Návrh logotypu v oboru zdravotnictví

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Návrh logotypu v oboru zdravotnictví Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Naděžda Chalupová, Ph.D.

Petr Meluzín

Petr Meluzín

Návrh logotypu v oboru zdravotnictví

Tímto děkuji Ing. Naděždě Chalupové, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu tvorby této bakalářské práce velice pomohly.

Petr Meluzín


Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury a zdrojů uvedených na konci práce v seznamu. V Brně dne 26. května 2011

__________________

Petr Meluzín


Abstract Meluzín P., Designing a logotype of a subject in the healthcare field. Bachelor thesis, Brno, 2011. This Bachelor thesis is dedicated to design a logotype of a subject in the healthcare field. The theoretical part is devoted to issues of designing and creating a brandmark or a logotype, the practical part deals with design and construction of a logotype by program CorelDraw 11 for the company Hospital Strakonice. After that a creation of a graphic manual and three-dimensional aplication by program Rhinoceros 3D follows, depicting the designed logotype in practice. Keywords Logotype, logo, brandmark, construction, redesign

Abstrakt Meluzín P., Návrh logotypu v oboru zdravotnictví. Bakalářská práce, Brno, 2011. Tato bakalářská práce se zabývá návrhem logotypu konkrétního subjektu v oboru zdravotnictví. Teoretická část se věnuje problematice návrhu a tvorby značky či logotypu, praktická část se pak zabývá návrhem a konstrukcí logotypu pomocí programu CorelDraw 11 pro akciovou společnost Nemocnice Strakonice. Následuje vytvoření grafického manuálu pro tento logotyp a tvorba trojrozměrné aplikace pomocí programu Rhinoceros 3D znázorňující uplatnění navrhnutého logotypu v praxi. Klíčová slova Logotyp, logo, značka, konstrukce, redesign

Petr Meluzín


Obsah 1

2

3

ÚVOD A CÍL PRÁCE .......................................................................................................... 8 1.1

ÚVOD ..................................................................................................................................... 8

1.2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................................. 8

PROBLEMATIKA NÁVRHU ZNAČKY A LOGOTYPU ........................................................ 9 2.1

DEFINICE POJMŮ .................................................................................................................. 9

2.2

HISTORIE ............................................................................................................................. 11

2.3

KLASIFIKACE ZNAČEK, LOGOTYPŮ ................................................................................... 13

2.3.2

PODLE ŽIVOTNOSTI .............................................................................................. 15

ZÁKLADNÍ FUNKCE ZNAČEK A LOGOTYPŮ ....................................................................... 17

2.5

KRITÉRIA KLADENÁ NA ZNAČKU A LOGOTYP ................................................................... 18

TEORIE GRAFICKÉHO DESIGNU ................................................................................... 21 BARVY ................................................................................................................................. 21 3.1.1

VLASTNOSTI BAREV A LIDSKÉHO SYSTÉMU VIDĚNÍ .......................................... 21

3.1.2

VLIV A VNÍMÁNÍ BAREV ........................................................................................ 23

3.1.3

BAREVNÉ PROSTORY .......................................................................................... 25

3.2

TVAR A PROSTOR ............................................................................................................... 28

3.3

KOMPOZICE ........................................................................................................................ 28

3.4

PÍSMO .................................................................................................................................. 29

TEORIE KONSTRUKCE ZNAČKY, LOGOTYPU A 3D MODELŮ ....................................... 31 4.1

5

PODLE STRUKTURY ............................................................................................. 13

2.4

3.1

4

2.3.1

DVOUROZMĚRNÉ OBJEKTY ............................................................................................... 31 4.1.1

ÚSEČKA A LOMENÁ ČÁRA.................................................................................... 31

4.1.2

KRUŽNICE A ELIPSA ............................................................................................. 34

4.1.3

OBLAST ................................................................................................................. 35

4.2

TROJROZMĚRNÉ MODELOVÁNÍ ......................................................................................... 37

4.3

VÝVOJOVÁ PROSTŘEDÍ ...................................................................................................... 37 4.3.1

CORELDRAW 11 .................................................................................................... 38

4.3.2

RHINOCEROS 4.0 .................................................................................................. 38

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A TRENDŮ ................................................................ 39 5.1

5.2

VYBRANÁ SPOLEČNOST .................................................................................................... 39 5.1.1

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI ............................................................................. 39

5.1.2

SOUČASNÁ ZNAČKA ............................................................................................. 41

KONKURENČNÍ SPOLEČNOSTI........................................................................................... 41

Petr Meluzín 6


VÝSLEDNÁ PRÁCE ......................................................................................................... 44 6.1

VÝSLEDNÝ NÁVRH .............................................................................................................. 44

6.2

JINÉ NÁVRHY ...................................................................................................................... 45

6.3

APLIKACE NA 3D MODELY .................................................................................................. 45 6.3.1

VŮZ ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY ........................................................ 46

6.3.2

REKLAMNÍ PŘEDMĚTY ......................................................................................... 46

7

ZÁVĚR ............................................................................................................................ 49

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 50

9

PŘÍLOHY .........................................................................................................................52

Petr Meluzín


Seznam obrázků OBRÁZEK 1: ZNAČKA MERCEDES-BENZ........................................................................................................ 9 OBRÁZEK 2: ZNAČKA AUDI..............................................................................................................................9 OBRÁZEK 3: LOGOTYP PORTÁLU GOOGLE ................................................................................................. 10 OBRÁZEK 4: ZNAČKA FIRMY APPLE ............................................................................................................ 10 OBRÁZEK 5: HISTORICKÉ PIKTOGRAMY .....................................................................................................11 OBRÁZEK 6: EGYPTSKÉ IDEOGRAMY .......................................................................................................... 12 OBRÁZEK 7: MONOGRAMY ............................................................................................................................ 12 OBRÁZEK 8: PLAMENNÁ SVATOVÁCLAVSKÁ ORLICE .............................................................................. 13 OBRÁZEK 9: TYPY ZNAČEK DLE STRUKTURY ............................................................................................ 14 OBRÁZEK 10: VÝVOJ ZNAČKY (LOGOTYPU) KONFERENCE TYPO .......................................................... 15 OBRÁZEK 11: VÝVOJ LOGOTYPŮ SPOLEČNOSTI PEPSI A COCA-COLA ................................................... 17 OBRÁZEK 12: VZÁJEMNÉ OVLIVŇOVÁNÍ BAREV ...................................................................................... 21 OBRÁZEK 13: SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁŘENÍ ..............................................................22 OBRÁZEK 14: JAS BARVY ................................................................................................................................22 OBRÁZEK 15: SYTOST BARVY.........................................................................................................................22 OBRÁZEK 16: OBLÍBENOST BAREV MUŽ/ŽENA .........................................................................................24 OBRÁZEK 17: MODEL RGB .............................................................................................................................26 OBRÁZEK 18: GEOMETRICKÁ REPREZENTACE PROSTORU RGB ...........................................................26 OBRÁZEK 19: GEOMETRICKÁ REPREZENTACE PROSTORU CMY ........................................................... 27 OBRÁZEK 20: ZLATÝ ŘEZ ...............................................................................................................................29 OBRÁZEK 21: ROZDĚLENÍ PROSTORU PODLE ZLATÉHO ŘEZU .............................................................29 OBRÁZEK 22: VYKRESLENÍ ÚSEČKY ALGORITMEM DDA (RASTERIZACE VE SMĚRU OSY X)........... 33 OBRÁZEK 23: PRINCIP BRESENHAMOVA ALGORITMU ........................................................................... 33 OBRÁZEK 24: RASTERIZACE KRUŽNICE .....................................................................................................34 OBRÁZEK 25: BRESSENHAMŮV ALGORITMUS PRO KRESBU KRUŽNICE ............................................. 35 OBRÁZEK 26: MAPA POLOH AMBULANCÍ NEMOCNICE.......................................................................... 40 OBRÁZEK 27: SOUČASNÁ ZNAČKA NEMOCNICE STRAKONICE .............................................................. 41 OBRÁZEK 28: NÁHRADA ZA ZNAČKU 1........................................................................................................ 41 OBRÁZEK 29: NÁHRADA ZA ZNAČKU 2 ....................................................................................................... 41 OBRÁZEK 30: VÝSLEDNÝ NÁVRH .................................................................................................................44 OBRÁZEK 31: JINÝ NÁVRH.............................................................................................................................45 OBRÁZEK 32: MODEL VOZU ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY ....................................................46 OBRÁZEK 33: MODEL PROPISKY .................................................................................................................. 47 OBRÁZEK 34: MODEL HRNÍČKU ................................................................................................................... 47 OBRÁZEK 35: MODEL PŘÍVĚSKU NA KLÍČE .............................................................................................. 48

Petr Meluzín


1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Společnost, která se chce na trhu prosadit, musí splňovat mnoho kritérií týkajících se její prezentace. Jedním ze základních reprezentačních prvků dané společnosti je její logotyp či značka. Jelikož logotyp (značka) patří mezi nejviditelnější část firemní identity (corporation identity), je velice důležité, aby společnost disponovala vhodným, zajímavým, ale i lehce zapamatovatelným logotypem nebo značkou. Nutno podotknout, že ani subjekty z oboru zdravotnictví, jako jsou nemocnice, si nemohou dovolit tuto záležitost podcenit. Pro práci byla vybrána akciová společnost Nemocnice Strakonice působící ve své oblasti již řadu let. Jedná se o prestižní nemocnici, která obdržela mnoho nejrůznějších ocenění. Na dnešní dobu ale její značka vypadá velice zastarale, a tak není nadále vyhovující pro reprezentaci této společnosti. Tudíž nastala potřeba vytvoření nové značky či logotypu pro tento subjekt.

1.2

Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je navrhnout a zkonstruovat vhodný logotyp pro Nemocnici Strakonice, který bude tuto společnost reprezentovat v budoucích letech. Pro navržený logotyp je nutností vytvořit stručný grafický manuál, který stanoví zásady a pravidla pro jeho používání. K představě využití tohoto logotypu v praxi pak poslouží vhodně vytvořené trojrozměrné aplikace, které budou tento vytvořený logotyp využívat a následně tak prezentovat.

8

Petr Meluzín


2 Problematika návrhu značky a logotypu Logotypy a značky jsou všudypřítomnou součástí každodenního života běžného člověka. Doktor medicíny Dharma Singh Khalsa ve své knize Brain longevity říká, že průměrný člověk denně spatří 16 tisíc reklam, log a značek. Vzhledem k tomuto faktu se čím dál tím častěji setkáváme se značkami (logotypy), která jsou si vzájemně podobná. To představuje problém pro firmy, jež usilují o optické odlišení. Rovněž to ale nabízí příležitost pro zručné grafické návrháře, kteří dokážou výjimečné a zajímavé návrhy. Značka (logotyp) je jednou ze základních součástí každé corporate identity (firemního stylu, identity, kultury) a tudíž je pro každou společnost téměř nepostradatelná.

2.1

Definice pojmů

Nejprve je důležité si objasnit rozdíly mezi pojmy značka, logotyp a logo. Nutno podotknout, že neexistuje přesná definice těchto pojmů, tudíž se člověk v praxi může setkat s mnoha lehce odlišnými definicemi. Pod pojmem značka si lze představit grafický symbol, nejčastěji pak ve formě nějakého piktogramu. Typickým příkladem mohou být automobilové značky, viz obrázek 1: Značka Mercedes-Benz nebo obrázek 2: Značka Audi.

Obrázek 1: Značka Mercedes-Benz

Obrázek 2: Značka Audi

9

Petr Meluzín


Logotyp (z řeckého slova logos = slovo, řeč, zákon, pojem…) je značka, která je alespoň z části tvořena písmeny. Jedná se tedy o písmovou nebo slovní značku, která graficky znázorňuje název dané společnosti, události, výrobku apod. Typickým příkladem pak může být logotyp nejznámějšího internetového portálu Google, viz obrázek 3.

Obrázek 3: logotyp portálu Google

Slovo logo je pak pouhá zkrácenina od slova logotyp a vyjadřuje v podstatě to stejné. Jedná se o amerikanismus. Často pak v běžné komunikaci či ve sdělovacích prostředcích zahrnuje pojem logo jak značku, tak i logotyp. Mezi další pojmy, které jsou úzce spojené s tímto tématem, patří obchodní značka, obchodní známka a grafický manuál. Obchodní značka (Brand) je termín označující značku konkrétních společností, organizací, výrobků apod. Tímto termínem se rozumí nejen značka (logotyp), ale hlavně podstata toho, jak zákazníci vnímají a jak se ztotožňují s produkty, které jsou v rámci této značky vyráběny nebo se službami, které jsou jim poskytovány. V současné době dle výzkumné agentury Millward Brown je nejcennější globální značkou značka Apple s hodnotou 153, 285 miliard USD. Jeden z typů této velice známé grafické značky v podobě jablka je možné vidět na obrázku 4. Za druhou nejcennější je pak považována značka Google (111, 285 miliard USD), která v minulých letech dlouho kralovala na prvních příčkách, třetí místo pak obsadila značka IBM v hodnotě 100, 849 miliard USD.

Obrázek 4: Značka firmy Apple

10

Petr Meluzín


Ochrannou známkou (Trademark) může být za podmínek stanovených zákonem jakékoliv grafické znázornění (logo, slova, grafika, tvar aj.), které má identifikovat organizaci, výrobky, služby apod. od ostatních a tím zamezit jejich zneužívání. Ochranná známka patří do intelektuálního vlastnictví organizace, přesto může být její hodnota obrovská. Označuje se symbolem jako Registred nebo ™ jako Trademark (Palička, 2010). Grafický manuál slouží jako základní informační zdroj dané značky (logotypu). Jedná se o soubor zásad a pravidel pro její jednotné používání. Dodržování těchto zásad a pravidel je nedílnou součástí vytváření profesionální vizuální identity dané společnosti.

2.2 Historie Historie značek, tak jak jí lidé znají z dnešní doby, je spojována s počátkem 19. století, tedy s dobou rozvoje průmyslu a obchodu. V této době docházelo ke vzniku mnoha nových společností, obchodů, a tak bylo nutné je navzájem od sebe nějak rozlišit. Avšak úplně první počátky značky jsou datovány už do dob prehistorických a to v podobě piktogramů, ideogramů a později například v podobě monogramů a heraldiky. Piktogramy Piktogramy, jako popis určitého předmětu, zvířete či osoby, se objevují ve střední době kamenné (9000 – 5000 p. n. l.) a byly základem vzniku obrázkového písma. To nebylo ještě v pravém slova smyslu písmo, protože se nevztahovalo k určitému jazyku. Piktogram vznikal na základě dokonalé znalosti reálného předmětu a začal působit jako prostředek komunikace mezi lidmi. O další rozvoj piktogramů se postarala potřeba rychlé komunikace. Písaři museli poměrně rychle a hlavně jednoznačně zapsat určitou informaci. To vedlo ke zjednodušování piktogramů a jejich schematizaci. V různých částech světa se používaly k zápisu odlišné typy materiálů (Egypt – dláto a kámen, Mezopotámie – pisátko a hlína, Čína – štětec a papír) a tím vznikaly rozličné tvary piktogramů (Novák, 2009). Příklad historických piktogramů je možné vidět na obrázku 5.

Obrázek 5: Historické piktogramy (Novák, J.)

11

Petr Meluzín


Ideogramy V kulturně vyspělé oblasti Mezopotámie a Středomoří se v období otrokářského řádu začaly vyvíjet obrázkové ideogramy pro určitý pojem, který bylo možno vyjádřit mluvenou řečí. Ideogramy, nebo-li zvukově-významové znaky, představovaly přímo předmět, který byl jimi zakreslený. Jedná se tedy o znak, který přímo vyjadřuje nějakou „ideu“, zpravidla jeden znak odpovídá jednomu slovu. Jeden ideogram však může mít několik různých významů. V dnešní době se za ideogramy dají považovat například dopravní značky (Anderle, 1998). Příklady ideogramů (egyptských) jsou vidět na obrázku 6.

Obrázek 6: Egyptské ideogramy

Monogramy Monogramy (obrázek 7) se vyskytují od raného středověku jako zkrácený podpis často negramotného panovníka, který do předpřipraveného monogramu připsal jen čárku. V 16. století se pak monogramy vyskytují i na nábytku, nádobí, zbraních atd. V 19. století se už stává běžnou záležitostí zobrazený monogram majitelky na každém kusu ložního prádla. Z dnešního pohledu jsou monogramy předchůdci malých logotypů.

Obrázek 7: Monogramy (Švalbach, V.)

12

Petr Meluzín


Heraldika Heraldika vznikla v první polovině 12. století, kdy se v letech 1135 až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí (Anglie, Francie, Německo, Španělsko, Itálie). Později se pak heraldika rozšiřuje i do neevropských zemí, např. do Japonska. Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty už dávno předtím, např. Číňané, Egypťané nebo Peršané. Nejednalo se však o erby ve smyslu heraldickém, neboť je dokázáno, že jejich funkce byla pouze dekorativní. V tomto období není erb (resp. štít) spojován s konkrétní osobou a není dědičný v rámci rodu, na čemž je heraldika postavena. Jedinou výjimkou pak byl systém štítových znamení, které užívaly velké athénské rodiny v 6. – 5. století před naším letopočtem. I ty byly, stejně jako středověké erby, užívány dědičně. Erb ve smyslu heraldiky je tedy znamení umístěné na štítě, jeho původ pak pochází z rytířských dob. Erb sloužil zejména k rozlišování v bojích, kdy rytíř obklopený pěší čeledí, se označil tímto znamením (velice výrazným, barevným) na štítě, aby jej jeho družina rozeznala. Dalším rozlišovacím znamením pak byl klenot upevněný na rytířově helmici (Buben, 2003). V Čechách se za první erb považuje plamenná svatováclavská orlice (obrázek 8) dochovaná na pečeti Přemysla Otakara I. z roku 1192

Obrázek 8: Plamenná svatováclavská orlice

2.3 Klasifikace značek, logotypů 2.3.1

Podle struktury

Podle Vítězslava Švablacha můžeme značky (logotypy) dle použití obrazových a písmových prvků rozdělit na sedm odlišných skupin (jejich příklady jsou pak na obrázku 9):

13

Petr Meluzín


1. Obrazová značka (piktogram, symbol) 2. Písmová značka (logotyp) 3. Monogram (malý logotyp) 4. Kombinace značky a úplného logotypu 5. Hybridní značka a) Logotyp s integrovanou obrazovou značkou b) Monogram s integrovanou obrazovou značkou 6. Typografický logotyp a) Prostý b) S individualizovaným prvkem 7. Kombinace značky a typografického logotypu

Obrázek 9: Typy značek dle struktury

14

Petr Meluzín

2.3.2


Podle životnosti

Při návrhu značky nebo logotypu (dále jen značky) je také důležité brát v úvahu, po jakou dobu bude značka užívána. Z tohoto pohledu je možné rozdělit značky na krátkodobě a dlouhodobě užívané. Značky krátkodobě užívané Jedná se zejména o značky, které jsou určené pro jednorázové akce, jako jsou výstavy, koncerty, konference, volební kampaně apod. Může ale take jít o sezónní produkty nebo limitované edice výrobků. Všechny tyto značky mohou obsahovat různé módní prvky a efekty, protože vzhledem k jejich nízké životnosti nehrozí riziko, že použité prvky a efekty vyjdou z módy. Konkrétně může jít o používání stínů, odlesků, 3D efektů nebo grafických motivů vztahujících se například k určitému ročnímu období. Tyto značky take mohou reflektovat aktuální dění, čímž se ještě více přiblíží cílové skupině, pro které jsou určeny (Palička, 2010). Příkladem těchto krátkodobě užívaných značek mohou být značky konference TYPO Berlín, které mění s každým ročníkem nejen své zaměření, ale také značku a celkový vizuální styl konference (obrázek 10).

Obrázek 10: Vývoj značky (logotypu) konference TYPO

15

Petr Meluzín


Značky dlouhodobě užívané Nejčastějším typem značek jsou ty, u kterých je předpokládána doba užívání dlouhá nebo tato doba není známa. Jsou to zejména značky společností (firem), měst, dlouhodobě užívaných produktů apod. Při návrhu těchto značek není vhodné, aby autor podléhal módním trendům či jiným aktuálním událostem, které by po delší době působily zastarale. Také není vhodné dělat výraznější ústupky, protože podstata značky je zachována po celou dobu její existence a nedá se jednoduše měnit. Pokud je tedy značka navržena od začátku špatně nebo po čase přestane splňovat předpokládaná očekávání, je jednou z možností ji úplně stáhnout nebo ji od základu změnit, a tím v podstatě nabízet stejné produkty či služby pod jiným jménem a navenek vypadající jinak. Pak hovoříme o tzv. rebrandingu značky (Palička, 2010). I velké společnosti čas od času mění vzhled své značky (logotypu) a produktů, byť jde jen o malé detaily. Například společnost Coca-Cola mění design svých produktů přibližně každých deset let. Většinou však jde jen o drobné úpravy, které častokrát zůstanou bez povšimnutí. Naproti tomu konkurenční společnost Pepsi ve své historii provedla rebranding celého logotypu a i poté jsou v logotypu vidět razantní designérské úpravy, které pokračují nadále i v současnosti. Poměrně zajímavé srovnání vývoje logotypů těchto dvou konkurenčních společností je vidět na obrázku 11.

16

Petr Meluzín


Obrázek 11: Vývoj logotypů společnosti Pepsi a Coca-Cola

2.4 Základní funkce značek a logotypů Funkce značek (logotypů) je poměrně jednoznačná. Lidé si často vybírají produkty podle toho, za co je považují, nikoli podle jejich skutečné hodnoty. Základní funkce značek je možné shrnout do následujících bodů:     

Vytváří první dojem na zákazníky. Je prostředníkem ve vztahu společnosti s okolím. Zajišťují, že zákazník může rozlišovat mezi produkty. Umožňují společnostem (firmám) odlišit své produkty. Jsou nástrojem marketingu a podkladem pro image a pověst značky.

17

Petr Meluzín

    


Jsou licencovány, a tak zajišťují přímý zdroj zisku z licenčních poplatků. Jsou hlavní složkou franchisingové smlouvy (koncese). Mohou být hodnotným podnikatelským kapitálem. Vybízejí společnosti k investování do udržení či zlepšení kvality produktu. Mohou být užitečné při získávání investorů (WIPO, 2003).

2.5 Kritéria kladená na značku a logotyp Jak Robin Palička uvádí, kritéria kladená na značku, logotyp (dále už jen logotyp), je možné rozdělit do tří skupin: identifikační, estetické a technologické kritérium. Identifikační kritérium Logotyp musí jednoznačně identifikovat to, pro co byla navržen. Pokud si ho lidé nedokáží spojit ať už s organizací nebo konkrétním produktem, pak značka neplní svůj primární účel. Estetické kritérium Jde o velice diskutabilní záležitost. Každý člověk hodnotí logotyp subjektivně, podle svého vkusu. Největší chybou při výběru finálního logotypu z několika návrhů, je rozhodovat na úrovní líbí/nelíbí. U každého návrhu by měly být detailně rozebrány jeho klady a zápory. Velice vhodné je hodnotit návrhy pouze v černobílém provedení. Tím se podstatně omezí vliv rozdílného vnímaní barev a hlavně jejich kombinací, které by už na začátku mohly znevýhodnit jinak velice kvalitní návrh. Zde obzvlášť platí, že výběr by měla provádět skupina odborníků, kteří jsou schopni objektivně posoudit kvalitu návrhu. Technologické kritérium Důležité jsou zejména možnosti reprodukce pro různá média. Logotyp musí být stejně kvalitní bez rozdílu, zda je vytištěn na hlavičkovém papíře nebo na velkém reklamním billboardu. Pokud je uložený ve vhodném formátu a dostatečně specifikovaný v grafickém manuálu, bude použitelný pro většinu reprodukčních technologií (monitor, projektor, malonákladový tisk, velkonákladový offsetový tisk, monochromatické (jednobarevné) provedení pro leptání, gravírování, pískování nebo také v provedení pro vyřezávací plotry).

18

Petr Meluzín


Logotyp je nutné připravit v dostatečné kvalitě. Ve většině případů není známo, kde se bude logotyp v budoucnu používat, proto je vhodné jej připravit ve vektorovém formátu. Tím bude zaručeno, že i při libovolném zvětšení bude stále kvalitní a nebudou vznikat zubaté nebo rozmazané hrany v důsledku převzorkování.  Specifikace barevnosti logotypu pro různé systémy barev. Jako základ by měly být barvy uvedeny v RGB4, CMYK5 a Pantone6. Pokud je dopředu známá reprodukce logotypu v zařízeních využívajících jiné barevné systémy, deklaruje se barevnost i pro ně.  Definování ochranného pásma (zóny) kolem logotypu. Ochranné pásmo je prostor, ve kterém se nemůže vyskytovat žádná další grafika ani text.  Definování minimální velikosti logotypu. Je závislá na zobrazovací technologii a vzdálenosti pozorovatele. Pro velmi malé rozměry, může být připravená zjednodušená varianta tohoto logotypu. Toto je vhodné například pro klenotnictví, kde je nutné vyobrazit na šperky logotyp o velmi malých rozměrech.  Připravit černobílou variantu logotypu. Dříve měla černobílá varianta opodstatnění zejména ve faxové komunikaci, ale i v současnosti má své uplatnění zejména při černobílém tisku nebo při pískování a gravírování logotypu na reklamní předměty. V této souvislosti je možné uvádět i negativní variantu (bílý logotyp na černém pozadí) a definovat od jakého odstínu šedé bude tato varianta použita. 

Celkové požadavky na danou značku či logotyp je možné shrnout do následujících bodů:  Jednoduchost: Nejjednodušší řešení je obvykle nejúčinnější.  Přiměřenost: Navrhovaná značka (logotyp) musí být pro příslušnou společnost, příslušný produkt vhodná. Tím je možné chápat například to, že autora sice napadne skvělý návrh vtipné značky, nad kterou se každý pobaví, se avšak určitě tento návrh nehodí třeba pro místní krematorium.  Začlenění tradice: Pokud daná společnost již disponovala nějakou značkou, je důležité, aby byly nejvýraznější prvky přeneseny i na značku novou. Zákazníci potřebují v nové značce rozpoznat tu předešlou, adaptace na úplně novou značku je pro ně přitěžující okolnost.  Jedinečnost, originalita: Jedna z nejpodstatnějších vlastností, kterou musí daná značka splňovat. Neoriginální značka se může na trhu jen stěží uplatnit.

19

Petr Meluzín


 Snadná zapamatovatelnost: Letmý pohled je obvykle vše, co je k dispozici pro udělání nějakého dojmu na zákazníky. Tudíž je třeba usilovat o to, aby se značka hluboce vryla do jejich paměti tak, aby ji i při příštím setkání snadno rozpoznali.  Myšlení v malých velikostech: Je důležité dbát na to, aby značka byla snadno rozpoznatelná a čitelná a aby se neztrácely její detaily při zmenšení. Minimální velikost návrhu by v ideálním případě měla být asi jeden palec (2, 54 cm).  Zaměření na jeden prvek: Důležité je se ve značce zaměřit na jeden prvek, díky kterému může značka vyniknout (Airey, 2010).

20

Petr Meluzín


3 Teorie grafického designu 3.1

Barvy

Kromě barvy je jen málo vizuálních vlastností, které jsou pro celkový dojem designu tak důležité. Její vnímání je však velice subjektivní, navíc do značné míry ovlivnitelné podněty různých charakterů. Z fyzikálních charakterů má přímý vliv na vnímání například osvětlení či vlastnosti povrchu, na kterém je barva nanesena. Dále i podněty sociálního charakteru mají značný vliv, příkladem pak mohou být zvyklosti, místní kultura nebo pouze aktuální nálada daného člověka. V neposlední řadě je to i okolí, které barvu obklopuje, především jiné barvy v její blízkosti a velikost plochy, na které je barva nanesena. Příkladem různého vnímání barev může být obrázek 12, na kterém jsou zobrazeny dva stejné modré čtverce. Následným umístěním do větších čtverců různých barev se pak jejich barva jeví odlišně.

Obrázek 12: Vzájemné ovlivňování barev

3.1.1

Vlastnosti barev a lidského systému vidění

Elektromagnetické spektrum Světlo, které vnímáme, představuje viditelnout část elektromagnetického (EM) spektra (obrázek 13), které zahrnuje všechny známé druhy záření, jako např. paprsky x nebo mikrovlny. EM záření vzniká oscilací elektricky nabitých materiálů a má charakter vlnění. Šírí se rychlostí přibližně 300 000 km/s po přímých drahách a umožňuje v pozemském měřítku předat informaci o údalostech téměř okamžitě po jejich výskytu. EM záření může interagovat s látkami různým způsobem, v závislosti na vlnové délce. Obrazy pořízené při různých vlnových délkách mohou mít odlišné vlastnosti a poskytovat o jevech a objektech různé informace (Žára a kol., 2010).

21

Petr Meluzín


Obrázek 13: Spektrum elektromagnetického záření (Žára a kol.)

Viditelná část spektra se nalézá v oblasti vlnových délek přibližně od 380 nm až do 720 nm. V tomto rozsahu vnímáme záření s určitou vlnovou délkou jako barvu. Existují 3 zákládní barvy – červená, modrá a zelená, které jsou svým způsobem nadřazeny ostatním. Toto rozdělení je dáno existence tří druhů čípků v lidském oku, které reagují na tyto tři barvy. Ostatní barvy jsou vnímány jako jejich kombinace v určitém poměru. Odstín barvy také popisují další vlastnosti, konkrétně pak její jas, sytost a světlost. Jas je relativní světlost či tmavost barvy (viz obrázek 14). Čistě světlá je nejsvětlejší barvou, její jas je nějvětší. Naproti tomu černá barva odráží minimum dopadajícího světla a má tedy jas nejmenší.

Obrázek 14: Jas barvy (Palička, R.)

Sytost (obrázek 15) udává čistotu barvy světla. Je tím vyšší, čím užší je frekvenční spektrum světla. Jinak řečeno, sytost barvy označuje poměr dané barevné složky vůči šedé. Syté barvy pak tedy vnímáme jako velice zářivé, naopak barvy s nízkou sytostí jako nevýrazné, tlumené.

Obrázek 15: Sytost barvy (Palička, R.)

22

Petr Meluzín


Světlost pak určuje velikost achromatické (nebarevné) složky ve světle s určitou dominantní frekvencí (Palička, 2010). 3.1.2

Vliv a vnímání barev

Barvy působí na lidské city – proto také na ně reagují mnohem silněji lidé, kteří jsou „citově založení“. Dle německého psychiatra Ernsta Kretschmerase se lidé rozdělují na dva druhy, cyklotýmy a achizotýmy. Cyklotýmové jsou lidé otevření, jež snadno podléhají citům, pocitům a náladám svým i svého okolí. Vůči barvám jsou mnohem vnímavější než schizotýmové – to jsou suší systematici, které barvitost světa drásá a kteří své city neustále kontrolují. Na rozdíl od cyklotýmů vnímají z okolního světa především tvary a ne barvy. Pokud si mají vybrat mezi barvami, volí obvykle odstíny chladné – hlavně modrou a zelenou. Oproti tomu cylkotýmové mají nejraději žlutou a červenou (Jančovič, 2005). Následující tabulka 1 udává působení jednotlivých barev na člověka z hlediska citového a psychického. Tabulka 1: Vliv barev na člověka

Žlutá

povzbuzuje, osvobozuje, přináší uvolnění, pocit souladu, harmonie, působí vesele a otevřeně, optimisticky

Oranžová

je slavnostní, vyvolává pocit radosti, je spojena s představou slunce, tepla, bohatství, zlata, úrody

Světle zelená

působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s představou chladu, vlhka, ticha, rostlin

Tmavě zelená

uklidňuje a chrání, ale také omezuje, je přátelská, dává pocit bezpečí a naděje

Tmavě modrá

klidná, vážná až skličující, barva dálek, hloubky, rozjímání a smutku

Světle modrá

působí přívětivě, uklidňujícím dojmem, vyvolává představu oblohy a vzduchu, ticha a touhy

Červená

vzrušující, energická, prudká až náruživá, silná, mocná, spojená s vitalitou, chutí k životu, představami ohně, krve, nebezpečí, lásky a hluku

23

Petr Meluzín


Purpurová

působí důstojně, hrdě, vznešeně, povzbudivě, je spojen s představou spravedlnosti a majestátu

Fialová

neklidná, znepokojivá, melancholická, tajemná, osobitá, náročná

Světle fialová

působí začarovaně, rozpolceně, slabošsky, je to barva magie, melancholie, opojení

Hnědá

střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s představou jistoty a pořádku, domova, tradice, zdrženlivosti

Šedá

netečná, smutná, spojená s tajemnem, představou chudoby a pokory

Bílá

neurčitá, nejistá, spojená s představou nevinnosti a čistoty

Černá

barvy vzdorného protestu, zlého tajemství, nicoty, smrti

Jak Otakar Čerba uvádí, oblíbenost jednotlivých barev je pak velice subjektivní, zejména pak je rozdíl v tom, zda je osoba muž či žena. Všeobecné srovnání oblíbenosti barev s kritériem muž/žena je vidět na následujícím obrázku 16.

Obrázek 16: Oblíbenost barev muž/žena

24

Petr Meluzín

3.1.3


Barevné prostory

Barevné prostory jsou modely pro popis a reprodukci barev. Tyto barevné modely můžeme rozdělit na dva hlavní typy modelů – aditivní (RGB, RGBa) a subtraktivní (CMY, CMYK). Příkladem dalších modelů pak může být model intuitivní (HSV, HLS), který je blízký lidskému popisu barev či modely pro televizní a videotechniku (YUV). Aditivní míchání barev je takový způsob míchání barev, kdy se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek, tou nejintenzivnější je barva bílá. Tento způsob pak používají zejména CRT monitory, klasické televize, mobilní displeje atd. Naproti tomu subtraktivní míchání barev je takový způsob, kdy se s každou další přidanou barvou ubírá část původního světla. Světlo tedy prochází jednotlivými barevnými vrstvami a je stále více pohlcováno. Typicky je pak tento způsob reprezentován v tiskařské technice (Čerba, 2006). Prostor RGB Různé barvy, které se používají při vytváření obrazu, jsou tvořeny kombinací několika základních barev z barevného spektra. Na barevné obrazovce například vidíme barvu jako výsledek složení tří složek – červené (Red), zelené (Green) a modré (Blue). Barvy lze vyjádřit trojicí (barevným vektorem), jejíž složky nabývají hodnot z intervalu <0, 1>. Bývají uváděny i v celočíselném rozsahu 0 – 255, což odpovídá kódování každé ze složek RGB v jednom bytu (obrázek 17). Hodnota znamená, že složka není zastoupena, maximální hodnota indikuje, že složka nabývá své největší intenzity. Vyjádření barevných složek pomocí 3 bytů je v současnosti nejběžnější. Používají se ale i jiná kódování (s nižším nebo vyšším počtem bitů), např. 12 nebo 16 bitů na barevný kanál. Počet barevných odstínů, který lze reprezentovat trojicí bytů je 2563 = 16 777 216 odstínů. Ne všechna výstupní obrazová zařízení jsou však schopna takovéto množství barev současně zobrazit. Proto často dochází k umělému snižování barev, ovšem tak, aby lidské oko zaznamenalo co nejmenší ztrátu kvality obrazu. Složíme-li červenou, zelenou a modrou barvu zobrazovanou displejem v plné intenzitě, získáme barvu bílou. Podobně získáme stupně šedi skládáním všech tří barev se shodnou, postupně se snižující intenzitou. Kdybychom však chtěli z nějakých důvodů převést různobarevný obraz na šedotónový, nemůžeme jeho barvy nahradit odstíny šedi získanými prostým průměrem ze tří základních barev. Lidské oko vnímá různým způsobem intenzitu jednotlivých barevných

25

Petr Meluzín


složek (nejcitlivější je na zelenožlutou), takže se používá pro výpočet jasu empirický vztah I = 0,299 R + 0,587 G + 0,114 B (Žára a kol., 2010).

Obrázek 17: Model RGB

Barevný rozsah můžeme v prostoru RGB zobrazit prostorově jako jednotkovou krychli umístěnou v osách označených postupně r, g a b (viz obrázek 18). Počátek souřadnic odpovídá černé barvě, zatímco vrchol o souřadnicích [1, 1, 1] barvě bílé. Vrcholy krychle, které leží na osách, představují základní barvy a zbývající vrcholy reprezentují doplňkové barvy ke každé z barev základních. Každému barevnému vektoru v prostoru RGB odpovídá v této reprezentaci jeden bod krychle. Například tedy fialová barva, která je získána součtem červené a modré, je znázorněna bodem o souřadnicích [1, 0, 1], odstíny šedi pak odpovídají bodům na diagonále krychle spojující černý a bílý vrchol (Žára a kol., 2010).

Obrázek 18: geometrická reprezentace prostoru RGB

26

Petr Meluzín


Prostor RGBa Barevný prostor RGBa (neboli RGBα) je prostor RGB, který je doplněn informací o průhlednosti. Každý barevný bod takového obrazu sebou nese skalární údaj (např. v rozmezí 0-1), který udává, v jakém rozsahu pokrývá barva plochu obrazového bodu. Minimální hodnota 0 znamená neprůhledný bod, maximální hodnota 1 pak zcela průhledný. Při zobrazení samotného obrazu nemá složka α (α-kanál) význam. Složka α se ukládá do rozsahu jednoho a více bitů. Používá se zejména při kombinování více obrazů do jednoho celku (Žára a kol., 2010). Prostory CMY a CMYK Prostor CMY obsahuje tři základní barvy: tyrkysovou nebo modrozelenou (Cyan), fialovou (Magenta) a žlutou (Yellow). Také tento prostor lze popsat jednotkovou krychlí (obrázek 19). Sčítání hodnot CMY ovšem neodpovídá subtraktivnímu skládání barev, takže vrchol [1,1,1] reprezentuje barvu černou.

Obrázek 19: geometrická reprezentace prostoru CMY

Převod mezi prostory RGB a CMY je jednoduchý. Vyjádřením barevného vektoru v prostoru RGB tříprvkovou maticí [r, g, b] určíme vektor [c, m, y] odčítáním matic: 1 = 1 − . 1 Při tisku jsou barevné obrazy reprudukovány jako soutisk tří obrazů, tvořených základními barvami C, M a Y. Tyto základní barevné pigmenty nesmí být dokonale krycí, neboť nové barvy vznikají vzájemným překrýváním. Složením všech tří barev proto při tisku nevznikne požadovaná černá, ale pouze špinavě hnědá. Mimoto není ekonomicky výhodné skládat černou barvu i ke

27

Petr Meluzín


ztmavení ze tří jíných barev. Z těchto důvodů se černá tiskne jako samostatná barva. Lze ji použít i ke ztmavení ostatních barev. Od prostoru CMY se tak v polygrafii přechází k prostoru CMYK přídáním černé (blacK) jako čvtvrté základní barvy. Velikost černé složky pro daný barevný bod získáme jako minimální hodnotu ze složek c, m a y, které poté snížíme o k. Tento jednoduchý postup získání hodnoty k však bývá v praxi většinou upravován s ohledem na použitá barviva a způsoby jejich mísení (Žára a kol., 2010).

3.2 Tvar a prostor Tvary jsou v mnoha ohledech vnímány podvědomě a při návrhu designu by jejich volba měla být jednou z prvních věcí, nad kterou by se měl daný designér zamyslet. Základním geometrickým tvarům však není možné obdobně jako u barev přiřadit jejich přesný význam vzhledem k velice omezenému množství. Avšak i přesto v lidech vyvolávají různé pocity. Čtverec a obdélník jsou velice statické tvary, v symbolice jsou přirovnávány k rozumu, spolehlivosti a bezpečí. Význam lze ale jednoduše změnit jejich pootočením a postavením na některý z jejich vrcholů. Poté působí energičtěji a vyvolávají napětí, stejně jako trojúhelníky, kterým se tímto pootočením velice blíží. Kruh a elipsa působí dynamičtějším a hravějším dojmem, dokážou více zaujmout a jsou bližší pro lidi přikládající větší váhu emocím. Kruh je symbolem nekonečna a dokonalosti a obdobně jako čtverec vyvolává pocit bezpečí a ochrany. Ještě přirozenějším ale zároveň poutavějším dojmem než kruh působí křivka, obzvlášť v případě, kdy se mění i dynamika síly jejího tvaru (Palička, 2010).

3.3 Kompozice Kompozice je první věcí, kterou vnímáme, obsah přichází až poté. Důležitost správné kompozice si uvědomovali umělci už před více než tisícem let. Na skicách jejich děl to dosvědčuje pečlivé geometrické rozvržení celé scény. Dnes už máme o základních pravidlech kompozice dobrý přehled a dokážeme je i geometricky vyjádřit, což je pro začátečníky dobré vodítko jak tvořit příjemně působící scény. Základem je správné umístění objektů a tvarů do prostoru tak, aby působily přirozeným dojmem. Jako nejjednodušší se jeví najít střed plátna, například v průsečíku úhlopříček, a tam objekt umístit. Jenomže právě toto nejjednodušší umístnění na geometrický střed, nebude působit přirozeně,

28

Petr Meluzín


opticky bude působit padajícím dojmem. Vhodnější je umístit objekt do scény čistě podle citu nebo si vypomoct pravidlem zlatého řezu. Zlatý řez je považován jako ideální proporce mezi dvěma částmi různých délek. Vznikne rozdělením úsečky tak, že menší část k větší části je ve stejném poměru, jako větší část k celé úsečce. Zaokrouhlená hodnota tohoto poměru je 1,618 : 1, viz obrázek 20 (Palička, 2010).

Obrázek 20: Zlatý řez

K nalezení kompozičně zajímavých míst v dvojrozměrném prostoru, lze také aplikovat pravidlo zlatého řezu. Na obrázku 21 je příklad rozdělení obdélníku. Jeho strany jsou v odpovídajícím poměru rozděleny oranžovými úsečkami, jejichž průsečíky (a) ukážou vhodná místa pro hlavní motiv nebo výrazný graficky prvek. Dalším zajímavým místem je i průsečík úhlopříček zlatého řezu (b) (Palička, 2010).

Obrázek 21: Rozdělení prostoru podle zlatého řezu

3.4 Písmo Často dochází k situacím, kdy je potřeba do logotypu zakomponovat nějaký text, nejčastěji pak název dané společnosti. Pro tento text je důležité zvolit správný typ písma. Ač se jedná o velice subjektivní záležitost, typ písma by měl dodržovat alespoň nějaké základní kritéria. Daný font by měl tvarově odpovídat danému jevu, resp. zaměření dané společnosti. Často pak bývá u názvu fontu naznačena oblast, pro kterou je určen. Příkladem pak mohou být písma ze základní sady od Microsoftu – Bookman Old Style a Comic Sans MS. První

29

Petr Meluzín


font působí knižně, zastarale, zatímco druhý lehce komickým dojmem. Dalším kritériem, které by mělo písmo uplatněné na logotypu splňovat, je jeho čitelnost při značném zmenšení.

30

Petr Meluzín


4 Teorie konstrukce značky, logotypu a 3D modelů 4.1 Dvourozměrné objekty Za základní dvourozměrné objekty považujeme úsečky, lomené čáry, kružnice, elipsy, mnohoúhelníky, křivky a textové řetězce. Při tvorbě značek a logotypů bývají používány právě tyto objekty, říkáme jim základní grafické prvky. Tyto základní prvky mohou mít liniový charakter (úsečky, křivky) nebo plošný charakter. Ve druhém případě se u nich rozlišuje obrys a vnitřek, který lze různými způsoby vyplňovat. Podle typu zobrazovacího zařízení jsou výsledkem algoritmů pro kresbu grafických prvků buď posloupnosti bodů (pixelů) – rastrový obraz, nebo posloupnosti úseček – vektorový obraz. Ten může být buď vykreslován na vektorových kreslících zařízeních nebo převeden do rastrové podoby (Žára a kol., 2010). 4.1.1

Úsečka a lomená čára

Úsečky patří mezi nejjednodušší grafické prvky, ze kterých lze pak skládat lomené čáry (polyline), jimiž se často nahrazují složitější křivočaré obrazce. Z geometrického hlediska jsou tyto lomené čáry posloupnosti úseček, v níž koncový bod jedné úsečky je počátečním bodem úsečky následující. Samotná úsečka bývá nejčastěji zadávána pomocí svých koncových bodů [x1, y1] a [x2, y2]. Nabízí se zde také možnost definovat úsečku počátečním bodem [x1, y1] a vektorem rozdílů souřadnic (∆x, ∆y) = (x2 – x1, y2 – y1). Popis úsečky I dalších liniových prvků bývá doplněn atributy, které charakteruzují její vzhled, příkladem může být zejména její síla (tloušťka). Ve většině systemů tloušťka rovna jedné označuje nejtenčí možnou čáru, je možné se ale setkat se systémy, kde je označována jako tloušťka rovna nule (Žára a kol., 2010). Rasterizace úsečky Úsečka je vzorkována s konstantním krokem vždy v jedné z os x a y, a to podle svého sklonu, vyjádřeného směrnicí m. Tato charakteristická hodnota je dána podílem rozdílů koncových bodů úsečky:

31

Petr Meluzín


=

∆ 2− 1 = . ∆ 2− 1

Pokud je |m| < 1, úsečka se přimyká k ose x a bude proto vzorkována na ose x s krokem jeden pixel. Úsečky, jejichž absolutní hodnota směrnice je větší než jedna, jsou vzorkovány na ose y. Osa, v jejímž směru se vzorkuje, se nazývá řídící osa, zbylé ose se říká vedlejší osa. Diagonální úsečky (|m| = 1) mohou mít řídící osu libovolnou. Při tomto způsobu rasterizace je úsečka převedena na takovou posloupnost pixelů, která se nazývá osmispojitá. Pro libovolný pixel v této posloupnosti platí, že jeho nejbližší sousedé mohou ležet až v osmi směrech – vodorovně, svisle a diagonálně. Další možností v rastru je čtyř-spojitá kresba, při níž se nejbližší sousedé mohou nacházet pouze ve vodorovném či svislém směru. V tomto případě je diagonální krok při rasterizaci nahrazen dvojicí horizontálního a vertikálního kroku (Žára a kol., 2010). Algoritmus DDA Jedná se o přírůstkový algoritmus pro výpočet bodů úsečky. Postup spočívá v tom, že hodnoty na souřadné ose x se postupně zvedají o jeden pixel a dopočítává se odpovídající bod y. Jelikož jsou souřadnice pixelů vždy celá čísla, provede se zaokrouhlení hodnoty a pixel se vykreslí. Algoritmus je jednoduchý, ale relativně pomalý, protože pracuje v oboru reálných čísel. Algoritmus pro rasterizaci ve směru osy x. Pro |m| > 1 je prováděna pasterizace ve směru osy y a v algoritmu se zamění operace s x a y. 1. Z koncových bodů [x1, y1], [x2, y2] určí směrnici m podle vzorce výše. 2. Inicializuj bod [x, y] hodnotou [x1, y1]. 3. Dokud je x ≤ x2 opakuj: (a) Vykresli bod [x, zaokrouhlená (y)] (b) x = x + 1 (c) y = y + m (Žára a kol., 2010). Příklad rasterizace ve směru osy x je možné vidět na následujícím obrázku:

32

Petr Meluzín


Obrázek 22: Vykreslení úsečky algoritmem DDA (rasterizace ve směru osy x) (obrázek pochází z webových stránek ústavu matematiky FSI VUT Brno)

Bresenhamův algoritmus pro kresbu úsečky Tento algoritmus byl vyvinut J. E. Bressenhamem v šedesátých letech minulého století. Hlavní výhodou tohoto algoritmu je to, že pracuje pouze s celými čísly. Od daného pixelu |x, y| je možné umístit další pixel (při rasterizaci po ose x) pouze na dvou pozicích a to - [x + 1, y] nebo [x+1, y+1]. Rozdíly mezi souřadnicí y středů uvedených pixelů a skutečnou y se označí jako d1, d2 a následně je možné vypočítat z parametrické rovnice kreslené úsečky. Jejich rozdíl se potom vyhodnotí. Pokud je kladný, je d1 > d2 a bližším pixelem je ten ve vzdálenosti d2. Princip je znázorněn na obrázku 23.

Obrázek 23: Princip Bresenhamova algoritmu (obrázek pochází z webových stránek ústavu matematiky FSI VUT Brno)

33

Petr Meluzín

4.1.2


Kružnice a elipsa

Kružnice je obyčejně dána středem a poloměrem, elipsa pak středem a velikostí hlavní a vedlejší poloosy. Otáčením ji lze umístit do libovolné polohy. Do stejné kategorie jako kružnice a elipsa se řadí i kruhové a eliptické oblouky, při jejichž specifikaci je nutno navíc definovat buď dvojici koncových bodů oblouku nebo dvojici úhlů měřených od středu a zvoleného vztažného bodu objektu. Rasterizace kružnice Při kresbě kružnice v rastru je možné využít již existující metodu pro kresbu úsečky a nahradit kružnici lomenou čárou. Její vrcholy lze vypočítat iteračním způsobem pomocí transformace otáčení. Poloha středu kružnice či elipsy pouze určuje posun od počátku soustavy souřadnic. Většina algoritmů proto pracuje s kružnicí a elipsou se středem v počátku. Získané body v rastru jsou posunuty do cílové polohy až před vykreslením (Žára a kol., 2010). Rasterizace kružnice je pak znázorněna na následujícím obrázku 24.

Obrázek 24: Rasterizace kružnice (Sochor, J.)

Bressenhamův algoritmus pro kresbu kružnice Podobně jako úsečky je možné získat body rasterizující kružnici pouze pomocí celočíselné aritmetiky. S využitím skutečnosti, že kružnice je středově symetrická, lze z jediného vypočítaného bodu kružnice odvodit dalších sedm bodů záměnou souřadnic a změnou jejich znaménka. Pro rasterizaci celé kružnice tedy stačí vypočítat hodnoty souřadnic bodů ležících v jednom oktantu.

34

Petr Meluzín


Princip samotné rasterizace pak spočívá v kreslení kružnice po bodech od souřadnice [x, y + r] a v ose x postupujeme s přírustkem dx = 1, posun kresleného bodu v ose y určujeme opět podle znaménka prediktoru, viz obrázek 25 (Skopal, 2008).

Obrázek 25: Bressenhamův algoritmus pro kresbu kružnice (Skopal, M.)

4.1.3

Oblast

Pro kreslení plošných obrazců je vhodné využít velmi obecného a tedy i univerzálního prvku, nazývaného oblast (area). Oblast je vždy uzavřená a její vnitřek lze vyplnit různými způsoby. Není přitom důležité, zda oblast je či není konvexní. Definice oblasti souvisí především s popisem její hranice. Rozlišujeme dva základní způsoby popisu: 1.

Geometricky určená hranice Je zadána nejčastěji pomocí posloupnosti bodů definujících mnohoúhelník (polygon). Poslední vrchol se implicitně spojuje s prvním vrcholem, aby takto vzniklá hranice byla uzavřená. Jinou možností je zadání hranice pomocí jedné nebo více navazujících křivek, případně definice jako průnik poloprostorů.

2. Hranice nakreslená v rastru Tvar hranice může být libovolný. Je třeba znát buď barvu hranice, nebo barvu vnitřních bodů oblasti, případně barvu bodů vně oblasti. Před

35

Petr Meluzín


vyplňováním takové hranice uživatel dále zadává souřadnice vnitřního bodu oblasti (Žára a kol., 2010).

36

Petr Meluzín


4.2 Trojrozměrné modelování Mnoho počítačových objektů v trojrozměrném prostoru má charakter tělesa. Jsou obdobou skutečných hmotných předmětů, které zaujímají určitý objem. Na těleso proto můžeme nahlížet jako na množinu bodů v trojrozměrném prostoru, splňujících určitá kritéria. Definujeme-li relaci sousednosti bodů, pak můžeme nahlížet na těleso jako na sjednocení dvou disjunktních množin – množiny vnitřních bodů a množiny hraničních bodů. Každý vnitřní bod sousedí pouze s vnitřními nebo hraničními body. Hraniční bod sousedí alespoň s jedním hraničním bodem, vnitřním bodem a bodem vnějším nepatřícím do žádné z uvedených dvou množin. Těleso je přitom chápáno jako spojitý útvar tvořený jedním celkem (Žára a kol., 2010). Dle Ing. Mgr. Jany Dannhoferové, Ph.D. by měly modely splňovat následující požadavky:     



 

model popíše co nejrozsáhlejší třídu těles model je jednoznačný (nelze jej interpretovat různým způsobem) model je unikátní (danému tělesu odpovídá právě jeden konkrétní model) model je přesný (v modelu jsou uchovány všechny informace v takové formě, ze které lze stanovit požadované údaje s dostatečnou přesností) nemožnost vytvořit nesprávnou reprezentaci (při tvorbě modelu a jeho modifikací se používají takové postupy, které nemohou vytvořit nereálný model) model je uzavřený vůči vybraným operacím (operace měnící model vedou k vytvoření pouze takového konkrétního modelu, který popisuje tělesa stejného druhu, stejné třídy) model je kompaktní (pro jeho uchování je potřeba malý paměťový prostor) model je navržen tak, aby podporoval použití efektivních algoritmů pro tvorbu, modifikaci a vyhodnocení modelu

4.3 Vývojová prostředí Existuje mnoho vývojových prostředí vhodných pro konstrukci značek a logotypů, stejně tak pro tvorbu trojrozměrných modelů. Pro praktickou část této práce byl použit program CorelDraw 11 pro konstrukci logotypu a program Rhinoceros 4.0 pro tvorbu trojrozměrných modelů.

37

Petr Meluzín

4.3.1


CorelDraw 11

CorelDraw je vektorový grafický editor společnosti Corel Corporation, který je součástí softwarové sady CorelDraw Graphics Suite. Jedná se o jeden z nejlepších programů ve svém oboru, který je určen pro tvorbu charakteristických logotypů a značek, poutavých marketingových materiálů, webové grafiky, animací, billboardů a další grafiky. Program obsahuje velice přesné nástroje, příjemné a v rámci možností jednoduché ovládání a poskytuje špičkovou kompatibilitu souborů umožňující snadný import a export obsahu. 4.3.2

Rhinoceros 4.0

Rhinoceros je software určený pro modelování prostorových objektů na velice profesionální úrovni, hojně pak používaný v architektuře či průmyslovém designu. Program podporuje práci s širokou škálou geometrických prvků, jako jsou body, křivky, plochy, tělesa či polygonové sítě. Program využívá NURBS (Non-Uniform Rational Basis Splines) geometrii díky které mají 3D modely dokonalé a hladké křivky. Jedná se o reprezentaci 3D geometrie, kde je možné popsat jakýkoliv tvar od oblouku, 2D čáry, křivky nebo kružnice až po složité 3D tělesa a plochy organických tvarů. Díky obrovské přesnosti a flexibilitě je pak možno modely používat v libovolném procesu na sériovou výrobu či ilustraci, animaci apod. Rhinoceros nabízí v základní verzi svůj renderovací modul s názvem Rhino render, ovšem podpora nadstandardních renderovacích modulů, jako je V-ray, Flamingo, Brazil apod., je samozřejmostí. Program používá svůj vlastní souborový formát *.3dm. Podporuje zpracování téměř všech formátů vektorové či rastrové grafiky, mimo jiné je ale i kompatibilní s mnoha formáty z jiných modelovacích programů jako jsou *.dwg, *dxf, *.3ds, *.skp a další. Zajímavostí pak může být i export do formátu *.kml, který používá aplikace Google Earth.

38

Petr Meluzín


5 Analýza současného stavu a trendů Jak již bylo zmíněno, člověk se setkává dennodenně opravdu s mnoha značkami a logotypy. V mnoha případech, pokud značka či logotyp (dále jen značka) zaujme nebo pokud ji člověk vidí už po několikáté, pak si ji zapamatuje a následně značku podvědomě přiřadí k dané společnosti. Často pak tedy dochází k tomu, že se člověk orientuje jen zcela podle značky. Z tohoto důvodu, když je vyžadován redesign značky, je vhodné zachovávat různé prvky z té předešlé, aby člověk i nadále značku dané společnosti správně rozpoznal a rychle se tak adaptoval na novou. Občas samozřejmě také nastávají situace, kdy je vyžadováno a je nutností vytvořit značku kompletně novou. Tato situace právě nastala u společnosti, která byla vybrána pro tuto práci.

5.1 5.1.1

Vybraná společnost Představení společnosti

Následující informace byly čerpány z oficiálních webových stránek nemocnice. Nemocnice Strakonice se může chlubit opravdu bohatou historií. Otevření nemocnice pro veřejnost proběhlo 1. 9. 1982 a od svého vzniku nesla jméno „Všeobecná nemocnice císaře Františka Josefa I.“. V následujících letech pak došlo k několika přejmenováním nemocnice. Dne 1. 1. 1995 se pak zařízení přejmenovalo na Okresní nemocnici Strakonice a ta se od 1. 1. 2003 stala ze zákona příspěvkovou organizací Jihočeského kraje. V roce 2007 došlo k transformaci nemocnice na akciovou společnost a tak jméno nemocnice dostalo konečnou podobu „Nemocnice Strakonice a.s.“. V současnosti nemocnice poskytuje odbornou péči na 345 lůžkách deseti lůžkových oddělení, na 8 lůžkách sociální pobytové služby a v 58 odborných ambulancích ve Strakonicích, Vodňanech a Blatné. Mapu znázorňující polohu těchto měst je možné vidět na obrázku 26.

39

Petr Meluzín


Obrázek 26: Mapa poloh ambulancí nemocnice

Nemocnice Strakonice se také může pyšnit řadou různých akreditací a ocenění. Za zmínku určitě stojí ocenění udělované na základě průzkumů organizace HealthCare Institute (HCI) :  1. místo – Nemocnice ČR roku 2007 v Jihočeském kraji (očima pacientů)  1. místo – Nemocnice ČR roku 2009 (absolutní hodnocení nemocnic)  1. místo – Nejlepší nemocnice roku 2010 dle kraje (dle spokojenosti pacientů  2. místo – Nejlepší nemocnice roku 2010 (dle spokojenosti pacientů)  2. místo - Nemocnice ČR roku 2008 (absolutní hodnocení nemocnic)  3. místo – Nemocnice ČR roku 2008 v Jihočeském kraji (očima pacientů)  3. místo – Nemocnice ČR roku 2008 v Jihočeském kraji (dle finančního zdraví) Jak je vidět z předchozího seznamu ocenění, Nemocnice Strakonice patří opravdu mezi špičku nemocnic v rámci České republiky.

40

Petr Meluzín

5.1.2


Současná značka

Obrázek 27: Současná značka Nemocnice Strakonice

Na obrázku 27 je zobrazena současná značka nemocnice. Autor zvolil jako hlavní symboliku vcelku zajímavě stylizovaný červený kříž, který pak doplňuje modrý text v podobě iniciál nemocnice a černý text „a.s.“ jakožto zkratka pro akciovou společnost. Autor pravděpodobně zakomponoval tuto zkratku zejména z toho důvodu, aby došlo k zaplnění spodního čtverce a tak vytvoření pocitu souměrnosti značky. Celá značka je pak navíc modře orámována, kdy spodní a pravý rám je nesmyslně tlustší než ostatní, a tak dochází k vytvoření „tlačítkového dojmu“. Autor pravděpodobně ale chtěl, aby značka působila trojrozměrným dojmem. Celkově však značka působí velice amatérsky a obyčejně. Mimo jiné hlavním nedostatkem je určitě nedostupnost značky v lepší kvalitě, ve vyšším rozlišení. Zejména kvůli tomuto nedostatku pak také často nastávaly nepříjemné situace, kdy byla nemocnice na různých webových stránkách prezentována holým textem místo její značky, viz obrázek 28 a 29.

Obrázek 28: Náhrada za značku 1

Obrázek 29: Náhrada za značku 2

5.2 Konkurenční společnosti I v oblasti zdravotnictví se často dá mluvit o konkurenčním boji mezi jednotlivými nemocnicemi. Lidé potřebující odbornou lékařskou péči se sice většinou rozhodují čistě na základě vzdálenosti jejich domovů od nemocnic, ne vždy tomu je ale tak. Rozhodování o tom, kterou nemocnici navštívit, ovlivňuje mnoho dalších faktorů, zejména pak pověst dané nemocnice. Působnost Nemocnice Strakonice je v Jihočeském kraji momentálně opravdu veliká, velký podíl na tom mají samozřejmě i ambulance ve Vodňanech

41

Petr Meluzín


a Blatné provozované pod záštitou této nemocnice. V kraji se nachází několik konkurenčních nemocnic soupeřících o své pacienty, jmenovitě pak:       

Nemocnice Jindřichův Hradec Nemocnice Písek Nemocnice Prachatice Nemocnice České Budějovice Nemocnice Tábor Nemocnice Český Krumlov Nemocnice Dačice

Logotypy těchto nemocnic často působí velice neprofesionálně, jejich srovnání je uvedené v následující tabulce: Tabulka 2: Srovnání logotypů konkurenčních nemocnic

Logotyp nemocnice

Komentář Logotyp Nemocnice Jindřichův Hradec je navržen velice amatérsky. Vkládání značky (v tomto případě erbu města) do značky (logotypu) není nejvhodnějším prvkem. Text logotypu je sice sladěn s barvami vyskytujícími se v daném erbu, celkově však žlutá barva použita pro nápis „Jindřichův Hradec“ nepůsobí nejlépe, zejména pak s nesmyslně přidaným stínováním. Celkově je pak čitelnost tohoto textu velice nízká.

Autor logotypu Nemocnice Písek se snažil přidat na originálnosti. Písmeno I v podobě sedmikrásky však není zcela vhodným prvkem pro logotyp nemocnice. Při prvním pohledu by si člověk mohl spíše myslet, že se jedná o květinářství, než o centrum zdravotnické péče.

42

Petr Meluzín


Logotyp této nemocnice působí poměrně zajímavě. Hlavním grafickým prvkem byl zvolen typický farmaceutický symbol – had obtáčející se kolem Asklépiovy hole, který současně nahrazuje písmeno I v obou slovech. Nicméně barvy nebyly zvoleny zrovna nejlépe, zejména pak zelený had může působit až moc jedovatým dojmem, kterým se nemocnice rozhodně prezentovat nechce.

Autor logotypu Nemocnice České Budějovice byl pravděpodobně profesionál ve svém oboru. Jednobarevný logotyp působí celkově velice kompaktně a příjemně. Drobnou typografickou výtkou by pak možná mohla být příliš malá mezera pod textem „NEMOCNICE“.

Logotyp nemocnice Tábor působí poměrně nezajímavě. Kombinace iniciál nemocnice a symbolu červeného kříže je velice častá a tak logotyp nenabízí celkově nic nového či zajímavého.

Logotyp je tvořen textem a křivkou, která má pravděpodobně znázorňovat křivku EKG. Celkově se jedná o velice jednoduchý logotyp, kterému není moc co vytknout, na druhou stranu ani co vyzdvihnout.

Tento logotyp na první pohled působí poměrně pěkně. Nicméně ani v logotypu se nemohou vyskytovat gramatické chyby, obzvlášť pak v samotném názvu nemocnice. Zde se nachází dokonce hned dvě.

43

Petr Meluzín


6 Výsledná práce Během práce bylo navrženo několik různých logotypů, které se často mezi sebou lišily jen malými drobnostmi. Z těchto návrhů byl poté vybrán ten nejlepší – výsledný logotyp, určený pro uplatnění v praxi. Podrobný popis zásad a pravidel pro užívání tohoto logotypu je pak uveden v grafickém manuálu, který se nachází v přílohách bakalářské práce spolu s multimediálním CD nosičem, kde se vyskytují patřičné soubory určené pro praktické využití. Mimo jiné se zde také nachází ostatní elektronické materiály, jako jsou například soubory s 3D modely z programu Rhinoceros 3D.

6.1 Výsledný návrh

Obrázek 30: Výsledný návrh

Na obrázku 30 se nachází výsledný logotyp řešený v základním, barevném provedení. Pro návrh logotypu byly použity dvě barvy typicky spojované se zdravotnictvím - červená a modrá. Červená barva působí velice silně a energicky. Je spojená s plností života, symbolizující tedy zejména vitalitu. Obvykle je také spojována s krví. Červený symbol znázorňuje iniciály nemocnice, písmeno S je pak designováno ve tvaru hada, jakožto hlavního symbolu léčení, tedy i nemocnic. V originále je had obtočen kolem hole, jedná se o takzvaného Asklépiova hada, pojmenovaného podle řeckého léčitele Asklépia. Modrá barva působí uklidňujícím dojmem. Symbolizuje moudrost a inteligenci, na které si nemocnice zakládá. V logotypu je pak barva použita na text názvu nemocnice. Pro text v logotypu byl použit moderně vypadající font Viper Squadron Solid, pro písmeno N v symbolu pak font ze stejné rodiny – Viper Squadron. Jedná se o zdarma dostupné fonty, určené pro komerční i nekomerční použití.

44

Petr Meluzín


6.2 Jiné návrhy Pro zajímavost je na následujícím obrázku 31 vidět příklad jiného návrhu, který nebyl vybrán za výsledný.

Obrázek 31: Jiný návrh

6.3 Aplikace na 3D modely Následující obrázky modelů zobrazují využití výsledného logotypu v praxi. Všechny tyto modely byly vytvořeny v programu Rhinoceros 3D za použití základního renderu, kterým tento program disponuje (Rhino render).

45

Petr Meluzín

6.3.1


Vůz zdravotnické záchranné služby

Obrázek 32: Model vozu zdravotnické záchranné služby

Na obrázku 32 je vidět možný koncept vozu zdravotnické záchranné služby jihočeského kraje pod záštitou Nemocnice Strakonice. Na model bylo použito několik textur k vytvoření co nejreálnějšího dojmu. Na přiloženém CD nosiči se pak nalézají další náhledy z jiných úhlů, popřípadě i vůz ve žlutém provedení. 6.3.2

Reklamní předměty

Jako asi každá společnost i nemocnice má své reklamní předměty. Jedná se o poměrně důležitou reprezentační součást. Na následujících obrázcích 33, 34 a 35 se nachází modely reklamních předmětů uplatňující výsledný logotyp, konkrétně pak propiska, hrníček a přívěsek na klíče.

46

Petr Meluzín


Obrázek 33: Model propisky

Obrázek 34: Model hrníčku

47

Petr Meluzín


Obrázek 35: Model přívěsku na klíče

48

Petr Meluzín


7 Závěr Během vývoje této bakalářské práce jsem se důkladně seznámil s problematikou návrhu a tvorby logotypů a značek a s některými částmi z oblastí úzce spojenými s tímto tématem, jako je grafika, matematika, marketing či psychologie. Za cennou zkušenost také považuji vůbec samotnou práci na něčem, co může být v budoucnosti pro takovouto společnost přínosem. S výsledným logotypem je vedení nemocnice spokojeno, a tak se v budoucnosti plánuje převod práv mé autorské práce této nemocnici s případným osobním setkáním. Pevně věřím v to, že zavedení nového logotypu bude pro nemocnici znatelným přínosem v její prezentaci na trhu. Na tuto práci by se dalo navázat novou webovou prezentací pro tuto společnost a návrhem dalších součástí firemní identity, jako je zavedení barev společnosti na pracovní oděvy či výroba reklamních předmětů uplatňující tento nově vzniknutý logotyp. Inspirací mohou být například vytvořené modely, jejichž náhledy se nacházejí na přiloženém CD či zde v kapitole 6.3.2.

49

Petr Meluzín


8 Seznam použité literatury [1] AIREY, David. LOGO : nápad >> návrh >> realizace. Vydání první. Brno : Computer Press, a.s., 2010. 213 s. ISBN 978-80-251-3151-0. [2] ANDERLE, Jiří . Comin [online]. 1998 [cit. 2011-05-19]. O písmu a nejen o něm. Dostupné z WWW: . [3] BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha : Libri, 2003. 505 s. ISBN 80-7277-135-3. [4] ČERBA, Otakar . Západočeská univerzita v Plzni [online]. 2006 [cit. 201105-19]. Barevné modely. Dostupné z WWW: . [5] ČERBA, Otakar . Západočeská univerzita v Plzni [online]. 2006 [cit. 201105-19]. Vnímání barev. Dostupné z WWW: . [6] JANČOVIČ, Adam. Vnímání barev. Brno, 2005. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Dostupné z WWW: . [7] Nemocnice Strakonice, a.s. [online]. 1999 [cit. 2011-05-19]. Dostupné z WWW: . [8] NOVÁK, Jiří. Vizuální styl společnosti Rezidence Lázně Bělohrad a.s.. Brno, 2009. 70 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, fakulta informatiky. Dostupné z WWW: . [9] PALIČKA, Robin. Elektronické podnikání [online]. 2010 [cit. 2011-05-19]. Počítačový design: Informační systémy pro elektronické podnikání. Dostupné z WWW: .

50

Petr Meluzín


[10] SKOPAL, Miroslav. Knihovna grafických prvků pro mikrokontrolery ATMEL AVR a grafické displeje. Brno, 2008. 46 s. Bakalářská práce. Vysoké technické učení v Brně. Dostupné z WWW: . [11] ŠVALBACH, V. Základy vizuální komunikace, Interní publikace FI Masarykovy univerzity. [12] Ústav matematiky FSI VUT Brno. Matematika online [online]. 2005 [cit. 2011-05-19]. Počítačová grafika. Dostupné z WWW: . [13] WIPO. Tvorba značky : Stručně o obchodních známkách pro malé a střední podniky [online]. 2003 [cit. 2011-05-19]. Program rozvoje venkova. Dostupné z WWW: . [14] ŽÁRA, Jiří, et al. Moderní počítačová grafika : kompletní průvodce metodami 2D a 3D grafiky. Druhé, přepracované a rozšířené vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2010. 608 s. ISBN 80-251-0454-0.

51

Petr Meluzín


9 Přílohy  Grafický manuál  Multimediální nosič CD-ROM

52

Návrh logotypu v oboru zdravotnictví

Recommend Documents