Návrh školní odborné dílny

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Návrh školní odborné dílny Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. et Mgr. Lucie Foltová

Martin Holek

Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Návrh školní odborné dílny vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 28. 5. 2015

_______________________________

Poděkování Děkuji paní Mgr et. Mgr Lucii Foltové za vstřícný přístup při vedení bakalářské práce, odborné a věcné rady. Velmi děkuji také rodinně za podporu při studiu. Velké díky si zaslouží také přátelé, kteří mi jsou vždy nápomocni. Děkuji také spolužákům a dalším pedagogům za krásné zážitky během studia.

Abstrakt V bakalářské práci je zpracováván návrh školní odborné dílny pro obor mechanik elektronik a příbuzné obory. Teoretická část definuje specifika elektrodílny podléhající a vyhovující bezpečnostním normám, rámcovému vzdělávacímu programu, didaktickým metodám používaných ve výuce odborného výcviku. Důraz je rovněž kladen na specifika psychologie pracovního prostředí. Pro zpracování teoretické části jsou využity metody studium odborné literatury, tvorba výpisků a jejich analýza, srovnání, syntéza. Praktická část obsahuje vlastní návrh elektrodílny a jejího vybavení z hlediska psychologických faktorů pracovního prostředí, didaktických poznatků, bezpečnostních norem a rámcového vzdělávacího programu. Vytvořený návrh je zkoumán evaluačním dotazníkem na vybraných středních odborných školách a středních odborných učilištích. Data jsou zpracována za využití popisné statistiky. Klíčová slova Elektrodílna, návrh, rámcový vzdělávací program, psychologie práce, školní dílna, bezpečnost práce, prostorové vybavení učebny, výukové prostory, mechanik elektronik Abstract This bachelor thesis describes a proposal of school technical workshop for engineer of electronics and related fields of studies. The theoretic part defines the specifics of electrical workshops which succumb and comply with safety standards, framework education programme and teaching methods used in lectures of technical training. There is also a lot of emphasis on the specifics of psychology in the working environment. For processing of the theoretical part are used methods such as studying of reference books, creating notes and their analysis, comparing and synthesis. The practical part contains its own proposal of electrical workshop with equipment (in terms of psychological factors of work environment, teaching observations, safety standards and framework education programme). This proposal is analysed by evaluation questionnaire which was collected from selected high schools and vocational schools. The data are analysed by using a descriptive statistics. Keywords electro laboratory, design, educational framework, psychology of work, school workshop, work safety, area facilities classrooms, learning area, electronics mechanic

Obsah

7

Obsah 1

Úvod

12

2

Cíle bakalářské práce

13

3

4

2.1

Cíle teoretické části práce ............................................................................................. 13

2.2

Cíle praktické části práce .............................................................................................. 13

Materiál a metodika zpracování 3.1

Materiál a metodika zpracování teoretické části práce..................................... 14

3.2

Materiál a metodika zpracování praktické části práce ...................................... 14

Současný stav řešené problematiky 4.1 4.2

15

Didaktická východiska.................................................................................................... 15

4.1.1

Didaktické metody ................................................................................................. 16

Rámcový vzdělávací program ..................................................................................... 20

4.2.1

Kompetence absolventa a jeho uplatnění ..................................................... 20

4.2.2

Kurikulární rámec pro odborný výcvik ......................................................... 21

4.3

Bezpečnostní východiska .............................................................................................. 22

4.3.1

Činitelé ohrožující zdraví při práci .................................................................. 22

4.3.2

Vybavení pracovišť z hlediska bezpečnosti a hygieny práce ................ 22

4.3.3

Osobní ochranné pomůcky ................................................................................. 23

4.3.4

Vybavení lékárničky .............................................................................................. 24

4.3.5

Bezpečnostní barvy na pracovišti a značení ................................................ 26

4.3.6

Školení a instruktáže............................................................................................. 28

4.4

Psychologická východiska ............................................................................................ 28

4.4.1 4.5 5

14

Kvalita a škodlivé faktory pracovního prostředí ....................................... 30

Shrnutí teoretické části .................................................................................................. 42

Praktická část a výsledky práce 5.1

43

Návrh školní odborné dílny.......................................................................................... 43

Obsah

8

5.2

Dotazníkové šetření ........................................................................................................ 52

6

Diskuze

64

7

Doporučení pro pedagogickou praxi

66

8

Závěr

67

9

Seznam použité literatury

68

10 Seznam příloh

72

10.1 Přílohy .................................................................................................................................. 73

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1

Vzory bezpečnostních značek podle Nařízení vlády č. 11/2001

27

Obr. 2 Stupnice akustického tlaku a odpovídající škála jeho hladin. Zdroj: Hlubinková, Pauknerová (2012, s. 193)

34

Obr. 3 Optimální zorné podmínky pro práci s PC Zdroj: Skřehot (2009, s. 57)

40

Obr. 4

Správná poloha v sedě při práci na PC. Zdroj: Ketyban.cz

41

Obr. 5

Technický nákres navrhované odborné dílny

43

Obr. 6

Nadhled na navrhovanou školní odbornou dílnu

44

Obr. 7

Pohled na pracoviště učitele

45

Obr. 8

Detailní pohled na pracoviště učitele a rozmístění stolů žáků

45

Obr. 9

Pracoviště žáka

46

Obr. 10

Boční pohled na pracoviště žáka

47

Obr. 11

Detailní pohled na pracoviště žáka

47

Obr. 12

Společné měřící stanoviště pro jednu řadu s osciloskopem

48

Obr. 13

Pohled na stěnu rozdělující strojovnu od učebny

49

Obr. 14

Pohled na bezpečnostní značení, hasicí přístroj a lékárničku

49

Obr. 15

Strojovna s vybavením

50

Obr. 16

Pohled na levý roh strojovny

50

Obr. 17

Strojovna pravý roh

51

Obr. 18

Pohled na část s vrtačkou a frézkou

52

Seznam obrázků

10

Obr. 19

Graf vyhodnocení vybavení stávající učebny

53

Obr. 20

Graf výsledků prostorového vybavení stávající učebny

54

Obr. 21

Graf výsledků hodnocení stávající učebny

55

Obr. 22

Graf vyhodnocení bezpečnostní normy

56

Obr. 23

Graf výsledků otázky počtu žáků

57

Obr. 24

Graf výsledků prostorového vybavení v návrhu

58

Obr. 25

Graf výsledků barevného řešení navrhované učebny

59

Obr. 26

Graf hodnocení učitelského místa

60

Obr. 27

Graf hodnocení žákovského místa

61

Obr. 28

Graf celkového dojmu z učebny

62

Obr. 29

Graf hodnocení celkového návrhu

63

Seznam tabulek

11

Seznam tabulek Tab. 1

Vybavení lékárničky

25

Tab. 2

Bezpečnostní barvy (ČSN ISO 3864)

26

Tab. 3

Druhy zvuku produkované lidskou činností a přírodou

33

Tab. 4

Vybavení stávající učebny

53

Tab. 5

Prostorové vybavení stávající učebny

54

Tab. 6

Hodnocení stávající učebny

55

Tab. 7

Bezpečnostní norma

56

Tab. 8

Počet žáků

57

Tab. 9

Prostorové vybavení v návrhu

58

Tab. 10

Barevné řešení navrhované učebny

59

Tab. 11

Hodnocení učitelského místa

60

Tab. 12

Hodnocení žákovského místa

61

Tab. 13

Celkový dojem z učebny

62

Tab. 14

Hodnocení celkového návrhu

63

Úvod

12

1 Úvod Specializovaná učebna pro elektroobory je velice důležitou součástí přípravy budoucích absolventů středních technických škol zaměřených na přípravu oborů mechanik elektronik, elektrikář a další. Jak uvádí Turek (1990, s. 165) pro zjednodušení tělesného a duševního vývoje žáka je podstatné vytvořit optimální pracovního prostředí a pohodu ve škole, a to prostřednictvím realizace vyučovacího procesu v odborných učebnách. Žáci technických oborů tráví podle Čadílka (1993, s. 45) přibližně padesát procent studijního času v odborných učebnách a specializovaných dílnách. Tyto dílny bývají navrhovány pro menší počet žáků z důvodu osobnějšího a individuálnějšího přístupu učitele odborného výcviku ale i z důvodů, které udávají zákony a bezpečnostní a hygienické normy. Turek (1190, s. 166) uvádí: „Pro kompenzaci psychického a fyzického zatížení žáků způsobeného intenzifikací učebního procesu je třeba v odborných učebnách vytvořit vyvážený systém pracovní pohody sladěný ve všech hlavních složkách: zrakové, akustické, tepelně – vzdušné a ergonomické.“ V odborném výcviku si studenti ověřují a převádí do praktických činností informace a poznatky, které získali v teoretické části vyučovacího procesu. Čadílek (1993, s. 44) zmiňuje, že výuka probíhající v odborných dílnách je přípravou pro budoucí zvládnutí kvalifikovaných činností v oboru, v kterém žák studuje. Odborné dílny na středních školách v elektrooborech bývají často zastaralé nebo nevyhovující, a právě to byl důvod výběru následujícího tématu práce. První část této práce bude zaměřena k získání poznatků a východisek k vytvoření návrhu školní odborné dílny pro obor mechanik elektronik a elektrikář, který by vyhovoval součastným požadavkům a vycházel by z psychologických zvláštností pracovního prostředí. V praktické části je pak předložen návrh školní odborné dílny a evaluační hodnocení návrhu učiteli odborného výcviku oboru mechanik elektronik a příbuzných. Toto téma jsem si zvolil, protože jsem absolventem oboru mechanik elektronik a dílna, ve které jsem byl připravován, byla nedostatečně vybavena a vzdělávání se v těchto prostorách bylo neefektivní a špatně se mi pracovalo, proto vidím v tomto tématu důležitou součást vzdělávacího systému.

Cíle bakalářské práce

13

2 Cíle bakalářské práce 2.1 Cíle teoretické části práce Cílem teoretické části je zjistit a popsat východiska pro návrh školní odborné dílny z norem bezpečnosti práce, psychologie práce, didaktiky a rámcového vzdělávacího programu.

2.2 Cíle praktické části práce Cílem praktické části je příprava návrhu školní odborné dílny a jeho realizace v grafické podobě. Praktická část obsahuje návrh školní odborné dílny a jeho zhodnocení formou evaluačního dotazníku, který má za cíl ohodnotit spokojenost učitelů odborného výcviku s jejich stávající učebnou, zjistit znalosti základních bezpečnostních norem a získat zpětnou vazbu k vlastnímu návrhu školní odborné dílny.

Materiál a metodika zpracování

14

3 Materiál a metodika zpracování 3.1 Materiál a metodika zpracování teoretické části práce V teoretické části bakalářské práce je využito metod studia odborných zdrojů, jejich následná analýza a syntéza. Odborné zdroje jsou z velké části knižní pojednávající o problematice bezpečnosti práce, didaktiky a psychologie práce. Dalšími zdroji jsou odborné informace dostupné na internetu.

3.2 Materiál a metodika zpracování praktické části práce V praktické části bakalářské práce je představen a popsán vlastní návrh školní odborné dílny pro obor mechanik elektronik a příbuzné, který je vytvořen pomocí programů Autocad free student version a programu Sketch up Make 2015. Tato část obsahuje samotný grafický návrh a rozbor evaluačního dotazníku pro učitele odborného výcviku vybraných středních škol. Dotazník je rozeslán vybraným respondentům elektronickou formou pomocí emailu. Respondenty tvoří učitelé odborného výcviku elektroobory na středních odborných školách z české republiky.

Současný stav řešené problematiky

15

4 Současný stav řešené problematiky Část zaměřená na současný stav řešené problematiky pojednává ve čtyřech podkapitolách o využitelných poznatcích z didaktiky, kde se bude hlouběji zabývat metodami využívanými při výuce odborného výcviku. Další část přiblíží poznatky relevantní k zvolenému tématu z oblasti bezpečnosti práce, rámcového vzdělávacího programu a psychologie práce.

4.1 Didaktická východiska Kapitola zabývající se didaktickými východisky má nezastupitelnou roli při návrhu tříd a učeben nejen pro odborný výcvik. Učebnu jako takovou je třeba uzpůsobit nejen normám ale také požadavkům učitelů z pohledu učebních metod. Z pohledu pedagoga je také podstatné vybavení učeben různými didaktickými pomůckami a didaktickou technikou. Jak uvádí Kropáč, Kubíček a Hajda (1996, s. 7) jelikož je didaktika technických předmětů velmi specifická, lze ji považovat za oborovou didaktiku, zabývající se výukou ve vyučovaných předmětech příslušných k technickému zaměření žáka. Pojem oborová didaktika lze charakterizovat jako:  teorii vzdělávání a výchovy žáků ve skupině příbuzných vyučovacích předmětů jednoho oboru  disciplínu zabývající se problematikou cílů vyučování nebo obsahem učiva jednotlivých podobných předmětů jednoho oboru, ale také procesem, v němž je učivo za použití metod výuky přetvářeno ve vědomosti, dovednosti Uvedené charakteristiky pojmu oborová didaktika jsou v plné míře platné pro didaktiku technických předmětů. Podle Friedmanna a Peciny (2013, s. 7) se oborová didaktika v odborných předmětech na středních školách nazývá didaktikou odborných předmětů. Předmětem zájmu didaktiky odborných předmětů jsou zákonitosti vyučovacího procesu odborných teoretických předmětů na středních školách. „Didaktika odborných předmětů řeší i otázky vědecké úrovně předmětu, určuje rozsah a množství učiva při plnění stanovených cílů“ (Čadílek, Loveček, 2005 in Friedmann, Pecina, 2013, s. 7).


4.1.1

16

Didaktické metody

Dle Turka (1987, s. 119) v širším slova smyslu metodou rozumíme systematický postup činností směřujících k dosažení cílů. Čadílek (1993, s. 57) ve své publikaci vysvětluje didaktické metody jako technologický postup ve výrobě, při kterém se cílevědomě mění výhodnými způsoby výchozí stav surovin a materiálů tak, aby bylo dosaženo konečného výsledku. Použitá technologie je rozhodujícím činitelem efektivity výroby. Tento pojem vysvětlil teké Friedmann (2001, s. 43), a to jako soubor všech způsobů uspořádání činností učitele i žáků, které směřují ke stanoveným cílům. V definování pojmu vyučovací metody se většina autorů shoduje v tom, že se jedná o postup, který vede k dosažení vytyčeného cíle. Metody můžeme rozdělit dle Kropáče, Kubíčka a Hajdy (1996, s. 43) také podle hledisek, a to na aspekt didaktický, aspekt psychologický, aspekt logický a aspekt procesuální. Čadílek (1993, s. 58) ve své publikaci uvádí nejčastěji využívané metody práce v odborném výcviku, které jsou práce s technickou dokumentací, instruktáž, simulační metody, problémové metody, inscenační metody, cvičení a exkurze. Práce s technickou dokumentací Jak uvádí Čadílek (1993, s. 59), v odborném výcviku používáme takovou technickou dokumentaci, která je obvyklá pro daný obor v provozních podmínkách, pro které se učni připravují a budou ji používat po vyučení při práci. Do této dokumentace patří výkresy, schémata, grafy, normy, dílenské tabulky, pracovní postupy. Součástí metody práce s technickou dokumentací je i samostatné vypracování základních katalogových listů. V průběhu výuky, zejména při souborných pracích vede učitel odborného výcviku žáky k samostatnému zhotovení výkresů, schémat a pracovních postupů. V oborech Mechanik elektronik a příbuzných má práce s technickou dokumentací nezastupitelnou roli. Žáci musí umět technickou dokumentaci číst, ale také ji vytvářet.

Instruktáž Tuto didaktickou metodu zdůrazňuje Čadílek (1993 s. 60) že v odborném výcviku je nejčastěji používaný kombinovaný vyučovací postup při výuce senzomotorických dovedností. Často se označuje jako komplexní metoda. Při instruktáži dochází k předávání obsahu učiva žákům a součastně k prvotnímu osvojování učiva. Učitel odborného výcviku působí vždy na několik smyslů současně a vyžaduje od žáků soustředěnou pozornost.


17

Instruktáž by měla být obsahově přiměřená a dlouhá maximálně 30 minut. Tuto instruktáž můžeme rozdělit na úvodní, průběžnou a závěrečnou. Úvodní instruktáž je metodicky nejnáročnější a zařazuje se na začátek nového tematického celku nebo učebního dne, ve kterém bude probíráno nové učivo. V počátku úvodní instruktáže ověří učitel odborného výcviku základní teoretické znalosti (pokud teorie předcházela praxi). Nemají-li žáci potřebné teoretické znalosti, musí s nimi důležité body probrat. Poté následuje těžiště úvodní instruktáže – předvedení pracovní činnosti. Pokud učitel předvádí práci, vyžaduje od žáka soustředěné pozorování. Musí zvolit vhodné místo a dbát na zrcadlový efekt. Předvádění učitel odborného výcviku doplňuje nezbytným výkladem, je důležité zdůrazňovat hlavní a nejtypičtější prvky úkonu. Složitou činnost předvádí nejprve celou v normálním tempu, potom po částech a pomalu a na závěr předvede zase kompletní operaci. Po předvedení je účelné, aby dva nebo tři žáci činnost zopakovali, vyučující pozoruje a opravuje jejich chyby. Poté následují kontrolní otázky, kterými pedagog ověří pochopení úkonu. Průběžná instruktáž se zařazuje podle potřeby v průběhu učebního dne a jejím úkolem je odstranit chyby vyskytující se u více žáků, sjednotit a upřesnit pracovní činnost žáků. Průběžnou instruktáž pro odstranění chyb zařazuje bezprostředně po zjištění výskytu chyb. Vyskytne-li se drobná chyba ojediněle u jednoho nebo dvou žáků, provedeme individuální instruktáž. Závěrečná instruktáž obsahuje souhrnné opakování ucelené části učiva – po probrání tématu, nebo po nácviku složitější činnosti na konci učebního dne. V první části žáci zopakují pracovní postup nacvičované operace, popřípadě předvedou nejdůležitější části operace. V druhé části, která je součástí každého učebního dne učitel odborného výcviku zhodnotí dosažené výsledky celé učební skupiny a jednotlivých žáků. Simulační metody Simulační metody jsou metody osvojování senzomotorických dovedností, při kterých jsou některé technické prvky technologického nebo pracovního procesu nahrazeny prvky, které imitují skutečné pracovní prostředí, předmět, pracovní prostředek nebo jeho část. Charakteristickým znakem je, že se k nácviku nových dovedností používá zvláštních vyučovacích technických prostředků, jako simulátorů nebo trenažérů nebo simulované prostředí – cvičné pracoviště. Dále je pro tyto metody charakteristické, že výsledkem činnosti žáků není užitná hodnota, nevzniká výrobek a neuskutečňuje se služba. Tyto metody využíváme zejména při činnostech, jejichž osvo-


18

jování v reálném provozu není možné z důvodů zvýšeného rizika úrazu nebo ohrožení zdraví žáků a ostatních osob, jak uvádí ve své publikaci Čadílek (1993, s. 61). Problémové metody Jak dokládá Čadílek (1993, s. 62), získané poznatky z odborných předmětů můžeme procvičit v odborném výcviku pomocí mnoha problémových úkolů a situací. Problémové učení v odborném vyučování vede k rozvoji aktivní tvořivé práce, soustředění při pozorování, zvyšuje zájem o obor a vede žáky k samostatnosti. V případě zvolení problémové metody vycházíme z toho, že opakující se práce se liší od předchozí, a to třeba tím, že žák nezná všechny údaje k provedení práce a musí si sám poradit a rozhodnout se, jak je získá. Nebo má všechny informace, ale musí určit, jaký zvolí nejvhodnější pracovní postup. Základní podmínkou problémové metody je, že úkol musí žáky zaujmout. Inscenační metody Podstatou inscenačních metod je řízený slovní dialog. Uplatňuje se především při přípravě žáků v obchodní sféře, ale lze je také použít v oborech opravárenského charakteru. Můžeme zadat dva druhy inscenací: 1. Strukturní inscenace – při níž je zadán úkol a situace, což se řeší podle předem připraveného scénáře. 2. Nestrukturní inscenace – má improvizovaný charakter. Pomocí inscenačních metod se učí a osvojuje základní jednání se zákazníkem. Tyto metody výrazně aktivizují myšlení žáků, jak dokládá Čadílek (1993, s. 61 – 62). Inscenační metoda je v elektrooborech méně využívaná, ale existují situace, kde je možné této metody využít. Jako například inscenování zákazníka v opravně. Jednání při reklamaci a podobně. Cvičení Čadílek (1993, s. 63) zdůrazňuje, že cvičení je záměrně časově rozvržené opakování jednotlivých úkonů a operací, jehož cílem je osvojení dovedností a zvyšování výkonu. Jsou dva způsoby cvičení v odborném výcviku. Jednoduchý způsob, při kterém si žáci osvojují potřebné dovednosti a návyky přesným opakováním toho, co jim bylo učitelem odborného výcviku předvedeno a jejichž účel jim byl vysvětlen. Druhý způsob je postupné zapojování žáků do řešení praktických a produktivních úkolů. Tento způsob umožňuje vypěstovat pružné pracovní návyky a rozvíjet tvůrčí myšlení a jemu odpovídající vlastnosti. Při úspěšném cvičení v odborném výcviku musí být splněny tyto požadavky: cílevědomost, promyšlenost a účelnost


19

cvičení, správné využití času, ohled na věkové zvláštnosti a fyzický stav žáků, průběžná kontrola, hodnocení průběhu cvičení a odstraňování chyb. Exkurze Význam exkurze v odborném výcviku spočívá v seznámení žáků s procesem výroby dle technologických postupů, s organizační složkou práce a způsoby prováděné práce, se stroji a zařízením pro výrobu, popřípadě s konečnými produkty firmy nebo organizace. Exkurzi organizujeme pro motivaci žáků, na začátku učební doby, na počátku probírání složitého tematického celku). Každá exkurze se skládá ze tří částí: přípravná, realizační, závěrečná. V přípravné části učitel odborného výcviku stanoví cíl exkurze, dobu trvání, její organizaci včetně obsahu informací podaných tímto učitelem a pracovníkem v provozu. V realizační části učitel odborného výcviku oznámí žákům cíl exkurze, upozorní žáky, na co mají zaměřit pozornost, které zásady bezpečnosti dodržovat a které úkoly mají vypracovat. V závěrečné části učitel odborného výcviku provede souhrn, zodpoví případné dotazy a získané znalosti využije v odborném výcviku, jak dokládá Čadílek (1993, s. 64 – 65).


20

4.2 Rámcový vzdělávací program Rámcový vzdělávací program stanovuje základní závazné požadavky na vzdělání pro jednotlivé stupně a obory vzdělávání platné pro všechny školy, které musejí rámcový vzdělávací program respektovat a vycházet z něj při tvorbě svých školních vzdělávacích programů. Stanovuje, jaké vzdělávací cíle má škola plnit, čemu se mají žáci v konkrétním oboru učit a jakých výsledků výuky mají dosáhnout. Určuje také, v jakých oblastech se má žák vzdělávat, vypovídají o tom, kde se může absolvent uplatnit, jak dokládá Infoabsolvent.cz (2010). 4.2.1

Kompetence absolventa a jeho uplatnění

Kompetence absolventů lze rozdělit na dvě části: V následujícím textu budou přebírány informace z rámcového vzdělávacího programu oboru mechanik elektronik 26-41-L/01 (Rámcový vzdělávací program…, 2008). 

Odborné kompetence A)

Provádět elektroinstalační práce, navrhovat, zapojovat a sestavovat jednoduché elektrické a elektronické obvody, navrhovat a zapojovat plošné spoje a obrábět různé materiály, tzn., aby absolventi:  Byli způsobilí obrábět různé materiály podle technických výkresů, navrhovali a sestavovali elektronické obvody a plošné spoje, orientovali se v součástkách a katalozích. Budou umět zacházet s nářadím určeným k elektrotechnickým pracím.

B)

Provádět montážní, diagnostické, opravárenské a údržbářské práce na elektronických a elektrotechnických zařízeních a přístrojích, tzn., aby absolventi:  Byli způsobilí provádět montáže a opravy elektronických přístrojů. Poznávali různé druhy přístrojů na základě naměřených hodnot. Demontovali a následně sestavili elektronická zařízení.

C)

Provádět elektrotechnická měření a vyhodnocovat naměřené výsledky, tzn., aby absolventi:  uměli pracovat s měřicími přístroji a naměřenými hodnotami, pomocí měření nacházeli chyby v zapojení, volili nejvhodnější metody opravy.


21

D)

Číst a tvořit technickou dokumentaci, uplatňovat zásady normalizace a graficky komunikovat, tzn., aby absolventi:  uměli číst a vytvářet technickou a grafickou dokumentaci podle stanovených norem.

E)

Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn., aby absolventi:  znali a dodržovali bezpečnost práce na pracovišti, znali zásady poskytování první pomoci při úrazu.

F)

Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn., aby absolventi:  chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržovali stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti.

G) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn., aby absolventi:  zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodařili s finančními prostředky. 4.2.2

Kurikulární rámec pro odborný výcvik

Elektrotechnická zařízení Obsahový okruh obsažený v rámcovém vzdělávacím programu… (2008, s. 50) poskytuje žákům znalosti a dovednosti v oblasti elektronických součástek, učí je vykonávat elektroinstalační úkony, ručně obrábět, pájet elektronické součástky. Žáci jsou vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tabulka obsahující okruh elektrotechnických zařízení viz. Příloha č. 1 vyjadřuje jednotlivé okruhy probírané v oboru Mechanik elektronik, pro které je navrhovaná učebna konstruována. Z poznatků z předcházející kapitoly si je možné představit komplexnější využití didaktických metod ve vyučovacím procesu. Jednotlivá témata zobrazena v tabulce na sebe navazují a jejich výuka bude zohledněna v návrhu. Dle jednotlivých témat si můžeme představit jaké prostory a jaké didaktické pomůcky ale také jaké dílenské pomůcky bude pedagog pro svoji činnost potřebovat a tuto skutečnost zohlednit v návrhu.


22

4.3 Bezpečnostní východiska Neopomenutelnou součástí navrhování školních odborných pracovišť jsou bezpečnostní normy a bezpečností značení. Tyto normy a zákony nám umožňují vytvořit bezpečné a dobře fungující pracoviště. Podstatnou součástí navrhovaných prostor jsou také hygienické normy, které určují velikosti prostorů na různé počty žáků, ale také počty žáků dle ročníků studia, teplotní požadavky na pracoviště žáků. Tyto zákony chrání nejen žáky, ale také pedagogy, jelikož existují formuláře k oznamování úrazů, které musí mít pedagog v povědomí. 4.3.1

Činitelé ohrožující zdraví při práci

Ohrožení pracovníků a žáků může být z různých důvodů, které „vychází ze vztahu: člověk x pracovní prostředí x organizace práce“ (Čadílek, 1999, s. 86). Faktory, které ovlivňují bezpečnost práce, dělíme na faktory vycházející od člověka a faktory, které vychází z pracovního prostředí. K lidským faktorům dle Čadílka (1999, s. 86 – 87) patří tělesná zdatnost, ostrost smyslů, zrak, sluch, hmat, barvocit. Dále také faktory psychických procesů jako například pozornost, přesnost a součinnost jednotlivých analyzátorů. Do této kategorie také patří odborné vědomosti a dovednosti, například ovládání bezpečných výrobních postupů a správné návyky. Do podmínek, které ovlivňují bezpečí pracovníků v pracovním prostředí, patří mimo jiné mechanické působení, jehož následkem může být pořezání, zlomení, pohmoždění. Také chemické působení, elektrický proud, hluk, otřesy, extrémní teploty a další. 4.3.2

Vybavení pracovišť z hlediska bezpečnosti a hygieny práce

Při projekci a vybavování učeben a dílen vedle technických a technologických požadavků musíme dbát na respektování nejmenších požadovaných veličin, které ovlivňují bezpečnost práce a pracovní pohodu. „Je nezbytně nutné, aby stroje, které jsou využívány v dílnách, byly v perfektním stavu a byly konstruovány tak, aby se zabránilo vzniku úrazu. Jsou nutné pravidelné prohlídky a opravy všech zařízení a strojů“ (Čadílek, 1999, s. 88). Dle Čadílka (1999, s. 89 – 90) musí být na jednoho žáka vyhrazen prostor nejméně 1,65 m2 a vzdušný prostor učebny, který je třeba nejméně 5 m3 na jednoho žáka. Stejně tak musí platným normám odpovídat i umělé a přirozené osvětlení. K zabezpečení správné pracovní pohody je důležitá také teplota,


23

která musí odpovídat 20 – 22 °C. Jak píše Dandová (2010), dle vyhlášky č. 689/2004 Sb. jsou počty žáků v jednotlivých oborech a k nim připadajících dílnách upravovány. Zmíněná vyhláška nás seznamuje s maximálními počty žáků v na jednotlivých pracovištích. U oboru Mechanik elektronik na jednoho učitele připadá 12 žáků v 1. ročníku a v 2. až 4. ročníku je to 10 žáků na jednu dílnu. Nedílnou součástí všech pracovišť jsou prostředky požární ochrany, první pomoci a osobní ochranné pracovní pomůcky. Součástí pracoviště učitele odborného výcviku by měla být dobře vybavená lékárnička první pomoci a sanitní nosítka. K bezpečnému vybavení pracovními prostředky a zařízení odkazuje metodický pokyn z 22. 12. 2005: (1) Při praktickém vyučování a praktické přípravě musí být pracoviště a jeho vybavení, včetně výrobních a pracovních prostředků a zařízení, v nezávadném stavu a musí odpovídat požadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Musí být dodržovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, hygienické předpisy a jiné právní předpisy (např. upravující dělení tříd na skupiny). Žákům jsou na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek činnosti podle potřeby přidělovány ochranné prostředky. (2) Pokud se praktické vyučování a příprava uskutečňuje u jiné právnické nebo fyzické osoby, musí být ve smlouvě uzavřené mezi školou a externím pracovištěm, která je oboustranně písemně uzavřena. Zde musí být mimo jiné i ustanovení o opatřeních k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, poskytování ochranných prostředků, ochranných nápojů, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků apod. Právnická nebo fyzická osoba je povinna zjistit žákům bezpečnost a ochranu zdraví při pracovní činnosti ve stejném rozsahu, jako tomu je u vlastních zaměstnanců, s přihlédnutím k jejich věku, fyzickému a rozumovému rozvoji jak popisuje metodický pokyn (2006). 4.3.3

Osobní ochranné pomůcky

Dle Všeobecných pokynů (1994, s. 11 – 12) je nutné zabezpečit osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a desinfekční prostředky. Všichni žáci jsou povinni používat osobní ochranné pomůcky a řádně o ně pečovat a s nimi hospodařit a používat je v souladu s jejich určením. K této problematice přispívají Kaláb, Steinbauer a Veselý (2002, s. 32) osobní ochranné pomůcky v elektrotechnice musí být vždy v dobrém stavu a musí být dle příslušných norem nebo předpisů v předepsaných lhůtách zkoušeny, o čemž se musí vést záznamy. O dobrém stavu je nutné se přesvědčit před každým použitím.


24

„Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen “ochranné prostředky“) se žákům poskytují při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, pokud to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví. Škola je žákům poskytuje podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti. Škola dbá, aby ochranné prostředky byly v použitelném stavu, a kontroluje jejich užívání“ (Metodický pokyn, 2005). 4.3.4


Dle Zemana (2007) není počet lékárniček a jejich obsah stanoven žádným právním předpisem. Neexistuje zákon, který by stanovil univerzální obsah lékárničky na pracovišti. Každé pracoviště má svá specifika a jiná potenciální rizika úrazu. Existuje však řada zákonů, předpisů a vládních nařízení, které stanovují obsah lékárničky podle druhu práce a s jakými nástroji je práce prováděna, nebo jak velké je riziko úrazu. Tento seznam je pouze inspirací dostatečného vybavení lékárničky pro poskytnutí první pomoci na pracovišti.

Současný stav řešené problematiky Tab. 1

25


Léčivo a materiál

Počet kusů

Léčivo a materiál

Počet kusů

Acilpiryn

10

Opthal (roztok na výplach očí)

1

Atalargin tablety

10

Paralen tablety

1

Benzin lékař. v lahvičce

1

Podložka pod zraněného termopřikrývka

1

Carbo sorb

20

Pohotovostní popáleniny

1

Desinfekce

1

Pinzeta sterilní

1

1

Rouška sterilní - krycí 10 x 20 cm

1

Gáza 7,5 x 7,5

3

Rouška resuscitační pro dýchání z plic do plic

2

Lopatka na jazyk

1

Rouška PVC 20 x 20 cm

1

Náplasti krycí úzké jedn. bal.

5

Rukavice latexové

5

Náplast s polštářkem jedn. bal. 8 x 4 cm

3

Sterilní krycí obvaz hot. č. 2

1

Náplast fixační 2,5 cm x 2 m

1

Sterilní krycí obvaz hot. č. 3

1

Náplast krycí jedn. bal. v platu

15

Nůžky

1

Obinadlo sterilní 6 cm x 5 m

2

Sterilní krytí na oko

2

Obinadlo elastické 10 cm x 5 m

2

Šátek trojcípý

3

Obinadlo škrtící pryžové alespoň 4 cm x 70 cm

1

Špendlíky zavírací

5

Obvazová vata bal. 50 g

1

Teploměr

1

Gastrogel antacidum

event.

Zdroj: (Zeman, 2007)

jiné

obvaz

na


4.3.5

26

Bezpečnostní barvy na pracovišti a značení

Veber (1970, s. 128) analyzoval, že z hlediska bezpečnosti práce jsou nejdůležitější ty barvy, které člověku říkají, zda je pracovní prostředí bezpečné nebo nebezpečné. Dle Kalába, Steinbauera a Veselého (2002, s. 30) se pro bezpečnostní sdělení používá:  bezpečnostních tabulek a nápisů  bezpečnostních barevných označení  barev světelných návěstí Všechny bezpečnostní označení je třeba užívat v souladu s normou ČSN ISO 3864. Bezpečnostní tabulky nesmí být umisťovány na živé části elektrických zařízení. Pokud jsou přenosné, musí být provedeny z izolantu včetně závěsu. Rozměry tabulek jsou také doporučeny normou. Tab. 2

Bezpečnostní barvy (ČSN ISO 3864)

Barva

Význam Pozor

Žlutá

Vyznačení nebezpečí (oheň, exploze, záření, riziko otravy, apod.) Výstraha pro schody a nízké průchody.

Stůj, zákaz Červená

Červeně jsou označena tlačítka, kterými je možno zastavit chod stroje. Červené jsou značky zákazů atd. Informace, bezpečí

Zelená

Únikové cesty, nouzové východy, nouzové ukazatele, stanice první pomoci a záchranné pomoci. Příkaz

Modrá

Zdroj: (Kaláb, Steinbauer a Veselý, 2002, s. 30)

Příkaz k použití prostředků

ochranných

pracovních


27

Důležitou součástí značení bezpečnostních prvků jsou též bezpečnostní značky, které upozorňují pracovníka například na používání osobních ochranných pomůcek nebo na únikové východy a různá nebezpečí.

Obr. 1

Vzory bezpečnostních značek podle Nařízení vlády č. 11/2001


4.3.6

28

Školení a instruktáže

Dle Všeobecných pokynů (1994, s. 4) je přikázáno zaměstnavateli, potažmo provozovateli, soustavně seznamovat zaměstnance a žáky s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a s novými poznatky bezpečnostní techniky. Každý zaměstnanec a žák je povinen zúčastnit se úvodního školení, vstupní instruktáže na novém pracovišti, při kterém je zaměstnanec seznámen zejména:  se všemi okolnostmi, které nejčastěji působí úrazy  s nebezpečnými místy pracoviště  s používáním osobních ochranných pomůcek  s přístupovými cestami  se zásadami poskytování první pomoci a umístěním pomůcek  se základními zásadami pracoviště Veškerá školení, která provádí řídící pracovník, musí být prokazatelná a zaznamenaná do deníku praxe nebo do deníku BOZP s podpisem školeného i školícího. K tomuto tématu přispívají Kaláb, Steinbauer a Veselý (2002, s. 29), že studenti a žáci elektrotechnických škol smí vykonávat takovou obsluhu elektrických zařízení, která odpovídá jejich postupně získaným znalostem a fyzické zdatnosti, a to vždy pod dohledem nebo pod dozorem pracovníka odborného výcviku.

4.4 Psychologická východiska Psychologické faktory pracovního prostředí mají nezastupitelnou roli při navrhování nejen školních odborných dílen, ale také ostatních pracovišť a prostor, se kterými člověk přichází do každodenního kontaktu. Nejen osvětlení a teplota v místnosti pomáhá vytvářet pracovní pohodu. Například výmalba dokáže v člověku navodit pocity, které pomáhají v pracovní činnosti. Ergonomicky uspořádaný nábytek umožňuje bezpečně a bez zdravotních následků provádět různé pracovní úkony. Důležitost tématu mikroklimatických a fyzikálně-chemických podmínek přikládá Čáp (1980, s. 169) a to způsobem, že „vliv těchto podmínek na učení si zpravidla uvědomujeme tehdy, když začnou působit jako rušivé podněty: hluk z ulice, ale také hlučné prostředí ve školách s uvolněnou kázní; vysoká temperatura v některých měsících a krajích ale také v přetopených učebnách a bytech, zvláště při ústředním vytápění a nedostatečné vlhkosti vzduchu; nevhodné osvětlení aj.“


29

Psychologické faktory pracovního prostředí jsou důležité nejen z hlediska únavy při práci, ale i z hygienického hlediska práce. Předmětem psychologie práce jsou dle Čadílka (1999, s. 10) především otázky související s pracovním výkonem, se kterým souvisí rozvržení pracovní doby, zařazení přestávek, jejich délka, volba pracovního tempa a další. Důležitou součástí psychologie práce jsou otázky pracovních podmínek a prostředí, jako jsou uspořádání pracovního místa, úprava strojů a nástrojů z hlediska psychofyzických nároků lidského organismu. Dále otázky osvětlení, hluku, teploty a dalších prvků pracovního klimatu. Dlouhá (1996, s. 28) konstatuje, že člověk je součástí pracovního prostředí a přitom je integrujícím prvkem. Svým úsilím i duševní prací člověk vytváří nebo dotváří pracovní prostředí. Toto prostředí vrhá pak zpětný odraz a modeluje do určité míry psychiku a často i společenské chování. Veber (1982, s. 5 – 6) formuloval, „celou problematiku působení pracovního prostředí ovšem nelze posuzovat pouze z hlediska přijímaných informací, ale také z hlediska zátěže jednotlivých receptorů. Je známo, že určitou práci můžeme dělat při dobrém nebo špatném osvětlení, za malého nebo nadměrného hluku apod.“. Hlubinková, Pauknerová (2012, s. 114) formulovaly, že pracovní podmínky patří mezi stále aktuálně řešené otázky v rámci psychologie práce a organizace, protože mají vliv na výkonnost, spokojenost a spolehlivost pracovníků. Působí také na neurofyzickou i psychickou podstatu jedince v pracovním procesu, a to kladně i záporně. Ovlivňují také pracovníkův zdravotní stav. Dle Dlouhé (2008, s. 27 – 28) jsou hlavní složky psychologie práce: 1. Organizace pracoviště:  sestavení provozu, členění pracovních prostorů, vyznačených cest  pořádek na pracovištích  řešení ovládacích a sdělovacích zařízení 2. Organizace pracovní činnosti:  rozmístění pracovníků z hlediska fyziologického a psychologického  poloha těla při práci, pracovní pohyby, pracovní tempo  režim práce a odpočinku 3. Ozdravění pracovního prostředí:  osvětlení (denní a umělé)  hluk a otřesy  mikroklimatické podmínky  úprava a řízení mezilidských vztahů  výchova k profesionalitě


30

4. Bezpečnost práce:  bezpečnostně technické uspořádání výrobních zařízení  osobní ochrana pracovníků  výcvik a výchova k bezpečné práci 5. Zdravotně preventivní péče o pracovníky:  rozmístění pracovníků z hlediska zdravotního  preventivní prohlídky pracovníků i pracovišť  zdravotnické školení pracovníků 6. Estetizace pracovišť:  barevná úprava pracoviště  barevné řešení strojních zařízení  tvarové řešení rukojetí nástrojů a nářadí  estetické prvky na pracovištích  oblečení pracovníků 4.4.1

Kvalita a škodlivé faktory pracovního prostředí

Osvětlení Dle Hanákové (2008, s. 11) konstruujeme pracoviště tím způsobem, aby se co nejvíce využilo denní osvětlení a byla omezována tepelná zátěž žáků slunečním zářením. Osvětlovací otvory musí být upraveny tak, aby vnitřní prostory pracoviště byly dostatečně chráněny proti přímému slunečnímu záření, protože osvětlení nesmí být příčinou oslňování. Rozlišujeme tři druhy osvětlení vnitřních prostorů, a to:  denní osvětlení – je osvětlení přírodní, přímé sluneční světlo a rozptýlené oblohové světlo  umělé osvětlení – je osvětlení pomocí umělých zdrojů, v dnešní době převážně elektrické  sdružené osvětlení – vzniká při doplnění denního osvětlení osvětlením umělým Dlouhá (1996, s. 29) zdůraznila, že nejzdravějším, nejlevnějším a nejoptimálnějším osvětlením je denní. Autorky Hlubinková, Pauknerová (2012, s. 118) uvádí důležité poznatky ohledně denního osvětlení „Na osvětlení pracovního prostředí má vliv také jeho čistota např. čistota oken. V prostorách, kde by se dalo využít denního světla např. ve výrobních halách a kancelářích, se viditelnost výrazně snižuje, pokud tam např. nejsou umytá okna. Je známo, že špinavá okna mohou úroveň osvětlení


31

pracovního prostoru snížit až o 60 %.“ Veber (1982, s. 82) ve své publikaci zdůraznil, že pro navrhování osvětlení v budovách je důležité objasnit si základní pravidla: 1. Druh prováděné práce – určení zrakové náročnosti dle rozměrů a podrobnosti rozpoznávaných předmětů a detailů. 2. Určení optimální směru dopadu světla přírodního i umělého. 3. Stanovení optimální intenzity osvětlení pro danou práci. 4. Navržení soustavy osvětlení s přihlédnutím k hospodárnosti osvětlení. 5. Navržení barevných úprav pracoviště (interiéru) včetně určení teploty, barvy světla a odrazivosti. Hlubinková, Pauknerová (2012, s. 118 – 119) popisují, že u umělého osvětlení je důležitá intenzita vlastního osvětlení. V závislosti na druhu vykonávané činnosti bývá dána normativně pro všechny druhy pracovišť. Umělé osvětlení se zajišťuje trojím způsobem (Holub, Sedláček, 1966, s. 16 – 22):  Celkovým osvětlením pracovního prostoru – v dílně má být vhodná průměrná hodnota osvětlení. Minimální hodnota osvětlení nesmí klesnout pod hranici, která zaručuje bezpečnost práce.  Místním osvětlením pracovního prostoru – se využívá tam, kde práce vyžaduje vyšší intenzity osvětlení, než dává celkové osvětlení nebo tam, kde je třeba usměrnit celkové osvětlení na určitou plochu. Místní osvětlení lze využívat individuálně tzn. pro každou práci nebo operaci zvlášť. Náhradní osvětlení – se zařazuje v těch prostorách, kde by přerušení osvětlení mělo za následek přímé ohrožení zdraví nebo přerušilo plynulost technologického procesu výroby. Důležité informace přináší Veber (1970, s. 119 – 120). Osvětlení má velký vliv nejen na psychiku člověka, ale také na jeho výkon, únavu, ale také na bezpečnost práce. Dle šetření bylo zjištěno, že při osvětlení pracoviště ve strojírenském průmyslu původními 54 lux a po zvýšení intenzity na intenzitu 216 lux byla snížena četnost úrazů o 32 % z původního počtu.


32

Hluk Hluk vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti, jsou stanoveny hygienické imisní limity hluku a vibrací mimo jiné na pracovištích, jak dokládá Hanáková (2008, s. 19). Dle autorů Kohouta, Růžičky a Malaniuka (1971, s. 104) trvalá expozice hluku o vyšších intenzitách poškozuje sluch člověka. Nepříznivý účinek hluku na člověka může být: 1. Rušivý – takový hluk, který nezpůsobí zdravotní poškození, ale zvyšuje pracovní zátěž a snižuje pracovní pohodu. 2. Škodlivý – tento hluk negativně ovlivňuje zdravotní stav člověka a má na něj nepříznivý vliv. Míra jeho účinku je závislá na délce pobytu pracovníka v hlučném prostředí na časovém průběhu hluku, intenzitě a frekvenci. Jak uvádí Hlubinková a Pauknerová (2012, s. 192) v interiéru budovy nepůsobí na člověka pouze hluk, ale může si často vybrat i pozitivní zvuk, který mu bude příjemný. Dále autorky zdůrazňují, že zdrojem hluku v interiéru je jednak sám člověk a jednak různé vibrující části mechanismů. „Zaměstnavatel je povinen vybavit zaměstance osobními ochrannými pomůckami k ochraně sluchu již od intenzity hluku 80 dB“ (Hanáková, 2008, s. 22). V těchto případech je důležitá ochrana sluchu, a to buď osobními ochrannými pomůckami, nebo různým snížením hluku pomocí technologického zásahu. Jak hovoří Hlubinková a Pauknerová (2012, s. 112) ochrana proti hluku je různorodá a může být řešena pomocí:  Technologického zásahu – změna technologického postupu, úprava a výměna strojů za méně hlučné zařízení nebo část.  Snížením hluku jako takového – obložení zdroje hluku materiálem, který hluk pohlcuje.  Osobními ochrannými pomůckami – použití osobních ochranných pomůcek jako jsou například ušní vložky, klapky, špunty,…) Tento seznam protihlukých opatření rozšiřuje Dlouhá (2008, s. 36) o další důležité a zajímavé položky jako například:  protihlukové nátěry strojů,  protihlukové absorpční desky na stěny a stropy,  protihluková omítka,  výsadba zeleně do nádvorních prostorů, zejména mezi výrobní budovy a budovy administrativní,  výchova pracovníků k šetrnému a méně hlučnému zacházení s nářadím.


33

Různé druhy zvuků, které jsou původem z exteriéru nebo z interiéru, dále produkované lidskou činností nebo přírodou, jsou pro srovnání seřazeny v tab. 4. Zvuky jsou seřazené podle hlediska akustického tlaku a jsou přehledně znázorněny na obr. 2.

Tab. 3

Druhy zvuku produkované lidskou činností a přírodou

Druh zvuku produkovaného člověkem

Intenzita [dB]

Druh zvuku v přírodě

Šum počítače

10

Let mouchy

Šepot

30

Větřík

Hlukové pozadí v obytné čtvrti (den) Hlasitá hudba, živá ulice Motor auta ve vyšších otáčkách

40 – 45

Štěbetání ptáků

80

Mořské vlnobití

100 – 110

Uragán

Pneumatické kladivo vzdálené 1 m

120

Vodopád

Letadlo vzdálené 30 m

130

Výbuch sopky

Zdroj: Hlubinková, Pauknerová (2012, s. 193)


Obr. 2 Stupnice akustického tlaku a odpovídající škála jeho hladin. Zdroj: Hlubinková, Pauknerová (2012, s. 193)

34


35

Mikroklimatické podmínky Mikroklimatické podmínky, označované také jako tepelné a vlhkostní podmínky jsou nedílnou součástí faktorů ovlivňující pracovní pohodu a bezpečnost práce. Veber (1982, s. 166, 168) formuloval, že v letních i zimních měsících je důležité všechny pracovní prostory dostatečně větrat. Výměna vzduchu přirozeným větráním se používá tam, kde není nutný přívod filtrovaného a ohřívaného vzduchu. V zimním období jsou všechny pracovní prostory vytápěny na předepsanou teplotu. Topná tělesa musí být dobře čistitelná, přístupná a umístěna v blízkosti prosklených stěn. Kohout, Růžička a Malaniuk (1971, s. 106 – 107) připomínají k této problematice, že zdrojem tepla je také sám člověk. A procesy v lidském těle vyrovnávají tepelné změny v prostředí, jejich úkolem je zamezit prudkým změnám v teplotě lidského organismu, které můžou působit škodlivým způsobem. Některé zkušenosti potvrzují, že nevhodné mikroklimatické podmínky mají nepříznivý vliv na průběh některých psychických procesů jako je pozornost, rychlost reakcí, přesnost rozhodování a další. Tuto problematiku ve své publikaci připomíná Jokl (2002, s. 30 – 38), optimalizaci tepelně vlhkostního klimatu lze dosáhnout různými způsoby:  Zásah do zdroje tepla, chladu a vodních par – spočívá především v úpravě obvodového pláště budovy, tím je dosaženo zvýšení tepelně izolačních vlastností. Důležité je při zásahu zvážit výměnu izolujících oken a venkovních žaluzií, jež v létě zabraňují vstupu nadměrného slunečního záření do interiéru a slouží také jako tepelně izolační vrstva.  Zásah do prostředí – toto opatření je investičně náročnější a skládá se z vhodného vytápění a vlhčení v zimě a chlazení a odvlhčování v létě. Při vytápění topnými tělesy platí základní principy: umístit těleso ke zdroji chladu (např. okno), umožnění individuální regulace topného tělesa. Při chlazení klimatizéry platí základní princip, zdroj chladu umístit ke zdroji tepla. Důležité je také optimální větrání, dle autora je dlouhé větrání zbytečné, větrat máme krátce a intenzivně.  Zásah do subjektu – jedná se o nejjednodušší způsob regulace mikroklimatických podmínek. Regulujeme tepelně izolačními vlastnostmi oděvu.


36

Problémy statické elektřiny V elektrooborech je podstatné nezapomenout na elektrostatické mikroklimatické podmínky. Dle Limex-technik (2010) se elektrický náboj vytváří při dynamickém styku (vzájemném pohybu) dvou částic s různou i stejnou dielektrickou konstantou, na nichž se hromadí náboj. Jokl (2002, s. 154 – 151) dodává, že působení statické elektřiny má vliv nejen na člověka, ale také na neživé subjekty (výrobky). Nejčastějším nepříjemným, nepřímým účinkem na člověka je díky statické elektřině zvýšené usazování prachu na plochách v interiéru s opačnou polaritou, a tím zvýšená prašnost prostředí a snížená pracovní pohoda. V elektrooborech, ale také v moderní době je předmětem zájmu statická elektřina působící na zařízení počítačů a elektronických součástek. Již 10V může zničit tranzistory a logické obvody. Optimálním elektrostatickým klimatem je mikroklima s minimálním výskytem statické elektřiny, její úplná likvidace není praktický možná. „Především je třeba zabránit tvorbě statické elektřiny, dále vznikne-li, je třeba ji odstranit, a to opět nejprve u zdroje, například vhodným uzemněním, a konečně úpravou pole přenosu, např. vysokou vlhkostí vzduchu“ (Jokl, 2002, s. 147). Určitou zvláštností je také, že zdrojem statické elektřiny jsou nejen přístroje a výrobní procesy, ale také člověk sám, jenž je také součastně subjektem, na nějž elektřina působí. Zásah do statické elektřiny lze provést antistatickými látkami a u člověka použitím vhodného oděvu a obuvi. Barevná úprava pracoviště Dle Šikýře (2012, s. 174 – 175) mají barvy na pracovišti rozmanité funkce od bezpečnostních, které označují nebo signalizují nebezpečí přes orientační až po psychologické a estetické (ovlivňují psychiku a pracovní pohodu). „Použití barev v pracovním prostředí nejen příznivě ovlivňuje pracovní pohodu, ale má i ekonomické důsledky. Usnadňuje a urychluje orientaci, zvyšuje bezpečnost práce a usnadňuje rozlišovací, diferenciační procesy“ (Kohoutek, 2009). Dvořáková (2007, s. 231) dodává, že v řadě případů je barevná úprava normalizována. Normou je udáváno značení zdrojů nebezpečí a bezpečnostních zařízení. Dále autorka zdůrazňuje, že použitím silně kontrastních barev, jasných a svítivých barev je možné připoutat pohled pracovníka na důležitý sdělovač nebo ovládací, bezpečnostní prvek. Použitím velmi světlých barev na plochách stěn a stropu lze zlepšit světelné podmínky.


37

Dle Šikýře (2012, s. 175) dělíme barvy z psychologického hlediska na barvy teplé (červená, oranžová a některé odstíny žluté), studené (modrá, zelená) a barvy neutrální (černá a bílá). Teplé barvy jsou aktivní a povzbuzují, studené jsou pasivní a uklidňují. Jak hovoří Malčíková a Janosová (2007), podrobné výzkumy prokázaly, že barvy mají vliv na fyziologické a psychické procesy - ovlivňují například náš krevní tlak, frekvenci dýchání, svalový tonus, emoce, pozornost. Teplé (jako je červená či žlutá nebo oranžová) mají aktivizující účinek, studené (modrá, zelená, fialová) vzbuzují dojem klidu a chladu. Světlé barevné odstíny vyvolávají pocit vzdušnosti a odlehčenosti, tmavé odstíny pak pocity uzavřenosti až tísně. Horká (2006) připomíná význam barev z psychologického hlediska:  červená – impulzivnost, optimismus, činorodost (zvyšuje krevní tlak)  žlutá – vynalézavost kreativita, svěžest (působí antidepresivně)  zelená – zdrženlivost, sebevědomí (zvyšuje chuť k jídlu)  modrá – vyrovnanost, klid a přesnost (uklidňuje)  černá – důstojnost, serióznost (zmenšuje dojem objemnosti)  růžová – uklidňuje (působí na uvolnění svalstva)  hnědá – prostota, jednoduchost, vzdor  šedá – kompromisnost, nenápadnost  bílá – citlivost, smysl pro čistotu  zlatá a stříbrná – pocit vlastní důležitosti Malčíková a Janosová (2007) zdůrazňují, že při praktickém řešení barevné úpravy pracoviště musíme především respektovat druh pracovní činnosti (včetně způsobu a délky trvání), velikost a charakter prostoru, barvy předmětů (se kterými pracujeme), kvalitu osvětlení a mikroklimatické poměry. Pro práce fyzicky namáhavé jsou vhodné teplé odstíny barev okolního prostředí (žlutá, okrová), při práci duševního charakteru volíme barvy s uklidňujícím účinkem (zejména modrá). Manipulujeme-li s malými předměty resp. detaily a při činnosti zrakově namáhavé, dáme přednost barvám studeným (modrozelené, zelené tóny). Z hlediska návrhu školní odborné dílny pro obor mechanik elektronik je důležité dbát na preciznost a přesnost vytvářených žákovských výrobků. Dle autora je podstatné vybírat z barev, které podporují vynalézavost a kreativitu ale zároveň dovolují pracovat s detaily. Při navrhování nesmíme zapomenout na předepsané bezpečnostní barvy například na ovládacích prvcích před žáky. Tyto barvy by měly upoutat pozornost, a proto není vhodné volit výmalbu místnosti takovými barvami, které by byly výraznější než bezpečnostní prvky pracoviště.


38

Dle Kohoutka (2009) pro místnosti a prostory situované na jih, kde je nadbytek slunečního světla, jsou vhodné studené barvy. V prostorách, kde je nedostatek slunečního světla, jsou naopak vhodné odstíny teplých barev. Barvou je možno i opticky rozšiřovat, zvýšit atp. rozměry místnosti. Čelní stěny se často malují zeleně, boční stěny žlutě nebo oranžově. Barvy ovlivňují vnímání prostoru, délky, výšky a vzdálenosti i rozlišování předmětů, pociťování chladu a tepla. Hlubinková a Pauknerová (2012, s. 121) přikládají důležitost barevným kombinacím v prostoru, které ovlivňují naše vnímání a cítění, proto při jejich využití doporučují orientovat se podle některých zásad:  Dominantní barva by měla odpovídat zamyšlenému prostorovému užitku.  Světlá barva na stropě opticky zvyšuje místnost.  Barvy stěn ovlivňují, zda místnost působí teple, studeně, hlučně, klidně, teplé barvy na stěnách způsobí, že se stěny zdají jedinci bližší, naopak studené barvy na stěnách opticky vzdalují.  Každá barva v místnosti by se měla objevit vícekrát, avšak jedna by měla převažovat.  Jedna místnost by měla mít maximálně tři barvy.  Barevné extravagantní pojetí – podlaha by měla být tmavší než strop, pokud je naopak zvolena světlá podlaha, pak takový prostor působí znejišťujícím dojmem, tmavé podlahy ve větších místnostech snižují jejich světlost.  Výrazné a nápadné vzory aktivizují, až dráždí.  Pravidelné vzory zvýrazní nerovnosti v prostoru, zatímco nepravidelné vzory případné nerovnosti prostoru naopak zakryjí. „Konečný výsledek barevného řešení pracovního prostředí má být takový, aby prostor vyhovoval jak z hlediska estetického, tak i z hlediska účelnosti. Správně využité barvy zvyšují výkon a snižují únavu“ (Horká, 2006).

Ergonomické uspořádání pracovního místa Jak uvádí Kohout, Růžička a Malaniuk (1971, s. 86 – 87) uspořádání pracoviště musí respektovat možnosti pracovníka. Z tohoto hlediska můžeme stanovit tyto nejdůležitější zásady:  pracovní stanoviště má být uspořádáno tak, aby umožňovalo rychlou a snadnou orientaci zrakem, nejčastěji kontrolované místo by mělo být ve středu zorného pole




39

pracovní stanoviště by mělo být uspořádáno tak, aby prostor či plocha, na níž se vykonává převážná většina pracovních úkonů, měly optimální výšku, to znamená, že rozměry pracovního prostředí by měly odpovídat velikosti lidského těla  rozložení zpracovávaných předmětů, nástrojů a ovládacích prvků a jejich rozmístění v prostoru by mělo být takové, aby pracovní pohyby byly co nejekonomičtější.  rozmístění jednotlivých sdělovacích prvků by mělo být takové, aby je bylo možné bez obtíží okamžitě kontrolovat.  pracovní stanoviště a prostory by měly být vybaveny fyziologicky správně řešeným nábytkem „Legislativně je problematika ochrany zdraví žáků řešena zákonem č. 561/2004 Sb., Školský zákon, kde §29 odst. 1) říká, že školy jsou při vzdělávání povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet jim vhodné podmínky pro zdravý vývoj. Parametry školního nábytku jsou zakotveny ve vyhlášce č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., kde je v §11 odst. 1) uvedeno, že vybavení nábytkem musí zohledňovat rozdílnou tělesnou výšku žáků a podporuje správné držení těla. Židle a stoly pro děti a žáky musí splňovat normové hodnoty české technické normy upravující velikostní ukazatele nábytku a musí umožňovat dodržování ergonomických zásad práce žák vsedě, které jsou upraveny v příloze č. 2 citované vyhlášky“ (Ergonomie školního nábytku, 2010). Dle Hlubinkové a Pauknerové (2012, s. 114 – 116) je důležité, aby pracovní prostory odpovídaly antropometrickým charakteristikám pracovníků. Celkové uspořádání pracoviště by mělo umožňovat práci ve vhodné poloze vsedě či ve stoje. Práce vsedě je vzhledem k dlouhodobějšímu podávání výkonu vhodnější, mělo by být však zároveň umožněno střídání pracovních poloh. K této problematice dodává Hanáková (2008, s. 17) rozměry uspořádání a vybavení pracoviště musí umožňovat snadný přístup k technologickému zařízení, možnost rychlého úniku v případě vzniku nebezpečí, musí odpovídat tělesným rozměrům pracovníka, rozsahu jeho pohybů a dalším podmínkám. Na obr. 3 jsou ilustrativně zobrazeny optimální zorné podmínky při práci s počítačem.


40

Poloha zorného pole pracovníka vůči pracovnímu předmětu musí být taková, aby byla zajištěna optimální vzdálenost mezi pracovníkem a sledovaným předmětem, dále byl zajištěn optimální zorný úhel, jak empiricky prokázal Skřehot (2009, s. 57).

Obr. 3 Optimální zorné podmínky pro práci s PC Zdroj: Skřehot (2009, s. 57)

Dle Matouška a Baumruka (1998, s. 17 – 18) je zvolení typu pracovního sedadla je závislé na:  době, po kterou se používá  výšce pracovní roviny  nutnosti sedadla na pracovním místě Pro krátkodobý odpočinek, například u stroje je vhodné jednoduché sedadlo se stabilní výškou sedáku. Pokud je však nutné seřízení výšky sedáku s ohledem na tělesné rozměry a výšku manipulační roviny, aniž by se sedadlem pohybovalo, postačí jednoduché sedadlo se šroubovicí. Pro dlouhodobou práci vsedě je vhodné sedadlo s regulovatelnou výškou sedáku, polohovatelnou zádovou opěrkou a područkami. Na obr. 4 je znázorněna správná poloha vsedě při práci na počítači. Pracovník sedí vzpřímeně, využívá přitom zádové opěrky, loketní opěrky, hodní i dolní kon-


41

četiny svírají tupý úhel a je dosažena dostatečná vzdálenost očí od monitoru jak konstatuje Skřehot (2009, s. 58- 59).

Obr. 4 Správná poloha v sedě při práci na PC. Zdroj: Ketyban.cz

Čím lépe je pracovní prostor přizpůsobený předpokládané práci člověka, tím vyšší je i kultura, produktivita a pracovní pohoda, a tím menší je zatížení člověka, jak konstatuje Krišťak (2007).


42

4.5 Shrnutí teoretické části Poznatky získané v teoretické části z odvětví didaktiky, bezpečnostně pracovních norem a psychologie práce je možné využít nejen při návrhu či realizaci učebních prostor a školních odborných dílen. Důležitou součástí návrhu je také rámcový vzdělávací program, z kterého je nutné vycházet při vybavování dílen nebo umístění jednotlivých strojů a přístrojů. Jelikož v oborech mechanik elektronik a elektrotechnik je hlavní součástí diagnostika, oprava elektrických zařízení, dále tvorba a čtení technické dokumentace budou místa žáků uzpůsobena k práci nejen na počítači, ale také k ručnímu zpracování materiálů a zařízení. Podstatné poznatky didaktických východisek mohou být pro návrh učebny takové, aby bylo možné provádět jednotlivé instruktáže. Je třeba, aby každý z žáků dobře viděl a vše dobře slyšel. Důležité je rovněž uzpůsobit učebnu, popřípadě školní odbornou dílnu různým metodám výuky, které je možné a též velmi výhodné využívat a pracovat s nimi. Bezpečnostně pracovní normy a pokyny, jako jsou například normy na vybavení lékárničky, ale taktéž na barevné značení únikových východů a nutnost ke každému oknu přiřadit žaluzie nebo roletu z důvodu regulace venkovního osvětlení, dávají navrhování a vytváření prostor pro vzdělávání určité hranice. Tyto hranice jsou úzce spjaté s psychologickými faktory prostředí a mohou to být například minimální prostory pro žáky nebo počty žáků ve třídách. Podstatou těchto bezpečnostních norem je omezit riziko úrazu a nastolit příjemné pracovní prostředí nejen pro žáky, ale i pro pedagogy. Psychologické faktory pracovního prostředí nám připomínají, že existují i klimatické podmínky, se kterými je nutné při návrhu počítat. Existuje mnoho dalších užitečných informací, jako jsou například barevné kombinace, které mohou utlumit, popřípadě vyzdvihnout některé psychické, ale také fyzické procesy v lidském těle. Nedílnou součástí psychologie práce je ergonomie a ergonomické uspořádání pracovního místa, tyto poznatky pomáhají přispívat ke zdravé pracovní a přispívají k odstraňování nemocí zad ze špatného sezení nebo ze špatné pracovní polohy.

Praktická část a výsledky práce

5

43


Pro vlastní návrh jsou použity programy Autocad free student version a Sketch up Make 2015. Jednotlivé komponenty, užité ve vlastním návrhu jsou použity z volně dostupných archivů. Návrh vychází z poznatků získaných v teoretické části ale také osobních zkušeností.

5.1

Obr. 5

Návrh školní odborné dílny

Technický nákres navrhované odborné dílny


44

Rozmístění nábytku a důležitých součástí navrhované školní odborné dílny pro obor mechanik elektronik můžeme vyčíst z Obr. 6 a Obr. 7, kde je učebna rozdělena na dvě části, a to plochu zabírající pracovní stoly žáků s podložkou, která zabraňuje poničení stolů běžnou prací žáků. Dále se v této části nachází pracoviště učitele, kde jsou rozmístěny jednotlivé ovládací prvky a didaktická technika. Ostatní didaktická technika a pomůcky a další potřebné věci jsou umístěny ve skříních a zásuvkách, které jsou rozmístěny po celé ploše navrhované dílny. Druhou oddělenou část vzhledově, ale i konstrukčně tvoří strojovna. Zde se nachází veškeré stroje a zařízení využívané při výuce. Tato část je oddělena plexisklem z důvodu jeho vysoké mechanické pružnosti a bezpečnosti. Toto sklo lze považovat v běžných pracovních podmínkách za nerozbitné. Druhou výhodou oddělení strojové části od pracovní a vyučovací je fakt, že při práci na strojích vzniká odpad. Tento odpad se díky oddělení těchto částí nedostává do učební a pracovní části, kde nevzniká prach a škodlivé prostředí.

Obr. 6

Nadhled na navrhovanou školní odbornou dílnu


Obr. 7

Pohled na pracoviště učitele

Obr. 8

Detailní pohled na pracoviště učitele a rozmístění stolů žáků

45

Detailnější pohled na pracoviště učitele dle Obr. 8 zdůrazňuje využití didaktické techniky a její umístění na pracovním stole učitele. Čelní stěna učebny je vybavena promítacím plátnem, tabulí a audiotechnikou. Skříňka se součástkami je umístěna na čelní stěně z důvodu přehlednosti pedagoga o využívání správných součástek žáky a hospodárnosti využívání jednotlivých součástek. Barevná kombinace odstínů žluté byla zvolena dle typu činnosti, která musí být kreativní a vynalézavá, dále tato barva působí světlým dojmem, probouzí v žácích dobrou náladu a příjemnou atmosféru. Dle Obr. 9 je zřejmé, že vybavení učitelského pracoviště je shodné s pracovištěm žáků, navíc je v prostorách učitelského stolu umístěn ovládací panel žákovských rozvodů v učebně. Na každém stolu včetně stolů pracovních je umístěno v hlavní ose pohledu bezpečnostní tlačítko, které vyřadí z chodu veškeré zařízení


46

v učebně, opětovné spuštění jednotlivých komponent je možné pouze z ovládacího stanoviště u učitele.

Obr. 9

Pracoviště žáka

Umístění ovládacích prvků na pracovišti žáka bylo voleno v souladu s ergonomickými požadavky, bezpečnostními pravidly a bylo přihlédnuto také k psychologickým požadavkům, jak ukazuje Obr. 9. Pracovní místo žáka obsahuje kromě dílenských zařízení a pomůcek také samostatné osvětlení pro případ práce s drobnými předměty kde osvětlení místnosti nepostačuje. Dále je zvoleno na výrazném místě bezpečnostní tlačítko, které vyřadí z chodu veškeré elektrické zařízení v učebně. Nachází se vždy na dostupném místě a po celou dobu je v zorném pohledu žáka.


Obr. 10

47

Boční pohled na pracoviště žáka

Návrh školní odborné dílny na Obr. 10 znázorňuje rozmístění skříní, ve kterých může být uskladněna didaktická technika různé pomůcky. Tento pohled odhaluje barevnou kombinaci odstínů žluté, která byla pro tento návrh využita. Židle pro žáky byly vybírány podle ergonomických pravidel, aby si mohl každý individuálně nastavit výšku posezu na židli, protože velkou část učebního dne tráví žáci v sedě u pracovního stolu. Vstupní dveře jsou označeny tabulkou únikového východu, která musí být ve všech budovách kromě obytných domů. Dále je v levé části obrázku znázorněna průhledná skříň s úklidovými potřebami, které žáci používají vždy na konci učebního dne pro úklid pracoviště.

Obr. 11

Detailní pohled na pracoviště žáka

Zobrazení výhledu žáka na tabuli a plátno zpětného projektoru je možné vidět na Obr. 11. Tento obrázek mimo jiné zobrazuje detail pracoviště žáka, které je vy-


48

baveno bezpečnostním tlačítkem, stejnosměrným zdrojem elektrické energie, pracovní podložkou a také lampičkou na přisvícení při detailnější práci a požadavcích jednotlivých žáků.

Obr. 12

Společné měřící stanoviště pro jednu řadu s osciloskopem

Dle Obr. 12 je zřejmé, že všechny stoly mají zásuvky, ve kterých mohou být umístěny dílenské nástroje a důležité věci, které žáci využívají při práci. Na stejném obrázku je zobrazeno měřící stanoviště s osciloskopem, které je pro každou řadu společné. Toto místo je vybaveno totožně s žákovským místem, pouze se zde nenachází počítač a to z důvodu, že na tomto místě není provozována činnost jako na místech žákovských, a proto také postrádá podložku. Oproti žákovským místům je vybaveno v čelním panelu společným osciloskopem. Pro znázornění jsou na obrázku také vyobrazeny měřicí přístroje, které mohou být při normálním provozu umístěny v zásuvkách tohoto stolu. Stejně jako ostatní místa, je i toto vybaveno bezpečnostním tlačítkem na přístupném místě.


Obr. 13

49

Pohled na stěnu rozdělující strojovnu od učebny

Rozdělení učebny na dvě části, které je patrné na Obr. 13 a Obr. 14 je zvoleno z důvodu, že při práci na strojích vzniká odpad a nečistoty. Při využití příčky se nemůžou dostat do části, kde mají studenti pracovní stoly. Oddělení plexisklem má řadu výhod. Učitel odborného výcviku má přehled o dění v části strojní a přitom může komunikovat s žáky, kteří například měří nebo pájí v druhé části. Druhou výhodou oproti klasickému sklu je velká odolnost plexiskla proti nárazům, tím pádem se stává plexisklo v běžných podmínkách nerozbitné.

Obr. 14

Pohled na bezpečnostní značení, hasicí přístroj a lékárničku

Oddělená část má u vstupu vyznačené bezpečnostní cedule a tabulky, jak je patrné na Obr. 14. Tyto informační tabulky sdělují, jaké riziko se v této části vyskytuje. Jelikož jsou žáci obeznámeni a každoročně školeni na začátku školního roku,


50

vědí jak se v takovémto prostředí chovat a jakým způsobem nakládat s nářadím a stroji, kterými je dílna vybavena. Dále jsou viditelně a dostupně umístěny podstatné komponenty každé dílny, a to vybavená lékárnička a hasicí přístroj, který je určen k hašení požárů, které mohou vzniknout. Podstatnou součástí navrhovaných prostor je označení únikového východu, jenž označuje zelená tabulka nad dveřmi.

Obr. 15

Strojovna s vybavením

Obr. 16

Pohled na levý roh strojovny

Strojovna zobrazená na obrázcích Obr. 15 a Obr. 16 ukazuje využití dílenských stolů se zásuvkami, ve kterých můžou být uschovány podstatné komponenty strojů a přístrojů využívaných při výuce, ale také základní dílenské nářadí. Strojovna je vybavena dvojitým umyvadlem, odpadkovým košem a sudem na použitý leptací


51

roztok, aby byla možná hromadná ekologická likvidace použitého leptacího roztoku.

Obr. 17

Strojovna pravý roh

Vybavení strojovny zobrazené na Obr. 17 a Obr. 18 je pouze orientační, samotné vybavení dílny se netýká tohoto tématu a pro ukázku byly použity základní stroje a nástroje, stejný případ je také u ochranných pracovních pomůcek, které jsou na obrázcích vyobrazeny pouze jako příklad. Zbytek používaných zařízení může být uskladněn ve skříních a policích jednotlivých stolů. Důležitou součástí návrhu jsou bezpečnostní tlačítka, která jsou místěna i na stolech ve strojovně. Místní osvětlení, které je použito na stolech žáků se vyskytuje také u strojů, kde je nutný přísvit kvůli detailům. Žák si může dle potřeby rožnout světlo. Židličky použité ve strojovně jsou totožné se židlemi použitými v části s lavicemi. Tyto židle však nemají područky pro lepší pohyb žáků při vrtání a práci na strojích. Ale jsou také výškově nastavitelné pro pohodlné sezení žáků při práci.


Obr. 18

52

Pohled na část s vrtačkou a frézkou

5.2 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na spokojenost učitelů odborného výcviku mechanik elektronik a příbuzných s učebnou, v které působí z pohledu vybavení, uspořádání nábytku a celkového dojmu, informovanosti pedagogů o základních bezpečnostních normách. A dále spokojenost pedagogů s prostory navrženými v této bakalářské práci na základě prostudované literatury a odborných zdrojů (viz Příloha č. 2). Dotazník slouží k vyhodnocení kvality a spokojenosti učitelů odborného výcviku s autorovým návrhem školní odborné dílny. Respondenti byli osloveni formou emailové zprávy s přiloženým dotazníkem a obrázky navrhované učebny. Jednalo se o učitele odborného výcviku oborů mechanik elektronik, elektrikář, informační technologie a příbuzných na středních odborných školách v české republice. Dotazník byl rozdělen do tří částí, část hodnotící dosavadní prostory obsahuje tři otázky. Druhou část tvoří dvě otázky, které zjišťují povědomí učitelů o normách v učebnách a třetí část je evaluační dotazník zjišťující pohled učitelů na navrhovanou učebnu. Na tento evaluační dotazník odpovědělo celkem 28 respondentů z vybraných českých středních škol. Návratnost dotazníku činila 34 %.


53

1. Jakým způsobem hodnotíte materiální a didaktické vybavení Vaší učebny? a. Dostatek kvalitního vybavení. b. Průměrně vybavená učebna. c. Nedostatek kvalitního vybavení. d. Jiné:…………………………………………………………………………… Tab. 4


č. Typ otázky 1


Obr. 19

a.

b.

c.

d.

14 %

36 %

50 %

0%

Graf vyhodnocení vybavení stávající učebny

Respondenti z vybraných středních škol se shodují v polovině případů na nedostatku kvalitního didaktického a materiálního vybavení. Další velkou skupinu tvoří pedagogové s průměrně vybavenými žákovskými dílnami. Tato skutečnost poukazuje na velké množství nevybavených učebních prostor pro vzdělávání budoucích pracovníků. Dle autora je velmi podstatné pro kvalitně odvedenou výuku žáky seznamovat s novinkami v jejich oboru a pracovat nejen s bezpečným, ale také kvalitním a moderním vybavením.


54

2. Jakým způsobem hodnotíte prostorové vybavení a rozmístění nábytku ve Vaší učebně? a. Prostor učebny je velký a nábytek je rozmístěn systematicky. b. Prostor učebny je velký, ale nábytek není rozmístěn systematicky. c. Průměrná učebna se smysluplně rozmístěným nábytkem. d. Průměrná učebna se špatně rozmístěným nábytkem. e. Malé a nedostačující prostory, kde je nábytek rozmístěn systematicky. f. Malé a nedostačující prostory, kde je nábytek rozmístěn nesystematicky. Tab. 5

Prostorové vybavení stávající učebny

č.

2

Obr. 20

Typ otázky Prostorové vybavení stávající učebny

a.

b.

c.

d.

e.

f.

7%

14 %

32 %

43 %

4%

0%

Graf výsledků prostorového vybavení stávající učebny

Otázka zabývající se rozmístěním nábytku a prostorovými dispozicemi ukazuje množství učeben, které jsou na hranici bezpečnostních norem, které dovolují minimální vzdušný prostor na jednoho žáka. Tento fakt že z pohledu návrhu důležitý, protože velké a vzdušné prostory působí z pohledu psychologie práce čistým


55

a příjemným dojmem. Důležité je také rozmístění nábytku, které může usnadnit orientaci v prostoru a samotnou činnost, ale také celkový dojem.

3. Učí se Vám ve Vaší učebně dobře v závislosti na prostorách a uspořádání? a. Ano, prostory a uspořádání mají velký vliv na kvalitu výuky. b. Ano, ale prostory nemají velkou podstatu na učební proces. c. Ne, prostory a uspořádání je nevhodné a proto se mi špatně učí. d. Ne, ale prostory a vybavení na to vliv nemají. e. Jiné:…………………………………………………………………………… Tab. 6

Hodnocení stávající učebny

č. 3

Typ otázky Hodnocení stávající učebny

a.

b.

c.

d.

e.

29 %

11 %

53 %

7%

0%

0% 7% 29% a b 53%

11%

c d e

Obr. 21

Graf výsledků hodnocení stávající učebny

Dle výsledků otázky č. 3 vyplývá, že polovina dotazovaných je nespokojená s prostorovým vybavením dosavadní učebny a přisuzují těmto skutečnostem ztíženou možnost realizace kvalitní výuky. Další velkou skupinou jsou učitelé, kterým vyhovuje velikost jejich dosavadní třídy a učí se jim v těchto prostorách dobře.


56

V závislosti na velikosti prostor učebny je možné také umístit nábytek, který podléhá ergonomickým požadavkům jako například nastavitelné stoly, židle.

4. Jaký nejmenší vzdušný prostor musí být na jednoho žáka vyhrazen? a. 1 m3 b. 2 m3 c. 5 m3 d. 12 m3 Tab. 7


č.

Typ otázky

a.

b.

c.

d.

4


3%

7%

86 %

4%

Obr. 22

Graf vyhodnocení bezpečnostní normy


57

5. Jaký je maximální počet žáků v oboru mechanik elektronik a příbuzných podle vyhlášky č. 689/2004 Sb. pro 2. – 4. ročník na jednoho vyučujícího? a. 10 b. 12 c. 15 d. 20 Tab. 8

Počet žáků

č.

Typ otázky

a.

b.

c.

d.

5


93 %

7%

0%

0%

Obr. 23

Graf výsledků otázky počtu žáků

Výsledky otázky č. 4 a otázky č. 5 poukazují na základní přehled učitelů odborného výcviku o normách a nařízeních pro tvorbu učeben a vytváření jednotlivých tříd a uzpůsobování prostředí výuce z pohledu bezpečnosti. Otázky zkoumaly, jaké jsou minimální přípustné hodnoty pro bezpečné fungování třídy z pohledu prostoru pro žáky v různých ročnících. Nadpoloviční většina pedagogů tuto otázku zodpověděla správně. Z pohledu pedagoga je tudíž podstatné vědět, jaké množství žáků může vyučovat v jednotlivých ročnících a jak uzpůsobit prostory k práci, aby vyhovovaly bezpečnostním normám.


58

6. Jakým způsobem hodnotíte prostory a rozmístění nábytku v návrhu dle přiložených obrázků? a. Dostatek prostoru a smysluplné rozmístění nábytku. b. Dostatek prostoru, ale rozmístění by mi nevyhovovalo. c. Nedostatek prostoru, ale smysluplné rozmístění nábytku. d. Nedostatek prostoru a špatně rozmístěný nábytek. e. Jiné: …………………………………………………………………………… Tab. 9

Prostorové vybavení v návrhu

č.

Typ otázky

a.

b.

c.

d.

e.

6

Hodnocení prostorového vybavení

86 %

11 %

0%

3%

0%

3%

0%

0%

11% a b c 86%

d e

Obr. 24

Graf výsledků prostorového vybavení v návrhu

Uspořádání a rozmístění nábytku a prostorové vybavení učebny dle autorova návrhu bylo hodnoceno kladně, prostory jsou dostatečné a odpovídají představám pedagogů. Spíše však přesahují bezpečnostní normy a nábytek byl uzpůsoben prostorným pomůckám a didaktické technice, která se v navrženém nábytku může nacházet. Další skupinu tvoří 11% učitelů, kteří považují návrh za prostorný ale rozmístění a uspořádání není dle jejich názoru smysluplný.


59

7. Je barevné řešení navrhované učebny dle přiložených obrázků podle Vás správné popřípadě nesprávné? a. Barevné řešení učebny působí příjemně. b. Barevné řešení mě neoslovilo. c. Barevná úprava je nedostatečná a neestetická. d. Jiné: …………………………………………………………………………… Tab. 10

č. 7

Barevné řešení navrhované učebny

Typ otázky Hodnocení barevného řešení

a.

b.

c.

d.

93 %

3%

0%

4%

3%

0%

4%

a b c 93%

Obr. 25

d

Graf výsledků barevného řešení navrhované učebny

Barevná kombinace výmalby a komponent včetně výstražných barev a bezpečnostních prvků, které jsou barevně odlišeny od okolí, působí na většinu respondentů příjemně a smysluplně. Jeden z respondentů, který zvolil možnost jiné, dodává, že barvy v místnosti by mohly být pestřejší (výraznější). Barvy v místnosti jsou voleny tak, aby podporovaly tvořivost a soustředění žáků. Ale také s ohledem na bezpečnostní značení a bezpečnostní normy na ovládací prvky a další důležité body.


60

8. Jak hodnotíte vybavení učitelského místa z pohledu pedagoga podle přiložených obrázků? a. Dostatek prostoru a díky rozmístění bych měl přehled o dění ve třídě včetně prostoru strojovny. b. Dostatek prostoru, ale rozmístění nábytku a lavic žáků by mi nevyhovovalo. c. Nedostatek prostoru, ale přehlednost je dobrá. d. Nedostatek prostoru a špatná přehlednost. e. Jiné: …………………………………………………………………………… Tab. 11

č. 8

Hodnocení učitelského místa

Typ otázky Hodnocení učitelského místa

a.

b.

c.

d.

e.

64 %

29 %

0%

0%

7%

0%

0% 7%

29%

a b 64%

c d e

Obr. 26

Graf hodnocení učitelského místa

Otázka zabývající se hodnocením učitelského místa a přehledu z něj po vyhodnocení ukazuje výsledky, že nadpoloviční většina respondentů považuje učitelské místo za prostorné a přehledné, z tohoto místa by měla většina respondentů přehled o dění v učebně. Další část tvoří respondenti, kterým nevyhovuje učitelské


61

místo. Respondenti, kteří zvolili odpověď jiné se shodli na přehlednosti a rozmístění, ale nevyhovuje jim umístění ovládacího stanoviště v blízkosti žáků.

9. Jak hodnotíte vybavení žákovského místa z pohledu pedagoga podle přiložených obrázků? a. Dostatek prostoru pro žáky a smysluplně vyřešené prostory a rozmístění nábytku. b. Dostatek prostoru pro žáky, ale rozmístění nábytku a lavic žáků není řešeno ideálně. c. Prostor pro žáky není dostačující, ale řešení a rozmístění prvků v učebně je dobré. d. Prostor pro žáky je nedostačující a řešení rozmístění prvků není vyhovující. e. Jiné: ……………………………………………………………………………

Tab. 12

č. 9

Hodnocení žákovského místa

Typ otázky Hodnocení žákovského místa

a.

b.

c.

d.

e.

57 %

21 %

11 %

7%

4%

7%

4%

11% a 21%

57%

b c d e

Obr. 27

Graf hodnocení žákovského místa


62

Rozmístění žákovských lavic, jejich prostor, vybavení a uspořádání bylo hodnoceno v otázce č. 9, kterou nadpoloviční většinou zodpověděli respondenti jako vyhovující, smysluplně rozmístěnou a povedenou část návrhu. Respondenti, kteří zvolili možnost jiné, upozorňují na chybějící ventilaci u leptací lázně, která sice není žádnou vyhláškou ani normou nařízena, ale přispívá k lepšímu a příjemnějšímu vzduchu v učebně. Další velkou skupinou respondentů jsou učitelé, kterým nevyhovuje rozmístění lavic žáků v učebně, tvoří jich 21%. 10. Jak by se Vám v navrhované učebně učilo? a. Učilo by se mi dobře. b. Neviděl bych žádný rozdíl. c. Neučilo by se mi dobře. d. Jiné: …………………………………………………………………………… Tab. 13

č.

Celkový dojem z učebny

Typ otázky

Celkový 10 dojem z učebny

a.

b.

c.

d.

72 %

21 %

7%

0%

7%

0%

21% a b 72%

c d

Obr. 28

Graf celkového dojmu z učebny


63

Na otázku č. 10 odpověděla nadpoloviční většina respondentů, že by se jim v navrhované učebně učilo dobře, další nezanedbatelnou skupinu tvoří respondenti s odpovědí, že by neviděli v dosavadní učebně a navrhované žádnou změnu z pohledu komfortu vyučování.

11. Změnili byste něco zásadního v návrhu učebny? Pokud ano, zdůvodněte. a. Ano…………………………………………………………………………… b. Ne Tab. 14

č.

Hodnocení celkového návrhu

Typ otázky

Hodnocení 11 celkového návrhu

a.

b.

14 %

86 %

14%

a b 86%

Obr. 29

Graf hodnocení celkového návrhu

Většina respondentů je s návrhem učebny, která podléhá bezpečnostním, didaktickým a psychologickým požadavkům spokojena. Zásadní změnu doporučilo pouze 14% respondentů. Dva se shodují na přidání odvětrávání do strojovny, další připomínkou je nevhodné umístění nezabezpečeného ovládacího panelu na konci učitelského stolu.

Diskuze

64

6 Diskuze Poznatky z teoretické i praktické části přinesly zjištění, že tvorba nebo renovace prostor pro vzdělávání má ve školství nezastupitelné místo. Je všeobecně známo, že renovace popřípadě výstavba nových prostor je finančně náročná a většina školských zařízení nemá dostatečné prostředky na revitalizaci svých prostor. V některých případech je možné čerpat dotace od různých subjektů, ale tyto skutečnosti v této práci autor neřeší. Existuje velké množství škol, které do těchto projektů vkládají nemalé prostředky. Kvalitní učebny se jim projevují také na přílivu počtu žáků, protože část populace si vybírá budoucí školu podle kvality výuky a prostor. Vzhledem k tomu, že bakalářská práce řeší odvětví elektroniky, které se velmi dynamicky rozvíjí, lze poznamenat, že pracoviště dnešních školských zařízení je poměrně zastaralé a nové přístroje a technologie jsou finančně náročné, a proto je třeba je doplňovat a pracovat s nimi. Otázkou zůstává, zda v oboru, kde se každým dnem mění podmínky a vycházejí novinky, je vůbec možné postihnout tu obrovskou řadu věcí nebo postupovat dál ve standardech, které ukládá rámcový vzdělávací program. Vytvoření samotné učebny, která bude splňovat příslušné normy je pouze částí celé škály úkonů, které souvisí s tvorbou pracoviště. Toto pracoviště by mělo poskytnout žákům kvalitní zázemí, ve kterém mohou rozvíjet a zkoumat co vše je možné v jejich oboru vyrábět. Další podstatnou součástí je učebnu navrhnout tak, aby byla nejen funkčně kvalitní, ale také příjemná, motivující a inspirující. Tohoto lze dosáhnout výmalbou, tematickými nástěnkami, povedenými pracemi žáků, ale také samotným vyučujícím, který potřebuje ke své dobře odvedené práci takový prostor, který bude odpovídat představám a používaným metodám ve výuce. Pro příklad je dobré vyčlenit prostor pro učitele a použít takové didaktické prostředky, aby instruktáž, kterou provádí, byla jasná, zřetelná a bylo na ni dobře vidět. Jen při poskládání všech těchto součástí skládačky do sebe můžeme vytvořit kvalitní prostory, kde bude vzdělávání radost. Obdobnou bakalářskou práci může nabídnout například Švásta Jakub (2012) z Masarykovy univerzity, kde se nachází schéma navržené odborné dílny dále pokračující detailním rozpisem vybavení učebny. Švásta ve své publikaci dále nerozvíjí celkové prostředí učebny. Dle autora této práce je nevhodné uspořádání lavic žáků dle Švásty. Důvodem, proč autor považuje Švástovo rozvržení za nevhodné je, že při promítání na plátno musí žák otáčet hlavu jedním směrem, což při delší

Diskuze

65

přednášce může působit nepohodlně, hlavně pro žáky ze zadních lavic u oken. Tento zmíněný nedostatek řeší uspořádání lavic čelem k promítacímu plátnu. Švásta stejně jako autor bakalářské práce umístil ovládací prvek (jistič) na místo lehce přístupné žákům, což je dle získaných informací pomocí dotazníkového šetření od respondentů z praxe nevhodné. Další nedostatek přikládá autor pouze jednomu místu k měření s osciloskopem, což je na počet žáků nedostatečné. Jak dokládá Turek (1190, s. 166) pro zmírnění psychického a fyzického zatížení žáků způsobeného intenzitou učebního procesu je třeba v odborných učebnách vytvořit vyvážený systém pracovní pohody sladěný ve všech hlavních složkách: zrakové, akustické, tepelně – vzdušné a ergonomické. S tímto tvrzením se autor plně ztotožňuje, jelikož celý návrh podléhá mimo jiné těmto základním podmínkám pro zjednodušení učebního procesu. Nevhodně sestavená učebna může vést k nekvalitně zvládnutému učebnímu procesu, zbytečnému namáhání žáků, ale také pedagogů.

Doporučení pro pedagogickou praxi

66

7 Doporučení pro pedagogickou praxi Na základě prostudované literatury a získaných informací z teoretické části a dále praktické části s návrhem školní odborné dílny pro obor mechanik elektronik a příbuzné a též dotazníkového šetření dospěl autor k poznatkům, které je možné využít pro budoucí pedagogickou praxi z pohledu vytvoření příjemného a zdravého prostředí nejen pro žáky, ale také pro pedagogy. Toto vše je důležité pro správný psychický a fyzický rozvoj žáků. Podstatné je také vytvořit prostředí, které bude odpovídat pracovně bezpečnostním normám a učit žáky tyto normy dodržovat, protože v budoucí praxi se setkají s různými zvyky a návyky pracovníků. Úkolem učitele je mimo jiné naučit žáky pracovat bezpečně, efektivně a tohoto lze docílit jen v případě kvalitní a dobře provedené výuky, které napomáhá prostředí, ve kterém se žáci pohybují. Z pohledu učitele je také podstatné v jakém prostředí vyučuje a jaké může používat metody výuky. Například budoucí prodavačky se nemohou vzdělávat ve stejném prostředí jako budoucí automechanici a mechanici elektronici, proto je důležité přizpůsobit prostory pro vzdělání každému oboru zvlášť a přiblížit žákům prostory jejich budoucího pracoviště co nejvěrněji, aby se naučili používat stroje a přístroje se kterými se setkají dále v praxi. Při návrhu popřípadě renovaci dílen je důležité myslet na výmalbu a barevné doplňky ve třídách, které mohou ovlivnit vnímání prostoru, ale také smyslové a fyzické funkce lidského organismu. Pro různé činnosti jsou dobré různé barvy. Podstatnou část při navrhování popřípadě renovaci učebny tvoří eliminace hluku, který ovlivňuje negativně lidský organismus, ale taktéž zajištění správné teploty v místnosti a dobrých světelných podmínek. Učitel by měl odhadnout, kdy je třeba světla více anebo méně. Nedílnou součástí psychologie práce je také ergonomie pracovního místa, ta dává jasná pravidla jak má člověk sedět při práci a jak pracovat, aby se vyhnul pozdějším zdravotním komplikacím. Stejně důležitou částí je také při navrhování učebny myslet na rámcový vzdělávací program, který dává jasné pokyny, které okruhy výuky musí učitel s žáky probrat a těmto okruhům je podstatné přizpůsobit prostory. Z pohledu bezpečnostně pracovních norem nesmí učitel zapomenout na kvalitní a správné pracovní a ochranné pomůcky, které musí od žáků bezpodmínečně vyžadovat.

Závěr

67

8 Závěr Bakalářská práce se zabývá problematikou školních odborných dílen a jejich návrhem s přispěním bezpečnostních norem, rámcového vzdělávacího programu, psychologických a didaktických poznatků. Cílem bylo navrhnout školní odbornou dílnu odpovídající všem těmto normám, požadavkům, a pravidlům. Následně pak navrhnout, graficky zrealizovat a zhodnotit učebnu. Hodnocení zrealizované učebny proběhlo na základě použití evaluačního dotazníku, který zodpověděli učitelé odborného výcviku středních odborných škol v české republice. Na základě navržené učebny a získaných informací z dotazníku se autor bakalářské práce domnívá, že stanovené cíle byly splněny. Z evaluačních dotazníků vyplývá, že velká část pedagogů je nespokojena s dosavadní třídou, ve které vyučují, a proto se koncept třídy respondentům zamlouvá a hodnotí jej převážně kladně, podstatou je návrh učebny správně uchopit a pracovat s ním na míru dané škole, popřípadě rozpočtu. Globálním problémem v těchto případech úprav a oprav prostor pro vzdělávání žáků je nízký rozpočet, který nepokryje veškeré potřebné náklady na renovaci nebo výstavbu prostor. Z poznatků autora je možné vytvořit kvalitní a estetický prostor i s nízkým rozpočtem, dobře provedená výmalba prostory učebny projasní, opticky zvětší a celkově udělá čistější. Důležité je při realizaci nezapomenout dodržovat všechny bezpečnostní normy, ale také přemýšlet nad pohodlím pro žáky a učitele. Tato práce může sloužit jako budoucí podklad pro renovaci nebo výstavbu nové dílny pro obory zabývající se elektronikou.


68

9 Seznam použité literatury ČADÍLEK, Miroslav. Didaktika odborného výcviku technických oborů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993, 131 s. ISBN 80-210-0519-X. ČADÍLEK, Miroslav. Pedagogické minimum pro mistry technických oborů. Brno: CTI - Cech topenářů a instalatérů ČR, 1999, 120 s. Učební texty pro topenáře. ISBN 80-862-0803-6. ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele: učebnice pro vysoké školy. 2. vyd. Praha: SPN, 1983, 381 s. DANDOVÁ, Eva. Maximální počty žáků v elektrooborech. In: BOZPinfo.cz [online]. 2010 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://bozpinfo.cz/win/rady/otazky_odpovedi/otazky_skolstvi/pocty_zaku1 00303.html DLOUHÁ, Drahomíra. Psychologie a bezpečnost práce: (vybrané kapitoly). Vyd. 1. Brno: Institut výchovy bezpečnosti práce, 1996, 43 s. ISBN 80-85022-11-7. DLOUHÁ, Drahomíra. Psychologie práce. 3., nezměn. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 60 s. ISBN 978-80-7375-191-3. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Management lidských zdrojů. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2007, 485 s. ISBN 978-80-7179-893-4. Ergonomie školního nábytku. Santal.cz [online]. 2010 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.santal.cz/ergonomie-skolniho-nabytku FRIEDMANN, Zdeněk a Pavel PECINA. Didaktika odborných předmětů technického charakteru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 88 s. ISBN 978-802-1063-006. FRIEDMANN, Zdeněk. Didaktika technické výchovy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2001, 92 s. ISBN 80-210-2641-3. HANÁKOVÁ, Eva. Práce a zdraví, rizikové faktory pracovního prostředí. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2008, 108 s. ISBN 978-80-86973-07-4. HLUBINKOVÁ, Zuzana, Daniela Pauknerová. Člověk v pracovním prostředí. In: PAUKNEROVÁ, Daniela, et al. Psychologie pro ekonomy a manažery. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 259 s. ISBN 978-80-247-3809-3. HOLUB, J a J SEDLÁČEK. Pracovní prostředí. Praha: Státní ústav pro racionalizaci ve spotřebním průmyslu, 1966, 176 s.


69

HORKÁ, Kateřina. Image stomatologického subjektu. In: HORMED [online]. 2006 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.hormed.cz/clanky.php?t=imagestomatologickeho-subjektu&id=7 Infoabsolvent.cz. [online]. 2010, [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Rady/Clanek/7-0-13 KALÁB, Pavel, Miloslav STEINBAUER a Miroslav VESELÝ. Bezpečnost v elektrotechnice. Vyd. 4., přeprac. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky, 2007, 77 s. ISBN 978-80-214-3509-4. KOHOUT, Jaroslav, Bohdan MALANIUK a Jiří RŮŽIČKA. Člověk v pracovním prostředí. 1. vyd. Praha: Práce, 1971, 158 s. KOHOUTEK, Rudolf. Faktory pracovního prostředí a jejich působení na člověka. Psychologie v teorii a praxi [online]. 2009, 4. 1. 2009 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0901/psychologicke-pusobeni-faktorupracovniho-prostredi KRIŠŤAK, Jozef. Ergonomické uspořádání pracoviště. In: IPA Czech [online]. 2007 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://www.ipaczech.cz/cz/ipa-slovnik/ergonomicke-usporadani-pracoviste KROPÁČ Jiří, Zbyněk KUBÍČEK a Vladimír HAJDA. Vybrané kapitoly z didaktiky technických předmětů. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 107 s. ISBN 80-706-7617-5. Limex-technik s.r.o. [online]. Frýdlant, 2010 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.limex-technik.cz/Zdroje/Staticka_el_prirucka.pdf MALČÍKOVÁ, Kateřina a Klára JANSOVÁ. Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému. In: BOZP info [online]. 2007, 5. 2. 2015 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/win/knihovnabozp/citarna/tema_tydne/ppascvps0 7.color.html MATOUŠEK, Oldřich a Jaroslav BAUMRUK. Pracovní místo a zdraví: ergonomické uspořádání a vybavení pracovního místa. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998, 23 s. ISBN 80-7071-098-5.


70

Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. In: BOZPinfo.cz [online]. 2006 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/win/knihovnabozp/citarna/tematicke_prilohy/bozp_ve_skolstvi/bezpecnost_deti_skol_MSM T.osobni.html Rámcový vzdělávací program… [online]. 2008, [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/RVP%202641L01%20Mechanik%20elektrotech nik.pdf SKŘEHOT, Petr. Základy aplikované ergonomie. 1. vyd. Praha: VÚBP, 2009. ISBN 978-808-6973-586. ŠIKÝŘ, Martin. Personalistika pro manažery a personalisty. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 207 s. ISBN 978-80-247-4151-2. ŠVÁSTA, Jakub. Vybavení elektrodílny. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Hrbáček. TUREK, Ivan. Didaktika technických predmetov. 2., preprac. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1990, 131 s. ISBN 80-080-0587-4. VEBER, Vladimír. Pracovní prostředí. 1. vyd. Praha: Práce, 1970, 235 s. VEBER, Vladimír. Pracovní prostředí: osvětlení : barevná úprava : hluk : tvarové uspořádání. 2., přeprac. vyd. Praha: Práce, 1982, 324 s. Všeobecné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Třinec: Třinecké železárny, 1994, 35 s. ZEMAN, Marek. Vzorový přehled obsahu lékárničky. In: bozpzeman [online]. 2007 [cit.2015-01-26]. Dostupné z: www.bozpzeman.cz/userfiles/file/LEKARNICKA.pdf

Přílohy

71

Přílohy

Přílohy

10 Seznam příloh Příloha č. 1: Obsahový okruh elektrotechnická zařízení Příloha č. 2: Evaluační dotazník

72

Přílohy

73

10.1 Přílohy Příloha č. 1: Obsahový okruh elektrotechnická zařízení Výsledky vzdělávání Žák: 

Učivo 1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena

vysvětlí základní úkony a povinnosti organizace při

práce, požární prevence 

zajišťování BOZP 



pracovně právní problematika BOZP

odborného dozoru nad



bezpečnost technických zařízení

dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence



uvede základní bezpečnostní požadavky při práci se stroji a zařízeními na pracovišti a dbá na jejich dodržování



postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a zařízení



uvede příklady bezpečnostních rizik, event. nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci



poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti



uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu



organizace a na pracovišti

zdůvodní úlohu státního bezpečností práce



zařízení bezpečnosti práce v podmínkách

zná zásady bezpečné práce na elektrických zařízeních

Přílohy



74

poskytne první pomoc při úrazu elektrickou energií



zvolí vhodný materiál pro

2. Zpracování materiálů

výrobu elektrotechnického



měření a orýsování

zařízení



dělení materiálů a ohýbání



stříhá, řeže a ohýbá materiály



pilování



piluje rovinné plochy a otvory



vrtání, zahlubování, řezání závitů



vyvrtá a zahloubí otvory,



spojování materiálů

vyřeže závity 

vybere vhodnou metodu spojování materiálů

  

upraví konce vodičů podle

3. Elektromontážní práce

způsobu jejich spojování



úprava vodičů

vybere koncovky pro



zapojování kabelů

mechanické spojení vodičů;



tvarování, pájení, lisování, krimpování

pájí vodiče a kovové součástky



zapojí kabely do elektrických obvodů



orientuje se v katalogu

4. Pasivní obvodové součástky

součástek



rezistory



vybere vhodnou součástku



kondenzátory



rozumí systému značení



cívky

pasivních součástek



transformátory



použije, navrhne a sestaví základní obvody s pasivními součástkami a změří jejich parametry

  



použije schematické značky

5. Polovodičové součástky

polovodičových součástek



přechod PN a polovodičové diody

měřením ověří vlastnosti po-



bipolární a unipolární tranzistory

lovodičových součástek



spínací prvky

zjistí z katalogu nebo aplikač-



součástky řízené neelektrickou veličinou

ního listu parametry polovo-



integrované obvody

dičové součástky



technologie polovodičových součástek

vybere polovodičovou sou-

a integrovaných obvodů

Přílohy

75

částku dle požadované funkce a použití 

sestaví obvod s bipolárním nebo unipolárním tranzistorem a změří jeho vlastnosti



využije spínací součástky v obvodech s ohledem na jejich funkci



vybere vhodnou polovodičovou součástku reagující na fyzikální veličiny vzhledem k očekávanému využití



orientuje se v základní nabídce analogových a číslicových integrovaných obvodů



vybere vhodný integrovaný obvod z katalogu a určí jeho pouzdro a vývody



sestaví obvod s polovodičovými součástkami na základě elektrotechnického schéma



bezpečně manipuluje s elektrostaticky citlivými součástkami





chápe podstatu fotoelektric-

6. Optoelektronika

kého jevu a jeho využití pro



fotoelektrický jev

výrobu světlo emitujících a



LED diody a lasery

zobrazovacích součástek



přeměna elektrického signálu na optický

zná chování tekutých krystalů v indikačních a zobrazovacích

a naopak 

druhy optických vláken a kabelů

součástkách 

využije optických kabelů k přenosu informace

 

zná technologické metody vý-

7. Technologie plošných spojů

roby desek na plošné spoje



materiály

dodržuje zásady návrhu a



technologické metody výroby plošných

Přílohy

76

konstrukce plošných spojů 

navrhne plošné spoje i s vyu-

spojů 

zásady návrhu a konstrukce plošných spojů

žitím výpočetní techniky 

zpracuje technickou dokumentaci daného zapojení;



zhotoví plošné spoje a využívá příslušné materiály



osadí plošné spoje, provede povrchovou montáž, zapájí součástky a oživí desky



zvolí elektrochemický zdroj podle



parametrů a s ohledem na

8. Zdroje elektrického proudu a napětí 

baterie



lineární a spínané zdroje

ekologii 

použije elektrochemické zdroje a zná jejich vlastnosti



provede údržbu a nabíjení elektrochemických zdrojů



vybere a použije síťový zdroj potřebných vlastností na základě znalosti funkce lineárních a spínaných zdrojů



navrhne, vypočítá a změří jednoduchý síťový zdroj



diagnostikuje závady na síťových zdrojích a provádí jejich opravy



sestaví zesilovač s diskrétní-

9. Zesilovače a oscilátory

mi součástkami a změří jeho vlastnosti 

navrhne, sestaví a změří obvod s operačním zesilovačem



navrhne, sestaví a změří obvod oscilátoru



zná základní rozdíly mezi čís-

10. Číslicová technika

Přílohy

 



77

licovou a analogovou techni-



číselné soustavy

kou



logické funkce jedné a více proměnných

použije číselné soustavy a

dekodéry

provede převody mezi nimi



kombinační a sekvenční obvody

vyjádří logickou funkci vzor-



klopné obvody, čítače

cem i tabulkou a minimalizuje



mikroprocesory

ji



paměti

realizuje logickou funkci



vstupní a výstupní obvody

vhodným typem integrovaného obvodu 

diagnostikuje logické funkce v obvodech



sestaví sekvenční obvod a ověří jeho funkci



realizuje elektronické zařízení za pomoci kombinačních a sekvenčních obvodů a ověří jeho činnost



chápe funkci mikropočítače



aplikuje a diagnostikuje zařízení



s programovým řízením



navrhne a uvede do provozu sestavu elektrických nebo

11. Údržba elektrických zařízení 

elektronických zařízení podle požadované funkce 

složitějších sestav 

provede servis, opravy a provozní měření sestav elektric-

propojování elektrických zařízení, tvorba vyhledávání a odstraňování závad na elektrických zařízeních



provozní měření a diagnostika

kých zařízení

Zdroj: (Rámcový vzdělávací program…, 2008, s. 50 – 53)

Přílohy

78

Příloha č. 2: Evaluační dotazník Vážení, Jmenuji se Martin Holek a jsem studentem Mendelovy univerzity v Brně. Rád bych Vás požádal o vyplnění dotazníku, který bude důležitou součástí mé bakalářské práce, jejíž cílem je návrh školní odborné dílny pro obor mechanik elektronik a příbuzné. Poznatky z dotazníkového šetření budou využity pro možné změny v návrhu. Vámi uvedené informace jsou zcela anonymní a budou použity výhradně pro potřeby bakalářské práce. V dotazníku prosím vyznačte tučným písmem Vaši odpověď, dotazník uložte a zašlete jej na emailovou adresu: [email protected]. Obrázky, na které odkazuji v dotazníku, naleznete jako přílohu Vám zaslaného e-mailu. Děkuji Vám za pomoc a Váš čas. 1. Jakým způsobem hodnotíte materiální a didaktické vybavení Vaší učebny? a. Dostatek kvalitního vybavení. b. Průměrně vybavená učebna. c. Nedostatek kvalitního vybavení. d. Jiné: …………………………………………………………………………… 2. Jakým způsobem hodnotíte prostorové vybavení a rozmístění nábytku ve Vaší učebně? a. Prostor učebny je velký a nábytek je rozmístěn systematicky. b. Prostor učebny je velký, ale nábytek není rozmístěn systematicky. c. Průměrná učebna se smysluplně rozmístěným nábytkem. d. Průměrná učebna se špatně rozmístěným nábytkem. e. Malé a nedostačující prostory, kde je nábytek rozmístěn systematicky. f. Malé a nedostačující prostory, kde je nábytek rozmístěn nesystematicky.

3. Učí se Vám ve Vaší učebně dobře v závislosti na prostorách a uspořádání? a. Ano, prostory a uspořádání mají velký vliv na kvalitu výuky. b. Ano, ale prostory nemají velkou podstatu na učební proces. c. Ne, prostory a uspořádání je nevhodné a proto se mi špatně učí. d. Ne, ale prostory a vybavení na to vliv nemají. e. Jiné: ……………………………………………………………………………

Přílohy

79

4. Jaký nejmenší vzdušný prostor musí být na jednoho žáka vyhrazen? a. 1 m3 b. 2 m3 c. 5m3 d. 10 m3

5. Jaký je maximální počet žáků v oboru mechanik elektronik a příbuzných podle vyhlášky č. 689/2004 Sb. pro 2 – 4 ročník na jednoho vyučujícího? a. 10 b. 12 c. 15 d. 20

6. Jakým způsobem hodnotíte prostory a rozmístění nábytku v návrhu dle přiložených obrázků? a. Dostatek prostoru a smysluplné rozmístění nábytku. b. Dostatek prostoru, ale rozmístění by mi nevyhovovalo. c. Nedostatek prostoru, ale smysluplné rozmístění nábytku. d. Nedostatek prostoru a špatně rozmístěný nábytek. e. Jiné: ……………………………………………………………………………

7. Je barevné řešení navrhované učebny dle přiložených obrázků podle Vás vhodné popřípadě nevhodné? a. Barevné řešení učebny působí příjemně. b. Barevné řešení mě neoslovilo. c. Barevná úprava je nedostatečná a neestetická. d. Jiné: ……………………………………………………………………………

Přílohy

80

8. Jak hodnotíte vybavení učitelského místa z pohledu pedagoga podle přiložených obrázků? a. Dostatek prostoru a díky rozmístění bych měl přehled o dění ve třídě včetně prostoru strojovny. b. Dostatek prostoru, ale rozmístění nábytku a lavic žáků by mi nevyhovovalo. c. Nedostatek prostoru, ale přehlednost je dobrá. d. Nedostatek prostoru a špatná přehlednost. e. Jiné: …………………………………………………………………………. 9. Jak hodnotíte vybavení žákovského místa z pohledu pedagoga podle přiložených obrázků? a. Dostatek prostoru pro žáky a smysluplně vyřešené prostory a rozmístění nábytku. b. Dostatek prostoru pro žáky, ale rozmístění nábytku a lavic žáků není řešeno ideálně. c. Prostor pro žáky není dostačující, ale řešení a rozmístění prvků v učebně je dobré. d. Prostor pro žáky je nedostačující a řešení rozmístění prvků není vyhovující. e. Jiné: ……………………………………………………………………………

10. Jak by se Vám v navrhované učebně učilo oproti učebně, kterou máte k dispozici? a. Učilo by se mi dobře. b. Neviděl bych žádný rozdíl. c. Neučilo by se mi dobře. d. Jiné: ……………………………………………………………………………

11. Změnili byste něco zásadního v návrhu učebny? Pokud ano, napište co. a. Ano …………………………………………………………………………… b. Ne

Návrh školní odborné dílny

Recommend Documents