Návrh interiéru restauračního komplexu se zaměřením na pivnici

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení



Učební obor: Tvorba a výroba nábytku, modul: design



Návrh interiéru restauračního komplexu se zaměřením na pivnici Bakalářská práce

2014/2015















Miroslav Kozák

Zadání



2   

 

Čestné prohlášení Prohlašuji,  že  jsem  tuto  práci:  Návrh  interiéru  restauračního  komplexu  se  zaměřením  na  pivnici,  vypracoval  samostatně  a  veškeré  použité  prameny  a  informace  jsou  uvedeny  v  seznamu  použité  literatury.  Souhlasím,  aby  moje  práce  byla  zveřejněna  v  souladu  s  §  47b  zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou  Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.   Jsem  si  vědom,  že  se  na  moji  práci  vztahuje  zákon  č.  121/2000  Sb.,  autorský  zákon,  a  že  Mendelova  univerzita  v  Brně  má  právo  na  uzavření  licenční  smlouvy  a  užití  této  práce  jako  školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona.   Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si  vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu  s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů  spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.       V Brně dne:  ……………………………………………………..  podpis                3   

                                     

Poděkování Rád bych tímto poděkoval Ing. Jiřímu Tauberovi, Ph.D. za odborné vedení mé práce a za cenné  rady  a  myšlenky,  které  mi  poskytl.  Dále  bych  rád  poděkoval  Ing.  Arch.  Borisi  Hálovi  za  konzultace a připomínky k mým návrhům.  

4   

Abstrakt Jméno: Miroslav Kozák  Název práce: Návrh interiéru restauračního komplexu se zaměřením na pivnici  Abstrakt: První část této bakalářské práce je teoretická. Pojednává o náležitostech veřejného  interiéru. V této části jsou shrnuty normy a právní předpisy, které upravují tvorbu interiéru  především  za  účelem  bezpečnosti.  Byla  provedena  rešerše  stávajících  restaurací  v  Brně,  za  účelem inspirace a průzkumu trhu.   Druhá  část  této  bakalářské  práce  je  praktická.  Obsahuje  vlastní  návrh  interiérového  řešení  pivnice. Vlastní návrh zahrnuje půdorysné rozložení, návrh elektroinstalace a položkový plán.  Výsledný návrh je zobrazen pomocí 3D vizualizací. Při tvorbě tohoto návrhu byl kladen důraz  na maximalizaci kapacity a zachování funkčnosti interiéru.   Klíčová slova: interiér, design, pivnice, restaurace, nábytek, industriální styl, Brno, minipivovar    Student's name: Miroslav Kozák  Title of thesis: Interior design of the restaurant complex with a focus on a pub  Abstract: The first part of this bachelor thesis is a theoretical part. The thesis discusses the  requirements  of  public  interior.  This  section  summarizes  the  rules  and  regulations  wchich  govern  the  formation  of  the  interior,  especially  for  security  issues.  A  research  of  existing  restaurants in Brno was carried out for the purpose of market research and inspiration.  The second part of this bachelor thesis is practical. It includes a design solutions of interior of  the pub. The design includes a ground plan layout, electrical and item plan. The resulting design  is displayed via 3D visualization. When drafting this plan, the emphasis was put on maximizing  the capacity while maintaining the functionality of the interior.  Keywords: interior, design, pub, restaurant, furniture, industrial style, Brno, microbrewery   

 

5   

Obsah 1 

Úvod .................................................................................................................................... 9 

2 

Cíl práce ............................................................................................................................ 10 

3 

Metodika ........................................................................................................................... 11 

4 

Historický kontext industriálního stylu ............................................................................. 12  4.1  Charakteristika industriálního stylu v interiéru ............................................................. 12  4.1.1  Základní prvky industriálního stylu ....................................................................... 12  4.1.2  Materiály industriálního stylu ............................................................................... 12  4.1.3  Barvy v industriálním stylu .................................................................................... 13  4.1.4  Nábytek industriálního stylu ................................................................................. 13  4.1.5  Doplňky ................................................................................................................. 15 

5 

Rešerše .............................................................................................................................. 16  5.1  Industra coffee .............................................................................................................. 16  5.2  Stará Tkalcovna ............................................................................................................. 17  5.3  SKØG Urban Hub ........................................................................................................... 18  5.4  Pivnice Pegas Brno ......................................................................................................... 20  5.5  Stopkova pivnice ............................................................................................................ 20 

6 

Náležitosti interiéru .......................................................................................................... 21  6.1  Funkční zóny interiéru ................................................................................................... 21  6.2  Materiály ....................................................................................................................... 23  6.2.1  Materiály používané při tvorbě nábytku .............................................................. 23  6.2.2  Materiály používané při tvorbě interiéru ............................................................. 25  6.3  Tepelné zabezpečení budovy ........................................................................................ 26  6.4  Větrací a klimatizační systémy ...................................................................................... 27  6.5  Osvětlení ........................................................................................................................ 27  6.5.1  Přirozené osvětlení ............................................................................................... 28  6.5.2  Umělé osvětlení .................................................................................................... 28  6.6  Hygienické požadavky ................................................................................................... 29  6 

 

6.6.1  Šatny pro zaměstnance ......................................................................................... 29  6.6.2  Umývárny pro zaměstnance ................................................................................. 29  6.6.3  Toalety .................................................................................................................. 29  6.6.4  Úklidové místnosti ................................................................................................ 30  6.7  Požární bezpečnost ....................................................................................................... 31  7 

Vybavení interiéru ............................................................................................................ 31  7.1  Mobilní vybavení interiéru ............................................................................................ 31  7.1.1  Sedací nábytek ...................................................................................................... 31  7.1.2  Stolový nábytek .................................................................................................... 32  7.1.3  Úložný nábytek ..................................................................................................... 33  7.1.4  Bezpečnost a hygiena nábytku ............................................................................. 35  7.2  Statické vybavení interiéru ............................................................................................ 35  7.2.1  Pivovarnické vybavení .......................................................................................... 36  7.2.2  Barový pult ............................................................................................................ 36 

8 

Požadavky investora ......................................................................................................... 40 

9 

Identifikační údaje stavby ................................................................................................. 40  9.1  Stávající situace ............................................................................................................. 40  9.2  Obdržená technická dokumentace ................................................................................ 41 

10 

Vlastní návrh .................................................................................................................. 42 

10.1 

Půdorysné rozložení .............................................................................................. 42 

10.1.1  Varianta č. 1 ........................................................................................................ 42  10.1.2  Varianta č. 2 ........................................................................................................ 43  10.2 

Elektroinstalace ..................................................................................................... 45 

10.3 

Položkový plán ....................................................................................................... 46 

10.4 

Charakteristika navrženého interiéru .................................................................... 46 

10.4.1  Odbytová část ..................................................................................................... 46  10.4.2  Minipivovar ......................................................................................................... 48  10.5 

Vizualizace finálního návrhu .................................................................................. 49  7 

 

11 

Diskuse ........................................................................................................................... 51 

12 

Závěr .............................................................................................................................. 53 

13 

Summary ........................................................................................................................ 54 

14 

Seznam obrázků ............................................................................................................ 55 

15 

Citovaná literatura ......................................................................................................... 56 

15.1 

Tištěné zdroje ........................................................................................................ 56 

15.2 

Internetové zdroje ................................................................................................. 56 

16 

Seznam příloh ................................................................................................................ 59 

 





8   

1 Úvod Restaurační zařízení plní v životě lidí hned několik funkcí. Hlavní funkcí restaurace je občerstvit  svého zákazníka a poskytnout mu nabízené služby a servis, za který si zákazník zaplatí. Lidé však  nenavštěvují  restaurace  jen  za  účelem  jídla  nebo  pití.  Navštěvují  je  za  účelem  komunikace  s přáteli, poznávání nových lidí či na pracovní schůzky. Dále navštěvují restaurace za účelem  zábavy, která je nabízena ve formě různých kulturních nebo společenských akcí.  Restaurace však neslouží jen jejím návštěvníkům. Slouží také svému majiteli, provozovateli a  zaměstnancům.  Všem  těmto  lidem  slouží  restaurace  jako  povolání,  chcete‐li  obživa.  Aby  restaurace prosperovala, je důležité, aby do ní přicházeli noví zákazníci a stálí se vraceli. Tohoto  dosáhneme  kvalitním  jídlem  a  pitím,  příjemným  servisem,  přiměřenou  cenou  a  hlavně  prostředím  samotného  podniku.  Zmíněné  prostředí  je  jedním  z  nejdůležitějších  faktorů.  Zákazník by se měl v restauraci cítit příjemně a bezpečně. Této atmosféry lze docílit použitím  barev,  různých  materiálů  a  jejich  struktur,  členěním  prostoru,  osvětlením,  ale  i  teplotou  a  vlhkostí vzduchu.   Restaurační komplex Oltec se bude nacházet na Václavské ulici v Brně. Celý komplex by měl  zahrnovat celkem pět provozů. Konkrétně tedy mnou navrhovanou pivnici s minipivovarem,  restauraci ve stylu první republiky, dvě střešní zahrádky a přízemní letní zahrádku s pódiem a  tanečním parketem. V dnešní době probíhá rekonstrukce celého bývalého továrního areálu, ve  kterém se bude komplex nacházet. Realizace je plánovaná na rok 2016.   

 

9   

2 Cíl práce Dalo by se říci, že tato práce má dva důležité cíle. Prvním cílem je vypracovat kvalitní návrh  interiérového řešení pivnice, která je částí restauračního komplexu vznikajícího na Václavské  ulici v Brně. Návrh by měl vyhovovat požadavkům zadavatele a modifikovat jeho představy do  správných  řešení.  Druhým  neméně  důležitým  cílem  je  projít  celým  procesem  navrhování  a  prokázat tak své schopnosti a dovednosti v této oblasti.    

 

10   

3 Metodika Při zpracovávání této bakalářské práce bylo postupováno následovně. Jelikož se jedná o reálný  projekt, tak prvním impulsem bylo zadání od investora, který vznesl své požadavky a poskytl  potřebnou dokumentaci.   Za účelem hlubšího proniknutí do zadaného tématu byla sepsána charakteristika industriálního  stylu  a  období,  ve  kterém  tento  styl  vznikal.  Následovalo  vypracování  rešerše.  Rešerše  byla  vypracována jak za  účelem inspirace,  tak i za  účelem průzkumu  trhu. Z tohoto důvodu  byly  zkoumány  restaurace  a  kavárny  nacházející  se  v  Brně.  Všechna  stravovací  zařízení  uvedená  v  rešerších  jsem  osobně  navštívil  a  u  některých  z  nich  jsem  měl  příležitost  si  promluvit  s personálem nebo samotným majitelem.   V teoretické  části jsem se zabýval i náležitostmi veřejného interiéru jako jsou funkční zóny,  tepelné zabezpečení, větrací systémy, osvětlení, hygienické požadavky a požární bezpečnost.  Dále jsem se zabýval ergonomií a náležitostmi nábytku pro veřejný interiér.   Druhá část této práce je zaměřena na vlastní návrh interiérového řešení pivnice. Obsahem této  části  je  půdorysné  rozložení,  návrh  elektroinstalace  a  položkový  plán.  Tyto  návrhy  byly  vytvořeny  v  programu  TurboCAD  Professional  17.  Dále  je  uvedeno  použité  vybavení  a  jeho  specifikace.  Veškeré  vybavení  je  zaznamenáno  i  v  položkovém  seznamu,  který  byl  vytvořen  v programu  Microsoft Excel 2013. Součástí vlastního návrhu jsou i 3D vizualizace vytvořené  v programu Autodesk 3ds Max Design 2013. 

 

11   

Teoretická část 4 Historický kontext industriálního stylu Abychom mohli charakterizovat industriální styl, jak ho známe dnes, musíme se vrátit do doby  první průmyslové revoluce. Ta byla zahájena objevem elektrického proudu na přelomu 19. a  20. století. Vlivem tohoto  objevu a dalších vynálezů  doby se začaly rozrůstat výrobní haly a  továrny,  které  byly  situovány  blízko  center  velkých  evropských  i  zámořských  měst.  Vlivem  dalšího  růstu  výroby  bylo  zapotřebí  navyšovat  kapacitu  a  výrobní  podniky  se  přesouvaly  z  center  měst  na  periferie,  kde  začaly  vznikat  průmyslové  zóny.  V  60.  letech  20.  století  této  situace využila vrstva obyvatel New Yorku označovaná jako avantgardní. Jednalo se především  o  malíře,  architekty,  spisovatele,  básníky  a  další  umělce,  kteří  se  přesunuli  do  opuštěných  továren ve čtvrti SoHo a přeměnili je na ateliéry a později na byty. Výhodou pro ně byla skvělá  lokace těchto prostor a také jejich cena. Nájmy v těchto objektech nebyly buďto žádné anebo  jen  velmi  nízké.  Toto  období  tak  můžeme  označit  za  počátky  loftového  bydlení.  Jedním  z  nejvýznamnějších  obyvatelů  bývalých  továrních  hal  byl  malíř  a  grafik  Andy  Warhol,  který  v těchto prostorech založil umělecké studio s příznačným názvem Factory. V dnešní době se  paradoxně  prostory  pro  stavbu  loftových  bytů  považují  za  jedny  z  nejdražších  realitních  komodit.  

4.1 Charakteristika industriálního stylu v interiéru Stručně můžeme charakterizovat industriální styl jako minimalisticky zařízenou výrobní halu. 

4.1.1 Základní prvky industriálního stylu Základním  principem  industriálního  interiéru  je  otevřený  prostor  bez  zbytečných  příček.  V  návaznosti  na  otevřené  prostory  se  setkáváme  s  vysokými  stropy.  Tyto  principy  vychází  z  architektonického  řešení  továrních  hal.  Dále  jsou  typická  vysoká  okna  zajišťující  dostatek  přirozeného osvětlení. V interiérech se hojně objevují odhalené konstrukční materiály, které  jsou specifikovány níže.  

4.1.2 Materiály industriálního stylu Typickým  materiálem  obsaženým  v  industriálním  interiéru  je  kov  (nejlépe  v  surovém  nebo  patinovaném provedení). Toto je dáno hned několika důvody. Kov byl a je typickým materiálem  pro stavbu halových konstrukcí. Byla z něj vyrobena většina výrobních strojů. A v neposlední  řadě  je  důležité  si  uvědomit,  že  většina  továren  produkovala  výrobky,  které  byly  vyrobeny  právě z tohoto materiálu. Ať už se jednalo o drobné součástky ve strojírenském průmyslu nebo  12   

o  velké  karoserie  aut  v  průmyslu  automobilovém.  Dalším  vítaným  materiálem  je  litý  beton,  který  se  používal  pro  tvorbu  halových  podlah.  Odhalené  cihlové  stěny  nám  mohou,  oproti  chladným bílým omítkám, interiér značně zútulnit. Dále se hojně využívá jako materiál masivní  dřevo. Může být použito pro tvorbu podlah místo betonu, dále pro tvorbu podhledů, obložení  stěn, kuchyňských linek (spíše nerez) atd. Masivní dřevo je také používáno v kombinaci s kovem  pro tvorbu industriálního nábytku. V dnešních industriálních interiérech se můžeme setkat i  s plasty, které jsou většinou použity na výrazných solitérech. Sklo najde své uplatnění převážně  ve  vysokých  továrních  tabulkových  oknech,  a  také  může  být  použito  při  tvorbě  stropních  svítidel, či atypických žárovek.   Z  potahových  materiálů  se  zde  setkáváme  nejčastěji  s  usní,  která  je  použita  na  pohovky  a  odpočivná křesla.  

4.1.3 Barvy v industriálním stylu Pestrobarevnost  nepatří  mezi  výsady  industriálního  stylu.  Na  barevném  spektru  se  pohybujeme spíše v zemitých barvách. Typické jsou odstíny hnědé, dále pak černá, bílá, šedá  a  cihlová  oranžová.  Jelikož  interiéry  tohoto  stylu  jsou  strohé,  tak  právě  zvolená  barevná  kombinace a poměr barev nám utváří výsledný dojem.   Pro oživení interiéru je možno využít pestrých barev na již zmíněných solitérech. Vhodná je  například kontrastní červená nebo žlutá.  

4.1.4 Nábytek industriálního stylu Industriální nábytek je velmi podobný, ať už se jedná o veřejný nebo soukromý interiér. Pro  restaurační  zařízení  je  nejdůležitější  nábytek  sedací  a  stolový.  Dobrým  příkladem  sedacího  industriálního  nábytku  jsou  plechové  židle  a  stoličky  vyráběné  firmou  Tolix,  které  navrhl  designer Xavier Pauchard (Obrázek 1).   Dalším příkladem je Toledo Style Adjustable Height Swiveling Industrial Chair z padesátých let  minulého století. Židle se skládá z kovové podnože s kolečky, opěrák a sedák jsou vyrobeny  z překližky. Tato židle je k dostání i ve zvýšené variantě pro barové sezení.   

 

13   

Své  místo  mají  v  industriálním  interiéru  i  židle  značky  TON.  Přesvědčit  se  o  tom  můžeme  v  pivnici  Atlantic  v  Brandýse  nad  Labem.  „Architekt  Luka  Križek  uvedl:  Použili  jsme  tradiční  materiály  a  staré  technologie  k  dosažení  moderního  prostředí  s  útulností  starých  hospod.“  (Řezníčková, 2014)                 

Obrázek 1: A97 Chair  

Obrázek 2: Toledo Style Adjustable Height  Swiveling Industrial Chair (1STDIBS., 2015) 

(Mollura Home Design, 2015) 

  Obrázek 3: Pivnice Atlantic (Križek, TON a.s., 2015) 

  Stoly pro restaurační zařízení můžeme zpravidla rozdělit na jídelní a kavárenské. Jen zřídka se  zde objevují  stolky konferenční. Záleží  převážně na  druhu stravovacího zařízení. Kavárenské  stolky  jsou  většinou  pro  2‐3  osoby,  vyznačují  se  jednou  centrální  nohou  a  desky  mají  buď  čtvercového, nebo kruhového tvaru.   14   

Industriální jídelní stoly bývají často inspirované pracovními stoly neboli pongy. Mají kovové  (často  litinové)  nebo  dřevěné  konstrukce.  Typická  je  obdélníková  deska  z  masivního  dřeva.   Nevýhodou těchto stolů je jejich váha a následně ztížená manipulace s nimi.  

  Obrázek 4: Pracovní stůl (La Pequetita, 2013) 

4.1.5 Doplňky Souběžně  se  zrodem  industriálního  stylu  se  dostával  do  popředí  umělecké  scény  styl  minimalistický. Dle mého názoru spolu tyto dva styly úzce souvisí. Tovární haly, do kterých se  stěhovali umělci nejrůznějšího zaměření, byly ve většině případů vybydlené. Nacházely se tam  pouze  pozůstatky  tehdejší  výroby  jako  staré  stroje,  nářadí,  součástky  apod.  Dále  je  třeba  si  uvědomit, že se z těchto prostor stávaly především ateliéry a funkce bydlení byla až na druhém  místě. Tato fakta mají úzkou souvislost právě s dnešní podobou tohoto směru.  Doplňků tedy v těchto interiérech příliš mnoho nenajdeme. Přeci jen existuje několik možností  jak  interiér  vybavit,  právě  na  základě  historického  kontextu.  V  návaznosti  na  pozůstatky  výrobního  procesu,  vznikají  různé  dekorace  z  vyřazených  součástek  (ozubená  kola,  hřídele,  šrouby,  matice).  Na  stěnách  mohou  mít  své  místo  velkoformátové  malby  nebo  fotografie.  Typické jsou i rekvizity jako stojanové reflektory, tovární lampy a plechové skříně.   

15   

5 Rešerše 5.1 Industra coffee Projekt Industra se nachází v areálu bývalých Mrazíren Rovner. Vznikl díky neziskové organizaci  Vaizard, která přišla s nápadem na kulturně‐společenské centrum. Industra zahrnuje tyto dílčí  projekty:  kavárna,  galerie,  The  Lab,  Cut&Sew,  zahrada  a  hala.  I  přes  četné  transparenty  a  navigační tabule není pro potenciálního návštěvníka příliš snadné najít nenápadný vstup do  komplexu Industry. V dnešní době se v objektu mrazíren nachází kavárna Industra coffee, jejíž  kapacita je přibližně 30 míst na sezení a nespočet na stání. V nabídce zde najdeme výběrovou  kávu z pražírny  Square Mile, čaje, domácí zákusky a další drobné občerstvení. Kavárna se pyšní  několika oceněními v oblasti pohostinství a přípravy samotné kávy. Industra coffee není jen  obyčejná  kavárna,  zákazník  se  může  zúčastnit  skupinového  workshopu,  kde  je  uveden  do  základů správné přípravy kávy a ochutná několik různých vzorků. Pro pokročilejší konzumenty  je potom k dispozici kurz na přípravu filtrované kávy.  Drtivá většina práce odvedené na projektu celé Industry byla dobrovolnická. Většina vybavení  byla darována „za odvoz“. Například lampy, osvětlující barový pult, byly darovány majitelem  starého  továrního  prostoru  a  Industra  týmem  následně  zrenovovány.  Jak  název  napovídá,  interiér kavárny je laděn do industriálního stylu, kterému dominují již zmíněné lampy.  Stěna  za barem se proměnila v tabuli, která slouží jak k estetickým účelům, tak pro vypisování nabídky  nápojů  a  pokrmů.  Ke  kavárně  náleží  i  odpočinkový  prostor,  který  je  tvořen  různorodým  čalouněným nábytkem, taktéž darovaným za odvoz či malý peněžní obnos.  Jak bylo již zmíněno výše, Industra se nerovná jen Industra coffe, ale projekt zahrnuje i galerii,  která slouží převážně mladým umělcům, aby prezentovali svá díla. Prostor galerie je propojený  s kavárnou, což je velká výhoda například při vernisážích nebo společenských akcích z hlediska  cateringu. Výstavní prostor se dá libovolně upravit díky velkému množství starých europalet,  které je možné použít jako dělící příčky, podstavce nebo stoly.   Další  součástí  projektu  Industra  je  takzvaná  The  Lab.  The  Lab  je  sdílený  výrobní  prostor  (ateliér), ve kterém mohou pracovat na svých projektech jak amatéři, tak i profesionální týmy.  Hlavní myšlenkou je sdílení nápadů, zkušeností a vybavení mezi všemi zúčastněnými tvůrci, a  propojení  oborů  jako  jsou  design,  výroba,  technologie,  marketing.  Součástí  The  Lab  je  komunitní  textilní  dílna  Cut&Sew,  kde  si  návštěvníci  mohou  zdarma  vypůjčit  šicí  stroj  a  dát  volný průběh své tvorbě.  

16   

Industra  není  jen  o  práci,  ale  i  o  odpočinku  a  zdravém  životním  stylu.  Projekt  zahrnuje  plánovanou Zahradu. Zahrada je sdílená mobilní zahrada, ve které si každý bude moci pěstovat  zeleninu a květiny přímo v centru Brna.   Poslední  plánovanou  částí  je  Hala.  Hala  by  měla  sloužit  převážně  k  aktivnímu  odpočinku  v podobě různých sportů a pohybových aktivit. Dále by se zde měly pořádat semináře, výuka  sportů a další doplňkové služby jako rehabilitace, masáže a poradenství.                 Obrázek 5: Barový pult  

 

Obrázek 6: Odbytová část (Industra, 2012) 

5.2 Stará Tkalcovna Restaurace Stará Tkalcovna se nachází na Bratislavské ulici v Brně. Vzhledem k této lokalitě je  její  styl  a  úroveň  poněkud  netradiční  a  překvapivý.  Restaurace  vznikla  přestavbou  bývalé  tkalcovny, z čehož je odvozen i její název. Prostory restaurace jsou ukryty pod úrovní země.  Kapacita restaurace činí přibližně 100 míst, z čehož 24 tvoří samostatný salonek.   U vchodu do restaurace se nachází dlouhý barový pult s původními barovými židlemi značky  Ton,  č.  135,  které  byly  v  budově  nalezeny  při  rekonstrukci.  Zbylý  nábytek  je  vyroben  z masivního mořeného dřeva. Je však velice mohutný a židle jsou příliš těžké, jak pro manipulaci  při úklidu, tak i pro běžné přisunutí židle při dosedání ke stolu. Obzvláště dámy měly s tímto  úkonem problém.   Stěny i barový pult mají vzhled neomítnutých pálených cihel, což je původní zdivo použité při  stavbě domu. Strop je klenutý, a jednotlivé klenby jsou podsvícené LED diodami, jejichž barvu  je možné podle různých příležitostí měnit. Stěny jsou zdobeny obrazy a kresbami starého Brna,  které dotváří příjemnou atmosféru.  

17   

Dominantou  restaurace  je  původní  ocelový  opěrný  systém,  který  navozuje  právě  dojem  industriálního stylu. Krom LED diod zajišťuje osvětlení několik lamp v prvorepublikovém stylu.   K odkládání oblečení zde slouží ručně kovaný, volně stojící věšák.            Obrázek 7:  Barový pult (Stará Tkalcovna, 2013)

 

Obrázek 8: Pohled od vstupu (Stará Tkalcovna, 2013)

5.3 SKØG Urban Hub Víceúčelový koncept SKØG Urban Hub se nachází na Dominikánském náměstí v Brně. Tento  koncept  vznikl  fúzí  kavárny,  baru,  pražírny  a  prostoru  pro  kulturní  akce.  Projekt  je  zatím  ve  zkušebním  režimu  a  není  zcela  dovybaven.  Nelze  tedy  odhadnout  přesnou  kapacitu  míst  k sezení. SKØG Urban Hub si zakládá na lokálních domácích surovinách a na přímém kontaktu  s dodavateli. Zákazník si zde může vybrat z několika druhů pražené kávy z pražírny Rusty Nails  Roastery. Dále jsou v nabídce domácí limonády, moravská vína a drobné dezerty i svačinová  jídla. Tento projekt nese podobnou myšlenku jako výše zmíněný komplex Industra.   Prostor  kavárny  je  rozprostřen  ve  dvou  podlažích.  Přízemí  je  prosvětlené  díky  velkým  proskleným plochám, které původně sloužily ke komerčním účelům jako výlohy. Na dostatek  světla v prostoru má vliv i bílá barva stěn. Některé stěny jsou ponechány bez omítnutí a cihly  jsou pouze nabílené. Umělé osvětlení tohoto prostoru je zajištěno velkým počtem samostatně  visících žárovek a několika továrními lampami, které osvětlují prostor barového pultu. Nábytek  je v celé kavárně různorodý. Můžeme zde najít například plechové židle typické pro industriální  styl nebo dřevěné „Thonetky“. Jako stoly zde slouží vyřazené kabelové cívky. Originálně řešeny  jsou zde toalety. Umyvadlo je nahrazeno malou plechovou vaničkou a zrcadlo je vložené do  obrazového  rámu.  Na  toaletách  jsou  také  květináče  s  levandulemi,  které  slouží  nejen  jako  estetický doplněk, ale i jako obrana proti potenciálnímu zápachu.  

18   

První patro je rozděleno na dvě samostatné místnosti. První místnost je vybavena obdobným  nábytkem  jako  přízemí.  Atmosféra  v  této  místnosti  je  mnohem  více  intimní  díky  ponurému  osvětlení.  Zajímavým  prvkem  je  zde  pohovka  vytvořená  z  plechové  vany  a  konferenční  industriální  stolek  na  kovových  kolečkách.  Druhá  místnost  slouží  prozatím  jako  sklad  a  je  návštěvníkům nepřístupná.                 Obrázek 9: Zákazník kavárny 

Obrázek 10: Odbytová část 

 

Obrázek 11: Barový pult 

Obrázek 12: Sofa vyrobené z vany

     

 

19   

5.4 Pivnice Pegas Brno Pivnice Pegas se nachází na Jakubské ulici v Brně v přízemí stejnojmenného hotelu. Její kapacita  je  200  celoročních  míst  plus  70  sezónních  na  terase.  Pivnice  je  zásobena  pivem  z  vlastního  minipivovaru. Historie minipivovaru se začala psát roku 1989, kdy byl vybudován jako jeden  z  prvních  v  České  republice  a  úplně  první  na  Moravě.  O  tři  roky  později  byla  uvedena  do  provozu i restaurační a hotelová část.   Vchod do pivnice je klenutý, zdobený vyobrazením nejvýznamnějších staveb města Brna. Ve  venkovní části vstupní haly se nacházejí barové stoly vyrobené ze starých vinných sudů. Prostor  pivnice je tvořen jednou  hlavní  částí a velkým salonkem.   Srdcem  pivnice je  varna pivovaru  obehnaná dlouhým barovým pultem. Várnice jsou obloženy cihlovým obkladem, což dle mého  názoru, snižuje výsledný dojem z nejvýraznějšího a nejdůležitějšího prvku pivnice.    Kromě vstupních dveří zde nenajdeme jiný zdroj přírodního osvětlení. Proto je interiér pivnice  osvětlován převážně stropními lampami, které materiálově ladí s pivními varnami.   Masivní  dřevo  je  v  tomto  interiéru  nejrozšířenějším  materiálem.  Je  z  něj  vyroben  veškerý  sedací i stolový nábytek. Na stěnách i stropě je použito táflování. Za zbytečné bych zde označil  velké  množství  umělých  popínavých  rostlin,  které  mají  sloužit  jako  dekorace.  Z  estetického  pohledu  narušují  čistotu  restaurace  a  z  praktického  pohledu  musí  být  tyto  umělé  rostliny  náročné na úklid.           

Obrázek 13: Pivní varny (JOuTrip.com, 2015) 

Obrázek 14: Odbytová část (JOuTrip.com, 2015) 

5.5 Stopkova pivnice Stopkova pivnice se nachází v samém centru Brna na České ulici. Původně se však jednalo o  Jonákovu pivnici, která v Brně fungovala již ve druhé polovině 19. století. Věhlas jí přinesl až  hostinský Jaroslav Stopka, který ji převzal v roce 1910. Dům, ve kterém se pivnice nachází, je  významný  pro  své  průčelí,  jehož  autorem  byl  malíř  a  kreslíř  Láďa  Novák.  Celková  kapacita  pivnice je 307 míst a je rozdělena do dvou podlaží. 

20   

Nejzajímavějším  prvkem  této  restaurace  je  bezesporu  vrchní  kryt  pivní  varny,  uzavírající  prostor baru. S tímto dekoračním prvkem je sladěn barový pult, který je obložen nýtovanými  měděnými pláty.             Obrázek 15: Barový pult (Kolkovna restaurants, 2015)

 

Obrázek 16: Odbytová část (Kolkovna restaurants,  2015) 

6 Náležitosti interiéru V této kapitole jsou shrnuty hlavní náležitosti interiéru. 

6.1 Funkční zóny interiéru Stejně jako v bytovém interiéru, tak i v nebytovém rozeznáváme tři druhy funkčních zón.   První  a  nejdůležitější  je  zóna  komunikační.  „Komunikační  zóna  prochází  celým  obytným  prostorem a propojuje jednotlivé místnosti. Je to prostor, který musí vždy zůstat volný, nelze v  něm umisťovat zařizovací předměty a nábytek, slouží nejen pro pohyb, ale také pro přístup k  jednotlivým  zařizovacím  předmětům,  vyústěním  technologii  (vypínače,  ovládání  topení)  a  úložným prostorům a místům (skříně, police).“ (Hála, 2009)   Pokud toto tvrzení aplikujeme na restauraci, znamená to následující. Zákazník by se mě bez  problému dostat od vstupu do restaurace ke svému stolu. Po cestě by se měl pohodlně vyhnout  s ostatními hosty a měl by mít volně přístupné toalety. Také bar by měl být situován tak, aby  navazoval přímo na komunikační zónu. Pro zaměstnance znamená pohyb po komunikační zóně  převážně obsluhování hostů. Dále by pak měla být obsluha schopna bez problému otevřít či  zavřít  okno,  dle  potřeb  zákazníka.  Pro  personál  by  měla  být  správně  vyřešená  i  větev  komunikační zóny mezi barem, výdejním místem jídla a kuchyní. Dále pak by měl být dobrý  přístup z kuchyně do skladu potravin.   Komunikační  zónu  je  vhodné  dimenzovat  podle  osob  se  sníženou  schopností  pohybu  a  orientace.   21   

Rozeznáváme tří základní skupiny omezení.  

„Omezení pohybové 



Omezení smyslového vnímání vizuálního  



Omezení smyslového vnímání sluchového“ (Remeš, 2014) 

„Projektování  bezbariérových  provozů  pro  osoby  s  omezenou  schopností  pochybu  vychází  z dispozic, možností a potřeb osob na vozíku. Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku  do různých směrů v rámci úhlu, který je větší než 180°, je kruh o průměru 1500 mm a nejmenší  prostor pro otáčení vozíku o 90° až 180° je obdélník o rozměrech 1200 x 1500 mm. Výškové  rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm.“ (Remeš, 2014)  Nařízení  a  požadavky  pro  tvorbu  bezbariérového  interiéru  jsou  uvedeny  ve  vyhlášce  č.  398/2009 Sb.  Další zóna je zóna činností. „Je to prostor, který vždy navazuje na prostor komunikační zóny a  tvoří největší část celkového prostoru bytu. Vlastní dělení bytu na místnosti vychází z toho, že  není vhodné všechny činnost i v bytě vykonávat v jednom prostoru.“ (Hála, 2009)  Opět se na problematiku této zóny můžeme podívat jak z pohledu zákazníka, tak z pohledu  zaměstnance.  V  restauraci  je  pro  zákazníka  nejdůležitější  zónou  činností  jídelní  stůl  a  jeho  nejbližší okolí. Tato zóna by měla být dimenzována tak, aby měl zákazník dost prostoru pro  odsunutí židle při usedání ke stolu, a také aby mohl pohodlně projít kolem svých spolusedících,  například na toaletu.   Z pohledu zaměstnance je pak důležité se zaměřit na prostor za barovým pultem, tedy zápultí.  Zde je vykonáváno hned několik činností najednou (příprava nápojů, umývání sklenic, zadávání  objednávek, práce na pokladně apod.) Další typickou zónou činností v restauraci je kuchyně,  která podléhá svým vlastním hygienickým předpisům.   Poslední ze tří zón je zóna úložná. „Zóna úložná je prostor, který navazuje na zónu komunikační  nebo na zónu činností. Primární je návaznost na zónu komunikační, která umožňuje přístup a  manipulaci  s  uloženými  věcmi.  Pokud  zóna  úložná  navazuje  pouze  na  zónu  činností,  slouží  zpravidla pouze pro ukládání věcí, které jsou určené pro danou činnost.“ (Hála, 2009)  Do  úložné  zóny  stravovacího  zařízení,  přístupné  zákazníkovi,  řadíme  prostor  pro  odkládání  oblečení. Ať už se jedná o šatny, které se vyskytují v luxusnějších restaurací nebo jen o nástěnný  či v prostoru stojící věšák. Dále do této zóny můžeme řadit různé příborníky a skříňky na nádobí,  které se využívají převážně při stolování formou švédských stolů.   22   

Pro personál restaurace má tento typ zóny mnohem větší význam. V prostoru zápultí navazuje  úložná zóna přímo na zónu činností a mnohdy i na zónu komunikační. Jedná se především o  skříňky  na  nádobí,  police  na  sklenice,  chladicí  boxy  atd.)  Je  tedy  potřeba  klást  důraz  na  praktické  a  ergonomické  využití  prostoru.  Dále  do  úložné  zóny  patří  například  prostory  pro  úschovu  potravin,  chladicí  boxy,  lednice.  Dá  se  tedy  hovořit  o  veškerých  skladovacích  prostorech a zázemí kuchyně.  

6.2 Materiály Pro účely této práce budou materiály rozděleny do dvou skupin. První skupinou jsou materiály  používané při tvorbě mobilního vybavení interiéru, přesněji tedy pro výrobu nábytku. Druhou  skupinou jsou materiály použité pro tvorbu samotného prostoru interiéru 

6.2.1 Materiály používané při tvorbě nábytku Obecné požadavky na nábytek popisují normy ČSN 91 0001 a ČSN 91 0100.  6.2.1.1

Dřevo

Dřevo  je  jedním  z  nejpoužívanějších  materiálů  pro  tvorbu  nábytku.  Je  to  přírodní  materiál.  Z hlediska výroby je oblíbené pro své mechanické a fyzikální vlastnosti. Z estetického hlediska  je oblíbené pro svou barvu, kresbu a vůni. Nespornou výhodou tohoto materiálu je i to, že je  příjemný na dotyk a utváří tak dobrou pohodu bydlení. Dřevo můžeme označit za ekologický  materiál.  Při  výrobě  produktů  ze  dřeva  nachází  své  využití  i  dřevní  odpad.  „Dřevní  hmota  z masivního dřeva se dá využít například pro výrobu briket nebo biomasy.“ (Svoboda, Brunecký,  & Hála, 2013)  Dřevo však může obsahovat i různé vady jako: trhliny, hnilobu, škůdce, zabarvení a další.   6.2.1.2

Materiály na bázi dřeva

„Materiály  na  bázi  dřeva  jsou  složené  z  dřevní  suroviny  (třísky,  vlákna  dýhové  listy  atd.)  a  dalších přísad jako jsou lepidla nebo pojiva.“ (Svoboda, Brunecký, & Hála, 2013)  Aglomerované  materiály  na  bázi  dřeva  se  používají  pro  výrobu  velkoformátových  desek.  Pomocí nářezových plánu se na ně rozvrhují jednotlivé dílce a následně se vyřezávají různými  metodami. Materiály na bázi dřeva jsou využívané nejen pro své vlastnosti nebo cenu, ale i pro  svou variabilitu, protože je můžeme dokončovat širokou škálou povrchových úprav.    

 

23   

Rozdělení materiálů na bázi dřeva (Svoboda & Hrazský, 2013):  1. Překližované materiály: dýhy (loupané, krájené, řezané), překližky (truhlářské, stavební,  letecké, atd.), spárovky, laťovky, lepené lamelové dřevo a různé výlisky  2. Aglomerované materiály: DTD, OSB desky, DVD a MDF desky  3. Aglomerované  materiály  s  přídavkem  nedřevěných  materiálů:  cementotřískové  desky,  sádrovláknité a cementovláknité desky, materiály s přídavkem gumy a kaučuku  4. Modifikované dřevo – dřevo speciálně upravené pomocí: teploty, tlaku, chemikálií  5. Speciální materiály na bázi dřeva: proutí (rattan, vrba), bambus, rákos  6.2.1.3

Čalounické materiály

Mezi hlavní čalounické materiály se řadí pěnové pryže a polyuretanové pěny. Pěnové pryže se  vyrábí ze směsi přírodního a syntetického kaučuku a používají se převážně pro výrobu matrací  společně  s  polyuretanovými  pěnami.  Polyuretanové  pěny  se  vyrábí  v  různých  hmotnostech  (kg/m3) a tvrdostech. V dnešní době se využívají pro čalounění opěrek, sedadel, područek a  dalších  částí  čalouněného  nábytku.  Důležitým  prvkem  čalouněného  nábytku  jsou  vlnité  pružiny, které tvoří základní pružící prvek sedáku. (Kanická & Holouš, 2011)  V  oboru  čalounění  se  používá  mnohem  více  materiálů,  než  je  popsáno  výše.  Pro  účely  této  práce byla však uvedena jen stručná charakteristika některých z nich.   S  tématem  čalounění  souvisí  potahové  materiály.  Nejčastějším  potahovým  materiálem  jsou  textilie.  Textilie  se  mohou  vyskytovat  v  interiéru  i  ve  formě  stínících  prvků,  dělících  prvků,  podlahových krytin či dekorací. Mezi potahové materiály se řadí i usně. Kvalitní přírodní useň  je považována za luxusní potahový materiál. (Kanická & Holouš, 2011)  6.2.1.4

Plasty

Plasty  mají  v  nábytkářském  průmyslu  široké  uplatnění.  Využívají  se  jako  hlavní  konstrukční  materiál nebo jako pomocný konstrukční materiál. Dále se využívají ve formě nátěrových hmot  nebo lepidel. Plasty se mohou využívat pro tvorbu nábytku buď samostatně, nebo v kombinaci  s jiným materiálem, především s kovovými podnožemi, v případě židlí. Plasty jsou vhodné pro  sériovou výrobu nábytku. Vyrábí se například metodou vstřikováním do formy nebo výtlačným  lisováním. (Nábytkářský informační server, 2013)  Mezi  výhody  plastů  patří  snadná  čistitelnost,  již  zmíněná  sériovost  a  s  tím  spojená  nízká  finanční náročnost. Mezi nevýhody patří složitá opravitelnost dílců a u některých typů plastů  může docházet k rychlé degradaci materiálu vlivem vnějších podmínek.  

24   

Základní rozdělení plastů (Nábytkářský informační server, 2013):  

„Termoplasty – polyuretany, polycarbonáty, polyamidy 



Polyolefiny – polyethylen, polypropylen 



Polyvinilové plasty – polyvinylchlorid, polystyrén, polyestery“ 

6.2.1.5

Kovy

Kov  je  typickým  materiálem  pro  industriální  styl.  V  nábytku  ho  můžeme  najít  jako  hlavní  konstrukční materiál (celokovový nábytek) nebo v kombinaci s jiným materiálem (plast, dřevo,  sklo aj.). Dále se používá na kování a různé spojovací prvky. Nejčastěji se používá ve formě slitin  jako je ocel, bronz, mosaz. Mezi lehké slitiny patří například dural.   K tvorbě nábytku se používá i sklo a kámen. Sklo se vyznačuje vysokou propustností světla.  V nábytku se využívá pro tvorbu stolových desek a vitrín v úložném nábytku.  

6.2.2 Materiály používané při tvorbě interiéru 6.2.2.1

Podlahy

V  první  řadě  bychom  měli  chápat  rozdíl  mezi  podlahou  a  podlahovou  krytinou.  Podlaha  je  přímou  součástí  stavby  a  je  dána  jejím  projektem.  Podlahová  krytina  překrývá  zmíněnou  podlahu  a  mění  její  funkční,  estetické  a  hygienické  vlastnosti.  Pokud  je  součástí  podlahy  podlahové topení, je třeba uzpůsobit konstrukci podlahy tak, aby odolávala negativním vlivům  topného  média.  Podlahovému  topení  musí  být  uzpůsobena  i  podlahová  krytina,  aby  nedocházelo k tlumení proudění tepla. (Hála, 2009)  Rozlišujeme studené a tvrdé podlahy oproti podlahám teplým a měkkým. Mezi studené a tvrdé  podlahy patří beton s povrchovou úpravou, lité podlahy, keramická dlažba, kamenné přírodní  podlahy  a  teraco.  Mezi  teplé  a  měkké  podlahy  patří  dřevěné  podlahy,  parkety,  palubová  podlaha, plavoucí podlahy (laminátové, dřevěné). (Hála, 2009)  6.2.2.1.1 Podlahové krytiny Podlahové krytiny nejsou součástí podlahy a lze je měnit bez stavebních úprav. Mezi podlahové  krytiny řadíme textilní podlahové krytiny, korkové krytiny, linolea a syntetické gumové krytiny.  (Hála, 2009)   6.2.2.2

Stěny

Stěny jsou výrazným prvkem interiéru. Jejich základním materiálem je většinou cihla, tvárnice  nebo betonový blok. Estetické řešení stěn má nepřeberné množství možností od samotných  konstrukčních  materiálů až  po povrchové úpravy. Při navrhování  stěn v interiéru bychom si  25   

měli stanovit několik kritérií. V první řadě jsou to kvalitativní a mechanické vlastnosti. V souladu  s těmito kritérii si určíme vzhled povrchu, tedy jeho strukturu, barevnost, vzor aj. Tyto úvahy  ovlivňuje  i  samotná  poloha  a  velikost  stěny,  její  viditelnost  a  požadovaná  dominance  či  neutralita. (Hála, 2009)  6.2.2.2.1 Povrchy stěn Povrchy  stěn  můžeme  rozdělit  na  měkké  a  tvrdé.  V  obou  případech  by  měly  být  snadno  čistitelné a bezpečné. Důraz na bezpečnost by měl být kladen především u zdí s viditelnými  spárami, plastickými výčnělky nebo ostrým kamenným obložením. (Hála, 2009)  Stěny  mohou  být  upraveny  následujícími  způsoby.  Zdánlivě  nejjednodušší  metodou  je  ponechat stěnu bez povrchové úpravy, aby vynikl samotný konstrukční materiál. Musíme však  dbát na kvalitu po celý průběh stavby, aby nedošlo k nežádoucímu poškození. Máme na výběr  i  z  několika  druhů  omítek,  které  můžou  být  doplněny  o  malbu.  Dále  rozeznáváme  textilní  tapety, papírové tapety a nanášené stěrkové tapety. Stěny můžeme upravovat i obkládáním.  K tomu se používají kamenné a keramické obklady, obklady na bázi dřeva a další materiály.  Jako doplňky se používají lemovací lišty. (Hála, 2009)  6.2.2.3

Stropy

Stropy jsou nejméně namáhanou částí interiéru. Ve většině případů mají spíše neutrální vzhled.  Pokud však chceme pracovat s výškou prostoru, je možné pomocí správně vyřešeného stropu  docílit požadovaného optického efektu. Nejjednodušším způsobem, jak měnit opticky výšku  stropu, je pomocí barev. Dále se dá strop snížit (již ne opticky) tvorbou podhledu. Podhledy  jsou výborné řešení, pokud je třeba skrýt technické sítě budovy. Nejčastějším materiálem pro  tvorbu podhledů je sádrokarton.  

6.3 Tepelné zabezpečení budovy Vytápění je neodmyslitelnou částí obytného prostoru. I změna o pouhé dva stupně celsia nás  může  dělit  mezi  pocitem  tepla  a  chladu.  Z  pohledů  zdrojů  tepla  lze  vytápění  rozdělit  do  tří  kategorií:  lokální  vytápění,  etážové  vytápění  a  ústřední  vytápění.  Na  základě  způsobu  předávání tepla do prostoru rozeznáváme vytápění lokálními otopnými tělesy (konvektivní typ  vytápění) a vytápění plošné, tedy sálavé. Vytápění sálavé se dále dělí na vytápění otopnými  tělesy a plošné vytápění (podlahové, stěnové a stropní). (Mrázková, 2014)  Norma ČSN EN 12 831 uvádí vnitřní výpočtovou teplotu pro restaurace 20°C a norma ČSN 06  0210  udává  doporučenou  relativní  vlhkost  vzduchu  60%.  Pro  restaurační  komplex  s  pivnicí  v industriálním stylu bude nejlepší řešení ústřední nebo podlahové vytápění.   26   

6.4 Větrací a klimatizační systémy Větrání obytných prostor má velký význam pro zdraví a pohodu člověka. Problematikou větrání  se na našem území zabývala již Marie Terezie, která v této souvislosti vydala několik zákonů.  (Šubrt & Charvátová, 2014)  Aktuálně určuje požadavky na větrání vyhláška 20/201 Sb., která upravuje předešlou vyhlášku  č. 268/2009 Sb.  „Obytné  místnosti  musí  mít  zajištěno  dostatečné  větrání  venkovním  vzduchem  a  vytápění  v  souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových  místností  musí  být  zajištěno  v  době  pobytu  osob  minimální  množství  vyměňovaného  venkovního vzduchu 25 m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel  kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí  překročit hodnotu 1500 ppm.“ (Předpis č. 20/2012 Sb., 2012)  V platnosti je i norma ČSN EN 13 779 Větrání nebytových budov ‐ Základní požadavky na větrací  a klimatizační systémy. Tato norma se vztahuje na nebytové budovy, ve kterých však dochází  k delšímu pobytu osob. Přesněji norma ČSN EN 13 779 určuje navrhování a provádění větracích  a klimatizačních systémů v nebytových budovách vyjímaje výrobních provozů.  

6.5 Osvětlení Osvětlení  můžeme  v  zásadě  rozdělit  do  tří  skupin:  přirozené,  umělé  a  sdružené,  které  je  kombinací  předchozích.  (Suchánek,  2010)  Světlo  patří  mezi  základní  předpoklady  života  společně s vodou, teplem a vzduchem. V interiéru hraje osvětlení velkou roli z několika důvodů.  Ať už přirozené nebo umělé, nám světlo umožňuje orientaci v prostoru. Od intenzity světla se  odvíjí i vnímání barev. Osvětlení se měří v jednotkách lux (lx). „Lux je osvětlení plochy, na jejíž  každý čtverečný metr dopadá rovnoměrně rozdělený světelný tok 1 lumenu.“ (REMION, 2015)  Nastavením  intenzity  světla  a  barevnosti  můžeme  docílit  námi  požadované  atmosféry  v interiéru.  „V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v  závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami.“  (Předpis č. 20/2012 Sb., 2012) 

27   

6.5.1 Přirozené osvětlení Zdrojem  přirozeného  osvětlení  je  sluneční  záření.  Nedostatek  slunečního  světla  se  může  negativně  promítat  na  psychickém  stavu  lidí.  Toto  platí  spíše  pro  zaměstnance,  kteří  se  v prostorech restaurace pohybují mnohem delší dobu než samotní hosté.   Norma  ČSN  73  0580  určuje  požadavky  pro  denní  osvětlení  obytných  budov,  škol  a  průmyslových budov. Pokud však kombinujeme přirozené světlo s umělým, řídíme se normou  ČSN  36  0020.  V  případě  samotného  umělého  osvětlení  pak  přichází  v  platnost  hygienické  předpisy a vyhlášky místních statutárních orgánů.   Ve spojitosti s přirozeným osvětlením se setkáváme s pojmem „proslunění“. Norma ČSN 73  4301  udává  několik  podmínek,  které  určují,  zda  můžeme  obytnou  místnost  prohlásit  za  prosluněnou či nikoliv.  Ne vždy je denní světlo v interiéru žádoucí. Existuje několik technik jak jej odstínit a zabránit  tak nepříjemnému oslňování za slunných dní. Na výběr máme mezi žaluziemi, roletami, závěsy,  textilními panely a okenicemi.  

6.5.2 Umělé osvětlení  „Osvětlení umělými zdroji světla musí respektovat kvalitativní a kvantitativní parametry světla  a  vytvořit  podmínky  pro  zrakovou  pohodu,  která  ve  značné  míře  ovlivňuje  pracovní  výkon.  Charakteristickou vlastností umělého světla je jeho relativní stálost v čase. Výhodou je, že ho  můžeme různě upravovat a využívat podle potřeby daného prostoru. Nevýhodou je odlišnost  spektrálního složení od denního světla a tím vliv na vnímání barev.“ (Přibáňová & Lajčíková,  2003)  6.5.2.1

Osvětlení pobytových místností

Pobytová  místnost  je  definována  vyhláškou  č.  137/98  Sb.  Jedná  se  o  prostor,  ve  kterém  se  zdržují osoby za jiným účelem než za účelem bydlení. Požadavky na umělé i přirozené osvětlení  pobytových místností jsou zahrnuty ve vyhlášce č. 268 / 2009 Sb, která odkazuje na příslušné  normy.   6.5.2.2

Výňatek z přehledu platných ČSN dotýkajících se umělého osvětlení



ČSN IEC 50(845) Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 845: Osvětlení 



ČSN EN 12665 Světlo a osvětlení ‐ Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na  osvětlení 



ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení 

28   



ČSN EN 12464‐1 Světlo a osvětlení ‐ Osvětlení pracovních prostorů ‐ Část 1: Vnitřní pracovní  prostory 



ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení ‐ Nouzové osvětlení 

6.6 Hygienické požadavky Při  navrhování  interiéru  restaurace  si  musíme  uvědomit,  že  nejdelší  dobu  zde  bude  trávit  personál. Stejně jako pro jiná pracoviště zde platí určité hygienické normy, které musí interiér  splňovat. Hygienické předpisy společně s normou a místními vyhláškami upravují i osvětlení.  Vzhledem k důležitosti a obsáhlosti tohoto tématu byla pro osvětlení vyčleněna samostatná  podkapitola. (ČSN 73 4108, 2013) 

6.6.1 Šatny pro zaměstnance Zaměstnanecké  šatny  by  měly  být  situovány  v  samostatné  místnosti,  která  je  oddělená  od  pracovního prostoru. Šatny pro zaměstnance zřizujeme v případě, že je nezbytné převlékání  do pracovního oděvu. Každý pracovník musí mít v šatně své místo pro odkládání oděvů. Toto  místo může být reprezentováno věšákem nebo uzamykatelnou skříňkou. V šatně se dále musí  nacházet sedací nábytek sloužící k pohodlnějšímu oblékání. Počet těchto míst musí ve výsledku  převyšovat skutečný počet zaměstnanců o 10%. Pokud na pracovišti zaměstnáváme více jak  pět zaměstnanců, musí být pánské a dámské šatny odděleny. V opačném případě je možné  využívání šatny rozdělit, pro obě pohlaví, časovým harmonogramem. (ČSN 73 4108, 2013) 

6.6.2 Umývárny pro zaměstnance Stejně jako u šaten lze zřídit společné umývárny, pokud počet našich zaměstnanců není vyšší  jak  pět.  Podmínkou  je  opět  časově  rozdělené  využívání  pro  obě  pohlaví.  Pokud  se  jedná  o  zaměstnání,  které  nevyžaduje  umývání  celého  těla,  stačí  umývárnu  vybavit  dostatečným  počtem umyvadel s teplou vodou. (ČSN 73 4108, 2013) 

6.6.3 Toalety Obecně  platí,  že  záchody  musí  být  oddělené  pro  muže  a  ženy,  vyjímaje  zařízení  pro  děti  předškolního  věku.  V  případě  objektů  přístupných  veřejností,  v  našem  případě  restaurace,  musí  být  toalety  oddělené  pro  zákazníky  a  zaměstnance.  Všechny  toalety  musí  být  vždy  vybaveny  toaletním  papírem  a  na  dámských  toaletách  se  musí  nacházet  uzavíratelný  odpadkový koš. (ČSN 73 4108, 2013)  Pokud zaměstnáváme méně jak pět zaměstnanců, je možné zřídit jeden společný záchod pro  muže i ženy. V případě, že se v budově nachází více podlaží, musí být záchody vybudovány na 

29   

každém, kde trvale pracuje více jak pět zaměstnanců. Toalety musí být umístěny do 120 m od  pracovního prostoru (do 75 m při ztížené přístupové cestě). (ČSN 73 4108, 2013)  Výstavba veřejně přístupných toalet se podobá mnohými kritérii toaletám pro zaměstnance.  Jak bylo již zmíněno v úvodu podkapitoly, toalety musí být odděleny pro muže a ženy. V případě  restaurace  zde  není  žádná  výjimka,  která  by  dovolovala  sloučení  toalet  pro  obě  pohlaví.  U  bezbariérových toalet je tomu trochu jinak. Tato problematika je popsána níže.   6.6.3.1

Bezbariérové záchodové kabiny

V nově postavených stavbách, kde jsou záchody určené pro užívání veřejností, platí, že dámské  i  pánské  toalety  musí  vždy  obsahovat  minimálně  jednu  bezbariérovou  kabinu.  Výjimkou  je,  když se ve stavbě nachází maximálně dvě záchodové kabiny. V tomto případě norma připouští  zřízení  pouze  jedné  samostatné  bezbariérové  kabiny,  která  musí  být  přístupná  přímo  z komunikační zóny. Pokud se jedná o rekonstrukci stávající budovy, je též možné ji umístit  samostatně, nebo ve výjimečných případech, ji umístit do ženského oddělení. (ČSN 73 4108,  2013) Přesnou technickou specifikaci uvádí norma ČSN 73 4108.  6.6.3.2

Pisoáry

Pisoáry  můžeme  umístit  buď  do  samostatné  místnosti,  nebo  do  místnosti  se  záchodovými  kabinami.  Vzdálenost  mezi  jednotlivými  pisoáry  je  760  mm,  od  zdi  pak  450  mm.  Šířka  manipulační plochy před pisoáry musí být minimálně 550 mm. (ČSN 73 4108, 2013)  6.6.3.3

Záchodová předsíň

Záchodová předsíň je místnost přímo navazující na toalety. Tato místnost musí být vybavena  umyvadly pro umývání rukou při odchodu z toalety. Pokud se nejedná o budovu pro výchovu  a vzdělávání mladistvých, může být předsíň pro muže i ženy společná. (ČSN 73 4108, 2013)  6.6.3.4

Přebalovací kabiny a pulty

Přebalovací kabiny musí být umístěny v objektech, kde se předpokládá návštěvnost rodinami  s  dětmi.  Přebalovací  kabina  by  se  měla  nacházet  v  mužském  i  ženském  oddělení.  Pokud  se  jedná  o  rekonstrukci  objektu  a  není  možné  toto  kritérium  zajistit,  je  zde  možnost  umístit  přebalovací pult do bezbariérové záchodové kabiny, která je přístupná z veřejné komunikační  zóny. (ČSN 73 4108, 2013) 

6.6.4 Úklidové místnosti Slouží převážně pro ukládání čistících přípravků a úklidového náčiní. V úklidové místnosti se  musí nacházet výlevka se studenou a teplou vodou. (ČSN 73 4108, 2013) 

30   

6.7 Požární bezpečnost Požární  bezpečnost  určuje  vyhláška  Ministerstva  vnitra  o  stanovení  podmínek  požární  bezpečnosti  a  výkonu  státního  požárního  dozoru  č.  246/2001  Sb.  Tato  vyhláška  mimo  jiné  určuje požárně bezpečnostní vybavení, jako jsou například požární hlásiče, ruční poplachové  zařízení,  hasicí  přístroje,  nouzové  osvětlení,  funkční  vybavení  dveří,  zařízení  pro  zásobování  vodou a jiné požadované prostředky protipožární ochrany.  

7 Vybavení interiéru 7.1 Mobilní vybavení interiéru Do  kategorie  mobilní  vybavení  interiéru  patří  veškerý  nábytek,  se  kterým  se  dá  jednoduše  manipulovat. Samozřejmě ne všechen sedací, stolový nebo úložný nábytek patří striktně do  této  kategorie.  V  případech,  kdy  je  sedací  nábytek  reprezentován  restauračními  boxy,  považujeme jej spíše za vybavení statické. Stejně to platí u stolů pevně připevněných k podlaze  nebo u vestavěných skříní či rozsáhlých skříňových systémů. 

7.1.1 Sedací nábytek Sedací  nábytek  je  nejdůležitějším  vybavením  restaurace.  Pohodlí  při  sezení  je  pro  mnohé  zákazníky  nejdůležitějším  faktorem  posuzování  kvality  restaurace.  Musíme  si  uvědomit,  že  zákazník přijde prvně do styku s židlí a až poté si objedná. Špatně zvolená židle může zapříčinit  odchod zákazníka ještě před objednávkou.  V  restauračních  zařízeních  se  setkáváme  především  s  židlemi  jídelními  nebo  kavárenskými.  Námi  zvolené  židle  by  měli  splňovat  několik  důležitých  faktorů  týkajících  se  ergonomie,  konstrukce, parametrů, hygieny a bezpečnosti.   7.1.1.1

Ergonomie sedacího nábytku

Člověk stráví polohou v sedě většinu svého života. Dalo by se říci, že sedíme ze dvou důvodů.  Prvním  je  vykonávání  nějaké  další  činnosti  (jídlo,  práce,  zábava,  přeprava,  atd.).  Druhým  důvodem je odpočinek, pro který využíváme spíše čalouněný nábytek. Vlivem gravitace a snahy  o změnu polohy se naše tělo postupem času při sezení propadá do uvolněného sedu. Dochází  k  nerovnoměrnému  tlaku  na  meziobratlové  ploténky  a  ke  sklopení  pánve  dozadu.  Meziobratlové  ploténky  obsahují  měkkou  tkáň,  která  vlivem  tohoto  tlaku  oslabuje.  Spolu  s oslabením ploténky může časem dojít až k vyhřeznutí měkkého jádra. Vlivem špatného sezení  může docházet i k bolestem hlavy, které jsou způsobeny zablokováním krční páteře. Příliš velký  rozměr  sedáku  a  nezaoblení  hran  může  zapříčinit  krátkodobé  přerušení  krevního  toku  do  31   

nohou  a  způsobovat  „mravenčení“.  Těmto  nechtěným  zdravotním  následkům  můžeme  předcházet dynamickým sezením. (Kanická & Holouš, 2011) Toto řešení je bohužel do pivnice  nepoužitelné.  Dochází  zde  k  hojnému  požívání  alkoholických  nápojů  a  je  třeba  zajistit  co  nejlepší stabilitu sezení.    7.1.1.2

Konstrukce a parametry sedacího nábytku

Židle se zpravidla skládá ze sedáku, opěráku, podnože a lubu. Setkáváme se ale i s područkami,  které  výrazně  usnadňují  vstávání.  Zaměříme‐li  se  na  židle  vyrobené  ze  dřeva,  či  aglomerovaných  materiálu  na  bázi  dřeva,  můžeme  je  rozdělit  podle  technologie  výroby  na  řezané, ohýbané a lamelové. Nejčastějšími konstrukčními spoji u židlí vyráběných technologií  řezáním je kolíkový spoj a čep a dlab. Židle vyráběné metodou ohýbaním obsahují mnohem  méně konstrukčních spojů a jsou zpravidla lehčí. Židle se vyrábějí i z materiálů jako je kov, plast,  kompozitní materiál, kůže a jejich kombinací. (Kanická & Holouš, 2011)  Rozměry sedacího nábytku se liší podle jeho druhu a podle jeho uživatele. Hloubka sedadla by  se měla pohybovat v rozmezí 340‐490 mm, minimální šířka je pak 360 mm. Pro ženy se spíše  doporučuje hloubka 340‐390 mm, pro muže pak 420‐490 mm. Úhel sklonu sedáku vzhledem  k podlaze by měl činit 0‐5°. Výška sedáku od podlahy je stanovena v rozmezí 420‐480 mm, což  je přibližně vzdálenost od chodidla ke kolenu. Výška bederní opěrky se pohybuje mezi 165‐200  mm a její úhel sklonu k opěráku by měl činit 0‐6°. Opěrák by měl svírat se sedákem úhel max.  110°. (Kanická & Holouš, 2011) 

7.1.2 Stolový nábytek Jídlo a stolování je od pradávna společenskou událostí. V restauračních zařízeních by se měla  udržovat  určitá  kultura  stolování,  která  se  odvíjí  od  zaměření  a  úrovně  restaurace.  Kultura  stolování  nezahrnuje  jen  chutnou  a  vyváženou  stravu.  Jedná  se  i  o  estetický  vjem  z  celého  procesu stolování.   7.1.2.1

Ergonomie stolového nábytku

Ergonomie  stolového  nábytku  úzce  souvisí  s  ergonomií  nábytku  sedacího.  Při  správném  stolování  by  měl  strávník  sedět  zpříma  na  židli  patřičných  rozměrů.  Poloha  při  konzumaci  potravin je důležitá ze zdravotních důvodů. Poloha zpříma zajišťuje správný průchod potravy  do  žaludku.  Meziobratlové  ploténky  jsou  zatíženy  rovnoměrně  a  předchází  se  boleti  zad.  Některé  asijské  kultury  při  stolování  klečí,  obyvatelé  Starověkého  Říma  jedli  v  pololeže.  (Kanická & Holouš, 2011) 

32   

7.1.2.2

Konstrukce a parametry stolového nábytku

V  dnešní  době  se  setkáváme  s  nejrůznějšími  materiály  tvořící  konstrukci  stolu.  Klasickou  konstrukci tvoří stolová deska, lub, nohy a trnož.   Parametry  jídelního  stolu  se  odvíjí  od  antropometrických  údajů,  místa  potřebného  pro  stolování jedné osoby, počtu osob a tvaru. Důležitým parametrem je výška stolu. Mezi spodní  hranou  stolu  a  příslušnou  židlí  musí  být  dostatek  místa  pro  stehna  stolovníka.  Konstrukce  nohou musí být vyřešena tak, aby se daly židle ke stolu přisunout. (Kanická & Holouš, 2011)  Funkční plocha pro jednu osobu má délku nejméně 600 mm a šířku 333 mm. Od této jedné  funkční  plochy  se  odvíjí  rozměry  stolové  desky.  Celková  výška  jídelního  stolu  se  pohybuje  v rozmezí 720‐780 mm. Vzdálenost spodní hrany stolu od sedáku židle by měla být nejméně  170 mm, zatímco vzdálenost horní plochy stolu od sedáku by měla být v rozmezí 240‐320 mm.  Důležitým parametrem je i výška osvětlení nad plochou stolu. Ta by měla být minimálně 600  mm.  Důležitý  je  i  prostor  okolo  samotného  stolu.  Prostor  pro  odsunutí  židle  by  měl  být  minimálně 750 mm a prostor k průchodu okolo stolu 950 mm. (Kanická & Holouš, 2011) 

7.1.3 Úložný nábytek V restauračních zařízeních se úložný nábytek vyskytuje převážně v prostorech barového pultu,  kuchyně a skladu. V luxusnějších restauracích se pak můžeme setkat s příborníky nebo šatnami  s obsluhou pro zákazníky.   

 

33   

7.1.3.1

Ergonomie úložného nábytku

Dimenzování  úložného  nábytku  podléhá  antropometrickým  rozměrům  stejně  jako  nábytek  sedací, nebo stolový. Zároveň musí být úložný nábytek přizpůsoben předmětům, které se do  něj  chystáme  ukládat.  Dalšími  důležitými  faktory  jsou  dostupnost  a  manipulovatelnost  s uloženými předměty. (Kanická & Holouš, 2011) 

  Obrázek 17: Výškový dosah člověka v různých polohách (Brunecký, N‐I‐S, 2013) 

7.1.3.2

Konstrukce a parametry úložného nábytku

 „Úložný  nábytek  musí  být  zhotoven  z  konstrukčních  desek,  materiálů  a  pomocných  látek  vhodných pro předpokládaný účel použití výrobku a současně vyhovujících pro namáhání při  obvyklém  nebo  předpokládaném  používání  výrobku.  Všechny  materiály  musí  vyhovovat  hygienickým požadavkům pro použití v interiéru. Při použití konstrukčních materiálů na bázi  dřeva musí únik volného formaldehydu splňovat požadavky emisní třídy E1 a další požadavky  dle příslušných materiálových norem. Hrany a plochy nábytku, kde je vlivem použití výrobku  předpokládána tepelná expozice nad 70 °C, musí odolat účinku sálavého a kontaktního tepla  bez  uvolnění  povrchových  materiálu  od  konstrukční  desky  (Pro  tepelně  namáhané  hrany  je  nutno použít vhodné tavné lepidlo.). Pro dokončení extrémně namáhaných hran (vyplývající z  funkce výrobku) musí být použit vhodný materiál, který zajistí nábytku dlouhodobou životnost  a  bezpečnost.  Materiály  a  konstrukční  spoje,  kde  se  předpokládá  styk  s  vodou,  párou  nebo  zvýšenou  vlhkostí  musí  být  dokončeny  tak,  aby  nedocházelo  k  porušení  spojů  a  tvarovým  změnám materiálů.“ (Brunecký, N‐I‐S, 2013)  „Zařizovací předměty a komponenty nábytku připojené na elektrickou instalaci budov musí být  zhotoveny v souladu s ustanovením ČSN 33 2000–7–713.“ (Brunecký, N‐I‐S, 2013) 

34   

Jedním z nejdůležitějších prvků úložného nábytku jsou police. „Police musí být zabezpečeny  proti vytažení nebo převrácení a úrazu vlivem pádu jimi samotnými nebo uloženými předměty.“  (Brunecký, N‐I‐S, 2013) Tuto problematiku upravuje norma ČSN 91 0412.  

7.1.4 Bezpečnost a hygiena nábytku Bezpečný  nábytek  by  neměl  ohrožovat  zdraví  člověka  při  samotné  výrobě,  užívání  nebo  likvidaci.  Nemělo  by  být  ohroženo  ani  životní  prostředí.  Nábytek  nás  může  ohrožovat  svou  konstrukcí,  použitými  materiály  nebo  povrchovou  úpravou.    Problematiku  bezpečnosti  nábytku popisuje norma ČSN 91 0100. (Nábytkářský informační server, 2013)  Nábytek  musí  být  vyroben  jen  na  základě  správné  technické  dokumentace,  která  garantuje  jeho  bezpečnost.  Návrhy  či  studie  nejsou  dostatečným  podkladem  zaručujícím  bezpečnost.  (Nábytkářský informační server, 2013)  „Projekt výrobku garantuje užitné parametry nábytku, zdravotní,  hygienické, ergonomické  a  nepatologické účinky výrobku, dále bezpečnostní, ekologické, požární aj. vlastnosti v souladu s  právními předpisy nebo znalostmi známými v době vypracování projektu. V projektu musí být  zohledněny aktuální požadavky EU a ČR pro aplikaci chemických látek, požadavky na energie,  ochranu environmentu a přírodních zdrojů.“ (Nábytkářský informační server, 2013)  „Nábytek musí být konstruován tak, aby na výrobku v místech obvyklého kontaktu s uživatelem  nevznikaly ostré hrany (rohy) – břity, které mohou být příčinou poškození oděvů, poranění kůže  a úrazů.“ (Nábytkářský informační server, 2013) 

7.2 Statické vybavení interiéru Statickým  vybavením  interiéru  se  rozumí  takové  vybavení,  které  není  možné  přemisťovat.  Jedná se například o barový pult a v případě této pivnice i o pivovarnické vybavení, které je  součástí interiéru.   

 

35   

7.2.1 Pivovarnické vybavení Pivovarnické vybavení, konkrétně tedy pivní varny a celé technické zázemí minipivovaru, bude  navrhovat pověřená odborná firma. Přímo v interiéru pivnice se budou nacházet dvě funkční  pivní varny, jejichž vliv na vnitřní prostředí interiéru bude popsán v kapitole Vlastní návrh.  

   

Obrázek 18: Schéma pivovarnického zařízení (České  minipivovary a.s., 2012) 

7.2.2 Barový pult Barový  pult  by  měl  být  výrazným  prvkem  interiéru  nehledě  na  to,  jestli  se  jedná  o  pivnici,  restauraci či kavárnu. Umístění barového pultu je ovlivněno několika faktory. Jedním z faktorů  jsou zóny v interiéru. Komunikační zóna by měla přímo navazovat na barovou zónu činností  z důvodu bezproblémové obsluhy a dobré dostupnosti pro zákazníky. Dále by měl být barový  pult umístěn tak, aby od něj měla obsluha přehled po celém prostoru restaurace. Ideální je,  pokud je barový pult situován v blízkosti kuchyně. Výdej a servírování jídel je pak rychlejší a je  zde lepší komunikace mezi personálem.   7.2.2.1

Části barového pultu

Prostor barového pultu se skládá ze tří částí: servírovací část, pracovní část a zápultí.  7.2.2.1.1 Servírovací část Servírovací část představuje expediční deska. Ta slouží k servírování nápojů od barmana přímo  k  hostovi  nebo  k  příležitostnému  stravování.  Expediční  deska  je  označována  i  jako  satelitní  plocha pracovní desky. (Mikšovič, 1999) 

36   

7.2.2.1.1.1

Parametry expediční desky

Výška nad podlahou je odvozena od antropometrických rozměrů člověka a je spjata s výškou  sedáku  barové  židličky.  Průměrně  vysoký  host  by  se  měl  pohodlně  o  desku  opírat  lokty.  Vzdálenost expediční desky od země se pohybuje v rozmezí 1130 – 1200 mm. Přesah expediční  desky  přes  přední  část  baru  by  měl  umožňovat  opření  nohou  o  trnož  bez  poranění  kolen.  Velikost přesahu přes přední část baru by měla být 250‐300 mm. Přesah nad pracovní desku  by  měl  být  minimálně  200  mm.  Barman  musí  dosáhnout  minimálně  do  třetiny  (ideálně  do  poloviny) expediční desky. Vnitřní hrana této desky slouží barmanovi například k uchycení účtů.  (Mikšovič, 1999)  7.2.2.1.1.2

Povrchová úprava expediční desky

Pro  tvorbu  expediční  desky  můžeme  použít  nejrůznější  materiály.  Například  kov,  mramor,  aglomerované  materiály  na  bázi  dřeva  upravené  laminováním  nebo  i  masivní  dřevo.  Kov  a  mramor působí na dotyk studeným dojmem, ale jsou dobře udržovatelné. Dřevo oproti kovu  působí na dotyk příjemně, ale je náchylnější k mechanickému poškození. Je proto důležité jej  povrchově upravit tak, aby bylo odolné vůči ohni (cigaretám) a vodě (rozlité nápoje). (Mikšovič,  1999)  7.2.2.1.1.3

Osvětlení expediční desky

Osvětlení  upravuje  výsledný  vjem  ze  servírovaných  nápojů.  Musí  se  věnovat  pozornost  intenzitě  světla,  aby  nebyla  plocha  přesvětlená  a  neodrážela  nepříjemné  odlesky  do  očí  jak  hostům, tak i barmanovi. (Mikšovič, 1999)  7.2.2.1.1.4

Části expediční desky

Expediční  desku  můžeme  zpravidla  rozdělit  na  tři  části  (barový  střed,  autoservisní  body,  květinový objekt nebo umělecké dílo).  Barový střed je, jak název napovídá, umístěn přímo ve středu barového pultu, ačkoli může být  upraven  pro  individuální  potřeby.  Do  barového  středu  se  umisťuje  nádoba  s  brčky,  různé  dekorace,  ubrousky,  džbán  s  vodou,  popelníky  a  další  předměty.  Tyto  předměty  se  ukládají  zpravidla na pryžové podložky na vnitřní stranu expediční desky (blíže k barmanovi). (Mikšovič,  1999)  Autoservisní  body  se  umisťují  vždy  mezi  dvě  barové  židle  tak,  aby  je  mohli  využívat  dva  zákazníci najednou. Jedná se o nápojový lístek, popelník, misku s drobným občerstvením atd.  Uspořádání  autoservisních  bodů  by  mělo  být  jednotné  a  průběžně  by  se  měly  komponenty  doplňovat a urovnávat. (Mikšovič, 1999)  37   

Květinové objekty a umělecká díla netvoří povinnou výbavu barového pultu. Mohou se však  využívat pro rozdělení barového pultu na část pro zákazníky a na část pro obsluhu.  7.2.2.1.2 Pracovní část Pracovní deska slouží k přípravě nápojů a drobného občerstvení.   7.2.2.1.2.1

Parametry pracovní desky

Výška pracovní desky od podlahy je 860‐900 mm. Hloubka se pohybuje v rozmezí 500‐600 mm.  Pod přesahem expediční desky vzniká slepý prostor, který slouží pro ukládání ingrediencí, které  například  nemají  vábné  obaly.  Dále  zde  může  být  umístěno  tlumené  osvětlení  a  elektrické  zásuvky. (Mikšovič, 1999) 

  Obrázek 19: Nákres mycího centra pracovní desky (Mikšovič, 1999) 

  Na  obrázku  je  univerzální  plán  pracovní  desky.  Každá  pracovní  část  může  být  přizpůsobena  individuálně rozměrům baru a potřebám barmana. Měla by však obsahovat všechny potřebné  části.  7.2.2.1.2.2

Povrchová úprava pracovní desky

Pracovní  deska  musí  být  snadno  čistitelná  a  odolná  vůči  vlhkosti.  Je  kladen  velký  důraz  na  hygienu, protože zde dochází k přípravě nápojů a drobných pokrmů (krájení ovoce). (Mikšovič,  1999)  7.2.2.1.2.3

Části pracovního prostoru

Jednou z částí pracovního prostoru je barmanovo stanoviště. Nachází se většinou v prostoru  barového  středu  a  tvoří  osu  baru.  Vybavení  barmanova  stanoviště  tvoří  přiměřeně  velké  prkénko, nože, dochucovadla, ovoce, ozdobné prvky, měrky, vývrtky a další. V dosahu musí mít 

38   

barman zásobu ledu a místo pro podnos na servírování nápojů. Na pracovní desce se mohou  nacházet i sklenice, které se podávají zákazníkovi prázdné k nápoji (lahvové pivo). V pracovním  prostoru jsou umístěné i drobné elektrické spotřebiče, které se umísťují do patřičných prostor  dle svého účelu využití. (Mikšovič, 1999)  Pracovní  prostor  netvoří  jenom  pracovní  deska.  Pod  pracovní  deskou  se  nachází  úložné  prostory, jejichž velikost a počet je dán konstrukcí barového pultu. Nachází se zde chlazené či  nechlazené  zásuvky  a  kontejnery  pro  uskladnění  potravin,  převážně  citrusových  plodů.  Odpadkové  kontejnery  se  opatřují  výklopným  mechanismem,  pro  snadné  nožní  otevírání.  Mrazicí  boxy  se  umísťují  většinou  nedaleko  pracovního  prostoru  pro  snadnou  přístupnost.  Blízko dřezu se umisťuje i myčka na nádobí. Veškeré toto vybavení je individuální. (Mikšovič,  1999)  7.2.2.1.3 Zápultí Do  zápultí  bychom  mohli  zařadit  již  zmíněné  úložné  prostory  pod  pracovní  deskou.  Zóna  činností by měla být široká nejméně 900 mm, ideálně však 1200 mm. Na protilehlé straně od  pracovní desky se nachází otevřený prostor, který začíná ve výšce 900 mm a sahá až do výšky  2300 mm. Nazývá se barový displej. V tomto prostoru je vystavená optická nabídka produktů,  většinou lahví s alkoholem a sklenic. V zápultí se umísťují tabule s cenovou nabídkou nápojů.  Tyto  tabule  mohou  být  nahrazeny  zrcadly,  která  mohou  nepříjemně  odrážet  světlo  do  očí  hostů. Podlaha v zápultí by měla být snadno omyvatelná. Může na ní být položen dřevěný rošt  nebo gumová rohož. (Mikšovič, 1999)  7.2.2.1.4 Periferie barového pultu Periferie barového pultu se dělí na bezprostřední a vzdálené.  Do bezprostřední periferie řadíme barové židličky. Barové židličky se dělí na pevné nebo volné.  Pevné  barové  židličky  pak  mohou  být  otočné  kolem  své  osy.  V  případě  pevných  barových  židliček je nutné zajistit dostatečný odstup od přední části baru a dostatečný rozestup mezi  jednotlivými židličkami, aby se mohli hosté pohodlně usadit i v případě, že jsou okolní židličky  obsazené. Do periferie můžeme zařadit i již zmíněný barový displej. Do bezprostřední periferie  spadá i audiovizuální vybavení (televizory, reproduktory, atd.). (Mikšovič, 1999)  Do vzdálené periferie patří místo pro vykonávání administrativní práce. Administrativní práce  je  vhodné  provádět  v  oddělené  místnosti,  protože  tyto  činnosti  vyžadují  soustředěnost.  V  místnosti  musí  být  umístěny  pomůcky  potřebné  k  vykonávání  administrativy,  jako  jsou  počítače, tiskárny psací potřeby, šanony, atd. (Mikšovič, 1999)  39   

Do vzdálené periferie patří i sklady, které dělíme na chlazené a nechlazené. Důležité je účelné  rozestavění regálů. Konstrukce regálů musí obsahovat boční čela, aby se zabránilo pádu lahví  a dalších předmětů v regálech uložených. (Mikšovič, 1999) 

Praktická část 8 Požadavky investora Základním  požadavkem  investora  bylo  navržení  interiéru  restauračního  komplexu,  který  zahrnuje pět restauračních provozů. Celý komplex budov tvoří samostatný blok. Uvnitř tohoto  bloku by se měla nacházet letní zahrádka s pódiem, tanečním parketem a vlastním barovým  pultem.  Z  důvodu  obsáhlosti  projektu  je  pro  tuto  bakalářskou  práci  zpracována  jen  část  komplexu,  tedy  pivnice.  Přáním  investora  bylo  navrhnout  interiér  pivnice  tak,  aby  korespondoval se starým továrním areálem, ve kterém se plánovaný restaurační komplex bude  nacházet.  Po  konzultaci  s  PD  ateliérem  jsme  zvolili  industriální  styl,  v  jehož  duchu  bude  provedeno i urbanistické řešení okolního areálu. Dalším požadavkem investora bylo začlenit  do odbytové části pivnice i pohledovou část minipivovaru. Tato část má být přístupná pouze  pro sládka, který kontroluje proces výroby piva. Neměla by však sloužit jen k výrobě piva, ale i  jako atrakce pro návštěvníky. Přáním investora bylo vytvořit barový pult s velkým počtem míst  k sezení a umístit do interiéru dlouhé stoly s velkou kapacitou, které mají nabádat návštěvníky  k přisednutí, seznamování a konverzaci. Při navrhování byl ze strany investora kladen důraz na  maximalizaci kapacity míst k sezení. Pivnice by měla být bezbariérově přístupná.  

9 Identifikační údaje stavby Název stavby: Restaurační komplex Oltec  Adresa stavby: Václavská č. p. 222/4 , Brno, 603 00 

9.1 Stávající situace Na  Obrázku  20  se  nachází  červeně  zvýrazněná  stávající  budova,  ve  které  se  bude  nacházet  navrhovaná pivnice. Tato budova bude procházet kompletní rekonstrukcí. Nyní se v ní nachází  administrativní prostory realitní kanceláře. Další dvě budovy restauračního komplexu nejsou  zatím vystavěny. Plánovaný restaurační komplex je přístupný pro automobily z Václavské ulice  vjezdem mezi tržními stánky. V blízkosti se bude nacházet i parkoviště. Dále jsou na Obrázku 

40   

20 růžově zvýrazněné tovární prostory, ve kterých se momentálně nachází kulturní zařízení a  komerční prostory.  

  Obrázek 20: Nákres stávající situace 

  Veškeré architektonické práce (vyměření pozemku, terénní úpravy, stavba nových budov atp.)  byly  zadány  firmě  s  názvem  PD  ateliér  s.  r.  o.  Návrh  interiéru  byl  založen  na  technické  dokumentaci dodané od PD ateliéru s. r. o. 

9.2 Obdržená technická dokumentace Veškeré podklady a technická dokumentace byla přejata od společnosti PD ateliér s. r. o.  

  Obrázek 21: Obdržená technická dokumentace 

 

 

41   

Stávající objekt D2 by měl projít kompletní rekonstrukcí (rozšíření plochy objektu, zbourání a  vystavění nových příček, inženýrské sítě, přemístění schodiště, výměna oken a další).   Obrázek  21  znázorňuje  komplex  ve  fází,  kdy  na  něm  pracoval  pouze  PD  ateliér.  Dle  investorových požadavků bude projekt téměř od začátku přepracován.  

10 Vlastní návrh V  této  části  práce  bude  zpracován  vlastní  návrh  pivnice,  která  je  součástí  restauračního  komplexu na Václavské ulici v Brně.  

10.1 Půdorysné rozložení Při  tvorbě  půdorysného  rozložení  bylo  cílem  dodržet  průchozí  komunikační  zóny  a  zároveň  vyhovět  investorovi  s  přáním  maximalizace  kapacity.  V  průběhu  tvorby  bylo  půdorysné  rozložení  konzultováno  jak  s  investorem,  tak  i  s  vedoucím  práce  Ing.  Jiřím  Tauberem,  Ph.D.  Během  tvorby  vznikalo  několik  variant  půdorysného  rozložení.  V  této  práci  budou  uvedené  dvě, z čehož jedna je pracovní a druhá finální. 

10.1.1 Varianta č. 1 Vstup do objektu je bezbariérový. Tvoří ho dvoukřídlé dveře vedoucí do menší haly. Z haly je  přístup na toalety, schodiště vedoucí na střešní zahrádku a do samotného prostoru pivnice.  Okna byla navržena příliš velká. Jsou umístěna přímo od podlahy a může tak docházet ke kolizi  stolu s okenní výplní. Také je zde problém s instalací vytápění, které by muselo být podlahové.  Toaleta  pro  invalidy  a  umyvadlo  na  dámských  toaletách  jsou  chybně  umístěny  na  příčce  nedostatečné tloušťky pro vedení vodovodních a odpadních trubek. Počet toalet ve vztahu ke  kapacitě pivnice je vyhovující dle normy ČSN 73 4108.   

 

42   

Varianta č. 1 má kapacitu 76 míst k sezení. Většinu míst k sezení tvoří velké stoly až pro 9 osob.  Před  pohledovou  částí  minipivovaru  se  nachází  tři  stoly  pro  dvě  osoby,  které  slouží  pro  návštěvníky, kteří chtějí mít soukromí pro občerstvování a konverzaci. Vedle barového pultu  se nachází místo s pohovkou, konferenčním stolkem a dvěma křesly pro odpočinkové sezení.  Barový pult je z pohledu investora nevyhovující, protože je krátký na úkor místa s pohovkou.  Ze zápultí je přístup do skladu pro bar, který je z hlediska zásobování špatně přístupný.  

  Obrázek 22: Půdorysné rozložení (Varianta č. 1) 

 

10.1.2 Varianta č. 2 Ve variantě č. 2 došlo k následujícím stavebním úpravám. Byla zvětšena kuchyně, která nyní  slouží  jako  centrální  pro  celý  restaurační  komplex.  Dále  byly  v  kuchyni  vybudovány  suchý  a  mokrý sklad. U vchodu pro personál se nachází i sklad pro bar, který je nyní dobře přístupný  pro zásobování i pro obsluhu baru. Rozměr oken byl upraven. Nyní se okna nachází ve výšce  100  cm  od  podlahy  a  jejich  šířka  se  také  zmenšila.  Díky  této  úpravě  je  možné  pod  okna  pohodlně  nainstalovat  topná  tělesa.  Stoly  se  umístily  vždy  na  stěnu  mezi  okna.  V  hale  byla  v prostoru pod schody navržena úklidová místnost pro personál.   Toaleta pro invalidy byla přesunuta na nosnou zeď a vyřešil se tak problém s vodovodním a  kanalizačním  potrubím.  Na  dámských  toaletách  je  navržen  sádrokartonový  výklenek,  na  kterém bude umístěno umyvadlo. Na pánských toaletách došlo k posunutí pisoárů a vytvoření  přepážky pro větší soukromí. Manipulační plocha pro používání pisoárů byla zachována. Počet  toalet je vyhovující pro kapacitu pivnice stejně jako ve variantě č. 1.   43   

Došlo k prodloužení barového pultu na úkor místa s pohovkou a křesly. Toto řešení již vyhovuje  požadavkům  investora  a  z  hlediska  změny  přístupu  do  kuchyně  a  do  skladu  pro  bar  je  toto  řešení praktičtější. Navýšil se i počet míst barového sezení. Na stěně za barem se nachází velké  výdejní místo. Toto výdejní místo neslouží jen pro výdej jídel, ale i jako „okno“ pro zážitkovou  kuchyni.   Kapacita restaurace klesla o pět míst na 71 míst k sezení, nicméně vzniklo více míst k sezení  pro dvě a čtyři osoby. Jsou dodrženy všechny komunikační zóny. A prostor se stal více útulným,  díky rozčlenění míst k sezení.   Výkres půdorysného rozložení se nachází v příloze. 

  Obrázek 23: Půdorysné rozložení (Varianta č. 2) 



 

44   

10.2 Elektroinstalace Na Obrázku 24 je znázorněno rozmístění svítidel, vypínačů, elektrických zásuvek a nouzového  osvětlení.  V  návrhu  se  nachází  celkem  deset  okruhů.  Na  toaletách  jsou  světla  řízená  fotobuňkou. V místnostech s obnaženým zdivem musí být vedena elektroinstalace ve spárách  a  otvory  na  zásuvky  musí  být  vykrouženy,  aby  nedošlo  k  poškození  zdi.  Tento  návrh  nebyl  doposud  konzultován  s  odborným  elektrotechnikem,  proto  je  možné,  že  dojde  k  drobným  úpravám.   Okótovaný půdorys elektroinstalace se nachází v příloze.   

  Obrázek 24: Návrh elektroinstalace 



 

45   

10.3 Položkový plán Na položkovém plánu je označené vybavení, které se bude nacházet v navrženém interiéru.  Položkový plán slouží ke správnému rozmístění veškerého nábytku a vybavení. S tímto plánem  úzce  souvisí  i  položkový  seznam,  kde  je  veškeré  vybavení  označeno  a  charakterizováno.  Neoznačená svítidla budou rozmístěna podle návrhu elektroinstalace a následných instrukcí.  Položkový seznam bude společně s výkresem položkového plánu umístěn v příloze.  

  Obrázek 25: Položkový plán 

 

10.4 Charakteristika navrženého interiéru Celý interiér je navržen v Industriálním stylu. Hlavním prvkem interiéru jsou pivní varny, které  jsou součástí přidruženého minipivovaru.  

10.4.1 Odbytová část Vyměřená  plocha  odbytové  části  pivnice  je  126  m2.  Čelní  stěny  jsou  cihlové,  ponechané  obnažené, aby vynikl samotný konstrukční materiál. Boční stěny jsou nabílené a opticky tak  rozšiřují prostor. Případná elektroinstalace je vedená spárami. Podlahová krytina bude dodána  od firmy AB Parket. Jedná se o imitaci pohledového betonu. Veškerý sedací nábytek v odbytové  části bude mít vzhled tmavého dřeva.   10.4.1.1 Barový pult Barový  pult  je  primárně  tvořen  ocelovou  konstrukcí,  která  prostupuje  i  navenek.  Tato  konstrukce ohraničuje celý barový pult, zápultí a přepažuje celý prostor baru. Na horní části  46   

konstrukce jsou umístěna barová svítidla, která nasvěcují expediční desku pultu. Čelní část baru  je podbita restaurovanými dřevěnými latěmi. Na zadní stěně se nachází úložné prostory pro  sklenice a láhve s alkoholem. Ve středu zadní zdi se nachází průhled do kuchyně, který slouží  nejen jako výdejní místo pro pokrmy, ale i jako „okno“ do kuchyně pro zákazníky restaurace.  Výdejní místo je ohraničeno obrazovým rámem. Nad výdejním místem se nachází velké hodiny  typické pro prostory továren. Barový pult bude na zakázku vyroben firmou Fabri.   10.4.1.2 Sedací nábytek Veškerý sedací nábytek se skládá z výrobků značky TON. Jedná se o Barovou Židli 149, Židli 56,  Židli 763, Židli Dejavu 054, Židli Banana a Dětskou Židli Petit 114. 

  Obrázek 26: Sedací nábytek použitý v interiéru pivnice (TON, 2015) 

  Obrázky jsou pouze ilustrativní, povrchová úprava se ve výsledném návrhu může lišit.  10.4.1.3 Stolový nábytek Stoly pro šest osob budou dodány od firmy TON. Základní rozměr stolu Jutland je 80 cm x 120  cm, ale výrobce nabízí i možnost prodloužení o 60 cm. Stoly pro tři a čtyři osoby budou dodány  firmou  Ateliér  Dako.  Jedná  se  konkrétně  o  stůl  s  názvem  Igor,  který  je  dostupný  v  několika  rozměrových  variantách.  Kavárenské  stolky  pro  dvě  osoby  budou  taktéž  zakoupeny  u  firmy  Ateliér Dako.    

 

47   

10.4.1.4 Ostatní vybavení 10.4.1.4.1 Osvětlení V interiéru se nachází pět druhů umělého osvětlení. Jedná se o osvětlení centrální, nástěnné a  osvětlení  barového  pultu.  Dále  se  pak  v  části  minipivovaru  nachází  bodové  osvětlení  a  reflektory pro nasvícení pivních varen. Veškerá svítidla budou dodávána firmou Bachman. 

  Obrázek 27: Industriální svítidla (Bachman, 2015) 

  Na předchozích obrázcích  jsou vyobrazena svítidla  nacházející se  v odbytové části interiéru.  První dvě svítidla budou použita i pro osvětlení toalet.  10.4.1.4.2 Dekorace Jako  dekorace  bude  v  interiéru  sloužit  řada  obrazů  a  fotek,  na  kterých  jsou  vyobrazeny  technické výkresy kytar. V interiéru budou umístěny i typické dekorační prvky pro industriální  styl jako například vyřazené strojní součástky, ze kterých se dají vytvořit originální skulptury.  Tento typ dekorace bude umístěn na zdech společně s obrazy, nebo volně stojící na barovém  pultu, případně na stolech. 

10.4.2 Minipivovar Pohledová část minipivovaru se skládá ze dvou pivních varen a obslužného aparátu. Celá tato  část  je  umístěna  v  odděleném  prostoru,  který  je  tvořen  dřevěnou  konstrukcí  a  skleněnými  vitrínami.  Minipivovar  bude  kompletně  navržen  odbornou  firmou.  Ve  3D  vizualizaci  je  pohledová část řešena pouze ilustrativně, výsledná podoba se může drobně lišit. Návrh bude  konzultován s pověřeným sládkem. V této části minipivovaru je důležité správně navrhnout  vzduchotechniku, protože pivní varny vydávají velké množství tepla. 

48   

10.5 Vizualizace finálního návrhu

  Obrázek 28: 3D vizualizace‐Pohled na Barový pult 

 

  Obrázek 29: 3D vizualizace‐Pohled na vchod do odbytové části 

        49   

  Obrázek 30: 3D vizualizace‐Pohled na odbytovou část 

 

  Obrázek 31: 3D vizualizace‐Pohled na odbytovou část 2 

   

 

50   

11 Diskuse Celá tato práce je založena na požadavcích zadavatele. Zadavatel kladl důraz na maximalizaci  kapacity, dlouhý barový pult, bezbariérový přístup a především na to, aby byl interiér navržen  v industriálním stylu. Při práci jsem vycházel z technických podkladů, které mi byly poskytnuty  firmou  PD  ateliér.  Během  práce  na  tomto  projektu  došlo  k  určitým  stavebním  úpravám  v dokumentaci, a proto jsem musel svůj návrh přizpůsobovat dané situaci. Zejména došlo ke  zmenšení  rozměru  oken.  Tuto  změnu  hodnotím  jako  pozitivní,  neboť  předešlé  řešení  bylo  nepraktické z důvodu energetického, estetického i funkčního. První, neboli pracovní varianta  půdorysného rozložení byla založena na půdorysu vzniklém ještě před zmíněnými stavebními  úpravami.  V  první  variantě  se  vyskytují  i  různé  chyby,  na  které  jsem  byl  upozorněn  svým  vedoucím práce a následně jsem je opravil.  Následovala varianta půdorysného rozložení č. 2. Hlavním předmětem návrhu byla odbytová  část  pivnice.  Dále  jsem  vypracoval  i  návrh  půdorysného  rozložení  toalet.  Při  navrhování  odbytové části pivnice byl kladen důraz na již zmíněnou maximalizaci kapacity a zároveň na  dodržení  funkčních  zón  v  interiéru.  Při  navrhování  půdorysného  rozvržení  jsem  čerpal  z informací uvedených v teoretické části této práce.   Součástí práce je i návrh elektroinstalace a položkový plán. Návrh elektroinstalace je zapotřebí  prokonzultovat  s  elektrotechnikem,  proto  může  v  tomto  návrhu  dojít  k  drobným  úpravám.  V položkovém plánu je vyznačeno vybavení interiéru a jeho umístění. K položkovému plánu byl  vypracován  i  položkový  seznam,  ve  kterém  je  vybavení  specifikováno  a  je  provedena  předběžná kalkulace ceny. Vzduchotechnika a klimatizační systémy budou navrženy odbornou  firmou.  Finální podobu dostal návrh prostřednictvím  3D vizualizací. Při navrhování tohoto interiéru  jsem usiloval o navržení prostoru, který bude na člověka působit pozitivně, útulně a zároveň  vzdušně. Z vlastní zkušenostní mohu prohlásit, že ve vztahu k restauračním provozům mám  raději  rustikálně  laděné  interiéry  oproti  minimalistickým  interiérům.  Industriální  styl  vyniká  spíše  strohostí  a  skoupou  barevností.  Proto  jsem  se  snažil  vytvořit  útulné  prostředí  prostřednictvím  použitých  materiálů,  zejména  použitím  dřeva  a  neomítnutých  cihel.  Oproti  tomu vzdušnost je zajištěna vysokými klenutými okny, vysokým stropem a nabílenými bočními  cihlovými stěnami.   Jak jsem již v této práci zmínil, interiér restaurace by měl zákazníka zaujmout stejně dobře jako  dobré jídlo a pití, které se v ní podává. Jedinečnost této pivnice by měla spočívat v pohledové  51   

části  minipivovaru,  která  se  nachází  přímo  v  odbytové  části.  Přímo  za  provozu  restaurace  budou pivní varny obsluhované sládek. Interiér je vyřešen tak, aby sládkem svým pohybem a  prací nevyrušoval zákazníky a zároveň, aby mohli být zákazníci co nejblíže samotnému procesu  výroby piva, které právě konzumují.  Druhým důležitým prvkem je samozřejmě barový pult a  výdejní místo, které spojuje prostor barového pultu a kuchyni. Toto výdejní místo slouží i jako  jakési  „okno“  do  kuchyně,  které  umožňuje  zákazníkovi  sledovat  samotný  proces  přípravy  pokrmů. Dá se říci, že v této pivnici je zákazník součástí celého výrobního procesu a vidí, jak se  z pouhých surovin stávají hotové produkty, přesně jako tomu bývá v tovární hale, která byla  této pivnici inspirací.    

 

52   

12 Závěr Cílem  této  práce  bylo  navrhnout  interiér  pivnice,  která  je  součástí  velkého  restauračního  komplexu Oltec na Václavské ulici v Brně. Před samotným navrhováním byly provedeny rešerše  brněnských restaurací navržených v industriálním stylu. Došel jsem k zjištění, že takto rozsáhlý  restaurační komplex bude v Brně ojedinělý.   K navrhování interiéru se váže velké množství právních předpisů a norem. V teoretické části  bylo provedeno shrnutí veškerých náležitostí, které by měl správný interiér splňovat. Znalosti,  které jsem touto cestou nabyl, byly později aplikovány ve vlastním návrhu interiéru pivnice.   Praktická část zahrnuje návrh půdorysného rozložení, návrh elektroinstalace, položkový plán,  položkový seznam a výsledné ztvárnění interiéru formou 3D vizualizací.   Práce  na  tomto  projektu  mě  velmi  obohatila  o  cenné  zkušenosti  a  nově  nabyté  vědomosti.  Jelikož se jedná o reálný projekt, tak celá tato práce byla konzultována nejen s vedoucím práce,  ale návrhy byly předkládány i investorovi projektu a pověřenému manažerovi. Dá se říci, že  jsem si prošel celkovým procesem navrhování a nyní stojím před posledním nejdůležitějším  krokem, kterým je realizace plánovaná na rok 2016. Věřím, že získané zkušenosti zúročím při  své budoucí práci na dalších projektech.    

 

53   

13 Summary The aim of this work was to design an interior of beerhouse which was the part of the huge  restaurant complex Oltec in Wenceslas street in Brno. The background research of those Brno  restaurants designed in the industial style had been done before the interior design itself. I  came a conclusion that such an extensive complex would have been the only one built in Brno.  There are lots of legal enactmens and standards bounded to the interior design. The summary  of all the essentials which the accurate interior should fulfil was made in the academic part.  The knowledge I had obtained this way were later used in my own beerhouse interior design.   The applicative part covers a layout design, a wiring design, an itemized plan, an itemized list  and a final rendition of the interior in 3D visualisation.  Working on this project was enriching. I obtained new experiences and acquirements. It was  consulted  not  only  with  the  work  supervisor  but  the  design  was  sumbitted  to  the  project  investor and authorized manager as it was a real project. It can be said that I went through the  whole process of making design and now I am facing the most important step which is the  realisation itself planned in 2016. I believe all the earned experiences will prove in my future  work on other projects.   

 

54   

14 Seznam obrázků Obrázek 1: A97 Chair (Mollura Home Design, 2015) ................................................................ 14  Obrázek 2: Toledo Style Adjustable Height Swiveling Industrial Chair (1STDIBS., 2015) ......... 14  Obrázek 3: Pivnice Atlantic (Križek, TON a.s., 2015) ................................................................ 14  Obrázek 4: Pracovní stůl (La Pequetita, 2013) ......................................................................... 15  Obrázek 5: Barový pult ............................................................................................................. 17  Obrázek 6: Odbytová část (Industra, 2012) .............................................................................. 17  Obrázek 7:  Barový pult (Stará Tkalcovna, 2013) ...................................................................... 18  Obrázek 8: Pohled od vstupu (Stará Tkalcovna, 2013) ............................................................. 18  Obrázek 9: Zákazník kavárny .................................................................................................... 19  Obrázek 10: Odbytová část ....................................................................................................... 19  Obrázek 11: Barový pult ........................................................................................................... 19  Obrázek 12: Sofa vyrobené z vany ............................................................................................ 19  Obrázek 13: Pivní varny (JOuTrip.com, 2015) .......................................................................... 20  Obrázek 14: Odbytová část (JOuTrip.com, 2015) ..................................................................... 20  Obrázek 15: Barový pult (Kolkovna restaurants, 2015) ............................................................ 21  Obrázek 16: Odbytová část (Kolkovna restaurants, 2015) ....................................................... 21  Obrázek 17: Výškový dosah člověka v různých polohách (Brunecký, N‐I‐S, 2013)................... 34  Obrázek 18: Schéma pivovarnického zařízení (České minipivovary a.s., 2012) ....................... 36  Obrázek 19: Nákres mycího centra pracovní desky (Mikšovič, 1999) ...................................... 38  Obrázek 20: Nákres stávající situace ........................................................................................ 41  Obrázek 21: Obdržená technická dokumentace ...................................................................... 41  Obrázek 22: Půdorysné rozložení (Varianta č. 1) ..................................................................... 43  Obrázek 23: Půdorysné rozložení (Varianta č. 2) ..................................................................... 44  Obrázek 24: Návrh elektroinstalace ......................................................................................... 45  Obrázek 25: Položkový plán ...................................................................................................... 46  Obrázek 26: Sedací nábytek použitý v interiéru pivnice (TON, 2015) ...................................... 47  Obrázek 27: Industriální svítidla (Bachman, 2015) ................................................................... 48  Obrázek 28: 3D vizualizace‐Pohled na Barový pult .................................................................. 49  Obrázek 29: 3D vizualizace‐Pohled na vchod do odbytové části ............................................. 49  Obrázek 30: 3D vizualizace‐Pohled na odbytovou část ............................................................ 50  Obrázek 31: 3D vizualizace‐Pohled na odbytovou část 2 ......................................................... 50     

  55   

15 Citovaná literatura 15.1 Tištěné zdroje [1] 

Česká republika. Předpis č. 20/2012 Sb.: o technických požadavcích na stavby.  In: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Praha, 2012. 

[2] 

ČSN 06 0210. Výpočet tepelné ztráty objektu. Praha: Úřad pro technickou normalizaci,  metrologii a státní zkušebnictví, 2005. 

[3] 

ČSN 73 4108. Šatny, umývárny a záchody. Praha: Úřad pro technickou normalizaci,  metrologii a státní zkušebnictví, 2013. 

[4] 

ČSN EN 12831. Tepelné soustavy v budovách ‐ Výpočet tepelného výkonu. Praha: Úřad  pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2005. 

[5] 

HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 149 s.  ISBN 9788024732169. 

[6] 

KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha:  Grada, 2011, 159 s. ISBN 978‐80‐247‐3746‐1. 

[7] 

MIKŠOVIC, Alexander. Bar: provoz. Vyd. 1. Praha: Off, 1999, 306 s., [xiv] s. barev. obr.  příl. ISBN 80‐238‐3789‐3. 

[8] 

REMEŠ, Josef. Stavební příručka: to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů. 2.  aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 248 s. Stavitel. ISBN 978‐80‐247‐5142‐9. 

[9] 

SVOBODA, Jaroslav, Petr BRUNECKÝ a Boris HÁLA. Nábytkářský informační systém  "NIS". Brno: Ircaes, 2013, 166 s. ISBN 978‐80‐87502‐12‐9. 

15.2 Internetové zdroje [10]  A97 Chair Tolix. MOLLURA HOME DESIGN. Mohd [online]. 2015 [cit. 2015‐04‐22].  Dostupné z: http://www.mohd.it/catalogo/outdoor‐3/sedie/tolix‐a97‐chair  [11]  Bezpečnost: Bezpečnostní požadavky. NÁBYTKÁŘSKÝ INFORMAČNÍ SERVER.  Nábytkářský informační systém [online]. 2013 [cit. 2015‐04‐30]. Dostupné  z: http://www.n‐i‐s.cz/cz/bezpecnost/page/28/ 

56   

[12]  Definice fyzikálních jednotek: Definice některých fyzikálních jednotek.  REMION. Laboratorní průvodce [online]. 2015 [cit. 2015‐04‐20]. Dostupné  z: http://www.labo.cz/mft/jeddef.htm  [13]  Hotel Pegas Brno. JOUTRIP.COM. JOuTrip: Enjoy your Trip [online]. 2015 [cit. 2015‐04‐ 25]. Dostupné z: http://www.joutrip.com/cs/hotel‐pegas‐brno‐h4  [14]  Industra coffee. INDUSTRA. Industra [online]. 2012 [cit. 2015‐04‐25]. Dostupné z:  https://industrabrno.cz/cs/coffee/  [15]  Industriální osvětlení. BACHMAN. Bachman [online]. 2015 [cit. 2015‐04‐01]. Dostupné  z:http://www.svitidla‐bachman.cz/www‐svitidla‐bachman‐cz/eshop/21‐1‐ INDUSTRIALNI‐SVITIDLA  [16]  Materiály na bázi dřeva. SVOBODA, Jaroslav a Jaroslav HRÁZSKÝ. Nábytkářský  informační systém [online]. 2013 [cit. 2015‐04‐26]. Dostupné z: http://www.n‐i‐ s.cz/cz/materialy‐na‐bazi‐dreva/page/79/  [17]  Moderní, ale přesto útulná pivnice vznikla ze zchátralé výrobní haly. ŘEZNÍČKOVÁ,  Alena. Bydlení.idnes.cz [online]. 2014 [cit. 2015‐04‐22]. Dostupné  z: http://bydleni.idnes.cz/pivnice‐radegast‐ziskala‐cenu‐stavba‐roku‐fg7‐ /architektura.aspx?c=A140729_154151_architektura_rez  [18]  MRÁZKOVÁ, Zuzana. Vytápění a větrání. Stavebnictví3000.cz: Nejvíce informací o  stavebnictví v ČR [online]. 2014 [cit. 2015‐04‐27]. Dostupné  z: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/vytapeni‐a‐vetrani/  [19]  Plasty. NÁBYTKÁŘSKÝ INFORMAČNÍ SERVER. Nábytkářský informační systém [online].  2013 [cit. 2015‐04‐27]. Dostupné z: http://www.n‐i‐s.cz/cz/plasty/page/220/  [20]  PŘIBÁŇOVÁ, Henrietta a Ariana LAJČÍKOVÁ. Umělé osvětlení vnitřního prostředí.  STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA. TZBInfo [online]. 2003 [cit. 2015‐04‐20]. Dostupné  z: http://www.tzb‐info.cz/1303‐umele‐osvetleni‐vnitrniho‐prostredi  [21]  Reciclagem‐pé de máquina. LA PEQUETITA. La Pequetita [online]. 2013 [cit. 2015‐04‐ 25]. Dostupné z: http://www.lapequetita.com.br/2013/01/reciclagem‐pe‐de‐ maquina.html 

57   

[22]  Reference: Radegast Pivnice Atlantic, Brandýs nad Labem. KRIŽEK, Luka. TON  A.S. TON [online]. 2015 [cit. 2015‐04‐24]. Dostupné  z: http://www.ton.eu/sk/reference/radegast‐pivnice‐atlantic,‐brandys‐nad‐labem/  [23]  Stará Tkalcovna. STARÁ TKALCOVNA. Google + [online]. 2013 [cit. 2015‐04‐25].  Dostupné z: https://plus.google.com/+Stara‐tkalcovnaCz/photos  [24]  Stopkova Plzeňská Pivnice: Foto. KOLKOVNA RESTAURANTS. Stopkova Plzeňská  Pivnice[online]. 2015 [cit. 2015‐04‐25]. Dostupné  z: http://www.kolkovna.cz/cs/stopkova‐plzenska‐pivnice‐16/foto  [25]  SUCHÁNEK, Petr. Souhrn stavebně‐fyzikálních požadavků kladených na budovy z  hlediska denního osvětlení. Suchánek s.r.o.: www.petrsuchanek.cz [online]. 2010 [cit.  2015‐04‐25]. Dostupné z:http://www.petrsuchanek.cz/poradenska‐cinnost/souhrn‐ stavebne‐fyzikalnich‐pozadavku‐kladenych‐na‐budovy‐z‐hlediska‐denniho‐osvetleni‐a‐ prosluneni/  [26]  ŠUBRT, Roman a Pavlína CHARVÁTOVÁ. Vnitřní prostředí: Větrání budov v minulosti a  současnosti. TZBInfo [online]. 2014 [cit. 2015‐04‐28]. Dostupné z: http://vetrani.tzb‐ info.cz/vnitrni‐prostredi/11506‐vetrani‐budov‐v‐minulosti‐a‐soucasnosti  [27]  Toledo Style Adjustable Height Swiveling Industrial Chair. 1STDIBS. 1stdibs. [online].  2015 [cit. 2015‐04‐24]. Dostupné z: https://www.1stdibs.com/furniture/more‐ furniture‐collectibles/industrial‐furniture/toledo‐style‐adjustable‐height‐swiveling‐ industrial‐chair/id‐f_782925/  [28]  TON. TON [online]. 2015 [cit. 2015‐04‐01]. Dostupné z: http://www.ton.eu/cz/  [29]  Úložný: Dosahy a polohy člověka ve vztahu k úložnému nábytku. BRUNECKÝ, Petr. N‐I‐ S: Nábytkářský informační systém [online]. 2013 [cit. 2015‐04‐10]. Dostupné  z: http://www.n‐i‐s.cz/cz/ulozny/page/278/  [30]  Varny BREWORX CLASSIC – technické parametry a ceník. ČESKÉ MINIPIVOVARY  A.S.Czech Mini Breweries [online]. 2012 [cit. 2015‐04‐20]. Dostupné  z:http://www.ceskeminipivovary.cz/nabidka/vyroba/restauracni‐pivovary/breworx‐ classic/konstrukce‐varny/     

  58   

16 Seznam příloh Příloha č. 1: Půdorysné rozložení  Příloha č. 2: Elektroinstalace  Příloha č. 3: Položkový plán  Příloha č. 4: Položkový seznam  Příloha č. 5: Obdržená technická dokumentace   

59