CYKLOSTEZKY PARDUBICKÉHO KRAJE

Generel cyklodopravy Pardubického kraje

IV.

CYKLOSTEZKY PARDUBICKÉHO KRAJE

Nejdokonalejším řešením cyklistické dopravy – z hlediska bezpečnosti cyklistů – je výstavba samostatných komunikací pro cyklisty, a to nejen v intravilánu měst, ale i ve volné krajině, kde tvoří bezpečné cyklistické spojnice mezi středisky osídlení, mezi většími městy a jejich blízkým rekreačním zázemím apod. Při rozvaze, kde navrhovat jejich výstavbu, by měly vždy být vzaty v úvahu jak potřeby bezpečnosti a využitelnosti cyklostezky (využití pro denního dojíždění, dojíždění do rekreačních středisek v zázemí velkých měst apod.), tak i obecně platné požadavky kladené na cyklisticky využitelnou komunikaci. Zvážení všech těchto faktorů je nutné vzhledem ke značné finanční i administrativní náročnosti výstavby cyklostezek. Obecné nároky a podmínky cyklistické dopravy

U

-

-

Komunikace pro cyklisty sestává z jízdního prostoru, určeného obrysem jedoucího cyklisty, z horního a bočních bezpečnostních odstupů. Do tohoto prostoru nesmí zasahovat žádné pevné překážky. Základní šířka cyklistického pruhu činí 1,25 m; při vedení cyklistického pruhu, přidruženého k silniční komunikaci, od které je oddělen dělícím pásem, lze zúžit pruh na 1 m. Šířka zpevnění cyklistického pruhu musí činit minimálně 0,75 m. Sklon cyklostezky do 3% umožňuje jízdu bez větší námahy, při výstavbě cyklostezky určené pro chodce a cyklisty by sklon neměl přestoupit 8,5%. Při sklonu nad 5% se zvyšuje rychlost jízdy, proto by měl být cyklistický pruh rozšířen min. o 0,5 m. Délka rozhledu pro zastavení činí 15 m, délka rozhledu pro předjíždění na cyklostezce s obousměrným provozem činí 100 m

Řešení cyklistické dopravy v rámci silničních komunikací

U

-

-

Umístění cyklistického provozu do komunikace je (z hlediska bezpečnosti cyklistů) jen na komunikacích malým automobilovým provozem a malou intenzitou cyklistů (do 50 cyklistů/hod. v jednom směru), dále na klidných komunikacích (obytná zóna, pěší zóna). Při umisťování vyhrazených cyklistických pruhů do dopravního prostoru platí následující zásady: - Povrch cyklistického pruhu musí být bez závad (bez výtluků, louží, propadlých uličních mříží, nerovností apod.). - Šířka cyklistického pruhu činí minimálně 1,5 m, při minimální šíři automobilového pruhu 3 m. - Na křižovatkách, vjezdech a dalších problémových místech by měl být cyklistický pruh barevně odlišen a označen symbolem jízdního kola. - v jednosměrných komunikacích může být v odůvodněných případech vedena cyklistika v protisměru pouze v barevně výrazně odlišeném pruhu, odděleném od automobilového provozu dvojitou plnou čarou.

U

37


Řešení cyklistické dopravy v přidruženém dopravním prostoru

U

-

cyklistické pruhy se oddělují od motorové dopravy: - zvýšeným obrubníkem s bezpečnostním odstupem nejméně 0,50m; - dělicím pásem o min. šířce 1,50m. V případě společné stezky, cyklisté + chodci se odděluje od motorové dopravy: - zvýšeným obrubníkem s bezpečnostním odstupem nejméně 0,50m; - dělicím pásem o min. šířce 1,50m; - zábradlím v místech stísněných podmínek (např. v podjezdech, mostech). - smíšené stezky musí mít min. šířku 3 m, provoz je obousměrný.

Samostatné cyklistické stezky

U

U

-

-

Vedení cyklostezky v křižovatce musí být zřetelné, musí být dostatečné rozhledové poloměry ze všech vjezdů do křižovatky a musí být dostatečně jasná organizace přednosti v jízdě. V křižovatkách – kruhových objezdech – se samostatné cyklistické pruhy nenavrhují. Při mimoúrovňovém křížení se silnicemi I. třídy, nebo rychlostními komunikacemi je cyklostezka na lávce, či podchodu sloučena s pěší komunikací. Vjezdy na pozemky přecházející přes cyklostezku nutno upravit tak, aby byla vynucena pomalá jízda vozidla, které v místě křížení musí dát přednost cyklistům. Povrch cyklostezky musí umožnit plynulou jízdu, podle druhu rozlišujeme: - asfaltový povrch – nejvhodnější, při pokládce možno použít mechanizaci; - betonová dlažba – užívá se v městském prostředí, horní hrany by neměly být zkoseny; - kamenná dlažba – méně vhodná, navrhuje se v historickém jádru sídel; - betonový povrch – při použití nutno řešit dilatační spáry tak, aby nerušily plynulost jízdy. Podle typu konstrukce se rozlišují: - Kalená konstrukce posyp z kameniva drceného 130kg/m 2 , 10 cm; vyrovnání pláně do 10 cm; 15 cm podkladní vrstva z kameniva 0-90mm; konstrukce se pokládá na urovnanou pláň, zbavenou veškerého porostu, osazuje se svodnicemi. Vhodná pro lesní a polní cesty, nepříliš zatížené dopravou v malém podélném spádu. - Penetrace Penetrační nátěr 1,9 kg/m 2 ; 10 cm Recyklát existujícího povrchu na cesty s existujícím zpevněným povrchem (živičným, resp. z obalovaného kameniva). - Penetrační makadam penetrační nátěr 1,9 kg/m 2 10 cm penetrační makadam, penetrační nátěr spojovací 1,6 kg/m 2 15 cm, podkladní vrstva z kameniva 32-63mm 10 cm; Na polní a lesní cesty, nezatížené pravidelnou dopravou, bez odvodňovacího podélného zařízení vhodné pro mírné spády, v kombinaci s velkým příčným spádem i do nepříznivějších sklonových poměrů. Osazen ocelovými svodnicemi - Živičná konstrukce Asfaltový beton10 cm; obalované kamenivo 20 cm lože z drti 32-63, zhutněná podkladová vrstva se pokládá na urovnanou pláň, zbavenou veškerého porostu. P

P

P

P

P

P

P

P

38


Na veškeré cesty s nepříznivými sklonovými poměry pravidelně pojížděné a na vybrané cyklotrasy nadmikroregionálního charakteru - Obrusná vrstva z asfaltového betonu 5 cm asfaltový beton; penetrační nátěr spojovací 1,6 kg/m 2 na cesty s existujícím živičným povrchem, který vyžaduje opravu doprovodná zeleň u cyklostezky by měla být její součástí, přičemž stromy, či keře musí být vysazovány v dostatečné vzdálenosti a udržovány tak, aby svými větvemi nezasahovaly do průjezdního profilu, nesmí zastiňovat dopravní značky a bránit rozhledu v řižovatkách. vpusti odvodnění musí mít malé otvory, v případě mříží musí být umístěny napříč proti směru jízdy. dopravní značení se používá obdobně jako u silničních komunikací. P

-

-

P

Na území Pardubického kraje již bylo vybudováno několik cyklostezek, další jsou ve stadiu přípravy a několik cyklostezek je doporučováno k výstavbě. Jejich výčet udává následující soupis.

39


VYBUDOVANÉ CYKLOSTEZKY

Lázně Bohdaneč – Pardubice Cyklostezka vybudovaná jako součást řešení cyklodopravy statutárního města Pardubic umožňuje bezpečné denní dojíždění na kole z Bohdanče do Pardubic. Současně slouží pro krátkodobou rekreaci obyvatel Pardubic v lázeňském areálu Bohdanče a u bohdanečských rybníků. Délka cyklostezky – 5 km.

Lázně Bohdaneč - Pardubice LOKALITA

SAMOSTATNÁ STEZKA PRO CYKLISTY

STEZKA VYBUDOVÁNA (ano/ne) celková

DÉLKA v km průběžná

Lázně Bohdaneč

0

0

ano

Pardubice

5

5

ano

POZNÁMKA

Cyklostezka v Pardubicích navazuje na postupně budovaný systém cyklistické dopravy města Pardubice

CELKEM

5

40


Choceň – Vysoké Mýto

Cyklostezka umožňuje bezpečné cyklistické propojení Chocně a Vysokého Mýta. Na obousměrnou cyklostezku je přeloženo vedení a značení Českomoravské cyklotrasy.

Choceň – Dvořisko – Vysoké Mýto

průběžná

celková

STEZKA VYBUDOVÁNA (ano/ne)

Choceň

0

0

ano

Dvořisko

1,5

1,5

ano

Vysoké Mýto

4

5,5

ne

LOKALITA

CELKEM

DÉLKA v km


POZNÁMKA

Nově vybudovaná cyklostezka, na kterou byla přeložena nadregionální cyklotrasa č. 18

5,5

41


42


Lanškroun – Albrechtice

Cyklostezka umožňuje bezpečné cyklistické propojení Lanškrouna s Albrechticemi. Cyklostezka o délce 1,6 km je vybudována při silnici I/43.

Lanškroun - Albrechtice LOKALITA




Lanškroun

0

0

ano

Albrechtice

1,5

1,5

ano

CELKEM

POZNÁMKA

Cyklostezka vybudována městem Lanškroun přeložila jízdu na kole a pěší pohyb z frekventované silnice I/43 mezi Lanškrounem a Albrechticemi

1,5

43


Lanškroun – Ostrov

Cyklostezka, vedoucí přírodně hodnotným územím Lanškrounské rybníky, spojuje mimo silniční komunikace obec Ostrov s Lanškrounem, její délka činí 1,2 km.

Lanškroun - Ostrov LOKALITA




Lanškroun

0

0

ano

Ostrov

1

1

ano

CELKEM

POZNÁMKA

Cyklostezka vybudovaná městem Lanškroun umožňuje, kromě bezpečného spojení mezi oběma sídly, i možnost nestřetového dosažení rekreačního zázemí města, ležícího v jeho bezprostřední blízkosti

1

44


Pardubice – Sezemice Cyklostezka vedoucí při silnici I/36 odstranila dnešní stav, kdy možnost dojíždění na kole ze Sezemic do Pardubic, po silnici I/36, znamená velké bezpečnostní riziko pro silný automobilový provoz na této silnici. V Pardubicích, Dubině cyklostezka navazuje na pardubický městský systém cyklodopravy. Délka činí 4 km.

Pardubice - Sezemice


průběžná

celková

STEZKA VYBUDOVÁNA (ano/ne)

Pardubice

0

0

ne

Sezemice

4

4

ne

LOKALITA

CELKEM

DÉLKA v km

POZNÁMKA

V Pardubicích je cyklostezka napojena na systém cyklodopravy města; v případě realizace doporučovaného prodloužení cyklostezky až do Holic bude obyvatelům Pardubic umožněno dosáhnout bezkolizně východiště do střední části rekreační oblasti, tzv. Hradeckých lesů

4

45


Svitavy – Javorník, U Jelena Cyklostezka umožní cyklistické propojení Svitav s rekreačním zázemím města (restaurační a společenský komplex U Jelena, restaurační a hotelový objekt v Schindlerově háji) a dále bezpečné cyklistické propojení Svitav s Javorníkem (po realizaci uvažované cyklostezky Javorník – Mikuleč bude bezpečnost cyklistické dopravy prodloužena až do Mikulče).

Svitavy – Javorník LOKALITA




Svitavy

0

0

ano

Javorník, U Jelena

2

2

ano

CELKEM

POZNÁMKA

Cyklostezka ústí u restaurace U Jelena na místní komunikaci, procházející Javorníkem. Z Javorníka je při východní straně silnice II/366 připravována k realizaci 2 km dlouhá cyklostezka do Mikulče

2

46


47


PŘIPRAVOVANÉ CYKLOSTEZKY

Pardubice – Chrudim

Připravovaná cyklostezka umožní bezpečnou možnost dojíždění na kole mezi Chrudimí a Pardubicemi. Realizace navržené cyklostezky, vedené při silnici I/37, předpokládá obousměrný provoz. V Pardubicích, Jesničánkách bude cyklostezka vyústěna do systému cyklodopravy města. Délka cyklostezky – 7 km.

Pardubice - Chrudim LOKALITA




Pardubice

0

0

ne

Dražkovice

2

2

ne

Mikulovice

2

4

ne

Medlešice

1

5

ne

Chrudim

2

7

ne

CELKEM

POZNÁMKA

V Pardubicích navazuje cyklostezka na budovaný systém cyklodopravy města. V Chrudimi je nutno dořešit systém cyklodopravy města, aby bylo možno bezpečně napojit cyklostezku na městský cyklistický systém. Realizace cyklostezky je vázána na vybudování silničního obchvatu Chrudimě.

7

48


49


Pardubice – Hradec Králové

Návrh cyklostezky spojující obě stotisícová města východních Čech, řeší možnost cyklistického spojení obou měst při toku řeky Labe. Nejdelší a finančně nejnáročnější návrh cyklostezky lze realizovat za spoluúčasti obou krajských statutárních měst, Pardubic a Hradce Králové a obou krajů. Vedení cyklostezky po koruně protipovodní hráze přinese požitek z jízdy, nerušený automobilovým provozem. Délka je odvislá od rozhodnutí, zda-li bude realizována varianta (delší) stále při řece, či kratší, vedoucí od Kunětické hory přímo přes Ráby do Pardubic.

Pardubice – Hradec Králové LOKALITA



Pardubice

0

0

22

Hradec Králové

delší var. 22 kratší 16

CELKEM


ne

ne 16

POZNÁMKA

Velkoryse navrhovaná cyklostezka výrazně zvýší nabídku rekreačního sportování obyvatel obou stotisícových východočeských měst. Současně umožní cyklistické propojení obou měst trasou bez automobilové dopravy. Realizace záměru bude finančně náročná, protože kromě úpravy protipovodňové hráze bude nutno budovat velké množství mostků. Přímé vedení z Němčic do Pardubic vyžaduje samostatnou cyklostezku, vedenou v souběhu se silnicí III. tř. Využití této silnice je pro značnou intenzitu automobilové dopravy nevhodné. V obou koncových místech bude cyklostezka napojena na systém cyklodopravy města Úsek Pardubice – Brozany, vedený po protipovodňové hrázi je již vybudovaný a otevřený pro veřejnost

22 16

50


51


Pardubice – Černá za Bory

Připravovaná cyklostezka tvoří součást městského systému cyklodopravy, řešící denní dojíždění do zaměstnání v průmyslové zóně. Délka cyklostezky – 3 km.

Pardubice – Černá za Bory LOKALITA




Pardubice

0

0

ne

Černá za Bory

3

3

ne

CELKEM

POZNÁMKA

Zpřístupnění východní průmyslové zóny města pro cyklisty bez ohrožení automobilovou, nákladní dopravou. Tvoří okrajovou součást cyklodopravy Pardubic (obdobně jako cyklostezka Pardubice – Lázně Bohdaneč)

3

52


Kostěnice – Dašice

Projekt cyklostezky řeší bezkolizní možnost dosažení nástupního místa pro dojíždění z Dašic do Pardubic (tj. nádraží ČD v Kostěnicích). Projekt cyklostezky předpokládá obousměrný provoz, šířku 2 m a oboustrannou, nezpevněnou půlmetrovou krajnici. Délka cyklostezky – 1,05 km.

Kostěnice - Dašice LOKALITA




Kostěnice

0

0

ne

Dašice

1

1

ne

POZNÁMKA

Realizace důležitá pro občany Dašic

CELKEM

1

53


Choceň – Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí

Připravovaná cyklostezka nemůže s důvodů nedohody mezi ČD a navrhovateli cyklostezky využít pracovní účelové komunikace zřizované pro stavbu železničního koridoru. Proto bude v maximálně možné míře využívat upravené místní cesty jak při železniční trati, tak i místní cesty při úpatí svahů říčního údolí Tiché Orlice.

Choceň – Ústí nad Orlicí LOKALITA




POZNÁMKA

Choceň

0

0

ne

Brandýs nad Orlicí

5

5

ne

V kombinaci s připravovanou cyklostezkou Ústí nad Orlicí – Letohrad vytvoří bezpečnou cyklostezku údolím Tiché Orlice.

Ústí nad Orlicí

10

15

ne

Úsek Choceň – mlýn Mýtkov je již dokončen

CELKEM

20

54


55


Ústí nad Orlicí – Letohrad

Cyklostezka vedená po stávajících, upravených komunikacích a nově budovaných úsecích přeloží cyklistickou dopravu ze silnice II/360 silně zatížené automobilovým provozem. Její vedení údolím Tiché Orlice v kombinaci s doporučenou cyklostezkou Ústí nad Orlicí – Choceň zajistí terénně výhodné cyklistické propojení sídel při Tiché Orlici.

Ústí nad Orlicí - Letohrad LOKALITA




Ústí nad Orlicí žst ČD

0

0

ne

Letohrad

13

13

ne

CELKEM

POZNÁMKA

Cyklostezka by měla část využít místní komunikace (stavebně upravené) a v několika bude nutno vybudovat nové těleso

13

56


57


Sezemice – Choteč Cyklostezka umožní cyklisticky bezpečnější propojení Pardubic a Sezemic s Holicemi. Převádí cyklistickou dopravu ze Sezemic do Holic z frekvenované silnice I/36 na silnici III. tř. procházející souvislou zástavbou Dolních a Horních Ředic. V úseku Sezemice – křižovatka, odbočka do Chotče je cyklostezka dokončena.

Sezemice - Choteč LOKALITA




Sezemice

0

0

ne

Choteč

3

3

ne

CELKEM

POZNÁMKA

Úsek Sezemice – křižovatka k Chotči je již dokončen

3

58


Sezemice – Býšť Cyklostezka umožní bezpečnou cyklistickou dopravu z Pardubic a Sezemic do západní části tzv. Hradeckých lesů – rekreačního zázemí Pardubic.

Sezemice – Býšť LOKALITA




Sezemice

0

0

ne

Rokytno

5

5

ne

Býšť

4

9

ne

CELKEM

POZNÁMKA

Úsek Sezemice – křižovatka k Chotči je již dokončen

9

59


60


Lanškroun – žst ČD Rudoltice v Čechách

Připravovaná cyklostezka umožní bezpečné dosažení nádraží ČD Rudoltice v Čechách z Lanškrouna. Její trasa o délce 3 km je navržena při silnici I/43.

Lanškroun – žst ČD Rudoltice v Čechách LOKALITA



Lanškroun

0

0

ne

žst ČD Rudoltice v Čechách

3

3

ne

CELKEM


POZNÁMKA

Vybudování této cyklostezky odstraní stejný problém, který existoval před výstavbou cyklostezky Lanškroun - Albrechtice

3

61


Hlinsko – Čertovina

Projekt cyklostezky umožní bezpečné propojení osady Čertovina s Hlinskem. Cyklostezka je vedena při silnici I/34 a bude sloužit pěší a cyklistické dopravě. Šířka činí 3 m, délka 1,25 km.

Hlinsko - Čertovina LOKALITA




Hlinsko

0

0

ne

Čertovina

1,5

1,5

ne

CELKEM

POZNÁMKA

Vybudování cyklostezky vyřeší závažný bezpečnostní problém města

1,5

62


Lázně Bohdaneč – Živanice

Připravovaná cyklostezka umožní bezpečnou jízdu na kole při krátkodobé rekreaci v oblasti Lázní Bohdanče. Vedení cyklostezky je navrženo při silnici I/2, délka činí 3 km.

Lázně Bohdaneč - Živanice LOKALITA




Lázně Bohdaneč

0

0

ne

Živanice

3

3

ne

CELKEM

POZNÁMKA

Cyklostezka důležitá nejen pro bezpečné zpřístupnění rekreačního zázemí západního okolí Bohdanče, ale v kombinaci s již vybudovanou cyklostezkou Lázně Bohdaneč – Pardubice je důležitá pro krátkodobou rekreaci obyvatel Pardubic.

3

63


V rámci schvalované územně plánovací dokumentace obcí a měst Holicka a Sezemicka je uvažován a schvalován záměr vybudovat cyklostezky podél silnice I/35 mezi Holicemi, Chvojencem a Býští. Realizace tohoto záměru by umožnila cyklistickou dopravu v severní rovinaté části Holicka a možnost bezpečné jízdy z Holic a Holicka do západní části „Hradeckých lesů“. Uvažované, resp. navrhované vybudování cyklostezky Býšť – Hradec Králové (podél silnice I/35) komplikuje nutnost odlesnění pruhu v šířce cca 3m v délce 5 km. Pro bezpečnou jízdu cyklistů by postačilo vybudování cyklostezky pouze z Býště ke Kolibě (není nutné odlesnění). Od Koliby do Hradce Králové je možno využít již stávající síť cyklotras v „Hradeckých lesích“, která je od Koliby do Hradce Králové, resp. Nového Hradce Králové vedena po lesních cestách a silničkách s vyloučeným automobilovým provozem.

64


CYKLOSTEZKY DOPORUČENÉ K VÝSTAVBĚ

Chrudim – Heřmanův Městec

Doporučená cyklostezka vymístí cyklistickou dopravu z dopravně zatížené silnice I/16 a současně umožní dojíždění na kole z příměstské obce Chrudimě, z Markovic.

Chrudim – Heřmanův Městec LOKALITA




Chrudim

0

0

ne

Heřmanův Městec

9

9

ne

CELKEM

POZNÁMKA

Cyklostezka vybudovaná v souběhu se silnicí I/16 umožní bezpečnou možnost cyklistické jízdy mezi oběma městy.

9

65


Letohrad – Žamberk Vyřešení obou úseků u Letohradu a Žamberka formou samostatné cyklostezky umožní bezpečnou jízdu na kole mezi oběma městy.

Letohrad - Žamberk LOKALITA




Letohrad

0

0

ne

Lukavice

1

1

ne

Lukavice

0

0

ne

Žamberk

2

2

ne

CELKEM

POZNÁMKA

Při vybudování dvou krátkých úseků při výjezdu z Letohradu a při příjezdu do Žamberka vznikne možnost spojení obou měst pro jízdu na kole po komunikaci jednak s vyloučeným automobilovým provozem, jednak s nepatrným provozem (v Lukavici), odpadne dnešní obtížnější projíždění zámeckým parkem v Žamberku.

3

66


Cyklostezka Lázně Bohdaneč – Dolany je zařazena v 1. části – tvoří součást v terénu silničním cykloznačením vyznačené regionální cyklotrasy (Vysoká nad Labem) – Čeperka – Lázně Bohdaneč – Břehy; v evidenci KČT je úsek Dolany – Lázně Bohdaneč veden pod číslem 4040. Cyklostezka Ústí nad Orlicí – Česká Třebová ve většině případů upravuje povrch místních komunikací a ulic obou měst. Sleduje trasu již dnes vyznačené nadregionální cyklotrasy Suslava – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Bohuňov. V evidenci KČT má číslo 4061. Z těchto důvodů není uváděna v části cyklostezek, je však evidována a popisována v 1. části Generelu. Z těchto důvodů nebyla zařazena jako samostatný subjekt do části „Cyklostezky“ Generelu.

67


Souhrnná rekapitulace cyklostezek Generelu cyklodopravy Pardubického kraje Cyklostezka (identifikace podle koncových bodů)

Stav realizace

Délka v km

Lázně Bohdaneč - Pardubice

vybudovaná

5

Choceň – Vysoké Mýto

vybudovaná

5,5

Lanškroun - Albrechtice

vybudovaná

1,5

Lanškroun - Ostrov

vybudovaná

1

Pardubice - Sezemice

vybudovaná

4

Svitavy - Javorník

vybudovaná

2

celkem

vybudované

19

Pardubice - Chrudim

připravovaná

7

Pardubice – Hradec Králové

připravovaná

22

Pardubice – Černá za Bory

připravovaná

3

Kostěnice - Dašice

připravovaná

1

Choceň – Ústí nad Orlicí

připravovaná

20

Ústí Nad Orlicí - Letohrad

připravovaná

13

Sezemice - Choteč

připravovaná

3

Sezemice - Býšť

připravovaná

9

Lanškroun – žst ČD Rudoltice v Čechách

připravovaná

3

Hlinsko - Čertovina

připravovaná

1,5

Lázně Bohdaneč - Živanice

připravovaná

3

celkem

připravované

83,5

Chrudim – Heřmanův Městec

doporučovaná

9

Letohrad - Žamberk

doporučovaná

3

celkem

doporučované

12

CELKEM

Poznámka

114,5

K počtu 114,5 km cyklostezek je nutno připočítat zatím dokončený počet cyklostezek města Pardubice v délce 30 km. Po dokončení celého městského systému cyklodopravy se město Pardubice zařadí mezi městy České republiky na čelné místo, jako jedno z měst s nejlépe a nejbezpečněji vyřešenou cyklodopravou.

68


V.

NÁVRH OPATŘENÍ A ETAPIZACE JEJICH REALIZACE

Praktická údržba již vyznačeného základního systému cyklotras Pardubického kraje tak, jak je stanovena Generelem si vyžádá nejen finanční náklady ve výši cca 200 000,- Kč ročně, ale i organizační zajištění. Koordinaci evidence a následnou údržbu značení bude zajišťovat Klub českých turistů (při obnově a údržbě značení budou ovšem nutné finanční dotace kraje). Při výstavbě cyklostezek i při údržbě značení cyklotras je, s ohledem na vysokou finanční náročnost, nezastupitelná úloha orgánů krajské samosprávy. Tu je možno rozdělit do dvou hlavních skupin: - opatření organizačního charakteru; - opatření přímé finanční pomoci. Opatření organizačního charakteru ▪ Rozvoj cyklistické dopravy (rekreační i jako prostředku pro cestu do zaměstnání, či školy) by měl být přijmut krajským zastupitelstvem jako jedna z priorit rozvoje kraje. Cyklistika ve své standartní formě není finančně náročná (je proto dostupná širokým vrstvám obyvatel) a zajišťuje zdraví životní styl. Realizace: Rozvoj a podpora cyklodopravy by měly být zařazeny jako priorita do koncepce rozvoje Pardubického kraje ▪ Generel by měl být po projednání krajským zastupitelstvem přijmut jako jeden z podkladů při tvorbě územně plánovacích dokumentů sídelních útvarů a velkých územních celků Pardubického kraje. Realizace: Zařazení Pasportu do programu jednání zastupitelstva dle ročního plánu jednání zastupitelstva ▪ Jedním z hlavních prvků podstatně zvyšujících bezpečnost cyklistického provozu je budování cyklostezek, případně úprava a rozšíření krajnice silnic, po kterých jsou vedeny cyklotrasy. Z tohoto důvodu by měly orgány Pardubického kraje uplatnit při veškerých stavebních řízeních a plánovaných opravách silnic, po kterých jsou vedeny cyklotrasy základního krajského systému (minimálně u evropských a nadregionálních cyklotras), realizaci úprav umožňujících bezpečný cyklistický provoz. Ty by měly obsahovat, podle kategorie silnice, následující povinnosti: - při přestavbě silnic I. třídy vybudování samostatného cyklistického pruhu (cyklostezky), vedoucí podél tělesa silnice. Šířka cyklostezky, při obousměrném provozu by měla činit minimálně 2,5 m. - při rekonstrukci silnic II. třídy by měla být stanovena povinnost vybudování zpevněné krajnice použitelné pro cyklisty o šířce minimálně 1 m po obou stranách silnice. Případně by bylo možno nahradit rozšíření a zpevnění krajnice vybudováním samostatné cyklostezky o minimální šířce 2 m.

69


Současně by měla být při veškerých projekčních pracích a následně při stavebních řízeních, vedených pro stavbu nových silnic I., II. a III. třídy, posouzena potřeba vybudování samostatného tělesa určeného pro cyklistický provoz. To by mělo být posuzováno při každé stavbě nové silnice bez ohledu na to, zda-li je, či není v trase nové silnice uvažováno s vedením některé z cyklotras základního krajského systému cyklodopravy. Realizace: Průběžně podle plánu rekonstrukcí silniční sítě ▪ Pro zvýšení propagace kraje by měly být přeřazeny cyklotrasy vedoucí z Turnova do Jičína (trasa č. 14), dále do Hradce Králové (zatím bez evidenčního čísla KČT) a dále až na jihovýchodní Moravu (Břeclav), trasa č. 182 do I. kategorie – evropská cyklotrasa. Jejími koncovými body by měl být Berlín a Vídeň. Tento záměr by měl být projednán s příslušnými orgány Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského kraje a s Ústředím KČT (předsedou Rady značení, p. Mgr. Markvartem). Realizace: Po projednání s orgány dotčených krajů, projednat s Ústředím KČT. Při pracovních jednáních s p. Mgr. Markvartem bylo dosaženo předběžné kladné stanovisko k tomuto záměru. ▪ Pro rekreační, turistickou cyklistiku je často využívána i železnice, kdy cyklista využívá k dosažení výchozího místa svého výletu i železniční dopravu. České dráhy začínají zařazovat do vlaků speciální vozy pro přepravu kol. Tento kombinovaný způsob cyklistické dopravy je díky husté železniční síti Pardubického kraje dobře využitelný pro dosažení rekreačních oblastí kraje. Krajské orgány by proto měly jednat s ČD o neodkladném zařazování speciálních vagonů pro přepravu kol do vlaků jedoucích do Hlinska, Havlíčkova Brodu a Poličky, dále do vlakových souprav, jedoucích z Ústí nad Orlicí do Letohradu a Dolní Lipky. Realizace: Jednání s ČD by měla být vyvolána po projednání, resp. schválení Generelu v příslušných orgánech kraje. ▪ Při vydávání propagačních materiálů Pardubickým krajem by se informace o cykloturistice a cykloturistických trasách měla stát nedílnou součástí informačních skládaček, map, apod. Realizace: Trvalý úkol, jehož průběžné naplňování by se mělo součástí pracovní náplně příslušných orgánů Pardubického kraje.

70


Opatření přímé finanční pomoci ▪ Nejdůležitější pomocí, vyjádřenou finanční podporou, je spolufinancování výstavby cyklostezek. Cyklostezka vyloučí nebezpečí střetu cyklisty s automobilem, které většinou končí těžkým zraněním cyklisty a bohužel někdy i smrtí. Zvyšující se automobilový provoz má za následek i zvyšování počtu nehod, jejichž účastníky jsou cyklisté. Plán podpory výstavby cyklostezek by měl být volen tak, aby postupně eliminoval užívání nebezpečných úseků silnic cyklisty. Cyklostezky by proto měly být přednostně stavěny v místech, kde pro dosažení cíle není možno využít místní komunikace, nebo málo používané silnice a kde zatížení stávající silnice automobilovým provozem je veliké a šířka této silnice činí potíže již dnes i automobilovému provozu. Současně by mělo být vyhodnoceno i možné využití budované cyklostezky pro místní obyvatelstvo k cestě do zaměstnání, školy apod. Přednostně by proto měly být podporovány plány na kompletaci již vybudovaného systému cyklodopravy města Pardubice, stavbu cyklostezky spojující města Pardubice a Chrudim a cyklostezka Pardubice – Hradec Králové a stavbu cyklostezky, vedoucí pásem sídel od Vysokého Mýta přes Choceň (dokončení cyklostezky z Dvořiska do Vysokého Mýta), Brandýs nad Orlicí, Ústí nad Orlicí po Letohrad. Současně s vybudováním cyklostezky však musí být řešeny vlastnické vtahy k této komunikaci a z toho vyplývající povinnost její údržby. Při rozhodování o stavbě cyklostezky musí její zřizovatel počítat se značnou časovou rezervou v projekční a stavebně správní fází. Pro stavbu musí být vykoupeny pozemky (není-li možno použít stávající, dostatečně širokou i nezpevněnou cestu). Na stavbu musí být vypracován řádný projekt, stavební řízení je většinou značně dlouhé, jak tomu je i u jiných liniových staveb. Šířka cyklostezky (za předpokladu obousměrného využití) ba měla být 3 m, minimálně 2,5 m. Finanční náročnost je značná, proto je pomoc kraje nezbytná. Dalším možným pramenem financování jsou jednak finanční zdroje Fondu dopravní infrastruktury, jednak možnosti čerpání finanční prostředků z fondů EU. Realizace: Naplňování finanční pomoci je odvislé od možností kraje a podléhá rozhodnutí krajského zastupitelstva. V kladném případě by mělo být přihlíženo k níže uvedenému pořadí priorit a dále by měla být zohledněna projekční připravenost výstavby, včetně zájmu a ochoty místních samospráv spolupodílet se na nákladech stavby. Pro stanovení pořadí důležitosti budování cyklostezek byly vzaty v úvahu všechny faktory (např. odklon cyklodopravy z nebezpečných úseků silnic, využívání cyklostezky k cestě do práce, školy atd.). Na základě vyhodnocení všech těchto faktorů bylo doporučeno stanovení následujícího pořadí důležitosti výstavby cyklostezek registrovaných Generelem: Prvořadou prioritou by mělo být vybudování těchto cyklostezek: -

dokončení cyklostezek systému cyklodopravy města Pardubice a okolí; cyklostezka Pardubice - Chrudim; cyklostezka Choceň - Ústí nad Orlicí - Letohrad

Další navrhované, příp. již projekčně připravované cyklostezky by měly být realizovány v co možná v nejkratším čase, protože řeší některá problémová místa dojíždění na kole, jako jsou např.:

71


- Lanškroun – žst ČD Rudoltice v Čechách; - Hlinsko – Studnice; - Pardubice – Hradec Králové; - Lázně Bohdaneč – Živanice. ▪ Pro řádné a přehledné značení, je nutno zajistit jeho pravidelnou údržbu. I ta však vyžaduje finanční prostředky. Směrová tabule pro cyklisty spolu s dvoumetrovým sloupkem stojí 720,- Kč, směrová tabulka pro cyklisty, včetně dvoumetrového sloupku, stojí 420,- Kč. Proto je nutná finanční pomoc kraje při údržbě tohoto značení. KČT je pomocí dobrovolného aktivu značkařů schopen zajistit technickou obnovu v terénu. Dále je schopen zajistit barevné pásové značení cykloturistických tras, ale nemá již finanční prostředky na nákup materiálu i potřebné finanční prostředky na náhradu poničených popř. odcizených cykloznaček. Realizace: Přidělení finančních prostředků je odvislé od možností kraje a podléhá schválení zastupitelstvem. Vyčíslení sumy pro jednotlivý kalendářní rok zajistí krajský oblastní výbor KČT.

72


VI.

POUŽITÉ PODKLADOVÉ MATERIÁLY

Při zpracování Generelu cyklodopravy Pardubického kraje byly použity následující podkladové materiály: • Podklady poskytnuté městy s rozšířenou působností: Městský úřad Hlinsko (Trasa cyklostezky Hlinsko – Čertovina) Městský úřad Svitavy (Komunikační propojení Svitavy – Javorník pro nové podnikání) Městský úřad Králíky (Informační mapa mikroregion Králicko) • Podklady poskytnuté svazky obcí a měst: Podhůří Železných hor (mapa cyklotras) Regionální svazek obcí Bohdanečsko (popis současné situace v oblasti cyklodopravy) Svazek pod Kunětickou horou (Projekt regionálních cyklotras) Svazek obcí za letištěm (Projekt regionálních cyklotras) Centrum Železných hor (Projekt regionálních cyklotras) Heřmanoměstecko (Projekt regionálních cyklotras) Mikroregion Chrudimsko (Generel dopravy) Sdružení obcí Orlicko (Generel cyklotras) Region Orlicko – Třebovsko (Informační materiál) Mikroregion Litomyšlsko (materiál o regionálních cyklotrasách) Sdružení obcí mikroregionu Litomyšlsko - Desinka Sdružení měst a obcí kraje Smetany a Martinů (mapka kraje Smetany a Martinů) • Cyklistická a víceúčelová komunikace Ústí nad Orlicí – Letohrad; TRANSCONSULT s.r.o.; Hradec Králové 2003; • Cyklostezka Kostěnice – Dašice; Projekt stavby; PROJEKTOVÝ SERVIS CHRUDIM; Chrudim 2002 • Cyklostezka Hlinsko – Čertovina; B+P PROJEKT; Kočí 2002 • Cyklotrasy Heřmanoměstecka; Heřmanův Městec b.r.v. • Cyklotrasy krajem Gerštorfů; Choltice b.r.v. • Cyklotrasy Lanškrounska; RNDr. Antonín Fiala-REDEA; Žamberk 2003; • Cyklotrasy mikroregionu Za letištěm; Staré Jesenčany b.r.v.; • Cyklotrasy mikroregionu Centrum Železných hor; Nasavrky b.r.v. • Cyklotrasy Sdružení obcí pod Kunětickou horou; • Edice Turistických map Klubu českých turistů, měř. 1 : 50 000, listy: č. 24 Hradecko a Pardubicko; č. 25 Podorlicko a okolí Babiččina údolí; č. 27 Orlické hory; č. 42 Kolínsko a Kutnohorsko č. 45 Železné hory č. 46 Havlíčkobrodsko č. 47 Vysokomýtsko a Skutečsko č. 48 Žďárské vrchy č. 49 Českomoravské Mezihoří, Českotřebovsko č. 50 Svitavsko č. 51 Haná, Prostějovsko, Konicko a Litovelsko 73


•

• • • • • • • • •

č. 52 Zábřežsko, Moravská Třebová, Mohelnice, Uničov, Litovel č. 53 Králický Sněžník Edice Cykloturistických map Klubu českých turistů, měř. 1 : 100 000, listy: č. 10 Orlické hory a Broumovsko č. 11 Žďárské vrchy a Železné hory č. 12 Hrubý Jeseník a Rychlebské hory č. 23 Okolí Brna – sever, Moravský kras, Svitavsko, Svratecko Krajem Gerštorfů, mapa cyklotras měř. 1:50 000; Choltice 2003; Metodické materiály Klubu českých turistů; Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR; Centrum dopravního výzkumu; Brno 2002 Pěší turistika a cyklotrasy okresu Ústí nad Orlicí; mapa měř. 1 : 100 000; Ústí nad Orlicí 2000 Projekt cykloturistických tras Hlinecka; Vlastimil Škvára; Bítovany 2002; Projekt cykloturistických tras Chrudimska; Vlastimil Škvára; Bítovany 2003; Strategický plán rozvoje cyklotras na území Euroregionu Glacensis; Centrum dopravního výzkumu; Brno 2002; Vlastní průzkumy a fotodokumentace Vyhledávací studie na Cyklostezku Pardubice – Chrudim; TRANSCONSULT s.r.o.; Hradec Králové 2003;

74

CYKLOSTEZKY PARDUBICKÉHO KRAJE

Recommend Documents