Cyklostezky a cyklotrasy podél vodních toků (říční cyklostezky)

Cyklostezky a cyklotrasy podél vodních toků (říční cyklostezky)

Nadace Partnerství Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.


Brno, 2011 Výstup řešení projektu vědy a výzkumu: Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury Identifikační kód CEZ: CG723-071-120

1


OBSAH 1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A NÁZVOSLOVÍ .......................................................................................... 3 1.1.1 Říční stezka a vodní útvary ................................................................................................... 3 1.1.2 Typy vodních toků ................................................................................................................. 3 1.1.3 Vlastnictví a správcovství vodních toků................................................................................. 5 1.2 ZPŮSOB VYUŽITÍ KORIDORŮ PODÉL VODNÍCH TOKŮ A DĚL ............................................. 5 1.2.1 V korytě vodního toku, díla .................................................................................................... 5 1.2.2 Na ochranné hrázi vodního toku, díla.................................................................................... 5 1.2.3 Mimo koryto vodního toku ..................................................................................................... 6 1.3 TECHNICKÉ PARAMETRY ŘÍČNÍCH STEZEK ......................................................................... 7 1.3.1 Trasování ............................................................................................................................... 7 1.3.2 Šířkové uspořádání ............................................................................................................... 7 1.3.3 Typy použitých konstrukcí ..................................................................................................... 7 1.3.4 Dopravní značení .................................................................................................................. 8 1.3.5 Důležitá legislativa, normy a technické předpisy ................................................................... 8 1.4 PŘÍPRAVA A REALIZACE ŘÍČNÍCH STEZEK........................................................................... 9 1.4.1 ČR - Vltavská stezka ........................................................................................................... 12 1.4.2 ČR - Labská stezka ............................................................................................................. 13 1.4.3 ČR - Moravská stezka a Baťův kanál .................................................................................. 13 1.4.4 ČR - Cyklostezka Ohře ........................................................................................................ 13 1.4.5 Cyklostezka Bečva a Povodí Moravy .................................................................................. 14 1.4.6 Další příklady ....................................................................................................................... 16 1.4.7 Návrh na Důvodovou zprávu pro Vládu ČR ........................................................................ 20

2


1.1 1.1.1

ZÁKLADNÍ POJMY A NÁZVOSLOVÍ Říční stezka a vodní útvary

Říční stezkou se rozumí místní nebo účelová komunikace s vyloučeným provozem motorové dopravy podél vodního toku, zpravidla po jeho ochranné hrázi. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (tzv. vodní zákon) definuje základní pojmy vodních útvarů. Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. Povrchová voda je voda všech povrchových zdrojů (řeky, rybníky, potoky). Vodní tok je odborný termín z hydrologie, který označuje jakýkoliv vodní útvar na zemském povrchu (popř. pod ním), tvořený tekoucí vodou. Vodní tok může být vytvořen přirozeně nebo uměle. Vodní plocha je označení soustavné vodní pokrývky na povrchu tělesa, která je z pohledu průtoku poměrně statickým tělesem. Jako vodní plocha se tak často označují různé kaluže, tůňky, rybníky, jezera, přehradní nádrže, moře a oceány. Z výčtu je vidět, že se termín používá pro útvary jak přírodní tak i vytvořené člověkem. Vodní plochy slouží jako nádrže, které se využívají pro rekreační účely, hospodářské účely (rybolov, chov ryb atd.) či pro vodohospodářské účely (vodárenství atd.).

1.1.2

Typy vodních toků

Vodních toků a ploch na území České republiky existuje celá řada, vztahuje se na ně také velké množství různých klasifikací z vodohospodářského a technického hlediska. Pro potřeby této metodiky je ovšem vhodné klasifikovat vodní toky a plochy především z hlediska využití jejich koridorů pro budování doprovodných cest a stezek vhodných pro bezmotorovou dopravu. Vodní toky lze z tohoto pohledu rozdělit například na následující vzájemně se prolínající skupiny:  údolní – úseky vodních toků položené mezi strmými břehovými svahy (bez ohledu na hloubku údolí), kde je výstavba břehové cesty nebo stezky extrémně finančně nákladná (například Střela nebo Sázava);  rovinné – vodní toky protékající rovinatým územím, kde je zpravidla možné doprovodnou cestu nebo stezku vybudovat v libovolné vzdálenosti od břehu (například Mrlina nebo Labe);  neregulované – vodní toky s přirozeným meandrováním, které často mění tvar svého koryta a doprovodná cesta nebo stezka musí být vybudována dále od břehu (například horní tok Ploučnice nebo Lužnice);  regulované – vodní toky uměle napřímené, často opatřené rovněž ochrannými hrázemi vhodnými pro výstavbu doprovodné cesty nebo stezky (například Morava nebo Dřevnice);  urbanizované – vodní toky protékající větší část délky zastavěným územím (obytným nebo industriálním), kde je vhodné při výstavbě doprovodné cesty nebo stezky řešit také celkovou kvalitu parteru nábřeží, oživení toku a alespoň jeho částečný návrat k rekreačnímu přírodnímu prostředí, případně i přístup na pozemky soukromých vlastníků zasahujících až ke břehu (například Lužická Nisa, Ostravice nebo dolní Berounka);  přírodní – vodní toky protékající přírodně cenným územím nebo neregulovaně volnou krajinou, kde vzniká střet zájmů ochrany přírody a uživatelů stezky (investora) o rozsah terénních a stavebních prací, zásahy do břehových území a porostů a formu úpravy povrchu cesty nebo stezky.

3


V návaznosti na výše uvedené členění je nutné zdůraznit, že všechny vodní toky jsou pro dané území přírodně cenným koridorem (zpravidla vůbec tím nejcennějším) a při výstavbě břehových cest a stezek je toto nutné respektovat. Podobné pravidlo by mělo platit i pro úpravu říčních nábřeží v urbanizovaných územích, kde je vhodné ctít zásadu vyváženosti stavebního zásahu, tj. že při výstavbě stezky dojde také k revitalizaci nábřeží a břehu vodního toku (například zpřístupnění vody lidem, rozvolnění opěrných zdí do pozvolně svažitého koryta, osázení nábřeží zelení a osazení lavičkami apod.). Na většině významnějších vodních toků využitelných pro budování liniových cyklistických koridorů byla v minulosti vybudována vodní díla různého stáří a vodohospodářského významu. V současnosti tato vodní díla tvoří často také bariéru pro snadné vybudování doprovodné břehové cesty nebo stezky, a proto je vhodné je rozčlenit také do několika vzájemně se prolínajících skupin:  

  

 

rekreační nebo průmyslové – břehy těchto vodních ploch jsou zpravidla veřejnosti přístupné bez omezení, v blízkosti vodní plochy lze budovat břehové cesty nebo stezky vodárenské – břehy těchto vodních ploch zpravidla nejsou veřejně přístupné, kolem vodní plochy je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany se zákazem vjezdu a vstupu, v případě budování břehové cesty nebo stezky je nejprve nutné jednat o získání výjimky umožňující výstavbu a následný provoz stezky, míra zpřístupnění takových nádrží se liší podle správce vodního toku (například Povodí Odry umožňuje přístup na řádově větší počet vodárenských vodních děl ve své správě než Povodí Ohře) s přístupnou hrází – hráz těchto vodních děl je přístupná pro cyklistickou (často i jinou) dopravu, vedení převedení břehové cesty nebo stezky přes hráz není problém (například VD Mohelno nebo Kružberk) s nepřístupnou hrází – hráz těchto vodních děl (zpravidla vodárenských) není přístupná pro cyklistickou dopravu (ani pro vedení kola), o zpřístupnění hráze je ovšem možné jednat se správcem vodního díla (například VD Jirkov) s neprůchodnou hrází – hráz těchto vodních děl není z technických důvodů bezpečně přístupná pro cyklistickou dopravu (ani pro vedení kola), převedení břehové stezky nebo stezky přes hráz by vyžadovalo její rozsáhlé stavební úpravy (například VD Kořensko, Podhradí nebo Práčov) s vybudovanou břehovou komunikací – okolo části nebo (vzácně) celého obvodu vodní plochy je vybudována účelová nebo jiná břehová komunikace, která je vhodná i pro jízdu cyklistů (například VD Kružberk a VD Lipno – přístupná, VD Jirkov – nepřístupná) bez vybudované břehové komunikace – okolo vodního díla není vybudována břehová komunikace, která je vhodná i pro jízdu cyklistů; pokud se navíc jedná o vodárenskou nádrž s vyhlášeným pásmem hygienické ochrany, je převedení cyklistů kolem takového vodního díla nejsložitější (například VD Žlutice nebo VD Slapy)

Obr. 1: Svratecká vodohospodářská stezka u přehrady Vír

Zdroj: Archív Nadace Partnerství

4


1.1.3

Vlastnictví a správcovství vodních toků

Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Podle významu toku pro vodní hospodaření státu rozlišuje vodní zákon: 1. Významné vodní toky – jejich seznam vyhlásí Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Tyto vodní toky (cca 95% všech v ČR) spravují pověřené právnické osoby – správci povodí:  Povodí Labe, státní podnik  Povodí Vltavy, státní podnik  Povodí Ohře, státní podnik  Povodí Odry, státní podnik  Povodí Moravy, s.p 2. Drobné vodní toky – tedy všechny ostatní, případně jejich vodohospodářsky ucelené úseky spravují:  Lesy České republiky, s.p.  Ministerstvo obrany  Správy národních parků  Obce  Fyzické osoby  Právnické osoby .

1.2 1.2.1

ZPŮSOB VYUŽITÍ KORIDORŮ PODÉL VODNÍCH TOKŮ A DĚL V korytě vodního toku, díla

Koryto ohraničuje vodní tok. Jeho součástí je dno, levý a pravý břeh. V korytě vodního toku rozlišujeme kynetu (prohloubenou a trvale zaplavovanou část koryta) a bermu (prostor zaplavovaný jen při vyšším průtoku). Podle vodního zákona je ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry je třeba souhlas vodoprávního úřadu. Možné to tedy je, ale jen za podmínky, že nedojde ke změně směru, podélného sklonu a příčného profilu koryta vodního toku. Tak praví zákon. V praxi se zásah do koryta toku týká hlavně řešení návaznosti stezky na břehové opevnění, resp. úpravy koryta řeky za účelem zajištění dostatečně únosného tělesa stezky. Další možný zásah do koryta představují objekty budované ke křížení vodních toků, tedy objekty mostů a lávek. Koryto řeky nepředstavuje vhodný prostor pro budování souvislých chráněných koridorů pro cyklisty. Kromě zmíněných omezení daných vodním zákonem je to z důvodu především z důvodu snadného porušení díla. Přesto se můžeme s dálkovými trasami v korytě řeky setkat. Jedná se především o trasy vedené po existujících nezpevněných komunikacích správce toku. Ty jsou většinou situovány na málo zaplavovaných bermách.

1.2.2

Na ochranné hrázi vodního toku, díla

Ochranná hráz je vodní dílo, sloužící k ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod. Podobně jako u drážních stezek je linie řeky s ochrannou hrází ideálním prvkem pro vedení dálkových cyklistických koridorů. Vodní zákon stavbu na ochranné hrázi vysloveně nezakazuje. Umístění na protipovodňových hrázích, jsou-li v koruně široké alespoň 3 m a v případě, že zásah do konstrukce nebude mít negativní vliv na ochrannou funkci, je možné. Je to dokonce nejjednodušší způsob, jak projít se stezkou podél vodního toku nebo vodní plochy. Ochranné hráze jsou navrhovány i na extrémní stavy hladiny vody. Nehrozí tedy porušení stezky z důvodu zaplavení.

5


Stavba na ochranné hrázi má však svá specifika. Tak především je to stavba na cizí stavbě. A pak, ochranná hráz je určena především k tomu, aby zabraňovala prosakování vody. Ne vždy to ale zároveň znamená, že je dostatečně únosná pro potřeby budování pozemní komunikace. Nesourodé složení mnohých ochranných hrází vede často k jejich nerovnoměrnému sedání, resp. k tvorbě průlehů, což po čase snižuje nejen jejich únosnost, ale i potřebnou výšku. Když k tomu připočteme požadavek na dostatečnou únosnost navržené komunikace pro vozidla správce toku, stojí projektant před téměř neřešitelným úkolem Dalším problematickým prvkem je udržení nepropustnosti hráze v potřebné výši. To neumožňuje budování propustných konstrukcí komunikace v koruně hráze, ale vede často k jejímu navyšování a to za cenu zúžení zpevněné části komunikace. Řešení však existují i tady . Obrázek dokumentuje možný způsob jak zajistit nepropustnost konstrukčních vrstev. Obr. 2: Komorový zpevňovací systém podloží STRATUM

Zdroj: Povodí Moravy, s.p.

1.2.3

Mimo koryto vodního toku

Koryto vodního toku sahá po ochrannou hráz, ale ochranné pásmo vodního toku se vztahuje na pozemky ve vzdálenosti 15,00 m od vzdušné hrany ochranné hráze. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Stavba v ochranném pásmu podobně jako v korytě řeky podléhá souhlasu vodoprávního úřadu. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou

6


nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky. Vodní toky představují často jediný reálný koridor, jakým lze dosáhnout relativně přímého či nejméně klikatého průběhu cyklistické trasy urbanizovaným či venkovským územím bez zbytečného převýšení. Výhodou vodních toků je také jejich (více či méně) přírodní charakter, který většina lidí při pohybu nebo pobytu vnímá pozitivně. Také sídelní struktura se v minulosti vytvářela do značné míry podél vodních toků, protože pro rozvoj sídel byla blízkost vody nutností i zkázou. Díky této skutečnosti dnes leží na březích významných českých toků prakticky všechna velká města (a jejich centra) i velká část hlavních turistických památek a dalších cílů (Karlštejn, Lednice, Litomyšl atd.). Podobně je tomu i v dalších evropských zemích, a proto není divu, že právě vodní toky a doprovodné cesty podél jejich břehů tvoří páteř národní cyklistické sítě ve všech cyklisticky vyspělých evropských zemích (Dunaj, Labe, Rýn, Temže atd.). V České republice tomu tak ovšem zatím ve všech vhodných případech není. Před liniovými páteřními trasami podél řek procházejícími několika regiony jsou z praktických důvodů často preferovány jen krátké paprsčité nebo okružní trasy místního významu vedené například v rámci jediného mikroregionu, protože spolupráce a koordinace s místními a dobře známými partnery je výrazně snazší. Významnou součástí vodních toků jsou vodní díla, která byla na jednotlivých tocích vybudována. Vodní díla položená v relativně mělkých údolích, v urbanizovaných nebo intenzivně rekreačních územích a se snadno přístupnými břehy jsou ideální pro tvorbu nenáročných okružních cyklistických tras vedených bez zbytečného převýšení okolo celé vodní plochy. V některých případech by takové zpevněné okruhy byly vhodné i pro in-line bruslení (například VD Kojice). Většina vodních děl je ovšem vybudována ve strmých údolích, kde i přes velký potenciální význam cyklistické trasy bude výstavba doprovodné břehové cesty nereálná nebo reálná ve velmi dlouhém časovém měřítku (například vodní díla vltavské kaskády s výjimkou VD Hněvkovice, kde se podařilo realizovat alespoň částečnou výstavbu doprovodné cesty v komplikovaném terénu).

1.3 1.3.1

TECHNICKÉ PARAMETRY ŘÍČNÍCH STEZEK Trasování

Při plánování výstavby doprovodné břehové cesty kolem vodního toku nebo díla, kterou budeme v dalším textu označovat také jako říční stezku, je nutné nejprve kontaktovat správce příslušného toku či díla (Povodí Labe, Moravy, Odry, Ohře nebo Vltavy) a dohodnout s ním podmínky a další postup. Vlastní trasování je tedy spíše o schopnosti řešit majetkoprávní vztahy v území než o dodržování zásad správného směrového, potažmo výškového vedení.

1.3.2

Šířkové uspořádání

Minimální šířka únosné části účelové komunikace, kterou využívá správce toku pro potřeby správy a údržby, činí 3,00 m. Vychází z typu vozidel, pohybujících se po koruně hráze. Šířky existujících neupravených hrází jsou uzpůsobeny tomuto požadavku. Za předpokladu, že budeme chtít vybudovat chráněný koridor pro cyklisty v koruně ochranné hráze, nebude šířkové uspořádání limitováno potřebami cyklistů, ale právě potřebami správce toku. Tuto skutečnost je potřeba si uvědomit zvláště ve vztahu k dodacím.

1.3.3

Typy použitých konstrukcí

Podobně na tom budeme i při výběru vhodného typu konstrukce. Hlavním kritériem bude dostatečná únosnost. Ta by měla odpovídat požadovanému typu dopravního zatížení, které se odvíjí od předpokládané četnosti pojezdu těžkých nákladních vozidel. Jak už jsme si ale vysvětlili dříve, bude velice složité navrhovat únosnou konstrukci na nedostatečně únosném podloží. Jedno z možných řešení spočívá ve využití komorového systému zpevnění spodních konstrukčních vrstev.

7


Obrázek 14: Komorový zpevňovací systém podloží STRATUM

Zdroj: Ing. Miroslav Rašík

1.3.4

Dopravní značení

Dopravní značení bude odpovídat způsobu využití. Předpokládaný společný provoz s vozidly správce toku vyžaduje odpovídající značení. Tím podle platné vyhlášky č.30/2001 Sb., resp. TP 65 může být pouze B11 s dodatkovými tabulkami E13 s doprovodným textem „Mimo vozidla správce toku“. V praxi se můžeme setkat i s označením C8a se stejnou dodatkovou tabulkou. Toto řešení, byť s pohledu bezpečnosti provozu vhodnější neodpovídá stávající platné legislativě.

1.3.5

Důležitá legislativa, normy a technické předpisy

Zákony a vyhlášky:   

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Vyhláška č.30/2001 Sb., pravidla provozu na pozemních komunikacích

Normy a technické předpisy:

8


     

1.4

ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic ČSN 736102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích ČSN 736110 Projektování místních komunikací ČSN 736109 Projektování polních cest TP Změna č.1 Katalog vozovek polních cest TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty

PŘÍPRAVA A REALIZACE ŘÍČNÍCH STEZEK

První komplikací u neregulovaných toků často bývá aktualizace jejich zanesení v zastaralých katastrálních mapách, které dosud nebyly digitalizovány, protože skutečný stav může být vlivem povodní, zanášení sedimenty nebo vymíláním výrazně odlišný. Problémy s vlastnickými vztahy velmi často zahrnují také soukromé vlastníky, jejichž pozemky dříve nedosahovaly až ke korytu vodního toku, ale to se během času až na hranici jejich pozemku reálně posunulo. Komplikace způsobují také vlastníci či uživatelé rekreačních objektů na březích vodních toků, kteří si zpravidla nepřejí uvolnění břehu vodního toku pro průjezd cyklistů či rekreaci ostatních (ztráta klidu a soukromí, pohyb cizích osob, odhazování odpadu, špatné zkušenosti s projíždějícími vodáky apod.). Častým výsledkem výše uvedených okolností bývá, že investor (projektant) nejčastěji volí průchod říční stezky co nejblíže k vodnímu toku a co nejvíce po pozemcích ve správě správce povodí (ne vždy a ne u každého vodního toku je to však možné). Z hlediska majetkoprávních vztahů správce vodního toku nejčastěji zřídí věcné břemeno umožňující výstavbu říční stezky a následný dlouhodobý průjezd cyklistů. Pozemky pod vybudovanou stezkou vedenou v blízkosti vodního toku zpravidla zůstávají ve vlastnictví státu a správě příslušného správce povodí (pozemky se zpravidla neprodávají, ve vlastnictví investora je pouze příslušná stavba). Obrázek 16: Trasa připravovaného úseku stezky Brno-Vídeň v katastru Modřice

Zdroj: Alternativní dopravní studio

9


Obrázek 17: Trasa připravovaného úseku stezky Brno-Vídeň v katastru Modřice

Zdroj: Alternativní dopravní studio

Říční stezky jsou zpravidla navrhovány jako běžné cyklistické stezky a často se i v oblasti, kde se již dnes v blízkosti vodního toku pohybují další uživatelské skupiny, postupuje, jako by dříve v blízkosti dané řeky žádný život nebyl. V některých případech ovšem stávající uživatelské skupiny z nové stezky nezmizí, ale budou ji dále používat a nevhodným uspořádáním zvyšovat riziko uživatelských střetů. Nejen proto je třeba pamatovat alespoň na některé praktické zásady a vyvarovat se uvedených chyb:  stezka by zejména v urbanizovaných úsecích měla být dostatečně široká, nábřeží je atraktivním místem, které budou vyhledávat i jiné než plánované skupiny uživatelů (cyklisté, pěší procházky, psi na vodítku či bez něj, rodiče s kočárky, in-line atd.);  lavičky, informační panely, mapy a část stezky vyhrazená pěším má být vždy umístěna na straně blíže k vodnímu toku. Většina uživatelů (včetně cyklistů) se u vody ráda zastavuje, pozoruje vodní život, krmí ptactvo, čte si apod. Pokud je blíže k vodě vedena cyklistická část stezky, uživatelé sledující místo provozu na stezce vodní hladinu budou bránit provozu a zvyšovat riziko nehody (včetně svých odstavených kočárků, jízdních kol apod.);  nábřeží je vhodné řešit komplexně, jedná se téměř vždy o jeden z nejcennějších prostorů v sídlech, který se může z koridoru pro rychlou dopravu změnit v atraktivní rekreační a společenskou lokalitu (typu městská promenáda). Rozšíření projektu o doprovodný mobiliář apod. se zpravidla již záhy po realizaci bohatě vyplatí, nevyplatí se naopak levná a dílčí řešení, která se často musí záhy po otevření stezky přepracovat nebo rozšířit. K řece také patří přívozy (i ve městech s mosty), říční pláž s možností koupání, půjčovna loděk, herní prvky pro děti apod.;  koridory vodních toků až na výjimky nebývají nejkratšími spojnicemi dvou míst v rámci jednoho nebo sousedních sídel. Díky riziku povodní se zpravidla s výjimkou historických center obytná zástavba kolem větších toků nerozvinula až k řece, a proto vodní tok netvoří lokální osu osídlení (například vzdálenost mezi sousedními sídly je zpravidla po přímé silnici mezi nimi kratší, i jízda na kole je po přímé silnici rychlejší). Říční stezky by tedy zpravidla neměly být navrhovány jako rychlé cyklistické koridory pro každodenní dojíždění, ale spíše jako rekreační trasy pro pomalou cyklistickou a pěší dopravu s častým zastavováním. Toto by mělo být respektováno i při navrhování návazných úseků, kombinace vedení části trasy podél řeky a sousední části (po cyklostezce nebo rychlých cyklopruzích) podél rušné silnice obvykle vede k nespokojenosti obou základních skupin uživatelů (příliš pomalá jízda podél řeky v očích jedné skupiny vs. nebezpečný a rušný ošklivý úsek podél silnice v očích druhé skupiny);

10










pokud sídlo leží na soutoku několika významných nebo atraktivních vodních toků, je dobré už při plánování říční stezky podél prvního z nich předběžně počítat s výhledovým řešením napojení a zpřístupnění soutoku z dalších říčních stezek. Podobně je také vhodné předem počítat s potřebou napojení železniční stanice od řeky na dálkových a nadregionálních říčních stezkách; při křížení říčních stezek se silnicemi a železnicemi je vhodné kromě úrovňového (v případě potřeby) preferovat bezpečnější mimoúrovňové a bezbariérové křížení v prostoru pod mosty (mezi pilířem mostu a vodním tokem, pokud to výškové a šířkové poměry umožňují). V případě zatížených silnic a železnic by takové mimoúrovňové křížení mělo být preferováno vždy (jízda po takové stezce se potom stane atraktivnějším zážitkem, vznikne navíc improvizovaný přístřešek pro případ krátkého deště apod.), v případě městských říčních stezek v zástavbě je vhodné umožnit i přehledné úrovňové křížení městských komunikací, které je lepší například pro subjektivní pocit bezpečí po setmění (zejména pro ženy); u větších řek s menším množstvím mostů a lávek (Labe, Vltava, Morava, … – zejména dolní toky) nebo v hustě osídlených oblastech (například Ústecko, Dobřichovicko, Praha apod.) často nestačí vybudovat říční stezku pouze na jediném břehu řeky, protože její překonání budou uživatelé vnímat jako komplikované a zdlouhavé (případně prodloužení vzdálenosti) a budou využívat jiné alternativní způsoby dopravy do cíle cesty. Přestože v současnosti může být vnímáno jako reálný cíl vybudovat říční stezku pouze po jednom břehu řeky, v případě územní přípravy (územního plánování a nakládání s potřebnými pozemky) by mělo být pamatováno i na výhledové doplnění říční stezky na druhý břeh; je dobré říční stezku naplánovat a zprovoznit alespoň v nedokonalé provizorní podobě, protože uživatelský tlak je stabilnějším hnacím motorem jejího vylepšování než pomíjivá politická podpora. Důležité ale je, aby byly dobře a reálně popsány problémy a úskalí, které cyklistu na stezce potkají, a nebyl jimi nemile překvapen až v terénu. 9. běžný uživatel říční stezky zpravidla nebývá takovým nadšencem v oblasti moderních a bezpečných technických řešení jako její projektant. Pokud například bude vybudována nákladná kilometrová objížďka s velkým převýšením nahrazující třísetmetrový nebezpečný úsek silnice po rovině podél řeky, je vysoce pravděpodobné, že velká většina cyklistů bude raději riskovat a nabídnuté dokonale bezpečné delší řešení nevyužije (tj. vynaložené peníze mohly být využity účelněji – například na další nový úsek říční stezky nebo označení pruhů či osazení dopravních značek na onom nebezpečném úseku, který reálně využije většina cyklistů). Podobně také řada uživatelů v prostoru říčního nábřeží nevítá záplavu značek upravujících začátek, průběh a konec stezky apod., pokud je to například z vodorovného značení či běžným pocitem i bez značení zcela zřejmé).



Cyklostezka vedená po ochranné povodňové hrázi

Cyklostezka vedená po břehových pozemcích vodního toku

11


1.4.1

ČR - Vltavská stezka

Říční stezka podél nejdelší české řeky začala být reálně budována v dílčích nesouvislých úsecích (Lipno, České Budějovice – Hluboká, Praha, Chvatěruby) ještě dříve, než se Nadace Jihočeské cyklostezky rozhodla zpracovat vyhledávací studii a další materiály pro celou délku řeky. Vltava je tak v současnosti vhodnou ukázkou použití různých nesourodých přístupů i téměř neřešitelných problémů, přestože se bezesporu jedná o jeden z nejperspektivnějších cyklistických koridorů v ČR (spojnice Dunajské a Labské stezky přes jižní Čechy a Prahu). Velmi zajímavým příkladem říční stezky vedené podél přehrady jsou úseky cyklostezky na levém břehu lipenské nádrže. Zde se střídá kvalitní řešení formou “promenády” v těsné blízkosti řeky s náhradními a draze vybudovanými “odklony” stezky do kopce v místech, kde by její vedení mezi vodou a pobřežní silnicí nebylo snadné či v současnosti finančně reálné (je otázkou, jak jsou tyto “objížďky” reálně cyklisticky využity). V dalším úseku stojí za zmínku cyklistická netečnost Českého Krumlova, který dosud podél Vltavy nezačal budovat žádnou cyklostezku a zatím neprojevuje zájem ani o aktivní zapojení do projektu Vltavské cyklostezky. Dále po proudu řeky leží České Budějovice, město s poměrně rozvinutou cyklistickou kulturou, kde můžeme v centru obdivovat zdařilé začlenění nábřeží (Malše) do městského života, ale také cyklostezku, která byla nedávno prodloužena ve složitých podmínkách břehu přehrady Hněvkovice (násyp) tak, aby umožnila propojení Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou a Týna nad Vltavou. Tím ovšem upravené úseky na dlouhou dobu končí, dalším městem s (relativně) dobudovanou stezkou podél Vltavy je až Praha. V následujícím úseku se Vltava zařezává do hlubokého a strmého údolí, které zaplavilo vzdutí přehrad Kořenské, Orlík, Kamýk, Slapy a Štěchovice. Toto údolí neumožňuje vést dále říční stezku bez značného převýšení, a proto bude i do budoucna limitující pro využití Vltavské cyklostezky méně zdatnými turisty. Velkým oživením jízdy po stezce bude spuštění dvou nových přívozů (přes Vltavu a Otavu) na soutoku pod hradem Zvíkovem. Dalším úsekem s plánovanou cyklostezkou je Štěchovice – Davle – Měchenice – Vrané, kde turistickou idylu jihočeské jízdy klidným koridorem vystřídá souběh stezky s rušnou pobřežní silnicí. V Praze je průtah říční stezky vyřešen v rámci možností dobře, v centru města je ovšem blíže k řece vedena cyklistická část rozdělené stezky, která bývá často obsazena lidmi opřenými o zábradlí a kochajícími se pohledem na vodu. Klíčovým kritickým úsekem na celé trase až do Mělníka je potom průjezd úsekem kolem Větrušické rokle severně od Prahy, kde výstavbu stezky zablokovaly zájmy orgánů ochrany přírody. Obr. 3: Ukázka říční stezky podél Vltavy (Český Krumlov, přívoz v Živohošti)


12


1.4.2

ČR - Labská stezka

Na Labské stezce se v roce 2010 pokračovalo s výstavbou rekordním tempem cca 50 nových kilometrů za rok. Převážná část aktivit byla zatím soustředěna na souvislý úsek od německých hranic do Mělníka a dále podél Vltavy do Prahy. V roce 2011 se ovšem postaví přes 20 nových kilometrů v Královéhradeckém kraji, který na kvalitní zbytek Labské stezky západně od Mělníka nemá odpovídající napojení. Protože zatím příprava některých spojovacích mezilehlých úseků nebyla ani zahájena, lze očekávat, že oproti původním plánům bude trvat o mnoho let déle, než na Hradecko s dokončenou stezkou začnou ve velkém proudit také očekávaní zahraniční návštěvníci. Obr. 4: Ukázka říční stezky podél Labe (Dolní Žleb, Ústí nad Labem)


1.4.3

ČR - Moravská stezka a Baťův kanál

Říční stezka vedená podél Moravy a Baťova kanálu v současnosti představuje jednu z nejvíce rozpracovaných páteřních tras v ČR. Pro vedení trasy byly ve velké míře využity ochranné hráze vybudované podél regulované části toku a podél Baťova kanálu, zatímco původní neregulovaný tok řeky paralelní stezka nedoprovází. V současnosti je bezpečně průjezdný souvislý úsek Kroměříž – Veselí nad Moravou, což představuje jeden z nejdelších úseků bezpečné říční stezky v ČR. V okolí Uherského Hradiště (Starého Města) bylo v souvislosti s dokončením říční stezky zajímavé sledovat proměnu zastoupení jednotlivých uživatelských skupin na původní staré a nezpevněné pěšině a nové zpevněné říční stezce. Zatímco před zpevněním úzké pěšiny ji rovnoměrněji využívalo více skupin (cyklisté, lidé na procházce apod.), na nové zpevněné a “rychlejší” stezce se pěší uživatelé téměř přestali vyskytovat a dominují cyklisté společně s in-line bruslaři. Obr. 5: Ukázka říčních stezek podél Baťova kanálu a Moravy (Uh. Hradiště, Rohatec)


1.4.4

ČR - Cyklostezka Ohře Říční stezka vedená podél Ohře bude po svém dokončení patřit mezi nejnáročnější stavby cyklistické infrastruktury a také mezi nejatraktivnější produkty z české

13


cyklistické nabídky. Zatím se cyklostezka buduje především na území Karlovarského kraje, kde stojí za zmínku a srovnání dílčí úseky ve třech městech. V Sokolově protéká Ohře v blízkosti budoucího jezera Medard a již při plánování výstavby cyklostezky se myslelo na její propojení s jezerem. Obr. 6: Ukázka říční stezky podél Ohře (Sokolov)

Zdroj: kostelnibriza.cz

V Chebu bylo neutěšené nábřeží řeky Ohře pod historickým jádrem a hradem zastavěné zahradními chatkami a k reprezentativnímu městskému zákoutí mělo velmi daleko. Potom ovšem přišla příprava na přeshraniční českou – německou krajinnou výstavu a v jejím rámci bylo nábřeží postupně proměněno na rekreační klidovou zónu, kterou v celé délce prochází také cyklostezka. Díky zapojení místní invence a zkušeností německých partnerů se realizace vydařila a díky úpravě okolí řeky město získalo nejen cyklostezku, ale i významný venkovní společenský prostor. A cyklisté jedoucí po říční stezce Ohře získali nový a velmi atraktivní úsek. Říční stezka Ohře prochází také krajským městem Karlovy Vary, které zvolilo zcela opačný přístup. Cyklostezka tak prochází po opačném břehu řeky než je lázeňská část města a vede téměř v celé délce podél průtahu silnice I. třídy. Do Ohře se v Karlových Varech vlévá také řeka Teplá, která velmi atraktivně protéká celou lázeňskou zónou, ale ta byla díky volbě trasy říční stezky Ohře odříznuta na druhém břehu a její napojení v budoucnu bude složitější.

1.4.5

Cyklostezka Bečva a Povodí Moravy

V současné době mnohé obce a mikroregiony připravují projekty cyklostezek a cyklotras podél vodních toků. V tomto kontextu probíhají intenzivní jednání se správci jednotlivých Povodí, v rámci kterých se upozorňuje a řeší problémy s budováním cyklistických komunikací. Celková situace se dá shrnout v současné chvíli následovně: Povodí jsou příznivě nakloněna rozvoji cyklostezek podél vodních toků, ale je nutné je koncipovat jako víceúčelové komunikace (cyklostezka + účelová komunikace), neboť je při opravě a údržbě břehových částí využívají i vozidla Povodí. Proto je požadováno, aby technické řešení bylo provedeno stavbou víceúčelové komunikace. Pokud se budují protipovodňové hráze, tak již v územním řízení se nesmí zapomenout na definování cyklostezky, na kterou pak následně proběhne zvlášť územní, stavební a kolaudační řízení (tato stavba je uložena jako věcné břemeno). Zároveň musí být stanoven režim provozu, údržby a značení. To stejné platí i v případě příčné stavby (např. jezy). Technický návrh na řešení výstavby cyklokomunikací Návrh na posuzování projektové dokumentace, realizace výstavby na pozemcích Povodí, lesy ČR, armády, krajů, obcí a státu. Rozdělení: A: C y k l o s t e z k y B: C y k l o s t e z k y + o b s l u ž n é k o m u n i k a c e Cyklostezky  šířka cyklostezky: 1.75 – 2.00m, max.3.00m  provedení povrchu : živice, šotolína(mlat)  podkladní vrstvy: podle normy, upravená podle požadavků správce(náročnost údržby – pojezd strojů) Cyklostezka+obslužná komunikace na pozemcích Povodí, armády, lesů ČR, státu, krajů a obcí  Část - cyklostezka: šířka 2.00m, povrchová úprava živice

14


 

Část - obslužná kom.: šířka 1.50m, povrchová úprava šotolína, součást obslužné komunikace jsou výhybny Část - výhybny: pro vyhýbání obslužných vozidel, pro odstavení obslužného vozidla

Stavební činnost a povrchová úprava

15


1.4.6

Další příklady

A. Prostějov, cyklotrasa podél Hloučely Příklad netmelené konstrukce ( MZK - mechanicky zpevněné kamenivo, KK - kalené konstrukce, mlatové konstrukce) Jantarová stezka v biokoridoru Hloučela, Prostějov Obrusnou vrstvu je nutno chránit proti erozivní činnosti vody ( reverda ), konstrukce je poškozována hypoturistikou. Pro tyto konstrukce je nutné navrhnout systém a četnost jednotlivých úkonů údržby (pomístní úprava povrchu, doplnění a přehutnění materiálu obrusné vrstvy obzvláště v extrémnějších sklonových podmínkách, likvidace náletových bylin a dřevin ). Netmelené konstrukce jsou vhodné do všech ekologicky citlivých oblastí, pro cyklotrasy mimo zástavbu a pro turisticky využívané trasy ( pěší, cyklo a zimní turistika ). Zhotovitel : TOMI – REMONT a. s., Přemyslovka 4, 796 01 Prostějov Investor : Město Prostějov Finanční objem : 0,5 mil. Kč Termín realizace : 1-4/2001

16


B. Účelová komunikace jako „Cyklostezka“ podél Ohře

Cyklostezka Ohře – Královské Poříčí – Loket

Cyklostezka Ohře – Královské Poříčí – Loket

17


C. Cyklostezka Bečva v Olomouckém kraji, další příklady Lipník nad Bečvou - Osek nad Bečvou (exravilán) Jedná se o komunikaci, kde je vjezd motorových vozidel zakázán (dopravní značka B11), o celkové délce 3 400 m. Komunikace byla vybudována jako součást odstranění protipovodňových škod z roku 1997

Grymov - Přerov okolo řeky Bečva Jedná se o upravenou polní cestu, která vede po levém břehu řeky Bečvy, od Přerova po grymovský most, vede katastrálním územím Přerov, Kozlovice, Grymov. Byla realizována v těchto etapách: I.část.....2004 a 9-10/2005 (od Přerova pod nemocnicí realizovaná po polní cestu v k.ú. Kozlovice, která spojuje silnici III/43413 z Kozlovic do Grymova s uvedenou upravovanou polní cestou okolo řeky Bečvy) II. část ....9-10/2006 (navázání na předchozí úsek po grymovský most) Údaje ke stavbě: I. část - délka úseku 3,426 km, v asfaltobetonu, v šířce 2-3 m dle prostorových možností. V roce 2004 se polní cesta zpevňovala ekologickým recyklátem a byl upraven jízdní profil, v roce 2005 byl povrch cesty doplněn o asfaltobeton. II.část - v asfaltobetonu, v šířce 3 m s oboustrannou 0,5 m krajnicí. Úsek je navržen v min. tloušce 290 mm, z důvodu využití komunikace správcem povodí řeky Bečvy. Délka úseku 1,686 km.

18


Celková délka úseku je 5,112 km Náklady - investor stavby město Přerov I. část rok 2004 rok 2005 Skuteč.náklady v 2004-2005 II. část rok 2006

1,832 mil. Kč 1,999 mil. Kč 3,832 mil. Kč 4,881 mil. Kč

19


1.4.7

Návrh na Důvodovou zprávu pro Vládu ČR

Návrh textu: V současné době mnohé obce a mikroregiony připravují projekty cyklostezek a cyklotras podél vodních toků. V tomto kontextu probíhají intenzivní jednání se správci jednotlivých Povodí, v rámci kterých se upozorňuje a řeší problémy s budováním cyklistických komunikací. Celková situace se dá shrnout v současné chvíli následovně: Povodí jsou příznivě nakloněna rozvoji cyklostezek podél vodních toků, ale je nutné je koncipovat jako víceúčelové komunikace (cyklostezka + účelová komunikace nebo jen jako účelová komunikace), neboť je při opravě a údržbě břehových částí využívají i vozidla Povodí. Proto se doporučuje, aby technické řešení bylo provedeno stavbou víceúčelové komunikace, která se vybuduje prioritně pro přístup vozidel Povodí k břehům vodních toků pro jejich údržbu a až teprve sekundárně k využití této komunikace i pro provoz cyklistů. Tento návrh vychází již ze zmiňované Informace o realizaci plnění úkolů a opatření uvedených v Cyklostrategii ze dne 3.ledna 2007 č.15 a tam z části III. Doporučení dalšího postupu mimo jiné uvedeno: „Na základě připomínek krajů a Hospodářské komory ČR se dále navrhuje, aby v další etapě realizace cyklostrategie byly řešeny i tyto okruhy problémů a doporučení: 

Doporučení, aby Ministerstvo zemědělství zahájilo jednání s jednotlivými Povodími, aby v návaznosti na strategický vládní dokument o podpoře cyklistické dopravy podporovaly výstavbu cyklistických stezek podél řek.



Pokud se budují protipovodňové hráze, tak je nutné tyto koncipovat jako víceúčelové komunikace (cyklostezka + účelová komunikace s odpovídajícím asfaltovým povrchem). V tomto kontextu by měly být připravovány projekty na Strukturální fondy EU.



Dále pokud obce žádají jednotlivá Povodí o vyjádření k možnosti vybudování cyklostezek podél řek, tak by daná vyjádření neměla obsahovat podmínku, že daná cyklostezka musí být vybudována tak, aby umožnila jízdu i těžkým vozidlům Povodí. Tento požadavek by měl být respektován jen za toho předpokladu, pokud daná Povodí finančně přispějí na danou komunikaci. Pokud by se tak nestalo, tak ve svém důsledku nutí Povodí obce, aby budovaly účelovou komunikaci pro jejich potřeby, aniž by se na jejím pořízení finančně podílela.“

Příloha: hlavní předmět podnikání Povodí Moravy (zdroj http://www.pmo.cz/predmet_ci_list.asp?id=1) Hlavní předmět podnikání: Výkon správy povodí, kterou se rozumí správa významných vodních toků, činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v oblasti povodí Moravy a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákona č. 305/2000 Sb., o povodích a souvisejících právních předpisů, včetně správy drobných vodních toků v dané oblasti povodí, jejichž správcem byl podnik určen, což zahrnuje zejména: -

sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku;

-

pečovat o koryta vodních toků, zejména udržovat koryta vodních toků ve stavu, který zabezpečuje při odvádění vody z území dostatečnou průtočnost a hloubku vody a přitom se co nejvíce blíží přírodním podmínkám, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích sousedících s korytem vodního toku tak, aby se nestaly překážkou odtoku vody při povodňových situacích, pokud takové povinnosti nemají vlastníci pozemků s koryty vodních toků;

-

provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku, popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správce vodních toků vlastní, případně je užívá z jiného právního důvodu;

20


-

připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k zajištění funkcí vodního toku;

-

vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku;

-

oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě;

-

spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích, a v povodí jim spravovaných vodních toků, pokud mohou ohrozit jakost vody;

-

udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách;

-

řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření s vodami v soustavě vodních nádrží,

-

podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků;

-

předkládat Ministerstvu zemědělství, na jeho výzvu, ke schválení návrh komplexního manipulačního řádu, který koordinuje manipulační řády jednotlivých vodních děl tvořících soustavu vodních nádrží, a navrhovat vodoprávním úřadům změny povolení k nakládání s vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena;

-

spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí Moravy;

-

požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí dodržována;

-

dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace;

-

vytvářet a vést příslušné evidence pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod;

-

zajišťovat zpracování vodohospodářské bilance oblasti povodí Moravy;

-

pořizovat plán oblasti povodí Moravy;

-

informovat příslušné úřady o nahlášené havárii;

-

plnit úkoly při ochraně před povodněmi;

-

spolupracovat při provádění vodoprávního dozoru na základě vyžádání vodoprávních úřadů;

-

přijímat výsledky měření od příslušných osob oprávněných k nakládání s vodami;

-

zpracovávat vyjádření vodoprávním úřadům z hlediska zájmů sledovaných plánem oblasti povodí Moravy po jejich schválení nebo zájmů sledovaných směrným vodohospodářským plánem v platném znění a dalších zájmů sledovaných správcem povodí;

-

zpracovávat a předkládat návrhy na stanovení záplavových území u vodních toků v jeho správě;

-

stanovovat cenu za odběr povrchové vody z vodního toku v jeho správě a vybírat platbu k úhradě správy těchto vodních toků a správy povodí;

-

dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno, zejména schválený manipulační, popřípadě provozní řád, a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na jeho úpravu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem soustavy vodních nádrží;

-

provozovat vodohospodářský dispečink;

-

provádět na vlastní náklad u vodních děl, k nimž má právo hospodařit nebo je užívá z jiného právního důvodu, technicko-bezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní díla podléhají;

21


-

provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uložil k odstranění závad zjištěných na vodních dílech, zejména při vodoprávním dozoru;

-

zpracovávat a předkládat příslušnému vodoprávnímu úřadu návrhy na stanovení ochranných pásem vodních děl, se kterými má právo hospodařit, je-li to třeba k jejich ochraně;

-

osazovat plavební znaky na vodní cestě;

-

zpracovávat a předkládat příslušnému vodoprávnímu úřadu návrh na stanovení ochranných pásem vodních zdrojů vodárenských nádrží, s nimiž má právo hospodařit nebo je užívá z jiného právního důvodu;

-

vykonávat veškerá vlastnická práva k majetku státu, se kterým má státní podnik právo hospodařit s podmínkou souhlasu zakladatele při právních úkonech s určeným majetkem a souhlasného stanoviska dozorčí rady v rozsahu daném zakladatelem ve statutu podniku;

-

poskytovat informace, vydávat odborné účelové publikace z oblasti své působnosti a spolupracovat s veřejností;

-

vykonávat činnosti související s užíváním hmotného majetku ve vlastnictví státu, včetně majetkoprávního vypořádávání akcí investiční výstavby a oprav a prodejů nepotřebného majetku na vlastní účet.

Další podnikatelské činnosti související s hlavním předmětem podnikání: -

činnost technických poradců,

-

testování, měření a analýzy,

-

činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců,

-

maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny,

-

kopírovací práce,

-

přípravné práce pro stavby,

-

ubytovací služby,

-

pronájem a půjčování věcí movitých,

-

realitní činnost,

-

velkoobchod,

-

specializovaný maloobchod,

-

výkon zeměměřických činností,

-

činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,

-

opravy silničních vozidel,

-

silniční motorová doprava nákladní,

-

projektová činnost ve výstavbě,

-

výroba elektřiny,

-

zemědělská výroba.

Rozsah a podmínky hospodaření a podnikání: -

veškerá hospodářská a podnikatelská činnost podniku je zaměřena na ochranu a péči o množství a jakost povrchových a podzemních vod, péči o prostředí výskytu vod, zabezpečení odběrů vody pro různé účely, údržbu a provoz vodních a hydro-energetických zařízení a vodních cest, racionální nakládání s vodami, obecnou ochranu proti škodlivým účinkům vod, vytváření podmínek pro obecné nakládání s vodami a efektivní využívání ostatního hmotného a nehmotného majetku;

22


-

veškerá činnost podniku směřuje k trvalému vytváření souladu mezi potřebou a tvorbou finančních prostředků a k hospodárnému využívání všech zdrojů;

-

v rámci své činnosti a v souladu s platnými právními předpisy uzavírá podnik svým jménem a na vlastní odpovědnost smlouvy a činí jiné právní úkony při nakládání s majetkem státu, se kterým má právo hospodařit. Při této činnosti může být omezen jen platnými zákony a dalšími právními předpisy;

-

s majetkem státu, který byl vymezen jako určený majetek, může podnik nakládat se souhlasem zakladatele, včetně případného zřízení zástavního práva. Postupy vymezuje statut státního podniku;

-

podnik je oprávněn provádět veškerou hlavní a další podnikatelskou činnost, která je uvedena v předmětu činnosti a která je zapsána v obchodním rejstříku. Tuto činnost může provádět i prostřednictvím vybraných podnikatelských subjektů;

-

svých činnostech je podnik povinen vést všechny předepsané evidence.

23


24

Cyklostezky a cyklotrasy podél vodních toků (říční cyklostezky)

Recommend Documents