Návrh koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a výchovy k lidským právům

MPSV.CZ: Návrh koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a vý... Stránka č. 1 z 11

Tato stránka byla vytištěna 28.3.2006 10:33:39 ze serveru www.mpsv.cz

Zpět na původní stránku

Návrh koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a výchovy k lidským právům Článek z kategorie: > Sociální problematika > Koncepce sociálních služeb Poslední aktualizace tohoto článku: 23.5.2003 Autor článku: Odbor 22 Počet zobrazení tohoto článku: 6509

Obsah: z z

Příloha č. 1 - Obsah standardu vzdělávání v sociální práci Příloha č. 2 - Seznam členů ASVSP

1. Úvod Bodem II/2 písm. a) usnesení vlády ze dne 3. ledna 2001 č. 28 vláda uložila ministrovi práce a sociálních věcí, aby v součinnosti s ministry školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti předložil vládě do 31. srpna 2002 Návrh koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků ve veřejné správě a organizacích jí řízených, jejíž součástí bude i výchova k lidským právům ( dále jen "Koncepce"). Usnesením vlády ze dne 25. září 2002 č. 924 (bod 1. písm. e) byl termín předložení tohoto materiálu posunut do 31. prosince 2002. Tímto úkolem reagovala vláda na dokumenty Evropské komise týkající se vzdělávání, jejichž hlavní zásady byly zahrnuty i do Programového prohlášení současné vlády. Stoupající význam vzdělání ve společnosti založené na znalostech je doprovázeno změnou pojetí vzdělávání a vzdělávacích systémů směrem k celoživotnímu učení. Evropská komise, vědoma si této skutečnosti, vyzvala členské státy a své orgány, aby "v rámci oblastí své působnosti formulovaly dlouhodobé strategie a praktická opatření, která by zpřístupnila celoživotní učení všem".1 V listopadu 2000 publikovala Evropská komise Memorandum o celoživotním učení (dále jen "Memorandum") s cílem zahájit celoevropskou debatu o účinné strategii pro uskutečňování celoživotního učení na individuální a institucionální úrovni a ve všech sférách veřejného a soukromého života. V České republice proběhl široký konzultační proces, v jehož průběhu byly cíle nastíněné Memorandem porovnány s politickými záměry ČR. Závěry této diskuse byly formulovány ve strategických dokumentech z poslední doby, které byly zpracovány MŠMT, MPSV a NVF, mezi něž např. patří: z

z

z

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha), Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání a navazující Program realizace státní informační politiky ve vzdělávání (MŠMT), Národní plán zaměstnanosti, Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2001 a Operační program rozvoje lidských zdrojů (MPSV), Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (NVF).

http://archiv.mpsv.cz/scripts/tisk.asp?id=4616&lg=4616&k=t

28.3.2006


V závěrečné zprávě ke konzultačnímu procesu o Memorandu o celoživotním učení v České republice se pak uvádí, že hlavní strategické trendy jsou v zásadě shodné. Návrh koncepčního řešení celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků vychází z cílů Memoranda a z uvedených strategických dokumentů. Ve svém Programovém prohlášení vláda vyhlásila jako jednu ze svých priorit "všestrannou podporu vzdělání, vědy a kultury". Vláda se zavázala "dokončit reformu školství s cílem vytvořit prostupnou a ucelenou vzdělávací soustavu, orientovanou na celoživotní vzdělávání. Páteří strukturálních a obsahových změn se stanou: z z z

princip celoživotního učení, rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé stupně a obory vzdělávání, reforma ukončování středního vzdělání, to je státní část maturity, závěrečné zkoušky a potřebný rozvoj diverzifikovaných forem terciárního vzdělání a vzdělávání dospělých".

V uvedeném smyslu je návrh předkládané Koncepce jedním z příspěvků k plnění Programového prohlášení vlády. 2. Návrhová část 2.1 Návrh řešení: I. etapa - pro období r. 2003 - 2005 z

vypracování návrhu věcného záměru zákona o výkonu sociální práce a vzdělávání sociálních pracovníků: { kvalifikační požadavky pro výkon sociální práce { standardy výkonu sociální práce, které by zohledňovaly dodržování lidských práv znevýhodněných skupin nebo osob

II. etapa - pro období r. 2006 - 2009 V návaznosti na zákon o dalším vzdělávání, který připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s ostatními resorty a v souladu se Strategií rozvoje lidských zdrojů, která byla připravena Sekcí rozvoje lidských zdrojů Úřadu vlády ČR ve spolupráci se Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí a s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k projednání a schválení ve vládě: z

z

vytvořit nástroje systémového rozvoje celoživotního vzdělávání: { příprava obsahu vzdělávacích programů v návaznosti na vytvořené profily pracovních pozic sociálních pracovníků a v souvislosti se sociálnědemografickými faktory { zajištění kvality - systém akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů a certifikace dosaženého vzdělání { podpora výzkumu v oblasti sociální práce { informační systém vzdělávání v sociální práci { monitorování stávajících vzdělávacích aktivit a využívání příkladů dobré praxe vypracování a zavedení soustavy finančních a nefinančních pobídek: { pro zaměstnavatele, aby jejich výdaje na vzdělávání zaměstnanců byly vyšší a efektivnější { pro pracovníky, aby v co největší míře vstupovali do celoživotního vzdělávání { pro poskytovatele vzdělávání, aby byli zainteresováni na rozšiřování nabídky vzdělávání a usnadňování přístupu k němu pro různé cílové skupiny


28.3.2006


Institucionální zabezpečení: Vzhledem k neexistujícímu kompetenčnímu vymezení a komplexnosti řešené problematiky navrhujeme následující institucionální zabezpečení: Za vypracování navrhovaných koncepčních řešení odpovídá MPSV. Pro odborné posouzení návrhů v oblasti celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků bude ustanoven poradní orgán ministerstva Rada pro rozvoj vzdělávání v sociální práci a jeho členy budou zástupci resortů MZ, MS, MV a MŠMT, Úřadu Vlády a dále zástupci zaměstnavatelů, vzdělavatelů, odborů a dalších relevantních subjektů. Pro zajištění koncepčních prací určí MPSV zodpovědný odbor a vyčlení dva pracovníky pro tuto problematiku. Finanční náklady navrhovaného řešení: Institucionální zabezpečení bude zajištěno v rámci vnitřních opatření MPSV. Navržená řešení nebudou mít dopad na státní rozpočet. 2.2 Základní východiska k vytvoření koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků: z

Sociální práce je odborná profesionální činnost, která vyžaduje specifickou průpravu, specifické postupy a dovednosti V České republice je vytvořen minimální vzdělávací standard v sociální práci, který odpovídá mezinárodním normám. Na dodržování minimálního standardu dohlíží odborná asociace Asociace vzdělavatelů v sociální práci u svých členů (VŠ a VOŠ). Tyto minimální standardy akceptovala Akreditační komise2. Minimální standardy reflektují evropské normy a zajišťují nejen vysokou odbornou přípravu sociálních pracovníků, ale také kontinuální výchovu k ochraně lidských práv zranitelných skupin lidí, se kterými budou při své práci v kontaktu (metody sociální práce, praxe a supervize, etika sociální práce, právo aj.) Existuje dobrá spolupráce mezi resorty MPSV ČR a MŠMT ČR. Je třeba tuto spolupráci dále rozvíjet a prohlubovat, aby mohla probíhat systematicky. V této souvislosti ji bude nezbytné institucionalizovat. Dále je třeba, aby zaměstnavatelé sociálních pracovníků získali vliv na proces vytváření minimálního standardu. Sociální pracovníci vykonávají vysoce odborné činnosti s významným celospolečenským dopadem. Přispívají k zajišťování sociálního smíru vyjednáváním mezi zájmy společnosti a zájmy marginálních skupin a jednotlivců. Tato duální dimenze vyžaduje zvýšenou pozornost na výkon této profese v podobě standardů výkonu sociální práce a vytvoření podpůrných (supervize, konzultace, další vzdělávání) i kontrolních (licence, členství v profesních komorách) mechanismů. Je potřeba, aby při výkonu svého povolání měli na zřeteli dodržování lidských práv skupin obyvatelstva, které jsou ohroženy sociálním vyloučením nebo jsou jinak zranitelní.

z

Sociální pracovníci jsou klíčovými pracovníky resortu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a plní důležité úkoly v rámci veřejné správy v gesci dalších resortů


28.3.2006


Sociální pracovníci jsou zaměstnáváni ve veřejných službách řady resortů, ale i v institucích soukromoprávní povahy. Charakter jejich pracovní činnosti a vysoká míra odpovědnosti se u různých typů zaměstnavatelů neliší. Z hlediska odborné přípravy je absolvent studijního oboru splňujícího minimální standardy vzdělávání v sociální práci dostatečně připraven pro většinu činností v sociální práci. V některých činnostech, které se oborově překrývají, (např. v sociálních službách), jsou sociální pracovníci zastupitelní jinými odborníky (např. v oblasti výchovy a tréninku, v oblasti krizové pomoci, v sociální péči aj.). Příslušná odbornost je doplněna znalostmi pro práci s cílovou skupinou a znalostmi standardů (např. sociálních služeb). V jiných oblastech, které vyžadují komplexní zhodnocení sociální situace a realizaci celé řady na sebe navazujících sociálních intervencí, jsou sociální pracovníci nezastupitelní (např. v sociální ochraně dítěte a seniora, sociální práce s rodinou aj.). z

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ostatními resorty, zaměstnavateli a dalšími subjekty vytváří podmínky pro další vzdělávání sociálních pracovníků Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků předpokládá nejen možnost zvyšování kvalifikace v síti škol, ale především možnost, dostupnost, ale i povinnost zvyšovat své profesionální kompetence v kvalitních vzdělávacích programech. Předpokladem pro zavedení systému dalšího vzdělávání sociálních pracovníků je stanovení kvalifikačních požadavků pro výkon sociální práce, monitorování pracovních činností a v návaznosti na ně zjišťování vzdělávacích potřeb pracovníků pro jednotlivé odborné činnosti v sociální práci. Nezbytnou součástí přípravy dalšího vzdělávání sociálních pracovníků je nastavení mechanismů pro zajištění kvality vzdělávacích programů (akreditace a certifikace) a zajištění informovanosti pracovníků o vzdělávacích akcích.

2.3 Cíle celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a výchovy k lidským právům: Sociální práce je odborná činnost, která vyžaduje vysokou odbornou přípravu, dosažení určitého věku, osobní zralosti, zkušeností a etických postojů. Proto nemůže být předmětem středoškolské průpravy ukončené maturitou. Sociální práce je odborná činnost, která vyžaduje vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání. Kvalifikovaným sociálním pracovníkem je absolvent studijního programu, který splňuje požadavky minimálního standardu vzdělání v sociální práci a je minimálně na úrovni VOŠ3. Cílem vybudování systému celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků je: z z

z z

definovat státní odpovědnost za profesionální výkon sociální práce umožnit rozvoj kvality sociální práce zejména s ohledem na ochranu lidských práv zranitelných skupin obyvatelstva posílit statut a užitečnost sociální práce jako profesionálního oboru posílit kompetence a odpovědnosti sociálních pracovníků

Těchto cílů bude dosaženo vytvořením vzdělávacího systému, který: z

stanoví předpoklady pro výkon sociální práce


28.3.2006


z z

z

z z

z

stanoví kvalifikační požadavky pro sociální pracovníky umožní odborné vzdělávání pro stávající sociální pracovníky, kteří nemají odborné vzdělání (kombinované studium VOŠ, VŠ) poskytne další odbornou přípravu sociálních pracovníků (specializační kurzy, výcviky dovedností, teoretické a supervisní semináře) určí pravidla specifické přípravy pro sociální pracovníky v jednotlivých resortech bude iniciovat vzdělávání pro specifické a vznikající role sociálních pracovníků ( např. managament péče, komunitní pracovník) zajistí zvýšení povědomí sociálních pracovníků o lidských právech a jejich ochraně

3. Důvodová část 3.1 Cílová skupina Sociální pracovníci (viz Minimální standard ASVSP a Standardy vzdělávání v sociální práci MŠMT kap. 4) jsou zaměstnáváni: 1. veřejnoprávními subjekty zřizovanými orgány ústřední státní správy: Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva spravedlnosti, 2. kraji a obcemi a jimi zřizovanými subjekty a to jak v přenesené tak v samostatné působnosti v oblasti sociální 3. soukromoprávními institucemi působícími v sociální oblasti povahy: { ziskové, { neziskové včetně občanských sdružení, církevních obcí, nadací a jiných nestátních organizací. Sociální pracovníci jsou zaměstnáváni ve veřejných službách řady resortů, ale rovněž v institucích soukromoprávní povahy. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR jako ústřední orgán garantuje úroveň sociální péče a sociálních služeb a je zodpovědné za výkon sociálně právní ochrany. Výkon sociální práce v těchto oblastech však není možný bez návazné spolupráce se sociálními pracovníky ostatních resortů (např. MZ, MV, MS, MŠMT) a bez návazné spolupráce se sociálními pracovníky z ostatních organizací, které působí v sociální oblasti. Pravidla pro kvalifikaci a standardy výkonu sociální práce musí být platná a závazná pro zaměstnávání sociálních pracovníků obecně tak, jak je tomu např. u zdravotnických pracovníků. Při vytváření a realizaci koncepce celoživotního vzdělávání jsou důležitými partnery zaměstnavatelé, odbory a odborné asociace vzdělavatelů a sociálních pracovníků, kteří zpětně mohou ovlivňovat vzdělávací proces podle měnících se potřeb praxe. Sociální práce je nástrojem sociální inkluze. Jejím cílem je začlenění zranitelných skupin lidí. Profese sociální práce klade vysoké etické nároky na pracovníky, kteří ji vykonávají. Nezbytnou součástí celoživotního vzdělávání je výchova k lidským právům. 3.2 Předmět sociální práce Předmětem sociální práce je zprostředkovat řešení sociálních konfliktů s cílem hledat vyvážené konsensuální řešení při zachování a podporování osobních práv a svobod jednotlivce. V rámci šetření, kterého se účastnily odborné asociace (1997) byly zmapovány činnosti, které lidé na místech sociálních pracovníků vykonávají:


28.3.2006


z z z z z z z z

administrativní práce, sociální podporu, provázení, mediaci - řešení konfliktů, sociální kontrolu a dohled, sociální analýzu, koncepční činnost, sociální poradenství, řízení sociální práce, rozvoj teorie a metodologie.

Uvedené činnosti požadují různé úrovně vzdělání. Odborné činnosti podle náročnosti na znalosti a dovednosti lze roztřídit do následujících stupňů: z z z

odborné - vyšší odborné nebo vysokoškolské (bakalářské), řídící - vysokoškolské (magisterské), vědecké - vysokoškolské (doktorské).

Z hlediska tvorby standardů a zaměstnávání sociálních pracovníků má význam zapojení povolání sociálního pracovníka do Integrovaného systému typových pozic (www.istp.cz.) Jedná se o informační systém, který obsahuje popis pracovních náplní a současně požadavky na typ a úroveň vzdělání a odborné přípravy, osobní dovednosti a schopnosti, volná místa apod. Systém zpřehledňuje informace o náplni pracovních činností a umožňuje potenciálním uchazečům ověřit si vlastní předpoklady a schopnosti k vykonávání dané činnosti. V současné době má tento systém široké uplatnění v kariérovém poradenství, při tvorbě individuálních plánů profesního a osobního rozvoje, při zpracovávání komplexního systému kvalifikací pro všechny úrovně a typy vzdělávání včetně neformální přípravy. V budoucnosti by mohl systém obsahovat nové moduly propojené s jinými informačními systémy (např. informace o vzdělávacích příležitostech, možnostech uplatnění na trhu práce, ceně práce atd.). První návrh typových pozic, který je zpracováván MPSV ČR ve spolupráci se zaměstnateli sociálních pracovníků z různých resortů, bude připraven k široké diskusi v polovině roku 2003. 3.3 Vymezení pojmu celoživotní vzdělávání Pojem celoživotní vzdělávání je v posledních dokumentech nahrazován pojmem celoživotní učení, který lépe vystihuje skutečnost, že zahrnuje veškeré vědomosti, znalosti, dovednosti i zkušenosti, které člověk v průběhu svého života získává. Celoživotní vzdělávání zahrnuje jednak vzdělání ve školském systému (primární, sekundární i terciární) a tzv. další vzdělávání (mimoškolské, do kterého spadá občanské, zájmové a další profesní vzdělávání), jehož cílem je získat další znalosti a dovednosti včetně profesionálních zkušeností, které pracovník získává pro rozvoj své osobnosti či prohlubování své profese v celé škále mimoškolských vzdělávacích aktivit. Vzhledem ke značné roztříštěnosti termínů používaných v oblasti celoživotního vzdělávání používáme v dalším textu tyto základní pojmy: z z

kvalifikační vzdělání další vzdělání

Termín kvalifikační vzdělání je tradičně vyhrazen tomu typu vzdělání, které vede k dosažení středoškolské, vyšší odborné nebo vysokoškolské kvalifikace v soustavě oborů a studijních programů ve školské soustavě, tedy např. kvalifikace sociálního pracovníka. Tyto kvalifikace stanovuje primárně MŠMT a certifikuje dosaženou kvalifikaci diplomem nebo vysvědčením od akreditovaného subjektu zařazeného do sítě škol.


28.3.2006


Do pojmové kategorie další vzdělávání4 zařazujeme všechny formy vzdělávání dospělých, které nevedou k získání kvalifikace. Mohou mít rozmanitou délku a formu, od jednodenních seminářů a přednášek, přes několikadenní dílny až po modulárně sestavované vzdělávací cykly. 3.4 Kvalifikační vzdělávání Pro rozvoj profese sociálního pracovníka v ČR po roce 1989 bylo klíčové znovuustavení oboru sociální práce na vysokých školách v roce 1990 a na Vyšších odborných školách v roce 1996. Do r. 1989 mohli zájemci o obor sociální práce studovat pouze v tzv. nástavbovém maturitním oboru "sociálně - právní činnost" na středních školách sociálně právních. Z tohoto důvodu se hlavní pozornost v devadesátých letech soustředila na koncepční práci na úrovni vysokých škol (dále jen VŠ) a vyšších odborných škol (dále jen VOŠ). V roce 1993 se některé vysoké školy, tehdejší sociálně právní akademie a střední školy, které výhledově aspirovaly na zařazení do terciárního školství dobrovolně rozhodly usilovat o naplnění Minimálního standardu vzdělávání v sociální práci (dále jen Minimální standard). Ten byl v letech 1991 až 1993 vytvořen týmem českých učitelů sociální práce, zahraničních odborníků a zástupců některých zainteresovaných zaměstnavatelů sociálních pracovníků. Minimální standard se v roce 1993 stal součástí stanov občanského sdružení škol sociální práce - Asociace vzdělavatelů v sociální práci (dále jen ASVSP). V letech 1993 až 2002 se požadavkům Minimálního standardu podařilo v plném rozsahu dostát třem vysokým školám a dvanácti vyšším odborným školám. Další dvě vyšší odborné školy a jedna vysoká škola naplnily požadavky Minimální standard s dílčími obtížemi. Minimální standard byl v minulosti aplikován při výběru kandidátů na status VOŠ. Seznam škol sdružených v ASVSP je uveden v příloze č. 2. V roce 1997 navrhlo Ministerstvo školství ČR vzdělávací systém pro profesionální sociální pracovníky, který zahrnuje vyšší odborné a vysoké školy. V této souvislosti vydalo vlastní standardy vzdělávání v sociální práci, jejichž jádro je shodné s obsahem Minimálního standardu ASVSP a liší se od něj v některých dílčích aspektech. Takto pojaté minimální standardy reflektují evropské normy a zajišťují nejen vysokou odbornou přípravu sociálních pracovníků, ale také kontinuální výchovu k ochraně lidských práv zranitelných skupin lidí, se kterými budou při své práci v kontaktu (metody sociální práce, praxe a supervize, etika sociální práce, právo aj.) Podrobný obsah vzdělávacího standardu je uveden v Příloze č.1. Kvalifikaci pro výkon sociální práce lze získat na vyšších odborných školách a v bakalářských a magisterských studijních programech vysokých škol5. Na úrovni vyššího odborného školství (dále jen VOŠ) v oboru Sociální práce (7541N), který zastřešuje sedm podoborů (zaměření)6 a v oboru Sociální práce a sociální pedagogika (7532N). Studijní programy konkrétní VOŠ jsou schvalovány Ministerstvem školství ČR podle jimi předložených učebních dokumentů. Ministerstvo školství nevyžaduje ke schválení takového programu stanovisko ASVSP ani MPSV. Studijní programy sociální práce na vysokých školách jsou schvalovány Akreditační komisí a projednávány v pracovní skupině pro sociologii a politologii, ve které jsou zástupci oboru sociální práce, respektive ASVSP. Akreditační komise přihlíží při schvalování studijního oboru v oblasti sociální práce k minimálnímu standardu. Samostatná pracovní skupina Akreditační komise pro obor sociální práce nebyla ustavena. Jednou z významných forem vzdělávání dospělých v České republice před rokem 1989 bylo studium při zaměstnání, které uskutečňovaly střední a vysoké školy (v oblasti sociální práce to bylo v minulosti studium na střední odborné škole sociálně právní, která byla jediná v republice). Tato forma studia nese v souladu se současnými předpisy označení "kombinované studium", které spojuje studium formou konzultací se samostudiem.


28.3.2006


Nabídka vyšších odborných i vysokých škol poskytujících studium sociální práce se za posledních 10 let značně rozšířila. Řada těchto škol nabízí i kombinované studium pro pracovníky z praxe, kteří si chtějí rozšířit kvalifikační vzdělání. Rozvoj této formy studia je velmi důležitý zejména pro pracovníky, kteří získali vzdělání v sociální práci před rokem 1989 a chtějí si svou kvalifikaci doplnit7. 3.5 Další vzdělávání sociálních pracovníků Sociální práce je odborná disciplina, jejíž formy a metody se neustále vyvíjejí tak, jak se vyvíjejí potřeby jednotlivců, rodin, skupin, komunit a společnosti. Vznikají nové typy sociálních služeb a sociálních činností, které vycházejí z nových teoretických poznatků. Sociální práce patří mezi náročné pomáhající discipliny, k jejichž úspěšné realizaci patří umění sebereflexe a možnost supervize. Vzdělávání sociálních pracovníků je celoživotní proces získávání teoretických vědomostí a praktických dovedností. Systematický výzkum v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků, tedy jejich kvalifikační úrovně, profesionálních kompetencí a vzdělávacích potřeb, neexistuje. Současná struktura poskytovatelů dalšího vzdělávání pro sociální pracovníky kopíruje strukturu poskytovatelů dalšího vzdělávání v ČR, tak je popsáno v analytické studii NVF8. Jedná se o tyto poskytovatele: 1. Vzdělávací instituce 2. Školy 3. Organizace, které pracovníky zaměstnávají. Ad1. Vzhledem k absenci statistiky v oblasti vzdělávání dospělých, která bohužel přetrvává dodnes, nelze určit počet institucí, které na vzdělávacím trhu působí. Jejich počet lze jen odhadovat9. V oboru sociální práce nabízí další vzdělávání řada nestátních neziskových organizací z oblasti sociálních služeb a fyzické osoby, které mají pro tuto činnost živnostenské listy. Nabídka školicích akcí je velmi pestrá, avšak mají různou úroveň kvality a pro zaměstnavatele i samotné sociální pracovníky je obtížné se v nabídce zorientovat. Ad2. Školy mohou realizovat také kurzy celoživotního vzdělávání, které reagují na současný vývoj metod a forem sociální práce a přinášejí nejnovější teoretické poznatky (např. Katedra sociální práce FFUK pořádá kurz Supervize v sociální práci). O tyto kurzy je velký zájem, přestože si studující hradí výuku z vlastních prostředků. Universitní půda je pro pracovníky garancí kvality a často takovému kurzu předchází aktivní zjišťování vzdělávacích potřeb pracovníků. Ad3. Sociální pracovníci jsou vzděláváni v rámci svých zaměstnavatelských organizací jak ve fázi vstupního proškolení tak dalšího odborného vzdělávání pro výkon jejich práce. Pro pracovníky ve veřejné správě, tedy i pro sociální pracovníky, je v současné době koncipován Systém přípravy zaměstnanců pro veřejnou správu a ve veřejné správě10. Další vzdělávání sociálních pracovníků se musí odvíjet od stanovených kvalifikačních požadavků a požadavků vyplývajících z činností vykonávaných v dané pracovní pozici (typové pozice ISTP). MŠMT identifikovalo v rámci koncepčního materiálu Bílá kniha některé obecně platné problémové oblasti vzdělávání dospělých. Je to především neexistence mechanismů systémového rozvoje, např. není náležitě zajišťována kvalita, chybí systém certifikace vzdělávání dospělých, zaostává infrastruktura vzdělávání dospělých (monitorování, výzkum, mezinárodní spolupráce). To vše dospělým zájemcům o vzdělání znesnadňuje orientaci v nabídce vzdělávání, uznávání výsledků vzdělávání a ve svých důsledcích omezuje přístup ke vzdělávání dospělých11.


28.3.2006


3.6 Současná právní úprava a kompetence Základní problém rozvoje vzdělávání dospělých, jak jej definovalo MŠMT, spočívá ve skutečnosti, že ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Kompetenční zákon"), nespadá tato oblast do působnosti žádného z těchto ústředních orgánů a postrádá tedy jednotné metodické řízení. Vzdělávání dospělých, a to za použití extenzivního výkladu, je v Kompetenčním zákoně zmíněno pouze jednou, a to v § 9. Ten stanoví, že MPSV je mimo jiné ústředním orgánem pro "rekvalifikaci", což však je velmi úzká část této oblasti a navíc přímo podmíněná novým pracovním uplatněním občanů. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání umožnil, aby se vzděláváním dospělých zabývala kterákoliv fyzická nebo právnická osoba, přičemž nebyly stanoveny žádné podmínky, které k tomu musí splnit. Jediné omezení v tomto smyslu vyplývá ze zákona č. 1/1990 Sb. o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 450/1992 Sb. Toto omezení se týkalo rekvalifikačních vzdělávacích programů uskutečňovaných v rámci působnosti MPSV. Vyhláška MPSV č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů, totiž stanovila, že vzdělávací instituce, které chtějí poskytovat rekvalifikační vzdělávací programy, musí být akreditovány tímto ministerstvem. Je proto nutné konstatovat, že právní úprava vzdělávání dospělých ve své podstatě zcela absentuje, a to jak ve vztahu k ústředním orgánům, tak ve vztahu k případným sociálním partnerům nebo obcím. Dále si je nutno uvědomit, že v současném právním řádu ve své podstatě neexistují žádné hmotné stimuly, které by celoživotní vzdělávání podporovaly. Zákoníkem práce a navazujícími právními předpisy je pouze obecně vymezeno několik zásad relevantních pro další vzdělávání. Patří k nim povinnost zaměstnance dále se vzdělávat pro výkon dosavadního povolání, povinnost zaměstnavatele hradit náklady na další vzdělávání, pokud je toto vzdělávání v souladu s jeho potřebami, možnost zaměstnavatele uložit zaměstnanci povinnost zvýšit si kvalifikaci účastí na školení a právní rámec smluv mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pro případ zvyšování kvalifikace s nárokem na poskytování pracovního volna většího rozsahu. Úprava celoživotního vzdělávání se vyvíjí živelně. Chybí legislativní rámec, který by upravoval oblast dalšího vzdělávání. Další vzdělávání je tak upravováno v rámci předpisů jednotlivých resortů (např. MZ - Návrh zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), MSP - zákon č.257/2000 Sb., o Probační a mediační službě. MŠMT ČR připravuje legislativní úpravu celoživotního vzdělávání, která zakotví jednotný systém celoživotního vzdělávání pro pracovníky všech resortů. Celoživotní vzdělávání bude zakotveno ve třech zákonech, které budou upravovat oblast vzdělávání pedagogických pracovníků, školského vzdělávání a dalšího vzdělávání. MŠMT ČR vychází ze skutečnosti, že vzdělávání dospělých se týká všech resortů a doporučuje v této souvislosti, aby všechna ministerstva převzala odpovědnost za obsahovou stránku dalšího profesního vzdělávání ve svém resortu. MŠMT v současné době dokončuje Koncepci dalšího vzdělávání, která se stane základním materiálem pro meziresortní spolupráci směřující k vyjasnění kompetencí a jejímu legislativnímu zakotvení. Dne 1. ledna 2003 nabývá účinnosti zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, jehož součástí je i další vzdělávání úředníků. Úředník je povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na: z

vstupním vzdělávání


28.3.2006

MPSV.CZ: Návrh koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a ...

z z

Stránka č. 10 z 11

průběžném vzdělávání přípravě o ověření zvláštní odborné způsobilosti.

Úředníkem se přitom rozumí zaměstnanci obcí a krajů, kteří vykonávají správní činnosti v přenesené i samostatné působnosti. Ustanovení tohoto zákona se bude týkat také některých sociálních pracovníků, kteří vykonávají v rámci samosprávných úřadů správní činnosti. Vypracování a realizace koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků vyžaduje jasné stanovení kompetencí a odpovědností za tuto oblast. 3.7 Současný způsob financování kvalifikačního vzdělávání a dalšího vzdělávání Kvalifikační vzdělání, které je možné získat v síti škol, financuje stát nebo v případě soukromých škol příspěvek od studenta. Pro financování dalšího vzdělávání se v České republice používá několika zdrojů. Stát hradí prostřednictvím rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy další vzdělávání v případě, kdy osoby studují vzdělávací programy ve státních odborných středních nebo vysokých školách formou denního studia nebo studia při zaměstnání. V případě analogických vzdělávacích programů v soukromých školách hradí náklady tohoto vzdělávání sami vzdělávaní, i když stát přispívá i na financování soukromých škol. Vzdělávání v rekvalifikačních kursech organizovaných úřady práce hradí rovněž stát, avšak z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Pro další vzdělávání pracovníků podniků není přesně stanoven zdroj úhrady nákladů na toto vzdělávání. Obvykle však podniky hradí náklady na další vzdělávání pracovníků tehdy, jde-li o vzdělávání iniciované nebo schválené podnikem. Jde-li o vzdělávání z iniciativy pracovníka a není podnikem schváleno, hradí náklady tohoto vzdělávání pracovník sám. Další vzdělávání sociálních pracovníků působících v sociálních službách organizují většinou nestátní subjekty, školy, poskytovatelé. Praxe je taková, že účast v kurzu platí zaměstnavatel, někdy s příspěvkem pracovníka, spíš výjimečně pracovník sám.

Poznámky 1) Závěry Evropské rady ve Feiře, odstavec 33. 2) Viz § 83 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů. 3) Práce, související s fyzickým ošetřováním osob a osobní péčí o jednotlivce nejsou sociální prací, ale prací pečovatelskou. Pro tato zaměstnání lze připravovat adepty ve středních školách. Absolventy nelze označovat jako sociální pracovníky, ale jako sociální pečovatele nebo ošetřovatele. 4) Pojem dalšího odborného vzdělávání je definován v Glosáři Evropské nadace odborného vzdělávání. Podle tohoto glosáře se DOV rozumí "odborné vzdělávání, poskytované poté, co osoba splnila základní požadavky, nutné pro osvojení pracovních činností nebo pro vstup do povolání". V komentáři k tomuto vymezení se pak uvádí, že "účelem DOV je inovovat vědomosti a dovednosti jednotlivce nebo zlepšit jeho znalosti nebo osvojit si znalosti, potřebné pro výkon jiných činností nebo pro postup v kariéře". Protože DOV je poskytováno většinou dospělým, je uvedená definice DOV podobná definici vzdělávání dospělých přijaté Všeobecnou konferencí UNESCO a obsažené v Doporučení UNESCO k rozvoji vzdělávání dospělých z roku 1976. 5) Vycházíme z informací NÚOV a dále z publikace Tomeš, I. (ed.): Vzdělávací standardy v sociální práci. Socioklub/Personnel, Praha 1997, Popisy profilů absolventů jsou převzaty z této publikace, zvláště str. 30-48, jak VOS, tak bakalářské programy jsou pojednány dohromady, i když jsme si vědomi rozdílů mezi nimi, i toho, že bakalářský program představuje pro mnohé nejen trochu jinak zaměřený, ale také svou úrovní vyšší stupeň přípravy. 6) Sociální a teologická činnost (7541N/001)


28.3.2006

MPSV.CZ: Návrh koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a ...

Stránka č. 11 z 11

Sociální práce (7541N/002) Sociálně právní činnost (7541N/003) Sociálně právní a teologická činnost (7541N/004) Sociálně právní a teologická činnost - sociálně právní činnost (7541N/005) Sociálně právní a teologická činnost - teologická činnost (7541N/006) Charitní a sociální činnost (7541N/007) 7) Na VŠ v současné době nabízí kombinované studium sociální práce FSS MU Brno (bakalářské i magisterské navazující), CMTF UP Olomouc ve spolupráci s CARITAS - VOŠS Olomouc(bakalářské), Universita Hradec Králové (bakalářské i magisterské navazující), UJEP Ústí nad Labem (bakalářské), FHS UK Praha (magisterské navazující), ZČU Plzeň a JČU České Budějovice. 8) Vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení, Projekt MŠMT, listopad 2001. 9) Počet takových institucí je odhadována na 2500 v celé ČR ve všech pracovních oborech. Podle: Vzdělávání dospělých v rámci celoživotního učení, Projekt MŠMT, 2001. 10) Ministerstvo vnitra koncipovalo Systém přípravy zaměstnanců pro veřejnou a správu a ve veřejné správě, který vláda v dubnu 2001 schválila. V obou jeho částech - ve státní správě a v samosprávě, je tento Systém postupně budován tak, aby akceptoval kariéru konkrétního úředníka včetně jeho dosaženého vzdělání a dosavadní praxe. Systém zahrnuje povinné vstupní školní po nástupu do konkrétního správního úřadu, jeho průběžné odborné vzdělávání (zpravidla inovačního charakteru) včetně zvláštní odborné způsobilosti (pro zaměstnance, kteří vykonávající státní správu v tzv. přenesené působnosti v krajích a obcích), přípravu středního a vrcholového managementu. Poskytuje rovněž přehled základních vzdělávacích modulů. Součástí všech modulů je aktuální stav reformy veřejné správy a vzdělávání v záležitostech EU včetně odborné jazykové přípravy. Uvedený Systém bude postupně implementován. Jeho realizací bude pověřen jednak stávající Institut pro místní správu (zřizovatel Ministerstvo vnitra), jednak nově zřizovaný Institut státní správy (zřizovatel Úřad vlády ČR), který bude garantovat vzdělávání na ústředních správních úřadech. Systém je založen na spolupráci s vysokými školami. Součástí Systému, který bude uváděn v platnost postupně od roku 2003, je proces akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávací programů ve veřejné správě. Celý proces budování systému vzdělávání ve veřejné správě bude ukončen po schválení dvou zákonů - Zákon č. 218 ze dne 26.4.2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech (pro zaměstnance ústředních správních úřadů) a zákona o zaměstnancích územních samosprávných celků (krajů a obcí). 11) Bílá kniha MŠMT, str. 56

Zpět © Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 tel.: +420-221921111, fax: +420-224918391, +420-221922664 e-mail: viz elektronická podatelna


28.3.2006

Návrh koncepce celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a výchovy k lidským právům

Recommend Documents