskytuje finanční prostředky k zajištění rozpočtové stability podporovaných států, které vyžaduje Hospodářská a měnová unie. (34) FS podporuje infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) v členských zemích EU, jejichž HND je nižší než 90 % průměru EU. (31)
6.3 Evropský fond solidarity Fond solidarity poskytuje finanční pomoc při velkých přírodních katastrofách. O finanční pomoc může požádat členská země, pokud jsou škody po přírodní katastrofě vyšší než 0,6 % HDP členského státu. Fond poskytuje prostředky i na preventivní opatření proti těmto katastrofám. Pomoc jde nejen členským státům, ale také přistupujícím státům. Rozpočet fondu solidarity činí 1 miliardu eur. (35)
Popis Třebíče a okolí
45
7 Popis Třebíče a okolí Třebíč jako obec patří do kategorie NUTS V (neboli LAU II), spadá do okresu Třebíč (NUTS IV neboli LAU I), kraje Vysočina (NUTS III) ROP Jihovýchod (NUTS II). Česká republika jako celek spadá do kategorie NUTS I. (36) Na níže uvedené mapě cyklotrasy a cyklostezky můžeme vidět síť cyklostezek z Třebíče do okolí. Obr. 3
Třebíč a okolí – Cyklotrasy a cyklostezky
Zdroj:
Visit
Třebíč,
Cyklostezky
na
Třebíčsku.
[online].
Dostupné
z:
http://www.visittrebic.eu/cykloturistika/cyklostezky-na-trebicsku/
Síť cyklostezek, které vedou přes Třebíč do jejího okolí, je poměrně hustá. Jen přes Třebíč vede 20 km cyklostezek, které dále pokračují směrem z Třebíče do okolí. Největší část cyklostezek, které vedou z Třebíče do okolí, nebo pouze prochází Třebíčí, zabírají cyklostezky Klubu českých turistů, které jsou na mapě
46
Popis Třebíče a okolí
vyznačeny světle fialovou barvou. Ve většině případů se shodují s doporučeným okruhem Mikroregionu Třebíčsko, který je vyznačen světle růžovou barvou.(37) Důležitou roli pro Třebíč hraje cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs, která byla spolufinancovaná z ROP NUTS II Jihovýchod a Státního fondu dopravní infrastruktury (38). Na mapce je vyznačena tmavě fialovou barvou. Součástí této cyklotrasy je cyklostezka Svojsíkovo nábřeží – Poušov, která je značena převážně na trase cyklostezky Jihlava-Třebíč-Raabs, která se od ní odděluje na Svojsíkovo nábřeží a pokračuje dále k centru Třebíče. (37)
Návrh nové cyklostezky
47
8 Návrh nové cyklostezky Po nákladné a dlouhodobé rekonstrukci obou nábřeží řeky Jihlavy v centru Třebíče související s budováním protipovodňové bariéry kolem historické židovské čtvrti by chtělo město Třebíč zpřístupnit oba břehy řeky Jihlavy pro cyklisty, bruslaře i ostatní veřejnost, která by využívala cyklostezky na obou březích řeky k cestě z centra města do okolí. (39) Nová cyklostezka by měla být vybudována na levém břehu řeky Jihlavy, z centra Třebíče do místní části Poušov. Měla by vést od Podzámecké Nivy přes Polanku do Poušova. Výstavba cyklostezky bude rozdělena na dvě etapy. V první etapě bude vybudován úsek cesty z Poušova k Polance a ve druhé bude dokončena zbývající část na úseku Polanka-Podzámecká Niva. Na níže uvedené mapě můžeme vidět cyklostezku Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, která je vyznačena oranžovou barvou. (37)
Obr. 4 Zdroj:
Cyklostezka Podzámecká Niva-Polanka-Poušov Město
Třebíč:
Mapy
cyklostezek
v Třebíči
a okolí.
[online].
Dostupné
http://www.trebic.cz/mapy-cyklostezek-v-trebici-a-okoli/ms-8989/p1=9760. Upraveno.
z:
48
Návrh nové cyklostezky
Důvodem k rozdělení výstavby cyklostezky na dvě etapy je nutnost vybudování lávky kolem skály, která zasahuje až do řeky Jihlavy v blízkosti Podzámecké Nivy. Bez této lávky by uživatelé cyklostezky neměli bezpečný průjezd k plaveckému areálu Polanka. Proto je potřeba realizaci druhé etapy cyklostezky projednat s povodím Moravy, do kterého řeka Jihlava spadá a s památkáři, protože Podzámecká Niva tvoří součást Zámeckého parku Třebíč, který patří ke kulturním památkám města a leží ve stejném areálu jako bazilika sv. Prokopa, která je zapsaná do světového kulturního dědictví UNESCO. (39) Vzhledem ke složité situaci, která panuje kolem realizace druhé etapy této cyklostezky, a která by mohla ohrozit stavbu této etapy, se dále budu v této bakalářské práci zabývat pouze úsekem první etapy cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, kterou je úsek Polanka-Poušov . Z výkresové dokumentace první etapy Polanka-Poušov, cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, můžeme vyčíst, že trasa nové cyklostezky povede přes sedm různých pozemků. (40) Tab. 1
Parcely
Číslo parcely 122/1 112/46 122/14 126/1 126/2 132/1 122/5
Majitel Město Třebíč Město Třebíč Soukromý vlastník Město Třebíč Soukromý vlastník Město Třebíč Soukromý vlastník
Způsob ochrany
Výměra [m2]
Zábor [m2]
ZPF4 Žádné
23 745 475
1 003 5
ZPF
10 566
157
Žádné
1 095
891
Žádné
264
2
Žádná
2 629
565
ZPF
10 540
237
Zdroj: Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč, vlastní zpracování
Na portálu Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč, jsem podle parcelních čísel zjišťovala, komu patří pozemky, po kterých by měla 4
ZPF=Zemědělský půdní fond
Návrh nové cyklostezky
49
vést cyklostezka. Zjistila jsem, že ve vlastnictví města Třebíče jsou pouze tři ze sedmi pozemků potřebné k výstavbě nové cyklostezky. Zbylé čtyři parcely jsou v soukromém vlastnictví. (41) Zábor potřebný k výstavbě nové cyklostezky nekoresponduje na žádném z těchto sedmi pozemků s rozlohou celé parcely. V případě výstavby nové cyklostezky by se v těchto sedmi případech jednalo pouze o zábor nezbytných částí pozemků. (40) Dále jsem zjistila na Městském úřadě Třebíč, že jednání s vlastníky těchto pozemků probíhalo více jak před rokem (2011-2012) a dále se nepodnikají žádné další kroky. (39) Část trasy této cyklostezky vede přes pozemky, které jsou součástí ZPF, které jsou chráněny zákonem: Předpis č. 334/1992 Sb. Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu. V této souvislosti bude potřeba počítat s vynětím ze ZPF podle tohoto zákona.
Situační analýza
51
9 Situační analýza 9.1 Vnitřní prostředí V následující tabulce jsou uvedeny silné a slabé stránky, které nově postavená cyklostezka Podzámecká Niva-Polanka-Poušov bude mít. Silné a slabé stránky vychází z prostředí, které by novou cyklostezku obklopovalo a hlavně, jak by cyklostezka byla prospěšná pro město Třebíč a její uživatele. Tab. 2
Vnitřní prostředí
Silné stránky
Slabé stránky
Trasa do centra Třebíče Cyklostezka přírodou, bez aut Kulturní a historické památky v Třebíči Trasa vedoucí k plaveckému areálu Polanka Cyklostezka jak pro cyklisty, tak in line bruslaře
Údržba cyklostezky Znečištění krajiny uživateli cyklostezky
Z uvedených silných a slabých stránek můžeme vidět, že silné stránky nové cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov silně převažují nad stránkami slabými. Z pohledu uživatele cyklostezky žádné slabé stránky nemá. Slabé stránky se spíše budou týkat města kvůli financování údržby cyklostezky. Na odboru komunálních služeb jsem zjistila, že údržbu cyklostezek město zabezpečuje v období od jara do podzimu, 1–2 krát do týdne za 190 Kč/km. (47) Náklady na údržbu nové cyklostezky, ve kterých je obsažena i likvidace odpadu, by byly v rozmezí 5 780 Kč – 11 560 Kč za rok. V rozpočtu města Třebíče je stanovena pro odbor komunálních služeb částka 71 000 000 Kč na rok. (48) Částka na údržbu nové cyklostezky by proto neměla nějak významně narušit rozpočet města. Můžu říci, že nově vybudovaná cyklostezka by měla více kladů než záporů pro uživatele a město Třebíč.
52
Situační analýza
9.2 Vnější prostředí V níže uvedené tabulce jsou uvedeny příležitosti a hrozby, které by mohly velmi výrazně podpořit vybudování, nebo zamítnutí stavby nové cyklostezky. Příležitosti jsou faktory, které by mohlo zvýšit možnosti užívání cyklostezky a hlavně pokud by cyklostezka byla podpořena peněžními prostředky z fondů EU, byla by vyšší pravděpodobnost na její realizaci. Naproti tomu jsou zde faktory, hrozby, které by existenci nové cyklostezky mohly ohrozit. Tab. 3
Vnější prostředí
Příležitosti
Hrozby
Napojení na cyklostezku Jihlava-Třebíč-Raabs Spolufinancování z fondů EU Propojení s cyklostezkou na druhém břehu řeky Jihlavy Možnost napojení na cyklostezky KČT
Nedostatek finančních prostředků města Třebíče na výstavbu cyklostezky Zamítnutí žádosti o dotace Cyklostezka na druhém břehu řeky Jihlavy Zamítnutí stavby 2. etapy cyklostezky
Výše zmíněné faktory, které by mohly podpořit vybudování, nebo zamítnutí stavby cyklostezky jsou v počtu vyvážené. Pokud bychom měli zvážit počet příležitostí a hrozeb, které se týkají výstavby cyklostezky, hrozby převažují. Většina hrozeb, které by stavbě cyklostezce hrozily, by mohly úplně zastavit tento projekt a jeho stavba by nemohla vůbec proběhnout. Pokud by památkáři zamítli stavbu 2. etapy cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, stavba 1. etapy by mohla být realizovaná, byly by zpřístupněné oba břehy řeky Jihlavy, ale stavba by nebyla tak účelná jako celek. Uživatelé by museli využít cyklostezky na pravém břehu řeky a přes lávku vedoucí k plaveckému areálu Polanka se napojit na trasu nové cyklostezky Polanka-Poušov. Myslím, že při realizaci pouze první etapy trasy by celý projekt ztrácel smysl.
Situační analýza
53
Stejná situace by nastala i v případě nedostatku financí, ať už by nebyly poskytnuty městu dotace od státu nebo Evropské unie. Město Třebíč by samo ve svém rozpočtu těžko potřebné finance hledalo.
Rozpočet cyklostezky
55
10 Rozpočet cyklostezky Rozpočet první etapy, Polanka-Poušov, cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov bude sestaven pomocí výkresové dokumentace. Tab. 4
Uznatelné náklady cyklostezky5
Cena/ MJ [Kč] 300
Množství celkem [MJ] 472,00
m2
41, 16 411,60
1779 1023
494 291
m3
66
1 300,04
85 803
m2 m2 m2 m2 m2
1 485 1 485 1 485 1 000 1 000
973,32 1 281,48 829,43 273,96 163,74
1 445 380 1 902 998 1 231 696 273 960 163 740
m2
219
300,00
65 700
ks
3800 396
3 6
17 736
m2 ks
1 000 8 500
55,00 1,00
55 000 8 500
m
900
20,00
18 000
m m2
400 30 000
290,60 90,00
116 240 2 700 000
ks
2 122
2,00
4 244
Položka rozpočtu
MJ
Výkup pozemků
m2
Vyjmutí z ZPF Odstranění povrchu (sejmutí ornice do hloubky 30 cm s přemístěním na vzdálenost do 250 m) SO 101 Účelová komunikace SO 102 Účelová komunikace SO 103 Účelová komunikace SO 105 Účelová komunikace SO 106 Účelová komunikace SO 001, SO 002 odstranění náletových dřevin SO 003 odstranění dřevin (500-600 mm a 200-300 mm prům. kmene) Napojení pozemků 702 Vjezdová brána 201 Palisádový krajník max. do výšky max. 0, 5m SO 701 Plot do výšky 1, 8 m Lávka přes Jihlavu cca 30 m Dopravní značení (svislá značka, sloupek, patka) Uznatelné náklady bez DPH DHP 21% Celkové uznatelné náklady
5
Cena celkem [Kč] 141 600
8 724 888,03 1 832 226,49 10 557 114,52
Uvedené ceny jsou získané od projektanta cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov. (49)
56
Rozpočet cyklostezky
Tab. 5
Neuznatelné náklady cyklostezky6
Položka rozpočtu Neuznatelné náklady Lavičky Stojany na kola i s osazením Odpadkový koš Mobiliář Zatravnění Neuznatelné náklady bez DPH DPH 21%
MJ
Cena/ MJ [Kč]
Množství celkem [MJ]
Cena celkem [Kč]
Ks Ks Ks Ks m2
7560 9000 1290 43000 450
2 2 2 1 850
15120 18000 2580 43000 382500
Celkové neuznatelné náklady
461 200 96852
558 052
Celkové náklady na výstavbu cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, úsek Polanka-Poušov jsou ve výši 11 115 166,52 Kč, z toho jsou uznatelné 10 557 114,52 Kč a neuznatelné 558 052 Kč. Náklady na výstavbu cyklostezky jsou ovlivněny mnoha faktory. V první řadě záleží na tom, která firma vyhraje výběrové řízení, jaké si účtuje ceny a jaký používá materiál. Cenu cyklostezky může ovlivnit, na jakých pozemcích povede, zda je potřeba pozemky vykoupit od soukromých vlastníků, nebo zda je potřeba pozemky vyjmout ze Zemědělského půdního fondu, což nemusí být zanedbatelné částky. V přídě cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, úsek Polanka-Poušov vyjmuté ze ZPF stojí zhruba 494 291 Kč a odkoupení pozemků 141 600 Kč. Náklady na výkup pozemků také záleží, jaká je aktuální cena za 1 m2. V rozpočtu této cyklostezky hraje velkou roli lávka, která je potřebná pro přejezd nad řekou Jihlavou, která by mohla stát až 2 700 000 Kč. Také záleží na tom, jak moc je potřeba upravovat okolí, které obklopuje cyklostezku. Zda je potřeba např. kácet stromy, nebo jiných dřevin, zajistit oplocení kolem soukromých pozemků. Uvedené ceny jsou získané od projektanta cyklostezky Podzámecká niva-Polanka-Poušov (49), nebo z Krycího listu rozpočtu (20).
6
Rozpočet cyklostezky
57
Výši nákladů ovlivňují i neuznatelné náklady. Mezi tyto náklady můžeme zařadit lavičky, stojany na kola, informační tabule nebo odpadkové koše. Protože neuznatelní náklady hradí z vlastních zdrojů obec, záleží jen na ní, jaký komfort pro uživatele cyklostezky obec pořídí. Pokud bychom náklady na výstavbu nové cyklostezky porovnali s projekty s přibližně stejnou délkou trasy, rozpočet cyklostezek se nijak významně neliší. Náklady na již zrealizovanou cyklostezku na trase Jihlava-Třebíč-Raabs, v úseku směr Poušov-Terůvky jsou 4 108 006 Kč bez DPH. V porovnání s tím jsou náklady na cyklostezku Polanka-Poušov, které jsou 8 724 888 Kč, více než 2 krát větší. Z krycího listu rozpočtu cyklostezky Poušov-Terůvky vyčteme, že nebylo potřeba vykupovat žádné pozemky, žádné vyjmutí ze ZPF a nebyla potřeba žádná lávka. Když bychom tyto tři položky z rozpočtu vyjmuly, rozpočet by byl 5 388 997 Kč. Tato částka už je s částkou 4 108 006 Kč rozhodně srovnatelnější. Jsou tu samozřejmě rozdíly v cenách, ale to bohužel město nijak neovlivní, jde pouze o to, jaké ceny si firmy určí. Je těžké posuzovat dvě rozdílné cyklostezky, které vedou jiným terénem, staví je různé firmy a jsou použity jiné práce nebo rozdílné ceny. Ale pokud jde čistě o srovnání nákladů, cyklostezka Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, úsek Polanka-Poušov se nijak výrazně neliší od jiných projektů. Náklady z důvodu některých položek jsou sice vyšší, ale nepatří k drahým cyklostezkám, které by měli zbytečně nadsazené ceny.
Financování cyklostezky
59
11 Financování cyklostezky Pro předběžný rozpočet budování první etapy cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov v úseku Polanka-Poušov bude sestaven návrh financování. Třebíč nemá finanční prostředky na to, aby stavbu cyklostezky financovala celou z vlastních zdrojů, proto je potřeba, pokud by měla být cyklostezka realizovaná, zažádat o dotace. Bez poskytnutí dotace by cyklostezka nemohla být realizovaná. Dotace jsou rozděleny podle poskytovatele a v závěru všechny možné varianty budou shrnuty a bude určen konečný návrh financování cyklostezky. Celkové
náklady
na
výstavbu
cyklostezky
Podzámecká
Ni-
va-Polanka-Poušov, úsek Polanka-Poušov jsou ve výši 11 115 166,52 Kč, z toho jsou uznatelné 10 557 114,52 Kč a neuznatelné 558 052 Kč.
11.1 Spolufinancování EU EU poskytuje z ROP dotaci v maximální výši na 85 % uznatelných nákladů projektu. Třebíč musí z vlastních prostředků uhradit zbylých 15 % uznatelných nákladů a 100 % neuznatelných nákladů cyklostezky. Poskytnutá dotace může být i nižší než je 85 % na uznatelné náklady, protože byla z nějakého důvodu pokrácena. Tím důvodem může například být to, že mezi uznatelné náklady jsou započítané i některé z neuznatelných nákladů. Dotace činí 85 % na uznatelné náklady, ale tím, že se z uznatelných vyjmou neuznatelné náklady, dotace zůstává na 85 %, ale se zahrnutím i neuznatelných nákladů. Proto po odstranění neuznatelných nákladů dotace na uznatelné náklady klesne na méně jak 85 %. (45)
60
Financování cyklostezky
Tab. 6
Spolufinancování z 85% z EU
Dotace Dotace z EU Dotaze ze SFDI Vlastní prostředky
Uznatelní náklady [%] [Kč] 85 8 973 547,34 0 0 15 1 583 567,18
Neuznatelné náklady [%] [Kč] 0 0 0 0 100 558 052,00
Z uvedené tabulky je vidět, že Evropská unie by přispěla na stavbu této cyklostezky 85 % z uznatelných nákladů projektu částkou 8 973 547,34 Kč. Třebíč by musela z vlastních prostředků uhradit zbylých 15 % uznatelných nákladů ve výši 1 583 567,18 Kč a 100% neuznatelných nákladů ve výši 558 052 Kč. Celkem by tedy Třebíč musela zaplatit 2 131 619, 18 Kč z celkových nákladů cyklostezky.
11.2 Spolufinancování SFDI Jako další možnost by Třebíč mohla využít možnosti získání dotace ze SFDI. V tomto případě by se jednalo o peníze ze státního rozpočtu České republiky. Kombinování dotace z EU a SFDI je možné, ale není to obvyklé a ani příliš vhodné. Pokud obec dostane dotaci např. ze SFDI a podala by žádost o dotaci ze strany EU, ta dá přednost jiné obci, která o dotaci také žádá. Důvodem také může být, že podmínky žádostí o dotace z UE a SFDI jsou různé, může být komplikované zkombinovat dotace. Proto budeme počítat pouze z dotací ze SFDI. Dotace ze SFDI není pevně stanovená, obvyklá výše poskytnuté dotace se pohybuje kolem 60% a dotace nesmí přesáhnout rozmezí 6–7 milionů Kč. Proto tedy budeme počítat s dotací ve výši 60 % uznatelných nákladů cyklostezky (45).
Financování cyklostezky Tab. 7
61
Spolufinancování ze SFDI
Dotace Dotace z EU Dotaze ze SFDI Vlastní prostředky
Uznatelní náklady [%] [Kč] 0 0 60 6 334 268,71 40 4 222 845,81
Neuznatelné náklady [%] [Kč] 0 0 0 0 100 558 052
Z výše uvedené tabulky je vidět, že by Státní fond dopravní infrastruktury přispěl na stavbu této cyklostezky 60 % z uznatelných nákladů projektu částkou 6 669 99,91 Kč. V případě této cyklostezky by dotace byly v rozmezí 6–7 milionů Kč, takže by byla poskytnuta plná výše 60 % dotace ze SFDI. Třebíč by musela z vlastních prostředků uhradit zbylých 40 % uznatelných nákladů ve výši 4 222 845,81 Kč a 100 % neuznatelných nákladů ve výši 558 052 Kč. Celkem by město muselo uhradit 4 780 897,81 Kč z celkových nákladů cyklostezky.
11.3 Další možnosti spolufinancování Město Třebíč by mohlo využít i další možnosti získání dotace na výstavbu nové cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, úsek Polanka-Poušov. První možností by byla dotace z přeshraniční spolupráce v rámci EU ČR-Rakousko. Tato dotace je poskytnuta v maximální výši 80 % uznatelných nákladů. Žadatelé z kraje Vysočina splňují podmínky operačního programu přeshraniční spolupráce s Rakouskem. (44) Tuto cyklostezku by bylo možné spolufinancovat, protože tato cyklostezky by navazovala na trasu cyklostezky Jihlava-Třebíč-Raabs, která vede do Rakouska, nebo kdyby rakouský partner realizoval něco podobného v Rakousku. (45) Další možností by mohlo být financování celkových nákladů cyklostezky z vlastních zdrojů města Třebíče. Tato varianta ale pro Třebíč není reálnou. Třebíč nemá finanční prostředky na úhradu celé výstavby cyklostezky, zastupitelstvo řeší pro ně důležitější věci a realizace cyklostezky je v momentálně méně důležitou. (46)
Závěr
63
12 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat studii, která se zabývá financováním plánované cyklostezky, která povede z centra Třebíče do blízkého okolí, a návrhem nejvýhodnější varianty financování pro město. V rešerši literatury byly vysvětleny pojmy týkající se tras pro cyklisty, projektu a především jeho rozpočtu. Dále byly popsány dotace, které by mohla Třebíč získat na výstavbu cyklostezky. Jako poslední byly uvedeny fondy EU, které by mohly podpořit stavbu této stezky. V úvodu praktické části byla popsána síť cyklostezek, které vedou do blízkého okolí Třebíče. Následně byla popsána trasa nové cyklostezky, která by měla být vybudovaná. Pomocí situační analýzy vnitřního a vnějšího prostředí bylo zjištěno, že nově vybudovaná cyklostezka má smysl. Silné stránky převažují nad stránkami slabými. Cyklostezka by byla přínosná pro obyvatele města i jeho návštěvníky. Pokud se stavba cyklostezky přenese přes hrozby, které by ji mohly ohrozit, bude nová cyklostezka další vítanou lokalitou lákající ke sportovnímu a volnočasovému využití. Největší hrozbou pro výstavbu cyklostezky je nedostatek financí ze strany města. Město má příležitost požádat o dotaci buď Evropskou unii, nebo stát prostřednictvím žádosti o dotaci ke Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Pomocí získané výkresové dokumentace výstavby první etapy cyklostezky Podzámecká Niva-Polanka-Poušov, úsek Polanka-Poušov, byl sestaven předběžný rozpočet stavby této stezky. Celkové náklady vychází na 11 115 167 Kč, uznatelné náklady jsou ve výši 10 557 115 Kč a neuznatelné 558 052 Kč. Do výše nákladů je zahrnuto DPH ve výši 21 %. Kapitola financování se zabývá možnostmi dotování výstavby cyklostezky buď ze strany EU, SFDI nebo dalších možností získání dotací. Ze všech navrhovaných řešení financování byla vybraná varianta, které je pro Třebíč nejpřijatelnější z hlediska financování cyklostezky vlastními prostředky.
64
Závěr
Jednoznačně je pro město nejvýhodnější navržená varianta financování cyklostezky za pomoci finančních prostředků z EU, která by dotovala 85 % uznatelných nákladů z rozpočtu cyklostezky, což by činilo 8 973 548 Kč. Město Třebíč by tak z vlastních prostředků muselo uhradit zbylých 15 % uznatelných nákladů ve výši 1 583 567 Kč a 100 % neuznatelných nákladů, které činí 558 052 Kč. Obec si s dofinancováním výstavby cyklostezky musí poradit sama. Získat dotace na 100 % nákladů je zcela výjimečné. Proto Třebíč nemůže počítat s možností, že by kraj Vysočina nebo stát poskytly finanční prostředky na zbytek nákladů. Určitě není nemožné získat peníze na stavbu od právnické osoby nebo od nějakého investora, který by chtěl podpořit stavbu. Není to zaručený zdroj financí, proto je potřeba, aby Třebíč počítala s tím, že dofinancování cyklostezky je pouze na řešení ze strany rozpočtu města. Pokud by žádost o dotaci k Evropské unii byla zamítnuta, Třebíč by mohla využít další možnosti jak získat peníze na výstavbu cyklostezky. Pokud by ale žádná z možností získání dotací nevyšla, cyklostezka by nebyla realizovaná.
Literatura
65
13 Literatura (1) MFCR:
Čistá
pozice
ČR
vůči
rozpočtu
EU.
[online].
Dostupné
z:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_cista_pozice_cr_76219.html (2) Strukturální
fondy:
ROP [online].
[cit.
2013-03-04].
Dostupné
z:
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Region alni-operacni-programy (3) NERUDOVÁ, PH. D., Ing. Danuše a Ing. Petr KÖNIG. Čerpání prostředků ze strukturálních fondů v České republice 1. část. In: [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http:// www.danarionline.cz/ archiv/dokument/ doc-d454v430cerpani-prostredku-ze-strukturalnich-fondu-v-ceske-republ/ (4) BC. CUPÁKOVÁ, Marie. Rozvoj cykloturistiky v regionu města Brna. 2011. Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/259530/fsps_b_b1/bakalarska_prace.pdf.
Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PaedDr. Zdeněk Zítka. (5) Cykloinformace:
Cyklopojmy.
[online].
[cit.
2012-11-26].
Dostupné
z:
http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm (6) CHVALOVSKÝ, Václav. Řízení projektů, aneb, Překážkový běh na dlouhou trať. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 132 s. ISBN 80-7357-085-8. (7) FIALA, Petr. Projektové řízení: modely, metody, analýzy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 276 s. ISBN 80-86419-24-x. (8) FARDOVÁ, Lenka. Jak vytvářet projekty za podpory Strukturálních fondů EU [online]. Praha: PERSONA GRATA v.o.s., 2007 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.personagrata.cz/harbour/projekty%20web.pdf (9) Ekonomické přínosy cyklistiky: Přínosy cyklodopravy. In: Finance: Ekonomické přínosy cyklistiky [online]. 19. 12. 2008, 4.11.2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/finance/ekonomicke -prinosy- cyklistiky (10)
MUSIL, Mgr. Miloš a Ing. Bohumil SMUTNÝ. Cyklostezka Oslavany - Ivančice. In: [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z:
http://www.ivancice.cz/ mikro-
region-cyklostezka-oslavany-ivancice.php (11)
Projekt desetiletí - Cyklostezka Bezpráví - Choceň. [online]. 4. 9. 2009 [cit.
66
Literatura
2013-02-20]. Dostupné z: http://www.kampocesku.cz/ clanek/6183/ projekt -desetileti - cyklostezka- bezpravi-chocen (12)
PACUTOVÁ, Dagmar. Tisková zpráva: SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ CYKLOSTEZKY OSTRAVA – BESKYDY, ÚSEK VRATIMOV – SVIADNOV. [online]. 11. 9. 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z:
http:// verejna sprava. kr- moravsko-
slezsky.cz -26873 (13)
Strukturální fondy: Neinvestiční projekt. [online].[cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Temp/Glosar/N/Neinvesticni-projekt
(14)
HNÍZDIL, Zdeněk. Na cyklostezce Ohře přibyly informační tabule. Karlovarský de-ník.cz
[online].
9.
8.
2012
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z:
http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/na-cyklostezce-ohre-pribyly-inform acni-tabule-20120809.html (15)
Záchranná stanice pro zraněné živočichy v Pátku: Aktuality. [online]. 28. 11. 2011 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http:// www.zachranazivocichu.cz/ aktualita_76.html
(16)
MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2009, 215 s. ISBN 978-80-87029-56-5.
(17)
Strukturální fondy: Projektový záměr [online]. [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www. strukturalni-fondy.cz/cs/Temp/Glosar/P/Projektovy-zamer
(18)
7. Rámcový program: Rozpočet projektu. [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://7rp.jic.cz/rozpocet-projektu/
(19)
LEPIČOVÁ, Lenka. Management projektů 7. RP: teorie a praxe. Praha: Technologické centrum AV ČR, c2010, 64 s. ISBN 978-80-86794-34-1.
(20)
Město Třebíč. Krycí list rozpočtu. Třebíč, 2010
(21)
Informace z kontrolní akce č. 11/14: Peněžní prostředky určené na výstavbu a údržbu
cyklistické
infrastruktury.
[cit.
2012-2-15].
Dostupné
z:
http://www.nku.cz/assets/media/informace-11-14.pdf (22)
NEUMEISTER. Cyklostezka Bezpráví-Choceň: Rozpočet projektu dle Benefit . [cit. 2012-2-15]. Dostupné z:
(23)
http://paak.cep-rra.cz/?page=projects&id=27
Strukturální fondy: Nezpůsobilé výdaje. [cit. 2012-2-15]. Dostupné z:
Literatura
67
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Temp/Glosar/N/Nezpusobile-vydaje-(ne uznatelne-naklady) (24)
ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Finance, audit, kontrola: průběžné vzdělávání úředníků ÚSC. 1. vyd. V Brně: Masarykova univezita, 2006, 117 s. ISBN 80-210-3944-2.
(25)
HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, 93 s. ISBN 80-210-3356-8.
(26)
PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-7261-086-4.
(27)
PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
(28)
Sbírka zákonů ČR: Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013. In: [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/ mfcr/Legislativa_zakon_504-2012_Zakon_o_statnim_rozpoctu_na_ rok_2013.pdf
(29)
Fondy EU: Informace o fondech EU. [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: ttp://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU
(30)
Fondy EU: Strukturální fondy. [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8639/sekce/evropsky-fond-pro-regionalni-rozvoj -a-evropsky-socialni-fond/
(31)
LACINA, Lubor a Jan OSTŘÍŽEK. Učebnice evropské integrace. 3., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011, 468 s. ISBN 978-80-87474-31-0.
(32)
Evropský
sociální
fond:
Investice
do
lidí.
c2007.s.
1.
Dostupné
z:
ec.europa.eu/esf/BlobServlet?docId=74&langId=cs (33)
Fondy EU: Fond soudržnosti. [online]. [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/eu4you/fond-soudrznosti-kohezni-fond
(34)
Fondy EU: Fond soudržnosti. [online]. [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: htt-ps://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/
(35)
Fondy
EU:
Přehled
fondů.
[online].
[cit.
2012-12-21].
https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/
Dostupné
z:
68
(36)
Literatura
Administrativní členění NUTS - Česko. [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/administrativni-cleneni-nuts-cesko
(37)
Třebíč: Mapy cyklostezek v Třebíči a okolí. [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.trebic.cz/mapy-cyklostezek-v-trebici-a-okoli/
ms
-8989/p1=9760 (38)
Jihlava: Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/cyklostezka-jihlava-trebic-raabs/d-478889
(39)
Interní zdroj MÚ Třebíč, ústní informace sdělená autorce 22. 3. 2013
(40)
MĚSTO TŘEBÍČ. Cyklostezka Podzámecká Niva-Polanka-Poušov: Výkresová dokumentace. 2012.
(41)
Katastrální úřad pro kraj Vysočinu se sídlem v Jihlavě: Katastrální pracoviště Třebíč [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: https://www.cuzk.cz/ Dokument.aspx?PRARESKOD=710&AKCE=GEN:UVOD
(42)
Zákon č. č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(43)
SFDI:
Rozpočet
2013.
In:
[online].
[cit.
2013-04-17].
Dostupné
z:
http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/dokumenty-2012/2012_rozpocet_ 2013.pdf (44)
Přeshraniční spolupráce v rámci EU. In: [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z:
http://www1.osu.cz/home/Rumpel/JEAN%20MONET/
Texty/
Pre-
shranicni_spoluprace_text_Wilam.pdf (45)
Interní zdroj MÚ Třebíč, ústní informace sdělená autorce 17. 4. 2013
(46)
Interní zdroj MÚ Třebíč, ústní informace sdělená autorce 19. 4. 2013
(47)
Odbor komunálních služeb Třebíč
(48)
Návrh rozpočtu na rok 2013. In: [online]. Třebíč, 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.trebic.cz/VismoOnline_ActionScripts/ File.ashx?id_org =16973&id_dokumenty=1546
(49)
ČERNÝ Lukáš Ing., písemná informace, sdělená autorce 11. 4. 2013
Přílohy
69
Přílohy
Výkresová dokumentace I
A Výkresová dokumentace I
71
Výkresová dokumentace II
B Výkresová dokumentace II
73
