Návrh dřevostavby rodinného domu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Návrh dřevostavby rodinného domu Diplomová práce

Brno 2014

Bc. Šimon Rutta

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Návrh dřevostavby rodinného domu“ vypracoval samostatně a použil pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne: …………………..

Podpis studenta: ………………………..

Poděkování Chtěl bych tímto vyjádřit poděkování své vedoucí práce doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové, za čas, který mi věnovala v podobě konzultací, cenných rad i připomínek. Dále bych chtěl poděkovat Ing. arch. Ondřeji Stuchlému za pomoc při návrhu rodinného domu Altarina. Současně nelze opomenou poděkování mým rodičům, za jejich podporu při studiu.

Abstrakt Autor: Bc. Šimon Rutta Název práce: „Návrh dřevostavby rodinného domu“ Diplomová práce se zabývá návrhem dřevostavby rodinného domu, odpovídající požadavkům čtyř až pětičlenné rodiny. Jejím cílem je vypracovat projektovou dokumentaci pro možnost realizace dané stavby. V první části této práce jsou teoreticky popsány konstrukční systémy používané pro realizaci dnešních dřevostaveb. Na základě těchto poznatků je následně navržena skladba obvodového pláště, a to ve třech variantách: rámová dřevostavba s difúzně uzavřenou konstrukcí, rámová dřevostavba s difúzně otevřenou konstrukcí, masivní dřevostavba. Pro každou skladbu obvodového pláště je poté provedeno tepelně - technické posouzení, přičemž všechny uvedené varianty jsou navrženy tak, aby součinitel prostupu tepla konstrukcí byl shodný pro stejnou část konstrukce u jednotlivých systémů. Druhá část se zabývá samotnou studií dřevostavby rodinného domu, která je navržena v jednom z výše uvedených konstrukčních systémů. Poslední část je zaměřena na stanovení ceny budovy pro každou skladbu obvodového pláště samostatně.

Klíčová slova: dřevostavby masivní, skeletové, rámové; difúzně uzavřená skladba, difúzně otevřená skladba; faktor difúzního odporu, součinitel prostupu tepla; SDK deska Rigips, SVD deska Fermacell, OSB deska, DHF deska, DVD deska STEICO, lepené I – nosníky, minerální izolace

Abstract Author: Bc. Simon Rutta

Title of thesis: „Construction projects of wooden building” The objective of this thesis is to design a log house construction project meeting the needs of a four/five person family. The initial chapters describe a variety of up-to-date wooden building construction systems. Analysing their characteristics, a construction project for the wooden building is designed including the building envelope in three different modifications: frame wooden building with diffusion-closed structure, frame wooden building with diffusion-opened structure, massive wooden building. For each structure of building envelope is then performed thermal - technical assessment, all of which variants are designed so that the heat transfer coefficient structure was the same for each part of the structure of individual systems. The second part of the thesis deals with the investigation of the construction project itself making use of one of the above-mentioned construction systems. The last part is focused on setting a price for each structure of building envelope separately.

Key words: massive wooden building, skeleton wooden building, frame wooden building; diffusion-closed structure, diffusion-opened structure; diffusion resistance factor, heat transfer coefficient; gypsum board Rigips, gypsum fiber board Fermacell, oriented strand board, DHF board, fiberboard STEICO, I – joist, mineral insulation

OBSAH 1. ÚVOD .........................................................................................................................11 2. CÍL PRÁCE ...............................................................................................................12 3. METODIKA ..............................................................................................................13 4. KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY DŘEVOSTAVEB ..................................................14 4.1. ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ ......................................................................................14 4.2. STAVBY Z MASIVNÍHO DŘEVA ........................................................................15 4.2.1. Srubové dřevostavby .........................................................................................15 4.2.2. Panelové dřevostavby .......................................................................................16 4.3. DŘEVĚNÉ SKELETOVÉ STAVBY ......................................................................18 4.4. DŘEVOSTAVBY RÁMOVÉ KONSTRUKCE ......................................................20 4.4.1. Možnosti realizace rámové konstrukce .............................................................21 5. SKLADBA OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ ..................................................................24 5.1. VLASTNOSTI OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ ............................................................24 5.2. NÁVRH SKLADBY OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ ...................................................27 5.2.1. Rámová dřevostavba s difúzně uzavřenou konstrukcí .....................................27 5.2.2. Rámová dřevostavba s difúzně otevřenou konstrukcí .....................................28 5.2.3. Masivní dřevostavba .......................................................................................30 5.3. TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ .....................33 5.3.1. Obvodová stěna difúzně uzavřené konstrukce ................................................33 5.3.2. Obvodová stěna difúzně otevřené konstrukce .................................................35 5.3.3. Obvodová stěna masivní panelové konstrukce – typ I. ...................................36 5.3.4. Obvodová stěna masivní panelové konstrukce – typ II. ..................................37 6. ŘEŠENÝ OBJEKT ...................................................................................................39 6.1. DISPOZIČÍ ŘEŠENÍ ................................................................................................40 6.2. KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ ZVOLENÉ SKLADBY ...............................................41 6.2.1. Obvodová stěna rodinného domu ......................................................................41 6.2.2. Obvodová stěna garáže s hobby dílnou .............................................................43 6.2.3. Vnitřní nosná stěna ............................................................................................44 6.2.4. Vnitřní nenosná příčka ......................................................................................45 6.2.5. Podlaha 1. NP rodinného domu a garáže .........................................................46

6.2.6. Podlaha 2. NP rodinného domu ........................................................................47 6.2.7. Střecha rodinného domu a garáže ....................................................................48 6.3. TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ ZVOLENÉ SKLADBY ..........................49 6.3.1. Obvodová stěna rodinného domu ......................................................................49 6.3.2. Obvodová stěna garáže s hobby dílnou .............................................................50 6.3.3. Podlaha 1. NP rodinného domu a garáže .........................................................51 6.3.4. Střecha rodinného domu a garáže ....................................................................52 6.4. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DŘEVOSTAVBY ..........................................54 A. Průvodní zpráva ......................................................................................................54 B. Souhrnná technická zpráva .....................................................................................58 6.5. NACENĚNÍ DŘEVOSTAVBY RD ALTARINA ...................................................72 6.5.1. Ceny jednotlivých skladeb bez DPH v Kč/m2 ....................................................72 6.5.2. Cena hrubé stavby včetně základové desky bez DPH v Kč ...............................77 7. DISKUSE ...................................................................................................................80 8. ZÁVĚR ......................................................................................................................83 9. SUMMARY ................................................................................................................84 10. LITERATURA ...........................................................................................................85 11. PŘÍLOHY ...................................................................................................................89

1.

ÚVOD Již v dávné minulosti znamenalo dřevo pro člověka nezbytnou složku, důležitou pro

život. Tuto skutečnost potvrzuje potřeba dřevní hmoty pro samotné rozdělání ohně, čímž dřevo plnilo nezbytné podmínky pro život v podobě světla, tepla, přípravy pokrmů a ochrany před divou zvěří. Posléze se dřevo stalo základní stavební jednotkou pro vybudování jednoduchých staveb až složitějších konstrukcí, které sloužily nejen pro ustájení dobytka, ale i pro člověka samotného. Postupem času dřevní hmota v našich zeměpisných šířkách ustoupila z pozice hlavního stavebního materiálu a byla nahrazena materiály ocelovými a zdicími, mezi něž patří kámen, cihla a dnes různé typy tvárnic. Nicméně přetrvávalo jako dominující složka pro nosnou konstrukci střech a součást interiéru v podobě nejrůznějšího druhu nábytku a obkladů. Ve 20. století přichází fenomén budování betonových, panelových, bytových domů, jejichž hlavní přednost tkvěla v rychlosti výstavby, ale zcela změnila urbanistický a architektonický ráz měst nejen v České republice. V současné době se lidé opět navrací k variantě bydlení v rodinných domech v důsledku ztráty soukromí, pocitu stísněného prostoru a touhy po zdravějším bydlení v kontaktu s přírodou. To vede k navázání na dřívější tradici výstavby dřevěných domů, což navrací dřevní hmotu zpět mezi hlavní stavební materiály. Jednou z největších předností výstavby dřevostaveb je jejich pozitivní dopad na ekologii a tím na kvalitu životního prostředí. Jelikož je dřevo materiál, který cítíme, můžeme jej vnímat a dotýkat se ho, vrací nám pocit domova, tepla a lehkosti, dochází k postupnému nárůstu zájmu o stavby na bázi dřeva. To potvrzuje i nedávný průzkum ve stavebnictví, který hlásí stagnaci výstavby z klasických zdicích materiálů a zároveň růst oboru dřevostaveb až o 10 %. Nicméně, dle mého mínění, je budoucnost v tzv. hybridních stavbách, kde se využijí ty nejlepší vlastnosti jednotlivých stavebních materiálů současně.

11

2.

CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je vypracovat projektovou dokumentaci pro realizaci

dřevostavby rámové konstrukce dvoupodlažního rodinného domu. První část této práce bude zaměřena na charakteristiku konstrukčních systémů dnešních dřevostaveb, u kterých je zásadní, jakou skladbu jednotlivých materiálů pro jejich realizaci zvolíme. Druhá část se bude zabývat samotným návrhem dané dřevostavby, umístěné na konkrétním pozemku. Proto součástí průvodní dokumentace bude kromě dispozičního řešení stavby pro čtyř až pěti člennou rodinu také výkres celkové situace a osazení stavby do terénu. V rámci této diplomové práce bude dále navržen obvodový plášť stavby s tepelně technickým posouzením. Kromě výkresů projektové dokumentace budou také uvedeny základní konstrukční detaily. Poslední část je zaměřena na stanovení ceny budovy pro každou skladbu obvodového pláště samostatně.

12

3.

METODIKA Řešený rodinný dům bude nejprve navržen dispozičně dle platných hygienických

předpisů a souvisejících norem. Jedná se o dvoupodlažní dřevostavbu rámové konstrukce s oddělenou garáží a hobby dílnou. Daný objekt bude realizován na konkrétním pozemku, součástí práce tedy bude výkres celkové situace a osazení stavby do terénu. Na základě situačního výkresu bude dále vyhotovena projektová dokumentace, tepelně - technické posouzení stavby a její následné nacenění. Součástí diplomové práce bude, dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., také průvodní a souhrnná technická zpráva.

13

4.

KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY DŘEVOSTAVEB

4.1.

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ Konstrukční systémy dřevostaveb, které se v současné době používají, můžeme

rozdělit do tří základních skupin: 1) Dřevostavby masivní U tohoto typu stavby plní nosnou funkci masivní dřevěná stěna vytvořená buď z plných profilů, nebo podle jednotlivých konstrukčních systémů skládáním či lepením jednotlivých vrstev přířezů a jejich vzájemným spojováním. Z důvodu splnění požadavků na tepelnou ochranu budov, určených pro bydlení, se většinou nosná vrstva masivní dřevěné stěny doplňuje ještě vrstvami tepelně-izolačními. (Havířová 2006) 2) Dřevěné skelety U skeletových staveb nemá obvodový plášť výztužnou funkci, jako je tomu u staveb rámových, ale pouze funkci ochrannou a výplňovou. Ze statického hlediska nespolupůsobí při přenosu zatížení. Nosná dřevěná kostra je tvořena dřevěnými tyčovými prvky, které mají větší dimenze a jsou v konstrukci uspořádány ve větších vzdálenostech, než je tomu u dřevostaveb rámových. (Havířová 2006) 3) Dřevostavby rámové (sloupkové) U rámových staveb je konstrukce stěn tvořena nosnou dřevěnou kostrou z opracovaného řeziva, opláštěnou deskovými materiály, které mají výztužný charakter a spolupůsobí při přenosu zatížení s dřevnou kostrou. Jednotlivé typy staveb v této skupině se liší pouze ve stupni předvýroby, případně v konstrukčních detailech. Vždy však tuhost celé stavby zajišťuje spolupůsobení pláště z deskových materiálů. (Havířová 2006)

14

4.2.

STAVBY Z MASIVNÍHO DŘEVA

4.2.1. SRUBOVÉ DŘEVOSTAVBY Srubové stavby se těší konstrukční tradici, která sahá daleko do minulosti. Tento způsob konstrukce výrazně ovlivnil vývoj evropské architektury dřevěných staveb v minulosti a je široce rozšířený. V Rusku a Skandinávii se setkáváme se srubovými stavbami, které určují obraz tradičního prostředí. V těchto oblastech nebyly prováděny jako srubové stavby pouze obytné domy, ale také paláce, věže a kostely. Také v středoevropských horách a především v Alpách měly srubové stavby velké využití jako příbytky obyvatel. (Kolb 2011) V dnešní době je však z urbanistického pohledu zapotřebí rozlišovat, kde je nebo není vhodné umístit stavbu srubové konstrukce. Domnívám se, že svou konstrukcí a především vzhledem je její nejvhodnější umístění především v horských oblastech. Naopak umístění v městské zástavbě je naprosto nevhodné. Z pohledu potřeby dřevní hmoty na 1 m2 stěny, v porovnání se subtilní sloupkovou konstrukcí, srub spotřebuje osmkrát až patnáctkrát více. Nicméně je pravdou, že ji využije nejekologičtějším způsobem, jelikož při výrobě nosných prvků vzniká minimální odpad. Velkou nevýhodou srubových staveb jsou značné objemové změny, ke kterým dochází vlivem bobtnání a sesychání dřeva. To je nejvyšší v příčném směru, což se nepříznivě projevuje právě u srubových stěn, kde jsou trámy či kulatina kladeny ve vodorovném směru. Tyto vlastnosti dřeva, především jeho sesychání, je třeba respektovat při vytváření otvorů pro okna a dveře. Co se akustických vlastností a akumulace tepla týče, sruby vykazují velmi dobré hodnoty, naopak variabilita a estetické možnosti těchto staveb jsou velmi omezené. To má značný vliv na požadavek tepelné ochrany, jelikož slabým místem této konstrukce jsou především zámky a ložné spáry jednotlivých profilů. Žádný investor si nedovolí postavit poměrně nákladný srub, aby následně jeho konstrukci zakrýval jinými materiály. Nicméně bez dodatečné tepelné izolace je nemožné srubovou stavbu zařadit do tzv. nízkoenergetické kategorie. Jako řešení této problematiky se jeví třívrstvý srubový systém, tedy dvě vrstvy masivní dřevěné kulatiny, mezi které je vložena vrstva tepelné izolace. Tento systém je však velmi nákladný. Proto se buď rozloučíme s jednou z pohledových stran kulatiny, což by z pohledu akumulačních schopností, difuze vodní páry a tepelných mostů měla být strana exteriérová, nebo se rozhodneme pro moderní verzi srubových konstrukcí. Ta je tvořena z hoblovaných, popř. lepených hranolů, které mají vnější i vnitřní stranu zcela hladkou. U tohoto typu konstrukce je zateplení možné provést několika způsoby. První způsobem řešení 15

je, že se z vnější strany vytvoří tzv. falešné roubení a mezi toto roubení a vlastní nosnou konstrukci stěny se vloží tepelná izolace. Druhou možností je provést zdvojenou roubenou stěnu, u které mohou být obě vrstvy v tloušťce již od 75 mm, a mezi tyto stěny se vkládá tepelná izolace. (Zahradníček a Horák 2011; Havířová 2006) Charakteristické znaky srubových staveb: (Kolb 2011)  Vysoká řemeslná dovednost.  Speciální výběr dřeva.  Umělecké rohové spoje.  Pevné uspořádání půdorysu.  Velká spotřeba dřeva.  Sednutí. 4.2.2. PANELOVÉ DŘEVOSTAVBY V současné době používané systémy staveb, u kterých je nosná konstrukce stěny tvořena vrstvou masivního dřeva, nemusí být pouze stavby srubové. Stále častěji se objevují výrobci patentovaných systémů, ve kterých jsou vytvářeny masivní bloky pro nosné konstrukce stěn a stropů vrstvením nebo skládáním z jednotlivých přířezů nebo vytvářením dutých lepených nosných prvků s vnitřní výplní izolačním materiálem. Vzájemné spojování přířezů při vytváření bloků je mechanické, nebo jsou použity spoje lepené. (Havířová 2006) Jako velká výhoda se kromě estetiky těchto konstrukcí jeví i jejich přesnost a kvalita použitého materiálu. Taková konstrukce má potom velmi podobné vlastnosti z hlediska tepelné akumulace a vysokého podílu dřevní hmoty jako srub, oproti němu jsou však tyto systémy připraveny pro moderní uplatnění v dnešních konstrukcích. Je velmi vhodné orientovat tuto panelovou dřevostavbu do interiéru a přiznat ji zde, naopak směrem do exteriéru opatřit vrstvou tepelné izolace a libovolným vnějším obvodovým pláštěm. Tím se v interiéru dosahuje unikátní moderní estetiky v kombinaci s výbornými tepelně-izolačními parametry takové stěny. Tyto deskové panely jsou také vzhledem k vyšší hmotnosti velmi vhodné jako stropní konstrukce pro jejich výborné akustické parametry. Z pohledu statiky mají tyto stěnové masivní dřevopanely vysoké pevnostní vlastnosti, zejména v ohybu a na vzpěr. Mezi nevýhody, pokud se nerozhodnu pro prefabrikovaný způsob výstavby, patří například jenom to, že kvůli stropní konstrukci musím použít nákladnou a těžkou montážní techniku. Dalším úskalím jsou, jako u všech panelových technologií, spoje. (Zahradníček a Horák 2011) 16

Nejpoužívanější druhy dřevopanelů: (Zahradníček a Horák 2011)  Vrstvené masivní bloky ze tří nebo pěti vzájemně křížem kladených a prolepených vrstev dřevodesek.  Lepené masivní truhlíky s vyplněním dutin tepelnou izolací. 

Bloky z rovnaného řeziva nebo lepených hranolů.

Charakteristické znaky masivních dřevěných staveb: (Kolb 2011)  Nosná vrstva z masivní, plošně působící desky.  Masivní podíl je nejméně 50% uzavřené nosné vrstvy.  Plošně působící nosný systém je tvořen velkorozměrovými plošnými dílci nebo konstrukčními prvky malého formátu.  Jednovrstvé systémy spojované hřebíky nebo hmoždíky i vícevrstvé systémy slepené příčně nebo křížově nebo spojované hmoždíky.  Většinou poschoďové výstavby, avšak jsou možné také průběžné stěny a zavěšené stropy.  Účinný přenos vysokých zatížení.  Vyztužení budovy se provádí plošnou nosnou konstrukcí.  Příčně nebo křížově slepené systémy jsou vysoce rozměrově stabilní.  Redukovaný počet vrstev konstrukčního prvku, protože nosná konstrukce, ohraničení prostoru, těsnící rovina atd. podle systému jsou výhradně vytvořeny masivními dílci nosné konstrukce.  Masivní dřevěné konstrukční prvky odebírají vlhkost ze vzduchu místnosti, tuto vážou a v suchých obdobích ji opět odevzdávají.  Rozličné konstrukční systémy jsou většinou podle výrobku zaměřeny na výrobce.

17

4.3.

DŘEVĚNÉ SKELETOVÉ STAVBY Obecně se skeletové konstrukce vyvinuly v plné míře až v období zrodu moderní

architektury, někdy v druhé polovině 19. století. Na americkém kontinentě postupně zcela nahradily klasické stěnové systémy u výškových budov, v Evropě našly použití nejprve u průmyslových staveb a prudkého rozvoje se dočkal skelet v období funkcionalismu. Princip skeletu, tedy nosná konstrukce z prutových prvků vytvořená v určité modulové síti doplněná plošnými konstrukčními prvky, které jsou nezávislé na nosné konstrukci a uzavírají vnitřní prostor, umožňoval volné dispozice nebo aplikaci tzv. pásových oken. (Zahradníček a Horák 2011) Skelet jako systém je tedy velmi známý, ale v dnešní době možnost nahrazení oceli či betonu dřevem už tolik v povědomí není. Moderní dřevěné skelety vykazují vynikající statické vlastnosti, protože lepené nebo jinak modifikované dřevo vykazuje leckdy lepší parametry než ocel, například z hlediska stability konstrukce při požáru, a je výrazně subtilnější než beton, kdy v jeho případě musíme ve vícepodlažních skeletech z důvodu vysokého zatížení navrhovat objemné pilíře. Navíc z hlediska energetické náročnosti výroby a malé tepelné vodivosti dřevěných prvků nemá dřevo v oceli nebo betonu konkurenta. Proto lze očekávat velký nárůst poptávky zejména v souvislosti s výstavbou nízkoenergetických a pasivních veřejných budov. Nicméně již v poslední době můžeme zaznamenat velký posun v oblasti použití skeletových staveb i pro bytovou zástavbu. Skeletová konstrukce totiž umožňuje architektům navrhovat stavby s velkým otevřeným prostorem bez nutnosti dělení nosnými konstrukcemi. Umožňuje vytvářet otevřené části v obvodovém plášti s použitím velkých prosklených ploch, konstrukční prvky předsazené před obvodový plášť i obvodový plášť zcela nezávislý na vlastní konstrukci. (Zahradníček a Horák 2011; Havířová 2006) Dnešní dřevěné skeletové konstrukce se vyvinuly z hrázděných staveb, dnes označovaných jako tzv. „historický skelet“. Do „novodobého dřevěného skeletu“ tedy můžeme zahrnout tyto konstrukce: (Havířová 2006) 1) KONSTRUKCE JEDNOPODLAŽNÍ Hlavní nosník i sloup jsou jednodílné. Sloup je na výšku podlaží, hlavní nosník je uložen přímo na sloup s možností vytvoření přečnívajících konců. (Havířová 2006) 2) KONSTRUKCE VÍCEPODLAŽNÍ A) Hlavní nosník je proveden jako dvoudílný, tím je umožněno provést průběžný jednodílný sloup na výšku více podlaží. Dvojice hlavních nosníků jsou na sloupy 18

připojeny jako kleštiny pomocí běžných ocelových spojovacích prostředků. Vedlejší nosníky se ukládají na hlavní. (Havířová 2006) B) Systém s dvoudílným sloupem a jednodílným hlavním nosníkem, který probíhá mezi zdvojenými stojkami sloupu jako spojitý nosník. Dvojité stojky probíhají jako kleštiny kolem hlavního nosníku, spoj je jednoduchý, pomocí mechanických spojovacích prostředků. (Havířová 2006) C) Nejjednodušší konstrukční systém je ten, v němž sloup i hlavní nosník jsou jednodílné. Sloup je průběžný a pomocí ocelových úhelníků, speciálních T-profilů, příložek nebo jiných patentovaných spojovacích prvků je k němu připojen hlavní nosník jako prostý nosník. (Havířová 2006) 

Souosý systém (Havířová 2006) Hlavní nosníky jsou uspořádány v jednom směru a ve směru kolmém jsou mezi ně osazeny nosníky vedlejší, a to opět jako prosté.



Nesouosý systém (Havířová 2006) Hlavní nosníky jsou mezi sloupy uloženy v obou směrech. Vedlejší jsou mezi hlavní střídavě uspořádány v obou směrech do tvaru šachovnice.

Charakteristické znaky skeletových staveb: (Kolb 2011)  Velká kompoziční volnost.  Variabilní řešení půdorysu.  Nosný skelet a stěny ohraničující prostor zůstávají vzájemně nezávislé.  Škála rozměrů podle rastru a modulu.  Dřevěný skelet může být uvnitř nebo venku viditelný nebo také oboustranně zakrytý.  Spojování většinou ocelovými prostředky.  U stěnových, stropních a střešních prvků je velká možnost předvýroby.

19

4.4.

DŘEVOSTAVBY RÁMOVÉ KONSTRUKCE Nejběžnějším typem stavebního systému dřevostaveb jsou rámové konstrukce. Jsou

tvořeny nosnými dřevěnými prvky (stojkami) a opláštěním těchto stojek velkoplošným materiálem z jedné nebo z obou stran. Stojky umístěné ve vzdálenostech 400, 600 nebo 625 mm od sebe působí staticky především ve vertikálním směru. Tyto nosné prvky jsou zespodu a shora připevněny na horní a spodní pas a tento celek tvoří rám, odtud název rámové konstrukce. Opláštění tohoto rámu velkoplošným materiálem působí staticky ve směru horizontálním a fixuje tak stojky proti klopení do stran. Tím je rám dokonale tuhý ve všech směrech. (www.drevostavitel.cz – Novák 2011) Systém dřevostaveb s nosnou kostrou z řeziva je tradičním a velmi rozšířeným systémem. Jedná se totiž o rychlou a suchou montáž, kde výsledkem je stavba s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi při současném zachování vysoké variability dispozičního a architektonického řešení. Tento systém pronikl z Ameriky do Evropy, kde byl postupem času zdokonalován z hlediska opracování jednotlivých prvků a prefabrikace. To znamená předvýrobu celých hotových dílců předem ve výrobně tak, aby na stavbě mohly být osazeny s minimální pracností a nejkratší dobou potřebnou pro vlastní montáž. (Havířová 2006) Pro rámové dřevostavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a malá vzdálenost nosných stojek. Celý rám je vytvořen z profilů jednotlivých rozměrů, přičemž nejčastějším rozměrem používaným v Evropě je průřez 60 x 120 mm, který bývá nahrazován průřezem 60 x 180 mm, a to z důvodu zvýšených požadavků na tepelnou izolaci obvodových stěn. (Havířová 2006) U rámových dřevostaveb může být rám konstruován dvěma způsoby: A) BALLON-FRAME: u tohoto systému procházejí stěnové sloupky přes dvě nebo více podlaží. Spodní a horní uzavření tvoří vodorovná prkna (prahy a vaznice). Stropní nosníky jsou uloženy na stojaté fošně, která je zapuštěna do zářezů stěnových sloupků. (Kolb 2011) B) PLATFORM-FRAME:

charakteristickým

znakem

Platform-Frame

je

poschoďová skladba. Plošina se během stavby používá jako pracovní plocha a výrobní místo. Tento konstrukční systém umožňuje standardizaci, prefabrikaci a používání normalizovaných konstrukčních prvků. Kromě toho je tento způsob stavění velmi flexibilní vzhledem ke konstrukci i architektonickému řešení. (Kolb 2011)

20

Charakteristické znaky dřevěných rámových staveb: (Kolb 2011)  Volnost architektonického řešení.  Jednoduchý konstrukční systém.  Opakující se detaily.  Nosná kostra sestává ze štíhlých standardizovaných průřezů.  Celkové vyztužení oplášťováním.  Jednoduchá dostupnost materiálu.  Poschoďová výstavba.  Spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky.  Rastrový rozměr 400 - 700 mm, přednostně 625 mm.  Konstrukce oboustranně obložená.  Krátká doba výstavby, jsou možné různé stupně předvýroby.

4.4.1. MOŽNOSTI REALIZACE RÁMOVÉ KONSTRUKCE U rámových dřevostaveb můžeme jejich konstrukci vytvořit více způsoby, mezi které patří prefabrikace plná, částečná a letmá montáž. 1) PREFABRIKACE PLNÁ Plná prefabrikace u dřevostavby rámové konstrukce bývá označována také jako tzv. panelová výstavba. Ve skutečnosti se jedná o to, že ve výrobní hale je na pracovní ploše předem sestaven dřevěný rám nahrubo opláštěný z daných velkoplošných materiálů, mezi které je vložena vláknitá izolace a zabudovány potřebné rozvody instalací. Tento rám tvořící vnitřní kostru panelu, je konstrukčně přizpůsoben funkci, kterou plní. Rozlišujeme tedy, zda se jedná o obvodovou stěnu, vnitřní nosnou stěnu, příčku, stropní či střešní konstrukci apod. Takto připravený dílec je umístěn do svislé polohy, ve které jsou prováděny další úkony, mezi které patří povrchová úprava, vnější zateplovací systém, osazování oken a dveří atd. Jednotlivé vrstvy vzniklého panelu jsou dány výrobní dokumentací pro konkrétní stavbu. Je tedy potřeba rozlišovat, zda se jedná o difúzně otevřenou či uzavřenou skladbu apod. (Havířová 2008)  VÝHODY: (Havířová 2008)  Krátká doba výstavby na staveništi.  Převážná část operací při výrobě je prováděna v krytých, temperovaných prostorách, kde nehrozí navlhnutí nasákavých materiálů. 21

 I částečnou sériovostí lze snížit jednicové i režijní náklady a tím zvýšit konkurenceschopnost výroby na trhu.  Zvýšení produktivity práce použitím moderních výrobních technologií.  Minimalizace spotřeby konstrukčních materiálů, kde jeho množství je dáno především statickými požadavky.  Dobrá přizpůsobivost katalogových řešení individuálním požadavkům odběratele.  Opakovatelnost řešení vede k výhodnějším cenám projektové dokumentace.  Vzhledem k rychlosti montáže lze použít stavby již první den montáže k uskladnění materiálů.  NEVÝHODY: (Havířová 2008)  Nutný výrobní závod.  Nutné speciální přepravní a zdvihací prostředky.  Nižší variabilita výroby. 2) PREFABRIKACE ČÁSTEČNÁ Částečná prefabrikace se od té plné liší ve stupni předvýroby. Zatímco u panelové výstavby jsou na staveniště přivezeny hotové dílce, u částečné prefabrikace je předem ve výrobní hale sestaven dřevěný rám, který je jednostranně opláštěn konkrétním velkoplošným materiálem dle výrobní dokumentace. Takto připravené rámy po svém smontování na staveništi vytváří prostorovou konstrukci domu, která je dostatečně vyztužená pro přenos zatížení a tím v co nejkratší možné době umožňuje zastřešení celé stavby. Tím je minimalizována doba, po kterou může dřevo a materiály na jeho bázi v důsledku povětrnosti navlhnout. Po zastřešení dané stavby následuje doplnění dalších vrstev ve skladbě stěn a stropů, provedení rozvodů instalací, podlah, vnitřních a vnějších ploch. (Havířová 2008)  VÝHODY:  Zkrácení celkového času výstavby na staveništi.  V důsledku kratšího času výstavby snížení nákladů na stavební práce.  Zvýšení produktivity práce a přesnosti opracování jednotlivých prvků v důsledku použití moderních výrobních technologií.  Nižší nároky na odbornost jednotlivých montážních pracovníků v porovnání s panelovou výstavbou. 22

 NEVÝHODY:  Nutný výrobní závod pro vytvoření jednostranně opláštěného rámu.  Při jednostranném opláštění velkoplošnými konstrukčními materiály je nutný delší časový úsek na dokončení jednotlivých stěn.  Nutné speciální přepravní a zdvihací prostředky. 3) LETMÁ MONTÁŽ Posledním způsobem výroby je letmá montáž, označována také jako staveništní. Jedná se o to, že jednotlivé přířezy jsou spojovány natupo, převážně pomocí hřebíků, přímo na staveništi. Dřevěný rám je tedy sestaven ve vodorovné poloze (na podlaze) a poté se celá tato konstrukce zvedá do polohy svislé, kde se musí provést provizorní zavětrování. To je možné odstranit až po provedení výztužného opláštění. Po ustavení jednotlivých rámů ve svislé poloze je důležité provést kontrolu svislosti a rovinnosti jednotlivých prvků. Po vytvoření nosné konstrukce, která je jednostranně opláštěná velkoplošnými materiály, jsou již zbylé montážní práce totožné s činnostmi prováděnými u částečné prefabrikace. (Havířová 2008)  VÝHODY: (Havířová 2008)  Není nutný výrobní závod, veškeré práce se provádí na stavbě.  Velmi variabilní systém, umožňující změny prakticky po celou dobu výstavby.  Během celé stavby umožněna kontrola prováděných dílčích operací.  Jednoduché, rychlé a čitelné spoje pomocí hřebíků a kovových prvků.  Z tohoto systému lze provádět i domy vícepatrové.  Nejsou nutné speciální přepravní ani zdvihací prostředky.  NEVÝHODY: (Havířová 2008)  Dlouhá doba výstavby na staveništi, kde dřevěná konstrukce je delší čas vystavena povětrnostním vlivům.  Složitější zabezpečení materiálů, především na počátku montáže.  Zvýšené požadavky na odbornost montážních pracovníků, preciznost montážní dokumentace především v detailech.  Vyšší náklady na montážní práce vzhledem k delší době montáže.

23

5.

SKLADBA OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ

5.1.

VLASTNOSTI OBOVODOVÉHO PLÁŠTĚ Skladba obvodového pláště zásadním způsobem ovlivňuje jeho tepelně technické

vlastnosti a energetickou náročnost domu, což z ní činí nejdůležitější parametr nízkoenergetického a pasivního domu. Jednotlivé skladby obvodového pláště dřevostavby se skládají z mnoha různorodých vrstev a materiálů. Pro správné fungování budovy musí každá z těchto vrstev, včetně jejích detailů a napojení, plnit své specifické funkce a celek musí splňovat stavebně technické požadavky na výstavbu. Při plánování a provádění stavby je důležitý správný výběr, tloušťka a použití materiálu v konstrukci dřevostavby. Zde se často dělají velké chyby jak při návrhu, tak i při provádění (montáži) celé konstrukce. Architekt, projektant, zhotovující firma a další řemesla musejí znát funkční vrstvy dřevostaveb. Skladba konstrukce dřevěných staveb se totiž značně liší od klasické zděné skladby. (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) Každá vrstva skladby konstrukce má svou specifickou funkci, ty můžeme rozdělit do šesti základních funkčních vrstev: 1) PRŮVZDUŠNOST: U průvzdušnosti rozdělujeme dva pojmy. Jedná se o vzduchotěsnost a větrotěsnost. Vrstva vzduchotěsnosti má za úkol zamezit provětrávání obvodové obálky z interiérové strany. Funkční vrstva větrotěsnosti se nachází na exteriérové straně budovy a má funkci zamezit provětrávání obvodové stěny ze strany exteriéru. (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) Nedostatečná průvzdušnost má vliv na: (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) 

Tepelnou ochranu.



Ochranu proti vlhkosti.



Akustiku.



Požární odolnost.



Trvanlivost konstrukce.



Duševní pohodu (průvan).



Spotřebu tepla.

Obr. 1: Vzduchotěsná rovina

24

2) TEPELNÁ OCHRANA: Cílem tepelné ochrany budov je dodržení příjemné teploty vzduchu a dodržení povrchové teploty konstrukcí, čímž lze předejít tvorbě plísní. (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) Nedostatečná tepelná ochrana má vliv na: (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) 

Zdraví škodlivé prostředí (plísně).



Spotřebu tepla.



Duševní pohodu (průvan).



Tvorbu kondenzátu.

Obr. 2: Rozložení teplot

3) OCHRANA PROTI VLHKOSTI: Cílem ochrany proti vlhkosti je návrh konstrukce tak, aby při normální vlhkosti vzduchu nedocházelo ke kondenzaci v konstrukci. (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) Vlhkost má vliv na: (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) 

Životnost stavebních prvků.



Zdravotní nezávadnost (plísně).



Tepelnou ochranu (tepelné ztráty).



Trvanlivost konstrukce.

4) OCHRANA

PROTI

Obr. 3: Konvekce vodní páry

Při

HLUKU:

navrhování

vzduchové

a kročejové

neprůzvučnosti je důležité správné navržení a provedení jednotlivých vrstev konstrukce. Platí tedy pravidlo, že konstrukce na bázi dřeva nedosahují svých vynikajících akustických vlastností díky své hmotnosti, ale inteligentní kombinací a uspořádáním materiálů ve skladbě konstrukce. Cílem ochrany proti hluku je správný

návrh

konstrukce,

detailů

a následné

(www.drevostavitel.cz – Benák 2012) Hluk má vliv na: (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) 

Zdravotní stav člověka.



Rozmrzelost.



Nesoustředěnost.



Podrážděnost. 25

odborné

provedení.

5) PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA: Hlavním cílem protipožární ochrany není jen zabránit vzniku a šíření požáru, ale hlavně záchrana lidského života. Správně navržený dům umožňuje provádění případných hasicích prací a tím chrání majetek. (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) Riziko vzniku požáru závisí na: (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) 

Zařízení budovy.



Technických instalacích.



Druhu používání.



Údržbě.



Druhu materiálu opláštění (třída reakce na oheň).



Druhu materiálu konstrukce.

6) STABILITA A VYZTUŽENÍ: Budova je vystavena nejenom svislým zatížením (vlastní tíha, nahodilá zatížení), ale také vodorovným zatížením (vítr, seismické účinky). (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) Přenos vodorovného a svislého zatížení závisí na: (www.drevostavitel.cz – Benák 2012) 

Opláštění (deskový materiál).



Stojkách / sloupcích.



Horním prvku.



Dolním prahovém prvku.



Upevňovacích prostředcích.



Osové vzdálenosti spodní konstrukce.

26

Obr. 4: Působení sil

5.2.

NÁVRH SKLADBY OBOVODOVÉHO PLÁŠTĚ Plášť dřevostavby bude navržen ve třech variantách: 1) Rámová dřevostavba s difúzně otevřenou konstrukcí 2) Rámová dřevostavba s difúzně uzavřenou konstrukcí 3) Masívní dřevostavba Všechny uvedené varianty budou navrženy tak, aby součinitel prostupu tepla

U obvodovou konstrukcí, byl u jednotlivých systémů shodný pro stejnou část konstrukce. 5.2.1. RÁMOVÁ DŘEVOSTAVBA S DIFÚZNĚ UZAVŘENOU KONSTRUKCÍ V interiéru stavby, kde je teplota v zimních měsících vyšší než teplota venkovního prostředí, dochází k nárůstu tlaku vodních par. To následně vede k toku molekul vodní páry, které procházejí obvodovou stěnou směrem ven. Skladba stěny musí být tedy navržena tak, aby difúzní odpor jednotlivých vrstev stěny dostatečně klesal směrem do exteriéru. Pokud není tato podmínka dodržena, dochází ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce, což může vést k jejímu znehodnocení a následné degradaci. U rámové dřevostavby s difúzně uzavřenou konstrukcí je skladba stěny složena z jednotlivých materiálů tak, že neumožňuje tok molekul vodní páry stěnou. Proto, aby bylo zabráněno kondenzaci uvnitř konstrukce, je stěna ze strany interiéru opatřena parozábranou, která je tvořena materiálem s vysokým difúzním odporem. Pro představu, faktor difúzního odporu parozábrany se pohybuje mezi hodnotou 600 až 900 (např. PE fólie), na rozdíl od parobrzdy, kde se tato hodnota pohybuje přibližně od 100 do 400 (např. OSB deska, kde hodnota je mezi 200 až 350). 



VÝHODY: (www.drevostavitel.cz – Soukupová 2012) 

Vyzkoušený systém, který funguje.



Zkušenosti firem s tímto systémem.



Z hlediska použitých materiálů jsou levnější než konstrukce difúzně otevřené.

NEVÝHODY: (www.drevostavitel.cz – Soukupová 2012) 

Vysoké požadavky na precizní výrobu i montáž dřevostavby.



Vnitřní klima dřevostavby s poměrně nízkou vzdušnou vlhkostí.



Závislost systému na vrstvě parozábrany, která může být nesprávným užíváním stavby porušena.

27

Obvodový plášť rodinného domu o tloušťce 390 mm je ze strany interiéru tvořen sádrokartonovou deskou Rigips, dále šesti centimetrovou instalační předstěnou z dřevěných latí 60 x 60 mm, vyplněnou minerální akustickou izolací Isover PIANO. Tato předstěna je určena k rozvodům elektroinstalace. Po ní následuje sádrovláknitá deska Fermacell o tloušťce 12,5 mm, parozábrana ALUJET AF Super a dřevěná rámová konstrukce ze smrkového řeziva vyplněná minerální izolací Isover UNI o tloušťce 120 mm. Ze strany exteriéru opláštění opět tvoří SVD Fermacell, na kterou navazuje zateplovací systém STO THERM Classic z polystyreny Styrotrade EPS 200 tloušťky 160 mm.

Obr. 5: Skladba obvodové stěny s difúzně uzavřenou konstrukcí

5.2.2. RÁMOVÁ DŘEVOSTAVBA S DIFÚZNĚ OTEVŘENOU KONSTRUKCÍ Rámové dřevostavby s difúzně otevřenou konstrukcí se od difúzně uzavřeného systému liší v tom, že v určitém množství umožňují prostup molekul vodní páry obvodovou stěnou směrem do exteriéru. To vede ke skutečnosti, že difúzně otevřená konstrukce stěny musí v jednotlivých vrstvách obsahovat materiály s postupně se snižujícím difúzním odporem. Tedy na straně interiéru je materiál s difúzním odporem nejvyšším, tzv. parobrzda

28

(např. OSB deska s hodnotou 200 až 300), a na straně exteriéru materiál s difúzním odporem nejnižším (např. DVD s hodnotou 5 až 8). 

VÝHODY: (www.drevostavitel.cz – Soukupová 2011) 

Putující

vlhkost

v konstrukci

nevyhovuje

plísním,

houbám

a různým

mikroorganismům a zlepšuje tak kvalitu vnitřního ovzduší v dřevostavbách. 

Difúzně otevřené plášťové konstrukce mají lepší užitné vlastnosti. Lepších hodnot dosahují jejich akumulační schopnosti, i zvuko - izolační vlastnosti.



Dřevostavby používající difúzně uzavřený systém mají vnitřní klima s poměrně nízkou vzdušnou vlhkostí. Naopak difúzně otevřený systém dokáže v případě zvýšení vlhkosti v interiéru určitou část absorbovat. Když vlhkost opět poklesne, začne se absorbovaná vlhkost ze stěn vypařovat do interiéru. Autoregulace vlhkosti vnitřního prostředí dřevostaveb tak probíhá přímo jejich skladbou stěn.





Pokud v některém místě konstrukce voda zkondenzuje, má možnost se vypařit.

NEVÝHODY: (www.drevostavitel.cz – Soukupová 2011) 

Stále se jedná o nový typ konstrukce dřevostavby, což vede nedostatku zkušeností.



Mnozí projektanti mají málo zkušeností s komplexními nároky, které difúzně otevřené konstrukce při navrhování vyžadují.



Z výše zmíněných důvodů pak může dojít k tomu, že jsou použity nevhodné metody a materiály.



Větší finanční náročnost než u klasických konstrukčních systémů.

Difúzně otevřená konstrukce stěny rodinného domu o tloušťce 449 mm se nepatrně svou skladbou, ale zásadně vlastnostmi jednotlivých materiálů, liší od předešlého obvodového pláště. Z interiérové strany je šesti - centimetrová instalační předstěna určená k rozvodům elektroinstalace tvořena sádrokartonovou deskou Rigips tloušťky 15 mm a konstrukcí z dřevěných latí 60 x 60 mm, která je vyplněná minerální akustickou izolací Isover PIANO. Poté následuje opláštění dřevěné rámové konstrukce, kde OSB deska tloušťky 20 mm přenáší zatížení ve vodorovném směru. Nosný rám ze smrkového řeziva tloušťky 120 mm je vyplněn minerální izolací Isover UNI. Opláštění směrem k exteriéru tvoří DHF deska tloušťky 15 mm, na kterou navazuje zateplovací systém tvořený minerální izolací Isover UNI, dále difúzní kontaktní fólie Isocell OMEGA Skin, provětrávaná mezera tloušťky 40 mm a dřevěný obklad tvořený modřínovými profily RHOMBUS 95 x 19 mm.

29

Obr. 6: Skladba obvodové stěny s difúzně otevřenou konstrukcí

5.2.3. MASIVNÍ DŘEVOSTAVBA Pro konstrukci obvodové stěny masivní dřevostavby byly zvoleny stěnové panely SOLID od společnosti NOVATOP, které jsou na bázi vrstveného masivního dřeva (CLT). Tyto panely vytváří masivní, bezpečnou a skutečně celodřevěnou konstrukci, jelikož se vyznačují vysokou pevností, stabilitou při namáhání tlakem i tahem a mimořádnou statickou únosností. Konstrukce NOVATOP zůstává s vhodně zvolenou izolací difúzně otevřená. Panely NOVATOP jsou v celém průřezu z masivního dřeva a účinně redukují prostup vlhkosti. Část vlhkosti prostupuje do konstrukce a dále do exteriéru, část je absorbována a zadržena dřevem. Po snížení vlhkosti v interiéru je znovu uvolňována zpět. Díky těmto vlastnostem není v konstrukci zapotřebí foliová parozábrana, čímž odpadá jedno z nejvíce problematických míst při montáži dřevostaveb. V difúzně otevřené konstrukci je obvodový plášť tvořen izolací na vnější straně panelů NOVATOP, popř. instalační předstěnou na straně vnitřní. Skladba je navržena s ohledem na difuzní odpory jednotlivých vrstev tak, aby se rosný bod nacházel co nejblíže exteriéru při různých typech izolací. (www. novatopsystem.cz) 30

Obvodový plášť rodinného domu z masivních panelů o tloušťce 408 mm je tvořen skladbou ve směru z interiéru sádrokartonem Rigips tloušťky 15 mm, který je upevněn na dřevěném roštu z latí tloušťky 50 mm, tvořící instalační předstěnu. Ta opět slouží k rozvodům elektroinstalace a je vyplněna minerální akustickou izolací Isover PIANO. Po ní následuje masivní dřevěná stěna NOVATOP SOLID, která se skládá ze dvou panelů tloušťky 62 mm. Ze strany exteriéru navazuje zateplovací systém tvořený z minerální izolace Isover UNI tloušťky 160 mm, dále difúzní kontaktní fólie Isocell OMEGA Skin, provětrávaná mezera tloušťky 40 mm a dřevěný obklad tvořený modřínovými profily RHOMBUS 95 x 19 mm.

Obr. 7: Skladba obvodové stěny z masivního panelu

31

Další možností obvodového pláště rodinného domu z masivních panelů je skladba, která místo minerální izolace používá izolaci dřevovláknitou. Jedná se sice o dražší variantu, nicméně z pohledu fázového posunu teplotního kmitu je tento posun až o polovinu své hodnoty vyšší. To vede ke skutečnosti, že dřevovláknitá izolace snižuje možné přehřívání interiéru stavby, ba mu až brání. Druhý typ obvodového pláště o tloušťce 508 mm je tedy tvořen skladbou ve směru z interiéru sádrokartonem Rigips tloušťky 15 mm, který je upevněn na dřevěném roštu z latí tloušťky 50 mm, tvořící instalační předstěnu, která slouží k rozvodům elektroinstalace a je vyplněna dřevovláknitou izolací STEICO Flex. Po ní následuje masivní dřevěná stěna NOVATOP SOLID, která se skládá ze dvou panelů tloušťky 62 mm. Ze strany exteriéru navazuje zateplovací systém tvořený z dřevovláknité izolace STEICO Therm tloušťky 200 mm, dále difúzní kontaktní fólie Isocell OMEGA Skin, provětrávaná mezera tloušťky 40 mm a dřevěný obklad tvořený modřínovými profily RHOMBUS 95 x 19 mm.

Obr. 8: Skladba obvodové stěny z masivního panelu

32

5.3.

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ Základní tepelně technické posouzení obvodového pláště daných konstrukcí vychází

z normy ČSN 73 0540: Tepelná ochrana budov. Obvodový plášť pro danou dřevostavbu byl vypracován ve třech konstrukčních řešeních a každé z nich bude následně tepelně technicky posouzeno. Pro výpočet součinitele prostupu tepla U danou konstrukcí byl použit výpočetní program Teplo. Celé protokoly k jednotlivým skladbám jsou umístěny v příloze. Pro výpočet byly použity veličiny uvedené v tabulce číslo jedna. Tab. 1: Použité veličiny

VELIČINA

OZNAČENÍ

JEDNOTKA

Tloušťka materiálu

D

[m]

Součinitel tepelné vodivosti

λ

[W/m ∙ K]

Měrná tepelná kapacita

C

[J/kg ∙ K]

Objemová hmotnost

ƍ

[kg/m3]

Faktor difúzního odporu

μ

-

Součinitel prostupu tepla

U

[W/m2 ∙ K]

Tepelný odpor

R

[m2 ∙ K/W]

5.3.1. OBOVODOVÁ STĚNA DIFÚZNĚ UZAVŘENÉ KONSTRUKCE 

ZADÁNÍ

Tab. 2: Skladba obvodové stěny difúzně uzavřené konstrukce s danými hodnotami (interiér => exteriér)

ČÍSLO

NÁZEV

D [m]

λ [W/m ∙ K]

C [J/kg ∙ K]

ƍ [kg/m3]

μ [-]

1

Sádrokarton

0,0150

0,220

1060,0

750,0

9,0

2

Rám + izolace

0,0600

0,042

840,0

16,0

1,0

3

SVD Fermacell

0,0125

0,320

1000,0

1250,0

13,0

4

Parozábrana

0,0001

0,350

1470,0

900,0

144000,0

5

Rám + izolace

0,1200

0,040

840,0

40,0

1,0

6

SVD Fermacell

0,0125

0,320

1000,0

1250,0

13,0

7

Pěnový polystyren

0,1600

0,041

1270,0

17,0

40,0

33

Okrajové podmínky výpočtu:



 Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi:

0,13 m2 ∙ K/W

 Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse:

0,04 m2 ∙ K/W

 Návrhová venkovní teplota Te:

-15,0 °C

 Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai:

20,6 °C

 Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe:

84,0 %

 Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi:

55,0 %

VÝSLEDKY  Tepelný odpor konstrukce R:

8,48 m2 ∙ K/W

 Součinitel prostupu tepla konstrukce U:

0,116 W/m2 ∙ K

 Fázový posun teplotního kmitu ψ:

9,9 h

 Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p:

19,58 °C

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

Vyhodnocení výsledků: Dle normy ČSN 73 0540-2: Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro stěnu vnější 0,30 W/m2 ∙ K a doporučená hodnota 0,25 W/m2 ∙ K. Námi hodnocená skladba obvodové stěny dosahuje hodnoty tohoto součinitele U = 0,116 W/m2 ∙ K, tedy splňuje podmínky stanovené normou. Dále navržená skladba splňuje podmínky stanovené dle ČSN 73 0540, jelikož při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788 je taktéž splněna, protože v konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

34

5.3.2. OBOVODOVÁ STĚNA DIFÚZNĚ OTEVŘENÉ KONSTRUKCE 

ZADÁNÍ

Tab. 3: Skladba obvodové stěny difúzně otevřené konstrukce s danými hodnotami (interiér => exteriér)

ČÍSLO

NÁZEV

D [m]

λ [W/m ∙ K]

C [J/kg ∙ K]

ƍ [kg/m3]

μ [-]

1

Sádrokarton

0,0150

0,220

1060,0

750,0

9,0

2

Rám + izolace

0,0600

0,042

840,0

16,0

1,0

3

Eurostrand OSB

0,0200

0,130

1,7

620,0

200,0

4

Rám + izolace

0,1200

0,040

840,0

40,0

1,0

5

DHF deska

0,0150

0,100

1630,0

600,0

11,0

6

Minerální izolace

0,1600

0,040

840,0

40,0

1,0





0,13 m2 ∙ K/W


0,04 m2 ∙ K/W


-15,0 °C


20,6 °C


84,0 %


55,0 %


8,80 m2 ∙ K/W


0,111 W/m2 ∙ K


7,5 h


19,62 °C


35


5.3.3. OBOVODOVÁ STĚNA MASIVNÍ PANELOVÉ KONSTRUKCE – typ I. 

ZADÁNÍ

Tab. 4: Skladba obvodové stěny masivní panelové konstrukce typu I. s danými hodnotami (interiér => exteriér)

ČÍSLO

NÁZEV

D [m]

λ [W/m ∙ K]

C [J/kg ∙ K]

ƍ [kg/m3]

μ [-]

1

Sádrokarton

0,0150

0,220

1060,0

750,0

9,0

2

Rám + izolace

0,0500

0,042

840,0

16,0

1,0

3

NOVATOP Solid

0,0620

0,130

1600,0

490,0

200,0

4

NOVATOP Solid

0,0620

0,130

1600,0

490,0

200,0

5

Minerální izolace

0,1600

0,040

840,0

40,0

1,0





0,13 m2 ∙ K/W


0,04 m2 ∙ K/W


-15,0 °C


20,6 °C


84,0 %


55,0 %


6,45 m2 ∙ K/W


0,151 W/m2 ∙ K

36


11,0 h


19,28 °C



5.3.4. OBOVODOVÁ STĚNA MASIVNÍ PANELOVÉ KONSTRUKCE – typ II. 

ZADÁNÍ

Tab. 5: Skladba obvodové stěny masivní panelové konstrukce typu II. s danými hodnotami (interiér => exteriér)

ČÍSLO

NÁZEV

D [m]

λ [W/m ∙ K]

C [J/kg ∙ K]

ƍ [kg/m3]

μ [-]

1

Sádrokarton

0,0150

0,220

1060,0

750,0

9,0

2

Rám + izolace

0,0500

0,040

2100,0

50,0

1,5

3

NOVATOP Solid

0,1240

0,130

1600,0

490,0

200,0

4

Dřevovláknitá deska

0,2000

0,041

2100,0

160,0

5,0

5

Minerální izolace

0,0600

0,040

2100,0

50,0

1,5

Okrajové podmínky výpočtu:  Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi:

0,13 m2 ∙ K/W


0,04 m2 ∙ K/W


-15,0 °C


20,6 °C

37




84,0 %


55,0 %


8,65 m2 ∙ K/W


0,113 W/m2 ∙ K


23,3 h


19,60 °C



38

6.

ŘEŠENÝ OBJEKT Tato diplomová práce řeší návrh dřevostavby rodinného domu s názvem ALTARINA.

Jelikož je tato stavba projektována na konkrétní pozemek a pro danou osobu, pojmenování ALTARINA vzniklo spojením metaforického názvu dané obce (Výškovice => Výšek = ALTA) a jména příslušné osoby (Kateřina => Catarina = RINA). Součástí tohoto objektu je garážové stání s hobby dílnou. Jedná se o dvoupodlažní stavbu určenou pro pětičlennou rodinu s přidruženou garáží, skládající se z prvního nadzemního podlaží a podkroví. Oba tyto objekty budou zastřešeny pultovou střechou o sklonu 2°. Dům bude realizován jako nízkoenergetický a na daném pozemku, který se nachází v oblasti městského obvodu Ostrava Jih, konkrétně v obci Staré Výškovice. Daná dřevostavba bude vyřešena dispozičně v souladu s požadavky platných hygienických předpisů a norem. Dále se tato práce zaměří na návrh skladby obvodového pláště s tepelně technickým posouzením. Plášť stavby bude navržen ve třech variantách, a to rámová dřevostavba s difúzně otevřenou a difúzně uzavřenou konstrukcí a masívní dřevostavba. Pro již navržené dispoziční řešení se dále provede nacenění hrubé stavby v jednotlivých variantách skladby stěn a obvodového pláště. Na závěr bude dle předem zvolených kritérií vybrána nejvhodnější varianta konstrukce, pro kterou se následně zpracuje projektová dokumentace potřebná pro stavební povolení.

Obr. 9: Náhled parcely 9/4 (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/)

39

6.1.

DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ Celé dispoziční řešení dané dřevostavby vychází ze základní normy pro navrhování

obytných budov, čili ČSN 73 4301: Obytné budovy, která nabyla své účinnosti dne 1. 7. 2004. Objekt je umístěn do jižního svahu s mírným sklonem. To vedlo k maximálnímu využití sluneční energie a dům je tak koncipován do tvaru protáhlého kvádru, kde jsou jeho delší svislé stěny orientovány na jih a na sever. Celá dřevostavba je dispozičně rozdělena do dvou vzájemně propojených budov, které tvoří rodinný dům a garážové stání s hobby dílnou. Po vstupu do rodinného domu následuje zádveří, které slouží k oblékání, přezouvání a odložení svrchního šatu. Po přechodu posuvných dveří se následuje chodba, která je koncipována do tvaru L. Odtud ústí vstupy do jednotlivých místností a na schodiště, kterým se dostaneme do druhého nadzemního podlaží. První nadzemní podlaží je z velké části koncipováno jako otevřený prostor, který slouží k vzájemnému setkávání členů rodiny. Nachází se zde obývací pokoj s kuchyní a jídelnou. Mezi další místnosti patří pracovna, technická místnost, spíž, prádelna a koupelna s WC. Druhé nadzemní podlaží je koncipováno jako intimní část domu, kde se z dlouhé chodby, procházející téměř celým patrem, dostaneme do jednotlivých obytných prostor, jako jsou dva dětské pokoje, kaple, ložnice, koupelna, WC a místnost s úložným prostorem. Všechny pokoje nacházející se v horním patře společně s pracovnou, kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem v patře dolním, jsou situovány na jih, z důvodů maximálního využití slunečních paprsků. Ostatní prostory se nacházejí v severní části dřevostavby. Garáž, umístěná na západní straně domu je s obytnou budovou spojena skrz venkovní zastřešený prostor. Takto celý objekt působí jako kompaktní celek.

40

6.2.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ ZVOLENÉ SKLADBY Pro návrh dřevostavby rodinného domu RD ALTARINA bude použit difúzně otevřený

konstrukční systém obvodové stěny. Její realizace proběhne formou letmé montáže, tedy výrobou nosného dřevěného rámu přímo na staveništi. Po jeho sestavení bude ukotven k základové desce a dočasně zavětrován. Jakmile dojde k dokončení nosné kostry celé dřevostavby, bude daný objekt co nejdříve zastřešen, čímž se zajistí jeho ochrana před povětrnostními vlivy a zbylé práce může investor dále provádět sám svépomocí.

6.2.1. OBVODOVÁ STĚNA RODINNÉHO DOMU Zvolená difúzně otevřená skladba obvodového pláště RD ALTARINA se svou konstrukcí liší od difúzně otevřené skladby uvedené výše, viz. kapitola Návrh skladby obvodového pláště. Tento fakt plyne ze skutečnosti, že záměrem bylo navrhnout kombinovanou skladbu rodinného domu, jehož fasáda bude tvořena jak dřevěným obkladem s provětrávanou mezerou, tak paropropustnou silikonovou fasádní omítkou. Na základě těchto požadavků byly vytvořeny dva typy skladeb obvodové stěny. Obvodový plášť obytné budovy je z interiérové strany tvořen šesti centimetrovou instalační předstěnou, určenou k rozvodům elektroinstalace. Ta se skládá ze sádrokartonové desky Rigips tloušťky 15 mm a z dřevěných latí 60 x 60 mm. Dutý prostor mezi laťováním je vyplněn minerální akustickou izolací Isover PIANO. Poté následuje opláštění dřevěné rámové konstrukce, kde OSB deska tloušťky 20 mm přenáší zatížení ve vodorovném směru. Nosný rám z lepených I - nosníků STEICO Wall SW 60 tloušťky 240 mm je vyplněn minerální izolací Isover UNI. Opláštění směrem k exteriéru tvoří DVD deska STEICO Protect tloušťky 60 mm, na kterou je nanesena paropropustná silikonová fasádní omítka STO Silco K/R/MP. Tato skladba byla zvolena z důvodu certifikace, jelikož pouze DVD deska STEICO Protect umožňuje nanesení paropropustné fasádní omítky. Druhý typ skladby obvodového pláště je totožný s již uvedeným návrhem. Liší se pouze v tom, že fasáda je ze severní strany domu tvořena dřevěným obkladem s provětrávanou mezerou. Na DVD desku STEICO Protect je tady místo silikonové fasádní omítky natažena difúzní kontaktní fólie Isocell OMEGA Skin, po které následuje provětrávaná mezera tloušťky 40 mm a dřevěný obklad tvořený modřínovými profily RHOMBUS 95 x 19 mm.

41

Obr. 10: Difúzně otevřená skladba obvodového pláště se silikonovou fasádní omítkou

Obr. 11: Difúzně otevřená skladba obvodového pláště s provětrávanou mezerou

42

6.2.2. OBVODOVÁ STĚNA GARÁŽE S HOBBY DÍLNOU Obvodový plášť garáže s hobby dílnou tloušťce 454 mm je tvořen skladbou ve směru z interiéru sádrokartonovou deskou Rigips tloušťky 15 mm. Dále šesti - centimetrovou instalační předstěnou, určenou k rozvodům elektroinstalace, která je tvořená z latí 60 x 60 mm a vyplněná minerální izolací Isover UNI. Poté následuje nosný rám z lepených I - nosníků STEICO Wall SW 60 tloušťky 240 mm, který je z interiérové strany opláštěn OSB deskou tloušťky 20 mm, vyplněn minerální izolací Isover UNI a opláštění směrem k exteriéru zajišťuje DVD deska STEICO Protect tloušťky 15 mm. Na ni následně navazuje provětrávaná mezera tloušťky 40 mm a fasádní deska Cembrit Cembonit.

Obr. 12: Difúzně otevřená skladba obvodového pláště s provětrávanou mezerou

43

6.2.3. VNITŘNÍ NOSNÁ STĚNA Vnitřní nosné stěny jsou zhotoveny z oboustranně opláštěného smrkového nosného rámu. Ten je tvořen ze svislých sloupků o rozměru 60 x 120 mm, které jsou s dolním a horním vodorovným pasem spojeny na tupý sraz pomocí hřebíků. Stabilita tlačených stojek proti vybočení je zajištěna oboustranným opláštěním sádrovláknitými deskami Fermacell tloušťky 12,5 mm. Prázdné dutiny uvnitř rámu jsou vyplněny akustickou minerální izolací Isover PIANO, která může zvýšit neprůzvučnost konstrukce až o 18 dB. Navíc jsou její vlákna po celém svém povrchu hydrofobizována. Celá konstrukce tak nabývá tloušťky 150 mm.

Obr. 13: Skladba vnitřní nosné stěny

44

6.2.4. VNITŘNÍ NENOSNÁ PŘÍČKA Konstrukce vnitřní nenosné příčky je téměř totožná s konstrukcí vnitřní nosné stěny s tím rozdílem, že vnitřní rám nabývá tloušťky 60 mm. Jeho opláštění je zajištěno sádrovláknitou deskou Fermacell tloušťky 15 mm. Prázdné dutiny uvnitř rámu jsou opět vyplněny akustickou minerální izolací Isover PIANO. Celá konstrukce tak nabývá tloušťky 90 mm. Jak již z popisu plyne, vnitřní nenosná příčka neplní žádnou nosnou funkci, pouze přenáší svou hmotnost do nosných konstrukcí (stropů, stěn). Její hlavní účel je, že opticky odděluje vnitřní prostory budovy a brání šíření zvukových vln.

Obr. 14: Skladba vnitřní nenosné příčky

45

6.2.5. PODLAHA 1. NP RODINNÉHO DOMU A GARÁŽE Podlaha prvního nadzemního podlaží je od základové desky oddělena prostřednictvím penetračního nátěru a hydroizolace Fatrafol 803, která kromě odizolování zemní vlhkosti také vytváří protiradonovou bariéru. Na ni navazuje izolace podlahy Styrotherm Plus 150 tloušťky 150 mm, která je od následující vrstvy litého anhydridu oddělena přes separační fólii od firmy Styrotrade. V této vrstvě o tloušťce 60 mm, která mimo jiné plní také funkci akumulační, se nachází podlahové teplovodní topení. Jelikož poslední vrstva podlahy přichází do přímého kontaktu s chodidlem uživatele, je potřeba, aby daná podlahová krytina tloušťky 10 mm, vyhovovala všem jeho požadavkům.

Obr. 15: Skladba podlahy 1. NP rodinného domu a garáže

46

6.2.6. PODLAHA 2. NP RODINNÉHO DOMU Funkcí stropu nad 1. NP je především v maximální možné míře zabránit šíření kročejového hluku. Toho je docíleno pomocí vrstvy litého anhydridu s podlahovým teplovodním topením o tloušťce 60 mm, která jednak zvyšuje plošnou hmotnost stropu a také plní akumulační funkci. Celková tloušťka stropu nad 1. NP je 447 mm.

Obr. 16: Skladba podlahy 2. NP rodinného domu

47

6.2.7. STŘECHA RODINNÉHO DOMU A GARÁŽE Zastřešení dané stavby je provedeno formou pultové střechy o sklonu 2°. Jedná se o difúzně uzavřenou konstrukci, která je tvořena oboustranně opláštěným krokevním systémem, kde krokve z lepených I – nosníků STEICO Joist SJ 60 výšky 300 mm jsou kladeny v osové vzdálenosti 625 mm a volný prostor mezi nimi je vyplněn minerální izolací Isover UNI. Celková tloušťka střešní konstrukce tak nabývá 485,5 mm.

Obr. 17: Skladba střechy rodinného domu a garáže

48

6.3.

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ ZVOLENÉ SKLADBY

6.3.1. OBOVODOVÁ STĚNA RODINNÉHO DOMU 

ZADÁNÍ


ČÍSLO

NÁZEV

D [m]

λ [W/m ∙ K]

C [J/kg ∙ K]

ƍ [kg/m3]

μ [-]

1

Sádrokarton

0,0150

0,220

1060,0

750,0

9,0

2

Rám + izolace

0,0600

0,042

840,0

16,0

1,0

3

Eurostrand OSB

0,0200

0,130

1,7

620,0

200,0

4

Rám + izolace

0,2400

0,040

840,0

40,0

1,0

5

DVD deska

0,0600

0,048

2100,0

265,0

5,0

6

Silikonová omítka

0,0050

0,700

900,0

1800,0

80,0





0,13 m2 ∙ K/W


0,04 m2 ∙ K/W


-15,0 °C


20,6 °C


84,0 %


55,0 %


8,91 m2 ∙ K/W


0,110 W/m2 ∙ K


8,6 h


19,63 °C

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry GK:

0,041 kg/m2 ∙ rok

Množství vypařitelné vodní páry GV:

4,640 kg/m2 ∙ rok

Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0,0 °C. V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. 49

Vyhodnocení výsledků: Dle normy ČSN 73 0540-2: Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro stěnu vnější 0,30 W/m2 ∙ K a doporučená hodnota 0,25 W/m2 ∙ K. Námi hodnocená skladba obvodové stěny dosahuje hodnoty tohoto součinitele U = 0,110 W/m2 ∙ K, tedy splňuje podmínky stanovené normou. Dále navržená skladba splňuje podmínky stanovené dle ČSN 73 0540, jelikož při venkovní návrhové teplotě je množství vypařitelné vodní páry (GV = 4,640 kg/m2 ∙ rok) vyšší než množství zkondenzované vodní páry (GK = 0,041 kg/m2 ∙ rok). Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788 je taktéž splněna, protože v konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

6.3.2. OBOVODOVÁ STĚNA GARÁŽE S HOBBY DÍLNOU 

ZADÁNÍ


ČÍSLO

NÁZEV

D [m]

λ [W/m ∙ K]

C [J/kg ∙ K]

ƍ [kg/m3]

μ [-]

1

Sádrokarton

0,0150

0,220

1060,0

750,0

9,0

2

Rám + izolace

0,0600

0,042

840,0

16,0

1,0

3

Eurostrand OSB

0,0200

0,130

1,7

620,0

200,0

4

Rám + izolace

0,2400

0,040

840,0

40,0

1,0

5

DVD deska

0,0600

0,048

2100,0

265,0

5,0

6

Difúzní fólie

0,0100

0,350

1500,0

237,0

32,0

Okrajové podmínky výpočtu:  Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi:

0,13 m2 ∙ K/W


0,04 m2 ∙ K/W


-15,0 °C


20,6 °C


84,0 %


55,0 %

50




8,90 m2 ∙ K/W


0,110 W/m2 ∙ K


8,5 h


19,63 °C

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Vyhodnocení výsledků: Dle normy ČSN 73 0540-2: Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro stěnu vnější 0,30 W/m2 ∙ K a doporučená hodnota 0,25 W/m2 ∙ K. Námi hodnocená skladba obvodové stěny dosahuje hodnoty tohoto součinitele U = 0,110 W/m2 ∙ K, tedy splňuje podmínky stanovené normou. Dále navržená skladba splňuje podmínky stanovené dle ČSN 73 0540, jelikož při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788 je taktéž splněna, protože v konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

6.3.3. PODLAHA 1. NP RODINNÉHO DOMU A GARÁŽE 

ZADÁNÍ

Tab. 8: Skladba podlahy 1. NP rodinného domu a garáže s danými hodnotami (exteriér => interiér)

ČÍSLO

NÁZEV

D [m]

λ [W/m ∙ K]

C [J/kg ∙ K]

ƍ [kg/m3]

μ [-]

1

Litý anhydrid

0,0600

1,200

890,0

2100,0

29,0

2

Styrotherm Plus 150

0,1500

0,031

1270,0

25,0

30,0

3

Fatrafol 803

0,0010

0,170

1000,0

920,0

25000,0

4

Základová deska

0,1500

1,580

1020,0

2400,0

29,0

51





0,17 m2 ∙ K/W


0,04 m2 ∙ K/W


5,0 °C


20,6 °C


84,0 %


55,0 %


4,99 m2 ∙ K/W


0,194 W/m2 ∙ K


9,0 h


18,91 °C

Vyhodnocení výsledků: Dle normy ČSN 73 0540-2: Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro podlahu a stěnu vytápěného prostoru přilehlého k zemině 0,45 W/m2 ∙ K a doporučená hodnota 0,30 W/m2 ∙ K. Námi hodnocená skladba obvodové stěny dosahuje hodnoty tohoto součinitele U = 0,194 W/m2 ∙ K, tedy splňuje podmínky stanovené normou. 6.3.4. STŘECHA RODINNÉHO DOMU A GARÁŽE 

ZADÁNÍ

Tab. 9: Skladba střechy difúzně otevřené konstrukce s danými hodnotami (interiér => exteriér)

ČÍSLO

NÁZEV

D [m]

λ [W/m ∙ K]

C [J/kg ∙ K]

ƍ [kg/m3]

μ [-]

1

Sádrokarton

0,0125

0,220

1060,0

750,0

9,0

2

Rám + izolace

0,0600

0,042

840,0

16,0

1,0

3

Eurostrand OSB

0,0180

0,130

1,7

620,0

200,0

4

Parozábrana

0,0001

0,350

1470,0

900,0

144000,0

5

Rám + izolace

0,3000

0,040

840,0

40,0

1,0

6

DHF deska

0,0150

0,100

1630,0

600,0

11,0

7

Difúzní fólie

0,0010

0,350

1500,0

237,0

32,0

52





0,13 m2 ∙ K/W


0,04 m2 ∙ K/W


-15,0 °C


20,6 °C


84,0 %


55,0 %


9,28 m2 ∙ K/W


0,106 W/m2 ∙ K


5,6 h


19,67 °C

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Vyhodnocení výsledků: Dle normy ČSN 73 0540-2: Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro střechu plochou a šikmou se sklonem do 45° 0,24 W/m2 ∙ K a doporučená hodnota 0,16 W/m2 ∙ K. Námi hodnocená skladba střešní konstrukce dosahuje hodnoty tohoto součinitele U = 0,151 W/m2 ∙ K, tedy splňuje podmínky stanovené normou. Dále, při venkovní teplotě nižší než -10,0 °C dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry, která se však vypaří. Navržená skladba tedy splňuje podmínky stanovené dle ČSN 73 0540. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788 je taktéž splněna, protože v konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci.

53

6.4.

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE DŘEVOSTAVBY Projektová dokumentace dané dřevostavby je zpracována dle vyhlášky č. 499/2006 Sb.

o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

A.

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

A.1

Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě a) Název stavby:

RD ALTARINA

b) Místo stavby: Adresa: Husarova 64 PSČ Město: 700 30 Ostrava Katastrální území: Výškovice u Ostravy Parcelní číslo pozemku: 9/4 c) Předmět dokumentace

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

A.1.2 Údaje o žadateli a)

Jméno, příjmení:

Bc. Šimon Rutta

Místo trvalého pobytu: Ulice: Husarova 64A/38 PSČ Město: 700 30 Ostrava A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace Jméno a příjmení hlavního projektanta: Číslo v evidenci ČKA / ČKAIT: Obor: Specializace:

54

A.2

Seznam vstupních podkladů



Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)



Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby



Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.



Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území



ČSN 73 4301/2004: Obytné budovy



ČSN 73 0540: Tepelná ochrana budov



ČSN 73 0802: Požární bezpečnost staveb – nevýrobní objekty



ČSN 73 0810: Požární bezpečnost staveb – společná ustanovení



ČSN 73 0833: Budovy pro bydlení a ubytování



ČSN EN 1995-1-1 (731701) - Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla - Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby



ČSN EN 1995-1-2 (731701) - Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru

A.3

Údaje o území

a) rozsah řešeného území; zastavěné / nezastavěné území Dřevostvba RD ALTARINA je situována v městské části Ostrava - Jih, na pozemek s parcelním číslem 9/4 nacházející se v katastrálním území Výškovice u Ostravy. Jedná se o zatravněné, nezastavěné území o rozloze 1 066 m2. Mírně se svažující terén je orientován na jižní stranu, což vede k maximálnímu využití sluneční energie. b) dosavadní využití a zastavěnost území Na daném pozemku se nenachází žádná stavba, jelikož byl až doposud využíván k zahradnickým účelům. Jedná se o zatravněnou plochu s ovocným sadem a odstavným místem používaných zemědělských strojů. c) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.) Navrhovaná stavba se nenachází v památkovém ani v přírodním chráněném území. Pozemek není v záplavové oblasti. 55

d) údaje o odtokových poměrech V předmětném území bude v rámci daného objektu řešena dešťová kanalizace v návaznosti napojení na veřejnou síť městské kanalizace města Ostravy. e) údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování Navržená dřevostavba rodinného domu ALTARINA není v konfliktu se schváleným územním plánem města Ostravy. Objekt se totiž nachází v zastavěné části, určené k funkčnímu využití pro občanskou vybavenost. f) údaje o dodržení obecných požadavků na využití území Navrhovaná stavba splňuje požadavky na využití území dle platné územně plánovací dokumentace města Ostravy. g) údaje o splnění požadavků dotčených orgánů Dokumentace rodinného domu s garážovým stáním je provedena dle platné legislativy, tedy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále dle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, následně dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a podle předpisů ČSN vydaných v době zpracování projektové dokumentace. h) seznam výjimek a úlevových řešení Pro navrhovanou stavbu nejsou stanoveny žádné výjimky, nejsou potřebná ani žádná úlevová řešení. i) seznam souvisejících a podmiňujících investic Stavba není časově navázána nebo podmíněna jinou stavbou v okolí či obci. j) seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby 1. Dotčené pozemky: (dle parcelního čísla) 3, 5, 9/3, 9/4, 10/1, 10/2, 13/2, 18/2, 21/1 2. Dotčené stavby: (dle parcelního čísla) 6, 7, 9/2, 10/3, 11

56

A4.

Údaje o stavbě

a) nová stavba nebo změna dokončené stavby Jedná se o novostavbu rodinného domu pro čtyř až pěti člennou rodinu. b) účel užívání stavby Stavba bude sloužit k trvalému pobytu čtyř až pěti členné rodiny. c) trvalá nebo dočasná stavba Jedná se o stavbu trvalou. d) údaje o zvláštní ochraně stavby Negativní účinky stavby na zdraví člověka a životní prostředí se nepředpokládají. e) navrhované kapacity stavby 1 134,08 m2

Výměra parcely: Zastavěná plocha:

181,31 m2

Užitná podlažní plocha 1. NP:

146,91 m2


83,87 m2

Celková podlažní užitná plocha:

230,78 m2

Obestavěný prostor:

888,74 m3

f) základní předpoklady výstavby (časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy) Předpokládaný termín zahájení výstavby:

podzim 2016

Předpokládaný termín dokončení stavby:

zima 2018

Lhůta výstavby:

32 měsíců

Zkušební provoz se nepředpokládá. g) orientační náklady stavby Odhad investičních nákladů je cca 3,0 mil. Kč

A.5 Členění stavby na objekty, technická a technologická zařízení Stavba je členěna na tyto stavební objekty: SO 01 – Obytná část RD ALTARINA SO 02 – Garáž s hobby dílnou RD ALTARINA

57

B.

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B.1

Popis území stavby

a) charakteristika stavebního pozemku Pozemek pro výstavbu je lehce svažitého charakteru s nadmořskou výškou kolem 215 m. n. m. Záměrem investora je vybudovat objekt rodinného domu. Projektovaná stavba je navržena v katastrálním území Výškovice u Ostravy na parcele č. 9/4, v městské části Ostrava - Jih. Investor má záměr vybudovat bydlení odpovídající modernímu stylu života s kladeným důrazem na snižování spotřeby energie. Specifikace klimatických, sněhových a větrných podmínek v rámci stavebního pozemku: Klimatické podmínky:

I. klimatická oblast (začlenění dle ČSN EN 1991-1-5:200)

Sněhové podmínky:

II. Sněhová oblast (začlenění dle ČSN EN 1991-1-3:2005/Z1:2006)

Větrné podmínky

II. Větrová oblast (začlenění dle ČSN EN 1991-1-4:2007)

b) výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů Hydro-geologické vyjádření – pro danou potřebu bude proveden hydrogeologický posudek. Radonový průzkum - V rámci průzkumných prací bude na parcele zpracován radonový průzkum. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma Není třeba navrhovat zvláštní ochranná ani bezpečnostní pásma, která by se lišila od ochranných pásem pro jednotlivé inženýrské sítě daných současně platnou legislativou. Ochranná pásma všech inženýrských sítí jsou stanovena dle platných ČSN a dle platných předpisů pro jednotlivá media. Ochranná pásma vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu jsou stanovena zákonem č. 274/2001 a jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: 58

a. u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m b. u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm je 2,5 m c. u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší, než 2,5 m pod upraveným povrchem ve vzdálenosti podle písmene a nebo b od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Veřejné osvětlení, kabely NN, SLP - ochranné pásmo 1,0 m od vnějšího líce kabelu na každou stranu. Ochranná pásma plynovodu NTL a STL jsou 1,0 m od vnějšího líce potrubí. Provádění stavebních prací v ochranných pásmech inženýrských sítí stanovují zákony, ČSN a předpisy pro jednotlivá media. Silniční ochranné pásmo není stavbou dotčeno, protože se jedná o stavbu v zastavěném území, pro niž zákon ochranné pásmo nedefinuje. d) poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod. Povodně - Zájmové území se nachází mimo záplavovou oblast, není třeba navrhovat opatření proti povodním. Sesuvy půdy - Dle databáze ČGS - Geofondu není na zájmové lokalitě registrováno aktivní sesuvné území. Poddolování - Dle aktuální mapy důlních podmínek zveřejněné nespadá oblast do poddolovaného území. Seismicita - Širší okolí zájmového území je na základě Mapy seizmických oblastí České republiky seizmickou oblastí s hodnotou 7° MSK-64 makroseizmické intenzity e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území Výstavba rodinného domu bude probíhat pouze na pozemku investora. Případné znečištění komunikace dopravou z prostoru staveniště bude neprodleně odstraněno. Negativní vlivy spojené s procesem výstavby (zvýšená dopravní zátěž, hluk od stavebních mechanizmů apod.) budou eliminovány na míru nezbytně nutnou. Dále, realizací objektu nevznikají žádné škodlivé látky, stavba nemá negativní vliv na okolí. Požadavek na omezování prašných emisí v průběhu výstavby bude respektován dodavatelem stavby. f) požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin Asanace nejsou předmětem řešení navrhované stavby. 59

V předmětném místě navrhované stavby se v současné době nachází vzrostlá zeleň v podobě ovocného sadu, který bude pouze zmenšen o dané území určeného pro výstavbu rodinného domu. V rámci stavby není navržena výsadba náhradní. g) požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa (dočasné / trvalé) V rámci navrhované stavby nedochází k potřebám trvalých ani dočasných záborů zemědělského, lesního ani půdního fondu. h) územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu) Dopravní napojení je řešeno přímo z místní obecní komunikace (málo frekventované) sousedící s pozemkem. i) věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice Navrhovaná stavba není podmíněna žádnou další ani související investicí.

B.2

Celkový popis stavby

B.2.1 Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek Záměrem investora je vybudovat objekt rodinného domu. Projektovaná stavba je navržena v katastrálním území Výškovice u Ostravy č. 9/4, v městského obvodu Ostrava – Jih. Investor má záměr vybudovat moderní bydlení odpovídající modernímu stylu života s kladeným důrazem na snižování spotřeby energie. B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení a) urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení, Rodinný dům je situován západně od centra v městském obvodu Ostrava - Jih, v lokalitě se středně hustou zástavbou. Dostupnost k danému pozemku z pohledu infrastruktury je zajištěna díky krátkým vzdálenostem. Objekt rodinného domu je na pozemku parcelního čísla 9/4 umístěn v souladu s Územním plánem sídelného útvaru Ostrava - Jih. Přístup k objektu je z jihu přes místní obecní komunikaci. Novostavba rodinného domu svým vzhledem nenarušuje zdejší charakteristický ráz krajiny. Objekt má dvě nadzemní podlaží. Základní tvar objektu je obdélník, rozšířený o garážové stání pro 60

automobil. Podélná osa objektu je východ x západ. Hlavní vstup do objektu je ze severní strany. b) architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení Koncepce architektonického řešení vychází z okolního prostředí a z požadavků investora. Objem domu je jednoduchého tvaru kvádru (2 podlaží) rozšířeného o garážové stání pro automobil. Střecha je řešena jako pultová s mírným spádem. Terasa z jižní strany doplňuje funkční plochy domu a zároveň vytváří zajímavý estetický prvek doplňující lapidární výraz stavby. Výtvarné řešení vychází z požadavku na reprezentativní charakter objektu. Hmota domu je členěna tak, aby objekt splňoval provozní nároky zadané investorem. Převládající materiál fasády je systémová fasádní omítka doplněná dřevěným modřínovým obkladem a fasádní deskou Cembrit Cembonit v šedé barvě. B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby Jedná se o samostatný rodinný dům pro trvalé bydlení 2 - 4 (5) osob, dvoupodlažní domek s garážovým stáním pro osobní automobil. Objekt je umístěný na parcele č. 9/4 na katastrálním území Výškovice u Ostravy. Hlavní vstup do objektu se nachází na severní straně. Ze vstupní části je v prvním nadzemním podlaží přes chodbu přístup do technické místnosti, která je přes venkovní zastřešený prostor propojena s garážovým stáním pro osobní automobil a hobby dílnou. V severní části objektu se dále nachází WC s koupelnou, prádelna a chodba se schodištěm směřujícím do 2. NP. Na jižní straně se nachází společenská zóna – kuchyň s jídelnou, obývací pokoj s krbovým tělesem a pracovna. Na východní straně se nachází již zmíněná technická místnost a spíž. Přes schodiště umístěné v severní části domu je přístupné druhé nadzemní podlaží, kde se na jižní straně nachází dva dětské pokoje se společnou šatnou, dále kaple, koupelna a směrem k východu ložnice s šatnou. Na severní straně je pak umístěno WC a skladovací prostor. B.2.4 Bezbariérové užívání stavby Objekt rodinného domu není veřejným prostranstvím, investor tyto podmínky nevyžaduje, tudíž se nepředpokládá další opatření a pohyb těchto osob v souladu s vyhláškou MMR č. 398/2009 Sb., ze dne 5. listopadu 2009, o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

61

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby Vzhledem charakteru návrhu nevzniká běžným uživatelům nebezpečí při užívání. Nebezpečí z užívání nevzniká ani v okolí stavby. Provozovatel je povinen v souladu s požadavky Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. udržovat pracoviště po dobu provozu potřebnými technickými a organizačními opatřeními ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Bude udržovat pracoviště v dobrém technickém stavu tak, aby nevznikalo nebezpečí ohrožující uživatele, jeho zaměstnance či návštěvníky, jakož i jiná nebezpečí, např. požárního nebo hygienického charakteru. B.2.6 Základní technický popis stavby Jedná se o samostatný dvoupodlažní rodinný dům pro trvalé bydlení. Objekt je umístěný na parcele č. 9/4 na katastrálním území Výškovice u Ostravy. Svislé nosné konstrukce Svislé nosné konstrukce tvoří dřevěný konstrukční systém two by four. Základové prahy na základové desce jsou řešeny pomocí impregnovaných modřínových fošen 60 x 240 mm. Nosné sloupky jsou pak z lepených I - nosníku Staico Wall 60 x 240 mm. U vnitřních nosných a ztužujících zdí jsou použity sloupky o rozměru 60 x 120 mm. U ostatních zdí (příček) jsou použity profily 60 x 60 mm. Základní modul obvodových i střešních konstrukcí je 625 mm. Prostorového ztužení bude dosaženo pomocí opláštění z dřevoštěpkových konstrukčních desek doporučených do vlhkého prostředí tl. 20 mm. Tato deska se v interiérových stěnách může nahradit konstrukční SDK nebo sádrovláknitou příčkou. Spoje budou provedeny hřebíky nebo vruty s délkou 120 mm a průměrem (hřebík – 4 mm, vrut – 5 mm). Spojovací prvky musí být opatřeny antikorozní úpravou. Kotvení konstrukce k základové desce bude pomocí tahových kotev po 1,25 m (popř. 1,85 m) uchycených do sloupků konstrukce a ukotvených do ŽB desky pomocí chemických kotev. Přechod přes izolaci musí být zatěsněn. Venkovní stěny jsou řešeny jako difúzní. Pojistnou hydroizolační a závětrnou funkci tvoří dřevovláknité tvrdé desky tl. 60 mm. Fasáda je tvořena ze systémové silikonové omítky, Fasádních desek Cembrit Cembonit a dřevěných palubek s provětrávanou mezerou tl. 40 mm. Z vnitřní strany nosné svislé konstrukce jsou dřevoštěpkové desky ve spojích vzduchotěsně přelepeny. Vnitřní pohledovou konstrukci tvoří SDK (popř. sádrovláknitá deska), která je osazena na podkladní rošt tl. 60 mm. Tento prostor slouží jako instalační předstěna.

62

Vodorovné nosné konstrukce Jedná se o dvoupodlažní nepodsklepený objekt. Nosná kostra stropu nad prvním nadzemním podlažím je tvořena z lepených I - nosníků Steico Joist výšky 240 mm, mezi které je umístěna akustická minerální izolace Isover PIANO tl. 120 mm. Opláštění je řešeno pomocí dřevoštěpkových konstrukčních desek tl. 22 mm a dřevěnými latěmi 60 x 40 mm. Aby bylo zabráněno pronikání vlhkosti do konstrukce, je ve stropě nad prvním nadzemním podlažím umístěna parozábrana Alujet AF SUPER. Nášlapná vrstva druhého nadzemního podlaží je tvořena podlahovou krytinou tl. 10 mm a litým anhydridem s podlahovým teplovodním topením pro zvýšení akumulace a snížení přenosu kročejového hluku. Příčky Všechny příčky v objektu jsou realizovány jako lehké sádrovláknité s nosným dřevěným roštem. Jsou zde použity převážně příčky o tloušťce 90 mm. Schodiště V objektu se nachází přímé schodiště se sedmnácti stupnicemi, překonávající výškový rozdíl 3 045 mm. Šířka průchozího prostoru schodiště je 1 000 mm. Krov Jedná se o pultovou střechu s malým sklonem. Hlavním nosným prvkem krovu jsou krokve tvořené lepenými I-nosníky (např. Steico Joist) výšky 300 mm. Ty se kotví do dřevěného prahu (věnce). Plošné ztužení střechy je tvořeno oboustranným opláštěním. Z interiérové strany je opláštění z dřevoštěpkových konstrukčních desek doporučených do vlhkého prostředí tl. 18 mm. Z vnější strany je tvořeno difúzními konstrukčními deskami na bázi dřeva tl. 15 mm. Nad vnější záklop je provedena difúzní pojistná fólie. Nad ní je provětrávaná mezera tloušťky 30 mm tvořena dřevěnými hranoly 60 x 30 mm. Nad vzduchovou mezerou je provedena podkladní konstrukce (celoplošné pobití tl. 25 mm) pro hydroizolaci (Fatrafol 803) a plechovou střešní krytinu (Lindab Click). Z vnitřní strany nosné konstrukce (na vzduchotěsně přelepené dřevoštěpkové desky) se provede instalační mezera tl. 60 mm a SDK podhled. Výplně Dřevěná okna budou zasklená tepelně izolačním trojsklem. Součinitel prostupu tepla celého okna bude Uw = 0,8 W/m2 ∙ K. Venkovní dveře, vstupní dveře budou dřevěné s prosklením, součinitel prostupu tepla celým prvkem UW = 0,8 W/m2 ∙ K. Vnitřní dveře budou dřevěné plné a prosklené do obložkových zárubní.

63

Úpravy povrchů - vnější Venkovní povrchy bude tvořit z největší části kontaktní fasádní systém s paropropustnou silikonovou omítkou. Dále bude na fasádě použit provětrávaný obklad z dřevěných (modřínových) desek tl. 19mm – přírodní průhledná lazura a fasádních profilů Cembrit Cembonit. Klempířské prvky budou z žárově pozinkovaného plechu popř. z titanzinku. Okna a dveře budou dřevěná v šedé barvě. Střecha bude řešena plechovou krytinou v šedé barvě včetně veškerých systémových doplňků. Součástí dodávky střechy bude rovněž bleskosvod. Úpravy povrchů - vnitřní Povrch vnitřních SDK (popř. sádrovláknitých) stěn bude opatřen bílým (popř. barevným v pastelových odstínech) nátěrem. V hygienickém zázemí budou stěny obloženy keramickým obkladem do výšky stropů. U kuchyňských linek bude obklad ve výšce pracovní desky. Podhledy Podhledy jsou popsány v části d5. Jedná se o SDK podhledy na dřevěném roštu, který tvoří instalační mezeru tl. 60 mm. Barva - bílá. Eventuálně se SDK podhled může nahradit podhledem ze dřevěných palubek. Podlahy Podlaha bude celoplošně zateplená s podlahovým topením. Nášlapnou vrstvu bude tvořit keramická dlažba, laminátová podlaha (popř. dřevěné vlysy), koberec a popř. povlaková izolace (linoleum, vinyl). V hygienickém zázemí bude pod keramickou dlažbu nanesen hydroizolační nátěr, který bude vytažen 300 mm na okolní stěny. Ve sprše bude nátěru použito na celou výšku místnosti. Truhlářské výrobky - Vnitřní dveře budou dřevěné plné a prosklené do obložkových zárubní. - Parapetní dřevotřískové desky s horní krycí vrstvou z vysokotlakého laminátu HPL (popř. masivní dřevěné parapety) budou rovněž součástí dodávky stavby. Klempířské výrobky Všechny klempířské výrobky budou provedeny z žárově zinkovaného lakovaného plechu popř. hliníkového plechu. Jedná se o okapy, svody, oplechování parapetů, apod. Zámečnické výrobky Budou opatřeny ochranným nátěrem v požadované barvě investora. Skleněné prvky 64

Nenachází se (pouze výplně otvorů). Tepelná izolace V projektu je použito několik typů tepelné izolace. Podlaha Tepelná izolace v podlaze bude z polystyrénu STYROTHERM PLUS 150 tl. 150 mm Střecha Tepelná izolace střechy bude provedena ze dvou vrstev minerální izolace Isover UNI Celková tloušťka izolace je 300 mm Izolace obvodových stěn je opět řešena ze dvou vrstev minerální izolace Isover UNI a dále dřevovláknitou izolací (formou tuhých desek). Celková tloušťka izolace ve stěně je 300 mm. Hydroizolace Hydroizolace je navržená z 2 vrstev modifikovaného asfaltového pásu a bude ve výšce terénu napojena na hydroizolační exteriérovou stěrku s přesahem minimálně 200 mm a s vytažením stěrky minimálně 300 mm nad terén (popř. asfaltové pásy). Hydroizolační nátěr bude proveden v místnostech s mokrým provozem, tzn. ve skladbě podlahy v hygienickém zázemí s vytažením do výšky 300 mm na okolní stěny. Ve sprše bude nátěr proveden na celou výšku místnosti. Terénní úpravy, venkovní schodiště a rampy Hlavní vstup do objektu se nachází na severní straně. Terénní úpravy – po dokončení vlastní stavby objektu rodinného domu budou provedeny terénní úpravy a to pomocí svahování. Venkovní schodiště bude provedeno buď jako monolitické, nebo z prefabrikovaných schodišťových prvků. B.2.7 Požárně bezpečnostní řešení a) zachování nosnosti a stability konstrukce po určitou dobu Skutečné požární odolnosti navržených stavebních konstrukcí byly vyhodnoceny jako vyhovující požadavkům současných platných ČSN. b) omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě Objekt rodinného domu je hodnocen dle příslušných požadavků ČSN 73 0833 – jako budova skupiny OB 1, v návaznosti na ČSN 73 0802. Konstrukční systém objektu je hořlavý.

65

c) omezení šíření požáru na sousední stavbu Posuzovaný objekt je umístěn jako samostatně stojící. Od požárně otevřených ploch posuzovaného objektu nezasahuje požárně nebezpečný prostor za hranice stavebního pozemku. Obvodové stěny posuzovaného objektu a jejich požárně otevřené plochy jsou řešeny tak, že splňují požadavky platných předpisů. d) umožnění evakuace osob a zvířat Únik osob z objektu je zajištěn nechráněnými únikovými cestami vedoucí přímo na volné prostranství. Délky, šířky a provedení únikových cest vyhovují požadavkům platných předpisů. e) umožnění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany K posuzovanému objektu vede zpevněná příjezdová komunikace umožňující příjezd požární techniky. V obci je k dispozici rozvod pitné vody s podzemními hydranty.

B.2.8 Zásady hospodaření s energiemi Kritéria tepelně technického hodnocení. Veškeré stavební konstrukce jsou navrženy dle požadavku na tepelně technické vlastnosti konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 Požadavky (2012) a musí být při realizaci stavby dodrženy. B.2.9 Hygiena, ochrana zdraví, pracovního a komunálního prostředí Hygiena, ochrana zdraví Stavba je navržena tak, aby neohrožovala život, zdraví, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad předepsané limity. Při provádění stavby budou dodrženy veškeré předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení, zejména nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Všechny použité materiály a pracovní postupy musí odpovídat platným ČSN a bezpečnostním předpisům. Veškeré práce v blízkosti elektrických zařízení musí být prováděny a provedeny tak, aby nemohlo dojít k úrazům elektrickým proudem. Za bezpečnost práce při výstavbě zodpovídá zhotovitel stavby. Před zahájením výstavby zhotovitel prokazatelně proškolí své pracovníky i pracovníky svých subdodavatelů. 66

Povinností dodavatele stavebních prací v rámci vypracování dodavatelské dokumentace stavby vytvořit podmínky k zajištění bezpečnosti práce. Součástí dodavatelské dokumentace je technologický nebo pracovní postup, který musí být po dobu stavebních prací k dispozici na stavbě. Technologický postup musí stanovit zejména: 

návaznost a souběh jednotlivých stavebních prací;



pracovní postup pro danou pracovní činnost;



použití strojů a zařízení a speciálních pracovních prostředků, pomůcek a podobně;



druhy a typy pomocných stavebních konstrukcí;



způsoby dopravy materiálu včetně komunikací a skladovacích ploch;



technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků, pracoviště a okolí;



opatření k zajištění staveniště (pracoviště) po dobu kdy se na něm nepracuje;



opatření při pracích za mimořádných podmínek.

Ochrana před škodlivými vlivy a účinky stavby Opatření pro dobu přípravy Při přípravě stavby bude dodavatelem stavby zpracován podrobný projekt organizace výstavby zejména s ohledem na přípravu staveniště. Opatření v období výstavby Při realizaci stavby bude dodržována technologická kázeň dodavatele stavby, organizace výstavby bude řešena tak, aby byla zajištěna minimalizace škodlivých vlivů zejména hlučnosti a prašnosti na provoz ostatních objektů nacházejících se v okolní zástavbě. B.2.10 Zásady ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod. Hydro-geologické vyjádření – pro danou potřebu bude proveden hydro-geologický posudek. Radonový průzkum - V rámci průzkumných prací bude na parcele zpracován radonový průzkum. Povodně - Zájmové území se nachází mimo záplavovou oblast, není třeba navrhovat opatření proti povodním.

67

Sesuvy půdy - Dle databáze ČGS - Geofondu není na zájmové lokalitě registrováno aktivní sesuvné území. Poddolování - Dle aktuální mapy důlních podmínek zveřejněné nespadá oblast do poddolovaného území. Seismicita - Širší okolí zájmového území je na základě Mapy seizmických oblastí České republiky seizmickou oblastí s hodnotou 7° MSK-64 makroseizmické intenzity

B.3

Připojení na technickou infrastrukturu

1. Vodovodní přípojka: Přípojka je samostatnou stavbou, tvořenou úsekem potrubí od napojení na veřejný vodovod po fakturační vodoměr (včetně). Od vodoměru po uzávěr v domě se jedná o odběrní domovní vodovod. Odbočení s uzávěrem domovní přípojky na řadu je součástí veřejného vodovodu. Přípojka není vodním dílem. 2. Kanalizační přípojka: Nově vybudovaná přípojka bude zaústěna do místní kanalizace v ulici Husarova. 3. Plyn: Objekt bude napojen na plynofikaci probíhající v ulici Husarova 64. 4. Silnoproud: Stavba bude napojena na elektrickou energii ze stávajících rozvodů NN distributora. Přípojku v úseku stávajících rozvodů NN a HDS řeší ČEZ Distribuce, a.s. Vedle skříně HDS bude umístěn veřejně přístupný ER. Napojení ER z HDS bude provedeno podzemním kabelovým vedením CYKY- 4Bx10. 5. Slaboproud Objekt nebude napojen na žádný sdělovací kabel.

B.4

Dopravní řešení

a) popis dopravního řešení 1. Dopravní napojení Pozemek je přístupny po místní obecní komunikaci. 2. Doprava MHD V městské části se nachází zastávka městské hromadné dopravy, která je vzdálena přibližně 50 m od stavebního pozemku. b) napojení území na stávající dopravní infrastrukturu

68

Dopravní napojení je řešeno přímo z místní obecní komunikace (málo frekventované) sousedící s pozemkem. c) doprava v klidu Parkování bude řešeno garážovým stáním a jedním parkovacím místem vedle domu (na vlastním pozemku).

B.5

Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

Ve vymezeném území pro stavbu bude skrývka humózní vrstvy. Okolí stavby bude po dokončení zpevněných ploch ozeleněno s ohledem na atraktivitu daného území a zabezpečení funkčnosti území. V místech, kde není dotčeno ochranné pásmo inženýrských sítí, bude případně provedena výsadba stromů.

B.6

Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

a) vliv na životní prostředí Při výstavbě budou vznikat odpady z použitých stavebních materiálů, z jejich obalů, dřevo z tesařských prací, kabely z elektroinstalací, umělé hmoty a podobně. Kontaminace výkopové zeminy se nepředpokládá. V případě vzniku nebezpečných odpadů bude na pracovišti zajištěno jejich oddělené skladování (v kontejnerech, sudech) tak, aby bylo zabráněno jejich úniku do okolí. Odpady budou předávány specializované firmě, oprávněné dle zákona o odpadech. Přehled předpokládaných druhů odpadů vznikajících při výstavbě Katalogové číslo 08 01 12 12 01 13 15 01 01 15 01 02 15 01 06 15 01 06 17 01 01 17 02 01 17 02 02 17 03 02 17 04 05 17 04 11 1

Název druhu odpadu Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 Odpady ze svařování Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Směsné obaly Směsné obaly Beton Dřevo Sklo Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Železo a ocel Kabely neuvedené pod 17 04 10

O - ostatní odpad, N - nebezpečný odpad

69

Kategorie odpadu1 O O O O O O O O O O O O

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály, neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Směsný komunální odpad

17 05 04 17 06 04 20 03 01

O O O

b) vliv na přírodu a krajinu, zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině Stavba nevykazuje negativní vliv na zhoršení stavu přírody a krajiny ve svém okolí. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000 Není předmětem řešení, stavba nepodléhá nutnosti tohoto posouzení. d) návrh zohlednění podmínek ze závěru zjišťovacího řízení nebo stanoviska EIA Není předmětem řešení tohoto projektu. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma Na staveništi jsou známá ochranná pásma existujících inženýrských sítí.

B.7

Ochrana obyvatelstva Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Všechny základní požadavky na situování a stavební řešení stavby z hlediska ochrany obyvatelstva jsou splněny. 

Realizací objektu nevznikají žádné škodlivé látky, stavba nemá negativní vliv na okolí.



Požadavek na omezování prašných emisí v průběhu výstavby bude respektován dodavatelem stavby



Stavba je umístěna v území v souladu s územním plánem



Provozem objektu nebudou překročeny limity stanovené dle nařízení vlády č. 502/2000Sb. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

B.8

Zásady organizace výstavby

a) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu Dopravní napojení je řešeno přímo z místní obecní komunikace (málo frekventované) sousedící s pozemkem. Současně s předáním staveniště budou odbornou firmou vytyčeny všechny dotčené podzemní inženýrské sítě. Před zahájením stavebních prací je nutné odpojit, případně bezpečnostně zajistit všechny dotčené sítě. 70

b) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin Okolí staveniště bude chráněno trvalým oplocením. Na hranici staveniště budou umístěny cedule se zákazem vstupu nepovolaným osobám. Asanace nejsou předmětem řešení navrhované stavby. Demolice také nejsou předmětem řešení navrhované stavby, jelikož daná novostavba bude vybudována na nezastavěném území. V předmětném místě navrhované stavby se v současné době nachází pouze vzrostlá zeleň v podobě ovocného sadu, který bude pouze zmenšen o dané území určeného pro výstavbu rodinného domu. V rámci stavby není navržena výsadba náhradní. c) maximální zábory pro staveniště (dočasné / trvalé) V rámci navrhované stavby nedochází k potřebám trvalých ani dočasných záborů zemědělského, lesního ani půdního fondu. Maximální zábory pro staveniště budou na parcele č. 9/4. Dočasné zábory budou probíhat po celou dobu výstavby, trvalé pak po dokončení dané stavby RD ALTARINA. d) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin Pro realizaci stavby bude využívaná parcela č. 9/4, která je v současnosti oplocená. Přístup (příjezd) k objektu je z jihu z veřejné obecní komunikace. Stavební materiál bude uložen na vlastním pozemku. Stavebník provede sejmutí ornice a štěrkové cesty (v místě příjezdové budoucí cesty k objektu – zatravňovací dlaždice) a provede výkopy pro přípojky vody, NN, kanalizace a základových pasů. Přebytečnou zeminu z výkopů stavebník využije na vlastním pozemku pro vyrovnání terénu. Skrývky ornice tl. 30 cm si stavebník ponechá pro pozdější využití konečných úprav. Materiál pro výstavbu bude skladován průběžně na pozemku stavebníka.

71

6.5. NACENĚNÍ DŘEVOSTAVBY RD ALTARINA Pro navrhovanou dřevostavbu rodinného domu pro čtyř až pěti člennou rodinu bylo vypracováno nacenění hrubé stavby včetně základové desky. Jelikož obvodová stěna pro danou stavbu je v rámci této práce navržena ve čtyřech konstrukčních řešeních, je i výsledná cena zpracována pro každou tuto variantu zvlášť. Ceny jednotlivých materiálů jsou uvedeny dle aktuálních ceníků daných výrobců. Pouze cena zemních prací, základových pasů a základové desky je uvedena dle naceňovacího výpočetního programu RTS Stavitel +, který pracuje s cenami z roku 2013. Uvedené ceny hrubé stavby dané dřevostavby jsou tedy kromě základové desky, počítány pouze za potřebný materiál, tudíž bez práce. Navrhované kapacity stavby Zastavěná plocha:

181,31 m2


146,91 m2


83,87 m2

Celková podlažní užitná plocha:

230,78 m2

Obestavěný prostor:

888,74 m3

6.5.1. CENY JEDNOTLIVÝCH SKLADEB BEZ DPH V Kč/m2 1.

Cena obvodové stěny difúzně uzavřené konstrukce za m2

Tab. 10: Stěna obvodová - difúzně uzavřené konstrukce

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1

Deska sádrokartonová Rigidur tl. 15 mm

m2

1,000

83,00

2

Lať profil dřevěný 60/60 mm

m

1,700

37,91

3

Plsť příčková ISOVER PIANO tl. 60 mm

m2

0,800

46,40

4

FC15 deska 2750 x 1250 x 12,5 mm

m2

1,000

140,00

5

Fólie Alujet AF Super parozábrana

m2

1,000

24,90

6

KVH profil dřevěný 60/120 mm

m

1,700

128,18

7

Deska z minerální plsti ISOVER UNI tl. 120 mm

m2

0,800

130,00

72

8

FC15 deska 2750 x 1250 x 12,5 mm

9

Zateplovací systém Sto Therm Classic + omítka

10

CENA CELKEM

2.

m2

1,000

140,00

2

1,000

630,00

m

1 360,39

Cena obvodové stěny difúzně otevřené konstrukce za m2

Tab. 11: Stěna obvodová - difúzně otevřené konstrukce

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1


m2

1,000

83,00

2


m

1,700

37,91

3


m2

0,800

46,40

4

Deska dřevoštěpková OSB ECO 3 N tl. 20 mm

m2

1,000

213,50

5


m

1,700

128,18

6


m2

0,800

130,00

7

Deska dřevovláknitá DHF tl. 15 mm

m2

1,000

208,00

8


m2

0,800

173,20

9

Isocell OMEGA SKIN SK DUO

m2

1,000

151,34

10


m

1,700

25,33

11

Obklad dřevěný Rhombus tl. 19 mm

m2

1,000

224,00

12

CENA CELKEM

3.

1 420,86

Cena obvodové stěny masivní konstrukce – typ I. za m2

Tab. 12: Stěna obvodová – konstrukce z masivních panelů NOVATOP Solid – typ I.

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1


m2

1,000

83,00

2


m

1,700

37,91

2

0,800

46,40

3


m

4

NOVATOP Solid tl. 124 mm

m2

1,000

2 000,00

5


m2

0,800

173,20

6


m2

1,000

151,34

7


m

1,700

25,33

73

8


9

CENA CELKEM

4.

m2

1,000

224,00 2 741,18

Cena obvodové stěny masivní konstrukce – typ II. za m2

Tab. 13: Stěna obvodová – konstrukce z masivních panelů NOVATOP Solid – typ II.

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1


m2

1,000

83,00

2


m

1,700

37,91

3

Deska dřevovláknitá STEICO Flex tl. 50 mm

m2

0,800

72,76

4

NOVATOP Solid tl. 124 mm

m2

1,000

2 000,00

5

Deska dřevovláknitá STEICO Therm tl. 100 mm

m2

1,600

614,72

6

Deska dřevovláknitá STEICO Flex tl. 60 mm

m2

1,000

107,10

7


m2

1,000

151,34

8


m

1,700

25,33

9


m2

1,000

224,00

10

CENA CELKEM

5.

3 316,16

Cena obvodové stěny navržené pro RD ALTARINA za m2

Tab. 14: Stěna obvodová – RD ALTARINA

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1


m2

1,000

83,00

2


m

1,700

37,91

3


m2

0,800

46,40

4


m2

1,000

213,50

5

Nosník I STEICO Wall SW 60 H 240 mm

m

1,700

272,00

2

1,600

260,00

6


m

7

Deska dřevovláknitá STEICO Protect tl. 60 mm

m2

1,000

418,00

8

Fasádní systém STO Silco K/R/MP

m2

1,000

485,80

74

9

CENA CELKEM

10


m2

1,000

151,34

11


m

1,700

25,33

12


m2

1,000

224,00

13

CENA CELKEM

14


m2

1,000

151,34

15


m

1,700

25,33

16

Fasádní deska Cembrit Cembonit tl. 6 mm

m2

1,000

623,00

17

CENA CELKEM

6.

1 816,61

1 731,48

2 130,48

Cena vnitřní stěny - nosné za m2

Tab. 15: Stěna vnitřní - nosná

ČÍSLO 1

NÁZEV FC15 deska 2750 x 1250 x 15 mm

MJ

MNOŽSTVÍ

m2

2,000

370,00

2

0,800

92,80

1,700

128,18

2


m

3


m

4

CENA CELKEM

7.

CENA

590,98

Cena vnitřní stěny - příčky za m2

Tab. 16: Stěna vnitřní - příčka

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1

FC15 deska 2750 x 1250 x 15 mm

m2

2,000

370,00

2


m2

0,800

46,40

3


m

1,700

70,21

4

CENA CELKEM

8.

486,61

Cena podlahy 1. NP bez základové desky za m2

Tab. 17: Podlaha 1. NP

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

75

MNOŽSTVÍ

CENA

1

Litý anhydrit s teplovodním topením tl. 60 mm

m2

1,000

350,00

2

LDPE Univerzální stavební fólie tl. 0,15 mm

m2

1,000

13,00

3

Deska izolační STYROTHERM Plus tl. 150 mm

m2

1,000

138,62

4

Hydroizolace FATRAFOL 803 tl. 1,5 mm

m2

1,000

132,00

5

CENA CELKEM

9.

633,62

Cena stropu mezi 1. NP a 2. NP za m2

Tab. 18: Strop – 1. NP → 2. NP

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1

Deska sádrokartonová Rigidur tl. 12,5 mm

m2

2,000

120,00

2


m

1,700

25,33

3


m2

1,000

24,90

4

Nosník I STEICO Joist SJ 60 H 240 mm

m

1,700

241,31

5


m2

0,800

92,80

6


m2

1,000

260,50

7

DI STYROTRADE Styrofloor T5 tl. 50 mm

m2

1,000

57,50

8

LDPE Univerzální stavební fólie tl. 0,15 mm

m2

1,000

13,00

2

1,000

350,00

9

Litý anhydrit s teplovodním topením tl. 60 mm

10

CENA CELKEM

10.

m

1 185,34

Cena střešního pláště za m2

Tab. 19: Střešní plášť

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1

Deska sádrokartonová Rigidur tl. 12,5 mm

m2

1,000

60,00

2


m

1,700

37,91

3


m2

0,800

46,40

4


m2

1,000

213,50

5


m2

1,000

24,90

6

Nosník I STEICO Joist SJ 60 H 300 mm

m

1,700

260,10

7


m2

0,800

216,00

8


m2

0,800

108,00

9

Deska dřevovláknitá DHF tl. 15 mm

m2

1,000

208,00

76

10

Isocell OMEGA MONO 200 SK DUO

m2

1,000

99,42

11

Lať střešní profil smrkový 30/60 mm

m

1,700

25,67

12

Celoplošné pobití tl. 25 mm

m2

1,000

134,50

13

Fólie střešní FATRAFOL 810 tl. 1,5 mm

m2

1,700

154,55

14

Krytina střešní Lindab CLICK

m2

1,000

379,00

17

CENA CELKEM

1 967,95

6.5.2. CENA HRUBÉ STAVBY VČETNĚ ZÁKLADOVÉ DESKY BEZ DPH V Kč 1.

Cena hrubé stavby včetně základové desky difúzně uzavřené konstrukce

Tab. 20: Hrubá stavba - difúzně uzavřená konstrukce

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1

Hloubení nezapažených jam v hornině

m3

91,850

31 320,85

2

Základový pas z betonu C 16/20

m3

66,540

305 751,30

3

Základová deska ŽB z betonu C 16/20

m3

25,050

201 527,25

4

CENA CELKEM

5

Stěna obvodová - difúzně uzavřená

m2

288,510

392 486,12

6

Stěna vnitřní - nosná

m2

73,320

43 330,65

7

Stěna vnitřní - příčka

m2

77,510

37 717,14

8

Podlaha 1. NP RD ALTARINA

m2

163,200

103 406,78

9

Strop 1. NP - 2. NP RD ALTARINA

m2

118,120

140 012,36

10

Střešní plášť RD ALTARINA

m2

241,810

475 869,99

11

CENA CELKEM

2.

538 599,94

1 192 823,04

Cena hrubé stavby včetně základové desky difúzně otevřené konstrukce

Tab. 21: Hrubá stavba - difúzně otevřená konstrukce

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1


m3

91,850

31 320,85

2


m3

66,540

305 751,30

3


m3

25,050

201 527,25

4

CENA CELKEM

5

Stěna obvodová - difúzně otevřená

538 599,94 m2 77

288,510

409 932,32


m2

73,320

43 330,65

7


m

2

77,510

37 717,14

8


m2

163,200

103 406,78

9


m2

118,120

140 012,36

10


m2

241,810

475 869,99

11

CENA CELKEM

6

3.

1 210 269,24

Cena hrubé stavby včetně základové desky masivní konstrukce – typ I.

Tab. 22: Hrubá stavba – konstrukce z masivních panelů NOVATOP Solid – typ I.

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1


m3

91,850

31 320,85

2


m3

66,540

305 751,30

3


m3

25,050

201 527,25

4

CENA CELKEM

5

Stěna obvodová - masivní dřevostavba typ I.

m2

288,510

852 454,73

6


m2

73,320

43 330,65

7


m2

77,510

37 717,14

8


m2

163,200

103 406,78

9


m2

118,120

140 012,36

10


m2

241,810

475 869,99

11

CENA CELKEM

4.

538 599,94

1 652 791,65

Cena hrubé stavby včetně základové desky masivní konstrukce – typ II.

Tab. 23: Hrubá stavba – konstrukce z masivních panelů NOVATOP Solid – typ II.

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1


m3

91,850

31 320,85

2


m3

66,540

305 751,30

3


m3

25,050

201 527,25

4

CENA CELKEM

5

Stěna obvodová - masivní dřevostavba typ II.

538 599,94

78

m2

288,510

956 745,32


m2

73,320

43 330,65

7


m

2

77,510

37 717,14

8


m2

163,200

103 406,78

9


m2

118,120

140 012,36

10


m2

241,810

475 869,99

11

CENA CELKEM

6

5.

1 757 082,24

Cena hrubé stavby včetně základové desky konstrukce pro RD ALTARINA

Tab. 24: Hrubá stavba – konstrukce RD ALTARINA

ČÍSLO

NÁZEV

MJ

MNOŽSTVÍ

CENA

1


m3

91,850

31 320,85

2


m3

66,540

305 751,30

3


m3

25,050

201 527,25

4

CENA CELKEM

5

Stěna obvodová RD ALTARINA + STO Silco

m2

138,020

250728,51

6

Stěna obvodová RD ALTARINA + Rhombus

m2

79,570

137 773,86

7

Stěna obvodová RD ALTARINA + Cembrit

m2

70,920

151 093,64

8


m2

73,320

43 330,65

9


m2

77,510

37 717,14

10


m2

163,200

103 406,78

11


m2

118,120

140 012,36

12


m2

241,810

475 869,99

13

CENA CELKEM

538 599,94

1 339 932,93

79

7.

DISKUSE Pří návrhu dřevostavby, nejen rodinného domu hraje velmi důležitou roli typ zvolené

konstrukce obvodového pláště. V rámci této diplomové práce, jak již plyne ze zadání, byly navrženy tři typy skladeb. První, difúzně uzavřená skladba je navržena tak, že se svými tepelně technickými vlastnostmi téměř shoduje s ostatními konstrukcemi, ale v porovnání ceny je ze všech navržených systémů nejlevnější variantou. Druhá, difúzně otevřená skladba obvodového pláště, je v rámci posuzovaných kritérií opět téměř shodná s ostatními typy hodnocených konstrukcí, ale z hlediska ceny je druhou nejlevnější variantou řešení, kdy v porovnání s difúzně uzavřenou skladbou je dražší pouze o 61 Kč/m2. Třetí typ skladby z masivních panelů NOVATOP Solid celkové tloušťky 124 mm byl v rámci práce navržen ve dvou variantách. Ty se od sebe liší v použití tepelné izolace. Varianta skladby s označením Masivní dřevostavba – typ I, obsahuje stejné typy a tloušťky minerální izolace jako obě předešlé konstrukce obvodového pláště. Díky tomu je se svou cenou 2 741 Kč/m2 levnějším typem skladby, ale hodnota součinitele prostupu tepla U je v porovnání s difúzně uzavřenou skladbou o 0,035 W/m2 ∙ K vyšší a s difúzně otevřenou skladbou o 0,04 W/m2 ∙ K vyšší. Tento fakt však neplatí pro konstrukci obvodového pláště z masivních panelů s označením Masivní dřevostavba – typ II, jehož hodnota součinitele prostupu tepla U je totožná se součinitelem prostupu tepla obou výše uvedených skladeb. Této skutečnosti je dosaženo použitím dřevovláknité izolace, a to jak v instalační předstěně, tak i na exteriérové straně daného obvodového pláště. Cena této skladby je však se svou hodnotou 3 316 Kč/m2 nejdražší možnou variantou. Na druhou stranu, z pohledu fázového posunu teplotního kmitu, konstrukce obvodového pláště z masivních panelů brání možnému přehřívání interiéru stavby, což ještě může umocnit použití dřevovláknité izolace, kdy se na základě uvedeného výpočtu, hodnota fázového posunu teplotního kmitu zvýší o více než polovinu své hodnoty. Hlavní náplní této diplomové práce je navržení dřevostavby rodinného domu pro čtyř až pěti člennou rodinu. Jelikož investor sám pochází z rodinného domu s přilehlou zahradou značných rozměrů do 2 000 m2 a je tudíž navyklý na dostatečný prostor kolem sebe, je i navržená dřevostavba, v porovnání s dnešními stavbami, poněkud větším objektem. Jedná se o dvoupodlažní stavbu s přidruženou garáží, skládající se z prvního nadzemního podlaží a podkroví. Oba tyto objekty budou zastřešeny pultovou střechou o sklonu 2°. Dům bude 80

realizován jako nízkoenergetický a na daném pozemku, který se nachází v oblasti městského obvodu Ostrava - Jih, konkrétně v obci Staré Výškovice. V důsledku toho vzniklo i jeho pojmenování, ALTARINA, které je tvořen spojením dvou názvů. První je dán právě jménem obce, ve které bude stavba umístěna (Výškovice => Výšek = ALTA) a druhý jménem osoby, pro kterou je dům navržen (Kateřina => Catarina = RINA). Pro tuto stavbu byla zvlášť navržena skladba difúzně otevřeného obvodového pláště. Nosný rám tloušťky 240 mm je tvořen z lepených I - nosníků od značky STEICO, který je vyplněn minerální izolací Isover UNI a z exteriérové strany opláštěn dřevovláknitou deskou STEICO Protect, která má, společně s deskou Hofatex, jako jediná certifikaci pro nanesení systémové fasádní omítky. Ta je tvořena paropropustnou silikonovou omítkou STO Silco K/R/MP. Druhou, ale za to dražší variantou by bylo možné použití paropropustné fasádní omítky STO Lotusan K/MP, která, jak již plyne z názvu, je díky lotosovému efektu samočisticí za deště. Navržená skladba obvodového pláště dosahuje hodnot součinitele prostupu tepla U 0,110 W/m2 ∙ K a fázového posunu teplotního kmitu ψ 8,6 h. Cena za m2 je dle rozdílné povrchové úpravy obvodového pláště vypočtena pro tři použité varianty. Cena prvního typu je 1 817 Kč/m2, kde povrchovou úpravu většiny obvodových stěn tvoří silikonový fasádní systém STO. Dále, cena druhé varianty je 1 732 Kč/m2, kde povrchovou úpravu severní strany fasády domu tvoří dřevěný obklad s provětrávanou mezerou z modřínových profilů RHOMBUS. Posledním typem povrchové úpravy jsou fasádní cembritové desky CEMBRIT Cembonit, které svými pořizovacími náklady navyšují výslednou cenu obvodového pláště garážového stání na 2 131 Kč/m2. Poslední část této diplomové práce se zabývá naceněním hrubé stavby navrženého rodinného domu včetně základové desky, které bylo provedeno v naceňovacím programu RTS Stavitel +, pracujícím s cenami z roku 2013. Jelikož základová deska bude provedena stavební firmou, jsou uvedené ceny včetně práce, což její výslednou hodnotu 538 600 Kč značně navyšuje. Co se týče samotné stavby rodinného domu, investor se rozhodl, že ji vybuduje svépomocí, formou staveništní montáže. Uvedené ceny jednotlivých skladeb obvodového pláště nadzemní hrubé stavby jsou proto uvedeny pouze za použitý materiál. Výsledné ceny jednotlivých skladeb obvodového pláště hrubé stavby RD ALTARINA uvedené bez DPH: 1. Cena difúzně uzavřené skladby:

1 192 823 Kč

2. Cena difúzně otevřené skladby:

1 210 296 Kč

3. Cena masivní dřevostavby – typ I:

1 652 792 Kč 81

4. Cena masivní dřevostavby – typ II:

1 757 082 Kč

5. Cena skladby pro RD ALTARINA:

1 339 933 Kč

Na základě uvedených výsledných cen jednotlivých skladeb obvodového pláště je zřejmé, že nejdražší možnou variantou je masivní dřevostavba typu II, kterou tvoří masivní panely NOVATOP Solid a dřevovláknité izolace STEICO Flex a STEICO Therm. Naopak nejlevnějším typem skladby je difúzně uzavřená konstrukce obvodového pláště. Skladba z lepených I - nosníků speciálně navržená pro RD ALTARINA tvoří svou cenou 1 339 933 Kč zlatý střed v rámci všech navržených konstrukcí obvodového pláště. Dřevostavba rodinného domu je navržena v nízkoenergetickém standardu. V dnešní době však stojí za úvahu možnost RD ALTARINA zrealizovat ve standardu pasivním. Dané konstrukční řešení a umístění stavby tuto možnost bezpochyby nabízí. Ať už samotným umístěním RD ALTARINA v jižním svahu s mírným sklonem a otevřením tak celého domu pro solární zisky nebo dále jednoduchým kompaktním tvarem dřevostavby, dostatečnými prostory pro umístění rekuperační jednotky a rozvodů vzduchotechniky, oddělením obytné části domu od garážového stání s hobby dílnou a mnoho dalšího. Důležité však je, a to ať už pro nízkoenergetický či pasivní dům, pečlivě vyřešit a následně realizovat všechny konstrukční detaily a zajistit tak neprůvzdušnost obálky dané dřevostavby. Další důležitou otázkou je vyřešení akumulace tepla, aby nedocházelo k přehřívání RD ALTARINA v letních měsících. V rámci projektu je tato problematika vyřešena použitím dřevovláknité izolace STEICO Protect na opláštění rámové konstrukce z exteriérové strany a podlaha z litého anhydritu tloušťky 60 mm. Dalším možným řešením je vybudování tzv. akumulačních stěn ze zdicích materiálů, kdy nejvhodnějším se jeví použití cihel z vápenopísku, které musí být od základové desky odizolovány, například přes vrstvu tvořenou plynosilikátovými tvárnicemi. Z pohledu statiky však tyto stěny, ať už dělící příčky či vnitřní nosné stěny, mohou být realizovány pouze v prvním nadzemním podlaží RD ALTARINA. Navržený rodinný dům nesoucí název ALTARINA splňuje všechny požadavky na dnešní tzv. moderní bydlení. Jedná se sice o stavbu větších rozměrů, ale investor ji buduje pro početnou rodinu s nároky na dostatečný životní prostor.

82

8.

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo vypracovat projektovou dokumentaci pro realizaci

dřevostavby rámové konstrukce dvoupodlažního rodinného domu. První část je zaměřena na charakteristiku konstrukčních systémů dnešních dřevostaveb, u kterých je zásadní, jakou skladbu jednotlivých materiálů pro jejich realizaci zvolíme. Druhá část se zabývá samotným návrhem dané dřevostavby, umístěné na konkrétním pozemku. Proto součástí průvodní dokumentace je kromě dispozičního řešení stavby pro čtyř až pěti člennou rodinu, také výkres celkové situace a osazení stavby do terénu. V rámci této diplomové práce byl dále, v různých variantách, navržen obvodový plášť stavby s tepelně - technickým posouzením. Na základě výpočtů je zřejmé, že z pohledu fázového posunu teplotního kmitu je nejlepší variantou zabraňující přehřívání objektu v letních měsících, dřevostavba z masivních panelů NOVATOP Solid s dřevovláknitou izolací STEICO. Nicméně tento typ obvodového pláště je zároveň nejdražší. Naopak nejlevnější variantou s téměř totožným součinitelem prostupu tepla, ale daleko horší hodnotou fázového posunu teplotního kmitu je skladba difúzně uzavřená. Zlatý střed ze všech navržených konstrukčních řešení obvodového pláště tvoří stěna z lepených I - nosníků, navržená speciálně pro rodinný dům ALTARINA. Dále kromě výkresů projektové dokumentace tato práce obsahuje základní konstrukční detaily. Poslední část je zaměřena na nacenění dané stavby pro každé konstrukční řešení zvlášť. Závěrem je potřeba zmínit, že v dnešní době vedle výstavby z klasických zdicích materiálů vzrůstá rovněž zájem o výstavbu ze dřeva a z materiálů vyrobených na jeho bázi. Dřevo je totiž materiál, který cítíme, můžeme jej vnímat a dotýkat se ho. Vrací nám pocit domova, tepla a lehkosti. I když v našich zeměpisných šířkách upadla tradice používání dřevěných profilů pro výstavbu objektů k bydlení, dochází ke skutečnosti, že se tento trend pomalu, ale jistě vrací zpět. To potvrzuje i nedávný průzkum ve stavebnictví, který hlásí stagnaci výstavby z klasických zdicích materiálů a zároveň růst oboru dřevostaveb až o 10 %. Nicméně, dle mého mínění je budoucnost v tzv. hybridních stavbách, kde se využijí ty nejlepší vlastnosti jednotlivých stavebních materiálů současně.

83

9.

SUMMARY The purpose of this thesis is to design a two-storey log house project to serve as a real-

life plan for potential practical use. The introductory chapters provide an overall description of present log house construction systems detailing types of material used for a particular purpose when building wood-based houses. On a practical site, the folowing part of the thesis deals with the project itself placed in the specific construction site, therefore the construction project contains a 4/5 person-building layout scheme as well as a specific construction site plan. Moreover, a building envelope was designed, further accompanied by a thermalinsulation and a building plan inspection review. Apart from the building project, a number of building-construction related details are listed. The last part is focused on setting a price for each structure of building envelope separately.

84

10.

LITERATURA

Použitá literatura: VAVERKA, Jiří; HAVÍŘOVÁ, Zdeňka; JINDRÁK, Miroslav a kol. Dřevostavby pro bydlení. 1. Vydání. Praha: Grada, 2008. 376 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-2205-4. VAVERKA, Jiří. Stavební tepelná technika a energetika budov. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2006. 648 s. ISBN 80-214-2910-0. REINPRECHT, Ladislav; ŠTEFKO, Jozef. Dřevěné stropy a krovy: Typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce. 1. vydání. Praha: ABF, Nakladatelství ARCH, 2000. 242 s. ISBN 80-8616529-9. KOLB, Josef. Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 317 s. ISBN 978-80-247-4071-3. KOŽELOUH, Bohumil. Dřevěné konstrukce podle Eurokódu 5.: Navrhování detailů a nosných systémů. STEP 2. 1. vydání. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2004. 401 s. ISBN 80-86769-13-5. KUKLÍK, Petr; KUKLÍKOVÁ, Anna. Navrhování dřevěných konstrukcí: příručka k ČSN EN 1995-1. Praha: Pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vydalo Informační centrum ČKAIT, 2010. 140 s. ISBN 978-80-87093-88-7. BLAß, Hans Joachim; KOŽELOUH, Bohumil a kol. Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí: obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby: komentář k ČSN 73 1702:2007: modifikovaný překlad vysvětlivek k německé normě DIN 1052:2004. 1. vyd. Praha: Pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vydalo Informační centrum ČKAIT, 2008. 227 s. ISBN 978-80-87093-73-3. HAVÍŘOVÁ, Zdeňka. Dům ze dřeva. Brno: Vydavatelství ERA, 2006. 97 s. ISBN 80-7366060-1. ZAHRADNÍČEK, Václav; HORÁK, Pavel. Moderní dřevostavby. Brno: Computer Press, a.s., 2011. 155 s. ISBN 978-80-251-3568-6.

85

Zákony, vyhlášky, normy: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ČSN 73 4301/2004: Obytné budovy ČSN 73 0540: Tepelná ochrana budov ČSN 73 0802: Požární bezpečnost staveb – nevýrobní objekty ČSN 73 0810: Požární bezpečnost staveb – společná ustanovení ČSN 73 0833: Budovy pro bydlení a ubytování

ČSN EN 1995-1-1 (731701) - Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla - Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby ČSN EN 1995-1-2 (731701) - Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru

Technické listy: EGGER. Dřevostavby v praxi. EGGER Holzwerkstoff e Wismar GmbH & Co. KG. 28 s. Dostupné z WWW:

EGGER. Egger eurostrand OSB 4. EGGER Holzwerkstoff e Wismar GmbH & Co. KG. 7 s. Dostupné z WWW: < http://www.egger.com/downloads/bildarchiv/18000/1_18215_PP_EurostrandOSB-4-TOP_CZ.pdf>

EGGER. Egger DHF. EGGER Holzwerkstoff e Wismar GmbH & Co. KG. 5 s. Dostupné z WWW:

86

EGGER. Dřevostavby směrnice pro zpracování. EGGER Holzwerkstoff e Wismar GmbH & Co. KG. 24 s. Dostupné z WWW: < http://www.egger.com/downloads/bildarchiv/129000/1_129295_BR_HolzbauVerarbeitungsleitfaden-DHF-DFF_CZ.pdf>

STEICO. Steico construction, nosné stavební prvky – přirozeně ze dřeva. STEICO, 2008. 42s. Dostupné z WWW: < http://www.drevovlakno.cz/pdf/STEICOconstruction40CZ.pdf> NOVATOP. Konstrukční sytém. AGROP NOVA a.s. 92 s. Dostupné z WWW: < http://www.novatop-system.cz/soubory-ke-stazeni/> ETA-06/0238. European Technical Approval: STEICO joist and STEICO wall. Bucknalls Lane Garston, Watford: British Board of Agrément, 2006. 8 s. Dostupné z WWW: Z-9.1-566.

Allgemeine

bauaufsichtliche

Zulassung:

EUROSTRAND

OSB

4

TOP.

Deutschland, Berlin: DEUTSCHES INSTITUT FŰR BAUTECHNIK, 2008. 16 s. Dostupné z WWW:

Ceníky firem: Ceník. Steico. Akastav s.r.o. Ostrava, 2013. 7 s. Dostupné z WWW: < http://www.akastav.cz/UserFiles/File/steico/STEICO%20cenik%20od%201 _7_2013.pdf>

Ceník. I-nosníky Steico wall. M.T.A. Praha, 2010. 1 s. Dostupné

z

WWW:

nosniky-03.2010.pdf>

Ceník. OSB SUPERFINISH ECO. Dektrade, 2011. 1 s. Dostupné z WWW: Ceník. FERMACELL. Fermacell, 2012. 6 s. Dostupné z WWW: Ceník. FERMACELL. Fermacell, 2012. 6 s. Dostupné z WWW: 87

Internetové stránky: -

http://www.drevostavitel.cz/clanek/stavebni-systemy-1-dil => citováno 12. 2. 2014

-

http://www.drevostavitel.cz/clanek/drevostavba-za-3-tydny => citováno 20. 2. 2014

-

http://stavba.tzb-info.cz/drevostavby => citováno 21. 2. 2014

-

http://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/drevostavby/konstrukcni-systemy-drevodomu => citováno 23. 2. 2014

-

http://www.earch.cz/cs/prefabrikovane-drevostavby-vyhra-nad-casem => citováno 2. 3. 2014

-

http://www.rdlogos.cz/projektova-dokumentace-drevostaveb/ => citováno 4. 3. 2014

-

http://fast10.vsb.cz/studijni-materialy/ps3/1.html => citováno 8. 3. 2014

-

http://www.drevostavitel.cz/clanek/difuzne-uzavrena-drevostavba => citováno 8. 3. 2012

-

http://www.drevostavitel.cz/clanek/difuzne-otevrena-drevostavba => citováno 8. 3. 2014

-

http://www.novatop-system.cz/co-je-novatop/ => citováno 8. 3. 2014

-

http://www.fermacell.cz/cz/content/sadrovlaknite-desky-fermacell.php => citováno 10. 3. 2014

-

http://www.alujet.cz/?action=text&txt=alujetafsuper => citováno 10. 3. 2014

-

http://www.sto.cz/132425_CZ-Om%C3%ADtky_a_barvy-Fas%C3%A1dn%C3%AD _om%C3%ADtky.htm => citováno 11. 3. 2014

-

http://www.zatepleni-fasad.eu/vse-o-zatepleni/jaky-je-rozdil-mezi-akrylatovousilikatovou-silikonovou-omitkou/ => citováno 12. 3. 2014

-

http://dekwood.cz/produkty/steico-drevovlaknite-izolace-68 => citováno 13. 3. 2014

-

http://www.lindabstrechy.cz/lehka-stresni-krytina-click/ => citováno 14. 3. 2014

-

http://www.anhydrit-podlahy.cz/cenik-anhydritove-podlahy => citováno 15. 3. 2014

88

11.

PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha 01: – Tepelně - technické posouzení stavební konstrukce Příloha 02: – Soupis nákladů stěny obvodové - difúzně uzavřené Příloha 03: – Soupis nákladů stěny obvodové - difúzně otevřené Příloha 04: – Soupis nákladů stěny obvodové - masivní (typ I) Příloha 05: – Soupis nákladů stěny obvodové - masivní (typ II) Příloha 06: – Soupis nákladů stěny obvodové - RD ALTARINA Příloha 07: – Soupis nákladů stěny vnitřní - nosné Příloha 08: – Soupis nákladů stěny vnitřní - dělící příčky Příloha 09: – Soupis nákladů podlahy 1. NP Příloha 10: – Soupis nákladů stropu mezi 1. NP a 2. NP Příloha 11: – Soupis nákladů střešního pláště Příloha 12: – Soupis nákladů hrubé stavby - difúzně uzavřené Příloha 13: – Soupis nákladů hrubé stavby - difúzně otevřené Příloha 14: – Soupis nákladů hrubé stavby - masivní (typ I) Příloha 15: – Soupis nákladů hrubé stavby - masivní (typ II) Příloha 16: – Soupis nákladů hrubé stavby - RD ALTARINA

89

SEZNAM VÝKRESŮ Výkres 01:

Situace

Výkres 02:

Osazení do terénu

Výkres 03:

Základy

Výkres 04:

Půdorys 1.NP

Výkres 05:

Půdorys sloupkové konstrukce 1. NP

Výkres 06:

Půdorys stropu

Výkres 07:

Půdorys 2.NP

Výkres 08:

Půdorys sloupkové konstrukce 2. NP

Výkres 09:

Půdorys krovu

Výkres 10:

Půdorys střechy

Výkres 11:

Řez A - A´

Výkres 12:

Pohledy A

Výkres 13:

Pohledy B

SEZNAM DETAILŮ Detail 14:

Detail soklové části

Detail 15:

Detail vnějšího rohu obvodové stěny

Detail 16:

Detail vnitřního rohu obvodové stěny

Detail 17:

Detail napojení vnitřní nosné stěny na vnitřní roh obvodové stěny

Detail 18:

Detail T - napojení vnitřní nosné stěny na obvodovou stěnu

Detail 19:

Detail T - napojení vnitřní dělící příčky na obvodovou stěnu

Detail 20:

Detail napojení vloženého stropu na obvodovou stěnu

Detail 21:

Detail bočního napojení okna na ostění

Detail 22:

Detail horního napojení okna na nadpraží

Detail 23:

Detail spodního napojení okna na podpraží

90

Návrh dřevostavby rodinného domu

Recommend Documents