Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Návrh interiéru funkcionalistické vily Diplomová práce Součástí práce je i příloha
2009/2010
Adam Vágner
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Interiér mezonetového bytu zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: ...................................
podpis studenta
Poděkování:
Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. arch. Borisi Hálovi za jeho cenné rady, připomínky a vedení diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat rodičům, kteří mi umožnili studovat na vysoké škole, a také bych rád poděkoval majiteli funkcionalistické vily za svěření návrhu celého interiéru mé osobě.
Jméno / Name: Bc. Adam Vágner Název diplomové práce: Návrh interiéru funkcionalistické vily Name graduation theses: Interior design functionalist villas
Abstrakt Diplomová práce se zabývá kompletním návrhem interiéru funkcionalistické vily. Tato závěrečná práce je rozdělena do několika kapitol. V analytické části jsou shrnuty základní poznatky o funkcionalismu u nás i ve světě. V další části je samotný návrh, který je zobrazen pomocí realistických 3D vizualizací. Jako příloha je k diplomové práci přiložen konstrukční výkresy vybraného prvku interiéru.
Klíčová slova: design, funkcionalismus, interiér, vizualizace návrhu.
Abstract Main subject of the thesis is a complete interior design of a functionalist villa. The thesis is divided into several chapters. The analytical chapter summarizes the fundamental principles of the functionalism in the Czech republic and abroad. The main part of the report includes the interior design itself, which is illustrated by realistic 3D visualizations. Construction drawings of the selected component of the design are attached to the thesis in Apendix.
Keywords:
Design, funkcionalism, interior, design visualizatiom.
Obsah:
1.
Úvod.................................................................................................................................... 4
2.
Cíl práce .............................................................................................................................. 5
3.
Funkcionaismus .................................................................................................................. 6
4.
3.1.
Teorie funkcionalismu ................................................................................................. 6
3.2.
Šíření funkcionalismu .................................................................................................. 6
3.3.
Funkcionalismus v Evropě .......................................................................................... 7
3.4.
Funkcionalismus ve světě .......................................................................................... 11
3.5.
Materiály ve funkcionalismu ..................................................................................... 13
3.6.
Anylýza funkcionalistických prvků v architektůře.................................................... 14
3.7.
Vzhled funkcionalistických staveb ............................................................................ 15
3.8.
Funkcionalistický interier .......................................................................................... 19
Ergonomie v projektu ....................................................................................................... 22 4.1.
Základní úkoly ergonomie......................................................................................... 22
4.2.
Provozní vazby funkčních jednotek v interiéru ......................................................... 23
4.3.
Jednotlivé funkce bytu ............................................................................................... 24
4.4.
Jednotlivé místnosti vily ............................................................................................ 26
5.
Metodika postupu při řešení interiéru ............................................................................... 30
6.
Řešení interiéru funkcionalistické vily ............................................................................. 31 6.1.
Informaci o zázemí a lokalitě funkcionalistické vily……………………..…………33
6.2.
Profil klienta a jeho požadavky na interiér……………………………………....……34
6.3.
Barvy v interiéru………………………………………………………………....……35
6.4.
Půdorysná dispozice vily………………...……………………………………....……36
7.
Vlastní řešení interiéru ...................................................................................................... 37 7.1.
Předsíň………………………………………………………………………………..37
7.2.
Kuchyně……………………………………………………………………………...39
7.3.
Obývací pokoj……………………………………………………………………...….43
7.4.
Koupelna…………………………………………………………………………… ..46
7.5.
Dětský pokoj………………………………………………………………………… 50
7.6.
Ložnice……………………………………………………………………………….53
7.7
Pracovna……………………………………………………………………………...56
..
..
8.
Osvětlení v interiéru.......................................................................................................... 59
9.
Design vybraného prvku interiéru - psací stůl………..……………...…………………..65
9.1.
Popis konstrukce psacího stolu………………………………………………….65
9.2.
Finanční přepočet nákladů na psací stůl………………………………………….65
10.
Diskuze………………………………………………………………………………65
11.
Závěr……………………………………...…………….........…………… ….…….67
12.
Summary …………….……………………………….………………………….… …68
13.
Seznam odborné literatury……. …………………………………………….…...……69
14.
Seznam obrázků………………… ... …………………………………………..……..70
.
1. Úvod V diplomové práci s názvem Interiér funkcionalistické vily jsem se snažil nejprve nastínit stručnou historii funkcionalismu, a to jak u nás tak i ve světě. Dále jsem pro lepší pochopení úskalí navrhování interiéru vypracoval základní literární přehled zabývající se danou problematikou. Hlavně z pohledu ergonomie.
V hlavní části mé diplomové práce jsem zpracoval kompletní návrh interiéru. Tato
část
spočívala
v seznámení
se
s klientem
a
porozumění
jeho
představám
a požadavkům na daný projekt. Po získání těchto vstupních údajů jsem vypracoval podrobnou vizualizační dokumentaci všech vybavovaných místností této vily. Pro potřeby klienta jsem také navrhnul exteriérové začlenění do terénu – také tyto vizualizace si můžete prohlédnout v této práci.
Rád bych se v úvodu také zmínil o faktu, že u tohoto projektu již byly před mými návrhy ve vile zhotoveny okenní i dveřní konstrukce, také již byly položeny podlahy a zabudováno stropní osvětlení – z tohoto důvodu jsem nemohl ovlivnit výběr jejich konstrukce ani povrchovou úpravu.
4
2. Cíl práce Diplomová práce má za cíl zpracovat kompletní návrh interiéru funkcionalistické vily.
Tento návrh se zabývá kompletním designem interiéru, počínaje výběrem povrchové
úpravy zdí, některých podlahových krytin, konče výběrem doplňkových předmětů. Hlavním cílem je však nahrnout funkční a zároveň estetický nábytek, který uspokojí potřeby a přání klienta.
Dalšími cíly, kladenými na tuto práci jsou návrh atypického nábytkového prvku v tomto interiéru, jeho konstrukce a finanční propočet nákladů na navržený prvek.
Samozřejmě je také cílem použít a správně interpretovat všechny informace, nabyté dosavadním studiem a získat také cenné zkušenosti při skutečném jednání se zákazníkem a jeho rodinou.
5
3. Funkcionalismus
3.1. Teorie funkcionalismu Funkcionalismus byl stylem mezinárodním a na jeho zformování tudíž působily mnohé ideové zdroje – od vídeňské moderny, přes osobnost architekta Le Corbusiera až po teoretiky sovětského konstruktivismu.
Jeden z nejznámějších autorů funkcionalismu - Adolf Loos prohlašoval: “Ornament je zločin“. H. Sullivan charakterizoval funkcionalismus takto: „Tvar sleduje funkci“. Obě tyto věty vystihují funkcionalismus, který i současníky přitahuje svojí jednoduchostí, úsporností, prostorností, pohodlím, světlem, ladnými křivkami, kvalitním materiálem a nadčasovým designem. Budovy, nábytek i předměty jsou navrženy tak, aby co nejlépe plnily svoji funkci. (F. Hass – Architektura 20. století)
3.2. Šíření funkcionalismu Funkcionalistické pojetí architektury se šířilo jen postupně a nebylo ve všech zemích přijímáno stejně rychle. V žádné zemi nebylo toto pojetí architektury
po celou dobu
meziválečného období jednoznačně převládající a už vůbec ne jediným architektonickým směrem. Tuto okolnost je nutné zdůraznit, jelikož podle mnoha publikací, by se mohlo zdát, že tomu tak nebylo. Takzvaná ,,oficiální” architektura byla dlouho do třicátých let povětšinou tradicionální. Mělo to jeden hlavní důvod, a to že toto konzervativní architektonické pojetí bylo pro valnou většinu lidí prostě srozumitelnější. Laická část společnosti totiž často nepochopila nebo jí ani nebyly známy všechny záměry a kvality funkcionalismu. (F. Hass – Architektura 20. století)
6
3.3. Funkcionalismus v Evropě
V tehdejší době, tedy v období mezi válkami, byl funkcionalismus hlavním architektonickým směrem. Nejhlouběji se funkcionalismus ujal v Německu, Holandsku a Československu. Ve Francii byl výraznější osobou jen Le Corbusier.
Československo
Funkcionalistická teorie architektury se vyvinula z mnoha vlivů a několika ideových zdrojů. Byť se v Československu funkcionalistický styl architektury prosadil velmi výrazně, a možná v takové míře než kdekoliv jinde, a zásluhou diskusí mezi českými architekty byl i teoreticky velmi výrazně zpracován, nejde výlučně o československou záležitost.
V Československu rozšiřoval funkcionalismus Klub Architektů a světově známý časopis Stavba (vycházel od roku 1921 pod vedením O. Starého). Časopis Stavba propojoval německou, holandskou a francouzskou architekturu s domácí a tím přispěl ke společenské a kulturní pokrokovosti v Československu. Lidé považovali architekty za organizátory života, za jejich úkoly bylo pokládáno hlavně zlepšování všeobecné úrovně života. Ve dvacátých letech byl funkcionalismus vůdčí ideou československé architektury a ta se brzy stala jedním z evropských vrcholů. Mezi první návrhy patří pražský Veletržní palác, obchodní dům Baťa, bývalý Všeobecný penzijní ústav a Dopravní podniky v Praze.
Dalším funkcionalistickým centrem, které bylo známé i v zahraničí, bylo Brno. Hlavní zásluhu měl B. Fuchs a jeho hotel Avion. Nejznámější stavby české funkcionalistické architektury jsou například - Müllerova vila v Praze. Ta byla vystavěna v letech 1928-1930 a A. Loos na ni spolupracoval s K. Lhotou. Dodnes je vila považována za jednu z nejlepších staveb světové moderní architektury a je národní kulturní památkou. Dále pak nesmím zapomenout na vila Tugendhat od Ludwiga Mies van der Rohe, a nebo Le Corbusierova
7
spolupráce při plánování tehdejšího Zlína. V letech 1932 až 1934 probíhala výstavba průmyslového města Zlína, V Evropě jedinečná, dle plánů F. L. Gahury. Byl zde použit železobetonový skelet s režným cihelným zdivem, který ve Zlíně zůstal jednotný i po druhé světové válce a zajistil městu jednotnou tvář.
Německo
Jedním z hlavních center funkcionalistické architektury bylo v meziválečné Evropě Německo. Právě zde se konala v roce 1927 výstava moderního bydlení, kde byli se svými stavbami W. Gropius, Le Corbusier, Mies van der Rohe, J.J.P. Oud a další, toto byla nejspíš první demonstrace funkcionalistické tvorby. Proběhly další podobné výstavy; vznikly další prototypy domů, kolonie Nový Byt v Brně, kolonie Baba v Praze nebo WU-WA ve Vratislavi.
V průběhu 30. let se téměř ve všech zemích projevila historizující reakce. V Německu, dnešním Rusku a Japonsku se tzv.národní (historizující) pojetí plně prosadilo v důsledku zásahů státní moci a funkcionalismus byl přímo zavrhován. Funkcionalističtí architekti odešli z Německa zejm. do USA, kde podnítili další rozvoj směru. Obdobné tendence byly patrné i v Itálii, kde však dominovala osobitá syntéza funkcionalismu a nehistorizujícího klasicismu v podobě racionalismu.
Belgie, Holandsko
V Belgii L. de Konnick rozvíjel stavbu řadových domů. a V. Bourgeois vystavěl Cité moderne - soubor rodinných domů v Bruselu. Vrcholným architektem holandského funkcionalismu byl J.J.P. Oud, který řešil domy funkčně, byly to například obytné skupiny v Hoek van Holland nebo Kiefhoek v Rotterdamu.
8
Skandinávské země
Funkcionalismus ve 30. letech vstoupil i do skandinávských zemí a spolu s tradiční architekturou vzniká jedinečné spojení. Kulturní tradice Skandinávie se blížila tradici domácí, funkcionalistické a zdůrazňující účelnost. Skandinávský design představoval velkou inspiraci a tak je tomu i v dnešní době. Nástup je spojen s výstavou v roce 1930, která předvedla použití nových stavebních materiálů a konstrukcí.
Největší podíl na celé výstavbě měl E. G. Asplund. Ve Švédsku dosáhla vyspělých hodnot výroba v oblasti užitého umění. Výstavou byla ovlivněna i architekturu v Dánsku. Zde se v hojné míře používaly ražné cihly a železobeton (univerzita v Aarhusu či stavby významného dánského architekta A. Jacobsena).
Největší osobností tehdejší moderní architektury se stal
v Fin Alvar Aalto. Od
funkcionalismu dospěl k integrované architektuře, stávající se součástí okolí a využívající kvalit přírodních materiálů. Spojil racionální požadavky architektury s přírodními materiály, jako kámen či dřevo a dokázal je technologicky i výtvarně zpracovat. V raném období své tvorby byl Aalto spíše klasickým architektem, později se přes symbolismus a funkcionalismus dostal až k velmi osobitému stylu skandinávské architektury. Aalto ve svých vrcholných pracích ukázal uplatnění funkcionalismu a zvláštního vyjádření, jež dokonale aplikoval na různé druhy staveb – od obytných domů až po knihovny, občanská centra i kostely. Aalto byl mistrem formy a projektování a zároveň dokázal uzpůsobit budovu všem potřebám obyvatele a uživatele. Zabýval se rovněž navrhováním nábytku, který vyráběl ve své nábytkářské firmě Artek. Jeho díla dodnes ukazují svou nadčasovost a vyzrálost.
K dalším patřili ještě P. E. Blomstadt a E. Huttunen. Finská architektura představuje od třicátých let do současnosti souhru domácích tradic s principy funkcionalismu, materiální a kulturní jednotnost a vztah architektury s přírodou, který je hlavním přínosem pro soudobou světovou stavební kulturu.
9
Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie, Bulharsko
Funkcionalistickou architekturu postupně přejímaly i další země v Evropě. Můžu například vzpomenout Maďarsko, Polsko, Rumunsko, nebo Bulharsko a Jugoslávii.
V Maďarsku byli hlavními představiteli funkcionalistické architektury F. Molnár, J. Fischer a M. Major, všichni se zabývali projektováním rodinných domů, vil a také nájemních domů v Budapešti. Jako další se z maďarských funkcionalistických architektů výrazněji prosadil M. Breuer a W. Huszár, tito ovšem od dvacátých let působili v zahraničí.
V Polsku byl jeho nástup spojen s časopisem Bloc a skupinou Praesens. K jejím nejčinnějším členům patřili H. a S. Sirkusovi, tvůrci obytných domů WSM ve Varšavě. S. Sirkus s J. Chmielowskim jsou také autory projektu Varšava funkcionální z roku 1934.
V Rumunsku představovali funkcionalistickou architekturu především M. a J. Lancu, H. Creangu a A. Chinescum autoři nájemních domů v Bukurešti. V meziválečné tvorbě Jugoslávie a Bulharska byl funkcionalismus výjimečný. Nejblíže k němu měli stavby I. Popova, N. Diulgerova a S. Ovčarova v Sofii. V Jugoslávii, J. Neidharta, N. Dobroviće a E. Ravnikara.(http://metropolite.cz)
10
3.4. Funkcionalismus ve světě V meziválečném období se začal funkcionalismus prosazovat i do ostatních světadílů. Bylo to podmíněno jednak velkými mezinárodními architektonickými a stavebními výstavami, spoluprácí jednotlivých architektu i jejich částečný odliv z předválečné Evropy.
Mezi mimoevropské země, kde se funkcionalismus prosazoval nevíce patřily například Spojené Státy Americké, Japonsko a téměř celá Jižní Amerika.
Funkcionalistická architektura byla nejviditelněji přijata ve Spojených Státech Amerických. V roce 1932, na tehdejší mezinárodní výstavě, byla vydána publikace The Internacionale
Style.
Tento
název
se
stal
obecně
rozšířeným
pojmem
pro
funkcionalistickou architekturu.
Důležitou událostí byl kongres mezinárodní moderní architektury CIAM, který se uskutečnil roku 1928, zde byla schválena společná koncepce moderní architektury. Ta zdůrazňovala své sociální vlastnosti, novou techniku a materiály, standardizaci, ekonomii, zjednodušení a zevšeobecnění způsobů a forem bydlení.
Spojené Státy Americké
Typickým příkladem americké architektury třicátých let je New York, se svými mrakodrapy, soustředěnými na Manhattanu. Jednou z nejstěžejnějších osobností vývoje americké architektury od počátku dvacátého století byl Frank Lloyd Wright, který se narodil v roce 1867 a zemřel roku 1959. Mezi lety 1900 až 1917 Wright vytvářel tzv. Prairie Houses, nazvané podle krajiny kolem Chicaga. Tyto domy byly nízké, kopírovaly jasné linie, měly převislé střechy a terasy a na jejich stavbu byly použity neopracované materiály. Tyto domy byly jedněmi z prvních staveb, které používaly otevřený prostor. Mnohé z těchto jeho domů se nacházejí například v Buffalu. V roce 1905 Wright poprvé navštívil Japonsko, jehož uměním, kulturou a architekturou byl rovněž výrazně ovlivněn.
11
Největší přínos pro rozšíření funkcionalistické architektury ve Spojených státech měli ovšem evropští architekti. Tito do USA emigrovali – někteří už ve 20. a 30. letech a většina v období před druhou světovou válkou. Nejvýznamnější z nich jsou bezesporu Mies van der Rohe, Walter Gropius a Marcel Beuer. Tito architekti také pracovali ve vedoucích funkcích na vysokých školách a tím zásadně ovlivnili tamní dění.
Jižní Amerika
Podobně jako v USA ovlivnil evropský funkcionalismus i Jižní Ameriku či Mexiko. Základním kamenem se stal Manifest funkcionalismu, který publikoval v roce 1925 Georgi Warchavchik narozen na Ukrajině, u nás dost neznámý architekt, ale v zemi kde prožil většinu života, v Brazílii je velice uznávaný. Na konci třicátých let následovali již brazilští architekti L. Costa, O. Niemeyer.
Japonsko
Do Japonska se funkcionalistická architektura dostala skrz japonské architekty, kteří pracovali v Evropě u slavných architektů. Například u Le Corbusiera, F. L. Wrighta. Zprvu se japonská funkcionalistická architektura blížila evropskému konstruktivismu, ale po druhé světové válce japonští architekti vychází ze starých tradic japonské architektury.
Odvrhování funkcionalismu
V padesátých letech začala být pozvolna funkcionalistická architektura odmítána a napadána. A nečinili tak jen skalní odpůrci funkcionalismu, ale jeho bývalí stoupenci. Toto neustálé napadání funkcionalistických myšlenek vyvrcholilo na desátém kongresu CIAM roku 1956, kde radikální skupina mladých umělců Team X napadla funkcionalismus, protože nerespektuje citové potřeby člověka Za tři roky byl CIAM rozpuštěn.(http://metropolite.cz)
12
3.5. Materiály ve funkcionalismu
U funkcionalistických staveb se především používal železobeton, cihly, sklo, mramor, vzácné horniny a podobně.
Základem funkcionalistického interiéru býval často kov, chrom a bílý mramor. Dnešní doba přináší použití i jiných materiálů.
Postupně se vracejí přírodní materiály, jako např. dřevo, nebo kůže, které ve spojení s elegantními, jednoduchými tvary přitahují současníky. Jedná se o materiál pro funkcionalisty dosti neobvyklý, nicméně kombinace „chladného“ kovu a „teplého“ dřeva či kůže vytváří příjemný a v dnešní době velmi žádaný kontrast.
Ke klasickému chromu přibyl nerez, chromovaná či niklovaná ocel a v současnosti stále více oblíbený hliník. Ve srovnání s ostatními kovy se snadno opracovává a v podstatě nekoroduje. Uplatňuje se jako prvek, který příjemně kontrastuje s přírodními materiály a dá se doladit k jakémukoliv jinému materiálu či barvě. Používá se nejvíce tam, kde je potřeba, aby vynikla čistota a hygieničnost, tedy nejčastěji v kuchyních a v koupelnách. Dá se uplatnit všude, ať už jsou to otevřené regály, police, bary, nebo dokonce celé kuchyňské sestavy. Používá se také při výrobě židlí i stolů. Velmi dobře vypadá v kombinaci s matovaným nebo pískovaným sklem.
Ve funkcionalismu jde vesměs vždy o použití kvalitních materiálů, které mají dlouhou životnost.
A
ponechávají
si
tak
po
dlouhou
dobu
svoje
funkční
vlastnosti.
(http://www.spectrumnabytek.cz)
13
3.6. Analýza funkcionalistických prvků v architektuře
Pět bodů moderní architektury :
Roku 1927 byl Le Corbusier přizván Miesem van der Rohe k účasti na výstavbě kolonie Weissenhof ve Stuttgartu. Postavil zde dva domy. Při této příležitosti publikuje proslulých Pět bodů moderní architektury (funkcionalismu). Těchto pět tezí prakticky shrnuje hlavní vymoženosti tehdejší techniky:
·
1. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
·
2. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady.
Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
·
3. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění
prostoru nenosnými příčkami.
·
4. Pásová okna: systém sloupů nám umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
·
5. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro naprosto volné
řešení oken a průčelí.
Ukázalo se, že byť byl funkcionalismus vedoucím architektonickým slohem od konce 20. let do konce 70. let minulého století (byly na něm dokonce založeny takové pseudoumělecké směry jako socialistický realismus či architektonická stylizace v třetí říši), je tak nadčasový, že má stále co říci a proto v současnosti prožívá svoji renesanci.
14
3.7. Vzhled funkcionalistických staveb Jak už bylo řečeno, funkcionalismus nemá formální nebo kompoziční pravidla. Právě naopak všechny tyto pravidla odmítá. Ve skutečnosti se pod vlivem určitých zásad některé formy přeci jenom ustálily. Ve dvacátých letech vedla záměrná jednoduchost staveb k preferování pravého úhlu. Budovy mají povětšinou tvar prostého hranolu, jak je vidět například na stavbě Müllerově vile v Praze - Střešovicích od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty z roku 1930 – viz obrázek.
Obrázek 1: Müllerova vila (http://cs.wikipedia.org)
15
Nebo mají tvar soustavy takovýchto hranolovitých těles, jak je vidět například na vlastní vile architekta Waltera Gropiuse v Desavě z roku 1925.
Obrázek 2: vlastní vila architekta Waltera Gropiuse v Desavě (http://www.meisterhaeuser.de)
Funkcionalistické stavby jsou stavěny z valné většiny asymetricky. Toto asymetrické řešení zpravidla vycházela ze schémat provozu, které jsou dány účelem stavby. Jelikož se dvory budov z hygienických důvodů odmítají, bývají budovy rozevřené, přilehlé otevřené prostory bývají světlé a z prestižních důvodů se udržují v čistotě, jak je vidět například na budově Bauhausu v Desavě od architekta Waltera Gropiuse z roku 1925 – 19 26.
16
Obrázek 3: Budova Bauhausu v Desavě od architekta Waltera Gropiuse (http://www.e-architekt.cz)
Jak můžeme vidět je plochá střecha téměř zákonem. Dalším výrazným znakem jsou pásová okna a bíle omítnuta zeď. V pozdějších letech dochází k určitým změnám oproti již zaběhnutým pravidlům. Tyto změny vznikají z důvodu psychického změkčení staveb a interiérů – začínají se vyskytovat kamenné zdi nebo obklady z různých materiálů. Plochy průčelí se také často obkládaly keramickými destičkami, jak je vidět například na budově Administrativního a nájemného domu První Moravské Spořitelny z roku 1937 – 1939 od autorů Josefa Poláška, Otakara Oplatka a Jindřicha Bluma.
17
Obrázek
4:
Budova
Administrativního
a
nájemného
domu
První
Moravské
Spořitelny
(http://www.archiweb.cz)
Zde je na průčelí stavby vidět odklon od striktního plnění pravidel funkcionalismu ve prospěch většího respektování její specificky výtvarné stránky. Obklad průčelí se ve spodní části sestává z hnědé švédské žuly, na arkýři je z travertinu a na okolní ploše z okrových keramických destiček.
Jelikož se u funkcionalistických staveb ploché střechy vždy neosvědčily jako ideální řešení, tak se čím dál častěji začalo používat zastřešení s mírným náklonem od horizontální linie. Dokonce i do interiéru jsou opět komponovány doplňky, umělecká díla, záclony i koberce.(F. Hass – Architektura 20. století)
18
3.8. Funkcionalistický interiér Funkcionalistický interiér bývá povětšinou oproštěn od všech zbytečných doplňků a od veškerého interiérového vybavení, které není nezbytné. Toto se nečinilo jen pro navození minimalistické elegance, ale také z důvodů udržování čistoty v bytě. Většina materiálů v bytě byla hladká a snadno čistitelná.
Ve funkcionalistickém interiéru, který striktně ctí zásady funkcionalismu byly oblíbené zejména kůže, koženky, chrom, sklo, lakované dřevo, obklady z vzácných kamenů a tropických dýh, tak jak to můžeme vidět například v interiéru Gropiovy vlastní vily v Desavě. Tento interiér si v roce 1925 navrhl Walter Gropius ve spolupráci s dalším velikánem funkcionalismu Marcelem Breuerem.
Obrázek 5: Interiér Gropiovy vlastní vily v Desavě (F.Hass - Architektura 20. století)
19
Stoly a židle jsou většinou trubkové konstrukce s chromovou povrchovou úpravou. Bytový textil v tomto interiéru téměř nenajdeme. Nejsou zde zakomponovány koberce ani závěsy či záclony. Strohost u interiérového vybavení však neplatí u technického vybavení, které bylo na tehdejší dobu velice moderní.
Koncem třicátých let, jak už jsem zmínil u funkcionalistických staveb, dochází k určitým ústupkům z povodně nastolené strohosti a tím i
ke komplexnímu změkčení
interiéru i budov jako celku.
Do interiérů se opět začleňují doplňky, jakožto i záclony a závěsy se opět vracejí na svá místa. V některých funkcionalistických interiérech se opět objevují koberce, běhouny a podobně. Změnu vzhledu interiéru můžeme sledovat na obrázku z pozdější vlastní vily Waltera Gropiuse v Massachusetts z roku 1938, nebo na obrázku interiéru vily leteckého konstruktéra M. Haina od architekta Ladislava Žáka. Vystavěného v Praze Vysočanech v letech 1932 – 1933.
Obrázek 6: Vlastní vila Waltera Gropiuse v Massachusetts (http://www.galinsky.com)
20
Obrázek 7: Interiér vily leteckého konstruktéra M. Haina od architekta Ladislava Žáka (V. Šlapeta, V. Jandáček – Stavební Kniha - Český funkcionalismus)
21
4. Ergonomie v projektu
4.1. Základní úkoly ergonomie Ergonomií by se dala nazvat vědecká disciplína, která je založena na porozumění interakcí člověka a dalších složek prostředí – systému. V našem případě jsou to interakce mezi člověkem a interiérem rodinné vily.
Mezi základní úkoly ergonomie patří:
-
Optimalizace a využití všech bytových prostor, prověření možných variant a výběr optimální varianty v daných podmínkách.
-
Volba a rozmístění vhodného nábytku a zařízení v jednotlivých místnostech.
-
Stanovení vhodných pracovních výšek kuchyňského nábytku i úložných prostor v policích, knihovnách apod..
-
Sledování pohybu a chůze po bytě a po místnosti s ohledem na ekonomiku pohybu.
-
Zajišťování kvality osvětlení a klimatických podmínek, omezení hluku a nečistot.
-
Zajišťování zásad hygieny a bezpečnosti práce.
Tyto zásady racionalizace bydlení mohou probíhat ve třech různých situacích:
-
Ve starém bytě, který je již v provozu.
-
V prázdném již postaveném bytě.
-
V novostavbě, či lépe v projektu, kde je nutno dodržovat rozměry uvedené v příslušných normách.
Každá z těchto situací vyžaduje jiný přístup a každá umožňuje jen určitý stupeň úspěchu. Všechny tyto zásahy do vnitřního zařízení bytu je nutno provádět s ohledem na možné přizpůsobování jednotlivých rozměrů měnícím se podmínkám, jako jsou například přibývající věk obyvatelů, odrůstajících dětí, měnící se zájmy a koníčky apod.. (V. Hájek – Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi 2004)
22
4.2. Provozní vazby funkčních jednotek v interiéru Každý byt musí plnit řadu funkcí, kterou kladou požadavky na plochy v byte a na jeho provozní řešení. Při dispozičním řešení bytu je nutné si uvědomit všechny tyto funkce, jejich požadavky a důležitost včetně jejich vzájemných vazeb a stále na tyto vazby během práce myslet. Názorný příklad dobře zvoleného a velice špatně zvoleného řešení vidíme na obrázku níže.
Vstupní prostor vily či rodinného domu má především funkci ochranou. A to před nepříznivými povětrnostními podmínkami. Tato ochrana je velice důležitá hlavně v případě kdy je vstupní prostor situován na návětrnou stranu. (V. Hájek – Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi 2004)
Obrázek 8: Schéma vazby jednotlivých místností v bytě A – špatně, B – správně (V. Hájek - Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi 2004)
23
4.3. Jednotlivé funkce bytu Vstup do bytu
Vstupní prostor (v minulosti ve formě samostatné místnosti – dnes mnohdy pouze prostor pro odkládání kabátů a bot) by měl tvořit část domu izolovanou pohledově, zvukově i tepelně.
Oblékaní a převlékání
Toto je důležitou složkou provozu v bytě. Na odkládání a ukládání šatu a prádla je třeba pamatovat, protože je to první předpoklad k zachování pořádku v domě. Nejlepším řešením je šatna – ať už větší společná, nebo více menších šaten, které jsou většinou propojené s příslušným pokojem.
Stolování
Tato problematika se týká hlavně místa na stolování a jeho rozměrů. Musíme mít na paměti, že počet strávníku se může rozrůst, a proto (pokud to dovoluje prostor domu) musíme při návrhu pamatovat na dostatečně velký stolovací prostor. Zvláštní oblastí této problematiky je stolování malých dětí – ty potřebují specifické sezeni podle věku dítěte.
Kolektivní formy odpočinku
Velice důležitá část společenského života rodiny. Tímto se nemyslí pouze odpočinek, ale především různé druhy rodinných a společenských aktivit. Samozřejmě se toto odvíjí od dispozice vily, rodinného domu či bytu.
Spánek
Většina lidí stráví přibližně třetinu života v posteli, a proto bychom měli pamatovat na správný výběr lůžka i matrace. Z hlediska počtu lidí spících v jedné místnosti se doporučuje maximální počet dva. V případě dětí, které již dospívají do dospělosti se doporučuje, aby
24
spaly v oddělených místnostech. Další doporučující zásadou je, že pokoj ve kterém se spí by neměl být jediným průchodem do druhé místnosti.
Osobní hygiena
Tato oblast zahrnuje především mytí, holení, kosmetické úkony i použití toalety i bidetu. U toalety je žádoucí (pokud to dispozice dovolují) umístění dvou oddělených WC v prostorách bytu – domu.
Příprava jídel a mytí nádobí
S tímto také souvisí ukládání nádobí a potravin. Toto především vyžaduje promyšlené umístění všech zařizovacích předmětů. A to i vzhledem k umístění vstupní části a stolovacímu prostoru.
Domácí práce
Zde například patří praní, sušení, žehlení, ruční práce, úklid, ukládání úklidových potřeb, pracích prostředku a špinavého prádla. Musíme klást důraz na bezpečné uskladnění chemikálii před dětmi a postiženými.
Ukládání různých předmetů
Zde se jedná především šaty, osobní prádlo, boty, ložní a spodní prádlo, sportovní potřeby, apod..
Význam, který je kladen jednotlivým funkcím interiéru a názory na způsob, kterým mají být v interiéru uskutečňovány, se značně liší v různých částech světa a neustále podléhají stálému vývoji. Záleží to na způsobu života rodiny, náboženských důvodech, tradicích apod. (V. Hájek – Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi 2004)
25
4.4. Jednotlivé místnosti vily Předsíň
Tento prostor slouží především k odkládání obuvi, deštníků apod. Prostor předsíně by
se
dal
definovat
jako
izolační
část
obytných
prostorů
vily
od
vnějšího
prostředí. Šířka předsíně by neměla klesnout pod 1100 mm a měla by být vybavena dostatečným množstvím odkládacích míst.
Spojovací chodby
Prostor spojovací chodby by měl mít minimální šířku 800 mm, ovšem její šířku bych doporučoval větší z důvodu stěhování nábytku apod.
Hala
Pokud se v objektu nachází tak mívá funkci komunikační, ale i společenskou (pokud se v hale nenachází přístup na toaletu) a příležitostně i pracovní.
Kuchyně
Kuchyně se v poslední době stává důležitým prostorem, ve kterém se vaří, stravuje, ale i společensky žije. Je tedy velice důležité, aby splňovala všechny představy budoucích uživatelů jak po stránce ergonomické, tak po stránce estetické a všechny jejich nároky na funkčnost.
Pokud se pro přípravu jídel jedná o provozně oddělenou část vilového prostoru, jde o kuchyňský kout o ploše asi 5 až 6 m², nebo o ještě menší kuchyňskou niku – hloubka niky by neměla klesnout pod 650 mm.. Pokud se jedná o samostatnou místnost, je to pracovní kuchyně o ploše asi 8 až 10 m². Posledním typem kuchyně je kuchyň s jídelním koutem, nebo jídelním prostorem, která by měla mít rozlohu cca 12 m². Kuchyně by měla být vybavena některými přístroji, jako sporák či varná deska, digestoř, trouba apod. Co se týče rozměrů kuchyňské linky jsou určující rozměry výška, která by se měla pohybovat u průměrně
26
vysokého člověka kolem 900 mm. Šířka kuchyňské linky by neměla být menší jak 3300 mm. Kuchyňská pracovní plocha (pro 3 - 4 osoby) by měla mít minimální rozměr 950 – 1100 / 600 mm.
U dvouřadého uspořádání kuchyně, by volný prostor měl být nejméně 1000 mm a lépe 1200 mm. Trendem v dnešní době bývá spojování kuchyně a obývacím prostorem, musíme hlavně dbát na to, abychom nezaslepili všechny komunikační cesty v
zde
prostoru.
Koupelna
V moderní koupelně musí mít vše své místo a vše musí být důsledně promyšleno, přičemž pro umístění koupelnových prvků platí určitá pravidla. Před umyvadlem by mělo být vždy 70 cm volného místa, na šířku je vhodné ponechat pro umyvadlo, které je širší než 40 cm, prostor alespoň 100 cm. Stejné parametry platí pro bidet. Záchodová mísa, která může být umístěna nejen v samostatné místnosti, ale může být i součástí koupelny, vyžaduje na šířku alespoň 80 cm. Před záchodovou mísou je vhodné ponechat 60 až 80 cm. Před pisoárem stačí prostor 50 cm šířky 70 cm.
Nedílnou součástí koupelny je sprchový kout, nebo vana. Pro sprchový kout je vhodné počítat s 80-100 cm širokým prostorem až do vzdálenosti 90-110 cm před sprchovým koutem. Pro přístup do vany ponechte prostor široký 100-120 cm a to alespoň do vzdálenosti 70-100 cm od vany. Obvyklá výška umyvadla bývá 85 cm, lze ji však přizpůsobit podobně jako pracovní plochu v kuchyni vzrůstu uživatele koupelny.
27
Toaleta
Standardem vybavení toalety se stává malé umyvadlo. Skvělým řešením pro malou toaletu je doplnění o bidetovou spršku pro snadnější hygienu.
Pro moderní toaletu zvolíme závěsný klozet. Skrytá splachovací nádrž a velmi snadný úklid patří mezi největší přednosti. Mezi toaletou a obytnými místnostmi by měly být dvoje dveře, tyto dveře by se měly otevírat ven, a pokud není na toaletě okno, měla by se výměna vzduchu zajistit pomocí vzduchotechniky.
Rozměry toalety, u které se dveře otevírají dovnitř, je 800 x 1500 mm. Dalšími limitujícími rozměry je výška sedátka záchodové mísy, nebo klozetu, ta by měla být kolem 450 mm. Jsou li v blízkosti záchodové mísy další zařizovací předměty, tak se doporučuje je neinstalovat blíž než 300 mm. Na toaletě samozřejmě nesmí chybět doplňky typu – držák na osušky, držák toaletního papíru atd. Tyto předměty se doporučují umístit ve výšce 1000 – 1100 mm.
Obývací pokoj
Obývací pokoje vždy sloužili především jako tzv. reprezentační místnosti, kde se scházejí členové rodiny a návštěvy. V obývacím pokoji se řeší veškeré problémy, organizuje se chod domácnosti. Obývací pokoj je také prostorem pro relaxaci a ten vyžaduje především kvalitní estetické vlastnosti, které jsou však individuální.
U obývacího pokoje je důležité navrhnout dobré umístění sedací soupravy a konferenčního stolku. Tyto předměty nesmí zasahovat do komunikačních cest v prostoru. Dále je z ergonomického hlediska důležité umístění televizní obrazovky – vzdálenost osoby sedící v sedací soupravě od televizoru, by měla být přibližně 5 až 7 násobek úhlopříčky obrazovky. Polohu televizní obrazovku musíme umístit také do určité výšky, ta by měla být v ideálním případě ve výšce očí sedícího diváka. Samozřejmě si můžeme dovolit určitý posun televizoru níž, nebo výš, ale musíme mít na paměti, že úhel sledování televize by se neměl vychýlit o více než 12° od úrovně očí.
28
Jídelna
Na rozdíl od dávnější historie, kdy byla jídelna samostatnou, často poměrně velkou místností, přinesla současnost trend otevřených prostorů. Jídelna nebo jídelní kout se z něj vyčleňují pouze opticky a nejčastěji tvoří jakýsi mezičlánek mezi kuchyní a obývacím pokojem. Základním stavebním kamenem jídelny nebo jídelního koutu je určitě dostatečně velký stůl. Rozměr a tvar jídelního stolu musí samozřejmě vycházet z velikosti prostoru, v němž se bude nacházet, a závisí také na předpokládaném počtu stolujících. Pro jednoho stolujícího je potřebný prostor asi 60 cm široký a 40 cm hluboký. K prostoru pro jednoho stolujícího je třeba připočítat i plochu určenou k umístění slánky, košíku s chlebem, případně mísy na polévku nebo dalších servírovacích předmětů. Proto je šířka stolu rozhodujícím faktorem pro kvalitu stolování. Optimum je 90 cm.
Ložnice
Ke spánku by se měl člověk uložit tam, kde ho nikdo a nic nebude rušit, kde bude chráněn a v bezpečí. Není tedy vhodné budovat ložnici v komunikační či jinak rušné části bytu či vily. Například schodiště a chodby nejsou ideálním sousedem lůžka. Minimální plocha ložnice, která je určena pro 2 osoby je 12 m². Minimální plocha ložnice, která je určena pro 1 osoby je 8 m². Pokud je v ložnici manželské dvojlůžko tak je minimální šířka místnosti 2850 mm a u ložnic vybavených jen jednou postelí je minimální šířka místnosti 1950 mm. Co se týče rozměrů lehací plochy je limitující délka, šířka i výška. Délka matrace by měla být o 200 – 400 mm delší než je výška jedince, který toto lůžko využívá. Šířka matrace musí být minimálně 850 mm a výška lehací plochy by se měla v ideálním případě pohybovat kolem 400 – 500 mm. Je-li postel určena pro nemocného či staršího člověka, tak je nutné výšku lehací plochy zvýšit. Ideálním rozměrem pro výšku lehací plochy u nemocných a senioru je 600 mm. (V. Hájek – Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi 2004)
29
5. Metodika postupu při řešení interiéru
1) Sběr informaci o zázemí a lokalitě funkcionalistické vily.
2) Profil klienta a jeho požadavky na interiér.
3) Podrobné seznámení se stavební dokumentací – rozměry místností, umístění přívodů vody a plynu, rozmístění elektroinstalace atd.
4) Vytvoření několik variant skic a na jejich základě výběr definitivní varianty.
5) Design a výkresová dokumentace k vybranému prvku interiéru.
6) Odhad cenových nákladů k vybranému prvku interiéru.
Designérský projekt vyžaduje profesionální vklad schopností mnoha různých lidí. Nejprve je zde klient, který vytvoření projektu umožní. Potom designér, či designérský tým, ten zpracuje projekt s proveditelnými nápady.
Práce na projektu může být vzrušující a velmi uspokující. Navrhování je společenská činnost a designér se naučí pracovat s mnoha různými profesionály. Každý projekt, na kterém bude designér pracovat, představuje svým charakterem vytváření projektu týmovým úsilím a k dosažení nejlepších výsledků je proto důležité dát dohromady vhodný tým lidí. (T. Tangazová – 2006)
30
6. Řešení interiéru funkcionalistické vily
6.1. Informaci o zázemí a lokalitě funkcionalistické vily Tato funkcionalistická vila se nachází na okraji obce Snovídky. Obec se rozprostírá přibližně 42 kilometrů od centra Brna. Vesnice Snovídky leží 246,51 metrů nad hladinou moře, při okresní silnici II.třídy z Bučovic do Koryčan a Kyjova. Vystavěná roku 1855 při transversální dráze Brno- Vlárský průsmyk. V novodobé historii byla obec na několik let přičleněna k obci Nemotice aby byla po roce 1989 opět prohlášena za obec s vlastní samosprávou.
Vila byla postaven v letech 2008 -2010 na lehce svažité stráni u lesního porostu. Celý pozemek má rozlohu 6 hektarů.
Obrázek 9: Poloha vily vyznačená na mapě (http://www.google.cz)
31
Obrázek 10: Vizualizace funkcionalistické vily – čelní pohled od jezírka
Obrázek 11: Vizualizace funkcionalistické vily – pohled od příjezdové komunikace
33
6.2. Profil klienta a jeho požadavky na interiér Pochopit klienta je jedna z nejdůležitějších věcí při navrhování interiéru jekékoliv stavby. Znamená to totiž mnohem více než jen pouhé reagování na jeho požadavky. Klient může být taky velice kreativní a přijít s vlastními plodnými nápady a inspiracemi. Samozřejmě musíme mít na paměti, že klient je laik – není povětšinou designér ani architekt, proto musíme klientovy nápady brát s rezervou.
Je to hlavně úkol designéra interpretovat a dávat klientovi přesně to co potřebuje – a bude potřebovat po dlouhý čas jeho života, ale toto však nemusí korespondovat s tím, co si klient představuje.
Proto musíme bedlivě pracovat se základními poznatky o klientovi. Cestou k tomu je vypracovat si profil o našem klientovi, ve kterém specifikujeme obrázek o jeho životě – informace o rodině, zájmy, potřeby, životní styl apod. (T. Tangazová – 2006)
Profil klienta
Klientem je rodina z Brna městské části Královo Pole. Muži je čtyřicet jedna let a jeho ženě dvacet devět let. Manželský pár má jedno dítě - chlapce ve věku osmi let. Manžel pracuje ve více odvětvích, od provozovatele restauračního zařízení po majitele autobazaru. Žena vlastní butik s módním italským oblečením.
Oba dva manželé žijí aktivním životem, holdují téměř všem druhům sportu, zajímají se o moderní technické vybavení a mají rádi dobrý design v jakékoli formě. Oba se více méně shodují i v představě designu jejich vily – nemají rádi zbytečné přeplácání interiéru ani množství barevných prvků. Mají ovšem rozdílný názor na oblíbené tvary – manželka se víc vzhlíží v oblých tvarech a manžel má naproti tomu zalíbení v předmětech s agresivnějšími úhly. Jejich vize spíše směřovala k minimalistickému pojetí, ale současně se chtěli vyhnout přílišné strohosti. V obývací, kuchyňské a jídelní části byl požadavek na co největší prosvětlenost interiéru.
34
6.3. Barvy v interiéru Barvy hrají v našem životě velmi důležitou roli. Vedle čistě estetických můžeme využít i psychologické účinky barev a to zvláště tehdy, jedná-li se o uspořádání našeho vlastního prostoru. Barvy mohou zapříčinit, že prostor působí chladně a věcně nebo naopak příjemně a teple. Barva je tedy důležitým prvkem pro budoucí vzhled vašeho interiéru.
Současný trend prosazuje obývací pokoje vzdušné a to bez ohledu na jeho konkrétní stylové řešení. Takové, ve kterých se můžeme zhluboka nadechnout a volně se pohybovat. Dávno pryč jsou zastavěné plochy naddimenzovanými obývacími stěnami a sedacími soupravami. Nábytku se volí spíše méně než více, tak aby každý kus byl účelně využit nebo dotvářel jedinečnost interiéru jako zajímavý doplněk či detail. (Keepline - 2010)
Hlavní barevné spektrum ve vile bude tvořeno čtyřmi materiály. První z nich nalezneme na většině podlahové plochy vily. Tento materiál je klasická plovoucí podlaha s lesklou povrchovou úpravou v provedení imitace parket. Další z hlavních materiálů podílejících se na barevné koncepci je eben makasarský. Dýhy této tropické dřeviny byly použity na dvířkách, korpusech, obložení i na sloupcích mezi okny v obývacím pokoji. Třetí z barevné kompozice je bílá, která je nanesena jednak na většině stěn a stropů, ale také na některých nábytkových prvcích opatřených lakem ve vysokém lesku. Poslední důležitou barvou ovlivňující celkovou koncepci je červená a její různé odstíny. Odstíny rudé byly použity střídmě a povětšinou pouze na malém množství prvků – jednak pro drobné oživení prostoru, ale také z důvodů majitelů vily, kteří si prvky v této barvě výslovně vyžadovali.
Obrázek 12: Ukázka použitých barev ze vzorkovnice vizualizačního programu (http://www.vraymaterials.de)
35
6.4. Půdorysná dispozice vily
Obrázek 13: Vizualizace půdorysné dispozice vily
7. Vlastní řešení interiéru
7.1. Předsíň Předsíň této vily bude sloužit jednak jako vstupní plocha a také jako odkládací prostor pro drobnější předměty, přezůvky, klíče, deštníky atd. Také bude sloužit pro občasné ukládání bund a kabátů. Většina oblečení rodiny je uloženo v šatně, která se nachází v centrální části vily – hned za předsíňovou částí.
V předsíni je použito jednoduchého a funkčního vybavení. Zakomponovány jsou dvě – různě veliké odkládací stěny. Tyto různě veliké odkládací stěny jsou voleny z důvodu, že klienti mají malé dítě, a proto jsou předsíňové stěny umístěny v různých výškách, které umožní odkládat svršky i malému dítěti.
V tomto vstupním prostoru je nábytek proveden ve dvou materiálech. Prvním je pigmentový bílý lak ve vysokém lesku a druhým je eben makasarský, taktéž lakovaný do vysokého lesku. Doplňkovým materiálem je zde světle krémová kůže, která je použita na sedacích plochách obou lavic.
Umístění předsíně je z architektonického hlediska vyřešeno správně. Na předsíň navazuje na pravé straně centrální šatna a na levé straně kuchyně a spíž. Pro odkládání ošacení a nákupu potravin je toto řešení ideální.
37
Obrázek 14: Vizualizace předsíně - pohled ze vstupních dveří
7.2. Kuchyně Kuchyně, situovaná v levém křídle vily je propojena s jídelním prostorem, a také s obývací částí. Vytváří se tak dlouhý, velkoryse prosvětlený a otevřený prostor. Dominantními materiály (jakožto v celém interiéru vily) je bílá a dýha ebenu makasarského.
Bílá je zastoupena jednak ve formě lesklých dvířek nábytku, pracovní plochy a židlí. A jednak ve formě většiny zdí a stropu. Dýhou ebenu makasarského jsou pokryta dvířka kuchyňského nábytku a konstrukce baru. Doplňkovými materiály v tomto prostoru jsou chrom, sklo a odstíny červené barvy. Podlaha je, jako ve většině prostoru vily zhotovena z plovoucí podlahy - imitace parketové podlahy.
Technické vybavení kuchyně se v posledních letech těší rozsáhlému vývoji. A to jak v oblasti technických vlastností, tak i v oblasti celkového designu všech spotřebičů. V této konkrétní kuchyni jsem použil spotřebiče značky Miele. Ve spodní části je to velká myčka na nádobí a do horní části jsem zakomponoval pečící troubu, parní troubu a mikrovlnou troubu.
Na kuchyňském ostrůvku je zabudován kuchyňský dřez a sporák na zemní plyn. Odsávání výparů vzniklých při smažení a vaření zabezpečuje válcová digestoř, která je opláštěná lesklým leštěným plechem. Ke kuchyňskému ostrůvku jsou jako kontrastní prvek zakomponovány barovky v červené lesklé barvě a chromu.
39
Obrázek 15: Vizualizace kuchyňě - pohled od vstupu
Obrázek 16: Vizualizace kuchňe - pohled na pracovní plochu
Obrázek 17: : Vizualizace kuchňe - pohled na ostrůvek
7.3. Obývací pokoj Obývací pokoj by měl sloužit hlavně jako reprezentační, komunikační, ale i relaxační místnost rodinné vily, nebo bytu. Taková místnost, či prostor vyžaduje dostatek místa na zakomponování sedací soupravy. Při každém návrhu interiéru musíme mít ovšem na paměti, že estetické požadavky jsou pro každou osobu, nebo rodinu individuální.
Klient měl na prostor obyvacího pokoje jen málo přání. Zaprvé si nepřál výmalbu na průčelní stěně v bíle barvě, ale neomezoval mne ve výběru materiálu, ani barvy. Z technického vybavení bylo požadováno zakomponování velkoplošné televize, potřebných přijímačů a audio techniky. Vše co bylo technicky možné, bylo v návrhu uschováno do nábytkových prvků obývacího pokoje.
Jak se již zmiňuji v odstavci o dispozici kuchyně – prostor obývacího pokoje, prostor kuchyně i jídelny jsou propojeny a tak vytváří jednu – bohatě prosvětlenou místnost. Aby prostor nepůsobil přeplácaně, bylo voleno jen takové množství zařizovacích předmětů, které je opravdu nezbytné. Umístění nábytkových prvků je voleno tak, aby nepřekážely v komunikačních zónách celého prostoru.
Barevná kompozice je podobná jako v prostoru kuchyně. Nábytkové vybavení je provedeno pigmentovým bílým lakem, nebo dýhou z makasarského ebenu. Výrazným materiálem je výmalba obývákové stěny. Ta je provedena v hrubší omítce s malbou v odstínu červené s přimíchaným okrem.
Dominantou obývacího pokoje je, ať už z pohledu společenského či odpočinkového, sedací souprava. Ta je zastoupena kopiemi sedacího setu Barcelona od Ludwiga Miese van der Rohe. Kopie jsou provedeny ve světlé krémové kůži a kovové chromované konstrukce. Tento set je doplněn konferenčním stolkem – rovněž s chromovou podnoží a velice tlustou stolovou deskou. Stolová deska je povrchově upravena dýhou a lakem o vysokém lesku. V tomto materiálu je provedeno i obložení na průčelní zdi.
43
Obrázek 18: : Vizualizace obývacího pokoje - pohled na centrální část
Obrázek 19: : Vizualizace obývacího pokoje - průběžný pohled i s jídelní částí
7.4. Koupelna Pro koupelnu v této vile byl vyhraněn nadprůměrně velkorysý prostor. Tuto skutečnost si vyžádal hlavně požadavky investora na vybavení koupelny. Hlavním klientovým přáním bylo zakomponovat do projektu velkou kruhovou vanu. Dále v koupelnovém prostoru vyžadoval sprchový kout, dvě umyvadla, toaletu i bidet.
V tom prostoru nebyla volena jako v ostatních prostorách vily plovoucí podlaha, ale místo ní sem se přiklonil k dlažbě. V koupelně je samozřejmě tento materiál vhodnější nejen z hygienických důvodů, ale v tomto případě také z důvodu konstrukčního, jelikož byla do místnosti komponována kruhová vana, tak se přímo nabízelo řešení vyvýšit vanu nad úrovní podlahy o výšku půlky jedné dlaždice. Tímto vyvýšením se jednak usnadní vstupování a vystupování z vany, ale také to do koupelny dodá zajímavý estetický prvek.
Dalšími výraznými prvky v prostoru koupelny jsou umyvadla. Tyto jsou provedeny v lehce matovaném sklu. Tento design umyvadel není určen pro každého, a ne každému se líbí. Ovšem u tohoto projektu se klient takového produktu vůbec nebál a ve finálním návrhu, byl s tímto rozhodnutím velice spokojen. Umyvadla jsou umístěna na masivním pultu, který je z části zavěšen na zdi a z části podepřen toaletní skříňkou. Pult i skříňka jsou povrchově upravena dýhou z ebenu makasarského a doplněny lakem o vysokém lesku.
Velice zvláštním komponentem v této místnosti je dělící příčka mezi sprchou a kruhovou vanou. Tento dělící prvek je zhotoven z obvodového pláště ze skla a jako výplň byly použity středně velké lekované kameny. Není to zrovna nejlevnější záležitost, ale efekt dosažený tímto prvkem to bohatě vyváží.
V koupelně je podle přání klienta zakomponována toaleta i bidet. Trendem v poslední době je zavěšovat toaletu i bidet na stěnu a ne, jak bylo v minulost zvykem, stavět toto zařízení na podlahu místnosti. K tomuto trendu jsem se přiklonil nejen z hygienických důvodů, které vyplývají z možnosti snadného a účinného čištění prostoru kolem a pod toaletou i bidetem, ale také z důvodu estetických.
46
Obrázek 20: : Vizualizace koupelny - pohled na umyvadla
Obrázek 21: Vizualizace koupelny - pohled ze vstupních dveří
Obrázek 22: Vizualizace koupelny - pohled na vanu
7.5. Dětský pokoj Jelikož je tento dětský pokoj určen pro chlapce ve věku čerstvých osmi let, tedy chodí do druhé třídy základní školy, tak je hlavní požadavek pracovní prostor – nejlépe s nastavitelnou výškou psací plochy. Tento problém jsem vyřešil jednoduchým psacím stolem s polohovatelnou psací plochou. Konstrukce je zhotovena z chromované oceli a psací plocha z dřevotřískové desky tloušťky 25 mm, která je opatřena dýhou z makasarského ebenu a doplněna lakem o vysokém lesku.
Chlapec ovšem ještě není tak v takovém věku, aby nepotřeboval místo na hraní, či skrýš, nebo nějaký hrací kout. Tento soukromý prostor jsem vyřešil zvolením vhodné konstrukce postele s elastickou plachtou, která se dá stáhnout až k matraci a tím vtvoří dokonalé útočiště pro hrajícího si potomka.
Celkovou koncepci nábytku chtěl investor velice skromnou, jelikož za několik málo let předpokládá celkovou obměnu vybavení pokoje – toto je srozumitelné vzhledem k věku dítěte. Úložné prostory v dětském pokoji jsou určeny pro hrací předměty, školní pomůcky a oblečení, které nemá uloženo v centrální šatně. Úložný nábytek se drží celkové barevné kompozice vily, tedy v provedení lesklé bíle a dýhy s makasarského ebenu opatřeny lesklým lakem.
Obě dvě delší zdi jsou vytapetovány tapetami od Larse Contzense v odstínech bílé a krémově žluté barvy.
50
Obrázek 23: Vizualizace dětského pokoje - pohled na hrací a pracovní prostor
Obrázek 24: : Vizualizace dětského pokoje - průběžný pohled
7.6. Ložnice Spánek je jednou ze základních lidských potřeb, vždyť člověk během svého života až jednu třetinu času prospí. Ve spánku člověk odpočívá a čerpá novou energii. Není proto divu, že význam ložnice a zejména její umístění hraje důležitou roli v každém domě či bytě.
Bývá obvyklé, že se lidé snaží umísťovat svoji ložnici do nejmenšího a nejtemnějšího pokoje v bytě. Vychází přitom z předpokladu, že se v tomto prostoru bude pouze spát, tudíž není potřeba rezervovat k tomuto účelu velký obytný pokoj. Toto je ovšem veliký omyl a sem rád že si toho byli vědomi i majitelé vily.
Ložnice je koncipována na konci obytného křídla vily. Je bohatě prosvětlena francouzskými okny ze strany od bazénu a dvěma horizontálními okny ze strany protější. Barevná kompozice je podobná jako v celém interiéru vily. Převládá bílá barva a dezén makasarského dubu. Zdi jsou vytapetovány tapetami od Larse Contzense v odstínech bílé a šedé barvy.
Počet nábytkových prvků jsem se snažil zredukovat na potřebné minimum. Je zde jen jedna vestavěná šatní skříň, dvě rohové skříňky u postele, malý stůl s křesílkem a zrcadlem sloužící jako toaletní set a samozřejmě manželská postel. Manželé na uskladnění většiny šatstva budou využívat velkou centrální šatnu, a proto nepotřebují v ložnici tolik úložných prostor.
Doplňky do ložnicového prostoru jsem volil pouze střídmě. Nachází se zde jen set bílých porcelánových váz se suchými dekoracemi, set stojacích lamp a malby na plátně s přírodními motivy.
53
Obrázek 25: : Vizualizace ložnice - detailni pohled od postele
Obrázek 26: Vizualizace ložnice – průběžný pohled
7.7. Pracovna
Pracovna je místností, kde se potřebujeme naplno soustředit a podporovat svou kreativitu a myšlení. Většina lidí má dnes potřebu pracovního a studijního prostoru v domácím prostředí. Umožňují-li to podmínky, může to být celá místnost, obvykle se však člověk musí spokojit s pracovním a studijním koutem v obývacím pokoji, v ložnici nebo dokonce i v kuchyni.
U mnou vybavované vily jsem měl to štěstí, že si klient pro pracovnu vyhranil ve vile jeden z největších pokojů. Takto jsem mohl do interiéru pracovny zakomponovat velký pracovní stůl v centrální části prostoru. Tento stůl jsem se také rozhodl podrobněji popsat v kapitole – Design vybraného prvku v interiéru vily.
Dalším nábytkovým vybavením jsou nízké skříňky umístěné pod okny, které slouží k ukládání tiskovin a delších kancelářských potřeb. Dále je v místnosti navrhnuta sedací souprava provedená v červené kůži s chromovanou trubkovou konstrukcí. Tuto sedací soupravu jsem doplnil konferenčním stolkem, který tvarem a materiálem koresponduje s ostatním nábytkovým vybavením.
Povrchová úprava je obdobná jako v celém interiéru vily. Tedy bílý pigmentový lak o vysokém lesku a dýha ebenu makasarského, která je opatřena rovněž lakem o vysokém lesku.
56
Obrázek 27 : Vizualizace pracovny - pohled na psací stůl
Obrázek 28: Vizualizace pracovny - pohled sedací soupravu a konferenční stolek
8. Osvětlení v interiéru Přirozené osvětlení interiéru okny musí být doplněno také umělým osvětlením ve formě svítidel. Jednou z hlavních zásad pro osvětlení interiéru je, aby přirozené světlo vtažené do prostoru bylo maximálně využito a aby okna měla efektivní zastínění. Umělé interiérové světlo by mělo respektovat specifické požadavky jednotlivých místností a jejich funkčních zón a to z hygienického i estetického hlediska. Intenzita světla nesmí být příliš silná ani slabá, aby zbytečně neunavovala zrak. Doplňující se umělé světelné zdroje by měly tvořit jen mírné světelné kontrasty.(http://www.tyden- bydleni.cz)
Z mého pohledu je u tohoto interiéru přísun přirozeného světla až nadstandardně vysoký. Hlavně v místnostech kde je toho nejvíce potřeba, tedy v kuchyni a v obývacím pokoji. Tohoto je dosaženo zajímavým architektonickým řešením, ve kterém je začleněno mnoho okenních ploch.
V celém objektu je jako hlavní umělé osvětlení použito stropních – zápustných bodových svítidel(viz obrázek) se zvýšeným rozptylem světelného paprsku . Toto osvětlení bylo v objektu zabudováno již před mou spolupráci s klientem. Jelikož svou funkci plnilo dostatečně, tak bylo pouze místy doplněno různými jednoduchými lampami.
Obrázek 29: Příklad použitých svítidel
59
9. Design vybraného prvku v interiéru vily – psací stůl
Stejně jako u celého návrhu interiéru vily jsem se snažil vyhovět přáním a požadavkům klienta. V tomto prostoru, tedy prostoru pracovny, si klient představoval jednoduchý a moderní nábytek. Dominantou v tomto prostoru je velký pracovní stůl, který tvarem koresponduje k ostatnímu nábytku.
Jako designový prvek jsem se rozhodl podrobněji popsat právě tuto dominantu celé pracovny, tedy pracovní či psací stůl. Podle představy klienta(jak už jsem zmínil výše – manžel má v oblibě spíše předměty v netradičních úhlech) a také podle obrazových reprodukcí, které si chtěl klient v pracovně vystavit, jsem navrhl nábytek v netradičních úhlech. Hlavním konstrukčním materiálem je MDF tloušťky 25 mm a pochromovaná ocel. Konstrukce stolu je podrobněji popsána ve výkresové dokumentaci v příloze této práce.
Povrchová úprava stolu i ostatního nábytku je laděna ve stejném duchu jako v celém interiéru vily. Je tedy opět použitý bílý pigmentový lak o vysokém lesku a dýha ebenu makasarského, rovněž lakovaná lakem do vysokého lesku.
60
9.1. Popis konstrukce psacího stolu
Psací stůl je složen z dvou hlavních částí, a to kovové podnože a pláště. Plášť – tedy stolová deska a zešikmený bok je zhotoven z dřevovláknité desky – středně tvrdé o tloušťce
25 milimetrů a 20 mm. Podnož je svařena z ocelových obdélníkových profilů a
povrchově upravena chromem.
Stolová deska a zešikmený bok, které mají tloušťku 90 mm a jsou konstruovány tak, že mezi dvě části z dřevovláknité desky tloušťky 25 mm jsou na lamely vlepena žebra z dřevovláknité desky tloušťky 20 mm a zároveň se uzavře obvod stolové desky i boku, rovněž pomocí dřevovláknité desky tloušťky 20 mm vlepením na lamely. Do stolové desky i boku předvrtáme otvor pro zarážecí matici. Poté zkompletované části dostatečně obrousíme, zakulatíme hrany a je li třeba použijeme tmel na opravu nedokonalých míst. Povrch se nastříká pigmentovým polyuretanovým lakem bílým do vyššího lesku.
Stolová podnož je konstruována z dutých ocelových obdélníkových profilů, které jsou nařezány na potřebné délky a podle výkresové dokumentace se předvrtají otvory pro šrouby a poté se vše svaří dohromady. Po svařování se zabrousí svary a rohy podnože a celá konstrukce se pochromuje.
Nakonec stačí jen zkompletovat podnož se stolovou deskou a bokem pomocí šroubů, které prostrčíme skrz předvrtané otvory v podnoži a zašroubujeme do zarážecích matic. Poté stůl vyleštíme a důkladně zabalíme do bublinkové fólie.
61
Obrázek 30: Vizualizace vybraného prvku interiéru - psací stůl + kontejner
Obrázek 31: : Vizualizace vybraného prvku interiéru - psací stůl + kontejner
9.2. Finanční přepočet nákladů na psací stůl
Druh materiálu
Plocha/množství
Odhadovaná cena
MDF – tl. 25
4,5 m²
1250 Kč
MDF – tl. 20
0,5 m²
150 Kč
podnož + chrom. úprava
7m
28 000 Kč
lamela
120 ks
100 Kč
šroub
18 ks
75 Kč
zarážecí matice
18 ks
85 Kč
kluzák
12 ks
240 Kč
polyuretanový lak
7 kg
2250 Kč
brusné a leštící prostředky
-
300 Kč
práce cena celkem
15 000 Kč 47 450 Kč
Odhad cenových nákladu na psací stůl, byl vyhodnocen ve spolupráci s nábytkářskou firmou Domino.
64
10. Diskuze Povědomí o tom, jak by se měly koncipovat návrhy interiéru bytového prostoru, nebo jako v mém případě, prostoru rodinné vily se liší člověk od člověka, tedy i designér od designéra, nebo architekt od architekta.
Každému designérovi či klientovi vyhovuje většinou odlišný styl celé koncepce bydlení. Designér se také musí často přizpůsobit nejrůznějším požadavkům a přáním klienta a vdechnout jim funkční a zároveň estetickou formu. Tato věc se zprvu jeví snadně vyřešitelná, ale s postupem času přichází víc a víc komplikací a omezení, která se dají zdárně vyřešit jen s vypětím všech sil.
Tento návrh interiéru vznikl na přání klienta, který chtěl vybavit svou vilovou novostavbu originálním a moderním nábytkem. Návrh byl sice již od začátku limitován tím, že v objektu již byla položena podlaha, a také už byly ve stavbě zabudovány veškeré okenní i dveřní konstrukce. Tím pádem se nedal ovlivnit ani materiál a pochopitelně ani povrchová úprava těchto prvků.
Ovšem nelimitujícím prvkem byl rozpočet na interiérové vybavení. Byl totiž dostatečně vysoký, a proto jsem mohl zvolit dražší materiály jako například dýhu z ebenu makasarského, kůži, chrom, nebo značkové tapety.
Menším problémem při návrhu tohoto interiéru se staly rozdílné povahy klienta a jeho manželky. Panovaly mezi nimi totiž velmi odlišné názory a požadavky na tvar zařizovacích nábytkových předmětů. Manželka se vzhlížela především v oblejších tvarech a nevýrazných úhlech. Manžel měl spíš u nábytku v oblibě ostré rohy a výrazné úhly. Proto jsou také nábytkové prvky kuchyně, jakožto prostor kde se pohybuje hlavně žena, laděny spíše do oblých tvarů a nábytkové předměty v pracovně, která byla určena hlavně pro manžela, byly navrhnuty s využitím výrazných úhlů a zajímavých zkosení.
Celkový koncept této vily jsem se snažil navrhnut v jednotném duchu. Ať už se toto týká volených materiálů, a nebo jednoduchosti a funkčnosti nábytkových a dekoračních
65
prvků. Nechtěl jsem se hlavně dopustit toho, aby nebyl celý prostor přehuštěn dekoračními a nábytkovými prvky.
Jedna z obav klienta, a to aby se nestal interiér příliš minimalisticky, jak je v dnešní době jedním z trendů, se podle mého názoru nesplnila a interiér působí jako místo z kterého může být pěkný domov.
66
11. Závěr V závěru mé diplomové práce bych chtěl především vyzdvihnout fakt, že navrhovat interiér této prostorné funkcionalistické vily, bylo nejenom prací a cennou zkušeností, ale především potěšením.
Úkolem
diplomové
práce
bylo
navrhnout
interiér
funkcionalistické
vily
v obci Snovídky, která se nachází přibližně 40 kilometrů východně od Brna. Studie se zabývá
kompletně
celým
interiérem
a
to
od
návrhu
a
výběru
nábytkových
zařizovacích předmětů, až po doplnění interiéru základními doplňky.
Při vypracování závěrečné práce jsem se musel důkladně zaměřit na veškeré činnosti, které podobný projekt vyžaduje, počínaje konzultacemi s klientem ve snaze pochopit jeho přání a konče finálními vizualizacemi jednotlivých místností.
Z požadavků klienta na individuální a originální řešení interiéru vyplývají i návrhy nábytkových prvků, které budou téměř všechny vyrobeny na zakázku.
Jelikož to byl první projekt takového rozsahu, který jsem za svůj život dělal a nejen co se týče rozsahu objektu, ale také co se týče konfrontace názorů se skutečným klientem, tak to pro mne byla velice obohacující zkušenost. Tato zkušenost mne, jak doufám, alespoň částečně připravila na budoucí zaměstnání interiérového designéra – či bytového architekta.
Jestli se mohu sám ohodnotit, tak se domnívám, že se zadaného cíle práce podařilo dosáhnout. Interiér, který jsem v tomto projektu navrhl splňuje estetické i funkční vlastnosti daného prostoru. O tomto faktu asi nejvíce vypovídá projevená spokojenost klienta s předloženými finálními návrhy.
Doufám tedy, že jsem všechny vědomosti a zkušenosti získané studiem aplikoval v dostatečné míře ke spokojenosti všech zúčastněných.
67
12. Summary In the end of my thesis I want to point out the fact, that designing this special funcionalistic villa wasn't only hard work and valuable experience but mainly pleasure.
The task of my thesis was to design interior for funcionalistic vila which is set to village Snovídky aproximately 40 kilometres far from Brno to the east. My project is solving the problem of designing whole interior- from designing pieces of furniture to choosing basic accesory.
Through working on this project I had to struggle with all this work need, from consulting with client to find out what he wants to final visualisation of each single room.
From clients requirements for individual and original interior design rises design of furniture components, which are going to be mainly custom-made.
Counting with the fact, that I am working on such a big project for the first time , not only because it was wide work but also because I was in touch with real client, it was very valuable experince. This experince made me ready for my future career, as i hope, for becoming interior designer, or interior architect.
If i can rate myself, I think, that I reached the main task of the project well. The interior I‘ve designed is fulfilling estetic and funcional side of given project. This fact reflects my client satisfaction with the final draft.
I hope, that I used all the valuable knowledge and experinces I‘ve learned well to made everyone who was involved satisfied.
68
13. Seznam odborné literatury 1.
HÁJEK, V. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 124 s. ISBN 8086817-00-8.
2.
HÁLA, B. Interiér - tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 152 s. architekt 5198. ISBN 978-80-247-3216-9.
3.
HASS, F. Architektura 20. Stoleti, č. 16-5-11/3.
4.
ŠLAPETA,V.. JANDÁČEK V.. Stavební Kniha - Český funkcionalismus.
5.
ŘEZNÍČKOVÁ, A. -- MAŇÁK, H. Materiály a technické vybavení současného interiéru : moderní bydlení. 1. vyd. Bratislava: Jaga group, 2002. 223 s. ISBN 80-88905-67-2.
6.
TANGAZ, T. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006. 144 s. ISBN 978-80-7209-856-9.
Internetové zdroje :
http://www.vraymaterials.de http://www.spectrumnabytek.cz http://www.google.cz http://metropolite.cz http://www.galinsky.com http://www.archiweb.cz
69
14. Seznam obrázků Obrázek 1: Müllerova vila (http://cs.wikipedia.org) ................................................................ 15 Obrázek 2: vlastní vila architekta Waltera Gropiuse v Desavě .............................................. 16 Obrázek 3: Budova Bauhausu v Desavě od architekta Waltera Gropiuse ............................. 17 Obrázek 4: Budova Administrativního a nájemného domu První Moravské Spořitelny ......... 18 Obrázek 5: Interiér Gropiovy vlastní vily v Desavě ............................................................... 19 Obrázek 6: Vlastní vila Waltera Gropiuse v Massachusetts ................................................... 20 Obrázek 7: Interiér vily leteckého konstruktéra M. Haina od architekta Ladislava Žáka ....... 21 Obrázek 8: Schéma vazby jednotlivých místností v bytě A – špatně, B – správně ................ 23 Obrázek 9: Poloha vily vyznačená na mapě............................................................................. 31 Obrázek 10: Vizualizace funkcionalistické vily – čelní pohled od jezírka .............................. 32 Obrázek 11: Vizualizace funkcionalistické vily – pohled od příjezdové komunikace ............ 33 Obrázek 12: Ukázka použitých barev ze vzorkovnice vizualizačního programu ................... 35 Obrázek 13: Vizualizace půdorysné dispozice vily ................................................................. 36 Obrázek 14: Vizualizace předsíně - pohled ze vstupních dveří ............................................... 38 Obrázek 15: Vizualizace kuchyňě - pohled od vstupu ............................................................. 40 Obrázek 16: Vizualizace kuchňe - pohled na pracovní plochu ................................................ 41 Obrázek 17: Vizualizace kuchňe - pohled na ostrůvek ............................................................ 42 Obrázek 18: Vizualizace obývacího pokoje - pohled na centrální část .................................... 44 Obrázek 19: Vizualizace obývacího pokoje - průběžný pohled i s jídelní částí....................... 45 Obrázek 20: Vizualizace koupelny - pohled na umyvadla ....................................................... 48 Obrázek 32: Vizualizace koupelny - pohled ze vstupních dveří…………………………….49 Obrázek 22: Vizualizace koupelny - pohled na vanu ............................................................... 49 Obrázek 23: Vizualizace dětského pokoje - pohled na hrací a pracovní prostor ..................... 51 Obrázek 24: Vizualizace dětského pokoje - průběžný pohled ................................................. 52 Obrázek 25: Vizualizace ložnice - detailni pohled od postele ................................................. 54 Obrázek 26: Vizualizace ložnice – průběžný pohled ............................................................... 55 Obrázek 27: Vizualizace pracovny - pohled na pracovní stůl .................................................. 57 Obrázek 28: Vizualizace pracovny - pohled sedací soupravu a konferenční stolek ................ 60
70
Obrázek 29: Vizualizace vybraného prvku interiéru - pracovní stůl........................................ 62 Obrázek 30: Vizualizace vybraného prvku interiéru - pracovní stůl........................................ 62 Obrázek 31: Vizualizace vybraného prvku interiéru - pracovní stůl........................................ 63
71
