Návrh a vizualizace jednotného orientačního systému Arboreta MZLU

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Návrh a vizualizace jednotného orientačního systému Arboreta MZLU Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Naděžda Chalupová

Iva Měřínská

Brno 2009

Děkuji Ing. Michale Měřínské za korekturu textu a cenné připomínky k formální a obsahové stránce práce. Dále také zaměstnancům Botanické zahrady a arboreta MZLU v Brně za ochotu a poskytnutí potřebných materiálů a informací. Poděkování též náleží vedoucí práce Ing. Naděždě Chalupové.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 20. května 2009

....................................................

4

Abstract Měřínská I. Project and visualisation of the integrated orientation system of Arboretum MZLU. A Bachelor work. Brno 2009. The work is dealing with a project of the new orientation system for the Botanical garden area and MZLU arboretum in Brno. The introductory part set out the primary problematic sphere - the integrated visual style of MZLU in Brno, acquainting with pictogram and the orientation systems. An assessment of the present state of Botanical garden area and the Arboretum is following after. The output of the work is a suggestion of orientation system which is according with the integrated visual style of MZU Brno.

Abstrakt Měřínská I. Návrh a vizualizace jednotného orientačního systému Arboreta MZLU. Bakalářská práce. Brno, 2009 Práce se zabývá návrhem nového orientačního systému pro areál Botanické zahrady a arboreta MZLU v Brně. Úvodní část vymezuje základní problémové oblasti – jednotný vizuální styl MZLU v Brně, seznámení s piktogramy a orientačními systémy. Dále následuje zhodnocení současného stavu orientačních systémů v přírodních areálech a představení používaného systému v areálu Botanické zahrady a Arboreta. Výstupem této práce je navržený orientační systém, který je v souladu v jednotným vizuálním stylem MZU v Brně.

5

OBSAH

Obsah 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Metodická východiska 2.1 Jednotný vizuální styl MZLU 2.2 Piktogamy . . . . . . . . . . . Tvorba piktogramů . . . . . . 2.3 Orientační systémy . . . . . . 2.4 Rhinoceros . . . . . . . . . . . Flamingo . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

6 6 6

. . . . . .

7 . 7 . 8 . 9 . 10 . 11 . 11

3 Současný stav 3.1 Orientační a navigační systémy v přírodních areálech Zoologická zahrada Brno . . . . . . . . . . . . . . . . ZOO Zlín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZOO Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Botanická zahrada Masarykovy univerzity v Brně . . Botanická zahrada Praha . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Botanická zahrada a arboretum . . . . . . . . . . . . Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Základní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Současný stav orientačního systému BZA . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

13 13 13 14 15 17 18 19 19 19 21

4 Vlastní práce 4.1 Piktogramy . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Návrh orientačního systému . . . . . . . Informační tabule expozic . . . . . . . . Informační tabule oddílů . . . . . . . . . Hlavní informační tabule . . . . . . . . . Směrovky . . . . . . . . . . . . . . . . . Systém držení cedulí . . . . . . . . . . . Umístění informačních cedulí a směrovek 4.3 Vizualizace orientačního systému . . . . Textury . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nálepky . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastavení prostředí . . . . . . . . . . . . Nastavení Slunce . . . . . . . . . . . . . Vytvořené scény . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

23 23 24 24 25 26 28 29 29 30 30 31 31 31 32 32

5 Závěr

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

35

6

OBSAH

6 Literatura

36

Přílohy

37

A Vytvořené piktogramy A.1 Okolí správní budovy A.2 Jižní svahy . . . . . . A.3 Centrální část . . . . A.4 Staré arboretum . . . A.5 Botanický systém . .

38 38 39 40 40 41

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

B Informační tabule všech oddílů

42

C Modely informačních tabulí

45

D Model návrhu směrovek

46

1

ÚVOD A CÍL PRÁCE

1 1.1

7

Úvod a cíl práce Úvod

V dnešní době jsou orientační a navigační systémy velice důležitým prvkem vizuální komunikace. Jsou používány jak v interiérech budov, tak v exteriérech, jako jsou velké areály firem s více budovami, přírodní areály, města apod. Umožňují, aby se kdokoliv, kdo přijde do neznámého prostoru, rychle zorientoval a snáze tak našel hledaný objekt. Je žádoucí, aby systém byl v souladu s vizuálním stylem instituce, pro kterou je vytvořen, a aby dbal na zaměření její činnosti. Musí být jednoznačný, přesný, srozumitelný a čitelný. Prakticky se nesetkáme s areálem, ve kterém by nebyl alespoň náznak informačního nebo orientačního systému. V éře rozvoje počítačů a počítačové grafiky je k dispozici nepřeberné množství návrhů, inovací a netradičních zpracování orientačních systémů. Počítač umožňuje vizualizaci každého z návrhů využitím 2D grafiky (nákresy) a 3D modelů systémů aplikovaných na určené místo. Je pak snažší si představit, jak daný systém bude v reálné podobě vypadat. Po vytvoření modelu lépe vyniknou případné nedostatky systému, které lze ve fázi návrhu velmi snadno vylepšit. Tato práce je zaměřena na návrh nového, plně funkčního orientačního systému pro areál Botanické zahrady a arboreta MZLU v Brně. Stávající systém v areálu má své nedostatky, a jelikož je Botanická zahrada a arboretum důležitou součástí univerzity, měla by tato práce dát impuls k vyřešení daného problému. Dobře navržený a propracovaný orientační systém je totiž vizitkou instituce, jejího moderního přístupu a dobrého jména.

1.2

Cíl práce

Hlavním cílem práce je navrhnout orientační systém Botanické zahrady a arboreta MZLU v Brně tak, aby byl v souladu s jednotným vizuálním stylem univerzity. Následně vytvořit 3D model řešeného území, ve kterém bude aplikován navržený orientační systém. K vizualizaci vyrobeného systému bude využito vektorového grafického editoru CorelDraw a programu pro 3D modelování Rhinoceros s nadstavbou Flamingo. Dílčími cíli práce je seznámení se s problematikou návrhu a tvorby orientačních systémů a zhodnocení současného stavu používání orientačních systémů v přírodních areálech.

2

METODICKÁ VÝCHODISKA

2

8

Metodická východiska

V této části práce bude popsán jednotný vizuální styl MZLU v Brně, na který je nutno dbát a správně ho používat. Budou zde rozebrána teoretická východiska k tvorbě orientačního systému a dále seznámení s piktogramy a jejich tvorbou. Poslední část bude věnována základním inforamcím o programu Rhinoceros.

2.1

Jednotný vizuální styl MZLU

Jednotný vizuální styl je jednou z nejdůležitějších součástí prezentace společnosti, instituce či projektu na veřejnosti. Doplňuje a podporuje image, demonstruje jednotu a stabilitu, zvyšuje podvědomí o existenci a také posiluje dojem o solidnosti a důvěryhodnosti – stává se tak významným komunikačním nástrojem. V lednu 2007 byl z 28 návrhů vybrán již v prvním kole vítězný vizuální styl, jehož autorem je pan Libor Jelínek. Vizuální styl je tvořen pomocí čtyř základních prvků: značky, písma, barev a doplňkových vizuálních prvků. MZLU v Brně je spojená se jménem J. G. Mendela, objevitelem základů genetiky. Mendelovo jméno je pak neodmyslitelně spjato s hrachem, který při svých pokusech s křížením používal. Proto byl pro značku univerzity zvolen právě motiv hrachu. Značka MZLU v Brně je složena z textového označení a grafického prvku čtyř svěže zelených teček symbolizujících hrachové kuličky. Značku lze zobrazit v základním provedení v pozitivní barevné, půltónové a jednobarevné verzi a dále v negativním provedení v barevné i jednobarevné verzi. Své značky mají i ostatní univerzitní součásti. Ty jsou vždy tvořeny základním provedením značky univerzity a doplňkovým textem, resp. názvem univerzitní součásti. Ten je psán stejným způsobem jako název univerzity: minuskami (malými písmeny) s tím, že každé slovo je samostatně na pomyslném řádku (spojky a předložky jsou psány společně se slovem, nikdy nejsou samotné na řádku). Značky univerzitních součástí mají své základní barevné pozitivní provedení, stejně tak i doplňkové půltónové, jednobarevné a negativní verze.

Obr. 1: Značka Botanické zahrady a arboreta v základním barevném provedení

Základním písmem jednotného vizuálního stylu MZLU v Brně je Dynamo Grotesk (DynaGrotesk) českého typografa Františka Štorma. Z velké rodiny řezů tohoto písma byla jako hlavní a prioritně používaná zvolena verze DE (demi extended). V případě potřeby je při výjimečných případech možné použít užší řez R, či light verzi LE. Prvním doplňkový písmem je Arial, který se používá v případě, kdy není

2.2

Piktogamy

9

z objektivních důvodů možné použít základní písmo. Předností tohoto písma je jeho všeobecná dostupnost. Druhým doplňkovým písmem je Týfa Text, určený především k užití v publikační činnosti (Jelínek, 2008). Jedním ze základních prostředků tvorby vizuálního stylu jsou barvy. Barvy mají symbolický význam. Kupříkladu červená bývá spojována s ohněm a považuje se za teplou a energickou barvu, kdežto modrá působí klidně a chladně. Zvolené barvy mají dalekosáhlý dopad na náladu, kterou vyzařuje návrh, a na způsob, jakým na něj budou reagovat lidé. Nálady také navozují určité kombinace barev. Pro pocit harmonie se použijí analogické barvy – ty, jež na kruhovém diagramu barevného spektra leží blízko sebe (modré a zelené odstíny). Napětí a živost vzbuzují kontrastní barvy, které se nacházejí naproti sobě (červená a zelená)(Grafický design v praxi, 2004, s. 54). Barvy usnadňují identifikaci aktivit souvisejících s univerzitou. Univerzita má svoji základní barvu světle zelenou, jednotlivé fakulty pak barvu odkazující na hlavní obory. Pro univerzitu i fakulty byla zvolena škála šedých odstínů a černé jako neutrální dopňkové barvy (Jelínek, 2008). Barvy Pantone (přímé barvy) jsou namíchány tak, aby bylo dosaženo vždy stejné barvy. Jelikož jsou normalizovány a označeny číselnými kódy, mohou se designér a tiskař na celém světě dohodnout na požadovaném odstínu (Grafický design v praxi, 2004, s. 62).

Obr. 2: Základní barva univerzity (Pantone 376) a základní barvy fakult

2.2

Piktogamy

Piktogram – grafický znak znázorňující pojem nebo sdělení obrazově (např. dopravní značky)(Encyklopedický dům, spol. s r. o., 1996, s. 262). Piktogramy jsou velmi úzce spojeny s vývojem písma. Právě obrázek – piktogram – byl prvním vývojovým stádiem vzniku písma. Obrázek znázorňoval celou větu, slova nebo myšlenku. Později se z něj vyvinulo obrázkové písmo, které některé národy používaly až do 19. století. Piktogramy jsou na první pohled srozumitelné i bez znalosti jazyka. Jsou jednou z nejdůležitějších forem vizuální komunikace a v jistém smyslu jsou brány jako nadřazené slovní komunikaci. Překračují hranice jazyka a kultury a efektivně vyjadřují příslušný pojem (Ikony, symboly a piktogramy, 2006, s. 9). Proto se používají všude, kde jsou potřeba rychlé a všeobecné informace i pro cizince. V dnešní době je piktogram základním prvkem vizuálních informačních systémů, mezi které patří například

2.2

Piktogamy

10

navigační systémy v parcích, zoologických zahradách apod. nebo orientační systémy rozsáhlých budov, nádraží, letišť a jiných. Jsou též nezbytnou pomůckou k zachycování prostorových informací do map. Aby piktogramy dobře sloužily svému účelu, musejí být rozpoznatelné i ve velice malém rozměru (např. při pohledu z dálky) a bez použití více barev, neboť jejich uživatel nemá čas studovat detaily a potřebuje rychle získat informace. Jedná se většinou o malý, jednoduchý a srozumitelný nákres věci, který již na první pohled nese jasné sdělení. Piktogramy jsou často vytvářeny v sérii, tzn. ve větším počtu kusů majících společné znaky a tvořícím celek (řada či sada). Takovými společnými znaky jsou zejména: barevné provedení, stejné proporce jednotlivých částí obrázku, stejný úhel pohledu na objekt atd. V současnosti existují i standardizované piktogramy. V listopadu 2007 vydala International Organization for Standardization poslední verzi standardu ISO 7001: Public Information Symbols. Norma definuje sadu piktogramů pro účely sdělování veřejných informací v místech, kam má veřejnost přístup. Speciální skupinu piktogramů tvoří dopravní značky, které jsou také určitým způsobem standardizované. Obrázková značka zde nahrazuje text informace či zákazu a podobně (Chalupová). Tvorba piktogramů Piktogramy vznikají na základě předlohy, nejčastěji fotografie nebo jiného obrázku, který znázorňuje skutečný předmět. Výsledný tvar piktogramu je tvořen především jednoduchými geometrickými útvary, jako jsou kružnice, oblouky a úsečky. Tyto se vhodně rozmístí na předlohu tak, aby byl co nejlépe vystižen charakteristický tvar objektu. Zároveň se vynechávají nepodstatné detaily, které by vedly ke zbytečnému zesložiťování výsledného piktogramu. Postup pro tvorbu piktogramu je znázorněn na Obr. 3. Na předlohu jsou kladeny postupně kružnice, tak aby kopírovaly tvar obrysu. Poté jsou vytvořeny příslušným nástrojem oblouky, ze kterých vznikne výsledná křivka. Té je třeba přidělit jednotnou výplň.

2.3

Orientační systémy

11

Obr. 3: Postup tvorby piktogramu

2.3

Orientační systémy

Už z názvu orientační (orientace – určování, umístění, znalost polohy, směru; orientační – vztahující se k orientaci (Encyklopedický dům, spol. s r. o., 1996, s. 245)) systém (systém – uspořádaný celek, soustava věcí nebo myšlenek (Encyklopedický dům, spol. s r. o., 1996, s. 327)) vyplývá, že se jedná o systém znalosti polohy různých objektů, jak v interiéru tak exteriéru. Musí podávat jednoznačné informace o území, ve kterém se nachází, o jeho vnitřním členění a také musí umožnit uživateli optimální pohyb v prostoru. Důležité je, aby orientační systém byl jednoznačný, přehledný a dobře čitelný. Často se v jejich tvorbě využívá právě piktogramů, ke zjednodušení a jasnému sdělení. Vnitřní systémy slouží k podávání aktuálních informací o základní organizační struktuře daného objektu a k orientaci v něm. Jedná se hlavně o informační tabule ve vstupních prostorách budov, směrové tabule do pater, štítky na kancelářích, číslování dveří, značení šaten, jídelen, toalet (nejčastější využití piktogramů). Venkovní systémy slouží k orientaci mezi budovami, k navigaci do cílových objektů a k podávání informací. Využití vidíme např. ve městech (značení ulic, směrové tabule k důležitým místům), v areálech firem nebo univerzit, na větším území v přírodě (chráněné krajinné oblasti, rezervace, cyklostezky, turistické trasy), zoologických a botanických zahradách. Skládají se z velkých infotabulí, kde návštěvník nalezne základní údaje, jako je název objektu, popřípadě jeho popis. Z důvodu dobré čitelnosti i z větší dálky by měly být texty větších velikostí. Tam, kde jsou budovy nebo různé části objektu

2.4

Rhinoceros

12

na větší ploše, by neměla chybět mapa areálu s potřebnými popisky a vyznačením místa, kde se příslušný plán (a stojící osoba) nachází. K dokonalé navigaci patří i různé směrovky. Nejen grafikou, ale i tvarem mohou určovat daný směr. Texty, šipky a symboly, které obsahují, by měly snadno opravitelné. Vlastní směrovky pak lze lehce přesouvat a aktualizovat (Labyrinth-CZ, 2006).

2.4

Rhinoceros

Je to 3D modelovací nástroj, který má využití v mnoha oborech (průmyslový design, šperkařství, architektura, strojírenství, obuvnictví). Rhinoceros dokáže vytvářet, editovat, analyzovat, dokumentovat, renderovat1 , animovat a převádět NURBS2 křivky, plochy, tělesa a polygonové sítě. Není zde omezení přesností, složitostí, stupněm ani velikostí. Mezi významné funkce patří přesnost, snadnost obsluhy, rychlost a kompatibilita se všemi aplikacemi pro design. (Rhinoceros). Flamingo Flamingo je nástavný modul pro Rhinoceros. Přináší technologii radiozity a raytracingu. Dále nabízí fotometricky přesné obrázky včetně odrazu a lomu světla, průsvitnosti, průhlednosti, hloubky záběru a nepřímého osvětlení. Je možné zde vytvořit i animace pohybu Slunce, průchody a průlety. Je zde možnost vytvoření scény přírody a to pomocí fraktálových 3D rostlin a nastavení prostředí, mraků, slunečního světla. Součástí je i rozsáhlá knihovna materiálů, osvětlovacích těles a podkladových obrázků (Flamingo). Raytracing – metoda sledování paprsků. Spočívá v rekurzivním vyhodnocování všech sekundárních paprsků, které protínají zobrazené předměty ve scéně. Neníli nalezen žádný průsečík, přiřadí se barva odpovídající barvě pozadí a sledování končí. V praxi by takové sledování mohlo být dlouhé a nemuselo nikdy skončit. Proto je třeba sledování ukončit nejpozději po předem určeném počtu odrazů či lomu primárního paprsku (Martišek, 2002). Simuluje průnik světla ve scéně z hlediska odrazu a lomu. V reálném světě dochází k lomu paprsků, když světlo přechází z prostředí do jiného (ze vzduchu do vody). Používá se k vytvoření realistické scény, každý paprsek je počítán odděleně (Rendering). Radiozita – simuluje odraz světla ve všech směrech, narozdíl od raytracingu. Objekty většinou nebývají osvětleny pouze přímým světlem, ale i světlem nepřímým, to na ně dopadá z povrchu okolních objektů. Místa, která nejsou osvětlena přímým světlem, se u raytracingu řeší přidáním dalšího okolního světla. 1

Renderování je proces, při kterém ze zadaných dat vzniká výsledný obraz. NURBS, NonUniform Racional B-Splines, je matematická reprezentace 3D geometrie, která umožňuje přesně popsat jakýkoliv tvar od jednoduché 2D čáry, oblouku, kružnice nebo křivky až po nejsložitější 3D plochy a tělesa organických tvarů. Díky jejich flexibilitě a přesnosti je možné používat NURBS modely v libovolném procesu od ilustrace po animaci nebo výrobu. 2

2.4

Rhinoceros

13

Při použití radiosity se scéna rozdělí na malé elementy a počítá se intenzita a odrazy světla mezi jednotlivými elementy navzájem (Rendering). Moderní 3D aplikace využívají kombinaci obou těchto algoritmů, jelikož radiosita nedokáže spočítat zrcadlové odrazy nebo průhlednost jako raytracing (Rendering).

3

SOUČASNÝ STAV

3 3.1

14

Současný stav Orientační a navigační systémy v přírodních areálech

Přírodní areály, ve kterých je možné nejčastěji orientační systémy najít, jsou hlavně různé botanické a zoologické zahrady, rezervace, chráněné krajinné oblasti, parky, naučné stezky a cyklotrasy. V této části práce budou stručně popsány a následně zhodnoceny orientační systémy použité v následujících přírodních areálech: Zoologická zahrada Brno, ZOO Zlín, ZOO Praha, Botanická zahrada Masarykovy univerzity v Brně, Botanická zahrada Praha. Zoologická zahrada Brno Orientační a informační systém v zoologické zahradě musí být zpracován originálním a zábavným způsobem, aby zaujal hlavní skupinu návštěvníků – děti. Proto jsou také často v zoologických zahradách vidět cedule s ručně namalovanými zvířaty namísto piktogramů. Piktogramy jsou sice výstižné a přesné, ale pro malého pozorovatele nemusejí být zas až tak srozumitelné, jako je podobizna zvířete. Ne jinak je na tom i Zoologická zahrada v Brně, jejíž orientační systém byl v posledních letech obnoven a stal se tak přitažlivým nejen pro děti, ale i pro dospělé. Systém kombinuje kreslené tabule, psané směrovky i piktogramy (např. toalety, stánky s občerstvením, zdravotní středisko). Všechny cedule jsou z přírodního materiálu, dřeva. Hlavním orientačním bodem při příchodu do zahrady je mapa areálu, kde jsou znázorněné veškeré cesty, výběhy a pavilony. V jednotlivých částech zoologické zahrady jsou využity naučné tabule, které pojednávají o jednotlivých zvířatech. Jsou na nich využity kresby dolpněné textem. Příkladem může být upravený výběh bizonů, kdy propagační pracovníci zhotovili dvě naučné tabule pojednávající o bizonech, severoamerické prérii a indiánech žijících v této oblasti. V roce 2007 je doplnila další tabule s interaktivními prvky (ZOO Brno, 2006). U nově vytvořeného výběhu s vlky je také nová, zcela netradičně řešená tabule, která ztvárňuje vlka z pohádky O Červené Karkulce. Pojednává o tom, zda je vlk symbolem dobra nebo zla, kolik má zubů, jak dobře vidí apod (viz Obr. 4). Dalším zajímavým typem jsou interaktivní cedule pro děti. Děti na nich mohou odpovídat na otázky o zvířeti a poté si mohou samy odkrýt správnou odpověď. Naučné tabule jsou velmi dobrým způsobem, jak se mohou děti něčemu přiučit zábavnou a nenáročnou formou.

3.1

Orientační a navigační systémy v přírodních areálech

15

Obr. 4: Ukazatel v ZOO Brno – kombinuje kreslené prvky, text i piktogramy společně s naučnou tabulí u výběhu vlků

ZOO Zlín ZOO Zlín je zoologickou zahradou kontinentů a patří k nejoblíbenějším zahradám v republice. Za jeden den je možné procestovat Afriku, Asii, Austrálii a Jižní Ameriku, dále rozlehlé přírodní expozice, tropickou halu Yucatan, zámek Lešná s parkem – ojedinělé prostředí ZOO i v Evropě (ZOO Zlín). Jelikož jde o jednu z nejmodernějších zoologických zahrad v republice, je velice dobře propracovaný orientační systém samozřejmostí. Ve zlínské ZOO je taktéž využita kombinace kreslených tabulí společně s cedulemi, na kterých jsou zobrazeny pouze piktogramy. Dále orientační systém zahrady pracuje s malými informačními tabulemi o zvířatech, na kterých se objevují fotografie. Systém se zdá být na první pohled poněkud nesourodý, ať už výběrem materiálů (převažuje dřevo, doplňují ho kovové a plastem potahované cedule) i zpracováním. Po podrobnějším studiu ovšem zaujme několik společných znaků, jako je například papoušek kakadu, který je zobrazen na cedulích s upozorněním pro návštěvníky (viz Obr. 5: Dnes v ZOO). Orientační systém nepostrádá hlavní mapu areálu, kde návštěvník vidí rozdělení na jednotlivé oblasti, trasy a dočte se nejdůležitější informace o areálu. U vstupu zaujme návštěvní řád (jedna z cedulí využívající piktogramy) a aktualizovaná cedule Dnes v ZOO, kde se návštěvník dozví, co je pro něj v daný okamžik přichystáno. Nejdůležitějšími jsou veliké informační tabule každého kontinentu (viz Obr. 5: Hlavní informační cedule), na kterých najdeme příslušný kontinent, zvířata, která zde žijí jsou vyřezána a obklopují tabuli. Dále je zde základní popis. Areál zlínské ZOO využívá k orientaci systém směrovek.

3.1


16

Obr. 5: Ukázka z orientačního systému ZOO Zlín – návštěvní řád, Dnes v ZOO, Hlavní informační cedule (Expedice Czech republic)

ZOO Praha Zoologická zahrada hlavního města Prahy patří společně s brněnskou a zlínskou zahradou mezi nejrozsáhlejší a nejmodernější na území republiky. Pro takovou organizaci je výborně zpracovaný orientační systém samozřejmostí. Tento využívá jednotného vizuálního stylu, piktogramů, kreslených obrázků i fotografií. Základním znakem jednotného vizuálního stylu, který je v orientačním systému patrný, je použité písmo, kde každé písmeno vypadá anebo nejspíš je originálem. Dalším důležitým faktorem jsou barvy. Orientační cedule, informační tabule jednotlivých pavilonů, piktogramy toalet, občerstvení, lanovky a jiné využívají tmavě žlutou barvu, jako doplňkové barvy jsou zde černá a bílá. Pro důležitá upozornění a varování je použita červená barva. ZOO Praha často využívá své logo, kde je hlavním motivem kůň Převalského. Jednotný vizuální styl je použit i pro směrovky (viz Obr. 6: Směrovky). Ty jsou na dřevěném stožáru a mají tvar šipky s barevnou špičkou. Žlutá znázorňuje pavilony a výběhy se zvířaty, červená potom sociální zařízení, východ nebo bufety. Stejný vzhled mají i informační tabule oblastí a pavilonů zvířat (např. pavilon goril (viz Obr. 6), velkých želv, šelem apod.) Tyto dřevěné cedule mají v horní části název (na černém podkladu bílé písmo) a nákres zvířete. Ve střední žluté části jsou základní informace o území. Mimo tyto informační tabule je v různých částech zoologické zahrady umístěna orientační mapa areálu (viz Obr. 7: Orientační mapa areálu), která je velice barevná a ručně malovaná. Tuto mapu si může návštěvník pro snadnější orientaci zakoupit u vchodu do areálu v papírové podobě. Na mapě má každé zvíře svoji kreslenou podobiznu v kulatém rámečku (náznak piktogramů). Cedule s orientační mapou se možná díky přehnané barevnosti můžou zdát nepřehledné, je zde však výrazné vyznačení místa, kde se návštěvník právě nachází.

3.1


17

Obr. 6: Směrovky a informační tabule se stejným stylem

Jinými tabulemi, které stojí v areálu, jsou veliké naučné a informační tabule (viz Obr. 7: Naučná tabule), kde je možné se dočíst mnoho zajímavých informací jak o zvířatech (kolika let se dožívají), jak dlouhou dobu věnují zvířata spánku apod.), tak o různých zajímavostech, jako jsou nejohroženější druhy na světě, informace o tragické povodni v roce 2002 či různé rekordy v ZOO (např. stáří zvířat). Tyto tabule jsou opět dřevěné, řešené pomocí fotografií a nákresů. V areálu také stojí několik informačních kiosků (viz Obr. 8) se zabudovaným počítačem a interaktivním programem, který nabízí návštěvníkovi nepřeberné množství veškerých informací o celé ZOO. Hlavním grafickým prvkem využitým na informačním kiosku je velké logo ZOO Praha. V zoologické zahradě Praha je možné v některých pavilonech pozorovat rozvíjející se systém pro nevidomé, který je inspirován sousedící Botanickou zahradou Praha (podrobněji v části Botanická zahrada Praha). Jsou zde využity nápisy v braillově písmu, otisky tlap šelem nebo zvukové ukázky zvířat.

Obr. 7: Naučná tabule a Orientační mapa areálu

3.1


18

Obr. 8: Interaktivní informační kiosek

Botanická zahrada Masarykovy univerzity v Brně Botanická zahrada Masarykovy univerzity v Brně se nachází v areálu budov mezi Kotlářskou a Veveří ulicí. Zakladatel Prof. Josef Podpěra už od počátku založení botanické zahrady usiloval o její přesunutí na jiné místo. Současné umístění bylo pokládáno za provizorní. Svou rozlohou na ploše 1,5 ha se zdaleka nedá srovnávat s územím Botanické zahrady a arboreta (10,96 ha). I proto orientační systém obsahuje pouze hlavní orientační mapu s plánkem (viz. Obr. 9) a informacemi u vstupu. Dále jsou využity malé kovové cedulky u jednotlivých částí zahrady. Směrovky je možné najít pouze pro oblast skleníků, která je jednou z nejdůležitějších. U vchodu z ulice Veveří jsou umístěny dvě informační tabule, a to Přehled Linnéovy soustavy (systému) říše rostlinné a Orientační plánek systému rostlin. Nejčastěji využitým materiálem je kov, na tabulích jsou využity v malé míře i fotografie, které doplňují texty. Barevně je řešen pouze orientační plán botanické zahrady, kde převažuje barva zelená. Ostatní informační tabule jsou především černobílé.

3.1


19

Obr. 9: Orientační mapa Botanické zahrady Masarykovy univerzity

Botanická zahrada Praha Celá plocha geografických celků se nachází na místě současných lesních porostů, které zde byly založeny v druhé polovině 60. let 20. století. Výchově těchto porostů nebyla v posledních letech věnována dostatečná pozornost. I z těchto důvodů chystá zahrada novou plochu geografických celků, kde na cca 6 ha budou představeny dřeviny Asie, Severní Ameriky a Evropy (Botanická zahrada Praha). S touto změnou je velice pravděpodobná aktualizace orientačního systému v areálu. V současné době jsou na území botanické zahrady rozmístěny informační tabule, které jsou vyrobeny z kovu a mají tmavě zelenou barvu, aby nenarušovaly ráz přírody. Navádějí návštěvníka po naučných stezkách.

Obr. 10: Informační tabule Botanické zahrady Praha (Informačně-orientační systémy)

Botanická zahrada Praha intenzivně rozšiřuje svůj systém pro zrakově postižené. Cílem je vytvoření hmatového plánu expozic, zvukového průvodce, modelů

3.2

Botanická zahrada a arboretum

20

některých květin nebo listů, či jiných částí rostlin s popisky v černotisku i braillově písmu, dále pak rekonstrukce stávající cesty se speciálními pásy upozorňující nevidomé návštěvníky na informační tabule s textem v černotisku i braillově písmu (Botanická zahrada Praha). V této části práce byly popsány orientační systémy ve vybraných oblastech. Nejčastěji se pro tvorbu orientačních systémů v přírodních areálech využívá dřeva (v případě zoologických zahrad) a kovu (v botanických zahradách). Hlavním prvkem systému je orientační mapa areálu, která by měla být přehledná. U výše popsaných systémů orientační mapa nechybí. Pro areály zoologických zahrad jsou typické kreslené informační tabule společně s texty anebo tabule doplněné fotografiemi. Jsou řešeny zábavnou formou. V botanických zahradách převažují informační tabule s fotografiemi a větším množstvím textu. Často se zde objevuje zelená barva, která symbolizuje rostliny a přírodu. Piktogramy jsou využity především pro cedule, které navádějí na typická místa (toalety, bufety apod.). Každý ze systémů je svým spůsobem specifický a přináší něco nového.

3.2


Historie Myšlenka vybudování botanické zahrady vznikla již v roce 1926. Tehdy představovala jen malou plochu poblíž areálu školy, která obsahovala taxony3 bylin se zaměřením na rostlinnou produkci. V návaznosti na tuto zahradu bylo v roce 1938 pro potřeby výuky lesních inženýrů založeno arboretum. Jeho zakladatelem byl vynikající pedagog a vědec Prof. Ing. Dr. Augustin Bayer, který za druhé světové války zahynul v koncentračním táboře. V 60. letech bylo potřeba rozšířit objekt školy a původní botanická zahrada musela ustoupit nové výstavbě. V roce 1967 bylo vydáno rozhodnutí o výstavbě nové botanické zahrady a arboreta. Tak vznikla dnešní Botanická zahrada a arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (dále jen BZA)(Pavlík, s. 2). Základní údaje BZA se nachází v Brně–Černých Polích. Na více než 10 ha půdy zde najdeme přes 5 tisíc taxonů dřevin, 4 tisíce trvalek a skalniček. Areál skleníků skrývá sbírku více než 2 tisíce orchidejí. Zahrada je kromě cenných sbírek také ukázkou originální zahradní architektury. Území BZA je rozděleno do pěti oddílů, které mají své specifické vlastnosti. Oddíly se dále dělí na menší celky – expozice. 3

Taxon je obecné označení rostlin s různou systematickou hodnotou – zahrnuje druhy, kultivary, formy atd.

3.2


21

Okolí správní budovy. Nachází se v horní části BZA, kde je umístěna správní budova s potřebným provozním a technickým zařízením s pěstitelskými a expozičními skleníky a výstavní a společenskou halou. Expozice: • Správní budova • Skleníky • Tranšeje Jižní svahy. Jižně orientované svahy, kde jsou soustředěny oddíly s naší domácí flórou, na ni navazují ukázky jiných fytogeografických celků včetně oblasti středomořské. Expozice: • Středomoří • Kavkaz • Jihovýchodní Evropa • Severní Amerika • Step jihovýchodní Evropy • Rokle • Sbírka lomikamenů • Alpinkový skleník • Terasy • Střešní zahrady Centrální část. Je výrazná svými plochami trávníků uprostřed areálu zahrady. Volný krajinný ráz je podtržen vodními plochami se stylizovaným potůčkem. Tato část má oddychový charakter s rekreačními trávníky, soláriem, odpočívadly a lavičkami. Expozice: • Sbírka vrb • Vodní kaskáda • Duby a skalníky • Pergoly • Okrasné trávy a denivky Staré arboretum. Nejstarší část arboreta s původní sbírkou dřevin a meteorologickou stanicí, která byla založena Prof. Novákem v roce 1929. Expozice: • Vždy zelený svah • Východoasijské trvalky • Původní sbírka dřevin • Alpinum • Rostliny jižní polokoule • Zahrada Vysočiny

3.3

Současný stav orientačního systému BZA

22

• Meteorologická stanice Botanický systém. Je situován v jižním cípu areálu o rozloze asi 20 000 m2 . Rostliny jsou umístěny na několika spirálově členěných plochách, kde jsou v tematicky ucelených oddílech prezentovány ty nejdůležitější (Pavlík). Expozice: • Léčivé rostliny • Užitkové rostliny • Letničky • Jedovaté rostliny • Domácí flóra • Traviny • Kultivary jehličin • Zahrada pro nevidomé • Zahrada miniatur • Jednoděložné rostliny • Hvězdnicovité • Pryskyřníkovité • Růže

3.3


Současný orientační systém byl navržen v roce 2002. Autorem vlastního designu tabulí je pan Prof. Otruba, autory textů jsou Ing. Michal Pavlík a Ing. Markéta Nohelová a překlad do angličtiny zajistil Ing. Procházka. V této době jsou v areálu BZA umístěny nerezové orientační panely, které mají kulatý tvar. Jsou uchycené v pozinkovaných nosných rámech. U každého vchodu je hlavní informační tabule (průměr 1 200 mm, výška 2 200 mm). Ta je šikmo rozdělena do třech částí. Levá horní část obsahuje název Botanické zahrady a arboreta, ve střední části cedule je umístěna základní mapa BZA. Je zde také členění areálu – pět hlavních oddílů arboreta, značených čísly. V pravo dole se lze dočíst o historii a základních informacích, jako jsou rozloha, průměrná roční teplota, průměrný úhrn srážek apod. Všechny texty jsou přeloženy zároveň do anglického jazyka. Ve všech oddílech BZA je informační tabule oddílu (průměr 800 mm, výška 1 700 mm). Ta je dělena na dvě části. V horní je umístěno číslo území a název a v dolní třídění oblastí na menší části (expozice). Opět je zde zobrazena i základní mapa. Posledním typem cedulí, které lze v areálu BZA najít, jsou panely expozic (průměr 600 mm, výška 1 400 mm). Nahoře je označení názvem a číslem a stručná charakteristika dané expozice. I přesto, že areál zabírá velkou plochu, chybí tu směrové tabule. U některých informačních tabulí je možné si povšimnout drobných nesrovnalostí – např. chybějící číselné označení, posunuté číslování u tabulí oddílů. Několik cedulí zcela schází

3.3


23

(např. hlavní cedule u vchodu z lávky z areálu MZLU), o jiné není dostatečně pečováno a jsou překryté větvemi stromů nebo keřů a je tak těžké je vůbec najít. Jelikož menší anglické texty jsou řešeny formou nálepek, je zde patrné opotřebení – srolování nebo poškrábání znemožňuje čitelnost. Nedostatkem je již zmiňovaná mapa, na které je zobrazeno pouze rozdělení na oddíly. Postrádá jakoukoliv informaci o tom, kde se oddíl rozprostírá a na kterém místě je cedule umístěná (kde v areálu se návštěvník právě nachází).

Obr. 11: Hlavní informační tabule, informační tabule oddílu a expozice

Jak dokládají přiložené fotografie (Obr. 11), na ceduli oddílu Botanického systému vůbec není zmínka o Kultivarech jehličin, které sem patří. Tím pádem není cedule expozice očíslováná.

4

VLASTNÍ PRÁCE

4

24

Vlastní práce

V této části bude pro BZA představen nově navržený orientační systém (informační tabule a směrovky), který využívá piktogramy. Součástí bude i závěrečná viualizace systému v areálu BZA.

4.1

Piktogramy

Piktogramy zastupují expozice BZA, kterých je celkem 38. Nejdůležitějším a zároveň nejtěžším okamžikem, je vybrat motiv. U některých částí je výběr jednodušší (např. Růže, Užitkové rostliny, Pergoly), naproti částem jako je Kavkaz, Jihovýchodní Evropa, Rostliny jižní polokoule apod. Zde byly pečlivě zvažovány všechny varianty vybraných rostlin, tak aby výsledný piktogram byl čitelný a zkušený návštěvník poznal, o kterou rostlinu se jedná. Hlavní důraz je kladen na to, aby se každá rostlina, která je vyobrazená, opravdu v dané části nacházela a nejlépe byla zmíněná v popisu každé z části (popisy lze najít na informačních tabulích nebo na webových stránkách BZA http://wwwold.mendelu.cz/arboretum/). Každý piktogram je vyroben způsobem, který je popsán v teoretické části práce, ve vektorovém grafickém nástoji CorelDRAW firmy Corel Corporation. Původně je vytvořena klasická pozitivní černá verze všech piktogramů, ale později při návrhu orientačního systému vyvstal požadavek odlišení jednotlivých oddílů. Je zvolena varianta barevného diferencování. Při výběru barev pomohl jednotný vizuální styl MZLU v Brně. Pro každé z pěti území je přidělena jedna barva. Okolí správní budovy zastupuje barva modrá (Pantone 2945 – barva Provozně ekonomické fakulty). To z toho důvodu, že modrá je často spojována s kancelářským prostředím a se správou různých objektů. Pro Jižní svahy je vybrána tmavě žlutá (Pantone 1245 – Agronomická fakulta). Ta připomíná barvu písku, stepi a Středomoří, což jsou některé části, které jsou zde zastoupeny. Centrální část je určená hráškově zelenou (Pantone 376 – základní barva univerzity). Vzbuzuje pocit svěžesti a odpočinku. A přesně pro tyto účely je Centrální část BZA stavěná. Staré arboretum má červenou barvu (Pantone 174 – Zahradnická fakulta). Tím, že to není barva jasná a veselá, evokuje pocit stáří, opotřebení a „zašlostiÿ. Botanický systém zastupuje tmavě zelená barva (Pantone 349 – Lesnická fakulta4 ), což je barva rostlin. Piktogramy jsou provedeny jak v pozitivní tak negativní verzi. Společným znakem jsou stejné tloušťky křivek a rámeček se zaoblenými rohy (v nástroji CorelDRAW zaoblenost nastavena na 25). U negativní verze je rámeček ponechán v bílé barvě, protože se předpokládá aplikace piktogramu na plochu stejné barvy. Všechny piktogramy jsou uvedeny v příloze. 4 Všechny barvy si můžete prohlédnou na Obr. 2 a nebo v Minimanuálu značky a jednotného vizuálního stylu

4.2

Návrh orientačního systému

25

Obr. 12: Ukázka piktogramu v černé a barevné pozitivní verzi a v negativním provedení

4.2


Orientační systém BZA se skládá z hlavních informačních tabulí, informačních tabulí oddílů, cedulí jednotlivých expozic a směrovek. Bude vytvořen ze stejného materiálu jako je orientační systém v areálu univerzity (nerez). U návrhu tvaru tabulí je dodržen tvar piktogramů – obdélníkový tvar s mírně zaoblenými rohy. Pro lepší orientaci v areálu byla vytvořena mapa areálu podle předlohy z webových stránek BZA. Informační tabule expozic Cedule jednotlivých expozic jsou nejmenší, s rozměry 50 cm krát 50 cm (převedeno z návrhu, který má milimetrové měřítko). Každá nese barvu své oblasti, do které patří. Pro nadpisy je zvoleno základní písmo jednotného vizuálního stylu MZLU v Brně Dynamo Grotesk (na návrhu je použito písmo Arial z toho důvodu, že autorka nemá příslušný font k dispozici). Písmem základního textu je Arial. Cedule se skládá ze dvou částí. Horní pětina cedule je barevná, stejně jako je dodrženo barevné orámování celé cedule (napodobuje rámečky jednotlivých piktogramů). V levém rohu je piktogram v negativním provedení o velikosti 9 cm. Vedle něj je nápis názvu dané expozice. Nadpis má tučný řez a v návrhu je psán velikostí písma 9 pt. Je zarovnán na střed oblasti mezi piktogramem a okrajem tabule. Pod názvem v českém jazyce je název přeložený do anglického jazyka, psaný taktéž tučně s velikostí 4 pt. Spodní, informační část tabule je rozdělena do čtyř zón. Vlevo je umístěna mapa areálu, kde je barevně vyznačen oddíl (vždy se jedná o barvu oddílu s 20% jasem). Červená tečka naznačuje, kde se informační cedule a návštěvník právě nachází. Vlevo od mapy jsou základní informace o daném území. Text je psán velikostí písma 4 pt a latinské názvy rostlin jsou vyznačeny kurzívou. Text s mapou jsou zarovnány na střed vodorovně. Pod mapou je text přeložený do angličtiny, zarovnaný s mapou na vertikální střed. V pravém dolním rohu se nachází logo BZA v černé verzi (velikost 10,5 cm krát 6 cm).

4.2


26

Obr. 13: Informační tabule expozice BZA

Informační tabule oddílů Jelikož v každém oddílu je různý počet expozic, je složité navrhnout tabule tak, aby na některé toho nebylo „příliš máloÿ a na jiné zase „příliš mocÿ. Stačí srovnání Okolí správní budovy, kde jsou 3 expozice a Botanického systému, který jich má 13. Proto informační tabule oddílů byly navrženy variabilně a každá se přizpůsobí počtu svých částí. Samozřejmostí je společná šířka cedulí a tou je 86 cm. Vrchní část je určená pro název oddílu (tučný, zarovnaný na střed, 16 pt) a její anglický překlad (tučný, zarovnaný na střed, 6 pt). Opět je zde orámování celé tabule. Střední část je proměnlivá. Hlavní součástí jsou obdélníkové tabulky, které jsou vysoké 8 cm a stejně široké jako cedule. V praxi je každá tabulka vyjímatelná z cedule. Tím pádem je umožněna rychlá a méně nákladná aktualizace v případě potřeby (je lepší vyměnit část cedule než vyrábět ceduli novou). Tato možnost bude využita např. v oblasti Botanického systému, kde se v jednom kruhu v pětiletém cyklu střídá sbírka kosatců s travinami. Nabízí se varianta zasunování jednotlivých tabulek zboku do rámu cedule. Zde je však nevýhoda pevně daného počtu obdélníků, které se do připraveného prostoru vejdou. Je tak omezena proměnlivost v případě, že by se do oddílu přidala nová část a nebo naopak, některá byla zrušena. Další možností je oddělit všechny části tabule od sebe a zasunovat je shora do sloupků. Každá součást však musí mít příslušnou linii na koncích, aby bylo dodrženo orámování cedule. Je důležité počítat s možností vytvoření nových expozic a proto ponecháme nahoře u sloupků rezervu. Pro větší a lepší variabilitu bude použit druhý způsob držení tabule. Tabulky jsou dvou typů, jedny bez barvy a druhé barevné. Jedná se o barvu oddílu a její 10% jas. Vždy je dbáno na to, aby nejnižší tabulka byla barevná a oddě-

4.2


27

Obr. 14: Informační tabule oddílu

lila se tak spodní část od střední. Na každé tabulce je piktogram expozice (velikost 7 cm) a její název. Zde je použito písmo Arial s velikostí písma 10 pt. Pod českým názvem je i anglický, ten je zarovnán na pravý okraj prvního písmene. Ve spodní části tabule (neproměnlivá) je opět mapa areálu s barevným vyznačením příslušné oblasti a červeným bodem pro vyznačení polohy. Vlevo logo BZA ve stejných rozměrech jako u tabulí expozic. Hlavní informační tabule Hlavní informační tabule je kombinací cedule oddílů a expozic. Střední část je složena z názvů oddílů stejně jako u cedulí oddílů jsou v této zóně tabulky. Spodní část má formu jako informační cedule expozic. U každého ze tří vchodů do BZA se bude tato hlavní cedule nacházet. Rozměry tabule jsou na šířku 120 cm a na výšku 135 cm. Při tvorbě byly vytvořeny tři návrhy.

4.2


28

Obr. 15: První návrh

První návrh má orámování a horní část v černé barvě, název BZA je tučný, velikost písma 22 pt, font Dynamo Grotesk. Střední část je řešena barevným odlišením každého oddílu (10% jas příslušné barvy). Nápisy oddílů jsou písmem Arial, tučně, 14 pt. Anglický název je opět zarovnaný ke konci prvního písmene. Ve spodní části je mapa, na které jsou barevně vyznačeny všechny oddíly (20% jas) a označení místa, kde je tabule umístěná (zde vchod přes lávku z areálu univerzity MZLU v Brně). Vpravo od mapy jsou informace o BZA, její historii a základní údaje. Text je zarovnán s mapou na horizontální střed. Pod mapou je text přeložený do anglického jazyka a v levo dole opět logo BZA stejných rozměrů jako u ostatních tabulí. Tato varianta působí velice barevně.

Obr. 16: Druhý návrh

4.2


29

U druhého návrhu byla pro orámování a horní část zvolena doplňková barva univerzity Pantone cool gray 5 (šedá). Jelikož se jedná o světlý odstín, musí být písmo v pozitivní verzi – tmavá (zde černá) barva, aby byla dodržena pravidla jednotného vizuálního stylu. Velikosti, řezy a typy písma jsou stejné jako v předchozím návrhu. Střední část je řešena barevnými čtverci se zakulacenými rohy (stejný tvar, jako mají všechny piktogramy) o velikosti 7 cm. Pro čtverce je zvolen 20% jas příslušné barvy, stejně jako na mapě. Spodní část tabule je shodná s ostatními návrhy. Tento návrh sice odstranil nedostatek prvního – a to velkou barevnost, ale zdá se, že až přespříliš. Tato verze je velice světlá, nevýrazná a působí nudně. Černý nápis názvu není tak zřetelný a tím pádem je i méně čitelný.

Obr. 17: Třetí návrh

Třetí návrh se opět vrací k černé horní části a orámování. Tato varianta je více viditelná. Ve střední části je zvolen motiv barevných čtverců, pro větší zřetelnost byly ovšem použity syté barvy i přesto, že na mapě je ponechán 20% jas. S jistotou totiž každý pozná, které barvy k sobě patří. Tímto se odstranila nevýraznost druhého návrhu a tabule se stává více jasnější a přitažlivější pro oči pozorovatele. Spodní část zůstává v nezměněné podobě. Třetí varianta je jednoduchá, nápadná, přímá, dobře čitelná a přehledná. Proto se stane součástí orientačního systému BZA. Směrovky Aby směrovky nenarušovaly ráz přírody a areálu BZA, není ideální dát na každé rozcestí vysoký sloupek s navigací. Je zvolen nenápadnější způsob ukazatelů, které jsou u země a nebudou tak překážet v prostoru. Základem je sloupek o průměru 10 cm

4.2


30

a výšce 50 cm. Na něj jsou připevněny směrové tabulky, které mají tvar šipky (délka 53 cm, šířka těla šipky 10 cm). Ta má zaoblené hrany (jako piktogramy a tabule), v nástroji Rhinoceros poloměr zaoblení 0,8 cm. Směrovky jsou v barvách oddílů, jsou jednoduché a bez textu. V areálu budou rozestavěny podle plánku, který je k nalezení v kapitole Umístění informačních cedulí a směrovek. Systém držení cedulí Kvůli potřebě variability u cedulí oddílů byla zvolena taková varianta držení, při které je informační tabule mezi dvěma sloupky. Aby tabule nepůsobily tvrdým dojmem, jsou sloupky válcovitého tvaru o průměru 8 cm. Sloupky mají v horní části zářezy, do kterých se shora vsunují informační tabule. Díky drážce se musí u všech cedulí počítat s příslušným přesahem tak, aby bylo vidět orámování cedule. Pro lepší nastavitelnost je dole v rýze zarážka, kdyby bylo potřeba jakkoliv přizpůsobit výšku umístěné cedule. Další zarážka je na konci sloupku. Zajišťuje, aby s tabulí nemohl manipulovat nikdo, kdo k tomu nemá příslušné kompetence. Sloupky jsou ze stejného materiálu jako celý orientační systém. Umístění informačních cedulí a směrovek Umístění jednotlivých informačních tabulí je znázorněno na obrázku. Většinou jsou cedule na stejném místě jako doposud. Jen některé jsou zcela přesunuty (např. oblastní tabule Botanického systému).

Obr. 18: Plán umístění informačních tabulí

Při rozmísťování směrovek se na každém rozcestí pečlivě zvažovalo, jaké ukazatele budou použity, což nebylo snadné. A to proto, že každým směrem, kterým

4.3

Vizualizace orientačního systému

31

je možné se vydat, dojde návštěvník v podstatě do všech ostatních oddílů. Z toho důvodu směrovky naznačují následující oddíl. V případě, kdy dvě cesty vedou do samého oddílu, byla zvolena ta trasa, po které návštěvník narazí na více expozic v dané oblasti. Na území Jižních svahů se může zdát, že směrovky na některých rozcestích chybí. Ty jsou zde záměrně odstraněny kvůli své nadbytečnosti, jelikož celá tato část je jedním oddílem. Směrovky jsou umístěny až na tom rozcestí, po kterém bezprostředně následuje jiný oddíl.

Obr. 19: Plán umístění směrovek

V kapitole byla navržena hlavní informační tabule, tabule oddílů, expozic a směrovky. Respektují jednotný vizuální styl MZLU a odstraňují zjištěné nedostatky současného orientačního systému BZA.

4.3


V této kapitole budou uvedeny využité funkce při modelování scén v programu Rhinoceros. Původní vize byla vymodelovat celé území BZA. Jelikož vedení areálu Botanické zahrady a arboreta nemá k dispozici plány vysazených rostlin, bylo by velice náročné zmapovat celé území, které má rozlohu přes 10 ha jen s pomocí fotoaparátu a mapy. Proto je zvolena varianta vytvoření několika statických scén daného území podle fotografie, kde je znázorněn navržený systém. Textury Textura se nanáší na povrch tělesa, modelu a dodá mu tak realistický vzhled. Je to vzorek, napodobující jakýkoliv materiál, který může být pravidelný i nepravidelný. Aplikací textur dosáhneme větší kvality, lepšího vzhledu i dojmu. Často je efektivnější použít jednoduchou geometrii a složité textury, nežli definovat složité

4.3


32

geometrické detaily. Tento přístup slouží například při modelování příšer v počítačových hrách (Žára, 2004). Díky Flamingu je texturování v Rhinu jednodušší, jelikož součástí je kvalitní knihovna materiálů. Tato nabídka se zapne klávesou F3. Ve vlastnostech objektu je položka materiál a zásuvný modul. Flamingo nabízí textury z oblasti architektury (dlaždice, střešní krytiny, zdivo, stropy, koberce, exteriéry, tráva, dále sklo, dřevo, barvy pro auta). Jde zde možné vytvořit vlastní nové textury nebo již existující libovolně upravovat. V této práci jsou použity pouze textury z připravené knihovny a jiné, dostupné na internetu. Nálepky Nástroj nálepky (Decals) slouží k nanášení obrázků na modely, které mohou mít různé tvary. Nanášíme je pomocí panelu vlastností objektu (F3) – decals. Pro přidání nálepky se zvolí Add. Nabídne se možnost výběru, na jaký povrch chceme nálepku nanést. • Planar – umístění na rovnou plochu. Poté se určí místo, kam se má nálepka vložit. První roh nálepky, šířka stran, směr. • Cylindrical – umístění na válec. Vybere se střed válce, poté poloměr. • Spherical – umístění na kouli. Zadá se střed koule a poloměr. Po vložení nálepky se otevře okno s nastavením. Zde lze určit řadu důležitých vlastností. • Masking – velmi užitečná funkce, která umožní maskovat barvu v nálepce. U rastrových obrázků ji můžeme použít pro odfiltrování pozadí obrázku. • Bumb – vystoupení či zasazení nálepky z/do objektu. • Double sided – je umožněno umístit nálepku na obě strany objektu. Rostliny Rostliny jsou vkládány z připravené knihovny Flaminga, která ovšem není moc rozsáhlá. Z nabídky se použije příkaz Add Plant a nabídne se nám Plant Library (knihovna). Jednotlivé rostliny lze dále upravovat a nebo je možnost vymodelovat si vlastní. Při zpracování této práce je většina použitých rostlin upravena podle daných požadavků. Nejčastěji používané je odstranění listů a květů, přidání nových větví, prodloužení větví, jejich zakroucení, přidání segmentů, změna měřítka rostliny (při potřebě vytvořit malý smrk), vytvoření malých trsů trávy apod. Příkladem jsou stromy, které ani na jaře nemají listy. Nastavení prostředí K renderování scény je využito renderovacího modulu Flamingo Raytrace. Ten umožňuje rozsáhlé nastavení prostředí scény v exteriéru. V okně nastavení prostředí (Environment) se nachází záložka Main. Zde je možné nastavit barvu pozadí. Je tu na

4.3


33

výběr automatická obloha, jedna barva, nebo využití dvou a tří barev postupně. Toho lze využít při znázornění východu nebo západu Slunce. Další možností je pokročilé nastavení, kde se dá nastavit obrázek pozadí. Je obtížné, aby obrázek na pozadí vypadal přirozeně a splynul s kompozicí scény. Je zde možnost přidat mraky. Při zatržení volby Sheet Clouds jsou mraky přirozenější a nepůsobí ohraničeným dojmem. Jde nastavovat jejich hustota, průhlednost, zákal nad horizontem, také barva apod. V aplikaci jsou na výběr mraky 2D a 3D (realističtější). Další funkcí je přidání mlhy, materiálu na plochu země a alfa kanálu, což je část pixelu, která udává hodnotu průhledosti tohoto pixelu. Zde vytvořené scény mají nastavenou pevnou barvu pozadí (světle modrou). Jsou využity 3D mraky, bílé, které se zobrazují i když je vypnutá funkce Slunce. Pro povrch země je využito trávníku z knihovny (Grass, Rye, Light). Nastavení Slunce Díky nástavbě Flamingo je umožněno vedle klasických verzí osvětlení (bodové, kuželové, plošné, rovnoběžné) využít i osvětlení typu Slunce (v nabídce Sun). Denní světlo se skládá ze dvou částí: přímé sluneční světlo a nepřímé sluneční světlo, které využívá oblohu, povrch země a jiné objekty. Pro realistické osvětlení je dobré použít právě sluneční světlo. Jediné, co je potřeba nastavit, je místo, datum a čas. V této práci je Slunce nastaveno pro datum 30. května, čas 3:00 am (15:00) a jako místo je nastavena Praha (jediné město z republiky v nabídce). V dalších záložkách se nastavují měkké stíny, jejich intenzita a barva slunečního svitu. Vytvořené scény Pro vizualizaci vytvořeného orientačního systému byly vybrány dvě scény, kde důležitým faktorem je hlavní informační tabule a cedule expozice. Nejvhodnějším místem ke znázornění hlavní informační tabule je vstup od lávky z areálu MZLU v Brně. A to hlavně proto, že zde dosavadní informační tabule chybí. Na Obr. 20 je ukázka fotografie, podle které byla příslušná scéna tvořena. Hlavními prvky scény jsou lávka, chodník, rostliny a hlavní informační tabule. K zobrazení návrhu tabule je využito nástroje nálepek, který práci velice usnadnil. Při nanášení nálepky je odstraněna barva pozadí z návrhu (bílá) pomocí funkce pro maskování jakékoliv barvy. Tabuli je přidělen nerezový materiál – přesně z knihovny kovu (metal), nerez (stainless steel), s hladkým povrchem (satin), textura Plain. Pro druhou scénu je vybrán oddíl botanického systému a jeho expozice Léčivé rostliny. Důležitým prvkem jsou zde rostliny. Hlavním bodem scény je velký strom uprostřed, který je naprosto bez listů. Model byl tvořen podle fotografie, znázorněné na Obr. 22. Hlavní změnou oproti současnému stavu je umístění nové informační tabule expozice Léčivé rostliny.

4.3


Obr. 20: Předloha pro tvorbu scény s hlavní informační tabulí

Obr. 21: Vizualizace hlavní informační cedule při vchodu z lávky

34

4.3


Obr. 22: Předloha pro tvorbu scény s informační tabulí expozice Léčivé rostliny

Obr. 23: Vizualizace cedule expozice Léčivé rostliny

35

5

5

ZÁVĚR

36

Závěr

Práce se zabývá tvorbou nového orientačního systému pro areál Botanické zahrady a arboreta, který bude respektovat a využívat vytvořený jednotný vizuální styl MZLU v Brně. Na začátku je čtenář seznámen s jednotným vizuálním stylem MZLU, piktogramy a orientačními systémy. V navazující části byly popsány a zhodnoceny orientační systémy v přírodních areálech, které jsou svou rozlohou a účelem podobné areálu BZA. Je zde také popsán současný stav areálu a používaného orientačního systému. Jelikož byly nalezeny nedostatky systému, bylo navrženo konkrétní řešení – nový návrh informačních tabulí a směrových panelů. Návrh využívá piktogramů, které jsou ve vlastní práci vytvořeny pro každou expozici. V orientačním systému jsou navrženy hlavní informační cedule, které budou stát u vchodů do areálu, informační tabule daných oddílů a expozic. Jako součást systému jsou navrženy směrovky, které splňují požadavek nenarušujícího rázu přírody. V práci jsou také zpracovány plánky rozestavění jednotlivých informačních cedulí i směrovek. V poslední části jsou vymodelovány dvě scény, na kterých je znázorněna část BZA společně s novým návrhem systému. Cílem práce bylo navrhnout nový orientační systém pro BZA s využitím vektorové grafiky a jednotného vizuálního stylu a následně vytvořit model pro lepší znázornění a představení návrhu. Tento cíl práce byl splněn. Dílčím cílem bylo také zhodnocení používání orientačních systémů ve srovnatelných areálech. Tohoto cíle bylo v práci dozaženo. V práci byly identifikovány a pojmenovány nedokonalosti a neaktuálnosti současného orientačního systému a bylo poukázáno na potřebu vytvořit nový (anebo zrekonstruovat starý) jednotný orientační systém, který bude respektovat vizuální styl univerzity. Díky obnovenému systému se bude návštěvník v areálu dobře orientovat, dozví se důležité informace o daných expozicích a současně bude systém splňovat potřebné parametry. Nový orientační systém může zatraktivnit areál BZA a ten se tak snáze stane navštěvovaným a vyhledávaným místem. Zlepší se tak i dobré jméno univerzity. Přínosem práce je zdokonalení orientace v areálu BZA a zároveň zvýšení atraktivity tak velkého a jedinečného území, jako je právě Botanická zahrada a arboretum MZLU v Brně.

6

6

LITERATURA

37

Literatura

Blackcoffee Ikony, symboly, piktogramy. Vizuální komunikace ve všech jazycích. Praha: Slovart, s. r. o., 2006. 320 s. První vydání. ISBN 80-7209-824-1. Dabner, D. Grafický design v praxi. Praha: Slovart, s. r. o., 2004. 128 s. První vydání. ISBN 80-7209-597-8. Encyklopedický dům, spol. s r. o. a kol. Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996. 366 s. 2. doplněné vydání. ISBN 80-90-1647-8-1. Expedice Czech republic ZOO Lešná (zoo) [online]. [cit. 13-5-2009]. URL . Hostálek werbung, spol. s r. o. Informačně-orientační systémy, reklamní činnost, sportovní poháry a medaile [online]. [cit. 13-5-2009]. URL . Chalupová, N. Praktické semináře z PGR [online]. [cit. 11-5-2009]. URL . Jelínek, L. Minimanuál značky a jednotného vizuálního stylu [online]. 20.3.2009 [cit. 11-5-2009]. URL . Labyrinth-CZ Labyrinth-CZ orientační infosystémy [online]. [cit. 12-5-2009]. URL . Martišek, D. Matematické principy grafických systémů. Brno: Littera, 2002. 278 s. ISBN 80-85763-19-2. Masarykova univerzita Botanická zahrada [online]. 20.4.2009 [cit. 13-5-2009]. URL . Pavlík, M. Botanická zahrada a arboretum. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 35 s. Pražská botanická zahrada Botanická zahrada Praha [online]. [cit. 13-5-2009]. URL . Rhinoceros Flamingo Raytracing and Radiosity for Rhino [online]. [cit. 18-5-2009]. URL . Rhinoceros Rhinoceros Modeling tools for designers [online]. [cit. 18-5-2009]. URL . Wikipedia Rendering (computer graphics) [online]. [cit. 19-5-2009]. URL . ZOO Brno Výroční zpráva z roku 2006 [online]. [cit. 12-5-2009]. URL <www.zoobrno.cz/files/200001665-ec242adc1b/Vyrocni zprava z roku 2006.pdf>. ZOO Zlín ZOO Zlín [online]. [cit. 12-5-2009]. URL . Žára, J. a kol. Moderní počítačová grafika. Brno: Computer Press, 2004. 609 s. ISBN 80-251-0454-0.

Přílohy

A

VYTVOŘENÉ PIKTOGRAMY

A A.1

Vytvořené piktogramy Okolí správní budovy

Obr. 24: Správní budova, skleníky, tranšeje

39

A.2

A.2

Jižní svahy

40

Jižní svahy

Obr. 25: Středomoří – granátové jablko. Kavkaz – cesmína obecná. Jihovýchodní Evropa – barvínek větší. Severní Amerika – Lysichiton americanus. Step jihovýchodní Evropy – kosatec nízký. Rokle – pohled od skleníků na most, který vede nad roklí. Sbírka lomikamenů – saxifraga. Aplinkový skleník – vápnomilná rostlina dryádka osmiplátečná. Terasy – pohled na pravidelnou terasovou zahradu. Střešní zahrady – netřesk.

A.3

A.3

Centrální část

41

Centrální část

Obr. 26: Sbírka vrb – vrba. Vodní kaskáda – leknín. Duby a skalníky – dub. Pergoly – pergola. Okrasné trávy a denivky – okrasná tráva.

A.4

Staré arboretum

Obr. 27: Vždy zelený svah – kapradina. Východoasijské trvalky – orchidej Bletilla striata. Původní sbírka dřevin – starý strom. Alpinum – trillium simile. Rostliny jižní polokoule – Araucaria araucana. Zahrada Vysočiny – hvozdík. Meteorologická stanice.

A.5

A.5

Botanický systém

42

Botanický systém

Obr. 28: Léčivé rostliny – máta peprná. Užitkové rostliny – rajče a hrách. Letničky – ostálka lepá. Jedovaté rostliny – rulík zlomocný. Domácí flóra – zvonek luční. Traviny. Kultivary jehličin. Zahrada pro nevidomé – typický záhon s cedulkou v brailově písmu. Zahrada miniatur – bonsaj. Jednoděložné rostliny – tulipán. Hvězdnicovité – jiřina. Pryskyřníkovité – koniklec. Růže.

B

B

INFORMAČNÍ TABULE VŠECH ODDÍLŮ

Informační tabule všech oddílů

Obr. 29: Cedule oddílu Okolí správní budovy

Obr. 30: Cedule oddílu Jižních svahů

43

B


Obr. 31: Cedule oddílu Centrální části

Obr. 32: Cedule oddílu Starého arboreta

44

B


Obr. 33: Cedule oddílu Botanického systému

45

C

C

MODELY INFORMAČNÍCH TABULÍ

Modely informačních tabulí

Obr. 34: Detail navržené hlavní informační tabule

Obr. 35: Detail navržené informační tabule pro Léčivé rostliny

46

D

D

MODEL NÁVRHU SMĚROVEK

Model návrhu směrovek

Obr. 36: Směrovky

47

Návrh a vizualizace jednotného orientačního systému Arboreta MZLU

Recommend Documents