Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Návrh marketingové strategie Zoologické zahrady města Brna Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Šárka Stojarová, Ph.D.
Michal Bureš Brno 2013
Chtěl bych poděkovat mé vedoucí bakalářské práce Ing. Šárce Stojarové, Ph.D. za její vedení a rady, dále bych poděkoval marketingovému specialistovi Zoologické zahrady města Brna Ing. Tomáš Dvořákovi za ochotu a poskytování informací nutných k vypracování bakalářské práce. Rád bych také poděkoval své rodině a přítelkyni za veškerou podporu a pomoc, kterou mi poskytovali.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce Ing. Šárky Stojarové, Ph.D. Použité zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 23. května 2013
__________________
Abstrakt Bakalářská práce navrhuje marketingovou strategii pro Zoologickou zahradu města Brna, která má za cíl zvýšit úroveň poskytovaných služeb Zoologickou zahradou města Brna, zvýšit návštěvnost Zoologické zahrady města Brna a také zlepšit image Zoologické zahrady města Brna. K vytvoření práce byly použity informace z výročních zpráv zoologických zahrad, rozhovorů se zaměstnanci Zoologické zahrady města Brna a z dotazníkového šetření. Klíčová slova Zoologická zahrada města Brna, marketingová strategie, analýza vnitřního prostředí, analýza vnějšího prostředí, turistika, dobrovolníci, zvířata, marketingové aktivity.
Abstract Bachelor thesis proposes marketing strategy for Zoological garden of city Brno, which aims higher level of provided services of Zoological garden of city Brno, increases attendance of Zoological garden of city Brno as well as improve image of Zoological garden of city Brno. This thesis was based on the information from annual reports of zoological gardens, interviews with employees of Zoological garden of city Brno and survey. Keywords Zoological garden of city Brno, marketing strategy, analysis of internal environment, analysis of external environment, tourism, volunteers, animals, marketing activities.
6
Obsah
Obsah 1
Úvod
8
2
Cíl práce
9
3
Literární rešerše
10
3.1
Charakteristika neziskových organizací................................................... 10
3.2
Marketing služeb ........................................................................................ 12
3.3
Rozšířený marketingový mix ve službách ............................................... 13
3.3.1
Rozšířený marketingový mix v neziskovém sektoru ...................... 14
3.4
Marketingové plánování ............................................................................ 21
3.5
Segmentace trhu ......................................................................................... 23
3.6
Marketingové prostředí ............................................................................. 25
4
Metodika
29
5
Vlastní práce
29
5.1
Charakteristika Zoologické zahrady města Brna..................................... 31
5.2
Činnost jednotlivých úseků Zoologické zahrady města Brna ................ 32
5.2.1
Ředitelský úsek................................................................................... 33
5.2.2
Obchodně ekonomický úsek ............................................................. 36
5.2.3
Chovatelský úsek ............................................................................... 37
5.2.4
Technický úsek ................................................................................... 41
5.2.5
Vzdělávací úsek .................................................................................. 42
5.3
Hospodaření Zoologické zahrady města Brna mezi roky 2008 až 2012 43
5.4
Analýza konkurence v odvětví zoologických zahrad ............................. 46
5.4.1
Analýza konkurence v odvětví zoologických zahrad v ČR ........... 48
5.4.2
Nejbližší zahraniční zoologické zahrady z Rakouska a Slovenska 57
5.4.3
Srovnání zoologických zahrad ve vybraných ukazatelích ............. 58
5.4.4
Analýza turistických objektů v Jihomoravském kraji ..................... 61
7
Obsah
5.5
Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna ......................................... 62
5.6
Segmentace trhu ......................................................................................... 65
5.7
Marketing Zoologické zahrady města Brna ............................................. 66
5.7.1
Marketingový mix Zoologické zahrady města Brna ....................... 66
6
Výsledky a diskuze
77
7
Závěr
85
8
Seznam literatury
86
Úvod
8
1 Úvod Historie zoologických zahrad a jich podobným zařízením 1 sahá až do starověku2 . Mnoho panovníků u svého dvora chovalo řadu exotických zvířat, marocký král choval lvy berberské ve svém zvěřinci a jen díky tomuto chovu se podařilo lvy berberské zachránit před vyhynutím. Úlohu panovnických dvorů s exotickými zvířaty nebo potulných zvěřinců přebraly zoologické zahrady. První zoologická zahrada na světě byla založena Františkem Josefem II. již v roku 1752 v Schönbrunnu. V České republice byla první zoologická zahrada založena 9. září roku 1909 v Liberci. A další města Zoologickou zahradu Liberec následovala. V současné době Unie českých a slovenských zoologických zahrad zahrnuje 15 českých a 4 slovenské zoologické zahrady. Zoologická zahrada města Brna byla založena v roce 1950 a otevřena roku 1953. Nachází se na Mniší hoře v části Brna – Bystrc. Zoologická zahrada města Brna chová spoustu vzácných druhů3, některé také rozmnožuje4, a tím se zapojuje do evropských i mezinárodních chovných programů. Vývoj zoologických zahrad v 20. století byl velmi rychlý. Zoologické zahrady nechyběly v žádném evropském hlavním městě a začaly být otevírány po celém světě. V současné době Mezinárodní asociace zahrad a akvárii (WAZA) má více než 300 členů ve více než 50 zemích z celého světa. Na konci 20. století se změnilo poslání zoologických zahrad. Nebyly již pouze místem pro zvědavé návštěvníky, kteří chtěli vidět exotická zvířata. Ze zoologických zahrad se stala zařízení podporující ochranu přírody a zvířat. Jejich posláním je seznamovat návštěvníky s problémy týkajících se životního prostředí a podporovat projekty na záchranu zvířat a životního prostředí. V současné době je v zoologických zahradách trendem zvětšování expozic s důrazem na co nejvyšší podobnost s přirozeným prostředím, v němž zvířata žijí. Rozdíly mezi zoologickými zahradami a přírodními parky se začínají zmenšovat. Zoologické zahrady se zvětšují a modernizují, kdežto přírodní parky se začínají chránit proti pytlákům ploty. Zoologické zahrady mají nenahraditelnou funkci v ochraně přírody a zachovaní genofondu zvířat, které mnohdy nenávratně mizí ze svého přirozeného prostředí. Pokud bude ničení životního prostředí postupovat dosavadních tempem, je možné, že některé taxony uvidíme jen v zoologických zahradách.
Zvěřince a chovy panovníků. Chov gepardů egyptskými faraony. 3 Kůň Převalského, varan komodský, dvojjazyčník haitský, tygr sumaterský, levhart cejlonský ad. 4 Dvojjazyčník haitský, medvěd lední, sýček obecný ad. 1 2
Cíl práce
9
2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je návrh marketingové strategie Zoologické zahrady města Brna na podzim 2013 a rok 2014, která má za úkol zlepšit image Zoologické zahrady města Brna, zvýšit její návštěvnost a zlepšit poskytované služby Zoologickou zahradou města Brna. K dosažení hlavního cíle bylo nutno splnit i cíle dílčí. Stanovené dílčí cíle: · Rozbor hospodaření Zoologické zahrady města Brna. · Analýza odvětví českých zoologických zahrad. · Srovnání se dvěma zahraničními zahradami, které se nacházejí nejblíže Zoologické zahradě města Brna. · Analýza turistických cílů v Jihomoravském kraji. · Rozbor marketingového a komunikačního mixu Zoologické zahrady města Brna. · Určení silných a slabých stran Zoologické zahrady města Brna. · Dotazníkové šetření, které má za cíl určit potřeby zákazníků kladené na zoologické zahrady a jejich vztah k Zoologické zahradě města Brna. · Segmentace a zvolení vhodného segmentu.
Cíl práce
10
3 Literární rešerše 3.1
Charakteristika neziskových organizací
BAČUVČÍK (2010, s. 36) tvrdí: „Neziskovost znamená, že pokud takové organizace vytvoří účetní zisk, nemohou jej rozdělit mezi své zakladatele (majitele), členy či zaměstnance, ale musí jej použít na podporu realizace svého poslání, to znamená investovat jej do inovací či rozšíření poskytovaných služeb.“ Hospodářství České republiky se podle BOUKALA (2009, s. 10) může členit podle sektorů na: · Ziskový sektor je souborem subjektů, které jsou zakládány, organizovány a řízeny za účelem dosažení zisku. Jsou nositeli podnikatelského rizika a jsou financovány z vlastních a cizích zdrojů. · Neziskový sektor tvoří subjekty, které mají za cíl dosáhnout přímého užitku, a jejich cílem naopak není dosažení zisku. Tyto subjekty se nazývají neziskové organizace a jsou zřizovány státem nebo institucemi zřízenými státem či soukromými subjekty. BAČUVČÍK (2010, s. 36) uvádí, že pokud ekonomický nebo účetní zisk považujeme za smysl a motivaci podnikatelského úsilí, pak v případě neziskových organizací nepovažujeme za cíl dosažení zisku ekonomického, ale morálního či etického. Což nelze chápat jako nedostatečnost, ale naopak jako naplnění hlavního poslání, jímž je, řečeno slovy P. F. DRUCKERA5, změněná lidská bytost, případně společnost. Podle VAŠTÍKOVÉ (2008, s. 230) neziskové organizace mají za cíl poskytovat služby zákazníkům, ale jejich posláním není tvorba zisku. Neziskové organizace mají komplikovanější směnné vztahy, než jsou směnné vztahy v tržním sektoru. Cílový trh tvoří dvě složky – zákazníci a dárci. Neziskové organizace musí při používání marketingovým prostředků využívat specifické marketingové strategie. Musí být rozlišováno mezi sociálním marketingem a neziskovým marketingem. Neziskové organizace používají neziskový i sociální marketing, ale sociální marketing praktikují i organizace, založené za účelem tvorby zisku, v tržním sektoru. Organizace založené za účelem tvorby zisku praktikují sociální marketing, jelikož je to v souladu s přáním jejich zákazníků. Dle SALOMONA a ANHEIE 6 by měla mít nezisková organizace následující vlastnosti:
5 6
BAČUVČÍK (2010, s. 36) BACHMAN (2011, s. 25)
Cíl práce
·
·
·
· ·
11
Institucionalizace či organizovanost znamená, že by nezisková organizace měla mít určitou strukturu organizace, jak po stránce funkční, tak i reálné a právní. Soukromý charakter znamená, že nezisková organizace by neměla být závislá na státu. V českém prostředí se stává, že jedním z vlastníků nebo jediným vlastníkem je stát nebo instituce zřízené státem. Nerozdělování zisku pro potřeby zakladatelů nebo jiných zájmových skupin. Neziskové organizace mohou dosahovat zisku, ale musí dodržet pravidlo, že se ziskem musí nakládat tak, aby naplňovala své poslání. V žádném případě nesmí se ziskem nakládat ve prospěch zakladatelů, majitelů či proti svému poslání. Samostatné řízení vyjadřuje, že nezisková organizace nesmí být řízena jinou organizací ani státem či institucí zřízenou státem. Dobrovolnost předpokládá skutečnost, že nikdo nebyl nucen k zakládání neziskové organizace. A všechny činnosti v rámci organizace jsou dobrovolné.
Klasifikace neziskových organizací REKOTŘÍK (2010, s. 40) rozdělil neziskové organizace podle zakladatele a právní formy: · Veřejnoprávní organizace rozpočtové a příspěvkové – jsou to orgány veřejné správy, organizační složky a příspěvkové organizace založené státem či státními institucemi. · Veřejnoprávní organizace veřejně prospěšné – vznik společností nařizuje určitý zákon. Jedná se o veřejné vysoké školy, Český rozhlas, Českou televizi či Českou národní banku. · Soukromoprávní organizace – založila je právnická či fyzická osoba. SKOVAJSA7 dělí neziskové organizace dle způsobu financování: · Z veřejných rozpočtů – organizace financované z veřejných rozpočtů jsou financovány úplně nebo částečně, kdy zřizovatel poskytuje příspěvek, ale peníze plynou do neziskové organizace i z jiných zdrojů. · Ze soukromých zdrojů – jsou plně financovány ze soukromých zdrojů. Tyto finanční příspěvky mohou mít formu sponzorských příspěvků, grantů, členských příspěvků či darů. · Z vlastní činnosti – jsou financovány ze zdrojů, které získaly vlastní činností. · Vícezdrojově – financovány z veřejného i soukromého neziskového sektoru.
7
BAČUVČÍK (2010, s. 49)
Cíl práce
12
Příspěvkové organizace Podle BOUKALA (2009, s. 11) jsou příspěvkové organizace subjekty, které jsou zřizovány organizační složkou státu nebo územními samosprávnými celky. Do obchodního rejstříku jsou zapsány pouze ty příspěvkové organizace, které byly zřízeny územními samosprávnými celky.
3.2
Marketing služeb
Podle QUINNA, BARUCHA a PAQUETTA8 „sektor služeb zahrnuje veškeré ekonomické aktivity, jejichž výstupem není fyzický produkt nebo konstrukce, ke spotřebě dochází většinou ve stejnou dobu, kdy je produkována, a poskytuje přidanou hodnotu ve formě, která je svým prvním kupujícím vnímána jako převážně hmotná.“ Americká marketingová asociace in VAŠTÍKOVÁ (2008, s. 20) „Služby jsou samostatné identifikovatelné, především nehmotné činnosti, které poskytují uspokojení potřeb a nemusí být nutně spojovány s prodejem výrobku nebo jiné služby.“ Služba nebo její poskytování nemusí vyžadovat užití hmotného zboží. V případě nutnosti použití hmotného zboží, ale většinou nepřecházejí vlastnická práva na zákazníka. K rozlišení zboží a služeb se používá celá řada charakteristik. Mezi základní vlastnosti služeb podle VAŠTÍKOVÉ (2008, s. 20) patří: · Nehmotnost Základní vlastností služeb je jejich nehmotnost, od které se následně odvozují další vlastnosti. Službu si před její koupí nelze prohlédnout, nemůže být zhodnocena žádným fyzickým smyslem a jen v omezených případech se může vyzkoušet. · Neoddělitelnost Služby nelze oddělit od jejího poskytovatele. Aby hodnota, kterou zákazník získává prostřednictvím poskytnuté služby, mohla být realizována, musí se poskytovatel služby a zákazník setkat v místě a v čase. · Heterogenita Heterogenita neboli variabilita služeb souvisí se samotnou povahou služby. Službu nelze normovat, protože chování zákazníků nelze vždy předvídat. · Zničitelnost služby Službu není možné skladovat, uchovávat, vracet, půjčovat či znovu prodávat. Zničitelnost služby znamená, že po poskytnutí služby je služba ztracená, zničená. Pokud je zákazník nespokojený se službou může ji reklamovat. Právo na reklamaci služby není ztracené ani zničené. · Nemožnost vlastnit službu
8
KINCL (2004, s. 114)
Cíl práce
13
Vlastnické právo při koupi zboží přechází na zákazníka. Při poskytování služby vlastnické právo na zákazníka nepřechází. Zákazník si kupuje jen právo na poskytnutí služby. Klasifikace služeb Základní klasifikace služeb, provedená ekonomy FOOTEM a HATTEM9 rozděluje služby následujícím způsobem: · Terciální Mezi terciální služby patří ubytování, restaurace, oprava strojů, zednické, rukodělné a řemeslnické práce a další domácí služby. · Kvarterní Do tohoto sektoru je zařazen obchod, doprava, finance a správa. Tyto služby usnadňují a rozdělují činnosti a tím zefektivňují práci. · Kvinterní Mezi kvinterní služby patří rekreace, vzdělávání a zdravotní péče. Charakteristické pro tyto služby je to, že své příjemce mění, zdokonalují.
3.3
Rozšířený marketingový mix ve službách
VAŠTÍKOVÁ (2008, s. 26) tvrdí, že „marketingový mix představuje soubor nástrojů, jejichž pomocí marketingový manažer utváří vlastnosti nabízených zákazníkům.“ Složení prvků a jejich různé využití v marketingovém mixu se liší podle představ a možností každé organizace. Ale cíl je stále stejný – uspokojení potřeb zákazníků a vytvoření zisku společnosti. Prvky marketingového mixu: · Product (produkt) – KOTLER (2007, s. 70) definuje produkt jako „cokoli, co je možné nabídnout trhu ke koupi, použití či spotřebě a co může uspokojit nějakou potřebu či přání. Zahrnuje fyzické předměty, služby, osoby, místa, organizace a myšlenky.“ Služba jako produkt má různá specifika. VAŠTÍKOVÁ (2008, s. 26) uvádí, že u čistých služeb znamená produkt určitý proces, který nemusí mít hmotný výsledek. Hlavním prvkem, kterým se služba určuje, je její kvalita. · Price (cena) – cena se stanovuje podle různých hledisek – výši nákladů, podle ceny konkurence, podle hodnoty vnímané zákazníkem, vzácnosti atp. U služeb je určování ceny složité. Podle VAŠTÍKOVÉ (2008, s. 26) je rozhodujícím faktorem při stanovení ceny kvalita služby.
9
VAŠTÍKOVÁ (2008, s. 13)
14
Cíl práce
·
·
Place (distribuce) – KOTLER (2007, s. 70) tvrdí, že distribuce znamená „veškeré činnosti společnosti, které činí produkt nebo službu dostupné zákazníkům“. Promotion (marketingová komunikace) – podle DIBBA a SIMKINA (2002, s. 266) marketingová komunikace znamená komunikaci s jednotlivci, skupinami nebo organizacemi za účelem usnadnění výměny informací. Dalším účelem je přesvědčení veřejnosti, aby zakoupila produkt organizace. Komunikace je sdílení významu prostřednictvím přenosu informací.
VAŠTÍKOVÁ (2008, s. 27) kvůli vlastnostem služeb rozšiřuje základní marketingový mix o další 3 P: · Physical evidence (materiální prostředí) – souvisí s nehmotnou povahou služeb, kdy zákazník neumí či nedokáže posoudit službu před její spotřebou. To představuje pro zákazníka zvýšení rizika nákupu služeb. Materiální prostředí má zákazníka přesvědčit o vlastnostech služby. Materiální prostředí má mnoho forem. Jedná se např. brožury, oblečení zaměstnanců, výbavu kanceláří apod. · People (lidé) - poskytování služeb je spojeno s kontaktem mezi zákazníkem a poskytovateli služeb, což jsou zaměstnanci. Zaměstnanci mají velký vliv na službu a její kvalitu. Jelikož zákazník je součástí poskytování služby má i on velký vliv na služby a její kvalitu. Organizace proto musí klást důraz na své zaměstnance, na jejich výběr, školení a motivaci. Musí také stanovit pravidla chování pro své zaměstnance. · Processes (procesy) – proces poskytování služeb je potřebné neustále analyzovat, klasifikovat a vytvářet z něj postupné kroky, které na sebe navazují. Toto zkoumání by mělo vést ke zkvalitnění služeb a jejich určitému zjednodušení. 3.3.1
Rozšířený marketingový mix v neziskovém sektoru
REKTOŘÍK10 uvádí, že freiburská škola marketingu-managementu rozšiřuje marketingový mix o další dvě P – Politics (politika) a People (lidé). Pod pojmem politika se rozumí lobbování a různé zájmové a nátlakové skupiny neziskových organizací. People jsou lidé, kteří působí na organizaci z vnějšího i vnějšího prostředí - zaměstnanci, dobrovolníci, dárci, klienti a veřejnost. Podobné rozšíření marketingového mixu má i WEINGREICHOVÁ11, která přidává k marketingovému mixu veřejnost (public), partnerství (partnership), politiku (policy) a zdroje financování (purse strings). Jako veřejnost jsou chápány různé skupiny, které jsou zasvěcené v sociální marketingové kampani. Tuto veřejnost můžeme dělit na externí a interní. Externí veřejnost je tvořena cílovou skupinou, sekundární10 11
BAČUVČÍK (2010, s. 89) BAČUVČÍK (2010, s. 89)
Cíl práce
15
mi příjemci, politiky a kontrolní veřejností. Interní veřejnost je tvořena osobami, které se podílejí na schvalování nebo zavádění programu. Partnerstvím se rozumí organizace, které spolupracují s neziskovou organizací. Může se jednat o jiné neziskové organizace, stát i podnikatele. Politika zahrnuje kooperaci organizací, médií a veřejnosti v zájmu zavedení změn v legislativě. Jedná se tedy o lobbing. Zdroje financování zahrnují finanční a hmotné zdroje, ze kterých bude určitý program neziskové organizace financován. Komunikační mix v neziskovém sektoru Komunikační mix je podle HESKOVÉ a ŠTARCHONĚ (2009, s. 59) v rámci marketingového mixu podjednotkou propagace a je tvořen ze všech prostředků komunikace a zahrnuje: 1. Reklama 2. Podpora prodeje 3. Event marketing (události a zážitky) 4. Osobní prodej 5. Public relations (vztahy s veřejností) 6. Direct marketing (přímý marketing) Toto klasické rozlišení můžeme rozšířit ještě o: 7. Sponzorství 8. Výstavy a veletrhy 9. Internet 10. Identita společnosti 11. Brand building (budování značky) Reklama Podle DIBBA a SIMKIN (2002, s. 268) reklama je placená forma neosobního sdělení o organizaci a jejich produktech, které je přenášené k cílovému segmentu skrz masmédium. Reklama může cílit na velký segment nebo mohou být pečlivě vybírána média, které jsou typická pro specifickou skupinu. Reklamní kampaň je série reklam, zahrnující velké množství odlišných médií, zacílená na určitý segment. Kroky k vývoji reklamní kampaně: 1. Identifikace cílového segmentu 2. Jasné definování cílů kampaně 3. Rozhodnutí o specifickém programu nebo reklamním návrhu 4. Specifikace rozpočtu na reklamu 5. Vývoj média plánu 6. Kreativita – výroba reklamního sdělení 7. Provedení reklamní kampaně 8. Vyhodnocení efektivnosti reklamy
16
Cíl práce
Podle FORETA (2011, s. 256) „reklama má mnoho forem a způsobů použití, propaguje konkrétní produkt nebo také dlouhodobou představu (image), jež si mají o firmě vytvořit klíčové segmenty veřejnosti.“ Pro reklamu je velmi důležitá existence hromadných sdělovacích prostředků a jejich prostřednictvím dokáže oslovit velkou část veřejnosti. Hromadné sdělovací prostředky působí neosobně a reklama je tudíž méně přesvědčivá. Navíc potenciální zákazník nemá možnost v danou chvíli reagovat, je to jednosměrná forma komunikace. Jsou i případy, kdy reklama nepotřebuje sdělovací prostředky. Jedná se o případy, kdy sami jednotlivci propagují produkt. Tato forma propagace patří mezi nejvíce účinné. Navíc s porovnáním s hromadnými sdělovacími prostředky není nákladná, někdy dokonce bezplatná. Tab. 1 Druhy reklam
Informativní reklama Upozornit trh na nový produkt Navrhnout nová využití produktu Informovat trh o změně ceny Vysvětlit, jak produkt funguje Přesvědčovací reklama Získat značce preference Povzbudit přechod ke značce Změnit způsob, jak zákazník vnímá atributy produktu Upomínací reklama Připomenout zákazníkům, že produkt může být v blízké budoucnosti zapotřebí Připomenout zákazníkům, kde mohou produkt koupit
Popsat dostupné služby Vylepšit špatný dojem Zmírnit obavy zákazníků Vybudovat image společnosti Přesvědčit zákazníky k okamžité koupi Přesvědčit zákazníky, aby přijali návštěvu či telefonát prodejce
Udržet produkt v mysli zákazníků i mimo sezónu Udržovat vysoké povědomí o produktu
Zdroj: KOTLER (2007, s. 857)
Podpora prodeje Podle ZAMAZALOVÉ (2009, s. 203) „podpora prodeje poskytuje spotřebiteli přímý podnět ke koupi“. Podpora prodeje znamená zvýhodnění kupujícího při nákupu či užití produktu. Načasování je u podpory prodeje velmi důležité, podpora prodeje je často spojena s určitou reklamou, avšak na rozdíl od reklamy je podpora prodeje lépe měřitelná a účinek podpory prodeje se dostavuje dříve než u reklamy.
Cíl práce
17
HESKOVÁ, ŠTARCHOŇ (2009, s. 96) zařazují do podpory prodeje také merchandising. MORRISON12 vymezuje merchandising jako systém opatření, která podporují vnímání na místě případného prodeje, přilákají zákazníka a velmi často se stávají prostředkem zvýšení prodeje. Do podpory prodeje HESKOVÁ, ŠTARCHOŇ (2009, s. 101) řadí i věrnostní programy. Věrnostní program je systematické poskytování výhod zákazníkům. Je řazen mezi nástroje, které jsou konkurenční výhodou. Pro zákazníka představuje věrnostní program zdroj zábavy a různých výhod. Věrnostní program představuje pro jeho pořadatele, tzv. retailera, zdroj informací o chování, zvycích a nákupním chování zákazníka. Tyto informace jsou následně zdrojem pro vytváření zákaznických nabídek, které jsou následně cíleně zasílány zákazníkovi. Věrnostní program by měl být sestaven pro předem určený segment. Věrnostní program je přímou formou marketingové komunikace, a patří mezi velmi efektivní a úspěšné formy podpory prodeje. Event marketing Event marketing neboli marketing událostí je podle VAŠTÍKOVÁ (2008, s. 149) způsob jak získat emoce na stranu organizace. ŠINDLER13 říká, že „cílem je vyvolat psychické a emocionální podněty, jež podpoří image firmy a produktů a tím i obchodní záměry.“ Podle VAŠTÍKOVÉ (2008, s. 149) můžeme event marketing rozdělit na skupiny: · Neziskově orientované akce · Komerčně orientované akce – návštěvník musí zaplatit vstupné · Charitativní akce – u této akce se také platí vstupné, ale vybrané finanční prostředky putují na charitativní účel HESKOVÁ a ŠTARCHOŇ (2009, s. 41) tvrdí, že event marketing je vytvoření, plánování a organizování zážitků v rámci komunikace podniku. Toto sdělení je spojeno s prožitkem, který zákazník vnímá více smysly najednou. Event marketing může být úzce propojen se sponzoringem, virálním a guerilla marketingem. Cíle event marketingu jsou určeny do více oblastí: · Propojení s cílovým segmentem nebo životním stylem cílového zákazníka. · Zlepšení image společnosti a produktu. · Vytvoření a posílení určitých asociací, které mají být spojeny s produktem či značkou. · Poskytnutí zážitků a vyvolání příjemných pocitů. · Zesílit vztah mezi společností a veřejností
12 13
HESKOVÁ a ŠTARCHOŇ (2009, s. 96) VAŠTÍKOVÁ (2008, s. 149)
Cíl práce
18
Osobní prodej DIBB a SIMKIN (2002, s. 269) Osobní prodej je proces informování zákazníků a přesvědčování jich, aby zakoupili produkt skrz osobní komunikaci. Osobní prodej podle HESKOVÉ a ŠTARCHONĚ (2009, str. 120) znamená utváření a formování obchodních vztahů mezi dvěma nebo více subjekty, jehož hlavním cílem je prodat výrobek nebo službu. Důležité při osobním prodeji je vytváření dlouhodobých kladných vztahů mezi zúčastněnými stranami. Osobní prodej nezahrnuje pouze spotřební zboží a jeho prodej konečnému spotřebiteli, ale zahrnuje všechny druhy prodeje, které jsou zakládány na osobních kontaktech. Public relations Dle KARLÍČKA a KRÁLA (2011, s. 115) public relations znamená komunikaci mezi organizací a skupinami, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu organizace. Tyto skupiny mohou organizaci pomáhat naplňovat svůj cíl, ale také ji v tom mohou zabránit. Komunikace mezi organizací a skupinami má vést k pochopení obou stran. Public relations dodává informace a ovlivňuje hlavní skupiny organizace tzv. stakeholders. Hlavními faktory public relations jsou důvěryhodnost a braní ohledů na zájmy druhé strany. Pozitivním faktorem public relations jsou relativně nízké náklady, možnost informovat o nových produktech a také zvyšování povědomí o značce a ochrana pověsti. Public relations a komunikace v neziskových organizacích Komunikace a public relations zajišťují neziskovým organizacím možnost identifikovat cílové skupiny, předat jim svá sdělení a efektivně předávat své poslání a cíle. U neziskových organizací komunikace a public relations vyžadují mimořádnou pozornost a je nutné je zařadit do strategických plánů společnosti. CAYWOOD (2003, s. 515) tvrdí, že „o problematice komunikace a public relations v neziskových organizacích můžeme obecně uvažovat z hlediska dvou základních cílových skupin.“ · První cílová skupina je složena z příjemců produktu neziskové organizace. · Druhá cílová skupina je složena z fyzických a právnických osob, státu a státních institucí, které poskytují finanční nebo materiální zdroje či jiné formy podpory. Tyto prostředky organizaci pomáhají k plnění svého poslání. Hlavním prvkem komunikační strategie neziskových organizací je tedy správné určení cílových skupin. BAČUVČÍK (2010, s. 94) označuje za cíl public relations neziskové organizace „dosažení u relevantních částí veřejnosti přesvědčení, že daná nezisková organizace chrání vhodným způsobem určité zájmy, a tudíž si zaslouží obecnou podporu, která
Cíl práce
19
bude v konečném důsledku vyjádřena důvěrou v její produkty jejich finanční a nefinanční podporou.“ Fundraising jako součást public relations Dle ŠEDIVÉHO a MEDLÍKOVÉ (2012, s. 30) je úkolem public relations u neziskových organizací tzv. brand building neboli budování silné značky, dobrého jména organizace a hlavně pozitivní vnímání obrazu společnosti veřejností, jinými slovy pozitivní vnímání image organizace. Značka v potencionálním dárci vyvolává určitou vzpomínku a myšlenku, dobré jméno společnosti je spojeno s pocitem. Image společnosti potom vyjadřuje celkový dojem. Následným krokem je fundraising, tedy požádání o dar. Dobrovolníci BAČUVČÍK (2010, s. 128) říká, že „dobrovolná práce dokonce může být mnohdy cennějším darem než finanční nebo hmotný příspěvek, poněvadž dobrovolníci mohou být přímými realizátory služeb organizace a jejich znalosti, zkušenosti a lidský přístup ke klientům mohou být tím nejcennějším kapitálem.“ Práci dobrovolníků lze vnímat jako určitou formu daru, kdy dobrovolníci darují svůj čas a práci. Kvůli těmto vlastnostem lze získávání dobrovolníků rozumět jako určitou oblast fundraisingu. Direct marketing FREY (2011, s. 93) zdůrazňuje, že „direct marketing spočívá v přímé komunikaci s vybranými zákazníky.“ Klasickými komunikačními kanály direct marketingu byly především katalogy, zásilkový prodej a telemarketing. Se zaváděním nových médií se stala významnou také komunikace prostřednictvím internetu, e-mailu, SMS či sociálních sítí. KARLÍČEK a KRÁL (2011, s. 79) definují direct marketing jako druh komunikace, která umožňuje: · Přesné zacílení · Výraznou adaptaci sdělení · Vyvolání okamžité reakce Výhodou direct marketingu je to, že umožňuje se zaměřit na velmi úzký segment zákazníků nebo dokonce na jednotlivé zákazníky. Což nám umožňuje přizpůsobit marketingová sdělení organizace pro cílové zákazníky. Dovoluje nám odhadnout motivaci a další charakteristiky cílového segmentu. Sponzoring KINCL (2004, s. 142) uvádí, že sponzoring neboli poskytování sponzorských darů je důležitým zdrojem příjmů neziskových organizací a je výhodný pro obě zúčastněné
Cíl práce
20
strany. Přínos pro sponzorovanou organizaci je získání prostředků a sponzor se poskytnutím daru zviditelní a zvýší svoji důvěryhodnost. Výstavy a veletrhy FORET (2011, s. 289) tvrdí, že na výstavách a veletrzích se setkávají tři skupiny. První skupinou jsou organizátoři, kteří zahajují jako první kontakt se zbývajícími skupinami. Jejich hlavním úkolem je zajištění, co největšího počtu významných organizací ve zvoleném odvětví a také musí zajistit dostatečnou propagaci dané akce. Musí zajistit dostatečnou návštěvnost výstavy či veletrhu. Druhou skupinou jsou vystavovatelé, jejichž hlavním cílem je představení svých produktů a komunikace s návštěvníky. Třetí skupinou jsou návštěvníci. Internet KARLÍČEK a KRÁL (2011, s. 171) tvrdí, že s vývojem internetu se změnily všechny prvky komunikačního mixu. On-line komunikace je velmi výhodná pro potřeby organizace. Při jejím využíváním je zde možnost přesného zacílení na určitou cílovou skupinu, personalizace, interaktivity. Je jednoduše měřitelná s relativně nízkými náklady. ŠEDIVÝ a MEDLÍKOVÁ (2012, s. 34) uvádí, že webové stránky slouží jako užitečný komunikační prostředek s podporovateli, dárci nebo klienty. Mohou se zde zakládat diskuzní fóra pro veřejnost, nebo jen pro přihlášené uživatele. Webové stránky dále slouží k prohlubování vztahů a vytváření vztahů dlouhodobých. Podobnou funkci jako webové stránky mohou tvořit sociální sítě. Identita společnosti Identitu společnosti formuluje SMITH (2000, s. 391) jako strategický nástroj, který pomáhá plnit dlouhodobé cíle společnosti. Není ji možné používat krátkodobě jako taktické aktivum jako třeba reklamu nebo public relations, které se dají rychle změnit. Identitu společnosti je třeba kontrolovat, usměrňovat a dbát o ni. Pokud se společnost o svou identitu nestará, může se to projevit na celkovém image společnosti. Do firemní identity patří – logo, literatura, reklama, výroční zprávy, produkty, obaly, interiér a exteriér budov, uniformy, služební oděvy a označení hlavičky. Brand building Mezi image podniku patří i bezesporu značka a její hodnota. AAKER (2003, s. 8) definuje hodnotu obchodní značky jako soubor aktiv a pasiv, které jsou svázány s názvem a symbolem značky a zvyšují hodnotu, jež produkt přináší organizaci nebo zákazníkovi. Mezi hlavní kategorie hodnoty značky zahrnuje: · Znalost jména značky
Cíl práce
· · ·
3.4
21
Věrnost značce Vnímaná kvalita Asociace spojené se značkou
Marketingové plánování
Dle MCDONALDA a WILSONA (2012, s. 42) znamená marketingové plánování sled po sobě jdoucích činností, které na sebe logicky navazují a vedou k vytvoření marketingových cílů a k určení plánu, jak jich bude dosaženo. Prvním krokem je zhodnocení situace a tvorba základních předpokladů. Na ně navazuje určení cílů společnosti a zvolení plánu pro jejich dosažení. Je nezbytné odhadnout náklady na plánovanou akci a úkony, které budou třeba k uskutečnění cílů. Marketingové plánování je pro společnost nezbytné vzhledem ke konkurenci a dalším faktorů ovlivňujících organizaci. COOPER a LANE (1999, s. 74) uvádí, že marketingový plán konkretizuje jednotlivé úkony včetně času jejich zahájení a ukončení. Marketingový plán určuje i nezbytné zdroje k vyhotovení těchto činností a dosažení jednotlivých cílů. Marketingový plán, stejně jako strategie, může být zaměřen do různých částí organizace – prodeje, propagace nebo kontaktu se zákazníky. K dosažení marketingového cíle se může použít jedna či více strategií. Je nutné do plánování zahrnout všechny stupně řízení, aby nedocházelo ke kolizím mezi nimi. Je nutné, aby marketingové cíle na nižším stupni řízení vycházely z cílů, které mají vyšší stupně řízení, a aby všechny cíle vycházeli z hlavního cíle společnosti. MCDONALD a WILSON (2012, s. 48) dělí marketingové plány podle období na: · Taktické marketingové plány – krátkodobé plány, měly by vycházet z hlavního strategického plánu. Měly by navazovat na ostatní taktické plány a měly by pokrývat období okolo jednoho roku. Měly by být flexibilní. · Strategické marketingové plány – dlouhodobý marketingový plán, jehož délka by měla pokrývat období tří až pěti let. Měl by být určen jako první a z něho by měli být odvozovány jednotlivé taktické marketingové plány. Podle MCDONALDA a WILSONA (2012, s. 54) by měl marketingový plán být souladu s dlouhodobým plánem společnosti. Měl by navazovat a působit na ostatní plány společnosti.
22
Cíl práce Tab. 2 Marketingové plánování a jeho místo v rámci podnikových procesů
Krok 1 Krok 2 Krok 3 Finanční cíle Audit managemen- Nastavení společnosti tu cíle a strategie Marketingový audit: Marketingové Marketing cíle, strategie Distribuční audit: Distribuce, Zásoby a řízení; cíle, strategie transport; skladování Finanční cíle Provozní audit: ana- Provozní cíle, společnosti lýza hodnoty; tech- strategie nický rozvoj; pracovní studie; kontrola kvality; práce; materiál; zařízení a využití prostoru; plánování produkce; továrny; výzkum a vývoj; informační technologie Finanční audit: Kredit, dluhy, cash flox a rozpočtová kontrola; alokace zdrojů; dlouhodobé finance Personální audit: Personální Management, tech- cíle, strategie nické a administrativní dovednosti atd.
Krok 4 Plány
Krok 5 Podnikový plán
Marketingový plán Distribuční plán
Provozní plán
Vydání podnikového plánu, zahrnout cíle a strategie společnosti atd.; dlouhodobý profit a ztráty; rozvahy
Personální plán
Zdroj: MCDONALD a WILSON (2012, s. 506)
Efektivita marketingového plánování Efektivita investic se podle MCDONALDA a WILSONA (2012, s. 507) je „hodnocena podle toho, jestli vytvoří akcionářskou hodnotu.“ Investice do marketingových činností jsou špatně měřitelné, protože lze jen velmi omezeně určit dopad těchto činností. Nelze prokázat vztah mezi finančními výsledky a marketingovou činností. Proto
23
Cíl práce
se zavedlo tříúrovňové měření efektivity, které kvalitativně vyhodnocuje marketingový plán a jeho dopady na cílového zákazníka. Tab. 3 Tři úrovně pro měření efektivity
Úroveň efektivity marketingu Úroveň 1: Hloubková prověrka marketingu
Uvažovaná oblast
Výstup
Marketingová strategie, tj. volba cílových zákazníků a hodnotové nabídky.
Objektivní zhodnocení, jestli zvolená marketingová strategie vytvoří, nebo sníží hodnotu pro akcionáře, doprovázené identifikací možných způsobů zlepšení dané strategie.
Úroveň 2: Efektivita marketingu
Marketingová taktika (tj. kompletní sortiment produktů, cenotvorby, propagace a kanálů), použitá u každého segmentu identifikovaného a zacíleného pomocí marketingové strategie. Strategie marketingové komunikace (tj. reklama, prodejci, atd.), využívaná ke komunikaci s každým segmentem.
Pravděpodobnost toho, že marketingová taktika povede k vytvoření potřebné konkurenční výhody v každém segmentu.
Úroveň 3: Efektivita propagace
Efektivita komunikační aktivity při dosahování cílů marketingové komunikace, jako je například zapamatování značky.
Zdroj: MCDONALD a WILSON (2012, s. 513)
3.5
Segmentace trhu
Podle DIBBA a SIMKINA (2002, s. 230) jsou výhody segmentace trhu pro společnost: · Lepší porozumění zákazníkům, jejich potřeb a přání. Toto může mít za následek větší efektivnost a pečlivé sestavení návrhu marketingového mixu. Ten by měl zaujmout a uspokojit zákazníky a přimět je k větší loajalitě ke značce. · Zlepšit porozumění situace, která je v konkurenčním prostředí. Navíc by měla pomoct podniku pochopit, vyvinout a udržet různé výhody mezi konkurenčními produkty a značkami. · Větší efektivnost v alokaci zdrojů. Úplné tržní zacílení, ale obvykle není reálné. Soustředění se na hlavní segment znamená pro organizaci většinou nejlepší alokaci zdrojů.
Cíl práce
24
HAVLÍČEK a KAŠÍK (2009, s. 86) zdůrazňují, že na všech trzích je velká heterogenita zákazníků dle hodnotových preferencí. Na trzích se ale také nachází nezměrné množství navzájem si konkurujících podniků, produktů, nabídek a možností sloužících k uspokojení jejich přání a potřeb. Kvůli odlišnosti a jedinečnosti každého zákazníky je nezbytná jejich segmentace. Pomocí ní začleníme zákazníky do skupin, které mají podobné nebo shodné znaky nebo potřeby a přání. Pro třídění segmentů se používá řada různých modelů. Nejpoužívanější je model zákaznické segmentace: · Geografická segmentace · Sociodemografická · Psychografická · Behaviorální Další modely, které uvádějí KAŠÍK a HAVLÍČEK (2009, s. 86) podle kterých lze trh segmentovat jsou: · Model zákaznické segmentace vycházejícího ze životního stylu. · Semiometrický segmentační model TNS Infratestu – model, který třídí zákazníky podle hodnot, které zastávají. Tento model vychází z dotazování zákazníků, kteří mají určit, jestli jednotlivá slova v nich vyvolávají příjemné či nepříjemné pocity. · Segmentační model podle Galaxie GI. · Model zákaznické segmentace podle tzv. sinus tříd. Targeting Na segmentaci navazuje targeting neboli zacílení. SOLOMON (2006, s. 204) říká, že „zacílení je proces, během nějž výrobci a prodejci hodnotí atraktivitu jednotlivých potenciálních tržních segmentů a rozhodují se, do kterých z možných skupin budou investovat své zdroje a pokusí se učinit z nich své zákazníky.“ Skupina nebo skupiny, které si zvolíme, se pak pro společnost stávají cílovým trhem. Positioning Plynule na targeting by měl navázat positoning. Podle HORÁKOVÉ (2003, s. 64) postioning je umístnění výrobku v mysli zákazníka. Positioning znamená také, jak zákazník vnímá postavení sledovaného produktu mezi konkurenčními produkty. Cílem positioningu je, aby zákazníkovi vytanul na vědomí sledovaný výrobek na prvním místě.
Cíl práce
3.6
25
Marketingové prostředí
Marketingové prostředí organizace vnímá BOUČKOVÁ (2003, s. 87) jako „životní“ prostředí, které má vliv na ekonomické subjekty a působí na tyto subjekty stále. Vliv se mění v čase, roste či klesá. Organizace, dodavatelé, zákazníci, distribuční články, zprostředkovatelé a konkurence patří mezi faktory, které se zahrnují do mikroprostředí. Toto prostředí působí na organizace velmi výrazně, ale organizace je může ovlivňovat. Makroprostředí je prostředí, které také může velmi výrazně působit na organizaci, ale organizace ho může jen málo, takřka vůbec, ovlivnit. Patří sem faktory, které jsou zahrnuty v PESTE analýze. Sledováním svého prostředí může společnost předpovídat budoucí dění a předcházet nebo využívat dopady prostředí na společnost. Podle BERKOWITZE , KERINA, HARTLEYHO a RUDELIUSE (2000, s. 74) změny v marketingovém prostředí jsou zdrojem příležitostí a hrozeb. Proces neustálého získávání informací z vyskytujících se událostí z vnějšího prostředí společnosti pomáhá organizaci identifikovat a rozeznávat potenciální trendy, a je nazýváno analýzou prostředí. Marketingová situační analýza Marketingová situační analýza je podle JAKUBÍKOVÉ (2008, s. 79) slouží k charakteristice důležitých faktorů ovlivňujících fungování organizace ve vzájemných souvislostech. Zabývá se prostředím společnosti, segmenty trhu, konkurencí a odhadem budoucí nabídky a poptávky. Výsledky plynoucí z marketingové situační analýzy jsou podkladem pro možný návrh strategie budoucího chování organizace. Podle HORÁKOVÉ (2008, s. 39) marketingová situační analýza se dělí na analýzu vnitřního a vnějšího prostředí. Vnitřní podmínky může organizace do jisté míry ovlivnit a kontrolovat. Vnitřní neboli interní podmínky vypovídají o interním stavu podniku. Vnitřní analýza vypovídá o schopnostech podniku, jeho zdrojích a také o jeho nedostatcích, chybách, problémech a nevýhodách. Vnější neboli externí podmínky podnik nemůže ovlivnit ani kontrolovat. Dokáží změnit podnikovou situaci, ovlivnit tržní příležitosti, zvýšit pravděpodobnost ohrožení, pomáhají předvídat a rozpoznávat změny, které mohou nastat v prostředí.
Cíl práce
26
Tab. 4 Marketingová situační analýzy
Marketingovou situační analýzu lze rozdělit do tří částí: 1. Informační část, v jejímž rámci dochází ke sběru informací a jejich hodnocení. Informační část obsahuje: a) hodnocení vnějšího prostředí firmy b) hodnocení vnitřního prostředí firmy c) matici konkurenčního profilu 2. Porovnávací část, která generuje možné strategie při využití některé z těchto metod: a) matice SWOT b) matice SPACE c) matice BCG d) interní - externí matice 3. Rozhodovací část, v níž se objektivně hodnotí zvažované strategie Zdroj: HORÁKOVÁ (2008, s 40)
Vnitřní prostředí HORÁKOVÁ (2003, s. 42) tvrdí že, vnitřní prostředí je nejbližší okolí podniku. Podnik jako základní prvek mikroprostředí musí porozumět roli, ve které se v mikroprostředí nalézá. Analýza portfolia Gruberova a Mohrova matice podle MEDLÍKOVÉ a ŠEDIVÉHO (2011, s. 30) se podobá matici GE nebo Bostonské matici, které se používají v tržním sektoru. V neziskovém sektoru slouží Gruberova a Mohrova matice k posouzení programů a projektů podle jejich společenské hodnoty ve vztahu k jejich finanční návratnosti. Společenská hodnota je přímo úměrná poptávce a zároveň společenské potřebě.
27
Cíl práce
Finanční návratnost projektu /programu
Tab. 5 Gruberova a Mohrova tabulka portfolia neziskové organizace
Kladná finanční návratnost (Projekt/program "vydělává" peníze nebo se na něj snadno získávají peníze od dárců). Záporná finanční návratnost (Projekt/program končí v záporných číslech, není na něj dostatek dárců, doplácí se z jiných příjmů).
Společenská hodnota projektu/programu Nízká společenská hod- Vysoká společenská hodnota nota Udržovací projekProspěšné projekty/programy (nutné zlo) ty/programy (nejlepší) Doporučená strategie: Doporučená strategie: udržoudržovat tyto projekvat tyto projekty/programy a ty/programy a použít pří- použít příjmy z nich k podpojmy z nich k podpoře ře "hodnotných" projek"hodnotných" projektů/programů tů/programů Nevýhodné projekHodnotové projekty/programy (bez zjevty/programy (uspokojivé, ného přínosu) dobré pro společnost) Doporučená strategie: Doporučená strategie: trpělivyloučit tyto projekvě tyto projekty/programy ty/programy z portfolia. rozvíjet s pomocí aktivního fundraisingu a podpory z jiných součástí portfolia
Zdroj: ŠEDIVÝ (2011, s. 31)
Vnější prostředí SOLOMON, MARSHALL a STUART (2006, s. 49) tvrdí, že vnější prostředí je složeno z prvků mimo společnost, které na ni mohou mít negativní nebo pozitivní vliv. Do vnějšího prostředí se řadí celkový stav ekonomiky, technologie, konkurenci, předpisy a zákony, styl života ve společnosti a trendy v kultuře. Pro úspěch společnosti je důležité, aby se stále přizpůsobovala vnějšímu prostředí a zůstala konkurenceschopná. Analýza vnějšího prostředí firmy SMITH (2000, s. 165) uvádí, že pro zkoumání okolí podniku slouží PEST analýza. Kdybychom kterýkoliv z faktorů PESTE analýzy ignorovali, mohlo by to vést i k zániku organizace. Za faktory PESTE považujeme: · Politicko právní prostředí · Ekonomické prostředí · Sociálně-kulturní prostředí · Technické a technologické prostředí · Ekologické prostředí
Cíl práce
28
Analýza prostředí Podle HORÁKOVÉ (2003, s. 46) je cílem SWOT analýzy, neboli analýzy silných a slabých stránek příležitostí a hrozeb, jednoznačné určení důležitých faktorů, které: · Mají nebo budou mít pro společnost zásadní význam. Musí být určeny klíčové přednosti, hrozby, slabé a silné stránky. · Mají pomoci organizaci do jisté předvídat budoucí zaměření marketingových aktivit organizace. · Zásadně ovlivní marketingovou strategii v jednotlivých tržních segmentech a v určitém časovém období. Kvalitní marketingová strategie musí být založena na síle podniku a efektivně využívat dané příležitosti. JAKUBÍKOVÁ (2008, s. 103) tvrdí, že SWOT analýza se skládá ze dvou analýz: 1) Analýzy SW, která se zabývá vnějším prostředím organizace · S – strenghts – silné stránky organizace · W – weaknesses – slabé stránky organizace 2) Analýza OT, která se zabývá vnitřním prostředím organizace · O – oportunities – příležitosti pro organizaci · T – threats – hrozby pro organizaci
Metodika
29
4 Metodika Data pro zpracování bakalářské práce jsem získal z odborné literatury, výročních a tiskových zpráv zoologických zahrad, Unie českých a slovenských zoologických zahrad, webových stránek zoologických zahrad, facebookových profilů zoologických zahrad a na základě rozhovorů se zaměstnanci Zoologické zahrady města Brna, a také z marketingového průzkumu. Výroční zprávy za rok 2012 vydaly v den dokončení14 bakalářské práce pouze 3 zoologické zahrady – Zoologická zahrada Olomouc, Podkrušnohorský zoopark Chomutov, Zoologická zahrada města Brna. Zoologická zahrada a zámek Zlín – Lešná nevydává výroční zprávy v elektronické podobě. Pro vypracování bakalářské práce bylo důležité se seznámit s příslušnou legislativou a také s hospodařením zoologických zahrad. Celkový počet přečtených výročních zpráv zoologických zahrad byl 110. Nastudování a vypsání potřebných informací jsem prováděl od 10. března 2013 do 15. května 2013. Zoologická zahrada a zámek Zlín – Lešná nevydává výroční zprávy v elektronické podobě, tak jsem výroční zprávu za rok 2011 zakoupil. Výroční zprávy Unie českých a slovenských zoologických zahrad byly v některých případech méně přesné než údaje z výročních zpráv zoologických zahrad. Proto jsem je nahradil přesnějšími údaji z výročních zpráv zoologických zahrad. Dále byly nalezeny chyby ve výročních zprávách Unie českých a slovenských zoologických zahrad. V roce 2011 byl chybný údaj o přepočtených zaměstnancích, místo 133,96, které uvádí Zoologická a botanická zahrada města Plzně ve své výroční zprávě byl údaj 56,16, který odpovídal jen přepočteným chovatelům. Finanční údaje u zahraničních zoologických zahrad byly přepočítány na české koruny kurzem 25,805 CZK/EUR vydaným Českou národní bankou dne 11. května 2013. Primární údaje byly získány z marketingového průzkumu. Hlavní cíl marketingového průzkumu byla identifikace potřeb návštěvníků zoologických zahrad. Druhým cílem bylo zjištění, jak návštěvníci vnímají Zoologickou zahradu města Brna. Pro marketingový průzkum byla zvolena forma dotazníkového šetření. Otázky byly stanoveny tak, aby co nejlépe odpovídali potřebám a aby byly snadno pochopitelné. Před zveřejněním byl dotazník testován na dvaceti lidech různých věkových kategorií. Na základě informací získaných z pretestu bylo dotazníkové šetření změněno na konečnou podobu. Dotazníkové šetření probíhalo od 16. 3. 2013 do 17. 4. 2013. První část dotazníku byla zaměřena na motivaci návštěvy zoologických zahrad. V další části dotazníku jsem se zaměřil na Zoologickou zahradu města Brna, jestli dotazovaní v minulosti navštívili Zoologickou zahradu města Brna a jak často ji navštěvují. Celkově bylo
14
15. května 2013
Metodika
30
vyplněno 562 dotazníků, ale z důvodu neúplnosti bylo 8 dotazníků z šetření vyřazeno. Dotazníkové šetření probíhalo formou elektronického dotazníku a formou tištěných dotazníků. Šíření elektronického dotazníku probíhalo primárně na Facebooku prostřednictvím mého profilu. Dotazník v elektronické podobě vyplnilo 522 respondentů. Dalších 40 lidí vyplnilo můj dotazník při dotazování před areálem Zoologické zahrady města Brna, které proběhlo 10. 4. 2013. Marketingový průzkum byl vyhodnocen 20. 4. 2013. Z celkového počtu 554 dotazovaných tvořily ženy 78,7 %, což v absolutním vyjádření 436 dotazovaných. Mužů vyplnilo dotazník celkem 118, tedy 21,3 % z dotazovaných. Nejvíce respondentů pocházelo z Jihomoravského kraje – 209 respondentů. Nejméně jich pocházelo z Libereckého kraje – 11 respondentů. Jelikož Brno se nachází v Jihomoravském kraji, tak bylo cílem dotazníkového šetření, aby přibližně 40 až 50 % pocházelo z Jihomoravského kraje. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 88,57 % respondentů mladších 39 let. Největší část respondentů tvořily osoby mezi 19 a 28 lety, kterých bylo 374. Problematika zoologických zahrad je mi blízká a zabývám se jí od roku 2011. Zvířata jsou mou zálibou již od útlého mládí a na podzim roku 2012 jsem studoval Evoluční a ekologickou na Masarykově univerzitě. Kvůli hlubšímu proniknutí do problematiky zoologických zahrad jsem navštívil sedm českých zoologických zahrad. Návštěvy zoologických zahrad proběhly v období od 15. ledna 2013 do 5. května 2013. Hlavním cílem bylo srovnat úroveň poskytovaných služeb.
Vlastní práce
31
5 Vlastní práce 5.1
Charakteristika Zoologické zahrady města Brna
Zoologická zahrada města Brna byla založena v roce 1950. Otevřena byla ovšem až 30. srpna 1953. V 60. a 70. letech se Zoologická zahrada města Brna stává známou po celém Československu díky úspěšným odchovům.15 Zoologická zahrada města Brna se rozkládá v atraktivním areálu Mniší hory v části Brno – Bystrc, blízko brněnské přehrady. Její rozloha je 41,3 ha z toho 25 ha tvoří expoziční část. Zoologická zahrada města Brna je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je statutární město Brno. Do Obchodního rejstříku byla zapsána 12. května 2004. Jejím statutárním orgánem je ředitel, který má právo jednat jménem organizace ve všech věcech. Ředitel je volen Radou města Brna ve výběrovém řízení a je volen na 5 let. Poslední výběrové řízení proběhlo v lednu 2012 a v březnu 2012 byl opět zvolen MVDr. Martin Hovorka, Ph.D. Vzdálenost Zoologické zahrady města Brna od centra Brna je přibližně 8 kilometrů. Tramvajová zastávka se nachází přibližně 400 metrů od vchodu do areálu Zoologické zahrady města Brna. V blízkosti vchodu do Zoologické zahrady města Brna se rovněž nachází cyklostezka, takže přístupnost pro návštěvníky jedoucí na kolech z Brna či okolí je také velmi dobrá. Zoologická zahrada města Brna měla v 90. letech minulého století problémy s nevyhovujícími expozicemi, které měly podobu železných klecí. Podlaha expozic byla z betonu a rovněž jejich velikost neodpovídala modernímu chovu zvířat. V této době zřejmě Zoologická zahrada města Brna získala nepopulární image, s kterou se potýká, i přes modernizaci expozic, i v roce 2013. Zoologická zahrada města Brna v roce 2013 chystá otevření expozice klokanů skalních a expozici s názvem Africká vesnice. Stavbou nových expozic a rekonstrukcí starých se Zoologická zahrada města snaží změnit svou image, také se aktivně podílí na projektech in-situ16 i ex-situ17. Zoologická zahrada města Brna je členem těchto organizací: · Evropské asociace zoologických zahrad a akvárii (EAZA). · Euroasijské regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA). · Mezinárodní asociace zoologických zahrada a akvárií (WAZA). · Evropské asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (EZE). 15
Rok 1967 – narození prvního šimpanze v Československu. Projekty na ochranu živočišných druhů v jejich přirozeném prostředí. 17 Projekty na ochranu živočišných druhů chovaných v zajetí – vytváření chovných skupin druhů, které jsou ohroženy. 16
Vlastní práce
32
· Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (IZE). · Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO). Zoologická zahrada města Brna se podílí na Evropském záchovném programu (EEP) dvaceti chovanými živočišnými druhy. V Evropské plemenné knize (ESB) je vedeno dvanáct živočišných druhů chovaných Zoologickou zahradou města Brna. V Mezinárodní plemenné knize (ISB) je vedeno patnáct živočišných druhů, které chová Zoologická zahrada města Brna. Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna byla vypracována v roce 2003 a popisuje situaci v roce 2002. Stanovuje cíle a navrhuje strategii na roky 2003 až 2012. Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna stanovuje měřitelné výstupy, kterých mělo být dosaženo do roku 2012: · Zoologická zahrada města Brna bude v pořadí návštěvnosti českých zoologických zahrad na druhém nebo třetím místě s návštěvností minimálně 500 000 návštěvníků ročně. · V Zoologické zahradě města Brna budou zajištěny odpovídající kapacity služeb pro návštěvníky. · V Zoologické zahradě města Brna bude v 9 pavilonech a 124 expozicích chováno minimálně 443 druhů zvířat o minimálně 2 338 jedincích. · Soběstačnost Zoologické zahrady města Brna bude minimálně padesát procent. · Zoologická zahrada města Brna bude mít jednoho až dva odborné pracovníky při realizaci mezinárodních záchranných programů nebo bude plnohodnotným členem řešitelského týmu mezinárodních záchranných projektů ohrožených živočichů. · V mezinárodních asociacích zoologických zahrad a akvárií budou členy managementu jeden až dva odborní pracovníci Zoologické zahrady města Brna. · Účast na záchranných projektech EEP, CBSE, IUCN nebo CITES se zdvojnásobí. V roce 2003 se Zoologická zahrada města Brna účastnila 22 projektů, v roce 2012 by se Zoologická zahrada města Brna měla účastnit 44 projektů. · Vzdělávací programy Zoologické zahrady města Brna budou strukturovány dle cílových skupin. Pro každou skupinu bude určeno nejméně 5 programů. Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna nebyla do roku 2012 naplněna.
5.2
Činnost jednotlivých úseků Zoologické zahrady města Brna
Statutárním orgánem je ředitel. Ředitelem Zoologické zahrady města Brna je již od roku 1997 MVDr. Martin Hovorka, Ph.D. Zoologická zahrada města Brna
33
Vlastní práce
k 31. 12. 2012 zaměstnávala 79 zaměstnanců. Činnost Zoologické zahrady města Brna je rozdělena mezi 5 vzájemně propojených úseků. 5.2.1
Ředitelský úsek
Jedná se o řídící úsek Zoologické zahrady města Brna v čele s ředitelem MVDr. Martinem Hovorkou, Ph.D. Do ředitelského úseku se řadí personalista a tisková mluvčí, která každý týden podává zprávy o zoologické zahradě, komunikuje s novináři a veřejností. Jedná se o úsek, který má stále vedení od roku 1997. Zaměstnanci Mezi nejdůležitější úkoly ředitelského úseku patří personální činnost. Jelikož je Zoologická zahrada města Brna příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je statutární město Brno, musí se řídit při odměňování zaměstnanců Nařízením vlády č. 564/2006 Sb. o odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě. V praxi to znamená, že plat se odvozuje podle platových tarifů. Výše platu závisí na dosaženém vzdělání a počtu let praxe. Tab. 6 Průměrné platy v zoologických zahradách v roce 2011
Zoologická zahrada
ZOO Zlín ZOO Dvůr Králové ZOO Praha ZOO Ohrada ZOO Plzeň ZOO Liberec ZOO Ústí nad Labem ZOO Jihlava ZOO Olomouc ZOO Děčín ZOO Vyškov ZOO Ostrava ZOO Brno ZOO Chomutov ZOO Hodonín
Průměrný Průměrná hru- Výše průměrného platu hrubý plat v bá mzda v kraji v zoologických zahrazoologických v Kč dách ve srovnání s průzahradách v Kč měrnou mzdou v kraji 21 014 21 486 97,80% 20 787 22 282 93,29% 28 785 31 109 92,53% 19 847 21 997 90,23% 20 713 23 235 89,15% 19 847 22 304 88,98% 19 699 22 161 88,89% 18 947 21 710 87,27% 18 562 21 643 85,76% 18 858 22 161 85,10% 20 000 23 538 84,97% 18 118 22 907 79,09% 18 584 23 538 78,95% 17 408 22 161 78,55% 18 385 23 538 78,11%
Zdroj: Český statistický úřad, výroční zprávy Unie českých a slovenských zoologických zahrad
34
Vlastní práce
Z tabulky je zřejmé, že průměrný hrubý plat v Zoologické zahradě města Brna nedosahuje průměrné hrubé mzdy v Jihomoravském kraji. Může to být způsobeno třemi možnostmi. První je, že Zoologická zahrada města Brna zaměstnává převážně lidi z nižších platových tříd, kteří nemají vysokoškolské vzdělání. Druhá možnost je, že většina zaměstnanců nemá dlouhou praxi. A třetí možnost je kombinace prvních dvou možností. Nejlépe je na tom ZOO a zámek Zlín – Lešná, která dosahuje 97,8 % průměrné hrubé mzdy v kraji. Na prvních třech pozicích se umístily zoologické zahrady, které mají velmi kvalitní chovy, dosahují řady důležitých odchovů a v návštěvnosti se tyto tři zoologické zahrady umisťují na prvních třech pozicích v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Tab. 7 Přepočtené množství zaměstnanců zoologických zahrad a jejich fluktuace za rok 2011
Zoologické zahrady
ZOO Brno ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín ZOO Chomutov ZOO Jihlava ZOO Liberec ZOO Ohrada ZOO Olomouc ZOO Ostrava ZOO Plzeň ZOO Praha ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín Celkem
Celkový počet přepočteného množství zaměstnanců za rok 2011 105,86 30,50 158,30 35,00 56,20 43,54 95,00 33,49 72,00 110,52 133,96 206,29 57,95 25,75 87,00 1251,36
Příchody do zoologických zahrad za rok 2011 29 3 10 3 9 8 29 2 18 9 19 44 11 3 18 215
Příchody do zoologických zahrad za rok 2011 v% 27,39% 9,84% 6,32% 8,57% 16,01% 18,37% 30,53% 5,97% 25,00% 8,14% 14,18% 21,33% 18,98% 11,65% 20,69% 17,18%
Odchody ze zoologických zahrad za rok 2011 44 4 16 5 15 7 12 5 10 4 29 44 11 0 20 226
Odchody ze zoologických zahrad za rok 2011 v% 41,56% 13,11% 10,11% 14,29% 26,69% 16,08% 12,63% 14,93% 13,89% 3,62% 21,65% 21,33% 18,98% 0,00% 22,99% 18,06%
Zdroj: Výroční zpráva Unie českých a československých zahrad za rok 2011
Tabulka nám ukazuje možnou příčinu nízkých platů v Zoologické zahradě města Brna. V roce 2011 odešlo ze Zoologické zahrady města Brna 44 zaměstnanců, což je 41,56 % zaměstnanců za 1 rok. V tabulce číslo 7 můžeme vidět, že výměna zaměstnanců nebyla pouze v roku 2011, ale podobná situace byla i v roce 2010. V roce 2010 odešlo ze Zoologické zahrady města Brna 47 zaměstnanců a bylo přijato 49 no-
35
Vlastní práce
vých zaměstnanců. Fluktuace se týká také klíčové pozice vedoucího chovatelského úseku, kde se ve sledovaném období 2003 až 2012 vystřídalo 7 vedoucích. Dalším důvodem fluktuace mohly být interní rozpory mezi vedením a zaměstnanci. Některé z neshod se dostaly do médií a zhoršily image společnosti. V současné době je situace zklidněná a žádné velké konflikty v Zoologické zahradě města Brna neprobíhají. Díky rozporům vznikly dvě odborové organizace Zoologické zahrady města Brna. Jedna odborová organizace nesouhlasila s vedením Zoologické zahrady města Brna a druhá odborová organizace stála za vedením a ředitelem Zoologické zahrady města Brna. Tab. 8 Přepočtené množství zaměstnanců zoologických zahrad a jejich fluktuace za rok 2010
Zoologické zahrady
ZOO Brno ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín ZOO Chomutov ZOO Jihlava ZOO Liberec ZOO Ohrada ZOO Olomouc ZOO Ostrava ZOO Plzeň ZOO Praha ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín Celkem
Celkový počet přepočteného množství zaměstnanců za rok 2010 111,27 31,37 159,43 33,00 57,38 43,70 87,00 32,50 67,00 94,31 127,61 207,26 64,70 23,00 89,00 1228,53
Příchody do zoologických zahrad za rok 2010 49 7 14 3 3 3 5 4 10 11 47 48 39 2 24 269,00
Příchody do zoologických zahrad za rok 2010 v% 44,04% 22,31% 8,78% 9,09% 5,23% 6,86% 5,75% 12,31% 14,93% 11,66% 36,83% 23,16% 60,28% 8,70% 26,97% 21,90%
Odchody ze zoologických zahrad za rok 2010 47 6 13 3 3 3 5 3 12 7 30 34 39 1 20 226,00
Zdroj: Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad za rok 2010 Tab. 9 Silné a slabé stránky vedení Zoologické zahrady města Brna
Silné stránky Stálé vedení a ředitel.
Slabé stránky Fluktuace zaměstnanců.
Kontakty v jiných zoologických zahradách.
Stálé vedení a ředitel.
Odchody ze zoologických zahrad za rok 2010 v% 42,24% 19,13% 8,15% 9,09% 5,23% 6,86% 5,75% 9,23% 17,91% 7,42% 23,51% 16,40% 60,28% 4,35% 22,47% 18,40%
36
Vlastní práce
Příspěvky zřizovatele.
Malé využívání dobrovolné práce. Špatná propagace projektu Kura Kura, jehož je Zoologická zahrada města Brno hlavním partnerem. Dvojí odbory. Neshody se zaměstnanci kolem roku 2010. Platové tarify.
Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 10 Silné a slabé stránky areálu Zoologické zahrady města Brna
Silné stránky Přírodní prostředí zahrady.
Slabé stránky Kopcovitost areálu, která prodražuje stavbu určitých expozic.
Dopravní dostupnost.
Kopcovitost areálu a náročnost trasy, která může odradit některé návštěvníky.
Rozloha areálu 41,3 ha.
Malé parkoviště.
Poloha na okraji města Brna.
Rozpory s místními obyvateli.
Členitost areálu umožňuje zvířatům se ukrýt - trend ve všech zoologických zahradách.
Členitost areálu umožňuje zvířatům se ukrýt - trend ve všech zoologických zahradách. Některým návštěvníkům se to nelíbí.
Zdroj: Vlastní zpracování
5.2.2
Obchodně ekonomický úsek
Tento úsek se zabývá ekonomikou Zoologické zahrady města Brna. Hospodařením Zoologické zahrady města Brna pojednává kapitola 5.3. Tento úsek vznikl v roce 2012, kdy se spojil ekonomický a obchodní úsek. Ekonomický úsek měl stejnou vedoucí od roku 2004, kdy na pozici vedoucí nastoupila paní Ing. Miroslava Piškulová. Obchodní úsek měl stejnou vedoucí paní MVDr. Jaroslavu Vavřínovou od roku 2003, kdy vyšla první výroční zpráva. Z dřívější doby nejsou známy údaje. Vedoucí obchodního a ekonomického úseku zůstaly na svých funkcích, jenom nyní spadají pod vedení vedoucího obchodně ekonomického úseku pana PhDr. Miroslava Křivánka. Od konce roku 2012 byla zřízena pozice marketingového specialisty, který se stará o adopce a sponzorství. Tento úsek zpracovává výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna a stará se o marketingové aktivity a komunikaci s veřejností, v které spolupracuje s vzdělávacím úsekem.
Vlastní práce
5.2.3
37
Chovatelský úsek
Chovatelský úsek je základem každé úspěšné zoologické zahrady. Jeho hlavním cílem je péče o chovaná zvířata a jejich welfare. Zvířata jsou pro návštěvníky hlavním faktorem, který je přiláká do zoologické zahrady. V marketingovém průzkumu byla zvířata důvodem návštěvy zoologické zahrady v 31,83 % odpovědí. U této otázky, ale bylo možno označit více odpovědí. Zvířata byla nejčastější odpověď. Chovatelství v zoologických zahradách je velmi důležité, proto je nutné uvést základní informace o vedení chovu a rozmnožování zvířat v zoologických zahradách. Vedení chovů musí být kvůli příbuznosti zvířat chovaných v zajetí řízeno koordinátorem chovu. Stanovují se tzv. plemenné knihy, kde je zaznamenáván každý odchov, úhyn a příbuznost a další údaje, které jsou důležité pro budoucí chov. Koordinátor chovu následně stanovuje ideálního partnera, a určuje také, do které zoologické zahrady se určité zvíře pošle. Koordinátory chovu se stávají zoologické zahrady na základě volby. Většinou je zvolena ta zoologická zahrada, která dosahuje u toho určitého taxonu nejlepší výsledky v odchovech. Zoologická zahrada města Brna v současné době nevede žádnou plemennou knihu ani není koordinátorem žádného taxonu. U ohrožených a silně ohrožených druhů je nesnadné najít geneticky nepříbuzné jedince z jiných zoologických zahrad a hrozí tzv. inbreeding neboli rozmnožování mezi příbuznými jedinci. Proto je pro zoologické zahrady důležité „oživovat“ své chovy o cenné jedince z jejich původních lokalit. Zoologická zahrada města Brna přivezla v roce 2004 levharty cejlonské ze Srí Lanky, ti se měli stát základem chovu v Zoologické zahradě města Brna. Jejich chov byl velmi komplikovaný a nezdařil se a nakonec bylo rozhodnuto o jejich nahrazení za jiný chovný pár. Veřejností velmi diskutováno bylo snědení vlastních medvíďat lední medvědicí Corou v roce 2010 a 2011. Toto chování je v přírodě přirozené. Zoologické zahrady dávají přednost přirozeným odchovům před odchovy v lidské péči, jelikož se takto vychované zvíře nenaučí „správnému“ chování svého druhu. K odchovu v lidské péči se proto přistupuje pouze, když není jiná možnost. Odchovy a zvířata ovlivňují návštěvnost zoologické zahrady velmi výrazně. O dopadu odchovu na návštěvnost je pojednáno v kapitole 5.5. V roce 2012 po restrukturalizaci managementu se 4 revíry zrušily a chovatelský úsek se skládá ze dvou částí, které řídí dva provozní zoologové. Dělí se na: · Horní část – dřívější revíry Šelmy a Terárium – ptačinec – Jižní Amerika · Dolní část – dřívější revíry Kopytníci, Safari a Parohatá Záchranná stanice pro handicapované živočichy byla zrušena na základě Vyhlášky o ochraně handicapovaných zvířat při chovu 114/2010 Sb., kterou vydalo ministerstvo zemědělství. Tato vyhláška zakazuje provoz záchranných stanic pro handicapované živočichy v areálu zoologických zahrad. Zoologická zahrada města Brna plánuje obnovu Záchranné stanice pro handicapované živočichy. V dubnu 2013 dosud ne-
38
Vlastní práce
nalezla vhodné prostory blízko areálu Zoologické zahrady města Brna. Až Zoologická zahrada města Brna nalezne vhodné prostory, tak bude možné Záchrannou stanici pro handicapované živočichy obnovit. Jak jsem již zmínil v kapitole 5. 2. 1. je vedení chovatelského úsek v Zoologické zahradě města Brna značně nestabilní. Na postu vedoucí chovatelského úseku se mezi lety 2003 až 2013 vystřídalo 7 lidí. Z toho téměř dva roky byl tento post neobsazen a vedoucím chovatelského úseku byl ředitel Zoologické zahrady města Brna. Je to značný problém, protože se zde projevuje nekontinuita ve vedení chovatelského úseku, který by měl být veden strategicky. Průměrné působení vedoucího chovatelského úseku je přibližně 1,5 roku, což je u tohoto klíčového úseku velmi málo. Tab. 11 Silné a slabé stránky chovu zvířat Zoologické zahrady města Brna
Silné stránky
Slabé stránky
Narození ledních medvíďat.
Nedostatečný enritchment.
Atraktivní zvířata - lední medvěd, tygr, žirafa, medvěd kamčatský, vlk arktický, zebra.
Osamělý šimpanz. Šimpanzi jsou sociální zvířata.
V plánu příchod šimpanzů, lvů.
Nerozmnožování levhartů cejlonských a tygrů sumaterských.
Krmení zvířat.
Stereotypní chování ledních medvědů Umcy a Cory. Absence některých atraktivních druhů zvířat - sloni, hroši, nosorožci, lvi, gepardi. Nesestavení chovné skupiny dželad.
Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 12 Výsledky atraktivity zoologických zahrad
Zoologické zahrady
Počet druhů
Počet bodů Počet druhů v % Počet bodů v %
ZOO Brno
18
1384
60,00%
66,32%
ZOO Děčín
9
470
30,00%
22,52%
ZOO Dvůr Králové
14
1567
46,67%
75,08%
ZOO Hodonín
13
1055
43,33%
50,55%
ZOO Chomutov
5
274
16,67%
13,13%
ZOO Jihlava
9
868
30,00%
41,59%
ZOO Liberec
15
1357
50,00%
65,02%
ZOO Ohrada
8
469
26,67%
22,47%
ZOO Olomouc
15
1442
50,00%
69,09%
ZOO Ostrava
14
1622
46,67%
77,72%
39
Vlastní práce
ZOO Plzeň
16
1431
53,33%
68,57%
ZOO Praha
23
2067
76,67%
99,04%
ZOO Ústí nad Labem
17
1763
56,67%
84,48%
4
262
13,33%
12,55%
ZOO a zámek Zlín
16
1674
53,33%
80,21%
ZOO Bratislava
15
1450
50,00%
69,48%
ZOO Schönbrunn
20
1995
66,67%
95,59%
Maximum
30
2087
100,00%
100,00%
ZOO PARK Vyškov
Zdroj: Dotazníkové šetření
Dílčím cílem dotazníkového šetření bylo zjištění, která zvířata motivují návštěvníky k návštěvě zoologických zahrad. Ty zvířecí druhy, které se objevily ve více než 5 % dotaznících, byly zahrnuty do výzkumu. Následně jim byly přiděleny body podle toho, jak často se v dotaznících objevovaly. Zoologickým zahradám byly přiděleny body za chované druhy zvířat. Nejvíce bodů získala Zoologická zahrada hlavního města Prahy. Zoologická zahrada města Brna byla v tomto průzkumu na 10. pozici. Tab. 13 Zvířata
Rok
2008 2009 2010 2011 Počet zvířat Počet zvířat Počet zvířat Počet zvířat Zoologické zahrady Druhy Jedinci Druhy Jedinci Druhy Jedinci Druhy Jedinci ZOO Brno 299 1 641 301 1 669 322 1 888 254 1 401 ZOO Děčín 129 364 129 364 147 372 143 377 ZOO Dvůr Králové 290 2 368 344 2 242 320 2 700 292 2 717 ZOO Hodonín 173 579 146 536 173 580 192 819 ZOO Chomutov 161 1 016 162 1 011 161 1 023 163 1 060 ZOO Jihlava 152 671 159 742 159 820 205 1 495 ZOO Liberec 173 1 871 164 1 483 172 1 517 183 1 704 ZOO Ohrada 256 2 439 259 2 489 299 2 964 302 3 011 ZOO Olomouc 402 1 630 354 1 567 349 1 725 344 1 726 ZOO Ostrava 305 1 544 154 2 919 360 2 864 385 3 200 ZOO Plzeň 1 280 6 203 1 381 6 607 1 307 6 796 1 363 7 286 ZOO Praha 674 5 348 661 4 579 672 4 422 671 4 334 ZOO Ústí nad Labem 220 1 036 207 997 213 1 040 207 952 ZOO Vyškov 119 567 144 464 133 456 140 461 ZOO Zlín 208 1 119 211 1 159 216 1 242 215 1 233 Zdroj: Výroční zprávy
Tabulka číslo 13 ukazuje počty chovaných druhů zvířat a jedinců chovaných v českých zoologických zahradách.
40
Vlastní práce Tab. 14 Evropský záchovný program EEP
Rok Zoologická zahrada
2009
2010
2011
Počet zvířat
Počet zvířat
Počet zvířat
Druhy Jedinci
Druhy
Jedinci
Druhy
Jedinci
ZOO Brno
20
47
21
57
21
55
ZOO Děčín
19
48
20
58
21
60
ZOO Dvůr Králové
34
283
34
283
7
18
7
20
8
20
ZOO Chomutov
15
54
13
64
13
77
ZOO Jihlava
27
124
25
188
27
193
ZOO Liberec
26
84
24
70
27
98
ZOO Ohrada
4
13
6
15
7
20
28
181
28
197
ZOO Hodonín
ZOO Olomouc
30
ZOO Ostrava
35
140
35
147
37
159
ZOO Plzeň
34
177
36
180
37
211
ZOO Praha
51
341
54
321
52
342
ZOO Ústí nad Labem
32
119
32
112
32
121
19
126
21
128
22
124
ZOO Vyškov ZOO Zlín
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
Tabulka číslo 14 ukazuje počet druhů zvířat a jedinců v Evropských záchovných programech chovaných jednotlivými zoologickými zahradami. Tab. 15 Evropské plemenné knihy ESB
Rok Zoologické zahrady
2009
2010
2011
Počet zvířat
Počet zvířat
Počet zvířat
Druhy Jedinci
Druhy
Jedinci
Druhy
Jedinci
ZOO Brno
14
40
13
32
13
33
ZOO Děčín
11
20
12
23
11
22
ZOO Dvůr Králové
34
242
34
242
ZOO Hodonín
12
32
12
40
5
26
4
15
5
14
5
18
ZOO Jihlava
15
64
16
71
16
71
ZOO Liberec
12
72
17
80
19
78
ZOO Ohrada
4
17
6
21
11
28
25
102
27
123
ZOO Chomutov
ZOO Olomouc
26
41
Vlastní práce
ZOO Ostrava
22
87
25
94
25
101
ZOO Plzeň
43
209
49
228
43
226
ZOO Praha
49
359
59
394
61
344
ZOO Ústí nad Labem
14
49
16
48
15
47
3
9
26
99
21
131
27
113
ZOO Vyškov ZOO Zlín
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
Tabulka číslo 15 ukazuje počet druhů zvířat a jedinců v Evropských plemenných knihách chovaných jednotlivými zoologickými zahradami. Tab. 16 Mezinárodní plemenná kniha ISB
Rok Zoologické zahrady ZOO Brno ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín ZOO Chomutov ZOO Jihlava ZOO Liberec ZOO Ohrada ZOO Olomouc ZOO Ostrava ZOO Plzeň ZOO Praha ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín
2010 Počet zvířat Druhy Jedinci 15 50 4 9 1 3 9 24 1 1 22 119 13 40
2011 Počet zvířat Druhy Jedinci 15 42 13 33 10 93 6 14 1 1 23 120
25 26 36 49 5
161 112 144 266 23
26 27 7 50 5
169 115 37 261 22
16
56
16
48
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
Tabulka číslo 16 udává kolik druhů zvířat a jedinců chovaných v českých zoologických zahradách je vedeno v Mezinárodních plemenných knihách. 5.2.4
Technický úsek
Hlavními činnostmi technického úseku jsou úklid, opravy, rekonstrukce a výstavba v areálu Zoologické zahrady města Brna. V jejich režii probíhají menší investiční akce – odstavný výběh pro samce medvěda ledního Umcu. Větší investice – výstavba expozice medvědů kamčatských je většinou vyhotovována externí společností. Tento
42
Vlastní práce
úsek je od roku 2008 veden panem Ing. Miroslavem Janotou. V přílohách jsou uvedeny stavby postavené v období mezi lety 2003 až 2011. Kvůli kopcovitému terénu má Zoologická zahrada města Brna potíže při stavbě nových expozic. Jak uvedl vedoucí obchodního úseku, podloží tvoří skála, a tím se stavby expozic prodražují. Navíc na Mniší hoře by vybudování expozice pro velké savce, jako jsou sloni, hroši či nosorožci, bylo velmi nákladné. Tab. 17 Silné a slabé stránky staveb a expozic
Silné stránky
Slabé stránky
Volná kapacita pro stavění nových expozic. Nedostatečná kapacita parkoviště. Expozice Beringie - výběh pro medvědy Pouze 2 pavilony, které jsou již značně zakamčatské, vlky arktické. staralé. Výstavba Africké vesnice, výběhu klokanů. Zastaralé expozice - lachtani, lišky, medvědi a další. Tygří skály s restaurací u Tygra.
Výběh pro samce ledního medvěda Umcu.
Nová hlavní dlážděná cesta.
Podél trasy jsou místa bez expozic,
Suvenýry a restaurace u Tygra.
Ohrady z mříží - opice, šimpanz, papoušci. Nedostatečné zajištění expozice jeřábů mandžuských před škodnou. Velká část bývalé stálé akvarijní výstavy je v zázemí Zoologické zahrady města Brna. Část sociálních zařízení je zastaralá a potřebuje zrekonstruovat.
Zdroje: Vlastní tvorba.
5.2.5
Vzdělávací úsek
Do roku 2012 byl vzdělávací úsek spojen s propagací. Od roku 2012 je propagace pod obchodně ekonomickým úsekem. Hlavní činností je vzdělávání veřejnosti, a to především na vzdělávání dětí. Vzdělávací úsek spolupracuje se základními školami a pořádá pro ně vzdělávací programy a soutěže. Důležitou funkcí vzdělávacího úseku je komunikace se zařízeními pro handicapované osoby a zajištění jejich návštěvy v Zoologické zahradě města Brna. Další významnou akcí je prohlídka Zoologické zahrady města Brna dětmi z Masarykova onkologického ústavu. Spolupráce se základními a středními školami je na velmi dobré úrovni. Zoologická zahrada města Brna pořádá pro žáky základních a středních škol prohlídky a přednášky na témata zabývající se přírodou. Spolupráce s vysokými školami je také na slušné úrovni, ale měla by se prohlubovat. Každoročně by měla Zoologická zahrada města Brna nabízet témata bakalář-
43
Vlastní práce
ských a diplomových prací pro studenty vysokých škol. Jednalo by se o studium chování chovaných zvířat či specifika chovu určitých zvířat. Dále by do svého rozvoje měla začlenit budovy, v kterých by mohla vyhradit učebny, kde by mohla probíhat výuka pro přírodovědné a veterinární vysoké školy. Zoologická zahrada města Brna by měla být více i vědecké pracoviště. Propojenost s brněnskými vysokými školami zabývající se chovem, péči či taxonomii zvířecích druhů by měla být na vyšší úrovni. Pokud tento impuls dosud nevzešel ze strany škol, měla by Zoologická zahrada města Brna projevit snahu o spolupráci a pokusit se sehnat společně s určenou vysokou školou peníze z Evropských fondů. Navíc spolupráce s vysokými školami by mohla přinést i důležité vybavení pro zázemí Zoologické zahrady města Brna.
5.3
Hospodaření Zoologické zahrady města Brna mezi roky 2008 až 2012
Výnosy Zoologické zahrady města Brna Výnosy Zoologické zahrady města Brna byly mezi lety 2003 až 2012 průměrně ve výši 57,11 % tvořeny příspěvkem zřizovatele. Významnou položkou, která tvořila mezi roky 2003 až 2012 průměrně 31,39 % výnosů, jsou výnosy z vlastních výkonů, zboží a služeb. Další položkou výnosů jsou dotace od úřadu práce a účelové dotace Ministerstva životního prostředí, které společně tvořily mezi roky 2003 až 2012 průměrně 6,63 % celkových výnosů. Celkové výnosy mezi roky 2003 až 2012 jsou uvedeny v přílohách. Příspěvek zřizovatele Zřizovatelem Zoologické zahrady je statutární město Brno. Bez příspěvků zřizovatelů by byl provoz zoologických zahrad značně omezený a investice do výstavby by byly omezeny finančními prostředky majitelů. Statutární město Brno podporuje Zoologickou zahradu města Brna příspěvky jak na provozní, tak na investiční činnost. V tabulce číslo 18 jsou uvedeny příspěvky statutárního města Brna pro příspěvkové organizace zřízené statutárním městem Brnem. V tabulce číslo 18 je také uvedeno jakou výši tvoří příspěvek zřizovatele pro Zoologickou zahradu města Brna. Tab. 18 Příspěvky Zoologické zahrady města Brna od zřizovatele a jejich podíl na celkových příspěvcích vyplácených statutárním městem Brnem
Rok
Příspěvek zřizovatele v tis. Kč
Celkový výdaj Podíl příspěvků obdržených Zoolozřizovatele na pří- gickou zahradou na celkových výdaspěvcích v tis. Kč jích zřizovatele na příspěvky
2006
38 215
1 096 669
3,48%
2007
39 495
986 060
4,01%
44
Vlastní práce
2008
40 702
1 135 648
3,58%
2009
41 324
1 209 725
3,42%
2010
43 346
1 214 856
3,57%
2011
41 906
1 236 885
3,39%
2012
33 509
1 122 699
2,98%
2013
33 509
1 124 363
2,98%
Zdroj: Rozpočty statutárního města Brna, výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna
Výnosy z vlastních výkonů Výnosy z vlastních výkonů, zboží a služeb zahrnují tržby ze vstupného do zoo a tržby ze vstupného Stálé akvarijní výstavy, dále nájmy, tržby restaurace a prodej zboží. Výnosy z vlastních výkonů od roku 2003 rostou z 14 800 666 Kč na 21 982 808 Kč. Náklady Zoologické zahrady města Brna Náklady Zoologické zahrady města Brna dosahovaly v roce 2012 výše 62 691 693 Kč, což je pokles o 13 703 796 Kč oproti roku 2011. Zoologické zahradě města Brna snížil zřizovatel provozní příspěvek o 8 397 000 Kč. Vedení Zoologické zahrady města Brna bylo tedy nuceno zavést úsporná opatření. Mezi úsporná opatření patřilo propouštění zaměstnanců. Mzdové náklady Mzdové náklady se v roce 2012 snížily o 5 991 018 Kč na 21 603 470 Kč. Spolu se mzdovými náklady se samozřejmě snížily i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Dalším faktorem, který snížil náklady, byl pronájem občerstvení společnosti RP FIT, s. r. o. Spotřeba materiálu Spotřeba materiálu tvořila ve sledovaném období mezi roky 2003 až 2012 průměrně 11,1 % z celkových nákladů. V roce 2012 byla spotřeba materiálu ve výši 7 052 397 Kč, z toho 3 960 405 Kč tvořilo krmivo pro zvířata. Hospodaření v roce 2008 Rok 2008 byl z hlediska návštěvnosti nejvyšší od roku 1990. Celková návštěvnost v roce 2008 byla 326 930 návštěvníků. Tato návštěvnost byla nejvíce ovlivněna narozením mláďat medvěda ledního Billa a Toma. Odchov u ledních medvědů se podaří pouze v 10 – 20 % z celkově narozených mláďat. Od roku 2000 do roku 2012 se jedna-
Vlastní práce
45
lo o 5 narozených mláďat v rámci českých zoologických zahrad. Tento chovatelský úspěch se projevil na výnosech ze vstupného, které v roce 2007 činily 10 534 344 Kč a v roce 2008 se zvýšily o 1 351 271 Kč, tedy nárůst o 45,73 %. Dále výnosy ze suvenýrů a občerstvení vzrostly o 37,6 % na 10 043 670 Kč. Vlastní výnosy činily 29 102 242 Kč, což jsou nejvyšší vlastní výnosy ve sledovaném období mezi lety 2003 až 2012. Hospodaření v roce 2009 Kvůli snížené návštěvnosti se snížily téměř všechny výnosy. Nárůst u výnosů zaznamenaly výnosy z jízdy na ponících, výnosy z vláčku a výnosy z nájemného. Výnosy z nájemného se zvýšily kvůli pronajmutí restaurace U Tygra. Návštěvnost se snížila oproti roku 2008 o 23,47 % na 250 184 návštěvníků a od tohoto roku nebyla do roku 2012 návštěvnost vyšší než 250 000 návštěvníků. Vlastní výnosy se z roku 2008, kdy činily 29 102 242 Kč, snížily o 26,03 %, tedy na 21 525 596 Kč. Hospodaření v roce 2010 V roce 2010 se návštěvnost oproti roku 2009 opět snížila. Jedním s faktorů mohl být odchov ledních medvědů Billa a Toma v roce 2009. Tentokrát o 4,86 % na 238 036 návštěvníků. Návštěvnost se snížila i přesto, že tento rok byla dokončena největší investice v historii Zoologické zahrady města Brna vstupní část expozičního komplexu Beringie. Hlavní část tohoto komplexu tvoří chovatelské zařízení pro medvědy kamčatské. Celkové náklady na investici byly 76 126 884 Kč, z čehož 45 000 000 Kč činila dotace EU a 31 126 884 Kč zainvestovalo město Brno. Vlastní výnosy se ale zvýšily na 24 294 300 Kč, kdy nejvyšší absolutní nárůst zaznamenaly výnosy ze vstupného do Zoologické zahrady města Brna, které činily 13 526 688 Kč, což je nárůst o 19,39 %. Tržby z restaurace, která se vrátila do majetku Zoologické zahrady města Brna, činily 2 151 051 Kč. Hospodaření v roce 2011 Celková návštěvnost se zvýšila o 3,22 % na 245 702 návštěvníků. Návštěvnost se zvýšila i přes zrušení Stále akvarijní výstavy, kterou mezi lety 2007 až 2010 v průměru navštívilo 20 023 návštěvníků za rok. Stálá akvarijní výstava byla uzavřena dne 31. července 2011 a její návštěvnost za rok 2011 byla 12 893 návštěvníků. Zrušení Stálé akvarijní výstavy se neprojevilo ve výnosech ani nákladech Zoologické zahrady města Brna. Celkové výnosy se snížily o 1 007 735 Kč na 76 869 859 Kč. Vliv na výnosy mělo snížení příspěvku zřizovatele o 1 440 000 Kč, naopak zvýšily se výnosy za vstupné a prodeje zboží.
Vlastní práce
46
Hospodaření v roce 2012 Hospodaření v roce 2012 bylo nejvíce ovlivněno snížením příspěvku zřizovatele o 20 %. To mělo za následek restrukturalizaci managementu Zoologické zahrady města Brna. Počet zaměstnanců se snížil o 25 zaměstnanců, ze 112 na 77 zaměstnanců. Mzdové náklady se snížily o 5 991 018 Kč oproti roku 2011. Tato restrukturalizace se týkala všech úseků Zoologické zahrady města Brna. Aby se chod Zoologické zahrady města Brna příliš nezměnil, byly využity fondy společnosti - rezervní fond a fond reprodukce, z kterých se čerpaly finance potřebné k zajištění fungování Zoologické zahrady města Brna. Snížil se i počet finančních darů od veřejnosti. Roku 2011 lidé darovali Zoologické zahradě města Brna 958 493 Kč, v roce 2012 to bylo 880 214 Kč. Výška darovaných finančních prostředků se snižuje od roku 2009, kdy bylo Zoologické zahradě města Brna darováno 1 060 000 Kč, v roce 2008 tato částka činila 1 522 000 Kč. Jako příčinu uvádí vedoucí obchodního úseku to, že z důvodu ekonomické krize lidé šetří na výdajích, které nejsou nezbytné.
5.4
Analýza vnějšího prostředí
Analýza PESTE Politicko-legislativní vlivy Zoologická zahrada města Brna je příspěvková organizace, a tudíž je odkázána na příspěvek zřizovatele, kterým je město Brno. Většina investic v zoologické zahradě pochází z městského rozpočtu nebo z Evropských fondů. Hospodaření a celkový chod Zoologické zahrady města Brna tudíž velmi ovlivňují politické vlivy. Např. změny strategie města Brna, jejího rozpočtu i změny ve vedení města Brna po volbách do městských zastupitelstev. Dále na ní dopadají změny DPH a spotřební daně. To vše zvyšuje náklady zoologické zahrady (krmiva, energie, služby) a zároveň může stát za zdražením vstupného. Zoologická zahrada města Brna musí dodržovat tarifní mzdy určené pro státní zaměstnance, tudíž nemůže příliš konkurovat na trhu práce. To se v minulosti odráželo na kvalitě poskytovaných služeb např. v restauraci U Tygra, která je nyní v pronájmu soukromému subjektu. Ekonomické faktory Ekonomické faktory se jistě projevují na hospodaření zoologických zahrad, ale ne v takové míře jako v ostatních odvětví. I v dobách krize se celková návštěvnost zoologických zahrad v České republice zvyšuje. Vysvětlení může být i to, že zoologické zahrady nejsou příliš finančně náročné a u většiny z nich se rodinné vstupné pohybuje do 500 Kč. Zoologická zahrada tudíž může být substitutem pro nákladnější volnočasové aktivity nebo exotické dovolené.
Vlastní práce
47
Sociálně-kulturní faktory Zoologické zahrady v současné době mají za úkol informovat o závažných problémech týkající se životního prostředí. Dále si kladou za úkol vychovávat a poučovat dětské návštěvníky o tom, jak je životní prostředí důležité a nezbytné pro náš život. Zoologické zahrady neslouží již pouze k vystavování exotických zvířat, ale zoologické zahrady se snaží přiblížit k přirozenému prostředí chovaných druhů. Zoologické zahrady slouží i k poznávání inteligence a sociálního chování zvířat. Technologické vlivy Odvětví zoologických zahrad a jiných společností pracující se zvířaty se za posledních padesát let změnilo. Zoologické zahrady se snaží zvířatům poskytnout co nejpřirozenější podmínky a návštěvníkům se snaží ukázat zvíře, které není ve stresu a může žít téměř přirozeným způsobem. Technologický vývoj výběhů medvědů hnědých si můžeme názorně ukázat na Zoologické zahradě města Brna. V roce 1953 žili medvědi hnědí v maringotce a v roce 2010 byl v komplexu Beringie otevřen výběh pro medvědy kamčatské s celkovou rozlohou téměř jednoho hektaru. Výběh obsahuje místa, kde zvířata mohou trávit čas, aniž by je návštěvníci viděli a rušili. Dále obsahuje umělé vodní gejzíry, typické pro jejich původní domovinu. Nové technologie souvisí i s atraktivitou jednotlivých pavilonů. Například v Zoologické zahradě hlavního města Prahy v pavilonu šelem je použita termovize, díky níž si návštěvník dokáže představit, jak některé druhy hadů vnímají své okolí18. Ekologické vlivy Jedno z poslání zoologických zahrad je informovat veřejnost o ekologických otázkách, problémech či trendech. Rozšiřovat povědomí o ekologických aktivitách zoologických zahrad19 a o ohrožených zvířatech na seznamech IUCN. Dále učit děti a mladé návštěvníky jak správně třídit odpad a o ochraně přírody jak domácí, tak celosvětové. Zoologická zahrada města Brna se zaměřuje na ochranu jak ve světě, tak i v České republice. Podílí se zejména na ochraně sysla obecného, sovy pálené, bobra evropského a hlavně sýčka obecného. Podílí se monitoringem živočichů, jejich umělým odchovem, posilováním divoké populace, stavěním budek pro sýčky a sovy. O projektech informuje veřejnost a školí dobrovolníky. Dále je zapojena do mezinárodních projektů Kura Kura a ochrany orla kamčatského. Podporuje i kampaně EAZA: 1. Bushmeat 2. Tropické deštné pralesy 3. Tygr 4. Želvy 5. Nosorožci
18
19
Jedná se o hady chřestýšovité a hroznýšovité Např. o kampaních EAZA
Vlastní práce
48
6. Madagaskar 7. Žáby bijí na poplach 8. Jak to vidí šelmy 9. Záchrana velkých primátů 10. Ohrožená zvířata jihovýchodní Asie
5.5 5.5.1
Analýza konkurence v odvětví zoologických zahrad Analýza konkurence v odvětví zoologických zahrad v ČR Zobrazení zkoumaných zoologických zahrad na mapě
Obr. 1 Přehled zkoumaných zoologických zahrad Zdroj: maps.google.com
Česká republika patří mezi země, kde mají návštěvy zoologických zahrad již mnohaletou tradici, která se projevuje na jejich návštěvnosti, která v roce 2011 činila 5 591 421 návštěvníků. První zoologická zahrada byla na našem území otevřena roku 1919 v Liberci. Od té doby se na území Československa otevřelo dalších osmnáct zoologických zahrad. Po rozdělení Československa zůstaly zoologické zahrady z obou zemí v úzkém kontaktu a společně roku 1991 založily Unii českých a slovenských zoologických zahrad, do které nyní patří 19 zoologických zahrad. Tato unie
49
Vlastní práce
pomáhá prosazovat zájmy českých a slovenských zoologických zahrad na zasedání mezinárodních organizací (EAZA, WAZA apod.). Oblíbenost zoologických zahrada v České republice dokazuje i návštěvnost turistických cílů. Mezi dvaceti nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v roce 2011 bylo sedm zoologických zahrad. Tab. 19 Návštěvnost turistických cílů v roce 2011
Pořadí Název objektu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Pražský hrad Zoologická zahrada Praha AquaPalace Praha Staroměstská radnice Židovské muzeum v Praze Zoologická zahrada Zlín (Lešná) Zoologická zahrada Ostrava Národní galerie v Praze Zoologická zahrada Plzeň Petřínská rozhledna Zoologická zahrada Dvůr Králové Národní muzeum, Praha Zoologická zahrada Liberec Zoologická zahrada Olomouc Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno Bludiště na Petříně Státní hrad a zámek Český Krumlov Svět miniatur, Sklep strašidel a Slezskoostravský hrad, Ostrava 19 Státní zámek Lednice – NKP 20 Dinopark Praha
Návštěvnost v tis. 1 430,0 1 371,8 830,0 570,6 560,7 503,3 499,4 476,7 461,0 421,4 411,4 397,4 380,0 373,2 326,8 323,1 319,7
Kraj Praha Praha Praha Praha Praha Zlínský Moravskoslezský Praha Plzeňský Praha Královehradecký Praha Liberecký Olomoucký Jihomoravský Praha Jihočeský
313,1 Moravskoslezský 304,7 Jihomoravský 302,0 Praha
Zdroj: CzechTourism: Návštěvnost turistických cílů v roce 2011
Pokud srovnáme návštěvnosti v krajích, tak z patnácti zoologických zahrad v Unii českých a slovenských zoologických zahrad bylo nejnavštěvovanějšími turistickými cíli ve svých krajích osm zoologických zahrad. Nejvíce zoologických zahrad je v Ústeckém a Jihomoravském kraji. Naopak žádná zoologická zahrada, která je členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad se nenachází v Pardubickém, Středočeském a Karlovarském kraji. Tab. 20 Návštěvnost zoologických zahrad v roce 2011
Název zoologické zahrady
Návštěvnost lidí v roce 2011
Kraj
Pořadí v kraji
50
Vlastní práce
ZOO Praha ZOO Zlín ZOO Ostrava ZOO Plzeň ZOO Dvůr Králové ZOO Liberec ZOO Olomouc ZOO Jihlava ZOO Ohrada ZOO Brno ZOO Chomutov ZOO Vyškov ZOO Ústí nad Labem ZOO Hodonín ZOO Děčín Celková návštěvnost
1 371 797 503 322 499 383 460 969 411 382 379 994 373 199 265 953 256 075 245 702 242 171 190 049 151 180 147 165 93 080 5 591 421
Praha Zlínský Moravskoslezský Plzeňský Královehradecký Liberecký Olomoucký Vysočina Jihočeský Jihomoravský Ústecký Jihomoravský Neumístěn Ústecký Jihomoravský Neumístěn Ústecký Neumístěn
2 1 1 1 1 1 1 1 2 3 1 4
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad, CzechTourism: Návštěvnost turistických cílů v roce 2011
Zoologická zahrada Děčín „Zoo Děčín ve vás zanechá stopu…“ Zoologická zahrada Děčín byla založena roku 1948 a zaujímá plochu 6 ha. Její roční návštěvnost se pohybuje okolo devadesáti tisíc návštěvníků ročně. Jedná se o nejnižší návštěvnost v rámci českých zoologických zahrad v Unii českých a slovenských zoologických zahrad. Zoologická zahrada chová okolo 450 kusů zvířat ve více než 150 druzích. V centru města Děčína má zoologická zahrada expozici Rajské ostrovy, která imituje životní prostředí živočichů z exotických oblastí20. Rozpočet Zoologické zahrady Děčín se pohybuje mezi osmnácti a devatenácti miliony korun a je z velké části hrazen příspěvkem zřizovatele, kterým je město Děčín. Soběstačnost zoologické zahrady se pohybuje kolem 30 %. ZOO Dvůr Králové „Nejlevnější výlet do Afriky“ ZOO Dvůr Králové byla založena roku 1946 a zaujímá plochu 90 ha. Zaměřuje se na chov afrických zvířat. Základ chovu afrických zvířat dal bývalý ředitel ZOO Dvůr Králové Ing. Josef Vágner, který mezi lety 1967 – 1976 na 9 expedicích v Africe odchytil a přivezl do Československa téměř 2 000 zvířat. Jednalo se o šelmy, opice, plazi a hlavně kopytníky. Tato zvířata se stala genetickou základnou pro mnoho chovů
20
Mangrovové porosty, mořský korálový útes, tropická džungle a další
Vlastní práce
51
v Evropě a dodnes ZOO Dvůr Králové patří svými chovy kopytníků ke světovým špičkám. Africká zvířata jsou v Africkém safari, které je jedno z největších v Evropě. ZOO Dvůr Králové je jako jediná z českých zoologických zahrad akciovou společností, jejímž 100% vlastníkem je Královehradecký kraj. ZOO Dvůr Králové se v posledních letech potýkala s poklesem návštěvnosti. Mezi roky 2008 až 2011 poklesla návštěvnost o 31,6 %. Mezi faktory, které ovlivnily návštěvnost patří - ekonomická krize v Evropě, růst cen vstupenek a sporná rozhodnutí managementu. Tato rozhodnutí čelila kritice u návštěvníků, široké veřejnosti i světových zoologických organizací. Jednalo se např. o převoz poddruhu nosorožce bílého severního nebo vjezd auty do Afrického safari, které je jednou z hlavních atrakcí ZOO Dvůr Králové. Rozpočet ZOO Dvůr Králové je druhý největší z českých zoologických zahrad a mírně přesahuje 150 milionů korun. Soběstačnost ZOO Dvůr Králové se pohybuje okolo 68 % a v roce 2010 překonala i 70% hranici. ZOO Dvůr Králové v roce 2012 změnila svého ředitele. V prosinci 2012 vystřídal MVDr. Přemysl Rabas na postu ředitele ZOO Dvůr Králové ředitelku RNDr. Danu Holečkovou. ZOO Dvůr Králové v březnu 2013 představila nové logo, na kterém je nosorožec v afrických motivech. Dále snížila vstupné ve všech kategoriích. ZOO Dvůr Králové chce těmito kroky zvýšit klesající návštěvnost. Zoologická zahrada Hodonín „Světem zvířat od andulky po žraloka“ Zoologická zahrada Hodonín patří v rámci České republiky k nejmladším, byla založena roku 1976 jako zookoutek. V začátcích své existence se zoologická zahrada zaměřovala převážně na českou faunu. V roce 1992 se díky chovatelským aktivitám a investicím do výstavby expozic přeměnil zookoutek na zoologickou zahradu. Nyní chová i velmi vzácné živočichy jako jsou šimpanzi, tygři ussurijští nebo v přírodě již vyhynulý druh lva – lva berberského. S návštěvností pohybující se okolo 145 tisíc návštěvníků ročně se pohybuje na předposlední příčce mezi českými zoologickými zahradami, ale oproti jiným zahradám se jedná o návštěvnost konstantní. Výnosy Zoologické zahrady Hodonín mezi roky 2008 až 2011 4 činily průměrně 20 122 750 Kč. Podkrušnohorský zoopark Chomutov „… vaše oáza klidu“ Podkrušnohorský zoopark Chomutov byl založen v roce 1975. Zoopark je specializován na chov zvířat pocházejících z oblasti palearktu, zahrnující území Eurasie, ze které pochází převážná část chovaných zvířat, a území severní Afriky. Podkrušnohorský zoopark Chomutov chová více než 160 druhů zvířat o přibližně 1 000 jedincích, mezi kterými je 14 ohrožených druhů zařazených do Evropských záchranných programů.
Vlastní práce
52
Zoologická zahrada Jihlava „Připravte se na zážitek“ Zoologická zahrada Jihlava byla založena v roce 1957. Nejednalo se ještě o zoologickou zahradu, ale o zookoutek. V roce 1967 rozhodla rada města o zrušení zookoutku, ale nakonec se toto rozhodnutí neuskutečnilo. Po roce 1967 byla do zookoutku přivážena nová zvířata a služby v zookoutku se začaly zlepšovat. V roce 1982 byl zookoutku Ministerstvem kultury udělen statut zoologické zahrady a ředitelem Zoologické zahrady Jihlava se stal Ing. Vladislav Jiroušek, který byl v této funkci až do roku 2005. Zoologické zahradě Jihlava se díky jejím expozicím přezdívá „zoologická zahrada bez mříží“. Výběhy jsou především z přírodních materiálů a betonové stavby jsou omezené na minimum. Zoologická zahrada Jihlava je, s rozlohou 8,9 ha, šestá nejmenší zoologická zahrada v republice, ale díky kvalitním expozicím a odchovům je nejnavštěvovanějším turistickým cílem v kraji Vysočina již od roku 2007. Zoologická zahrada Liberec „Dobrodružství z poznání“ Zoologická zahrada Liberec je nejstarší zoologickou zahradou v České republice. Byla založena roku 1919. O Zoologickou zahradu Liberec byl mezi lety 1919 až 1939 velký zájem ze strany veřejnosti a úroveň vybavení i expozic rostla. Od začátku druhé světové války až do roku 1954 procházela Zoologická zahrada Liberec stagnací – klesal počet návštěvníků i chovaných zvířat. Roku 1954 se stává ředitelem Jiří Badalec a Zoologická zahrada Liberec se znovu stává atraktivní pro návštěvníky. Jiří Badalec byl ředitelem Zoologické zahrady Liberec až do roku 1982 a pod jeho vedením se postavila řada expozic – expozice paviánů, sloninec, které slouží dodnes. V letech 1954 až 1982 návštěvnost pravidelně převyšuje hranici 300 000 návštěvníků a v několika letech návštěvnost převýšila i hranici 400 000 návštěvníků. V tomto rozmezí se návštěvnost Zoologické zahrady města Liberec pohybuje i v dnešní době. Průměrná návštěvnost mezi roky 2008 až 2012 byla 360 778 návštěvníků. Mezi symboly Zoologické zahrady Liberec patří bílí tygři, podle kterých se jmenuje i hokejový tým HC Bílí tygři Liberec. V roce 2012 se narodila trojčata bílých tygrů. Matkou se stala tygřice Surya Bára, jejíž kmotra je česká oštěpařka Barbora Špotáková. Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad Vltavou „Svět zvířat jako na dlani“ Zoologická zahrada Ohrada byla založena roku 1939 v parku u loveckého zámku Ohrada. Byla založena ze soukromé iniciativy Dr. Adolfem Schwarzenbergem. Období druhé světové války přerušila zoologická zahrada svůj vývoj a i po druhé světové válce se nevrátila na úroveň roku 1939. Mezi lety 1945 až 1971 se často měnili
Vlastní práce
53
zřizovatelé Zoologické zahrady Ohrada a v roku 1971 se plánovalo její uzavření. Úroveň Zoologické zahrady Ohrada byla nedostačující a klesaly počty chovaných zvířat. Vybavení výběhů i technické zázemí bylo nevyhovující. V druhé polovině roku 1971 se zřizovatelem stal Jihočeský krajský národní výbor a za podpory veřejnosti začal rozvoj Zoologické zahrady Ohrada. Roku 1972 začalo s modernizací technického zázemí pro chovatele a ředitelství. Následně byly budovány elektrorozvody, kanalizace, komunikace a oplocení po celé zahradě. Budování expozic a výběhů byla třetí část plánu rozvoje. Tento rozvoj se projevil na návštěvnosti. V roce 1972 navštívilo Zoologickou zahradu Ohrada 106 847 návštěvníků. A v roce 1981 činila návštěvnost 230 177 návštěvníků. V letech 1990 až 2005 Zoologická zahrada Ohrada pokračovala v rozšiřování svého areálu z 0,5 ha na 6 ha. Zoologická zahrada Ohrada mezi lety 1990 až 2005 modernizovala expozice a zaměřila se na chov živočišných druhů typických pro Českou republiku, které tvořily přibližně dvě třetiny živočišných druhů celkem. Zoologická zahrada Ohrada je společně se Zoologickou zahradou Děčín nejmenší zoologickou zahradou v České republice a stále se zaměřuje na chov a ochranu zvířat České republiky. Zoologická zahrada Olomouc Zoologická zahrada Olomouc má rozlohu 53 ha a areál zoologické zahrady je umístěn v členitém terénu na Svatém Kopečku v Olomouci. Na začátku padesátých let dvacátého století byl v Olomouci založen zookoutek. Zookoutek byl úspěšný, a proto v roce 1952 udílí Krajský národní výbor v Olomouci souhlas ke zřízení zoologické zahrady. Zoologická zahrada Olomouc byla otevřena roku 1956. Mezi lety 1952 až 1956 probíhala úprava pozemku a následná výstavba technického zázemí a výběhů. Zoologická zahrada Olomouc byla postavena za velké pomoci brigádníků. Pomoc ze strany dobrovolníků byla i v následujících letech velká. Po deseti letech od otevření zoologické zahrady bylo vykázáno 95 000 brigádnických hodin v celkové hodnotě 4 000 000 Kčs, o dva roky později to bylo již 108 000 hodin a v roce 1981 se uvádí 196 000 odpracovaných hodin. V roce 1956 byla v zoologické zahradě zastoupena zvířata evropské a severoamerické fauny. Ale již v roce 1959 byla zastoupena zvířata ze zemí Afriky a Asie. V roce 1958 chtělo Ministerstvo školství a kultury zrušit Zoologickou zahradu Olomouc. Ministerstvo školství a kultury ve své zprávě o zrušení zahrady navrhovalo přesunutí zoologické zahrady do centra Olomouce. Tento přesun se nakonec neuskutečnil díky úspěšným odchovům a vzrůstající návštěvnosti, která v šedesátých letech přesáhla hranici 100 000 návštěvníků. Mezi lety 1970 až 1990 probíhala v areálu Zoologické zahrady Olomouc výstavba nových výběhů a staveb a rovněž návštěvnost rostla. Po roce 1989 Zoologická zahrada Olomouc mění zvířata se zoologickými zahradami ze západní Evropy, a tím získává živočišné druhy, jež se ještě v českých zoologických
Vlastní práce
54
zahradách nechovaly. Od roku 1995 je Zoologická zahrada Olomouc členem mezinárodní organizace EAZA. Zoologická zahrada Olomouc je zoologická zahrada s nejstabilnější návštěvností v České republice, která mezi lety 2003 a 2012 činila průměrně 376 980 návštěvníků ročně. Zoologická zahrada Ostrava „Příroda na dosah“ Zoologická zahrada Ostrava vznikla na místě přírodního parku v roce 1951. Od začátku Zoologická zahrada Ostrava měla problémy s nedostatkem krmiv a stavebního materiálu. Stavební materiál pocházel z demolic a nedostatek krmiv pomáhala dodávat Zoologická zahrada Bratislava. I kvůli těmto okolnostem vedení Zoologické zahrady Ostrava rozhodlo, že se zoologická zahrada přesune do jiného areálu. V roce 1956 začala výstavba nového areálu Zoologické zahrady Ostrava. Nový areál se nacházel v části Ostrava – Stromovka. V roce 1960 se začalo se stěhováním zvířat ze starého areálu do nového. Ve starém areálu zvířata přebývala v nevyhovujících dřevěných stavbách. Nový areál vznikl za pomoci brigádníků, bez kterých by nový areál Zoologické zahrady Ostrava nebyl dokončen za pouhé 4 roky. Do roku 1970 probíhala pouze pomalu výstavba nových výběhů a expozic. Mezi lety 1970 až 1980 se investovaly značné prostředky do výstavby a vznikla tak řada nových expozic a pavilonů. Mezi těmito lety byla do Zoologické zahrady Ostrava přivezena největší zásilka zvířat ze SSSR v historii Československa. Mezi lety 1980 až 1995 byla téměř přerušena investiční činnost do výstaveb nových expozic. To vše se změnilo po roce 1995, kdy byly vystavěny nové výběhy a voliéry. Díky finanční podpoře zřizovatele, statutárního města Ostrava, se v Zoologické zahradě Ostrava od roku 2000 vybudovala a zmodernizovala řada nových expozic. Od roku 2012 se v Zoologické zahradě Ostrava buduje nejnákladnější stavba v historii této organizace – pavilon Evoluce, která bude stát 122 milionů korun. V Zoologické zahradě Ostrava se v roce 2011 se narodilo první živé mládě slona indického v České republice, což mělo za následek nárůst návštěvnosti o 170 762 lidí. Roku 2010 činila návštěvnost 328 621 návštěvníků a v roce 2011 499 383 návštěvníků. Zoologická a botanická zahrada města Plzně „Docela jiný svět“ Zoologická a botanická zahrada města Plzně byla založena a otevřena spolkem IRIS roku 1926. Hospodářskou krizi v roce 1934 Zoologická a botanická zahrada města Plzně přečkala jen díky darům od návštěvníků. Ve válečné i poválečném období Zoologická a botanická zahrada města Plzně neměla dostatek finančních prostředků na hospodaření a dále spoléhala na finanční pomoc od návštěvníků, bank a sponzorů. Již od založení Zoologické a botanické zahrady města Plzně se uvažovalo o stěhování na vhodnější lokalitu, než byla městská část Doudlevice. Roku 1961 Národní
Vlastní práce
55
výbor schvaluje investici do stavby Zoologické a botanické zahrady města Plzně a přestěhování na jiné vhodnější místo v městské části Lochotín. V roce 1962 byla Zoologická a botanická zahrada města Plzně uzavřena a v následujícím roce je již v Lochotíně otevřena alespoň provizorní část areálu. První návštěvní den přišlo do Zoologické a botanické zahrady města Plzně 6 600 návštěvníků. Zoologická a botanická zahrada města Plzně byla v roce 2012 čtvrtou nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v České republice a v roce 2011 byla i nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Plzeňském kraji s 460 969 návštěvníky. Zoologická zahrada hlavního města Prahy „Seznamte se“ V roce 1919 byla na schůzi poradního sboru matematicko-přírodovědeckého při ministerstvu školství a národní osvěty zvolena komise, která se ujala přípravných prací k založení pražské zoologické zahrady. Zoologická zahrada hlavního města Prahy byla pro návštěvníky otevřena v roce 1931. Zoologická zahrada hlavního města Prahy v roce 1942, jako první na světě, odchovala mládě ledního medvěda. Ředitelem Zoologické zahrady hlavního města Prahy se v roce 1959 stal dr. Zdeněk Veselovský, který tuto funkci vykonával až do roku 1988 a jeho zásluhou se ze Zoologické zahrady hlavního města Prahy stala moderní zoologická zahrada, která se svými chovy podílela a podílí na záchraně mnoha ohrožených druhů. V roce 1960 byla Zoologická zahrada hlavního města Prahy pověřena vedením plemenné knihy koně Převalského, který byl již v přírodě vyhuben, a významně se zasloužila o jeho znovunavrácení do přírody. V roce 2001 se Zoologické zahradě hlavního města Prahy podařilo, jako první zoologické zahradě na světě, uměle odchovat hříbě koně Převalského. Téměř polovinu areálu Zoologické zahrady hlavního města Prahy zasáhla v srpnu roku 2002 povodeň. Zvířata musela být evakuována do jiných zoologických zahrad, některá zvířata musela být utracena kvůli případnému ohrožení veřejnosti. Po povodních v roce 2002 díky sponzorům, dobrovolníkům i vedení hlavního města Prahy se obnovil areál Zoologické zahrady hlavního města Prahy. Návštěvnost Zoologické zahrady hlavního města Prahy se od roku 2003 navýšila o 223,42 % na 1 371 797 návštěvníků, jedná se tedy o nejvyšší návštěvu zoologické zahrady v historii České i Československé republiky. V roce 2011 skončila Zoologická zahrada hlavního města Prahy na druhém místě za Pražským hradem v návštěvnosti turistických cílů České republiky. Zoologická zahrada Ústí nad Labem „… pro každého něco“ V roce 1908 založil Heinrich Lumpe přírodní park Lumpepark, který roku 1914 otevřel veřejnosti. Roku 1936 Heinrich Lumpe zemřel a jeho potomci již dále nechtěli investovat do přírodního parku a hrozil mu zánik. Druhou světovou válku přírodní
Vlastní práce
56
park přežil jen díky obětavosti zaměstnanců. Po druhé světové válce přešel přírodní park do vlastnictví Československé republiky a roku 1949 se stal zoologickou zahradou. V roce 1957 se zřizovatelem stalo Ústí nad Labem a mezi lety 1959 až 1960 se začalo investovat do výstavby nových expozic. Mezi lety 1960 až 1970 se postavil velký pavilon šelem a Zoologická zahrada Ústí nad Labem chovala mnoho exotických zvířecích druhů. V této době byla Zoologická zahrada Ústí nad Labem druhou nejnavštěvovanější zoologickou zahradou po Zoologické zahradě hlavního města Prahy. V roce 2012 Zoologickou zahradu Ústí nad Labem navštívilo 144 430 návštěvníků. ZOO PARK Vyškov „Za domácími zvířaty z celého světa“ ZOO PARK Vyškov byl založen původně jako Koutek živé přírody v roce 1965 a téhož roku byl otevřen pro veřejnost. Od začátku se specializoval na domestikovaná zvířata z celého světa, která tvořila i v roce 2012 většinu chovaných druhů v ZOO PARKU Vyškov. Od roku 2006 je součástí areálu ZOO PARKU Vyškov i DinoPark Vyškov s modely 28 prehistorických zvířat v životní velikosti. ZOO a zámek Zlín – Lešná „Zoo kontinentů“ Historie ZOO a zámku Zlín se datuje už od roku 1804, kdy majitel lukovského panství hrabě Josef Jan Seilem postavil bažantnici na návrší zvaném „Leschna“. Roku 1810 byl postaven původní zámek Lešná. Roku 1818 se z celého prostoru stala obora. V tomto roce dále začala výstavba Tyrolského domu, který byl dokončen roku 1823. Mezi lety 1887 až 1894 byl postaven současný zámek Lešná hrabětěm Františkem Seilemem. V roce 1890 je kromě chovu bažantů zaveden i chov koní. Roku 1900 hrabě Josef Seilem buduje přírodopisné muzeum. Mezi lety 1929 až 1930 byl zaveden chov oborních a exotických zvířat. Roku 1939 končí vývoj soukromé zoo smrtí Josefa Seilema. Roku 1945 byl zámek i zoologická zahrada Lešná zestátněna a roku 1948 byla zoologická zahrada oficiálně otevřena pro veřejnost. Mezi lety 1970 až 1990 se významně rozšířil počet druhů chovaných zvířat. Mezi roky 1990 až 1995 byly postaveny ekologické stavby sloužící k ochraně přírody. A také proběhla základní obnova zámku a zámeckého parku. Od roku 1995 je ZOO a zámek Zlín - Lešná členem WAZA a EAZA. Od roku 1995 je areál rozčleněn podle jednotlivých kontinentů. Modernizace a rozvoj expozic i technického a chovatelského zázemí mezi lety 1990 až 2010 učinily ze ZOO a zámku Zlín – Lešná druhou nejnavštěvovanější zoologickou zahradu v České republice v roce 2011. V roce 2011 se stala ZOO a zámek Zlín – Lešná nejnavštěvovanějším turistickým cílem na Moravě s 503 322 návštěvníky.
Vlastní práce
5.5.2
57
Nejbližší zahraniční zoologické zahrady
Zoologické zahrady ze zahraničí byly vybrány na základě jejich vzdálenost od Zoologické zahrady města Brna. Trasa ze Zoologické záhrady Bratislava do Zoologické zahrady města Brna je dlouhá 140 km. Trasa z Tiergarten Schönbrunn do Zoologické zahrady města Brna je trasa dlouhá 153 km. Jedná se tedy o geograficky nejbližší zahraniční zoologické zahrady. Zoologická záhrada Bratislava „Pohled do tajů přírody“ Zoologická zahrada Bratislava je obecná příspěvková organizace. S výstavbou Zoologické zahrady Bratislava se začalo v roce 1959 a otevřena byla v roce 1960. Původně se uvažovalo pouze o výstavbě zookoutku, ale s ohledem na význam města Bratislavy se rozhodlo o vybudování zoologické zahrady. V prvních deseti letech existence se podařilo odchovat vzácné živočichy. Zoologická zahrada Bratislava byla první z československých zoologických zahrad, co uměle odchovala levharta skvrnitého a hyenu žíhanou. V letech 1981 – 1985 musely být zrušeny dvě třetiny Zoologické zahrady Bratislava kvůli výstavbě kanalizačního sběrače a dálniční přípojky. V roce 2004 byl vystavěn DinoPark v areálu Zoologické zahrady Bratislava. V roce 2006 byl vystavěn velký pavilon šelem, díky kterému se zvedla návštěvnost Zoologické zahrady Bratislava. V roce 2003 činila návštěvnost 139 483 návštěvníků a v roce 2011 se návštěvnost vzrostla na 336 661 návštěvníků. To je nárůst o 141% za 7 let. Průměrný plat v roce 2011 dosahoval výše 15 574 Kč. Tiergarten Schönbrunn Jedná se o nejstarší zoologickou zahradu na světě. Byla založena roku 1752, ale zvířata se chovala v Schönbrunnu už v roce 1452. Její založení napomohl císař František Josef II. V roce 1906 se Zoologické zahradě Schönbrunn podařilo odchovat slona, který byl do té doby považován za zvíře, které není možné v zajetí odchovat. Za druhé světové války byla velmi poškozena nálety a více než tisíc zvířat uhynulo. Po válce pomohly s obnovou areálu Zoologické zahrady Schönbrunn sovětské a později i britské okupační síly. V roce 1987 se i přes chovatelské úspěchy uvažovalo o uzavření Zoologické zahrady Schöbrunn kvůli zastaralým expozicím. V roce 1991 je Zoologická zahrada Schönbrunn oddělena od federální správy, ale stále zůstává ve vlastnictví Rakouské republiky. V roce 1992 se ředitelem stává Helmut Pechlaner a zakládá „Spolek přátel Zoologické zahrady Schönbrunn“, který se stal partnerem při realizaci mnoha projektů a také pomáhal přilákat dárce a sponzory. V roce 1992 začal rozvoj a modernizace Zoologické zahrady Schönbrunn. Společně se Zoologickou zahradou Berlín jsou jedinými zoologickými zahradami v Evropě, které mají od Čínské lidově demokratické republiky pronajaté pandy velké. Pandy velké chovají od roku 2003 a
58
Vlastní práce
v roce 2007 se zde narodilo mládě Fu Long, které se stalo v Rakousku velmi oblíbené. Několik měsíců vysílala televizní stanice ORF tzv. Panda TV, která se věnovala chovu „schönbrunnských“ pand. V roce 2008 se Fu Long stěhoval zpátky do Čínské lidové republiky. Tento rok se v Zoologické zahradě narodilo mnoho atraktivních zvířat, např. lední medvíďata, lvi a tygři. I tyto odchovy byly jedním z důvodů, proč Zoologickou zahradu Schönbrunn navštívilo 2,6 milionu návštěvníků. Zoologická zahrada Schönbrunn patří mezi nejlepší světové zoologické zahrady a v roce 2010 byla vyhlášena nejlepší evropskou zoologickou zahradou. Zoologická zahrada Schönbrunn má propracovaný systém dárcovství, kde může člověk snadno darovat finance, materiál nebo se může zaregistrovat a přijít do areálu zoologické zahrady vykonat práci. V roce 2014 chystá výstavbu expozice pro tučňáky a lední medvědy s názvem „Země Františka Josefa“ za 10 500 000 EUR, což je 270 952 500 Kč. Zatím bylo od dárců vybráno 175 000 EUR, což je 4 515 875 Kč. 5.5.3
Srovnání zoologických zahrad ve vybraných ukazatelích
Základní informace o zoologických zahradách Tab. 21 Zřizovatel nebo vlastník a rok založení a otevření
Zoologická zahrada
Zřizovatel
Rok založení Rok otevření
ZOO Brno
Statutární město Brno
1950
1953
ZOO Děčín
Statutární město Děčín
1948
1949
ZOO Hodonín
Statutární město Hodonín
1975
1976
ZOO Chomutov
Statutární město Chomutov
1975
1975
ZOO Jihlava
Statutární město Jihlava
1957
1957
ZOO Liberec
Statutární město Liberec
1919
1919
ZOO Ohrada
Jihočeský kraj
1939
1939
ZOO Olomouc
Statutární město Olomouc
1953
1956
ZOO Ostrava
Statutární město Ostrava
1951
1951
ZOO Plzeň
Statutární město Plzeň
1926
1926
ZOO Praha
Hlavní město Praha
1931
1931
ZOO Ústí nad Labem
Statut. město Ústí nad Labem
1957
1957
ZOO Vyškov
Statutární město Vyškov
1965
1965
ZOO Zlín
Statutární město Zlín
1948
1948
Akciová společnost
Vlastník 100 % akcií
ZOO Dvůr Králové
Královehradecký kraj
1946
1946
Zahraniční ZOO
Zřizovatel / vlastník
59
Vlastní práce
ZOO Bratislava
Hlavní město Bratislava
1960
1960
ZOO Schönbrunn
Rakouská republika
1752
1752
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad, webové stránky zoologických zahrad
Tabulka číslo 21 ukazuje právnickou podobu zoologických zahrad. Zkoumané zoologické zahrady jsou ve vlastnictví státu, měst nebo státem zřizovaných subjektů. Tab. 22 Rozloha a expoziční zástava
Zoologická zahrada
Celkem v ha Expoziční část v ha
ZOO Brno
41,3
25
6
5
90
60
8
5
ZOO Chomutov
112
112
ZOO Jihlava
8,9
8,3
ZOO Liberec
13
5
ZOO Ohrada
6
3
53
23
100
60
ZOO Plzeň
21
21
ZOO Praha
60
50
ZOO Ústí nad Labem
26
25
8
4
52
48
ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín
ZOO Olomouc ZOO Ostrava
ZOO Vyškov ZOO Zlín
Zdroj: Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad za rok 2011
Tabulka číslo 22 udává rozlohu zoologických zahrad, které jsou členy Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Ekonomické ukazatele jednotlivých zoologických zahrad Tab. 23 Soběstačnost zoologických zahrad včetně darů
Název zoologické zahrady ZOO Brno
2008 2009 2010 2011 Průměr 44,20% 37,66% 39,31% 40,46% 40,41%
ZOO Děčín
27,71% 31,35%
28,50%
31,50%
29,77%
ZOO Dvůr Králové
66,39% 64,58%
70,44%
68,00%
67,35%
ZOO Hodonín
48,65% 46,90%
38,48%
46,84%
45,22%
ZOO Chomutov
46,51% 45,88%
45,85%
48,32%
46,64%
ZOO Jihlava
65,46% 65,93%
67,40%
63,01%
65,45%
60
Vlastní práce
ZOO Liberec
49,29% 49,79%
49,22%
53,86%
50,54%
ZOO Ohrada
54,09% 40,75%
43,50%
50,77%
47,28%
ZOO Olomouc
47,24% 52,22%
50,31%
55,77%
51,39%
ZOO Ostrava
46,88% 41,35%
42,79%
54,25%
46,32%
ZOO Plzeň
40,48% 43,35%
44,56%
46,36%
43,69%
ZOO Praha
75,17% 77,73%
77,99%
79,21%
77,53%
ZOO Ústí nad Labem
42,09% 37,92%
39,16%
31,12%
37,57%
ZOO Vyškov
58,69% 48,18%
49,79%
51,17%
51,96%
ZOO Zlín
69,20% 70,68%
65,69%
73,52%
69,77%
Průměr českých zoologických zahrad 52,14% 50,28% 42,93% 37,77% ZOO Bratislava
50,20%
52,94%
51,39%
43,12%
35,73%
58,21%
Zdroj: Výroční zprávy Unie českých a slovenských zoologických zahrad
Soběstačnost je údaj, který je společně s návštěvností ukazatelem úspěšnosti zoologických zahrad. Soběstačnost včetně darů je údaj, který udává jaké procento z nákladů je schopna zoologická zahrada hradit z vlastních výnosů a sponzorských darů. Soběstačnost ZOO Schönbrunn se pohybuje kolem 90 %, v roce 2010. Zoologická zahrada města Brna dosáhla nejlepšího výsledku v roce 2008, kdy se narodila lední medvíďata. Zoologická zahrada města Brna je pod průměrem českých zoologických zahrad a v porovnání s českými zahradami skončila na 12. místě. Tab. 24 Celkové výnosy
Zoologická zahrada
2008
2009
2010
2011
ZOO Brno
77 698 000
72 774 000
77 878 000
76 870 000
ZOO Děčín
18 901 000
19 439 000
19 005 000
18 270 000
154 316 000
157 367 000
154 037 000
150 591 000
ZOO Hodonín
18 368 000
19 057 000
21 125 000
21 941 000
ZOO Chomutov
33 862 000
37 012 000
35 106 000
35 841 000
ZOO Jihlava
27 995 000
32 873 000
32 540 000
33 670 000
ZOO Liberec
73 913 000
75 197 000
68 145 000
76 473 000
ZOO Ohrada
39 620 000
32 397 000
29 735 000
36 461 000
ZOO Olomouc
49 209 000
52 565 000
51 370 000
58 287 000
ZOO Ostrava
73 365 000
73 620 000
71 440 000
95 013 000
ZOO Plzeň
95 928 000
107 342 000
115 052 000
120 098 000
ZOO Praha
306 685 000
328 842 000
323 855 000
240 252 000
ZOO Ústí nad Labem
44 107 000
44 652 000
48 965 000
52 472 000
ZOO Vyškov
17 178 000
18 151 000
16 737 000
17 522 000
ZOO Zlín
69 944 000
76 613 000
75 407 000
81 402 000
ZOO Dvůr Králové
61
Vlastní práce
Výnosy všech zoologických zahrad
1 101 089 000 1 147 901 000 1 140 397 000 1 115 163 000
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
Celkové výnosy zoologických zahrad v roce 2011 činily 1 115 163 000 Kč. Nejvyšší výnosy měla Zoologická zahrada hlavního města Prahy – 240 252 000 Kč. Zoologická zahrada města Brna měla 6. nejvyšší výnosy v roce 2011. 5.5.4
Analýza turistických objektů v Jihomoravském kraji
Jihomoravský kraj je po Praze druhým nejnavštěvovanějším krajem v České republice. V roce 2012 jej navštívilo 1 107 000 návštěvníků. Návštěvníci jsou z 36 % ze zahraničí. Zahraničních turistů od roku 2011 ubylo o 17 250 návštěvníků. Naopak turistů z České republiky meziročně přibylo o 9 000 návštěvníků. Meziročně tedy klesla návštěvnost Jihomoravského kraje o 0,7 %. Tab. 25 Návštěvnost turistických cílů v Jihomoravském kraji mezi roky 2008 až 2011
Název objektu
2008
2009
Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno
2010
2011
317 000
326 800
Státní zámek Lednice - NKP
331 000
341 000
325 400
304 700
Zoologická zahrada města Brna
326 930
250 184
238 036
245 702
Punkevní jeskyně a Macocha
360 000
336 000
189 100
199 900
Dinopark Vyškov
203 000
204 000
173 000
192 000
ZOO PARK Vyškov
220 451
199 470
160 244
190 049
Zdroj: CzechTourism: Návštěvnost turistických cílů
Katedrála sv. Petra a Pavla Počátky chrámu na Petrově se datují do 70. let 12. století. V období gotiky byl chrám několikrát přestavěn. Původní malý kostel přestal vyhovovat a byl nahrazen větším kostelem. Tím vzrostl jeho význam a v roce 1296 se stal sídlem kolegiátní kapituly. Během dalších staletí byl chrám přestavován a opravován, což lze v interiéru katedrály poznat dodnes. V roce 1777 bylo v Brně zřízeno biskupství papežem Piusem VI. a z kostela sv. Petra a Pavla se stala katedrála. Naposled byla katedrála stavebně upravována na konci 19. století a na konci 20. století, kdy byla katedrála upravena do novogotického stylu. Dále bylo postaveno dvojvěží, které můžeme vidět i na desetikorunové minci. Katedrála je pro návštěvníky otevřena každý den v týdnu. V katedrále sv. Petra a Pavla lze vidět trvalou expozici s bohoslužebnými textiliemi, monstrancemi, kalichy a dalšími předměty. Archeologické vykopávky a původní podobu katedrály lze vidět v kryptách pod katedrálou. Zpřístupněna je také věž s výhledem
Vlastní práce
62
na celé Brno a v jasné dny lze vidět i Pálavu. Katedrála sv. Petra a Pavla patří mezi vyhledávané turistické cíle Jihomoravského kraje. Státní zámek Lednice NPK Počátky Státního zámku Lednice NPK se datují do roku 1222, z tohoto roku pochází první historická zpráva o této lokalitě. V té době stála na místě areálu zámku gotická tvrz s dvorcem. Koncem 13. století se držiteli celé Lednice a Mikulova stali Liechstensteini, kteří měli původ ve Štýrsku. Tento rod byl zdatný ve vojenských službách a po bitvě na Bílé hoře roku 1620, kdy stáli na straně Habsburků, začali skupovat konfiskovaný majetek některých účastníků odboje. Tímto krokem se stali nejbohatším rodem na Moravě a mohli tedy investovat do renesančního zámku v Lednici, který nahradil v 16. století středověkou vodní tvrz. Na konci 17. století byl i tento zámek zbořen a nahrazen barokním zámkem s rozlehlou zahradou. Dnešní podoba zámku vznikla mezi lety 1846 až 1858, kdy nechal zámek přebudovat Alois II. z Leichteinsteina. Zámek sloužil jako letní reprezentační sídlo ve stylu anglické gotiky. Posledním lichtenštejnským držitelem Lednice byl František Josef II. Od roku 1945 je zámek Lednice v majetku státu. V roce 1996 byl zapsán Lednicko-valtický areál na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Punkevní jeskyně a Macocha Punkevní jeskyně a propast Macocha patří do Moravského krasu. Říčka Punkva vyhloubila podzemní prostory a dnes protéká jeskynním systémem. Macocha je propast hluboká 138 m, která své jméno získala podle pověsti o zlé maceše. Do Macochy se jako první spustil Lazarus Schopper v roce 1723. Mezi roky 1920 až 1933 profesor Karel Absolon propojil jeskynní tok Punkvy. Karel Absolon zpřístupnil veřejnosti jeskynní tok Punkvy ode dna propasti Macochy až k výtoku říčky Punkvy z jeskynního systému.
5.6
Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna
Návštěvnost je jedním z hlavních faktorů, podle kterých se hodnotí úspěšnost turistických subjektů, včetně zoologických zahrad. Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna za rok 2012 byla 247 513 návštěvníků. Očekává se, že v roce 2013 návštěvnost přesáhne 300 000 návštěvníků. Je to způsobeno atraktivitou ledních medvíďat Komety a Nanuka. Na obrázku číslo 1 je znázorněn vývoj návštěvnosti Zoologické zahrady města Brna od roku 2003 až po rok 2012.
63
Vlastní práce
350 000 Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna mezi roky 2003 až 2012
300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Obr. 2 Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna mezi roky 2003 až 2012 Zdroj: Výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna
Návštěvnost dětí Děti patří mezi časté návštěvníky zoologických zahrad, jak dokazuje i návštěvnost dětí zoologických zahrad v tabulce 26. Počet dětských návštěvníků v Zoologické zahradě města Brna se pohybuje ve zkoumaném období 2006 až 2011 kolem 50 % všech návštěvníků. Tato skutečnost bude muset být brána na zřetel při sestavování marketingové strategie pro Zoologickou zahradu města Brna. Tab. 26 Návštěvnost dětí mezi roky 2006 až 2011
Návštěvnost dětí ZOO Brno ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín ZOO Chomutov ZOO Jihlava ZOO Liberec ZOO Ohrada ZOO Olomouc ZOO Ostrava ZOO Plzeň ZOO Praha ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín
2011 115 817 25 627 132 875 48 803 107 944 112 431 125 527 60 753 194 366 192 101 203 254 371 356 78 152 88 251 132 696
2010 114 714 32 663 170 489 44 420 95 936 95 780 112 754 108 756 193 123 163 630 221 204 323 662 68 831 74 841 157 346
2009 121 825 34 832 206 740 67 156 106 415 109 197 131 166 111 207 189 754 170 396 220 691 342 711 84 568 91 684 187 683
2008 169 937 59 715 237 440 51 405 102 616 101 294 138 025 124 237 173 227 182 322 166 818 296 285 80 900 113 251 171 764
2007 124 894 37 602 243 011 48 027 117 272 112 097 131 392 89 988 310 642 161 927 168 834 208 301 77 995 103 877 160 689
2006 126 721 28 769 198 451 39 788 108 608 101 660 89 818 85 654 194 367 155 646 145 709 298 693 74 284 82 654 114 128
64
Vlastní práce
Celková návštěvnost dětí
1 989 953 1 978 149 2 176 025 2 169 236 2 096 548 1 844 950
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad Tab. 27 Podíl dětské návštěvnost na celkové návštěvnosti
Podíl dětí na celkové návštěvnosti ZOO Brno
2011
2010
2009
2008
2007
2006
47,14%
48,19%
48,69%
51,98%
49,49%
55,12%
ZOO Děčín
27,53%
44,67%
42,41%
74,04%
41,33%
44,39%
ZOO Dvůr Králové
32,30%
37,51%
37,44%
44,02%
44,84%
41,74%
ZOO Hodonín
33,16%
32,63%
44,44%
35,14%
35,67%
37,43%
ZOO Chomutov
44,57%
44,33%
44,44%
45,85%
46,64%
48,45%
ZOO Jihlava
42,27%
42,23%
40,85%
41,45%
42,29%
44,32%
ZOO Liberec
33,03%
36,39%
34,78%
36,86%
34,16%
26,33%
ZOO Ohrada
23,72%
54,68%
50,19%
53,94%
32,98%
43,52%
ZOO Olomouc
52,08%
52,40%
50,47%
48,62%
79,64%
53,94%
ZOO Ostrava
38,47%
49,79%
47,48%
50,10%
49,11%
50,36%
ZOO Plzeň
44,09%
48,00%
48,20%
41,16%
41,99%
43,46%
ZOO Praha
27,07%
27,31%
26,43%
24,75%
16,44%
26,84%
ZOO Ústí nad Labem
51,69%
50,96%
50,38%
49,18%
47,18%
53,31%
ZOO Vyškov
46,44%
46,70%
45,96%
51,37%
43,04%
46,65%
ZOO Zlín
26,36%
35,55%
36,99%
35,05%
31,92%
29,56%
Průměr návštěvnosti dětí
35,59%
40,09%
39,53%
40,44%
38,17%
39,35%
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
5.7
Návštěvnost zoologických zahrad
Tab. 28 Návštěvnost zoologických zahrad mezi lety
Zoologická zahrada
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ZOO Brno
252 387
326 930
250 184
238 036
245 702
247 513
ZOO Děčín
90 981
80 651
82 137
73 117
93 080
ZOO Dvůr Králové
542 011
539 447
552 167
454 476
411 382
370 265
ZOO Hodonín
134 645
146 281
151 112
136 113
147 165
143 282
ZOO PARK Chomutov
251 427
223 792
239 483
216 396
242 171
220 841
ZOO Jihlava
265 063
244 354
267 283
226 809
265 953
243 964
ZOO Liberec
384 581
374 423
377 162
309 824
379 994
362 485
ZOO Ohrada
272 827
230 331
221 591
198 897
256 075
65
Vlastní práce
ZOO Olomouc
390 054
356 311
376 005
368 543
373 199
ZOO Ostrava
329 702
363 944
358 892
328 621
499 383
ZOO Plzeň
402 039
405 328
457 879
460 841
460 969
ZOO Praha
365 897 422 939
1 266 944 1 196 954 1 296 579 1 185 320 1 371 797
ZOO Ústí nad Labem
165 302
164 497
167 864
135 064
151 180
144 430
ZOO PARK Vyškov
241 376
220 451
199 470
160 244
190 049
176 114
ZOO a zámek Zlín
503 450
490 010
507 330
442 549
503 322
487 946
Celková návštěvnost
5 492 789 5 363 704 5 505 138 4 934 850 5 591 421 3 185 676
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
Mezi faktory ovlivňující návštěvnost můžeme zařadit počasí, image zoologické zahrady, zvířata, odchovy a výši vstupného.
5.8
Segmentace trhu
Jelikož Zoologická zahrada města Brna se zaměřuje na segment dětí školního věku, měl by náš marketingový mix cílit na ně a jejich rodiče. Primární segment Primárním segmentem jsem zvolil rodiče s dětmi. Rodiče ve věku 20 až 40 let z Jihomoravského kraje, protože rozhodují o zvoleném výletě pro jejich rodiny. Persona Barbara – 28 let, maminka na mateřské dovolené s dvouletým synem Pavlem. Má ráda procházky se psem, přírodu, záhady a ráda se dívá na detektivní pořady. S manželem čekají druhého potomka. Dále ráda cestuje, ale nyní s dětmi nemá příliš čas ani finance. Ráda poznává něco nového a baví se s přáteli. Původně pracovala jako administrativní pracovnice na úřadu práce. Děti z Jihomoravského kraje Zoologickou zahradu města Brna navštívilo 119 386 dětí a studentů. Celkem v zoologických zahradách tvoří děti téměř 40 % návštěvníků. Proto je důležité přizpůsobit segmentu dětských návštěvníků marketingovou strategii společnosti. Vedoucí obchodně ekonomického úseku sdělil, že segment dětských návštěvníků je pro Zoologickou zahradu města Brna klíčový a Zoologická zahrada města Brna se hodlá na tento segment zaměřit. Persona Šimon – 8 let, chlapec, bydlí s rodiči a mladší sestrou na kraji Brna. Má rád hokej, fotbal, přírodu a dinosaury. Rád hraje na počítači a rád sbírá hokejové karty. Rád chodí s rodiči do Zoo, kde se mu nejvíc líbí tygři, lvi, sloni a medvědi.
Vlastní práce
66
Sekundární segment Jak již bylo uvedeno v primárním segmentu, děti se studenty tvoří téměř 40 % návštěvníků. Město Brno na svých oficiálních stránkách uvádí, že „v Brně působí jedna státní, pět veřejných vysokých škol se sedmadvaceti fakultami a šest soukromých vysokých škol. Počet studentů přesahuje 80 tisíc.“ Proto je důležité zahrnout i tento segment do marketingové strategie. Persona Pavel – student Mendelovy univerzity, má rád hudbu, debatování s kamarády. Původem je z Havířova, ale jezdí domů jednou za 14 dní, protože má v Brně přítelkyní a přes víkend spolu bývají v jeho pronajatém bytě.
5.9
Marketing Zoologické zahrady města Brna
5.9.1
Marketingový mix Zoologické zahrady města Brna
Marketingový mix Zoologické zahrady města Brna je tvořen 4 základními faktory a dalšími 3 faktory, které tvoří rozšířený marketingový mix v neziskovém sektoru. Produkt Jádro produktu zoologických zahrad lze charakterizovat jen velmi těžko, protože motivace lidí k návštěvě je různá. Jedním z cílů marketingového průzkumu bylo zjistit, jaká je motivace k návštěvě zoologických zahrad. Bylo možno označit více odpovědí. Jeden respondent v průměru označil 2,48 odpovědi. Takže návštěva zoologických zahrad je motivována dvěma až třemi faktory. Největšími motivacemi jsou zvířata s 31,83 %, a také možnost relaxace21 a procházky22. Reálný produkt v odvětví zoologických zahrad můžeme definovat jako kvalitu poskytovaných služeb. Může se jednat o vybavení expozic, množství a atraktivita zvířat, a také občerstvení, sociální zázemí a atrakce pro děti. V dotazníku respondenti hodnotili zázemí23 Zoologické zahrady města Brna24 . Výsledky jsou uvedeny v obrázku číslo 3. Z výsledků je patrné, že návštěvníci Zoologické zahrady města Brna hodnotí sociální zázemí průměrně a Zoologická zahrada města Brna by měla tyto poskytované služby zkvalitnit.
21
21,70 % odpovědí 17,63 % odpovědí 23 Toalety, občerstvení, suvenýry 24 1 – nejlepší, 5 - nejhorší 22
67
Vlastní práce
160 140 120
Počet odpovědí
100 80 60 40 20 0 1
2
3
4
5
Obr. 3 Hodnocení zázemí Zoologické zahrady Brno Zdroj: Dotazníkové šetření
Rozšířený produkt můžeme definovat jako služby, které poskytují zoologických zahradám určitou výhodu. Mohou mít formu svateb v zoologických zahradách. Dále se může jednat o prezentace chovaných druhů a seznámení s nimi návštěvníky. Základní služby, které lze řadit do rozšířeného produktu: · Komentované krmení – patří mezi oblíbené doplňkové služby, které poskytují zoologické zahrady. Tato bezplatná služba se mezi návštěvníky stává velmi oblíbenou. Tab. 29 Přehled komentovaných krmení v jednotlivých zoologických zahradách
Komentované krmení
Počet krmení
ZOO Brno
8
ZOO Děčín
6
ZOO Dvůr Králové
Neuvedeno
ZOO Hodonín
2
ZOO Chomutov
4
ZOO Jihlava
9
ZOO Liberec
6
ZOO Ohrada
6
ZOO Olomouc
8
ZOO Ostrava
7
ZOO Plzeň
7
ZOO Praha
23
68
Vlastní práce
ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov
6 Neuvedeno
ZOO Zlín
17
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
· ·
Setkání se zvířaty – služba, která představuje vybrané druhy zvířat Ošetřovatelem v zoologické zahradě – služba, která přibližuje práci ošetřovatele zákazníkovi.
Tab. 30 Přehled o poskytování služby Ošetřovatele m v Zoo v zoologických zahradách
Ošetřovatelem v Zoo Typ ošetřovatele ZOO Brno ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové
ZOO Hodonín
Počet hodin Cena v Kč Cena pro 2 osoby v Kč
Šelmy
3
2 550
3 850
Kopytníci
6
4 750
6 850
Neposkytuje službu Exotičtí ptáci
přibližně 7
Doprovodná oso5 850 ba
Žirafy síťované
přibližně 7
5 850
Zebry a žirafy
přibližně 7
5 850
Ryby a plazi
přibližně 7
5 850
Šelmy a lemuři
přibližně 7
5 850
Nosorožci
přibližně 7
5 850
Papoušci
8
2 000
Akvárium
8
2 000
Terárium
8
2 000
Kočkovité šelmy
8
2 000
Opice
8
2 000
Přežvýkavci
8
2 000
Antilopy
8
2 000
ZOO Chomutov
Neposkytuje službu
ZOO Jihlava
Neposkytuje službu
ZOO Liberec
Kopytníci
8,5
5 000
Žirafy a sloni
8,5
5 000
Šelmy
8,5
5 000
Opi
8,5
5 000
Pavilón tropů
8,5
5 000
Draví ptáci
8,5
5 000
1 000
69
Vlastní práce
ZOO Ohrada
Neposkytuje službu
ZOO Olomouc
Neposkytuje službu
ZOO Ostrava
Sloni - Johti a Rashmi
0,5
3 000
Sloni – Suseela
0,5
1 500
Sloni
7,5
5 900
Šelmy
7,5
3 900
Afričtí kopytníci Neposkytuje tuto službu
7,5
3 900
Sloni Velké kočkovité šelmy
8
12 000
20 000
8
12 000
20 000
Africký dům
8
12 000
20 000
Bizoni
8
12 000
20 000
Ptáci I.
8
12 000
20 000
Ptáci II.
8
12 000
20 000
Ptáci III.
8
12 000
20 000
Plazi
8
12 000
20 000
8
5 000
8
5 000
ZOO Plzeň ZOO Praha
ZOO Ústí nad Labem Exotárium
ZOO Vyškov ZOO Zlín
Sloni Neposkytuje tuto službu Neposkytuje tuto službu
Zdroj: Oficiální webové stránky zoologických zahrad
Produkt zoologických zahrad souvisí i s jejich posláním, které lze rozdělit na dvě základní části: 1. Výchova a vzdělání – Zoologickou zahradu města Brna navštíví ročně kolem 250 000 návštěvníků, všechny zoologické zahrady České republiky navštíví přes 5 milionů návštěvníků. Zoologické zahrady tedy ovlivní svými aktivitami širokou veřejnost, zájmové skupiny a především děti. Je velmi důležité informovat o problémech týkající se přírody a utvářet vztahy lidí k přírodě. 2. Chov zvířat – vzhledem k rostoucí světové populaci a mizení přirozeného prostředí se pro mnoho druhů zvířat staly zoologické zahrady poslední možnou záchranou. Zoologické zahrady také posilují populace a reintrodukci navrací zvířata i na místa, kde je vyhubil člověk.
70
Vlastní práce
Dalším úkolem zoologických zahrad je samotná ochrana zvířat ve volné přírodě. Zoologická zahrada města Brna se podílí 7 aktivními projekty na ochranu přírody. Této problematice se bakalářská práce věnuje v kapitole 5.7.1. Public relations. Cena Cena neboli vstupné činila za rok 2012 26 % všech výnosů. Jedná se tedy o důležitý zdroj financování Zoologické zahrady města Brna. Výška vstupného za dospělého návštěvníka je 100 Kč a je pod průměrem zoologických zahrad České republiky, což lze vidět v tabulce 31. Vstupné na jednoho návštěvníka 25 za rok 2012 je 65,88 Kč. V roce 2011 činil výnos ze vstupného na jednoho návštěvníka 65,24 Kč a byl pátý největší v rámci zoologických zahrad v České republice. Tedy přes fakt, že Zoologická zahrada města Brna má nízké vstupné k poměru k jiným zoologickým zahradám v České republice, vybere průměrně na 1 návštěvníka vyšší částku než jiné zoologické zahrady, to můžeme vidět v tabulce 32. Je to způsobeno absencí sezónního vstupného a většího množství tzv. „happy days“ či „happy hours“, kdy je vstupné sníženo pro vybrané skupiny návštěvníků. V roce 2013 tuto akci Zoologická zahrada města Brna uskutečnila dne 1. dubna, kdy je Mezinárodní den ptactva. Do Zoologické zahrady města Brna měli lidé s „ptačím“ příjmením vstup zdarma. Jedná se o akci, kterou využívá i řada dalších českých zoologických zahrad. Tab. 31 Vstupné do zoologických zahrad
Zoologické zahrady
Dospělí
ZOO Brno
letní/zimní letní/zimní letní/zimní 100 70
Děti
Studenti/důchodci Rodinné 2+ 2-3 děti 70
270
90/70/50
50/40/30
50/40/30
195/175/115
150/105/80
150/105/80
ZOO Hodonín
90/70
60/50
60/50
ZOO Chomutov
75/65
45/40
45/40 216/189 a 256/225
ZOO Jihlava
90/80
50/40
50/40
ZOO Liberec
120/90
70/60
70/60
ZOO Ohrada
90
50
60
ZOO Olomouc
110/80
80/50
80/50
ZOO Ostrava
110/80
70/50
70/50
ZOO Plzeň
120/90
90/60
90/60
390/270
ZOO Praha
200
150 150, nad 70 let 1 Kč
600/700
ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové
ZOO Ústí nad Labem
25
120/100
Podíl výnosů ze vstupného a návštěvností
60/50
60/50
510/660/510/360
230
310/270
71
Vlastní práce
(160)/80/60
(110)/50/40
(110)/50/40
ZOO Zlín
130/80
80/40
110/60
380/420
ZOO Bratislava
116/90
77/65
77/66
348
387
181
194
0
ZOO Vyškov
ZOO Schönbrun
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
V tabulce 31 jsou zapsány ceny vstupného do vybraných zoologických zahrad. Sezónní vstupné mají zavedeno v 13 zoologických zahradách. Sezónní vstupné slouží k nalákání návštěvníků i mimo měsíce, kdy není vhodné počasí. Sezónní vstupné může mít i za úkol odrazovat. V případě kdy zoologická zahrada kapacitně nemůže pojmout všechny návštěvníky, slouží vysoké vstupné k odrazení části návštěvníků. Tab. 32 Vybrané vstupné na jednoho návštěvníka
Zoologické zahrady
2010
2011
ZOO Brno
58,46
65,24
ZOO Děčín
40,70
41,99
ZOO Dvůr Králové
94,30
122,56
ZOO Hodonín
42,43
52,98
ZOO Chomutov
36,62
35,87
ZOO Jihlava
56,07
55,11
ZOO Liberec
59,12
64,34
ZOO Ohrada
48,01
49,01
ZOO Olomouc
49,79
51,15
ZOO Ostrava
68,16
78,54
ZOO Plzeň
73,48
70,94
ZOO Praha
101,46
96,06
ZOO Ústí nad Labem
60,16
58,29
ZOO Vyškov
35,76
40,72
ZOO Zlín Průměrné vstupné ve sledovaných zoologických zahradách
84,20
91,51
72,95
75,81
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad.
Partnerství Zoologická zahrada města Brna nejvíce spolupracuje se svým zřizovatelem statutárním městem Brnem. Dalšími partnery jsou: · Národní divadlo Brno · Alibest
Vlastní práce
72
· Český svaz ochránců přírody · Kiss rádio · Kam v Brně · Divadlo Radost Brno · Judo SK KP Brno · Rema Do partnerství můžeme zahrnout i adoptivní rodiče a přispěvatele na chov. Adoptivní rodič, který přispívá na chov financemi přesahující 100 000 Kč, je společnost SPP CZ, a. s. Přispěvatelem na projekt KURA KURA – záchranné stanice pro želvy na ostrově Nusa Penida v Indonésii je společnost Unilever ČR, spol. s r. o., která přispívá částkou nad 100 000 Kč. Zoologická zahrada města Brna by se měla pokusit navázat partnerství se svými dodavateli. V oblasti nájmu občerstvení již má Zoologická zahrada města Brna uzavřenou desetiletou smlouvu se společností RP FIT, s. r. o. Velkou nákladovou položkou tvoří spotřeba materiálu krmení – zde by také bylo třeba uzavřít dlouhodobou smlouvu, což by zajistilo včasnost dodávek a výhodnější ceny. Politika Politika zasahuje do hospodaření zoologických zahrad, protože jsou zřizovány městy či kraji a jsou finančně závislé na příspěvku od zřizovatele. Investice na výstavbu expozic pocházejí z rozpočtu města či kraje a z Evropských fondů regionálního rozvoje. Rada města Brna volí ředitele Zoologický zahrady města Brna a dále dohlíží na jeho činnost a má pravomoc ho odvolat. Veřejnost Veřejnost lze rozdělit na interní a externí veřejnost. Interní veřejnost je tvořena osobami, které ovlivňují chod Zoologické zahrady města Brna. Zoologická zahrada města Brna má dvoje odbory. Externí veřejnost tvoří cílová skupina, kontrolní veřejnost a politici. Propagace Propagace zoologických zahrad je stejně jako u dalších organizací velmi důležitá. Od roku 2012 se propagace velmi zlepšila přijetím marketingového specialisty. Zoologická zahrada města Brna se velmi zlepšila v propagaci a v navazování vztahů s obchodními společnostmi v Brně. Propojení s hokejovým klubem HC Kometa Brno patří mezi nejvýraznější úspěchy propagace Zoologické zahrady města Brna. Náklady na propagaci činí necelých 200 000 Kč, z toho polovina činí náklady na vydávání pololetníku ZOO reportu, jak uvedl vedoucí obchodně ekonomického úseku. V bakalářské práci bylo plánováno porovnat náklady na propagaci. Ze 7 oslovených
73
Vlastní práce
zoologických zahrad se ozvalo 6 zoologických zahrad, ale pouze jedna zoologická zahrada sdělila, kolik činí náklady na propagaci. Ze Zoologické zahrady Liberec mi napsal její mluvčí, že náklady na propagaci se pohybují kolem 1 000 000 Kč a částka se navyšuje podle hospodářského výsledku. Zoologická zahrada Liberec má srovnatelný rozpočet jako Zoologická zahrada města Brna, ale její náklady na propagaci jsou pětkrát vyšší než Zoologické zahrady města Brna. Mezi lety 2008 až 2012 Zoologickou zahradu Liberec navštívilo průměrně 360 778 návštěvníků, Zoologickou zahradu města Brna navštívilo průměrně 261 673 návštěvníků. Reklama Zoologická zahrada města Brna si z finančních důvodů nemůže dovolit nákladnou reklamní kampaň. Jediný poutač, který má pronajatý, je v podchodu brněnského nádraží. V novinách a časopisech se Zoologická zahrada města Brna spoléhá na články o dění v Zoologické zahradě města Brna. Každý týden rozesílá tiskové zprávy do vybraných novin a časopisů a aktualitách ze Zoologické zahrady města Brna. Články o novinkách a akcích zoologických zahrad vychází také v časopisu Příroda. Zoologická zahrada města Brna spolupracuje s rádiem Kiss Hády, které pořádá soutěže se zvířecí tématikou a soutěžící může vyhrát vstupenku do Zoologické zahrady města Brna. Billboardy u silnic nemá Zoologická zahrada města Brna pronajaté. V Brně mají více billboardů zoologické zahrady ze Zlína, Vyškova či Ostravy. Event marketing Zoologická zahrada města Brna pořádá značnou řadu veřejných akcí. Obvykle bývají zaměřeny na děti. Zoo Brno pořádá akce, které mají děti pobavit a zároveň i informovat o ochraně přírody. Dále dělá i akce pro dospělé návštěvníky (např. Kurzy fotografování zvířat, Cestovatelské přednášky nebo Kampaně EAZA). Tab. 33 Akce pořádané zoologickou zahradou v roce 2013
Datum a čas
Název akce
26. 1. 2013 Putování za zvířaty severu 11. 2. 2013 - 17. 2. 2013 Jarní prázdniny v zoo 9. 3. 2013 Maškarní bál s písničkovými Tetinami 30. 3. 2013 Velikonoční sobota 31. 3. 2013 Velikonoční neděle 1. 4. 2013 Velikonoční pondělí aneb pomlázka v zoo 3. 4. 2013 Ptačí den pro školáky a pro nositele ptačího příjmení 20. 4. 2013 Den Země a kampaň EAZA (JV Asie) v Zoo
74
Vlastní práce
4. 5. 2013 Den pro zdraví v Zoo Brno 18. 5. 2013 Kurz fotografování v Zoo Brno – Nikom 18. 5. 2013 Zvířátka také nekouří 25. 5. 2013 Canon zoom 1. 6. 2013 Den dětí v Zoo 7. 6. 2013 Noc snů 16. 6. 2013 Den otců 8. 7. 2013 - 30. 8. 2013 Letní prázdniny v zoo - příměstské tábory / 8 turnusů 7., 14., 21., 28. 7. 2013 Kino program pro děti - naučné filmy o zvířatech 31. 8. 2013 - 1. 9. 2013 Oslavy 60. výročí otevření ZOO Brno 21. 9. 2013 Cestovatelská přednáška 1. 10. 2013 Den seniorů - osvětová akce pro seniory 5. 10. 2013 Mezinárodní den zvířat 29. 10. 2013 - 30. 10. 2013 Podzimní prázdniny 9. 11. 2013 Halloween v Zoo 1. 12. 2013 Rozsvícení Vánočního stromku 5. 12. 2013 Mikulášská besídka 24. 12. 2013 Štědrodopolední komentovaná krmení Zdroj: Webové stránky Zoologické zahrady města Brna
Public relations Vztahy s veřejností jsou pro Zoologickou zahradu města Brna klíčovým faktorem pro její současnou i budoucí úspěšnost. Sponzorství Sponzorství a dárcovství jsou pro zoologické zahrady velmi důležité. Sponzorské dary jsou zdrojem finančním prostředků, a také pomáhají vytvářet vztahy mezi veřejností a zoologickou zahradou. Sponzorství zoologických zahrad a jiných neziskových organizací je pro společnosti jedním z faktorů, kterým vytvářejí svou image. Identita společnosti Identita Zoologické zahrady města Brna je tvořena společnými oděvy se znakem Zoologické zahrady města Brna.
75
Vlastní práce
Brand building Zoologická zahrada města Brna má již od 90. let potíže s image zastaralé zoologické zahrady. Důvody byly zjevné – většina expozic byla tvořena klecemi s mřížemi. Prostory pro chované šelmy byly nevyhovující a stísněné. Tato image v mnoha návštěvnících přetrvává přesto, že se vzhled expozic změnil. Šimpanzi mají nové ubikace, ale bohužel venkovní výběh je stále tvořen soustavou starých klecí. Výběh ledních medvědů je zastaralý. Jeho rozloha je dostačující, ale bazén a beton nevyhovuje modernímu chovu ledních medvědů. Internet Zoologická zahrada města Brna má webové stránky přehledně udělané a bývají často aktualizovány, co se týče akcí a událostí. Je možné online sledovat výběhy ledních medvědů a medvědů kamčatských. Jedná se o službu, kterou poskytuje většina zoologických zahrad v České republice a největší zájem je o gorily v Zoologické zahradě hlavního města Prahy. Instalaci kamer by bylo možné rozšířit k šimpanzům, levhartům cejlonských či tygrům sumaterským. Ale tato investice není nezbytná. Videa z dění v Zoologické zahradě města Brna nejsou příliš na webových stránkách aktualizována a nejnovější video je z června 2012. Ve fotogalerii nejsou žádné fotky z roku 2013. Na youtube nemá Zoologická zahrada města Brna zřízen účet. Tab. 34 Počet fanoušku facebookových profilů jednotlivých zoologických zahrad
Název zoologické zahrady ZOO Praha ZOO Dvůr Králové ZOO Plzeň ZOO Zlín ZOO Liberec ZOO Brno ZOO Ústí nad Labem ZOO Olomouc ZOO Ostrava ZOO Jihlava ZOO Děčín ZOO Chomutov ZOO Hodonín ZOO Vyškov ZOO Ohrada
Počet fanouš- Počet fanouš- Nárůst v Nárůst faků k 7. 3. 2013 ků k 9. 5. 2013 absolutním noušků v % měřítku 120 262 127 420 7 158 5,95% 19 316 20 218 902 4,67% 11 824 12 364 540 4,57% 8 998 10 008 1 010 11,22% 8 218 9 178 960 11,68% 6 323 7 538 1 215 19,22% 5 052 5 333 281 5,56% 4 703 5 060 357 7,59% 4 222 4 742 520 12,32% 3 866 4 505 639 16,53% 3 514 3 720 206 5,86% 2 239 2 325 86 3,84% 230 277 47 20,43% 158 205 47 29,75% 172 196 24 13,95%
76
Vlastní práce
Celkem Zdroj: www.facebook.com
199 097
213 089
13 992
7,03%
Výsledky a diskuze
77
6 Výsledky a diskuze Jak jsem již uvedl v kapitole 5.3, Zoologické zahradě města Brna byl snížen příspěvek zřizovatele a Zoologická zahrada města Brna musela reagovat snížením nákladů. Náklady na propagaci činí necelých 200 000 Kč z toho polovina je tvořena náklady na vydávání pololetníku ZOO report. Přesné údaje nebyly vedením obchodně ekonomického úseku poskytnuty. Návrh marketingové strategie pro Zoologickou zahradu města Brna počítá tedy pro roky 2013 a 2014 s náklady na propagaci ve výši 95 000 Kč.
6.1
Navrhovaná marketingová strategie pro Zoologickou zahradu města Brna
Produkt Produkt Zoologické zahrady města Brna lze zkvalitnit poskytovanými službami. Bylo by vhodné zavést více komentovaných krmení a setkání se zvířaty. Navrhovaná zvířata pro komentované krmení: · Varan komodský · Tygr sumaterský · Levhart cejlonský · Šimpanz Ošetřovatelem v zoo Služba ošetřovatelem v Zoologické zahradě města Brna by mohla být rozšířena a více specializována. Navrhované rozdělení pro službu ošetřovatelem v Zoologické zahradě města Brna: · Medvědi – medvědi lední, medvědi kamčatští, malé šelmy · Kočkovité šelmy – tygr sumaterský, levhart cejlonský, malé šelmy · Safari · Plazi · Ptáci · Individuální výběr Zoologická zahrada s průvodcem – sestavení Manuálu pro průvodce s údaji o zvířatech, jejich „osobnostech“ a životním příběhu. Suvenýry Skleničky na víno
78
Výsledky a diskuze
Zoologická zahrada města Brna leží v Jihomoravském kraji, který je specifický produkcí vína. Proto by bylo velmi důležité získat podporu od vinařů z jižní Moravy. Možnou propagací jak pro vybraného vinaře, tak pro Zoologickou zahradu města Brna by byla speciální edice vína věnována zvířeti ze Zoologické zahrady města Brna. Z ceny každé láhve by šla určitá suma na projekt ochrany přírody Zoologické zahrady města Brna. Dále by mohl vybraný vinař mít svůj stánek v areálu Zoologické zahrady města Brna. Jeho vinotéka by mohla sloužit jak k uskladnění vína, tak pro plazí vajíčka. Pro plazí vajíčka je důležitá stála teplota a vlhkost a na tyto potřeby je vinotéka ideálním řešením. Tento postup využívají v Zoologické zahradě hlavního města Prahy. Pro rok 2013 by se mohla vydat speciální sada sklenic na víno, která by propagovala šedesátileté narozeniny Zoologické zahrady města Brna. Logo na sklenicích by mělo spojitost s ledními medvědy a bylo by bílé. Výdělek z prodeje sklenic by šel na rekonstrukci expozice ledních medvědů. Náklady na sklenici na víno Z důvodu toho, že nejsou známy prodeje suvenýrů ze Zoologické zahrady města Brna, byly sestaveny tři varianty koupě. Tab. 35 Varianty koupě sklenic na víno s potiskem Zoologické zahrady města Brna
Varianta
Počet Nákla- Celkové násklenic dy na 1 klady v Kč v ks ks v Kč
Marže při ceně 49 Kč včetně DPH v Kč
Celkové výnosy v Kč
Zisk v Kč
1. varianta
192,00
26,15
5 020,00
14,85
9 600,00
2 852,00
2. varianta
336,00
24,58
8 260,00
16,42
16 800,00
5 516,00
3. varianta
528,00
23,83
12 580,00
17,17
26 400,00
9 068,00
Zdroj: nabídka od společnosti STILLUS, spol. s r. o.
Pro kalkulaci byla vybrána společnost STILLUS, spol. s r. o. z důvodu kvality sklenic a potisku, kterou autor bakalářské práce zná. Typ sklenice je OIV Crystalex 210 ml za cenu 19 Kč bez DPH. Tato sklenice má lepenou nohu a je dodávána v balení po 48 ks. Sklenice vyrobila společnost Crystalex, a. s. Prodej tygřího trusu proti kunám „Až ucítí kuna tygří vůni, nenajdete už žádný bobek kuní.“ Balení by obsahovalo 200 gramů tygřího trusu a prodávalo by se za 49 Kč. Jednalo by se spíše o propagační prodej. Ziskovost tohoto projektu by byla minimální, ale byla by to levná forma propagace
Výsledky a diskuze
79
Cena Vzhledem k návštěvnosti, která má sezónní charakter, je navrhováno zavedení sezónního vstupného, které již používá 12 z 15 českých zoologických zahrad, které jsou členy Unie českých a slovenských zoologických zahrad. V zimních měsících, kdy návštěvnost není velká, by vstupné pro dospělé činilo 90 Kč a v letní sezóně by vstupné činilo 110 Kč. Zimní část sezóny by byla od 1. října do 31. března a letní část by byla od 1. dubna do 30. září. Hlavním cílem této změny je přilákání návštěvníků i v zimním období. Další možností, jak přilákat návštěvníky v podzimních měsících by bylo zavedení tzv. Studentských střed, kdy by studenti za vstup zaplatili pouze 22 Kč. Tato akce by měla trvání od středy 25. září 2013 do středy 4. prosince 2013, kdy by byla poslední možnost přijít do zoologické zahrady za zvýhodněné vstupné. Akce by byla určena pro studenty základních, středních a vysokých škol. Akce kopíruje podzimní semestr vysokých škol a končí v době zápočtů. Hlavním propagačním kanálem by byla prostřednictvím sociálních sítí a informačních systémů vysokých škol. Cílem „Studentských střed“ je přilákat studenty do Zoologické zahrady města Brna v podzimních měsících, kdy návštěvnost klesá. Místo S kopcovitým terénem se potýkají mnohé zoologické zahrady v České republice. Zoologická zahrada Olomouc, Zoologická a botanická zahrada města Plzně, ale i Zoologická zahrada hlavního města Prahy mají také alespoň částečně kopcovitý terén. Zoologické zahrady musí své expozice přizpůsobit terénu. Každý zásah do terénu stavbu prodražuje. Zoologická zahrada města Brna by měla začít chovat více horských druhů, které také přitahují pozornost návštěvníků – irbis, levhart mandžuský, makakové či kondoři. Skalní expozice nejsou v Zoologické zahradě města Brna využívány, mají je lední medvědi, kozorožci a orli kamčatští. Kvůli poloze Zoologické zahrady na Mniší hoře je procházka po Zoologické zahradě fyzicky náročná. Náročnost terénu ještě umocňují prázdná místa bez zvířat. Zoologická zahrada města Brna se snaží tyto „hluchá“ místa zaplňovat novými expozicemi, ale jde o dlouhodobý proces, který potrvá řadu let. Na neobsazená místa by mohly být instalovány dřevěné lavičky, kde by měl návštěvník možnost si odpočinout. U laviček by mohli být instalovány zajímavosti ze světa zvířat a reklamní panely. Lavičky by mohli být vyhotoveny zaměstnanci Zoologické zahrady města Brna. Vláček je v Zoologické zahradě města Brna v provozu po celou letní sezónu. Bylo by vhodné stanovit ještě jednu trasu
Výsledky a diskuze
80
Propagace Navrhovaná propagace je zaměřena na budování vztahu s návštěvníky a zkvalitnění služeb pro návštěvníky. Informační panely u zvířat U zvířat, která jsou atraktivní pro návštěvníky, by byl zaveden tzv. osobní příběh. Jednalo by se o informace o životě určitých jedinců. Jejich jméno, odkud pocházejí, jejich charakterové vlastnosti a jak je rozeznat od ostatních svého druhu, zvláštní zbarvení či velikost. Na druhé polovině by byly uvedeny zajímavosti o druzích zvířat, jejich počtu ve volné přírodě. Cílem těchto tabulek by bylo určité „propojení“ návštěvníka a vystavovaných zvířat a navíc by tyto informace a životní osudy zvířat mohly být motivací pro růst adoptovaných zvířat. Informační panely musí být v souladu s již stávajícími informačními tabulkami. Proto by bylo vhodné zakoupit panely u stávajícího dodavatele. Navrhovaná zvířata, u kterých již jsou určité informace o jejich životě: Lední medvědi, šimpanzi, medvědi kamčatští. Navrhovaná zvířata, u kterých jejich „životopis“ chybí: Tygr sumaterský, levhart cejlonský, žirafy síťované, kajmánci trpasličí, orli kamčatští, želvy paprsčité, ara ararauny, dželady, surikaty, vlci arktičtí, rysové červení, sobi polární. Rok 2014, aktualizace příběhu a další nové životopisy s názvem Příběhy z Jižní Ameriky to nejsou jen telenovely: Tapír jihoamerický, vlk hřivnatý, kapybara a další zvířata původem z Jižní Ameriky Reklama Kvůli nákladnosti reklamy v tisku a televizi se Zoologická zahrada města Brna spoléhá na to, že noviny a časopisy budou psát články o Zoologické zahradě města Brna. Všechny zoologické zahrady v České republice mají často články v lokálních novinách. Zoologická zahrada hlavního města Prahy měla soutěž s Mladou frontou dnes s názvem „Mláďata světa“, ve které čtenáři sbírali samolepky přiložené k novinám. Sběratelé mohli vyhrát vstupenky do Zoologické zahrady hlavního města Prahy. Zoologická zahrada města Brna může sama oslovit různé deníky v České republice, ale tato spolupráce je velmi nejistá. Z tohoto důvodu by Zoologická zahrada města Brna měla zajistit si nějakou koncepci, jak zaujmout vydavatele tiskovin. Málo nákladné by byly články nebo sloupky typu deník ředitele/chovatele o dění v Zoologické zahradě města Brna. Tato reklama by se nenásilnými způsobem dostávala ke čtenářům. Výhodné by bylo začít na sociální síti, webových stránkách či blogu a podle ohlasů a úspěchů by sloupky či články mohly přesunout od deníku. Další možností je nabídka těchto článků společnosti STUDENT AGENCY, s. r. o. Ta by mohla tyto články umísťovat ve svém časopise Žlutý. Jako protislužbu by společnost
Výsledky a diskuze
81
STUDENT AGENCY, s. r. o. mohla mít v areálu Zoologické zahrady města Brna reklamní panel či tabuli. Venkovní reklama nemá pro Zoologickou zahradu města Brna zatím smysl, protože nemá dostatečné kapacity parkovišť. Až bude postaveno nové parkoviště a vchod, tak by bylo možné umístit billboardy u sjezdů z dálnic či v jiných městech. Podpora prodeje ZooBr (Zúbr) family Projekt, který je určen pro fanoušky Zoologické zahrady města Brna. Vstupem do ZooBr family získá návštěvník permanentní vstupenku, v předem zadaných podzimních či jarních termínech může absolvovat prohlídku Zoologické zahrady města Brna s průvodcem. Výhody ZooBr family nebudou jen v rámci Zoologické zahrady města Brna. Je třeba najít strategického partnera, který by pro členy ZooBr family poskytoval různé výhody. Bude se jednat o jeden z primárních úkolů marketingového oddělení Zoologické zahrady města Brna. Všichni členové ZooBr family se zúčastní slosování o zajímavé ceny. Dva výherci se stanou na jeden den ošetřovateli svých oblíbených zvířat, další dva vyhrají dvě volné vstupenky pro své kamarády a další dva by vyhráli dárkový koš od partnera. Další výhodou členství v Zoobr family bude sleva při nákupu suvenýrů ve výši 5 %. Všichni členové ZooBr family se zapojí do ochrany zubra evropského, zakoupením ZooBr family karty přispějí na reintrodukci zubra evropské do České republiky. Plán úkolů pro vyhotovení projektu ZooBr family: 1) Začít s chovem zubra evropského – v současné době je zubr evropský hojně chovaný v zoologických zahradách a oborách, takže získání zvířat by nemusel být velký problém. Zubři evropští by mohli nahradit bizony nebo by se pro ně mohl postavit nový výběh, například u losů či sobů. 2) Získat partnera či partnery pro projekt – jedná se o stěžejní součást projektu ZooBr family. 3) Schválení partnera a určení podmínek spolupráce. 4) Rozhodnutí o materiálu, z kterého bude karta vyrobena – může vypadat velmi podobně jako stávající permanentka, takže náklady by byly minimální. Spolupráce s partnerem je při tvorbě ZooBr karty také důležitá. 5) Návrh designu karty. 6) Testování karet. 7) Prodej karet. 8) Pořádání akcí pro držitele karet a zasílání aktuálních informací. Public relations Natáčení Příběhů ze Zoo Brno na dobrou noc
82
Výsledky a diskuze
Určené pro děti do 10 let. Zveřejňované na oficiálních stránkách Zoologické zahrady města Brna, jejím facebookovém profilu a kanálu youtube.com. V případě úspěchu vydání na DVD a prodej v Zoologické zahradě města Brna. Navrhované díly: Psina s psouny Surikaty a letadlo Lední medvíďata a balón plný překvapení Pouštní koťata Kuba, Tobík a koupání Malá žirafa aneb samý krk a samá noha Potřebná technika: Zoologická zahrada města Brna vlastní kameru, ovšem detaily o typu a jejich parametrech nejsou známy. Pokud by kamera nevyhovovala potřebám k natočení spotů, bylo navrženo náhradní řešení. Pro výběr digitální kamery nám posloužil test časopisu Dtest z čísla 6/2012. Do výběru bylo zahrnuto 5 nejlépe hodnocených videokamer. Tab. 36 Test digitálních videokamer
Videokamera
Celko- ViZvuk FoObPrové deo toa- sluha vozní hodnoparát doba cení Sony HDR-PJ740VE 75% 89% 66% 90% 61% 33% Panasonic HC-X900 73% 78% 74% 90% 71% 10% Sony HDR-CX570 72% 82% 79% 95% 60% 40% Canon Legria HF G10 70% 77% 67% 88% 63% 35% Sony HDR CX260V 68% 75% 75% 90% 61% 56%
Vyba bave venost 76% 77% 57% 66% 46%
Cena včetně DPH v Kč 31 406 18 651 15 288 22 072 8 690
Zdroj: Webové stránky časopisu Dtest
Z vybraných digitálních kamer vychází nejlépe digitální kamera Sony HDR-CX570 kvůli poměru mezi cenou a vlastnostmi. V celkovém hodnocení je na třetím místě, ale má nejkvalitnější nahrávání zvuku a druhé nejkvalitnější video. Dále je nutné zakoupit paměťovou kartu. Při nejvyšší kvalitě snímání zabere 16 minutové video 4 GB. Kvůli množství natočeného materiálu by nejspíše bylo ideální zakoupit kartu o velikosti 64 GB, na kterou by bylo možné natočit až 256 minut videa nejvyšší možné kvality. Karty, které se uvádí v tabulce, byly vybrány mezi 50 nejpopulárnějšími kartami na cenovém portálu heureka.cz. Tab. 37 Paměťové karty 64 GB
Paměťové karty
Cena včetně DPH v Kč Kingston micro SDXC 64GB Class 10 1260
Vysokorychlostní přenos Min. 10 MB/s
83
Výsledky a diskuze
SanDisk micro SDXC 64GB Class 11 Kingston SDXC 64GB Class 10
1230 1299
Min. 10 MB/s , Max. 30 MB/s Min. 10 MB/s , Max. 35 MB/s
Zdroj: heureka.cz
Vlastnosti paměťových karet jsou takřka totožné, proto je doporučena nejlevnější paměťová karta SanDisk micro SDXC 64GB Class 11. Recenze na cenovém portálu heureka.cz měla kladné a i autor bakalářské práce má s touto značkou kladné zkušenosti. Dále by bylo nutné zakoupit stativ. Na cenovém portálu heureka.cz bylo uvedeno 336 stativů. Nejlépe hodnocený stativ do 1 000 Kč stativ HAMA Star 63, který s výškou 166 cm a nosností do 3 kg splňuje požadavky kladené na natáčení. Cena stativu je 480 Kč. V případě nekvalitního zvuku by bylo třeba zakoupit mikrofon kompatibilní s kamerou Sony HDR-CX570. Na prodejně Sony v Obchodním centru Olympia mi byl doporučen Sony ECM-HGZ1 za 2 233 Kč. Tato investice by ještě musela být zvážena po zkoušce kamery. Navíc nahrané video bude provázet komentář, který lze nahrát i ručním mikrofonem, jehož cena se pohybuje od 250 Kč do 1 000 Kč. Kurz filmování pro vybraného pracovníka a kurz pro střihání videa společností IDIF. Cena jednoho kurzu je 1 990 Kč. Dvou kurzů 3 980 Kč Odhadované náklady na vytvoření Příběhů na dobrou noc: a) Pokud Zoologická zahrada města Brna vlastní kvalitní kameru – 3 980 Kč. b) Pokud kamera, kterou vlastní Zoologická zahrada města Brna, nebude splňovat podmínky na natáčení videí. Odhadované náklady budou ve výši 24 211 Kč. Do odhadů nákladů nejsou započteny mzdové náklady. Event marketing Navrhované akce na rok 2014 Leden Zimní zoologická zahrada s Kometou a Nanukem – plakát Kdo je táta? Povídání o medvědech. Je možné, aby medvěd lední a medvěd hnědý spolu měli mladé? Březen Psí odpoledne aneb přijďte si nechat prohlédnout svého mazlíčka – veterinární vyšetření psa. Nutnost mít psa na vodítku + náhubek. Možnost vyhledání partnera z řad farmaceutické firmy – lék proti odčervení při vstupu zdarma. Duben Duben plný Zoobrů – vypouštění zubrů evropských do výběhu. První setkání ZooBr family – prohlídky s průvodcem, krmení zvířat, ochutnávka hmyzu. Hmyz – škůdce či potrava? Červen
Výsledky a diskuze
84
Program pro děti základních škol – s průvodcem po zahradě. Témata: Bylo první kuře nebo vejce? Byl první lední medvěd nebo medvěd hnědý? Brněnský drak znovu v Brně. Září Evropský týden mobility Studentské středy – akce pro studenty na podzim. Pro skupiny studentů průvodce. Souboj univerzit v kvízových otázkách. Večerní prohlídky. Prosinec Adventní koncert Fáben – vstupné z toho dne by šlo na konto postižených Koncerty pro začínající kapely Máme Rothschildovu majnu, která dává novým kapelám šajnu. Možnost pro začínající zpěváky, zpěvačky či kapely vystoupit. Hradí se pouze vstupní poplatek 100 Kč na člena. Výdělek půjde na chov majn Rothschildových. Budou se konat ve „Studentské středy“. Internet Zoologická zahrada města Brna by měla být aktivnější ve tvoření videí a vkládání na své webové stránky a na svůj profil na Facebooku. Je to důležité pro prohloubení vztahů s veřejností. Dále by si měla založit kanál na youtube.com, kam by Zoologická zahrada mohla vkládat svá videa. Na oficiálních stránkách Zoologické zahrady města Brna by měl být přístupný formulář, který bude sloužit ke zprostředkování dobrovolnických prací či věcných darů. Bude se vybírat ze dvou možností dobrovolné práce – manuální a administrativní. Po odpracování 40 hodin dobrovolnických prací se dobrovolník může stát bezplatně členem ZooBr Family. Brand building Image Zoologické zahrady města Brna zastaralé expozice, stereotypní chování ledních medvědů, útěk samce dželady Heika, neshody mezi vedením a zaměstnanci, které proniklo do tisku nebo dvojí odbory, to vše poznamenalo image Zoologické zahrady města Brna. Náprava a vylepšení dobrého jména je dlouhodobý proces. Zoologická zahrada města Brna si musí začít budovat důvěru návštěvníků od začátku. Díky marketingovému specialistovi se zlepšila za posledních 6 měsíců komunikace prostřednictvím sociálních sítí, stejně jako propagace Zoologické zahrady města Brna. Narození ledních medvíďat dalo Zoologické zahradě města Brna šanci přilákat a udržet si návštěvníky. Bohužel návštěvníci, kteří se přijdou podívat na lední medvíďata, spatří i jejich otce Umcu, který téměř neustále kývá hlavou v jeho betonové ubikaci. Dokud Zoologická zahrada města Brna bude mít zastaralé expozice, tak její image nebude na vysoké úrovni.
Závěr
85
7 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce byl návrh marketingové strategie pro Zoologickou zahradu města Brna. Zoologická zahrada města Brna se musela v roce 2012 vyrovnat se snížením prostředků poskytovaných zřizovatelem. Bylo nutné snížit náklady Zoologické zahrady města Brno, a proto byl počet zaměstnanců snížen ze 112 na 77. Plánované náklady na propagaci za rok 2013 by neměly přesáhnout 200 000 Kč, a proto je návrh strategie pro Zoologickou zahradu města Brna zaměřen na ne příliš nákladné formy propagace. Za hlavní cíl propagace byla určena změna image Zoologické zahrady města Brna. Propagace byla zaměřena na segment rodičů mezi třiceti a čtyřiceti lety a jejich děti a na sekundární segment studentů z Brna. V první části byl proveden rozbor hospodaření a zhodnocení aktivit Zoologické zahrady města Brna. Byly určeny slabé a silné stránky a návrhy na jejich řešení. Byla provedena analýza vnějšího prostředí, srovnání konkurence v odvětví zoologických zahrad v České republice. Zoologická zahrada města Brna je v soběstačnosti, v porovnání s jinými zoologickými zahradami v České republice, na 12. místě a nedosahuje ani poloviny pokrytí nákladů vlastními výnosy. Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna roste druhý rok po sobě a v roce 2013 se očekává překonání 300 000 návštěvníků, protože lední medvíďata jsou vzácná a atraktivní zvířata. Jako primární segment byli zvoleni rodiče s dětmi. Zoologická zahrada města Brna se snaží zaměřit na segment dětí a je to správná volba. Pro dětské návštěvníky byl vypracován návrh „večerníčků“ ze Zoologické zahrady města Brna, které budou umisťovány jednou týdně na oficiálních stránkách Zoologické zahrady města Brna a jejím profilu na facebooku. Budou nahrávány i aktuality ze Zoologické zahrady města Brna, a to jednou za 14 dnů. Bude zřízen kanál na youtube.com, kde budou všechna videa Zoologické zahrady města Brna k vidění. U vybraných zvířat, která jsou atraktivní pro návštěvníky, se budou kromě základních informací uvádět i jejich „osobní příběhy“. Pro sekundární segment jsou určeny tzv. „Studentské středy“, kdy bude pro studenty vstup za 22 Kč. Byla navrhnuta úprava vstupného na sezónní vstupné a také rozšíření sortimentu poskytovaných služeb Zoologickou zahradou města Brna. Pověst Zoologické zahrady města Brna se začíná pomalu měnit i díky zlepšené marketingové komunikaci mezi návštěvníky a Zoologickou zahradou města Brna. Návrh marketingové strategie pro Zoologickou zahradu města Brna se snaží efektivně využívat dostupných finančních prostředků k zlepšení image Zoologické zahrady města Brna a k přilákání zákazníků.
Seznam literatury
86
8 Seznam literatury Seznam použité literatury [1]
AAKER, D. Brand building. Brno: Computer Press, 2003. 312 s. ISBN 80-7226885-6.
[2]
BAČUVČÍK, R. Marketing neziskových organizací. Zlín: Verbum, 2011. 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9.
[3]
BACHMAN, P. Management neziskové organizace
[4]
BERKOWITZ, Eric N. Marketing. 6th ed. Boston: Irwin, c2000, xxxii, 736 s. ISBN 0-07-365645-3.
[5]
BOUČKOVÁ, J. Marketing. Praha: Praha 2003, 2003. 432 s. ISBN 80-7179-577-1.
[6]
BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace. Praha: Oeconomica , 2009. 303 s. ISBN 978-80-245-1650-9.
[7]
CAYWOOD, C L. Public relations: řízená komunikace podniku s veřejností. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 600 s. Praxe manažera. ISBN 80-7226-886-4.
[8]
COOPER, J. -- LANE, P. Marketingové plánování: praktická příručka manažera. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 230 s. ISBN 80-7169-641-2.
[9]
DIBB, S. -- SIMKIN, L. The marketing casebook: cases and concepts. 2. vyd. London: Thomson, 2001. 337 s. ISBN 1-86152-624-5.
[10]
FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 3., aktualiz. vyd. Brno: ComputerPress, 2011, 486 s. ISBN 978-80-251-3432-0.
[11]
FREY, Petr. Marketingová komunikace: nové trendy 3.0. 3., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2011, 203 s., [4] s. obr. příl. ISBN 978-80-7261-237-6.
[12]
KAŠÍK, Milan a Karel HAVLÍČEK. Marketing při utváření podnikové strategie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009, 256 s. ISBN 978-80-7408022-7.
[13]
HESKOVÁ, Marie a Peter ŠTARCHOŇ. Marketingová komunikace a moderní trendy v marketingu. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009, 180 s. ISBN 978-80-2451520-5.
[14]
HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2., rozšířené a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003, 200 s. ISBN 80-247-0447-1.
[15]
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8.
Seznam literatury
87
[16]
KARLÍČEK, Miroslav a Petr KRÁL. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-3541-2.
[17]
KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 1. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5.
[18]
KOTLER, Philip a Fernando TRÍAS DE BES MINGOT. Inovativní marketing: jak kreativním myšlením vítězit u zákazníků. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 199 s. ISBN 80-247-0921-X.
[19]
KINCL, Jan. Marketing podle trhů. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2004, 172 s. ISBN 80-86851-02-8.
[20]
MCDONALD, Malcolm a Hugh WILSON. Marketingový plán: příprava a úspěšná realizace. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 575 s. ISBN 978-80-265-0014-8.
[21]
ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 155 s. ISBN 978-80-247-4041-6.
[22]
ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Public relations, fundraising a lobbing: pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 138 s. ISBN 978-80-247-4040-9.
[23]
REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5.
[24]
SMITH, Paul. Moderní marketing. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000, xxxiv, 518 s. ISBN 80-7226-252-1.
[25]
SOLOMON, Michael R, Greg W MARSHALL a Elnora W STUART. Marketing očima světových marketing manažerů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2006, [24], vi, 572 s. ISBN 80-251-1273-x.
[26]
VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9.
[27]
ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing obchodní firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 232 s. ISBN 978-80-247-2049-4.
Seznam internetových zdrojů [28]
CzechTourism. Návštěvnost turistických cílů [online]. 2011 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/media/navstevnost-turistickych-cilu/
[29]
Časopis dTest. Oficiální stránky časopisu dTest: Test videokamer 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.dtest.cz/clanek-2288/testvideokamer-2012
[30]
Google mapy. Vyhledávač trasy [online]. 2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl
[31]
Katedrála sv. Petra a Pavla. Oficiální stránky Katedrály sv. Petra a Pavla [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.katedrala-petrov.cz/
Seznam literatury
88
[32]
Ministerstvo životního prostředí. Oficiální stránky Ministerstva životního prostředí: Zoologické zahrady [online]. 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/zoologicke_zahrady
[33]
Ministerstvo životního prostředí. Oficiální stránky Ministerstva životního prostředí: Tiskové zprávy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://mzp.cz /cz/news _130315_Zoologicke%20zahrady
[34]
Podkrušnohorský zoopark Chomutov. Oficiální stránky Podkrušnohorského zooparku Chomutov [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://zoopark.cz/
[35]
Podkrušnohorský zoopark Chomutov. Oficiální stránky Podkrušnohorského zooparku Chomutov: Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://zoopark.cz/
[36]
Punkevní jeskyně a Macocha. Oficiální stránky Punkevních jeskyní a Macochy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.punkevnijeskyne.cz/
[37]
Státní zámek Lednice NPK. Oficiální stránky Státního zámku Lednice NPK [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zameklednice.info/zamek.php
[38]
Statutární město Brno. Oficiální stránky statutárního města Brna: Informace a zajímavosti o městě Brně [online]. 2011 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: https://www.brno.cz/turista-volny-cas/informace-a-zajimavosti-o-meste/
[39]
Statutární město Brno: Rozpočet města Brna. Oficiální stránky statutárního města Brna [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.brno.cz/spravamesta/dokumenty-mesta/rozpocet/rozpocet -mesta-brna/
[40]
STUDENT AGENCY. Oficiální stránky společnosti STUDENT AGENCY: Profil společnost [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.stude ntagency.cz/o-nas/profil-spolecnosti/
[41]
Tiergarten Schönbrunn. Oficiální stránky Tiergarten Schönbrunn [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoo vienna.at/
[42]
Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Oficiální stránky Unie českých a slovenských zoologických zahrad [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoo.cz/
[43]
Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Oficiální stránky Unie českých a slovenských zoologických zahrad: Dokumenty [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoo.cz/dokumenty/
[44]
Vertebratus. Termoreceptory hadů [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://vertebratus.cz/
Seznam literatury
89
[45]
Základní odborová organizace Zoo Brno. Oficiální stránky Základní odborové organizace Zoo Brno [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://odboryzoobrno.czweb.org/cariboost1/
[46]
ZOO a zámek Zlín - Lešná. Oficiální stránky ZOO a zámku Zlín Lešná [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoozlin.eu/
[47]
ZOO Dvůr Králové. Oficiální stránky ZOO Dvůr Králové [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoodvurkralove.cz/cs/
[48]
ZOO Dvůr Králové. Oficiální stránky ZOO Dvůr Králové: Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoodvurkra love.cz/cs/o-zoo/vyrocni-zprava/
[49]
ZOO PARK Vyškov. Oficiální stránky ZOO PARKU Vyškov [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoo-vyskov.cz/ zoo/index.html
[50]
Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Oficiální stránky Zoologické a botanické zahrady města Plzně [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zooplzen.cz/
[51]
Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Oficiální stránky Zoologické a botanické zahrady města Plzně: Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zooplzen.cz/o-nas/publikace/vy rocni-zpravy/
[52]
Zoologická záhrada Bratislava. Oficiální stránky Zoologické záhrady Bratislava [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoobr atislava.sk/
[53]
Zoologická zahrada Děčín. Oficiální stránky Zoologické zahrady Děčín [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.zoodecin .cz/new/cz/
[54]
Zoologická zahrada Děčín. Oficiální stránky Zoologické zahrady Děčín: Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.zoodecin.c z/new/cz/design.php?
[55]
Zoologická zahrada hlavního města Prahy. Oficiální stránky Zoologické zahrady hlavního města Prahy: Výroční zprávy [online]. 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoopraha.cz/cs/o-zoo/vyrocni-zpravy
[56]
Zoologická zahrada hlavního města Prahy. Oficiální stránky Zoologické zahrady hlavního města Prahy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoo praha.cz/cs/
[57]
Zoologická zahrada Hodonín. Oficiální stránky Zoologické zahrady Hodonín [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoo-hodonin.cz/
[58]
Zoologická zahrada Hodonín. Oficiální stránky Zoologické zahrady Hodonín: Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoohodonin.cz/
[59]
Zoologická zahrada Jihlava. Oficiální stránky Zoologické zahrady Jihlava: Výroční zprávy [online]. 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoojihlava.cz/
Seznam literatury
90
[60]
Zoologická zahrada Jihlava. Oficiální stránky Zoologické zahrady Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoojihlava.cz/
[61]
Zoologická zahrada Liberec. Oficiální stránky Zoologické zahrady Liberec [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoolibe rec.cz/cz
[62]
Zoologická zahrada Liberec. Oficiální stránky Zoologické zahrady Liberec: Výroční zprávy [online]. 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http:// www.zooliberec.cz/cz
[63]
Zoologická zahrada města Brna. Oficiální stránky Zoologické zahrady města Brna [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.zoobrno.cz/
[64]
Zoologická zahrada města Brna. Oficiální stránky Zoologické zahrady města Brna: Výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.zoobrno.cz/cs/o-nas/vyrocni-zpravy/
[65]
Zoologická zahrada města Brna. Oficiální stránky Zoologické zahrady města Brna: Tiskové zprávy Zoologické zahrady města Brna [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.zoobrno.cz/cs/o-nas/tiskove-zpravy/
[66]
Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad Vltavou. Oficiální stránky Zoologické zahrady Ohrada Hluboká nad Vltavou: Výroční zprávy [online]. 2012 [cit. 2013-0522]. Dostupné z: http://www.zooohrada.cz/index.php?option=co m_content&task=view&id= 154&Itemid=552
[67]
Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad Vltavou. Oficiální stránky Zoologické zahrady Ohrada Hluboká nad Vltavou [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zooohrada.cz/index.php?option=com _content&task= blogcategory&id=15&Itemid=451
[68]
Zoologická zahrada Olomouc. Oficiální stránky Zoologické zahrady Olomouc [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoo-olomouc.cz/
[69]
Zoologická zahrada Olomouc. Oficiální stránky Zoologické zahrady Olomouc: Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zooolomouc.cz/app/vyrocni-zpravy
[70]
Zoologická zahrada Ostrava. Oficiální stránky Zoologické zahrady Olomouc: Výroční zprávy [online]. 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zooostra va.cz/cz/zakladni-informace-o-zoo/vyrocni-zprava/
[71]
Zoologická zahrada Ostrava. Oficiální stránky Zoologické zahrady Olomouc [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zooost rava.cz/
[72]
Zoologická zahrada Ústí nad Labem. Oficiální stránky Zoologické zahrady Ústí nad Labem [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoous ti.cz/defau lt.aspx
Seznam literatury
[73]
91
Zoologická zahrada Ústí nad Labem. Oficiální stránky Zoologické zahrady Ústí nad Labem: Výroční zprávy [online]. 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.zoousti.cz/vyrocniZpravy.aspx?WebMenuSelect =35
Seznam literatury
92
Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3
Přehled zkoumaných zoologických zahrad .................................................... 48 Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna mezi roky 2003 až 2012 ........ 63 Hodnocení zázemí Zoologické zahrady Brno ................................................. 67
Seznam literatury
93
Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23 Tab. 24 Tab. 25 Tab. 26 Tab. 27 Tab. 28 Tab. 29 Tab. 30 Tab. 31
Druhy reklam ..................................................................................................... 16 Marketingové plánování a jeho místo v rámci podnikových procesů .......... 22 Tři úrovně pro měření efektivity ...................................................................... 23 Marketingová situační analýzy ........................................................................ 26 Gruberova a Mohrova tabulka portfolia neziskové organizace .................... 27 Průměrné platy v zoologických zahradách v roce 2011 ................................. 33 Přepočtené množství zaměstnanců zoologických zahrad a jejich fluktuace ... za rok 2011 .......................................................................................................... 34 Přepočtené množství zaměstnanců zoologických zahrad a jejich fluktuace ... za rok 2010 .......................................................................................................... 35 Silné a slabé stránky vedení Zoologické zahrady města Brna ....................... 35 Silné a slabé stránky areálu Zoologické zahrady města Brna ........................ 36 Silné a slabé stránky chovu zvířat Zoologické zahrady města Brna ............. 38 Výsledky atraktivity zoologických zahrad ...................................................... 38 Zvířata ................................................................................................................ 39 Evropský záchovný program EEP ................................................................... 40 Evropské plemenné knihy ESB......................................................................... 40 ISB ....................................................................................................................... 41 Silné a slabé stránky staveb a expozic.............................................................. 42 Příspěvky Zoologické zahrady města Brna od zřizovatele a jejich podíl na celkových příspěvcích vyplácených statutárním městem Brnem ................. 43 Návštěvnost turistických cílů v roce 2011 ....................................................... 49 Návštěvnost zoologických zahrad v roce 2011 ............................................... 49 Zřizovatel nebo vlastník a rok založení a otevření ......................................... 58 Rozloha a expoziční zástava ............................................................................. 59 Soběstačnost zoologických zahrad včetně darů .............................................. 59 Celkové výnosy.................................................................................................. 60 Návštěvnost turistických cílů v Jihomoravském kraji mezi roky 2008 až 2011 ............................................................................................................................. 61 Návštěvnost dětí mezi roky 2006 až 2011 ........................................................ 63 Podíl dětské návštěvnost na celkové návštěvnosti ......................................... 64 Návštěvnost zoologických zahrad mezi lety................................................... 64 Přehled komentovaných krmení v jednotlivých zoologických zahradách... 67 Přehled o poskytování služby Ošetřovatele m v Zoo v zoologických zahradách ........................................................................................................... 68 Vstupné do zoologických zahrad ..................................................................... 70
Seznam literatury
Tab. 32 Tab. 33 Tab. 34 Tab. 35
94
Vybrané vstupné na jednoho návštěvníka ...................................................... 71 Akce pořádané zoologickou zahradou v roce 2013 ........................................ 73 Počet fanoušku facebookových profilů jednotlivých zoologických zahrad . 75 Varianty koupě sklenic na víno s potiskem Zoologické zahrady města Brna .. ............................................................................................................................. 78 Tab. 36 Test digitálních videokamer ............................................................................. 82 Tab. 37 Paměťové karty 64 GB ....................................................................................... 82
Přílohy
Přílohy
Literární rešerše
Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Příloha 10 Příloha 11 Příloha 12 Příloha 13 Příloha 14 Příloha 15 Příloha 17 Příloha 18
Stavební činnost mezi lety 2003 až 2011 .............................................. 97 Investice za rok 2011 ............................................................................. 98 Investice za rok 2010 ............................................................................. 99 Dotace ze státního rozpočtu ................................................................. 99 Dotace z Evropské unie ...................................................................... 100 Granty od krajů ................................................................................... 100 Výnosy z reklamy................................................................................ 101 Permanentky a rodinné vstupné ........................................................ 101 Výnosy Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2003 až 2006 .... 102 Výnosy Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2007 až 2009 103 Výnosy Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2010 až 2012 104 Náklady Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2003 až 2006 ... ........................................................................................................... 105 Náklady Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2007 až 2009 ... ........................................................................................................... 106 Náklady Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2010 až 2012 ... ........................................................................................................... 106 Příspěvek Ministerstva životního prostředí.................................. 107 Vlastní výnosy ................................................................................. 108 Výnosy ze vstupného ...................................................................... 108
Přílohy
Příloha 1
Rok 2003
2004
2005
2006
Stavební činnost mezi lety 2003 až 2011
Název staveb postavených v období mezi lety 2003 až 2011 První část souboru expozic severské zvířeny Beringia, postavená pro bobry kanadské na ploše cca 750 m2. Bobří doupě komunikuje s nádrží, která je dlouhá 32 m a v nejširším místě měří 5,5 m. U expozice, lemované umělými skalami, vyrostla také věrná replika srubu kanadských indiánů kmene Haida. Další část Beringie, přibližně hektarový výběh pro vlky arktické, přináší do zoo kus opravdové kanadské přírody. Plochu výběhu dotváří terénní vlny, mezi nimiž si vlci najdou klidná místa, což je pro tento druh obzvlášť důležité. Významný je také vodní prvek, proto ve výběhu najdeme soustavu jezírek propojenou potokem s vodopádem a navazující na sousední výběh bobrů Výběh koní Převlaského s mongolskou jurtou. Zásadní rekonstrukce Dětské zoo: od výběhů s menšími domácími zvířaty oddělen selský dvůr s většími, rovněž kontaktními domácími zvířaty, sochařská výzdoba s postavami z pohádky Zvířátka a Petrovští, mnoho prolézaček a houpadel, součástí dětského areálu je i nový ponydrom. Expozice medvědů hnědých adaptována pro medvědy lední. Výběh paovcí rozšířen a uzpůsoben pro společný chov s dželadami. Rozšířen a zmodernizován výběh bizonů, zábradlí nahrazeno příkopem, za výběhem vyrostla indiánská vesnice s pěti tee-pee. Stáje žiraf a dalších zvířat z výběhu Safari opatřeny elektronickým protipožárním systémem. Budova stájí na Dětské zoo přestavěna: v přízemí vzniklo dvanáct stání pro poníky a další domácí zvířata, v patře výuková místnost, zázemí pro chovatele a seník.
Bývalá expozice medvědů ledních upravena pro lišky polární. Další část nového oplocení zahrady – u vstupu do zoo a u sadu. Vláček na přepravu návštěvníků od restaurace U Tygra k pavilonu ptáků uveden do provozu. Vybudována nová páteřní komunikace pro turistický vláček s oddělenou trasou pro pěší. Výběhy mar stepních a surikat u páteřní komunikace a jeřábů mandžuských a rysů 2008 kanadských u cesty od Tygřích skal k medvědům ledním. Otevřen nový stánek s občerstvením u dolní otočky vláčku (šesté místo v zoo, kde si návštěvník může objednat něco k jídlu a pití). Rekonstrukce plynovodu, vrty užitkové vody, nová expozice surikat a úprava vstupní 2009 haly správní budovy. 2007
Přílohy
Dokončení vstupní části expozičního komplexu Beringie ve spodní části zoo, v prostoru za Tygřími skalami směrem k expozicím bobrů a vlků, na ploše téměř 1 ha – největší investice v historii Zoo Brno. Dominantní částí stavby je chovatelské zařízení pro medvědy kamčatské (ubikace, chovatelské zázemí, výběh s vodní plochou). Součástí celého komplexu je výběh pro rosomáky sibiřské, voliéra pro sovice 2010 sněžné, druhá voliéra pro severské ptáky a usedlost lovce medvědů. Nová komunikace spojující hlavní trasu (páteřní komunikaci) a expozici vlků a s celou dolní částí zoo. Dokončení první etapy rekonstrukce pavilonu opic. Nová přístupová komunikace k budově stájí na Dětské zoo. Vybudována nová expozice levhartů, jejichž chov doposud probíhal v Tygřích skalách. 2011 Dokončena expozice lišek polárních v sousedství voliéry ptáků severských pobřeží, nacházející se ve vstupní části expozičního souboru Beringie. Odstavný výběh pro samce ledního medvěda, navazující na zázemní prostory. Zdroj: Oficiální stránky Zoologické zahrady města Brna Příloha 2
Investice za rok 2011
Zoologická zahrada ZOO Brno
Stavby
Stroje
Celkem
Příspěvek zřizovatele
17 159 000
635 000
17 794 000
0
0
0
0
0
23 382 000
3 112 000
26 494 000
0
209 000
0
209 000
0
2 656 000
533 000
3 189 000
1 720 000
ZOO Jihlava
33 941 000
0
33 941 000
33 941 000
ZOO Liberec
32 604 000
7 320 000
39 924 000
0
ZOO Ohrada
4 409 000
1 069 000
5 478 000
0
ZOO Olomouc
33 098 000
1 090 000
34 188 000
19 040 000
ZOO Ostrava
21 436 000
143 000
21 579 000
15 359 000
ZOO Plzeň
18 882 000
3 091 000
21 973 000
1 350 000
ZOO Praha
38 957 000 14 702 000
53 659 000
1 603 000
ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín ZOO Chomutov
ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín Celkem
998 000
1 326 000
2 324 000
0
32 979 000
368 000
33 347 000
1 810 000
9 584 000
707 000
10 291 000
5 000 000
270 294 000 34 096 000
304 390 000
79 823 000
Zdroj: Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad za rok 2011
Přílohy Příloha 3
Investice za rok 2010
Zoologická zahrada
Stavby
ZOO Brno
Stroje
Celkem
Příspěvek zřizovatele
7 020 000
0
7 020 000
5 534 000
0
0
0
0
14 402 000
275 000
14 677 000
0
0
3 293 000
3 293 000
0
21 397 000
0
21 397 000
5 368 000
ZOO Jihlava
1 717 000
890 000
2 607 000
0
ZOO Liberec
6 767 000
0
6 767 000
6 615 000
ZOO Ohrada
14 874 000
0
14 874 000
8 000 000
5 820 000
0
5 820 000
0
62 959 000
0
62 959 000
49 675 000
ZOO Plzeň
158 367 000
3 329 000
161 696 000
10 010 000
ZOO Praha
55 099 000
8 535 000
63 634 000
3 778 000
1 560 000
53 000
1 613 000
1 000 000
ZOO Vyškov
10 473 000
115 000
10 588 000
2 947 000
ZOO Zlín
18 362 000
1 968 000
20 330 000
14 668 000
378 817 000 18 458 000
397 275 000
107 595 000
ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín ZOO Chomutov
ZOO Olomouc ZOO Ostrava
ZOO Ústí nad Labem
Celkem
Zdroj: Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad za rok 2010 Příloha 4
Dotace ze státního rozpočtu
Zoologické zahrady
2008
2009
2010
2011
3 639 000
3 479 000
3 573 000
3 438 000
ZOO Děčín
0
0
0
0
ZOO Dvůr Králové
0
0
0
0
ZOO Hodonín
0
0
0
0
765 000
1 075 000
1 517 000
195 000
ZOO Jihlava
0
0
242 000
0
ZOO Liberec
14 000
382 000
97 000
253 000
ZOO Ohrada
0
534 000
0
0
ZOO Olomouc
0
0
0
0
1 071 000
1 380 000
1 589 000
1 602 000
ZOO Plzeň
0
129 000
0
0
ZOO Praha
165 000
26 000
37 000
1 736 000
0
1 199 000
1 967 000
887 000
364 000
88 000
441 000
446 000
0
0
0
0
ZOO Brno
ZOO Chomutov
ZOO Ostrava
ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín
Přílohy
Celkem
6 018 000
8 292 000
9 463 000
8 557 000
2009 0 0 0 0 0 0 3 339 000 0 0 0 1 461 000 26 000 0 0 0 4 826 000
2010 0 0 660 000 207 000 0 0 1 101 000 0 0 111 000 852 000 425 000 0 0 0 3 356 000
2011 0 0 404 000 116 000 1 092 000 0 1 366 000 0 0 112 000 0 797 000 0 688 000 0 4 575 000
2008
2009
2010
2011
ZOO Brno
0
0
0
0
ZOO Děčín
0
0
0
0
ZOO Dvůr Králové
0
0
0
0
ZOO Hodonín
0
0
0
0
ZOO Chomutov
40 000
234 000
130 000
140 000
ZOO Jihlava
34 000
0
79 000
0
ZOO Liberec
1 735 000
315 000
942 000
668 000
ZOO Ohrada
193 000
374 000
270 000
631 000
0
0
0
0
ZOO Ostrava
83 000
0
0
0
ZOO Plzeň
40 000
0
142 000
30 000
ZOO Praha
0
0
0
0
ZOO Ústí nad Labem
0
0
0
80 000
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad Příloha 5
Dotace z Evropské unie
Zoologické zahrady ZOO Brno ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín ZOO Chomutov ZOO Jihlava ZOO Liberec ZOO Ohrada ZOO Olomouc ZOO Ostrava ZOO Plzeň ZOO Praha ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín Celkem
2008 0 215 000 0 0 0 0 406 000 0 0 413 000 2 439 000 238 000 0 0 0 3 711 000
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad Příloha 6
Granty od krajů
Zoologická zahrada
ZOO Olomouc
Přílohy
ZOO Vyškov
0
0
0
0
ZOO Zlín
0
0
0
0
2 125 000
923 000
1 563 000
1 549 000
Celkem
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad Příloha 7
Výnosy z reklamy
Zoologické zahrady
2010
2011
ZOO Brno
285 092
275 808
ZOO Děčín
174 000
112 000
2 092 000
2 404 000
45 000
0
1 252 000
1 757 000
ZOO Jihlava
711 000
342 000
ZOO Liberec
1 468 000
1 191 000
ZOO Ohrada
529 000
2 354 000
ZOO Olomouc
687 000
311 000
ZOO Ostrava
1 396 000
2 055 000
ZOO Plzeň
2 404 000
3 440 000
ZOO Praha
13 804 000
11 427 000
1 397 000
1 029 000
74 000
131 000
0
924 000
26 318 092
27 752 808
ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín ZOO Chomutov
ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín Celkem
Zdroj: Výroční zprávy Unie českých a slovenských zoologických zahrad Příloha 8
Permanentky a rodinné vstupné
Zoologické zahrady Permanentka
Permanentka Permanentka Psi student pro rodiny
ZOO Brno
600
300
ZOO Děčín
500
300 800/900
ZOO Dvůr Králové
590
450
ZOO Hodonín
1200
Parkovné 30
30
Nesmí
20 100 Zdarma
3200 Nesmí
Zdarma
ZOO Chomutov
500
300
Zdarma
30
ZOO Jihlava
450
250
Nesmí
40
ZOO Liberec
600
400
1200 Nesmí
ZOO Ohrada
320
ZOO Olomouc
50/100
780 Nesmí 900
50 20
20
Přílohy
ZOO Ostrava
450
250
1100 Nesmí
45
ZOO Plzeň
600
400
1300 Nesmí
ZOO Praha
700
450
1800
100
ZOO Ústí nad Labem
750
375
1500
20
ZOO Vyškov
600
300
ZOO Zlín
600
ZOO Bratislava
903
ZOO Schönbrun
1006
100
0 1200/1300
Nesmí
Zdarma
619
Nesmí
Zdarma
516
Nesmí
Zdarma
Zdroj: Oficiální stránky zoologických zahrad Příloha 9
Výnosy Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2003 až 2006
Výnosy Příspěvek zřizovatele Účelová dotace MŽP Dotace ČSOP Dotace od úřadu práce
2003
2004
2005
2006
33 869 173 35 108 000 36 613 000 38 214 827 2 013 000
1 404 070
1 968 764
1 625 933
94 000
87 000
91 000
83 000
1 368 087
2 143 270
2 401 942
4 752 383
Ostatní dotace 0 0 0 0 Výnosy z vlastních výkonů, zboží a služeb: 14 800 666 16 669 016 17 836 488 17 994 616 Tržby ze vstupného zoo
5 049 040
6 901 548
7 573 852
7 592 006
216 940
360 470
300 990
264 255
89 880
102 010
362 529
128 538
Poníci
0
0
58 460
93 180
Psi
0
0
3 240
28 140
Vláček
0
0
0
0
Trampolíny
0
0
0
0
387 527
643 108
960 667
922 037
Tržby restaurace
1 375 861
1 516 735
1 516 735
2 579 152
Prodej zboží (UP, občerstvení)
7 578 388
7 134 911
7 016 574
6 327 958
103 030
10 234
34 801
59 350
0
287 493
-38 434
273 769
156 952
151 465
171 193
163 337
2 782 072
1 298 762
1 627 920
2 086 434
231 625
229 720
182 923
242 160
Reklama
73 754
80 201
437 063
144 138
Příspěvky SMP
23 050
46 750
57 050
13 750
Tržby ze vstupného SAV Foto, video
Nájmy
Ostatní Změna stavu zásob (zvířata) Aktivace krmiva, rostlin a osiva, restaurace, služeb Ostatní výnosy: Tábory v zoo
Přílohy
Zúčtování fondů Úroky
1 929 055
318 650
623 374
1 374 576
20 487
6 176
13 357
22 965
0
0
0
0
346 729
394 566
240 299
233 030
16 000
71 600
14 512
17 500
141 372
151 099
59 342
38 315
Plnění od pojišťovny Ostatní Tržby z prodeje majetku Tržby z prodeje materiálu (zvířat) Celkové výnosy
55 083 950 57 149 076 60 671 873 65 194 299
Zdroj: Výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna Příloha 10
Výnosy Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2007 až 2009
Výnosy
2007
2008
2009
Příspěvek zřizovatele
39 495 000
40 702 000
41 324 000
Účelová dotace MŽP
1 937 700
1 774 414
1 648 068
167 700
0
0
3 057 174
3 639 104
3 479 080
0
0
0
22 541 988
29 102 242
21 525 596
10 534 344
15 351 271
11 329 963
Tržby ze vstupného SAV
332 585
371 510
361 370
Foto, video
120 940
187 550
113 310
Poníci
107 760
72 520
160 500
48 920
74 180
61 240
364 525
261 545
392 455
0
0
284 050
765 415
1 290 656
1 458 569
Tržby restaurace
2 733 743
1 043 840
206 268
Prodej zboží (UP, občerstvení)
7 327 683
10 043 670
6 716 460
206 073
405 500
441 411
355 624
-245 202
700 787
349 096
273 364
481 941
2 051 158
2 451 784
3 614 699
Tábory v zoo
349 591
360 125
377 160
Reklama
258 318
331 650
553 676
26 000
31 750
33 500
802 529
1 046 874
2 157 809
Dotace ČSOP Dotace od úřadu práce Ostatní dotace Výnosy z vlastních výkonů, zboží a služeb: Tržby ze vstupného zoo
Psi Vláček Trampolíny Nájmy
Ostatní Změna stavu zásob (zvířata) Aktivace krmiva, rostlin a osiva, restaurace, služeb Ostatní výnosy:
Příspěvky SMP Zúčtování fondů
Přílohy
Úroky Plnění od pojišťovny Ostatní Tržby z prodeje majetku Tržby z prodeje materiálu (zvířat) Celkové výnosy
50 151
88 661
14 911
0
0
153 737
542 475
534 228
162 627
0
0
0
22 094
58 496
161 279
69 955 440
77 697 706
72 774 171
Zdroj: Výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna Příloha 11
Výnosy Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2010 až 2012
Výnosy Příspěvek zřizovatele Účelová dotace MŽP Dotace ČSOP Dotace od úřadu práce Ostatní dotace Výnosy z vlastních výkonů, zboží a služeb: Tržby ze vstupného zoo
2010
2011
2012
43 346 000 41 906 000 33 509 000 1 394 371
1 572 442
727 400
0
0
0
3 572 830
3 438 186
312 398
0
0
269 992
24 294 300 27 180 908 21 982 808 13 526 688 15 801 195 16 305 988
Tržby ze vstupného SAV
389 780
228 985
0
Foto, video
104 160
141 600
172 900
Poníci
142 415
125 550
114 675
76 880
87 870
99 690
Vláček
511 320
533 550
630 860
Trampolíny
195 060
227 950
176 970
Nájmy
913 028
1 079 573
1 813 165
Tržby restaurace
2 151 051
2 378 608
0
Prodej zboží (UP, občerstvení)
5 861 851
6 458 241
2 227 022
422 067
117 786
441 538
Změna stavu zásob (zvířata) Aktivace krmiva, rostlin a osiva, restaurace, služeb
1 423 646
631 235
192 493
355 115
284 936
326 624
Ostatní výnosy:
3 491 332
1 856 152
5 391 230
Tábory v zoo
364 600
408 400
434 400
Reklama
285 092
275 808
678 510
47 500
49 950
45 850
2 152 733
459 921
3 609 026
6 851
9 226
14 597
Psi
Ostatní
Příspěvky SMP Zúčtování fondů Úroky
Přílohy
Plnění od pojišťovny Ostatní Tržby z prodeje majetku Tržby z prodeje materiálu (zvířat) Celkové výnosy
63 469
163 676
15 700
576 995
208 205
274 404
0
0
0
241 176
280 966
318 743
77 877 594 76 869 859 62 711 945
Zdroj: Výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna Příloha 12
Náklady Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2003 až 2006
Náklady
2003
2004
2005
2006
8 811 475
8 303 468
8 908 352
8 556 033
3 328 595
3 060 459
3 408 750
3 348 841
91 707
119 338
302 953
175 278
200 660
174 573
80 909
126 196
1 303 892
1 666 923
1 545 043
971 878
Propagační materiál
244 872
283 203
169 217
175 430
Nákupní cena zvířat
441 822
299 940
146 573
173 927
Pohonné hmoty
338 941
426 113
392 211
370 640
1 206 659
1 004 469
1 634 625
1 329 503
Suroviny v kuchyni
0
724 720
639 628
850 895
Kancelářské potřeby
0
0
0
0
1 654 327
543 730
588 443
1 033 445
Spotřeba energie
3 540 914
3 644 770
3 650 329
4 012 265
Nákupní cena prodaného zboží
4 878 101
4 488 314
4 208 606
4 156 789
Opravy a udržování
3 945 685
2 965 305
1 972 124
3 248 253
Cestovné
538 929
623 770
563 233
566 413
Náklady na reprezentaci
200 201
61 341
87 765
67 373
4 482 223
4 982 314
5 275 450
5 367 353
Spotřeba materiálu Krmivo Veterinární léky a materiál Osivo, hnojivo, květiny Technický materiál
Spotřeba DDHM
Ostatní
Ostatní služby Mzdové náklady
16 275 804 18 128 887 18 909 772 22 646 648
Zákonné sociální pojištění
5 550 673
6 244 750
6 523 082
7 853 667
Zákonné sociální náklady
318 649
355 763
369 007
444 820
Jiné sociální náklady
587 592
439 989
346 254
244 020
Daně a poplatky
0
0
10 566
13 333
Ostatní náklady
995 670
987 359
1 773 004
1 796 617
4 865 138
5 041 469
5 968 776
6 112 980
Odpisy DHM a DNM Opravné položky Daň z příjmu
Přílohy
Celkové náklady
54 991 054 56 267 499 58 566 320 65 086 564
Zdroj: Výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna Příloha 13
Náklady Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2007 až 2009
Náklady
2007
2008
2009
10 058 551
8 953 864
8 014 919
2 895 627
3 360 548
3 081 675
222 904
230 548
224 780
90 764
90 420
57 761
1 236 565
1 020 298
1 270 433
Propagační materiál
77 350
88 433
77 769
Nákupní cena zvířat
106 833
39 571
683 281
Pohonné hmoty
405 040
421 752
465 335
3 066 542
2 092 385
1 262 412
Suroviny v kuchyni
857 474
391 367
65 708
Kancelářské potřeby
344 589
368 516
255 358
1 033 445
850 026
570 407
Spotřeba energie
4 373 839
5 320 441
5 431 078
Nákupní cena prodaného zboží
4 736 422
5 965 364
4 060 743
Opravy a udržování
3 397 491
3 536 983
1 594 553
630 532
506 538
899 473
58 501
45 128
66 350
6 027 746
6 834 069
5 974 013
23 501 496
25 461 694
27 253 842
Zákonné sociální pojištění
8 120 107
8 796 070
8 639 992
Zákonné sociální náklady
458 337
982 764
1 157 984
Jiné sociální náklady
284 666
0
0
Daně a poplatky
8 987
223 822
118 765
Ostatní náklady
1 533 729
1 317 468
1 073 143
Odpisy DHM a DNM
6 475 360
6 944 352
8 422 115
Spotřeba materiálu Krmivo Veterinární léky a materiál Osivo, hnojivo, květiny Technický materiál
Spotřeba DDHM
Ostatní
Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady
Opravné položky
0
0
0
Daň z příjmu
0
0
0
Celkové náklady
69 665 764
74 888 557
72 706 970
Zdroj: Výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna Příloha 14
Náklady
Náklady Zoologické zahrady města Brna mezi lety 2010 až 2012
2010
2011
2012
Přílohy
Spotřeba materiálu
9 440 440
10 138 693
7 052 397
3 906 683
5 089 834
3 960 405
227 382
280 527
260 040
98 826
123 072
333 440
1 065 151
1 004 507
988 658
Propagační materiál
58 745
107 212
65 241
Nákupní cena zvířat
1 073 045
488 615
93 293
485 597
563 084
437 775
1 010 360
618 539
496 442
Suroviny v kuchyni
775 571
975 735
0
Kancelářské potřeby
258 197
272 439
292 307
Ostatní
480 883
615 129
124 796
Spotřeba energie
6 347 142
6 133 279
5 739 429
Nákupní cena prodaného zboží
3 639 314
4 061 989
1 382 713
Opravy a udržování
2 099 500
1 979 851
2 528 678
Cestovné
1 023 678
726 696
430 162
54 577
61 755
75 696
6 772 836
6 421 493
5 946 028
28 140 161
27 594 605
21 603 587
Zákonné sociální pojištění
9 416 869
9 077 079
6 930 470
Zákonné sociální náklady
913 688
308 311
517 058
Jiné sociální náklady
76 103
188 739
114 151
Daně a poplatky
68 346
64 216
555 297
Ostatní náklady
1 043 958
905 358
871 186
Odpisy DHM a DNM
8 792 161
8 733 425
8 777 201
Krmivo Veterinární léky a materiál Osivo, hnojivo, květiny Technický materiál
Pohonné hmoty Spotřeba DDHM
Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady
Opravné položky
0
0
34 080
Daň z příjmu
0
0
133 560
Celkové náklady
77 828 773
76 395 489
62 691 693
Zdroj: Výroční zprávy Zoologické zahrady města Brna Příloha 15
Příspěvek Ministerstva životního prostředí
Zoologické zahrady
2008
2009
2010
2011
ZOO Brno
1 774 000
1 648 000
1 394 000
1 572 000
ZOO Děčín
1 801 000
1 527 000
1 332 000
778 000
ZOO Dvůr Králové
9 444 000
8 844 000
5 850 000
4 654 000
920 000
749 000
756 000
739 000
ZOO Hodonín
Přílohy
ZOO Chomutov
2 146 000
2 054 000
1 661 000
1 642 000
ZOO Jihlava
2 073 000
2 031 000
1 725 000
1 433 000
ZOO Liberec
2 885 000
2 448 000
2 229 000
1 961 000
ZOO Ohrada
1 143 000
1 120 000
982 000
1 398 000
ZOO Olomouc
2 755 000
2 731 000
2 155 000
3 066 000
ZOO Ostrava
3 198 000
3 216 000
2 210 000
2 211 000
ZOO Plzeň
2 757 000
3 535 000
3 003 000
2 555 000
ZOO Praha
8 788 000
8 048 000
7 274 000
6 273 000
ZOO Ústí nad Labem
2 576 000
2 186 000
2 136 000
1 732 000
484 000
350 000
416 000
217 000
2 663 000
3 198 000
2 750 000
2 552 000
ZOO Vyškov ZOO Zlín Celkem
45 407 000 43 685 000 35 873 000 32 783 000
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad Příloha 16
Vlastní výnosy
Zoologické zahrady
2008
2009
2010
2011
ZOO Brno
31 583 000
26 323 000
29 565 000
29 954 000
ZOO Děčín
4 887 000
5 612 000
5 073 000
5 457 000
99 872 000
103 523 000
104 314 000
98 381 000
8 735 000
8 805 000
8 009 000
9 917 000
ZOO Chomutov
15 481 000
16 424 000
15 711 000
17 030 000
ZOO Jihlava
15 728 000
18 957 000
20 953 000
19 457 000
ZOO Liberec
33 651 000
35 954 000
30 880 000
39 882 000
ZOO Ohrada
20 734 000
12 889 000
12 242 000
17 552 000
ZOO Olomouc
22 082 000
26 514 000
26 050 000
32 055 000
ZOO Ostrava
35 293 000
34 607 000
36 584 000
57 963 000
ZOO Plzeň
36 873 000
44 495 000
51 265 000
52 776 000
ZOO Praha
196 460 000
215 029 000
213 542 000
225 505 000
16 842 000
16 161 000
19 178 000
16 327 000
9 730 000
8 693 000
8 133 000
9 562 000
45 973 000
51 363 000
47 305 000
58 490 000
593 924 000
625 349 000
628 804 000
690 308 000
ZOO Dvůr Králové ZOO Hodonín
ZOO Ústí nad Labem ZOO Vyškov ZOO Zlín Celkové vlastní výnosy
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad Příloha 17
Výnosy ze vstupného
Zoologická zahrada ZOO Brno
2008
2009
2010
2011
15 722 781
11 691 333
13 916 468
16 030 180
Přílohy
ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové
2 976 000
3 908 000
46 656 000
48 742 000
42 855 000
50 417 000
6 140 000
6 357 000
5 775 000
7 797 000
7 925 000
8 686 000
ZOO Hodonín ZOO Chomutov ZOO Jihlava
12 646 800
15 089 320
12 717 000
14 656 098
ZOO Liberec
20 122 000
21 641 000
18 316 000
24 450 000
ZOO Ohrada
8 815 000
9 724 090
9 549 300
12 550 240
ZOO Olomouc
16 154 913
19 240 731
18 349 000
19 090 000
ZOO Ostrava
22 400 000
21 827 000
22 398 000
39 220 000
ZOO Plzeň
23 458 000
24 244 000
33 861 000
32 702 000
ZOO Praha
124 799 000 131 144 000 120 259 000 131 781 000
ZOO Ústí nad Labem
8 928 270
9 814 260
ZOO Vyškov ZOO Zlín
8 126 000
8 812 000
5 731 000
7 738 000
37 262 000
46 058 000
Zdroj: Výroční zprávy zoologických zahrad
Dotazníkové šetření Vážení respondenti, rád bych Vás požádal o vyplnění mého dotazníku pro bakalářskou práci týkající se zoologických zahrad. Děkuji Michal Bureš Jak často navštěvujete zoologické zahrady? * ·
více než 3x za rok
·
3x za rok
·
2x za rok
·
1x za rok
·
1x za 2 roky
·
1x za 3 roky
·
méně než 1x za 3 roky
·
Nenavštěvuji Proč navštěvujete zoologické zahrady? *
Přílohy
Je možné zaškrtnout více odpovědí ·
Kvůli zvířatům
·
Kvůli relaxaci
·
Kvůli dětem, vnoučatům, pravnoučatům....
·
Kvůli procházce
·
Kvůli kamarádům
·
Kvůli partnerce/partnerovi
·
Kvůli mláďatům/novým odchovům
·
Jiné: Napište 5 zvířat, které Vás nejvíce přilákají do zoologické zahrady * Kterou zahradu jste navštívil/a naposled? *
·
Zoologická zahrada Brno
·
Zoologická zahrada Děčín
·
Zoologická zahrada Dvůr Králové
·
Zoologická zahrada Hodonín
·
Zoologická zahrada Chomutov
·
Zoologická zahrada Jihlava
·
Zoologická zahrada Liberec
·
Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad Vltavou
·
Zoologická zahrada Olomouc
·
Zoologická zahrada Ostrava
·
Zoologická zahrada Plzeň
·
Zoologická zahrada Praha
·
Zoologická zahrada Ústí nad Labem
·
Zoologická zahrada Vyškov
·
Zoologická zahrada Zlín - Lešná
·
Žádnou
·
Jiné: Která je Vaše nejoblíbenější zoologická zahrada? *
Přílohy
·
Zoologická zahrada Brno
·
Zoologická zahrada Děčín
·
Zoologická zahrada Dvůr Králové
·
Zoologická zahrada Hodonín
·
Zoologická zahrada Chomutov
·
Zoologická zahrada Jihlava
·
Zoologická zahrada Liberec
·
Zoologická zahrada Ohrada Hluboká nad Vltavou
·
Zoologická zahrada Olomouc
·
Zoologická zahrada Ostrava
·
Zoologická zahrada Plzeň
·
Zoologická zahrada Praha
·
Zoologická zahrada Ústí nad Labem
·
Zoologická zahrada Vyškov
·
Zoologická zahrada Zlín - Lešná
·
Žádnou
·
Jiné: Navštívil jste Zoologickou zahradu města Brna? Pokud ano, tak kdy naposled * Pokud jste Zoologickou zahradu města Brna doposud nenavštívil/a, vynechejte prosím následujících 6 otázek a pokračujte až otázkou týkající se darů. Děkuji
·
Ne
·
Ano, tento rok
·
Ano, minulý rok
·
Ano, předminulý rok
·
Ano, v roce 2010
·
Ano, ale už je to déle než 3 roky
·
Ano, ale už si to nepamatuji Jak často navštěvujete Zoologickou zahradu města Brna?
·
více než 3x za rok
Přílohy
·
3x za rok
·
2x za rok
·
1x za rok
·
1x za 2 roky
·
1x za 3 roky
·
1x za 4 roky a více
·
Navštívil/a jsem ji, ale už si to nepamatuji Jak byste ohodnotil/a úroveň výběhů (čistota, prostor, zastaralost) 1 - nejlepší, 5 - nejhorší
·
1
·
2
·
3
·
4
·
5 Jak na Vás Zoologická zahrada města Brna působí
·
Velmi pozitivně
·
Pozitivně
·
Nijak
·
Spíše negativně
·
Velmi negativně Oznámkujte množství a rozmanitost zvířat chovaných v Zoologické zahradě města Brna 1 - nejlepší, 5 - nejhorší
·
1
·
2
·
3
·
4
·
5 Oznámkujte zázemí Zoologické zahrady města Brna (záchody, občerstvení, suvenýry)
Přílohy
1 - nejlepší, 5 nejhorší ·
1
·
2
·
3
·
4
·
5 Z jakých médií máte zprávy o Zoologické zahradě města Brna Je možné zaškrtnout více odpovědí
·
Televize
·
Sociální sítě
·
Webové stránky Zoologické zahrady města Brna
·
Z informací na internetu (vyjma soc. sítí a webových stránek Zoo Brno)
·
Rádio
·
Tisk
·
Nemám, žádné zprávy o Zoologické zahradě města Brna Měl/a byste zájem o adopci zvířete v zoologické zahradě? Pokud ano, tak jakou částku byste přispíval/a? *
·
Ne
·
Ano, částkou do 500,-- Kč
·
Ano, částkou od 501,-- Kč do 1 000,-- Kč
·
Ano, částkou od 1 001,-- Kčdo 1 500,-- Kč
·
Ano, částkou od 1 501,-- Kč do 2 000,-- Kč
·
Ano, částkou 2 001,-- Kč do 2 500,-- Kč
·
Ano, částkou od 2 501,-- Kč do 5 000,-- Kč
·
Ano, částkou od 5 001,-- Kč do 10 000,-- Kč
·
Ano, částkou nad 10 000,-- Kč Koupíte si raději produkt, jehož část ceny odvedete na prospěšné činnosti (ochrana přírody, podpora zemí postižených chudobou atd.) ? *
·
Ano
·
Ne
Přílohy
Jakého jste pohlaví * ·
Žena
·
Muž Z jakého jste kraje?
·
Jihočeský kraj
·
Jihomoravský kraj
·
Karlovarský kraj
·
Královehradecký kraj
·
Liberecký kraj
·
Moravskoslezský kraj
·
Olomoucký kraj
·
Pardubický kraj
·
Plzeňský kraj
·
Hlavní město Praha
·
Středočeský kraj
·
Ústecký kraj
·
Kraj Vysočina
·
Zlínský kraj
·
Nebydlím v České republice Kolik je Vám let?
·
do 18 (včetně 18)
·
od 19 do 28
·
od 29 do 38
·
od 39 do 48
·
od 49 do 58
·
od 59 do 68
·
od 69 do 78
·
nad 79 (včetně 79) Kolik činí Váš osobní čistý měsíční příjem?
Přílohy
·
do 12 000 Kč
·
od 12 001 Kč do 15 000 Kč
·
od 15 001 Kč do 18 000 Kč
·
od 18 001 Kč do 21 000 Kč
·
od 21 001 Kč do 24 000 Kč
·
od 24 001 Kč do 27 000 Kč
·
od 27 001 Kč do 30 000 Kč
·
nad 30 000 Kč S kým v domácnosti žijete *
·
S partnerem/partnerkou (manželem/manželkou)
·
S partnerem/partnerkou (manželem/manželkou) a dětmi
·
S rodiči
·
Sám
·
S kamarádem, kamarády
·
S dětmi
·
Jiné: Jaká je Vaše ekonomická aktivita? *
·
Student/ka
·
Zaměstnanec
·
Podnikatel/živnostník
·
Mateřská/rodičovská dovolená
·
Starobní důchodce/důchodkyně
·
Invalidní důchodce/důchodkyně
·
Nezaměstnaný/á
·
Jiné: Vlastní komentář
