MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ I NS TI TU T C ELO ŽIVO TN ÍHO VZ D ĚL ÁV ÁN Í
Závěrečná práce doplňujícího pedagogického studia (učitelství odborných předmětů)
N ÁVRH BOT ANICKÉ Z AHR ADY A ARBORET A PRO STŘEDNÍ Z AHR ADNICKOU ŠKOLU
Ing. Michal RICHTER Prosinec 2006
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci vypracoval samostatně a za využití pouze citovaných pramenů…………………………………………….(Ing. Michal RICHTER)
-2-
ZADÁNÍ
-3-
OBSAH: ČÁST I: LITERÁRNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY 1. Úvod ...................................................................................................................................6 2. Botanické a školní zahrady v historickém pohledu 2.1.
Historie botanických zahrad...............................................................................7
2.2.
Zahrada při škole občanské a střední v historii .............................................11
2.3.
Školní zahrada.....................................................................................................13
3. Poslání botanických zahrad ..........................................................................................14 4. Možnosti uspořádání botanických zahrad .................................................................14 5. Arboreta ...........................................................................................................................15 6. Vnitřní členění a vybavení botanických zahrad a arboret 6.1.
Členění botanické zahrady................................................................................16
6.2.
Stavby a ostatní funkční zázemí.......................................................................16
6.3.
Orientační a informační systém........................................................................17 ČÁST II: VLASTNÍ PRÁCE A DOKUMENTACE
7. Význam botanické zahrady a arboreta jako vzdělávacího a poznávacího účelového zařízení při střední zahradnické škole 7.1.
Význam školní botanické zahrady a arboreta ................................................19
7.2.
Možnosti uspořádání botanické zahrady při zahradnické škole.................21
8. Modelový příklad: Arboretum a sbírky rostlin při SZaŠ Ostrava – Hulváky 8.1.
Historie a lokalizace sbírek ...............................................................................28
8.2.
Přírodní podmínky stanoviště ..........................................................................29
8.3.
Kurátorství sbírek při SZaŠ Ostrava – Hulváky ............................................30
8.4.
Obsah sbírek živých rostlin při SZaŠ Ostrava – Hulváky ............................31 8.4.1.
Inventarizačně-souhrnný přehled sbírek ...............................................31
-4-
8.4.2.
Možnosti využití botanické zahrady v rámci jednotlivých předmětů
na SzaŠ 8.4.2.1. Učební plán na SZaŠ Ostrava – Hulváky ...........................................32 8.4.2.2. Přehled učebních osnov předmětů využívajících sbírky rostlin k výuce ..............................................................................................................32
8.5.
8.4.3.
Konfrontace s požadavky na znalosti žáků ...........................................32
8.4.4.
Konfrontace s ostatními požadavky na výuku a potřeby školy .........33
Návrhy a doporučení na změny, uspořádání a rozvoj sbírek SZaŠ............33
9. Závěr.................................................................................................................................36 10. Resumé .............................................................................................................................38 11. Soupis pramenů a literatury .........................................................................................40 12. Seznam příloh .................................................................................................................42
-5-
MOTTO: „Didaktický princip názornosti patří k základním didaktickým zásadám.“
ČÁST I: LITERÁRNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY 1. ÚVOD Vznik botanických zahrad je úzce spjat se vznikem zahrad, jelikož člověk vždy obohacoval své okolí o nové, mu nepoznané či méně známé užitkové i okrasné rostliny. Školním zahradám při školách obecných i středních je již na počátku minulého století
a
v jeho
první
třetině
věnována
velká
pozornost.
Odborné
publikace v rámci tohoto tématu uvádějí poměrně podrobné návody, popisy a mapové plány, jak tyto zahrady uspořádat, a upozorňují na to, co vše by mělo být v těchto zahradách obsaženo. Předkládána práce1 je složena ze dvou základních částí: První část je textová. Ta je dále členěna na literární přehled dané problematiky a na vlastní práci obsahující modelový příklad rostlinných sbírek a jejich využívání při střední zahradnické škole,
obsahuje další doporučení autora
k jejich rozvoji a využívání apod. Druhá, přílohová část, obsahuje ukázky botanických zahrad, doplňuje příslušné kapitoly textové části a obsahuje skicu, která vychází ze stávajících sbírek střední školy a ve které je navržen další rozvoj a uspořádání.
1
Obsah práce je volen tak, aby čtenáře seznámil v literární části s problematikou vývoje botanických zahrad z pohledu historického i současného a poukázal na rozličné možnosti v uspořádání těchto zahrad, a to jak veřejných, tak školních. V praktické části (kapitola „Vlastní práce“) je pak uveden modelový příklad stávajících sbírek při střední zahradnické škole a tento je konfrontován s požadavky na výuku a potřeby školy, jsou uvedeny další návrhy a doporučení atd. K práci je přiložena jednoduchá skica návrhu řešení a dalšího rozvoje stávajících sbírek při střední zahradnické škole.
-6-
2. BOTANICKÉ A ŠKOLNÍ ZAHRADY V HISTORICKÉM POHLEDU 2.1. Historie botanických zahrad: Botanická zahrada (dále BZ) je záměrně a soustředěné pěstování rostlin za účelem jejich studia, poznání v jejich individuálních vlastnostech i ve vztahu k prostředí, v němž rostou jako jedinci i jako součást určitého společenství. Shromažďuje rostliny domácí i cizí, studuje jejich uplatnění a význam pro různé obory lidské činnosti a případně se podílí na záchraně ohrožených taxonů. OTRUBA (2002). Vznik BZ je úzce spjat se vznikem zahrady, neboť člověk obohacoval své okolí o exotické rostliny jak pro potřeby užitečné a užitkové, tak pro potřeby krásy, estetiky. (ibid.) Nejlepší prezentování sbírek bylo vždy v průběhu historie takové a směřovalo k tomu, aby došlo ke sladění zájmů vědeckých se zájmem estetickým a aby byl obohacen vnější svět člověka o nové rostliny v prostředí. (ibid.) V dnešním – technikou více poznamenaném – světě musíme při své práci vycházet z určitých předpokladů a zásad, které je třeba respektovat s cílem vytvořit komplexní, všestranně působivé dílo. (ibid.) Historie botanických zahrad a zahradního umění z pohledu jejich vývoje v jednotlivých etapách lidské historie STAROVĚK: -
národy již záměrně pěstují množství bylin, stromů a keřů (réva vinná, léčivky, ovocné stromy, užitkové rostliny)
-
zahradní umění se šíří do Evropy přes Dálný východ z Orientu a Egypta; v okrasných zahradách se soustřeďuje místní a později i cizokrajná květena
-7-
-
zahrady
tehdejších
kulturních
civilizací
jsou
často
velmi
rozsáhlé
a reprezentativní, nejsou však zakládány za sbírkovými účely -
jsou připomínány rovněž zahrady bylinářské – především v Aténách zahrada Theophrastova (zdědil roku 340 př. n. l. po učiteli Aristotelovi) a v Římě zahrada Antonia Castora z 1. stol. př. n. l.; obě jsou nazývány botanické, i když se o jejich skutečné podobě moc neví. ŠETELOVÁ (1977)
STŘEDOVĚK: -
s rozvrácením Římské říše přichází úpadek evropské kultury i starověkého zahradního umění
-
význačné zahrady zakládají především Arabové ve Španělsku
-
následuje období (vláda Karla Velikého 768 – 843) rozmachu širokého pěstování rostlin v klášterních zahradách (nejprve užitkové, později i okrasné)
-
dochované jsou zprávy o zahradách a jejich rostlinách (např. St. Gallen ve Švýcarsku [obr. 12]; její skutečná existence však není jistá – možná existovala pouze jako ideální návrh zahrady s oddělením zelinářským, ovocnářským a bylinářským)
-
v Itálii
ve
Obr. 1
13.
stol.
založeny při lékařských školách a Salernu
v Castelnuovu velké
medi-
cinální zahrady určené pro
studium
lékařů
a botaniků (pravděpodobně i pro didaktické účely); toto určení zahrad již ukazuje prvotní náznaky využití těchto objektů ve vyučovacích metodách a tímto považujeme lékařské zahrady v Itálii za bezprostřední předchůdce botanických zahrad novověku. ŠETELOVÁ (1977) 2
Plánek kláštera St. Gallen, asi rok 820. Reprodukce z KALUSOK (2004). Při tomto klášteře je ovocná, zeleninová a lékárenská zahrada.
-8-
-
již roku 1317 je možno doložit studijní zahradu u lékařské školy v Salernu (KALUSOK, 2004), dle MOCHNACKÝ (2000) až roku 1330, jako „botanickou“ zahradu při lékařské univerzitě a stejný autor uvádí i botanickou zahradu v Castelnuovo od Matyáše Sylvatika zbudovanou (zmiňovanou) roku 1310
NOVOVĚK: -
velké zámořské plavby znovu probouzejí zájem o pěstování rostlin; dováží se množství nových exotických rostlin
-
zakládání botanických zahrad se nese ruku v ruce s rozvojem přírodních věd na univerzitách. ŠETELOVÁ (1977)
-
stejně jako rozvoj přírodovědy a zeměpisných objevů, tak i racionalismus, naturalismus a nový životní styl vedou k zakládání
čistě
ke studijním
a
botanických vědeckým
zahrad účelům.
KUPKA (2006) -
podle
ŠETELOVÁ
(1977),
je
zahrada
v Padově [obr. 23; 34 a 45], založená roku
Obr. 2
1545 dekretem vlády Benátské a z podnětu prof. Francesca Buonafelde, považována za první skutečnou botanickou zahradu; tato zahrada je dodnes
Obr. 3
Obr. 4
3
Plánek botanické zahrady v Padově podle mědirytiny J. Helma z roku 1968. Reprodukce z ŠETELOVÁ (1977) 4 Botanická zahrada v Padově – jeden z detailů. Reprodukce z ŠETELOVÁ (1977) 5 Botanická zahrada v Padově podle rytiny J. P. Tomasini. Reprodukce z KALUSOK (2004)
-9-
zachována v původní podobě a na původním místě; podle KUPKA (2006) je však ještě dříve, roku 1525, založena botanická zahrada v Pise Gasparem de Gabrielem a zahrada v Padově je rovněž tímto autorem označována za první univerzitní; tyto zahrady obsahují nejen sbírky rostlinné, ale i rozsáhlé sbírky minerálů, drahokamů, korálů, mušlí a jiných mořských živočichů -
v Padově se provádělo přednášení spojené s předváděním rostlin, tzv. „demonstratio simplicum“ a to možná již před založením botanické zahrady v Pise (což je předmětem sporu o prvenství založení botanické zahrady a právě toto přednášení upřednostňuje dle některých historiků Padov před Pisou oficiálně založenou až roku 1547. ŠETELOVÁ (1977). Rok 1547 jako založení botanické zahrady v Pise a 1559 ve Florencii uvádí i MOCHNACKÝ (2000)
-
opět jiná data založení uvádí KALUSOK (2004) – dle této autorky vznikly nejprve roku 1543 v Pise [obr. 56], a až roku 1545 ve Florencii a v Padově sbírky
usilující
o
úplnost,
založené podle kritérií novodobé vědy; všechny tyto zahrady byly založeny
na
popud
učitele
botaniky na univerzitě v Bologni, Lucy Chiniho
Obr. 5
6
Plánek botanické zahrady v Pise. Reprodukce z Šetelová (1947)
- 10 -
-
zahrady jsou nazývány „Hortus medicus“ (Lékařská zahrada) a „Gardino dei semplici“ (Zahrada „jednoduchých“7). KALUSOK (2004)
-
následuje rozsáhlé budování dalších botanických zahrad v Itálii (Bologna, Florencie, Parma, Řím a další) a odtud se, coby z kolébky botanických zahrad šíří dále do Francie, Německa, Anglie, Ruska a jiných zemí
-
botanické zahrady té doby vznikají především při univerzitách a v 18. století je již přeměna medicinálních zahrad v zahrady botanické v podstatě dokončena
-
při
první
botanické
zahradě
na území
Francie
(Montepellier
1598)
se uskutečňuje poprvé myšlenka uspořádat rostliny do systému čeledí -
roku 1840 založena proslulá botanická zahrada Kew u Londýna
-
součástí zahrad se stávají i herbáře, knihovny, muzea a laboratoře
-
v Českých zemích první botanická zahrada založena r. 1775 při Univerzitě Karlově v Praze
-
nejstarší botanické zahrady mimo Evropu vznikají v tropických oblastech (přímá souvislost s rozvojem koloniálních velmocí) – roku 1764 zakládá Velká Británie na ostrově St. Vincent první pracoviště tohoto charakteru. ŠETELOVÁ (1977)
2.2. Zahrada při škole občanské a střední v historii: Dále je ve vybraných bodech uveden popis a provoz zahrady při škole občanské a střední tak, jak byl doporučován v odborných publikacích v období První republiky. -
novodobá škola občanská a střední není bez rozsáhlejší zahrady, rozdělené na oddíl hospodářský, učebný a okrasný, úplná
-
větší zahrady se mají při školních zahradách zakládat pro to, aby se mohli rozdělit na několik oddílů: zelinářské a květinářské (svěřené do péče dívkám), oddělení ovocnické, botanické a hospodářské (spravované hochy)
7
Míněno jednoduché léčivé prostředky, na rozdíl od composti, podivných směsí z nejrůznějších, na prach rozdrcených minerálních nebo zvířecích substancí, o jejichž léčivém účinku se již tehdy pochybovalo
- 11 -
-
lze vítati nově zřízená vyučování dívek v občanských školách kuchařství – to jest možno vděčně spojit s pěstováním různých zelenin a jejich spotřebou v kuchyni. Pěstování květin v zahradě je také úkolem ženy
-
pro chlapce by měla býti zřízena zahrada ovocná s polokmeny různého ovoce, odrůd osvědčených pro ten kraj; stromy však musejí být označeny skutečnými pomologickými, případně lidovými jmény odrůd. Úkol žáků by byl pozorování nejdůležitějších chorob a škůdců i s užíváním ochranných prostředků, obrývání, hnojení a čištění kmenů. Sklizené ovoce se pak dodává do kuchyně dívkám k zužitkování, zčásti do vitrin na chodbu k lepšímu pozorování a poznávání
-
v hospodářských odděleních by měli býti upravovány záhony s jednotlivými hospodářskými plodinami, ovšem ve více odrůdách
-
veškeré práce půdní i v zahradě zelinářské by byly svěřovány k provedení žákům
-
se vzhledem k praktickému vyučování rostlinopisu by bylo výhodné zřídit oddělení botanické, kde by alespoň v několika rostlinách byly pěstovány veškeré významnější rostliny domácí, lékařské a jedovaté. Učitelům by bylo takto značně usnadněno vyučování o rostlinách, zvláště od jara, kdy by hodina vyučení mohla se konati ve volné přírodě a žactvo by mělo více zájmu o předmět a poznávání rostlin a snadněji by také chápalo látku
-
vhodné je rovněž zřízení malého oddělení školkařského s demonstrací pěstování ovocných stromků. Těmi by se podělovali nejlepší žáci, aby si je mohli na otcovském majetku, v zahradě či na mezi vysadit. Taková výsadba by byla spojena se slavností, již by se účastnili i ostatní žáci a tím by získávali mnoho pro celý život, trvale vzpomínali těchto chvil a těm, kterým byly stromky uděleny za zvláštní píli, učili by se více stromy oceňovat a pěstovat
-
nelze schvalovat, aby byly pěstovány stromky ve školních zahradách ve velkém a pak prodávány. To vyžaduje zvláštní odborné znalosti a není nikdy možno vypěstovat zboží zcela bezvadné. TĚŠITEL (1931). - 12 -
2.3. Školní zahrada Školní zahrada má uváděti mládež v důkladnou vědomost mnohých důležitých předmětů přírodních a seznámiti se s jich upotřebením. Má vychovávati k zdravé fyzické práci, k samostatnému osazování a tvoření, šířit známost o tom, kterak se rostliny, zejména ovocné stromy, zelenina a kulturní byliny sázejí a pěstují. [obr. 68] + příloha č. 2
Při každém zakládání školní zahrady je nutno pamatovat s určitou plochou pro každé odvětví: -
ovocná školka
-
oddělení zelinářské
-
odd. botanické (zčásti se může nacházeti v ozdobném oddělení zahrady; ostatní Obr. 6
rostliny pěstujeme na záhonech, kde mají býti dle druhů a rodů sestaveny; pěstuje se místní a česká květena, koření kuchyňské a lékařské, jedovaté rostlinstvo, květena skalní, vodní, bahenní a lesní) -
odd. hospodářské
-
odd. lesní a
-
odd. včelařské Uspořádání zahrady je možno prováděti ve slohu pravidelném nebo
smíšeném. Okrasná část zahrady osazuje se domácími i cizokrajnými stromy, keři a květinami. Uspořádání má být takové, aby se spojilo krásné s užitečným. Jelikož 8
Plán školní zahrady. Reprodukce z KULIŠAN (1916). Zahrada je v krajinářském slohu; přítomny jsou dřeviny domácí i cizokrajné, oddělení užitkové, školku, skalku s alpskou květenou, pravidelnou zahradu s květinami, oddělení jedovatých rostlin, včelín, ovocné oddělení, záhony ke zkoušení hnojiv, výsadby moruší pro chov bource, záhony pro pěstování lesních stromů, hospodářské zkušební pole, sbírky růží, lékárnické rostliny atd.
- 13 -
vše, co je v zahradě vysázeno má sloužiti k účelům vyučovacím, musí být každý druh označen tabulkou s dobře čitelnými nápisy. KULIŠAN (1916) 3. POSLÁNÍ BOTANICKÝCH ZAHRAD Může být vědecké (shromáždění co nejúplnější sbírky domácích či cizokrajných dřevin) např. za účelem studia taxonomie, introdukce, ochrany genofondu apod. OTRUBA (2002). Dále jsou BZ s posláním kulturně-výchovným, takže se z nich stávají střediska kultury a vzdělávání široké veřejnosti. Pořádají výstavy, přednášky apod. Areál často obsahuje atraktivní doplňky. (ibid.) Specifickým posláním BZ je činnost pedagogická. Slouží jako součást moderního vyučování zákonitostí vývoje a vztahů v přírodě, zejména principů systematických, fytocenologických, fytogeografických a ekologických. U těchto arboret se předpokládá přehledné uspořádání expozic a exaktní označení exponátů. Spolupůsobí zde stránka estetická, výchovná k poznávání krásna. Slouží vždy určitému typu škol a pro jejich potřeby jsou i uzpůsobeny sbírky. Částečně navazují na BZ s posláním kulturně-výchovným. (ibid.) 4. MOŽNOSTI USPOŘÁDÁNÍ BOTANICKÝCH ZAHRAD Viz též přílohy číslo 1 Může být podřízeno hledisku taxonomickému (základ je v prezentaci systému rostlin), sestavování geografických celků nebo ucelené skupiny rostlin z jiných hledisek. Jedním z možných hledisek uspořádání zahrady je i hledisko estetické (celek je prezentován formou dekorativní zahrady podle zásad zahradní a krajinářské tvorby). Možností uspořádání je i zahradně-krajinářské. To je vedeno snahou o vytvoření kombinací předchozích metod při skloubení všech základních hodnotných prvků. Je to postup pravděpodobně nejvhodnější, ale zároveň i nejobtížnější. Musí se skloubit hlediska vědecká, systematická, estetická a ekologická s posláním osvětovým a pedagogickým. OTRUBA (2002).
- 14 -
5. ARBORETA Arboretem rozumíme sbírku dřevin uspořádanou dle určitého záměru. Je to svým způsobem BZ specializovaná na dřeviny. Pojem BZ je však pojmu arboreta nadřazený a arboretum může být součástí BZ, když může tvořit i samostatný objekt. OTRUBA (2002). Uspořádání dřevin v arboretu může být různé, podle vůdčího hlediska poslání, naučnosti. Takto je možné např.: -
Utváření geografických celků prezentujících dřeviny v souvislostech. Je možné sledovat souvislosti a souvztažnosti, návštěvník se lépe orientuje a je informován o skladbě porostů dané oblasti.
-
Dále je možno vytvářet kompoziční celky dřevin podle jejich estetického působení (uplatňujeme tvarové, barevné, velikostní aj. vlastnosti s ohledem na jejich estetickou působivost v rytmu, harmonii, kontrastu apod.). Tyto uspořádání jsou dekorativně působivá, po stránce taxonomické však nepřehledná.
-
Sbírka dřevin může být soustřeďována také pro praktické účely (zdroj gen. materiálu, ke studiu introdukce, za šlechtitelskými či množitelskými účely, pro studium různých vztahů apod.
-
Koncipování sbírky monotématicky (pro jednu taxonomickou jednotku (čeleď, rod apod.)
-
Vytváření ekologických celků jak ve vztahu k fytogeografii, tak ke stanovištním podmínkám (hydrologické, trofické apod.). Tento způsob koncepce arboret je však
možný
pouze
ve
velkých
areálech
s různými
stanovištními
podmínkami. OTRUBA (2002). Obecně vždy při koncipováni arboreta vycházíme z daných podmínek stanovištních, klimatických a ekonomických (realizace, provoz, využitelnost apod.; OTRUBA (2002).
- 15 -
Specializované objekty: Jde o vytváření přírodních a přírodě blízkých celků v uměle vytvořeném prostředí a atmosféře. Jde o zařízení velmi nákladná na provoz i realizaci a slouží zejména pro studium biotopů s využitím všech segmentů přírody. Na návštěvníka působí velmi sugestivně a poskytuje věrohodný zážitek. Je to neprogresivnější způsob prezentace prvků přírody. OTRUBA (2002).
6. VNITŘNÍ ČLENĚNÍ A VYBAVENÍ BOTANICKÝCH ZAHRAD A ARBORET 6.1. Členění botanické zahrady Botanická zahrada jako celek je tvořena obvykle: -
částí venkovní (exteriéry) a
-
částí krytou (interiéry – haly, skleníky, přístřešky aj.) spolu s provozními objekty a plochami nezbytnými pro pěstitelské a množitelské zázemí. OTRUBA (2002). Vnitřní uspořádání BZ (samotných sbírkových exteriérových i interiérových
ploch) je uvedeno v kap. 4. „Možnosti uspořádání botanických zahrad“. 6.2. Stavby a ostatní funkční zázemí (RICHTER, nepubl.) Nedílnou součástí BZ a arboret (i školních) jsou také stavby a různé doplňky (mobiliář, drobná architektonická díla a orientační a informační systém – viz níže). -
stavby (jedná se o trvale vybudované, zpravidla zděné, či z jiných materiálů vykonstruované budovy a ostatní stavby plnící funkce provozní, sbírkové, pedagogické, pěstitelské aj.) o provozní objekty (garáže, sklady, nářaďovny, apod.) o sbírkové skleníky
- 16 -
o množárenské a pěstitelské stavby (zásobní skleníky, pařeniště, kontejnerovny) o administrativní budovy o sbírky neživých přírodnin a kabinety didaktických pomůcek o učebny a přednáškové sály aj. -
doplňky o orientační a informační systém (viz kap. 6.3.) o drobná architektura (pergoly, loubí, přístřešky, umělecká díla, zídky atd.) o mobiliář (funkční a zábavní vybavení objektu) osvětlení lavičky koše dětská hřiště a ostatní zábavní plochy (sportoviště) ostatní o meteorologická pozorovací stanice
-
komunikace (zpevněné a nezpevněné plochy a cesty pro mechanizaci a pro pěší návštěvníky)
6.3. Orientační a informační systém Je nezbytnou součástí každého naučného prostoru. Pomáhá získávat poznatky a šetří čas. Má za úkol orientovat zájemce v daném prostoru, směřovat ho k jednotlivým aktivitám, celkům, expozicím a exponátům, kde bude dále podrobněji informován. OTRUBA (2002). Orientační systém: -
orientuje návštěvníka v prostoru
-
vnější systém (orientuje zájemce vně – napojení na dopravní infrastrukturu, lokalizace vstupů apod.)
- 17 -
-
vnitřní systém (začíná vstupem do areálu; zahrnuje obrazové schémata, vedení cest apod. Využíváme jasné a přehledné piktogramy, barevné odlišení atd.) Informační systém:
-
jeho úkolem je předat co nejvíce informací a jeho obsah je podmíněn zaměřením BZ. Základem informačního systému je členění BZ na: o oddíl (základní organizační jednotka; např. sbírka taxonomické skupiny rostlin) o expozice (vnitřní členění oddílů; tvoří význačné skupiny rostlin v rámci celku) a o exponát (vlastní rostlina; soubor exponátů se vzájemně blízkým vztahem tvoří sbírku – např. růže aj.)
-
Informační prvky: o jmenovka (základní informační prvek; bezprostředně a stručně informuje o rostlině. Nutné je grafické a tvarové provedení adekvátní prostředí, odolnost povětrnostním vlivům apod.) o informační tabule (pro oddíl a expozice; návaznost na tištěné průvodce, možné je doplnění vitrínami s plody atd.) o tiskoviny (průvodce pro přehled o celku a jeho částech; informuje širokou veřejnost) o index plantarum (seznam všech pěstovaných rostlin; pravidelně aktualizován) o fonetická zařízení (stacionární či mobilní; audiovizuální zařízení či lidský průvodce) OTRUBA (2002).
- 18 -
ČÁST II: VLASTNÍ PRÁCE A DOKUMENTACE
7. VÝZNAM BOTANICKÉ ZAHRADY A ARBORETA JAKO VZDĚLÁVACÍHO A POZNÁVACÍHO
ÚČELOVÉHO
ZAŘÍZENÍ
PŘI
STŘEDNÍ
ZAHRADNICKÉ ŠKOLE 7.1. Význam školní botanické zahrady a arboreta Význam školní botanické zahrady - a vůbec veškerých rostlinných sbírek při odborné škole - vyplývá z obecného poslání botanických zahrad (viz kapitola 3.) a dále/především ze specifických požadavků instituce (školy), která arboretum provozuje a využívá ke svým, povětšinou vzdělávacím účelům. Můžeme tedy říci, že obecná hlediska uvedená v kapitole 3. (včetně specifického hlediska didaktického) jsou jednotlivými potřebami školy dále rozvíjena ve specifická/specializovaná poslání (např. sbírky pro přímou demonstraci rostlin a zároveň pro potřeby materiální – vazačský materiál, množitelský atd.) Významy, účely a poslání okrasných rostlinných sbírek při střední odborné škole jsou tedy například tyto: -
didaktické účelové zařízení školy (sbírky přírodnin a rostlin; možnost demonstrace
a
osvojování
mnoha
pracovních
úkonů
a
ukázek
architektonických, botanických, podnebných, stanovištních aj. skutečností, prvků, problémů a jevů) -
zařízení sloužící k výchově a poznávání, získávání zkušeností, vědomostí, k vytváření vztahů mezi lidmi a přírodou, mezi žákem a oborem a vztahů mezi lidmi navzájem (spolupráce); dále k vytváření osobních hodnot a názorů u žáků, pedagogů i u veřejnosti - 19 -
-
působí jako veřejně vzdělávací institut a osvěta (pořádání exkurzí, seminářů, školení, publikační činnost, ukázky…)
-
slouží jako zásobárna pro materiální potřeby školy a vyučované předměty (rostlinný materiál k aranžování, pro sběr herbářových položek a ostatních přírodnin, odběr množitelského materiálu…)
-
umožňuje
provozování
a
výuku
mnoha
návazných
předmětů
a volnočasových aktivit (meteorologická pozorování při meteostanici zřízené v arboretu, včelařství při včelínech umístěných v botanické zahradě, šlechtění rostlin, aktivní i pasivní odpočinek atd.) -
každá botanická zahrada je zásobárnou genofondu a podílí se tak na genetické diverzitě rostlin; současně může působit jako genetická banka (semenné banky)
-
veřejně přístupná školní botanická zahrada umožňuje přímý styk s veřejností a usnadňuje komunikaci mezi školou a okolním světem
-
provozováním praxe ve školní botanické zahradě je škole umožněno využívat (výměnných) pobytů studentů z jiných škol, případně jim umožnit získávat nové poznatky, vědomosti, data a fakta pro jejich publikační a vědeckou činnost
-
podílení se na vědeckých výzkumných úkolech atd. atd.
OURODA (2000) uvádí v rámci hmotných vyučovacích prostředků – účelová zařízení školy následující: -
školní statky, polesí, školní veterinární obvody
-
botanické zahrady, arboreta, školní parky, skleníky
-
dílenské prostory halového typu
-
pokusné rybníky
-
předvadiště zvířat
-
odborné učebny a laboratoře
- 20 -
Účelová zařízení školy jsou zřizována pro účely a slouží zejména pro praktické vyučování. Tyto zařízení rovněž umožňují uskutečňování mnohých zájmových aktivit žáků (pěstitelské, chovatelské, aranžérské aj.). Účelová zařízení mohou poskytovat ilustrační pomůcky (rostlinné exponáty, hnojiva atd.) a rovněž mohou poskytovat možnost výzkumné práce učitelům i žákům (šlechtitelské pokusy aj.). Mnohá účelová zařízení plní i funkci výrobní.9 Význam botanické zahrady jako účelového zařízení školy: -
umožňuje poznávání rostlin
-
umožňuje sledování jednotlivých vývojových stádií rostlin
-
poznávání biologických charakteristik rostlin
-
možnost poznání méně známých rostlin
-
získávání materiálů pro výuku
-
žák je zadáváním úkolů veden k samostatnému pozorování
-
poskytuje možnost k pokusnické činnosti
-
vyvolávání pozitivních estetických prožitků (OURODA, 2000)
7.2. Možnosti uspořádání botanické zahrady při zahradnické škole Samotné veškeré rostlinné sbírky školy můžeme rozdělit např. následovně: -
sbírky okrasných rostlin (dřeviny, okrasné byliny a okrasné druhy zeleniny, interiérové okrasné rostliny) zahrnující rostliny rostoucí jak v botanické zahradě
(obecně),
tak
v jejich
jednotlivých
specializovaných
částech
(arboretum, skleníky, budova školy, tématické sbírky, matečnice a matky apod.) -
sbírky ovocných dřevin situované povětšinou v ovocném sadu
9
Do této kategorie spadají především školní, dříve především zemědělsky zaměřené statky (dnes zde můžeme zařadit i školní zahradnictví apod.). Z historie je jasné, že většina těchto statků vyrůstala zároveň se vznikem školy a lze se na základě empirických zkušeností i domnívat, že určitá, byť malá a omezená, základna (půda, stroje atd.) by měla u škol zemědělského či zahradnického charakteru existovat. Jak uvádí OURODA (2000), především někdejší megalomanie těchto statků, vyvolaná za účelem vyrovnání materiálních podmínek se státními statky a obdobnými zařízeními, měla za následek podstatné snížení účelového (tedy výukového) významu těchto zařízení.
- 21 -
-
sbírky ostatních užitkových rostlin (léčivé rostliny, technické plodiny, zeleniny) – zde je často neostrý přechod od první skupiny a mnoho rostlin lze zařadit jak k okrasným, tak k čistě užitkovým rostlinám
-
ostatní rostliny (okrasné a ovocné školky, produkční skleníky a záhony, kontejnerovny, prodejny apod.) – nemají charakter klasických sbírek (jejich primárním úkolem není soustřeďování rostlin za účelem vytváření živých rostlinných sbírek), ale mohou být využity k podobným výukovým záměrům jako ony či mají s nimi i jinou, bezprostřední souvislost, či jsou s těmito sbírkami jinak úzce provázány. O tom, do jaké míry se jednotlivé sbírky v systému prostorového uspořádaní navzájem lokalizačně překrývají, rozhoduje především systém uspořádání
rostlin
(viz
kapitola
4.).
Proto
je
často
i
mnoho
(především/primárně) užitkových rostlin začleňováno do sbírek, které jsou v obecném slova smyslu označovány jedním nadřazeným výrazem „botanická zahrada“. Konečně i ve starších publikacích je „vše“ souhrnně označováno jako „školní zahrada“ s jednotlivými odděleními či částmi podle využití a uspořádání.
- 22 -
Schéma uspořádání rostlinných sbírek při odborné škole Botanická zahrada Veškeré rostlinné sbírky Tématické celky
Sbírky ovocných dřevin Sbírky ostatních užitkových rostlin
Arboretum
Ostatní rostliny
Základní části botanické a dendrologické zahrady: a) Dle typu exponovanosti: a.1. venkovní plochy a.2. kryté plochy (skleníky, pařeniště, fóliovníky, odborné učebny a kabinetní sbírky, sklady a nářaďovny) b) Podle funkčního a prostorového uspořádání b.1. část produkčně-praktická (matečnicové porosty, produkční plochy, množárenské záhony a zařízení, kontejnerovna, školkařské plochy, výsadby určené k řezu okrasných dřevin a bylin pro vazačské a výstavnické účely) b.2. část pokusně-praktická a pěstebně-demonstrační b.3. část sbírková (vlastní sbírka rostlin)
- 23 -
Ad a.1.) venkovní plochy jsou určené především pro sbírky dřevin, bylin, kulturních rostlin a okrasných květin snášejících klima daného prostředí. Součástí jsou trávníkové plochy, technické vybavení (závlahy, komunikace aj.), oplocení, sadovnické prvky, mobiliář atd. Ostatní povrchy (mulčované, černý úhor apod.) jsou odvislé od charakteru konkrétních ploch a jejich částí. Ad a.2.) kryté plochy jsou využívány především pro sbírky rostlin, které z důvodů jejich nároků na pěstební prostředí nemůžeme prakticky, ekonomicky a trvale efektivně pěstovat na venkovních plochách déle než jedno vegetační období. Řadíme zde skleníky (teplé, poloteplé, chladné apod.) povětšinou pro sbírky rostlin mající charakter trvale interiérových hrnkových dřevin a bylin, skleníky (oranžérie) pro úchovu mobilní zeleně; pařeniště a fóliovníky především pro produkčně-pěstební účely aj. Zcela jiný charakter mají odborné učebny a ostatní budovy (nářaďovny, sklady přípravků na ochranu rostlin, substrátů apod.) situované v/poblíž arboretu/a. Svým uspořádáním, vybavením (didaktické pomůcky a didaktická technika, pracovní a pěstební pomůcky) a lokalizací by měly splňovat požadavky na výuku spojenou s využitím botanické zahrady a arboreta. Součástí takovýchto učeben by měla být i kabinetní sbírka příslušného charakteru (herbářové položky, sbírky plodů a ostatních částí rostlin aj.) Ad b.1.) tyto části nejsou klasickými sbírkovými plochami v pravém slova smyslu, nicméně mohou být součástí botanických sbírek (plochy určené mj. i k řezu zeleně a rostlin - u těchto ploch je někdy sporadické určení primární funkce: zásobní (užitková) x sbírková (studijní) apod.; dále slouží např. k pokusnické činnosti (záhony, kontejnerovny…) a jiným účelům. Ad b.2.) má za úkol praktickou ukázku specifik při pěstování rostlin (demonstrační část) včetně eventuální přímé demonstrační ukázky v praxi.
Část pokusně-
praktická má rozvíjet hlubší zájem o obor a specializace v něm z pohledu zájmové činnosti (kroužky) a v praktických cvičeních.
- 24 -
Jednotlivé disciplíny, které budou tyto plochy řešit (jak v možnosti praktické demonstrace a praktického nácviku činnosti samotnými žáky, tak i z pohledu pouhé ukázky jako „trvalé přírodní didaktické pomůcky“) pak mohou být tyto: -
šlechtění rostlin, pokusné výsevy
-
aplikace přípravků na ochranu rostlin, pomocných přípravků a hnojiv za výzkumnými a pokusnými účely
-
nácvik a ukázky péče o dřeviny (řezy, konzervační opatření apod.)
-
pokusné aklimatizace choulostivých druhů rostlin do trvale venkovních podmínek
-
nácviky a ukázky výsadby dřevin, povýsadbová péče o ně, stabilizace po výsadbě, zajištění v určitých specifických podmínkách (zpevněné plochy měst apod.)
Ad b.3.) sbírkovou část samotného arboreta a botanické zahrady lze podle výchovné a vzdělávací funkce, dle charakteru uspořádání a rozčlenění a podle hlediska názornosti rozčlenit do několika skupin (tématických celků). Rozčlenění, celkové množství tématických celků a charakter jejich uspořádání je odvislý od mnoha faktorů. Mimo jiné od: -
požadované funkce (zejména didaktické a výchovné)
-
od skutečných možností (velikost plochy, intenzita výsadeb, finanční hledisko, možnosti a charakter údržby, množství rostlinného materiálu,…)
-
od členění celkové plochy na jednotlivé podskupiny, jejich množství a kombinací (opakování se výsadeb totožných taxonů aj.)
Rozdělení sbírkové části na jednotlivé celky podle výše zmíněných hledisek: -
Tématický celek botanicko–systematický: členění rostlin v této skupině se děje podle příslušnosti jednotlivých druhů k určité systematické jednotce – nejčastěji k čeledi a rodu, méně často podle vyšších systematických jednotek.
-
Tématický celek geografický: výsadby uspořádané podle zeměpisného rozšíření (původu) určitých rostlinných druhů. Možno jej využít jako základní celek pro vytvoření hlavních jednotek sbírek s tím, že ostatní celky tvoří logické - 25 -
podskupiny těchto částí – viz níže. To má význam nejen didaktický – lepší pamatování kam dané druhy patří geograficky, ale i praktický – méně se opakují stejné taxony, úspora místa. Jinou alternativou uspořádání této skupiny je zastoupení hlavních rostlinných druhů – podle charakteru požadavků (většinou z pohledu sadovnického použití) z dané oblasti ve výsadbě (náhodně či úmyslně komponované) s tímto zaměřením a již dále nečleněnou strukturou. -
Tématický celek fytocenologický: výsadby strukturované dle přirozených společenstev rostlin a živočichů v krajině. Např. vřesoviště, společenstva mokřadů a bahenních rostlin, alpína apod. Velmi často se bude asi prolínat s dalším celkem, nemusí však být jeho součástí, naopak, může být součásti geografického celku.
-
Tématický celek sadovnicko-krajinářský (sadovnicko – praktický): jelikož se jedná o velmi specifická a často velmi praktická rozdělení rostlin; často není účelné (a často ani efektivně možné) tuto skupinu a její další členěné části přiřazovat pod geografický celek, ale nejlépe je považovat jej za samostatný celek sbírek. Do jaké míry volit to či ono uspořádání a jejich kombinace je však závislé především na již výše zmíněných faktorech. Uspořádání rostlin v této tématické skupině se může dít podle několika dalších hledisek: -
Podle použití (rostliny xerotermní, stínomilné, cibuloviny a trvalky, stromy vhodné do ulic, rostliny střešních zahrad apod.)
-
Podle skupin hlavních estetických a charakteristických vlastností a znaků významných v zahradní a krajinné tvorbě (keře kvetoucí na jaře, keře kvetoucí žlutě, dřeviny s ozdobnou kůrou a borkou, aromatické dřeviny, trnité dřeviny, alergenní rostliny aj.)
-
Podle
zahradně-architektonického
hlediska
(např.
kompozičně-
estetické uspořádání: barevná kompozice, kontrast apod.; historické a lokalizační uspořádání: podle pěstování v určitém slohovém období či různých typech zahrad apod.) - 26 -
Časté bude prolínání se určitých celků a záměrů (např. fytocenologický se sadovnickým – např. vřesoviště apod.). Pro větší názornost, úsporu místa (neopakování se totožných taxonů ve vícero skupinách na vícero místech) lze jednotlivé celky hierarchicky sdružovat do větších celků a podskupin.
Schéma příkladu možného řešení sbírkové části botanické zahrady a arboreta (velká plocha, široké možnosti, mnoho tématických skupin):
Sbírková část botanické zahrady (arboreta) Hlavní celek: GEOGRAFICKÝ ASIJSKÁ flóra
SEVEROAMERICKÁ flóra Geobiocenologická tématická skupina
Hlavní celek: SADOVNICKO - PRAKTICKÝ PŮDOPOKRYVNÉ DŘEVINY
KEŘE KVETOUCÍ BRZY Z JARA, NA PODZIM A V ZIMĚ
Hlavní celek: …
Hlavní celek: …
- 27 -
Schéma příkladu možného řešení sbírkové části botanické zahrady a arboreta (malá až střední plocha, omezenější možnosti, méně tématických skupin):
Sbírková část botanické zahrady (arboreta)
Hlavní celek: SADOVNICKO - PRAKTICKÝ
JEHLIČNANY
8. MODELOVÝ
Hlavní celek: BOTANICKO–SYSTEMATICKÝ
OKRASNÉ TRAVINY
PŘÍKLAD:
ARBORETUM
A
SBÍRKY
ROSTLIN
PŘI
SZaŠ OSTRAVA – HULVÁKY10 8.1. Historie a lokalizace sbírek 22. 3. 1907 Moravským zemským sněmem zřízena Hospodářsko – zelinářská škola v tehdejším Zábřehu nad Odrou (O. – Zábřeh) 1924 zřízen vodovod s postřikovači na školní zahradě o výměře 1 ha 64 a 1. 7. 1932 zahájeno meteorologické pozorování ve školní zahradě 1936 postaven na zahradě skleník 1. 10. 1952 škola přebírá od města Ostravy ovocný sad (6,5 ha) 1. 1. 1954 přebírá škola školní statek v O. – Nové Vsi 1. 9. 1977 začíná probíhat výuka v nově postavených sklenících (1,5 ha) typu LUR na školním statku 1. 4. 1979 končí provoz školní zahrady a praxe je celá přesunuta na Školní statek, sbírkové rostliny přemístěny na ŠS 29. 11 1984 otevřeno Středisko praktické výuky na ŠS 1993 opětovně zřízen na ŠS sbírkový skleník školy 31. 12. 1994 inventarizační soupiska arboreta na ŠS (Ing. Svoboda; uvedeno: druh, ks, rok výsadby a místo získání)
10
Současné správné označení školy je: SZaŠ, Ostrava, příspěvková organizace. V této práci je škola označována dále jako SZaŠ Ostrava - Hulváky
- 28 -
1995 dobudování arboreta a ovocného sadu při ŠS (dnes Školní zahradnictví) 17. 7. 1996 návrh na řešení venkovního areálu SZaŠ (Ing. Svoboda) 1. 9. 1996 se vrací výuka do nově zrekonstruované budovy školy v Ostravě – Hulvákách (ve škole zřízen moderní sbírkový skleník)
Dnes jsou rostlinné sbírky školy lokalizovány na dvou místech V Ostravě – Nové Vsi (při Školním zahradnictví) a při školní budově v Ostravě – Hulvákách. LOKALIZACE SBÍREK Školní zahradnictví: -
vstupní
část
před
SPV
(Středisko
praktické
výuky):
záhony
s dvouletkami, dřeviny, půdopokryvné rostliny -
okolí SPV: sbírky dřevin, trvalkové záhony, záhony letniček a léčivých rostlin
-
arboretum (sbírky listnatých a jehličnatých keřů a stromů, popínavých rostlin, menší sbírka růží, matečnicové plochy)
-
sbírka rostlinných druhů zeleniny v pařeništích
-
ovocný sad
-
pokojové rostliny ve sklenících Škola a školní zahrada:
-
na školní zahradě je menší sbírka dřevin a letničkové záhony
-
školní skleník (sbírky pokojových rostlin)
-
aula, chodby a vnitřní balkóny v prostorách budovy školy (sbírky pokojových rostlin)
8.2. Přírodní podmínky stanoviště -
Základní charakteristika Ostravského bioregionu Bioregion se rozkládá ve střední části českého Slezska, zabírá geomorfologický celek Ostravská pánev a část Moravské brány. Část
- 29 -
bioregionu leží v Polsku, zatímco v ČR je tvořen čtyřmi částmi oddělenými nivami a má zde plochu 599 km2. Biotu má bioregion převážně ve 4. bukovém stupni s charakteristickým zastoupením hercynských prvků a především pak splavených horských karpatských druhů. Charakteristické je narušení území těžbou uhlí, průmyslem a hustým osídlením. Bioregion zabírá dno pánve s reliéfem typickým pro staré zalednění. Výrazným rysem reliéfu je intenzivní antropogenní přestavba (četné haldy, poklesy, zatopené pinky apod.). Typická výška bioregionu je 220 – 300 m n. m. -
Podnebí Podnebí je mírně teplé až teplé, bohaté na srážky – ty narůstají směrem k předpolí pohoří Beskyd. Ostrava má dlouhodobý průměr 8,6 °C a roční úhrn srážek 769 mm. Projevuje se návětrnost svahu Beskyd, kontinentalita a vliv severních nížin. Jde o nejvlhčí nížinnou oblast v ČR.
-
Půdy Bioregionu dominují pseudoglejové luvizemě. Značný rozsah dnes mají nevyvinuté antropogenní půdy. CULEK et al. (1996).
8.3. Kurátorství sbírek při SZaŠ Ostrava – Hulváky11 -
Arboretum na Školním zahradnictví (ŠZ): ošetřování a údržbu provádějí žáci na Individuální praxi (IP) a Učební praxi (UP) téměř výlučně pod dohledem pedagogického pracovníka nebo zahradníka. Zahradník (školní zahradník) má údržbu a správu arboreta na starost jako primární osoba. Metodickým garantem je zástupce ředitele školy.
11
Školní rok 2006/2007
- 30 -
-
Trvalkové a letničkové záhony na ŠZ: údržba spadá do kompetence zahradníka a odborných učitelů; provádí ji rovněž žáci na UP a IP. Garantem je jeden z odborných učitelů.
-
Sbírka růží na ŠZ: platí zde totéž jako u trvalek a letniček (garantem je jiný odborný učitel než u předchozích sbírek)
-
Sbírka a ukázka zeleniny na ŠZ: udržovatel a garantem je odborný učitel (opět jiná osoba)
-
Ostatní venkovní plochy v areálu SPV (Střediska praktické výuky na ŠZ): udržuje zahradník a žáci na UP a IP; garantem je školní zahradník
-
Ovocný sad: údržba a garance je v pravomoci odborného učitele (tentýž, jako u sbírek zeleniny); údržba vykonávána v rámci UP a IP
-
Školní zahrada: údržbu má na starost školní zahradnice a žáci na UP a IP; garantem je tentýž odborný učitel, jako u sbírek růží
-
Rostliny ve škole a školním skleníku: údržba zahradnice a žáci; garantem je odborný učitel Pro speciální zásahy a pěstební opatření (postřiky přípravky na ochranu rostlin, údržba techniky, hnojení atd.) jsou pověřeni odborně způsobilí a školení pedagogové a pracovníci školy. Mimo udržovatele a garanty jednotlivých částí rostlinných sbírek školy má každá třída v 1. až 3. ročníku, spolu se svým třídním učitelem, „patronát“ nad vybranou částí sbírek školy (léčivky, zelenina, škola – 1. patro a aula atp.). Většina odborných učitelů má také na starost učební pomůcky (ve škole a na SPV) svých aprobačních předmětů (je jejich garantem a hlavním udržovatelem) – např. herbářové položky, fotodokumentace atd.
8.4. Obsah sbírek živých rostlin při SZaŠ Ostrava – Hulváky 8.4.1. Inventarizačně-souhrnný přehled sbírek Viz přílohy číslo 4
- 31 -
8.4.2. Možnost využití botanické zahrady v rámci jednotlivých předmětů na SzaŠ 8.4.2.1.Učební plán na SZaŠ Ostrava – Hulváky Viz přílohy číslo 5 8.4.2.2.Přehled učebních osnov předmětů využívajících sbírky rostlin k výuce Viz přílohy číslo 6 8.4.3. Konfrontace s požadavky na znalosti žáků V seznamu jsou uvedeny rostliny, které musí žák: -
umět poznat a
-
případně dle předmětu, musí žák mimoto dále projevit k těmto taxonům patřičné znalosti, jež jsou dle učebních osnov předmětů požadovány (původ, popis, pěstování, nároky, použití atd.). Seznamy rostlin – viz přílohy číslo 7 dle předmětové specifikace níže:
Popis využití sbírek (pouze s korespondencí k tématu práce, tedy rostliny okrasné vyjmuty jsou ovocné dřeviny a zeleniny) v jednotlivých předmětech: -
PRAXE: jednotlivé poznávačky jsou prováděny jednak na příslušných praxích (poznávačky množeného rostlinného materiálu apod.), a dále pak především v ročníkových
závěrečních
zkouškách
označovaných
jako
„Zkoušky
z dovedností“ (žák musí při nich projevit praktické dovednosti i teoretické znalosti z několika disciplín, které si osvojil za uplynulé studium a mimo jiné je součástí těchto zkoušek i poznávačka rostlinného materiálu). Seznam pro poznávačky rostlin je pro jednotlivé ročníky uveden v příslušných přílohách.
- 32 -
-
DENDROLOGIE: absolvent předmětu by měl poznat všechny probrané taxony, u kterých se poznání vyžaduje. Jejich seznam je uveden v rozpisu rodů v příloze číslo 6 pod učební osnovou předmětu Dendrologie.
-
KVĚTINÁŘSTVÍ: absolvent předmětu by měl poznat všechny probrané taxony, u kterých se poznání vyžaduje. Jejich základní přehled je uveden v rozpisu rodů v příloze číslo 6 pod učební osnovou předmětu Květinářství, a to pouze ve skupinách dle zahradnického třídění (letničky atd.). Bližší seznam není v práci uveden – zhodnocení a konfrontace stávajícího stavu a potřeb výuky jsou v této práci zaměřeny především na dřevinnou složku sbírek školy. Zhodnocení stávajícího stavu sbírek s výše uvedenými potřebami a nároky na výuku: Všechny taxony, u kterých se vyžaduje jejich poznání žáky v jednotlivých ročnících, je možné nalézt ve sbírkách rostlin SZaŠ O. – Hulváky, popřípadě jsou (letničky, dvouletky apod.) každoročně obnovovány. 8.4.4. Konfrontace s ostatními požadavky na výuku, aktivity a potřeby školy Popis využití sbírek (pouze s korespondencí k tématu práce, tedy rostliny okrasné vyjmuty jsou ovocné dřeviny a zeleniny) v jednotlivých předmětech:
-
rostlinné sbírky jsou využívány rovněž pro potřeby vazačských předmětů (řezané květy, zeleň), což často nemusí být vyhovující (viz dále návrhy a doporučení)
-
v prostorách sbírek jsou vykonávány mnohé práce v rámci praxí (řez, údržba zeleně…) a cvičení (výuka v terénu) – v tomto ohledu jsou prostory sbírek a prostor ŠZ uspokojivě dostačující (obsahem i rozsahem)
-
v případě potřeby je ze sbírek rostlin odebírán rostlinný materiál k množení (pokud je ho nedostatek či úplně absentuje v matečnicích a matkách) – to je u sbírkových a vzácně pěstovaných exemplářů poměrně běžný a standardní postup - 33 -
8.5. Návrhy a doporučení na změny, uspořádání a rozvoj sbírek SZaŠ Obsah rostlinných sbírek (celkově) při zahradnické škole v Ostravě je v současné době naprosto postačující jak z hlediska potřebného materiálu pro poznávačky (zkoušky), tak pro didaktické účely výuky. Sbírky dřevin jsou poměrně obsáhlé – do budoucna bude třeba řešit spíše
problém
uvolnění/odstranění
některých
exemplářů,
které
ještě
nedosáhly přibližně maximálních rozměrů na stanovišti, a které nebude možné ponechat z důvodu silného zápoje, velkých konečných rozměrů apod. v arboretu při Školním zahradnictví. Proto bude třeba postupně vytipovat jedince, kteří budou na stanovišti ponecháni – zde by mělo být přihlédnuto jak k didaktickému hledisku (druhy aktuální pro výuku), tak k hledisku hodnoty dřeviny. Možné je i plošné rozšíření arboreta. Arboretum je rovněž třeba doplňovat (nejen) o novinky v sortimentu dřevin. Arboretum při budově školy je vhodné směřovat k obsahu takového sortimentu dřevin, který je možné zařadit k základnímu a běžně (často) používanému
(především
pro
omezené
prostory
školní
zahrady;
s přihlédnutím na ponechání stávajících urostlých a cenných exemplářů). Sbírka školní zahrady by pak měla sloužit k vyučování a získávání přírodnin pro běžnou výuku (snadný přístup). Co se týče tématických sbírek (růže, léčivky), je vhodné tyto rozšířit (sortimentálně) a věnovat jim větší prostor. Rozárium by mohlo být např. koncipováno jednak jako sortimentální ukázka jednotlivých skupin růží (botanické, půdopokryvné aj.), a dále jako ukázka kombinace růží s jinými typy (životními formami) rostlin (cibuloviny, trvalky apod.). Dále by bylo vhodné (nejspíše při arboretu na Školním zahradnictví) rozšířit
tématické
sbírky
především
podle
praktického
použití
(dle
sadovnicko-praktického hlediska - cibuloviny, půdopokryvné dřeviny, popínavé rostliny atd.). Na vytváření sbírek koncipovaných dle geografických - 34 -
celků není (v prostorách Školního zahradnictví a školní zahrady) za současné situace dostatek prostoru a ostatních možností. Vzhledem k nepříliš velkému rozsahu sbírek (myšleno především plošnému) při ŠZ nepřipadá sice možnost jejich zpřístupnění - ve větším měřítku - pro veřejnost v úvahu (osvěta apod.), nicméně i pro účely výuky, praxe či pořádání odborných školení, praxí a seminářů školou by bylo vhodné doplnit (především arboretum) o základní orientační plán a především ujednotit systém označování rostlin (jmenovky) a tyto postupně doplnit ke všem exemplářům dřevin. Do prostor sbírek na školním zahradnictví bych rovněž řadil (samozřejmě dle možností) nové celky. Jednak, alespoň v menším rozměru, pokusnické plochy (pokusy s pěstováním rostlin – především trvalek a letniček – za různých stanovištních podmínek, pokusy s přípravky na ochranu rostlin, šlechtitelské pokusy aj.), a dále plocha s ukázkou hřbitovního zahradnictví (několik jednoduchých vzorových hrobů, které by bylo možné v určitém intervalu obměňovat z hlediska osázení rostlinami…), vytvoření malého alpína, jednoduchých tranšejí k pěstování choulostivějších rostlin ve volné půdě na trvalém stanovišti… Pro účely vazačství a aranžování by bylo účelné zřízení venkovních ploch s výsadbou zeleně použitelné pro tyto potřeby (stálezelené dřeviny, jehličnany apod.), případně i venkovní plochy s kvetoucími rostlinami pro účel řezu. Škola by tak získala větší nezávislost na nákupu, případně na získávání tohoto materiálu z ne vždy vhodných míst (sbírky apod.) Rozšiřování sbírek pokojových rostlin nepřichází prakticky v úvahu z důvodu omezených prostor školního skleníku, prostor školy a skleníků na Školním zahradnictví, vzhledem k cenám energie a k potřebám pracovních sil. - 35 -
Doporučoval bych také rozšíření (zřízení) sbírek přírodnin (herbářové položky, plody a dřeva aj.); lokalizovány podle potřeb v odborných učebnách na ŠZ či v prostorách školy .
- 36 -
9. ZÁVĚR Zahradní architektura a tvorba zahrad je umění, které můžeme sledovat již u nejstarších civilizací. Při těchto zahradách jsou často soustřeďovány a pěstovány rostliny užitkové i rostliny okrasné, avšak nejedná se ještě o sbírkové zahrady ve smyslu botanických zahrad. Další etapou postupného formování a krystalizace botanických zahrad do pozdějších a dnešních podob nastává ve středověku, kdy se shromažďuje a pěstuje množství, nejprve užitkových, později i okrasných rostlin především při klášterech, jejichž obyvatelé jsou nositeli tehdejší vzdělanosti. První „prebotanické“ zahrady se objevují ve 13. století v Itálii především z přirozených potřeb člověka rostliny poznávat, učit se jim a učit poznané o nich lidi ostatní. Tyto předchůdkyně botanických zahrad jsou zakládány především z aktivit a potřeb lékařů a botaniků. Následkem zámořských cest, ze kterých se dovážejí nově objevené exotické rostliny, které probouzejí zájem o jejich pěstování, nový životní styl, potřeby člověka shromažďovat kolem sebe známé, ale i nepoznané a cizokrajné rostliny a pěstovat je, s rozvojem přírodních věd na univerzitách a z jiných popudů vznikají již skutečné sbírkové zahrady. Za první botanickou sbírku je považována zahrada v Padově vybudovaná okolo roku 154512, u které je doloženo přednášení o rostlinách. Metamorfóza sbírkových zahrad medicinálních v zahrady ryze botanické je dokončena přibližně v 18. století. Školní zahrady počátkem minulého století hrají ve výchově a vzdělávání žáků v tehdejší ČSR významnou a podstatnou roli. Doporučeným „obsahem“ těchto
12
O prvenství (jak v roku založení, tak v lokalizaci – „ve hře“ jsou i jiná města) se vedou spory a informační zdroje se v této problematice (i výrazně) rozcházejí
- 37 -
zahrad jsou celky pro výchovu, vzdělávání a získávání manuálních a kreativních dovedností a schopností. Botanické zahrady a arboreta13 v současné době naplňují mnohá významná poslání: umožňují člověku poznávat fyziognomii, potřeby a způsob života jednotlivých rostlinných taxonů, pomáhají najít správné uplatnění pro rostliny okrasné i užitkové v mnoha oborech a odvětvích lidského vědění a počínání, podílejí se na zachování ohrožených druhů rostlin a ochraně genofondu vůbec, mají funkci výchovnou, didaktickou, ekologickou, architektonickou, udržují a rozšiřují naše vědomosti a odborné dovednosti a schopnosti aj. Rostlinné sbírky při středních zahradnických školách mohou obsahovat velké množství tématických celků, které zahrnují, vymezují či naopak mezi sebou prolínají odborné i obecné předměty vyučované na škole a podporují mezipředmětovou návaznost; umožňují osvojování si praktických dovedností již nabytých teoretických vědomostí a znalostí apod. Rovněž možností v uspořádání a architektonickém pojetí botanických a dendrologických sbírek školy je nepřeberné množství a vždy se odvíjí od konkrétních možností, potřeb, stávajících prostorových dispozic, funkční náplně a budoucích předpokladů. Z
hlediska vzdělávacího a výchovného a při pohledu využití živých
didaktických pomůcek (přírodnin) na středních odborných školách je nutno konstatovat, že: „živá rostlina byla, je a navždy bude ideální a nezastupitelnou učební pomůckou!“
13
myšleno jakékoliv sbírky rostlin všeobecně
- 38 -
10. RESUMÉ Gartenbaukunst ist die Kunst, welches man schon bei den ältester Zivilizationen beobachten. In Gärten dieses Zivilizationen sind pflegen viele Pflanzenart, aber sie sind nicht noch wirkliche botanichen Gärten. Botanisch Garten wird in rechten Wörter Sinne bis im Mittelalter und zwar besonders beim Klöster. In 13. Jahrhundert sind geformt in Italien erste Vorbotanischengärten. Diese waren vor allem für Bedürfnisse Botaniker und Medikus angelegt. Später sind Exotischen Pflanzen von überseeichen Gänge zuführen, und er wird munter Aufmerksaimkeit um ihre Bau und kommt zu Entwicklung Naturwissenschaften. Das es verwaltet zu die Entstehung echte botaniche Gärten. Zu erste ist gehalten im allgemeinen botanischen Garten in Padova aus im Jahre 1545 wurde. Ebenso ist beigemessen sich für Schullgärten am Anfang 20. Jahrhundert im damalig Tsechoslowakische Republik gross Bedeutung erzieherisch und bilden. Heute füllen botanichen Gärten und die Bäumesammlungen viel Sendungen. Pflanzesammlung sind formieren bei die Mittelfachschullen in manches Masses und füllen viels Funktionen: gewinnen man praktisch der Fertigkeiten und theoretisch Kenntnisse u. ä. Es ist Selbstverständlichkeit, dass: „lebende Pflanze war, ist und auf immer wird ideal und unvertretbar Lehrmittel!“
- 39 -
11. SOUPIS PRAMENŮ A LITERATURY Almanach k 90. výročí založení školy. Vydala Střední zahradnická škola Ostrava. 1997 CULEK, M. et al: Biogeografické členění české republiky. Praha: Enigma, 1996. Ostravský bioregion, s. 280 – 283; + mapová část. ISBN 80-85368-80-3 KALUSOK, M.: Zahradní architektura. Brno: Computer Press, 2004. Rané botanické zahrady, s. 75. ISBN 80-251-0287-4 KORNEROVÁ, Andrea: Návrh řešení botanické zahrady a arboreta pro zahradnickou školu. Závěrečná práce. Brno: MZLU v Brně, 2004. 39 s. KULIŠAN, A. J.: Domácí zahrady a zahrádky. Praha: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1916. Školní zahrada, s. 117-124. KUPKA, J.: Zeleň v historii města. Praha: ČVUT, 2006. Vědecké zahrady, s. 48. ISBN 80-01-03443-7 MOCHNATSKÝ,
S.:
Botanické
záhrady
a
arboréta.
Nitra:
Slovenská
pol‘nohospodárská univerzita, 2000. ISBN 80-7137-682-5. 65 s. OTRUBA, Ivar: Zahradní architektura. Šlapanice: ERA, 2002. s. 99-135. ISBN 8086517-13-6 OURODA, Stanislav: Oborová didaktika. Brno: MZLU, 2000. Účelová zařízení školy, s. 85 – 87. ISBN 80-7157-477-5 PÍRKOVÁ, Bronislava: Podklady k péči a lokalizaci sbírek při SzaŠ O. – Hulváky. Nepublikováno a ústní sdělení, r. 2006 ŠETELOVÁ, V. et al.: Botanické zahrady. Praha: SPN, 1977. Z historie botanických zahrad, s. 11 – 31.
- 40 -
ŠMÍD, S.: Arboretum SzaŠ Ostrava – Nová Ves. Seznam dřevin a mapové podklady, r. 2001. Interní materiál (nepublikováno) SVOBODA, Stanislav: Mapový podklad botanické zahrady při gymnáziu ve Frenštátě pod Radhoštěm (sadovnický osazovací plán). Osobní materiál autora; r. 1994 SVOBODA, Stanislav: Podkladové materiály k arboretu O. – Nová Ves a školní zahradě SzaŠ O. – Hulváky (soutěžní návrhy, historie apod.). Osobní materiály autora (nepublikováno) ŠVP: Přehled učebních osnov vybraných předmětů. Interní materiály SzaŠ O. – Hulváky, 2006 ŠVP: Učební plán na SZaŠ Ostrava – Hulváky. Interní materiály SzaŠ O. – Hulváky, 2006 TĚŠITEL, J. J.: Naše rodinné zahrady. Sv. 1. Praha: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1931. Zahrada školní, s. 238-240.
- 41 -
12. SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHA ČÍSLO 1 Ukázky půdorysného uspořádání a vnitřního členění botanických zahrad o Botanická zahrada střední zemědělské technické školy v Dalovicích o Školní zahrada devítiletky v Letohradě o Botanická zahrada univerzity Karlovy v Praze o Botanická zahrada Prostějov o Botanická zahrada střední zemědělské technické školy v Rakovníku
PŘÍLOHA ČÍSLO 2 Příloha ke kapitole 2.3. Školní zahrada o Plán číslo 1: o Plán číslo 2:
PŘÍLOHA ČÍSLO 3 o Ukázka řešení botanické zahrady při gymnáziu ve Frenštátě pod Radhoštěm
PŘÍLOHA ČÍSLO 4 Příloha ke kapitole 8.4.1. Inventarizačně-souhrnný přehled sbírek
PŘÍLOHA ČÍSLO 5 Příloha ke kapitole 8.4.2.1. Učební plán na SZaŠ Ostrava – Hulváky
PŘÍLOHA ČÍSLO 6 Příloha ke kapitole 8.4.2.2. Přehled učebních osnov předmětů využívajících sbírky rostlin k výuce
PŘÍLOHA ČÍSLO 7 Příloha ke kapitole 8.4.3. Konfrontace s požadavky na znalosti žáků
PŘÍLOHA ČÍSLO 8 Skica
návrhu
sbírek
SZaŠ
- 42 -
Ostrava
-
Hulváky
PŘÍLOHA ČÍSLO 1 Ukázky půdorysného uspořádání a vnitřního členění botanických zahrad (reprodukce z knihy ŠETELOVÁ, 1977). Uspořádání nemusí být již v dnešní době aktuální a některé názvy a místní pojmenování nemusí odpovídat současné skutečnosti. Nicméně problematika, rozmanitost a možnosti vnitřního uspořádání jsou na těchto příkladech dobře patrny a prezentovány.
BOTANICKÁ ZAHRADA STŘEDNÍ ZEMĚDĚLSKÉ TECHNICKÉ ŠKOLY V DALOVICÍCH
II
ŠKOLNÍ ZAHRADA DEVÍTILETKY V LETOHRADĚ
III
BOTANICKÁ ZAHRADA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE
IV
BOTANICKÁ ZAHRADA PROSTĚJOV
V
BOTANICKÁ ZAHRADA STŘEDNÍ ZEMĚDĚLSKÉ TECHNICKÉ ŠKOLY V RAKOVNÍKU
VI
PŘÍLOHA ČÍSLO 2 Příloha ke kapitole 2.3. Školní zahrada (reprodukce z KULIŠAN, 1916) Plán číslo 1: Zahrada je rozdělena na dvě části – pravidelnou a krajinářsky pojatou. Krajinářská (ozdobná) část a hranice pravidelné části jsou osázeny domácími i cizokrajnými stromy a keři – zvláštní ohled je brán na keře užitkové (líska, dřišťál, jeřáb, mišpule aj.); vysázeny jsou i keře okrasné, růže, pereny a jehličnany. Užitková část je rozdělena na 6 dílů: prostřední 4 jsou po stranách osázeny ovocnými stromy a keři. Záhony jsou osázeny částečně zeleninou a částečně ostatními užitkovými rostlinami. V rohu zahrady je cvičiště.
Plán číslo 2: Zahrada obsahuje štěpnici (1/3 celkové plochy), květinové a růžové záhony, besídku, zelinářskou zahradu, rabata, pařeništěm, včelnici, školku ovocnou a lesní, botanické oddělení.
VII
PŘÍLOHA ČÍSLO 3 Ukázka řešení botanické zahrady při gymnáziu ve Frenštátě pod Radhoštěm (vypracoval Ing. Stanislav Svoboda) – viz elektronické přílohy na CD
VIII
PŘÍLOHA ČÍSLO 4 Příloha ke kapitole 8.4.1. Inventarizačně-souhrnný přehled sbírek Mapy přehledného rozdělení arboreta na Školním zahradnictví na vybraná oddělení (plochy) a ukázka inventarizace některých částí arboreta – viz elektronické přílohy na CD
IX
PŘÍLOHA ČÍSLO 5 Příloha ke kapitole 8.4.2.1. Učební plán na SZaŠ Ostrava – Hulváky Název školního vzdělávacího programu: Zahradnictví Kód a název oboru vzdělání: 41-44-M/001 Zahradnictví Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma studia: 4 roky denní studium 5 let distanční studium Kategorie a názvy vyučovacích Zkratky Počet týdenních vyučovacích hodin předmětů předmětů 1.ročník 2.ročník 3.ročník 4.ročník Celkem A. Povinné předměty 34 35 35 34 139 a) základní 26 19 16 16 77 Český jazyk a literatura CJL 3 2 2 3 10 Cizí jazyk 1 NEJ/ANJ 4 3 3 4 14 Cizí jazyk 2 NEJ/ANJ 2 2 2 6 Výchova k občanství VKO 1 1 1 3 Dějepis DEJ 2 2 Zeměpis ZEM 2 2 Matematika MAT 3 2 2 2 9 Fyzika FYZ 2 2 4 Informační a komunikační technologie ICT 2 1 1 4 Tělesná výchova TEV 2 2 2 2 8 Chemie CHE 2 2 1 2 7 Biologie BIO 2 2 2 2 8 b) předměty specializace 8 16 19 16,5 59,5 Ekologie a životní prostředí EŽP 1 2 3 Základy zahradnictví ZAZ 3 3 Technologie pěstování zahr. rostlin TPR 2 1,5 1,5 5 Geodezie GEO 1 1 Motorová vozidla MOV 2 2 Zahradnická mechanizace ZAM 2 2 4 Ovocnictví OVO 1 1 2 Zelinářství ZEL 1 1 2 Květinářství KVE 2 1 3 Sadovnické projektováni SAP 2 2 4 Dendrologie DEN 2 2 4 Floristika FLO 1 1 1 1 4 Rostlinolékařství ROS 1 2 3 Ekonomika EKO 2 2 4 Marketing MAR 1 1 Projektování interiérů PŘI 1 1 Školkařství SKO 2 2 Zakládání a údržba zeleně ZUZ 1 1 Praxe PRA 2 2 2,5 2,5 9 c) volitelné předměty 2,5 2,5 Povinně volitelný předmět PVP 2 2 2 B. Nepovinné předměty Činnost 1 2 3 4 vyučování dle rozpisu učiva 33 33 32 31 učební praxe bloková 2 2 2 2 odborná prázdninová praxe 2D 3D 2 tělovýchovný výcvikový kurz 1 týden pro zdraví 1 projektový týden 1 1 maturitní zkouška 2
X
časová, vč. exkurzí, výchovně vzd. akce Celkem týdnů
4 40
4 40
3 40
4 40
PŘÍLOHA ČÍSLO 6 Příloha ke kapitole 8.4.2.2. Přehled učebních osnov předmětů využívajících sbírky rostlin k výuce Učební osnova předmětu PRAXE Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět praxe je koncipován jako odborný průřezový předmět, který poskytuje žákům nejdůležitější dovednosti ve vztahu ke konkrétnímu oboru a stupni vzdělání, komplexní pojetí předmětu úzce navazuje na teoretické odborné i některé všeobecně vzdělávací předměty a využívá jejich poznatků. Předmět zahrnuje všechna odvětví zahradnické výroby. Obecný cíl předmětu Hlavním cílem výuky praxe je nejen naučit žáky praktickým dovednostem a činnostech, které jsou v zahradnické praxi obvyklé, ale také formování vztahu k přírodě a její ochraně, ale také naučit žáky posoudit vhodnou právní formu podnikání ve svém oboru, plánovat práci pro menší kolektiv pracovníků, řídit činnost menšího kolektivu, hodnotit kvalitu a množství práce a stanovovat odměnu za práci, tak aby se mohl uplatnit v zaměstnanecké i podnikatelské sféře. Výběr z rozpisu učiva – praxe využívající k výuce prostory školních rostlinných sbírek Likvidace rostlin na záhonech a výsadba letniček na typizovaný záhon a ošetření po výsadbě Příprava sadby, sázecí lopatka, sázecí kolík, trojspon, čtyřspon, hloubka výsadby, technika výsadby, ošetření po výsadbě Žák: - upravuje půdní prostředí pro pěstování rostlin hrabáním - naznačuje spon pro rostliny, - vysazuje rostliny do naznačeného sponu - ošetřuje rostliny po výsadbě - likviduje porost rostlin vysazuje a ošetřuje květiny Ošetření venkovních květinových záhonů, růží a mobilní zeleně Řez, zálivka, odplevelení, dosazování, odstranění odkvetlých květů, přihnojení Žák: - ošetřuje rostliny ve volné půdě - posuzuje potřebu zásahů na rostlinách ve volné půdě a provádí je - vypočítá a aplikuje dávku pevných a kapalných hnojiv - ošetřuje rostliny a provádí na nich pěstební zásahy jak ve volné půdě tak v krytých prostorách hnojí a přihnojuje pevnými a kapalnými hnojivý Výsadba okrasných dřevin a ošetření po výsadbě Výsadba prostokořenné dřeviny, výsadba dřeviny s balem, ošetření před a po výsadbě Žák: - posoudí vhodnost vysazované dřeviny - zvolí správnou velikost jámy a posoudí kvalitu půdy a potřebu výměny - pochopí důležitost správného pracovního oděvu a obuvi pro předcházení úrazu - respektuje nároky vysazované dřeviny - dodržuje bezpečnost práce - umí vysazovat prostokořenné dřeviny i dřeviny s balem a provádí odpovídající ošetření po výsadbě - vysazuje a ošetřuje dřeviny, květiny, zakládá a ošetřuje trávníky Řez okrasných dřevin – průklest, zmlazovací řez Ovocný sad, arboretum, skleníky, pařeniště,expedice, prodejna
XI
Žák: - posuzuje stav okrasných rostlin z hlediska řezu - navrhuje a provádí odpovídající zásahy pro dosažení co nejlepšího estetického dojmu a zdravého vývoje dřevin - používá a volí správné zahradnické nářadí k provádění navrženého řezu - ošetřuje rostliny po provedeném zásahu - respektuje bezpečnostní opatření - ošetřuje rostliny a provádí na nich pěstební zásahy jak ve volné půdě tak v krytých prostorách Navržení a výsadba letničkového a dvouletkového záhonu a kalkulace Návrh, výpočet sadby Žák: - připravuje a ošetřuje letničky a dvouletky před výsadbou - sestavuje plán záhonu potřeby sadby včetně sledu jednotlivých práci - připravuje a rozměřuje pozemek před výsadbou - vysazuje letničky a dvouletky správnou technikou a ošetřuje po.výsadbě - provádí realizační rozpočet - vysazuje a ošetřuje dřeviny i květiny, zakládá a ošetřuje trávníky - pěstuje, ošetřuje a připravuje k expedici skleníkové květiny k řezu, hrnkové květina, letničky, dvouletky - vypočítá jednoduché kalkulace cen - upravuje půdní prostředí pro pěstování rostlin na Realizace sadové úpravy, výsadba okrasných dřevin včetně návrhu Modelace terénu,realizace, výsadba, ošetření Žák: - posuzuje terén a navrhuje sled prací při úpravě terénu a terén upravuje - zabezpečuje a organizuje sadovou úprav - vysazuje správnou technikou okrasné dřeviny s ohledem na jejich nároky - respektuje bezpečnostní opatření - zakládá a organizačně zabezpečuje realizaci sadových a krajinářských úprav - provádí zemní práce, upravuje terén a pečuje o kvalitu půdy - vysazuje a ošetřuje dřeviny i květiny, zakládá a ošetřuje trávníky Hřbitovní zahradnictví Používané materiály na výzdobu hrobu Žák: - navrhuje úpravu a výsadbu hrobu - vysazuje okrasné dřeviny a květin na hrob a výsadbu ošetřuje - respektuje bezpečnostní opatření - vysazuje a ošetřuje dřeviny i květiny, zakládá a ošetřuje trávníky - navrhuje rostliny ve volném prostoru Ošetření a řez okrasných dřevin, pasportizace dřevin Udržovací, zmlazovací, asanační řez, termín, realizace Žák: - posuzuje stav okrasných dřevin a navrhuje odpovídající ošetření - používá nejvýhodnější pracovní nářadí pro prováděné ošetření a řez - ošetřuje vhodně po provedeném řezu - provádí pasportizaci zeleně - respektuje bezpečnostní opatření - zakládá a organizačně zabezpečuje realizaci sadových a krajinářských úprav - zemní práce, upravuje terén a pečuje o kvalitu půdy - vysazuje a ošetřuje dřeviny i květiny, zakládá a ošetřuje trávníky Realizace sadové úpravy-modelace terénu, výsev trávníku, výsadba okrasných dřevin včetně návrhu Realizace Žák: - posuzuje terén a navrhuje sled prací při úpravě terénu a terén upravuje - navrhuje vysazované dřeviny - zabezpečuje a organizuje sadovou úprav
XII
- zpracovává terén pro výsev trávníku - vysévá trávník a ošetřuje po výsevu - vysazuje správnou technikou okrasné dřeviny s ohledem na jejich nároky - respektuje bezpečnostní opatření - zakládá a organizačně zabezpečuje realizaci sadových a krajinářských úprav - provádí zemní práce, upravuje terén a pečuje o kvalitu půdy - vysazuje a ošetřuje dřeviny i květiny, zakládá a ošetřuje trávníky Návrh trvalkového záhonu, ošetření a rozmnožování trvalek Nároky, doba kvetení trvalek, způsoby množení, ošetření Žák: - připravuje návrh osázení trvalkového záhonu s ohledem na nároky a dobu kvetení jednotlivých trvalek - ošetřuje vhodnými pěstebními zásahy trvalky vysázené v záhoně - rozmnožuje správným způsobem nejrozšířenější trvalky - respektuje bezpečnostní opatření - generativně a vegetativně rozmnožuje - ošetřuje rostliny a provádí na nich pěstební zásahy jak ve volné půdě tak ve krytých prostorách - pěstuje, ošetřuje a připravuje k expedici skleníkové květiny k řezu, hrnkové květiny, letničky, dvouletky, trvalky, cibulnaté a hliznaté květiny Celoroční plán ošetření trávníků, kalkulace nákladů, práce s motorovými plotovými nůžkami, sekačkami a křovinořezem Sestavení rozpočtu pro realizace Žák: - navrhuje postup a pořadí a termín jednotlivých pracovních operací při celoročním ošetření trávníku a posuzuje kvalitu stávající trávníkové plochy - provádí kalkulaci nákladů na ošetření trávníkové plochy podle navržených opatření - chápe důležitost správného technického stavu sekaček, údržby a správného seřízení sekaček - seká vhodně zvolenými stroji určenou plochu trávníku - ošetřuje sekačky po práci - dodržuje bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci - zná provozní vlastnosti části strojů a dokáže je seřizovat a udržovat - podle druhu práce vhodně volí jednotlivé stroje a zařízení a efektivně je využívá - provádí údržbu a jednodušší opravy strojů a zařízení - dodržuje bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci
XIII
Učební osnova předmětu ZÁKLADY ZAHRADNICTVÍ Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět základy zahradnictví je koncipován jako průpravný předmět, který poskytuje žákům prvého ročníku nejdůležitější poznatky o vzájemných vztazích prostředí a rostlin, jejichž osvojení jim pomůže lépe chápat význam jednotlivých složek prostředí pro optimální růst a vývin rostlin a důležitost jeho úpravy. Předmět vede žáky ke kladnému vztahu k přírodnímu prostředí a podněcuje jejich myšlení. Tvoří základ pro předměty odborného vzdělávání studijního oboru. Učivo základu zahradnictví využívá poznatky, které žáci získali na základní škole v přírodovědných předmětech. Obecný cíl předmětu Hlavním cílem výuky základu zahradnictví je nejen vytváření vědomostí a dovedností o vlivu a působení jednotlivých činitelů na růst a vývoj rostlin, základních způsobech úpravy prostředí a regulace výživy pro kulturní rostliny ale také formování vztahů k přírodě, a její ochraně. Naučit žáky využívat poznatků v dalších odborných předmětech a v profesním životě. Výběr z rozpisu učiva – tématické celky využívající k výuce prostory školních rostlinných sbírek Meteorologie a klimatologie Základní pojmy Počasí, podnebí, meteorologie, klimatologie, meteorologické prvky, klimatické prvky Světlo a rostlina Albedo, etiolizace,heliograf, luxmetr krátkodenní, dlouhodenní rostliny Teplota,měření,tepelné podmínky stanoviště Termograf, teplotní gradient, mrazová kotlina, průměrná denní teplota – vzorec Složení vzduchu, vítr, význam, měření Anemometr, větrná korouhev, vlhkoměr, psychrometr Srážky, vznik srážek, měření Srážkoměr, ombrograf, rosa, jíní mlha, jinovatka,, Rostlina a voda Vlhkomilné, suchomilné rostliny, indiferentní rostliny, vodní deficit Předpověď počasí a druhy oblaků Cirus, Cumulus, Stratus, dlouhodobá, krátkodobá předpověď Podnebí a oblasti ČR, fenologie a její význam Kukuřičná, řepařská, bramborářská oblast, klima, mikroklima Žák: zjišťuje a vyhodnocuje základní meteorologické ukazatele umí vysvětlit základní pojmy vysvětlí důležitost slunečního záření pro rostlinu a je seznámen s přístroji na měření délky a intenzity světla pochopí nenahraditelnost tepla, vliv podmínek stanoviště na teplotu a chápe přístroje na měření teploty objasní význam vzduchu, především oxidu uhličitého a dovede změřit tlak a vlhkost vzduchu chápe vznik srážek, jejich rozdělit a umí je změřit a vypočítat vysvětlí význam vody pro rostlinu je seznámen s předpovědi počasí popíše podnebí a oblasti ČR dovede vysvětlit pojem fenologie Ošetření rostlin během vegetace Způsoby závlah a zdroje vody Kapková závlaha, pásovými zadešťovači, tryskami, fok systém, podmokem Ošetření rostlin na venkovních plochách
XIV
Nahrnování, jednocení, zálivka, okopávka, plečkování Žák: - ošetřuje výsevy a výsadby pěstovaných rostlin - objasní způsoby závlah zahradnických rostlin a volí správný způsob závlahy k pěstované rostlině a efektivně je využívá - chápe ošetření venkovních porostů zahradnických rostlin - orientuje se ve významu jednotlivých ošetření rostlin pěstovaných na venkovních plochách - zná základní způsoby ošetření rostlin v krytých plochách
Učební osnova předmětu DENDROLOGIE Pojetí vyučovacího předmětu Dendrologie má specifické postavení v odborných předmětech. Navazuje na získané vědomosti z biologie. Je základním předmětem s širším uplatněním ve vztahu k dalším předmětům v souběžných i vyšších ročnících. Obecný cíl předmětu Cílem odborného předmětu je vymezení základních požadavků navazujících na odborné znalosti z předcházejících ročníků. Na základě vlastních zkušeností naučit žáky uplatňovat znalosti nejen teoretické, ale i praktické. Naučit žáky užívat pojmy, pravidla a principy při řešení zadaných úkolů. Výběr z rozpisu učiva – tématické celky využívající k výuce prostory školních rostlinných sbírek Nauka o dřevinách Význam a poslání dendrologie Hodnoty okrasných dřevin Význam zeleně Zeměpisné rozšíření Listnaté opadavé keře Charakteristika - listnaté opadavé keře Acer Aesculus, Alnus, Amelanchier Amorfa, Aralia, Arania Berberis Betula, Buddleia Cornus Corylus, Cydonia, Cytisus Daphne, Deutzia Euonymus, Exochorda Forsythia Genista, Hamamelis Hypericum, Jasminum, Kerria Kolkwitzia, Laburnum Ligustrum Lonicera Magnolia, Lycium Paeonia, Philadelphus Physocarpus, Potentila Prunus
XV
Ptelea, Rhamnus Rhododendron Rhus, Ribes, Robinia Rosa Salix, Sambucus Sorbaria, Staphylea Spiraea Symphoricarpos, Syringa Tamarix, Vaccinium Viburnum, Weigela Jehličnaté dřeviny Jehličnany - botanické členění Abies Cedrus, Ephedra, Gingo Chamaecyparis Juniperus Larix, Metasequoia, Microbiota Picea Pinus Pseudotsuga, Sequoiadendron, Taxodium Thuja , Thujopsis, Taxus, Tsuga Listnaté stromy Charakteristika a rozšíření listnatých stromů Acer Aesculus, Ailantus Betula, Carpinus Celtis, Cercidiphyllum Corylus, Crataegus Eleagnus, Castanea Fagus Fraxinus Juglans Gleditsia, Robinia, Sophora Koelreuteria, Liliodendron, Magnolia, Morus Malus Platanus, Populus Prunus, Quercus Salix, Sorbus Catalpa, Paulownia, Tilia, Ulmus Stálezelené dřeviny Charakteristika stálezelených dřevin Berberis, Buxus Cotoneaster, Andromeda Ilex, Mahonia Lonicera, Prunus Pyracantha, Viburnum, Vinca Vřesovištní dřeviny Rhododendron, Caluna, Erica
16
Popínavé dřeviny Charakteristika popínavých dřevin Actinidia, Akebia, Aristolochia Campsis, Celastrus Clematis Hedera, Hydrangea Parthenocissus, Fallopia Lonicera Rosa, Vitis Wisteria Žák: - ovládá význam a poslání dendrologie a zeměpisné rozšíření dřevin dokáže vysvětlit výraz dendrologie a vysvětlit význam a rozšíření zeleně - rozpoznává a charakterizuje listnaté opadavé keře - ovládá základní odbornou terminologii, zvládá a osvojuje si odborné pojmy - chápe rozdíly v možnostech pěstovaných dřevin i jejich různé nároky v různých společenstvech - volí, na základě získaných odborných znalostí, vhodné kombinace dřevin - charakterizuje dřeviny v různých ročních obdobích - orientuje se v problematice použití a výsadby - rozpoznává a charakterizuje jehličnaté dřeviny - ovládá základní odbornou terminologii, zvládá a osvojuje si odborné pojmy - řeší rozdíly v možnostech pěstovaných dřevin - volí, na základě získaných odborných znalostí, vhodné kombinace dřevin - charakterizuje dřeviny v různých vývojových stádiích - se orientuje v charakteristice a pěstování listnatých opadavých stromů používá odbornou terminologii, která mu pomáhá při využívání pojmů a principů v dalším systému výuky - je schopen vyjádřit vlastní poznatky k dané problematice - užívá poznatky a zkušenosti k objasnění jednoduchých základních problematik - rozlišuje důležité biologické procesy - se orientuje v charakteristice stálezelených dřevin se orientuje v základní odborné terminologii - chápe základní estetické vlastnosti dřevin - se orientuje v charakteristice popínavých dřevin rozlišuje základní botanické vlastnosti - ovládá základní odbornou terminologii
Učební osnova předmětu KVĚTINÁŘSTVÍ Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Květinářství je koncipován jako odborně vzdělávací předmět, který navazuje a využívá poznatky získané v předmětech Biologie a Základy zahradnictví . Učivo květinářství doplňuje rovněž poznatky, které žáci získali v předmětu Technologie pěstování rostlin. Obecný cíl předmětu Hlavním cílem výuky květinářství poskytnout žákům souhrnné poznatky o základním sortimentu květin, okrasného materiálu a jejich biologických zvláštnostech a naučit žáky využívat získané poznatky v profesním i osobním životě. Výběr z rozpisu učiva – tématické celky využívající k výuce prostory školních rostlinných sbírek Taxonomie okrasných rostlin Taxony rostlin
17
Třída, čeleď, rod, druh, kultivar, klon, chiméra Žák: - orientuje se v hlavních taxonech rostlin - využívá poznatky při pěstování okrasných rostlin - má znalosti o taxonech rostlin významných pro zahradnictví a poznatky o nich aplikuje na pěstované druhy okrasných rostlin Letničky Pěstování na semeno Nízké k výsadbám Vysoké k řezu K sušení Letničky a jednoleté trávy Poléhavé a pnoucí Okrasné listem Množené vegetativně,generativně Kvetoucí Množené vegetativně (sortiment, sklizňová zralost, tržní druhy, charakteristika, užití) Žák: - zná základní sortiment vybraných letniček - určí sklizňovou zralost letniček k řezu a sušení - rozlišuje vybrané tržní druhy letniček - popíše charakteristické znaky a užití - navrhuje plán výsadby venkovního záhonu - pěstuje, ošetřuje a připravuje k expedici vybrané letničky - rozpoznává a charakterizuje hlavní tržní druhy květin Dvouletky k řezu (sortiment, sklizňová zralost, tržní druhy, charakteristika, užití) Žák: - zná základní sortiment vybraných dvouletek - určí sklizňovou zralost dvouletek k řezu rozlišuje vybrané tržní druhy letniček - popíše charakteristické znaky a užití - rozlišuje vybrané tržní druhy dvouletek pěstuje, ošetřuje a připravuje k expedici vybrané dvouletky k řezu - rozpoznává a charakterizuje hlavní tržní druhy květin
Trvalky Na výsluní a polostín Kvetoucí v létě a na podzim Sukulentní a bažinné Okrasné trávy (sortiment, sklizňová zralost, tržní druhy, charakteristika, užití) Žák: - zná základní sortiment vybraných trvalek - určí sklizňovou zralost trvalek k řezu - rozlišuje vybrané tržní druhy trvalek - popíše charakteristické znaky a užití - pěstuje, ošetřuje a připravuje k expedici vybrané trvalky - rozpoznává a charakterizuje hlavní tržní druhy květin
18
Cibuloviny (sortiment, tržní druhy, charakteristika, užití) Žák: -
zná základní sortiment vybraných cibulovin rozlišuje vybrané tržní druhy cibulovin popíše charakteristické znaky a užití pěstuje, ošetřuje a připravuje k expedici vybrané cibuloviny rozpoznává a charakterizuje hlavní tržní druhy květin
Opakování a testování učiva Opakování probraných témat Testování Didaktické testy, poznávání rostlin
19
PŘÍLOHA ČÍSLO 7 Příloha ke kapitole 8.4.3. Konfrontace s požadavky na znalosti žáků Předmět praxe: I. až III. ročník (Zkoušky z dovedností) – seznam rostlin, které musí žák umět určit (poznat) uveden na následujících dvou listech. Předmět praxe: IV. ročník (Zkoušky z dovedností) – seznam rostlin je roven souhrnu všech taxonů rostlin za I. – III. ročník. Předmět dendrologie: seznam rostlin, které by měl žák poznat, odpovídá seznamu rostlin uvedených v rozpisu učiva pro tento předmět Předmět květinářství: viz textová část, nadpis 8.4.3. PŘÍLOHA ČÍSLO 8 Skica návrhu sbírek SZaŠ Ostrava – Hulváky (viz přílohy dále) Současný stav areálu školního zahradnictví při SZaŠ Ostrava – Hulváky (letecký snímek – viz zdroj vpravo nahoře; upraveno)
20
I. ročník KEŘE: Berberis thunbergii Cornus alba Deutzia scabra Forsythia intermedia Ligustrum vulgare Philadelphus coronarius Potentilla fruticosa Spiraea vanhouttei Symphoricarpos albus JEHLIČNANY: Abies alba Juniperus communis Larix decidua Picea abies Pinus nigra Taxus baccata Thuja occidentalis Pseudotsuga menziesii Chamaecyparis lawsoniana OVOCNÉ DŘEVINY: Cerasus avium Cerasus vulgaris Fragaria vesca Malus domestica Pyrus communis Rubus idaeus Rubus fruticosus Ribes nigrum Ribes rubrum Grossularia uva-crispa LETN1ČKY K SUŠENÍ: Ammobium allatum Celosia argentea Helichrysum bracteatum Helipterum roseum Limonium sinuatum Lonas annua Lagurus ovatus Nigella damascena Xeranthemum annum Psylliostachys suworowii HRNKOVÉ ROSTLINY: Ficus benjamina Ficus elastica Ficus pumila Ficus binnendijkii Ficus westlandi Dracaena deremensis Dracaena fragrans Dracaena marginata Hedera helix Chlorophytum comosum
- 21 -
ZELENINOVÁ SEMENA: Lactuca sativa Apium graveolens Daucus carota Capsicum annum Brassica oleracea Allium cepa TRVALKY: Miscanthus sinensis Solidago hybrida Achillea filipendulina Stachys olympica Gypsophila paniculata Rudbeckia fulgida II. ročník KEŘE: Pachysandra terminalis Berberis julianae Buxus sempervirens Ilex aquifolium Mahonia aquifolium Pyrus laurocerasus Pyracantha coccinea Viburnum rhytidophyllum Viburnum "Pragense" Caryopteris clandonensis Eonymus europaeus Hydrangea arborescens Kerria japonica Weigela florida Vinca minor STROMY: Acer platanoides Acer pseudoplatanus Carpinus betulus Betula pendula Fagus sylvatica Fraxinus excelsior Populus nigra Salix alba Sorbus aucuparia Tilia cordata Quercus robur OVOCNÉ DŘEVINY: Corylus avellana Sambucus nigra Juglans regia Aronia melanocarpa Hippophae rhamnoides Ribes aureum Rosa pomifera TRVALKY: Heuchera sanquinea Bergenia cordifolia Hosta sieboldiana Hemerocallis hybrida Lychnis chalcedonica
- 22 -
Astilbe arendsii Paeonia lactiflora Iris germanica OSIVO: Raphanus salivus Solanum lycopersicum Spinacia oleracea Beta vulgaris Pastinaca sativa HRNKOVÉ ROSTLINY: Dizygotheca elegantissima Sansevieria trifasciata-tenura Peperomia scandens Philodendron scandens Philodendron elegans Syngonium podophyllum Monstera deliciosa Fatshedera lizei Cissus antarctica Myrthus communis KVĚTINY K ŘEZU: Dianthus caryophyllus Rosa hybrida Gerbera jamesonii Strelitzia reginae Freesia hybrida III. ročník KEŘE Cotoneaster dammeri Euonymus fortunei Caragana arborescens Chaenomeles speciosa Cotoneaster horizontalis Hypericum calycinum Lonicera tatarica Physocarpus opulifolius Rhus typhina Spiraea bumalda Stephanandra incisa Syringa vulgaris STROMY: Acer negundo Aesculus hippocastanum Alnus glutinosa Catalpa bignonioides Corylus colurna Elaeagnus angustifolia Liriodendron tulipifera Platanus acerifolia Robinia pseudoacacia Sophora japonica Tilia euchlora JEHLIČNANY: Abies concolor
- 23 -
Chamaecyparis nootkatensis Juniperus media Picea omorika Picea pungens Pinus mugo Tsuga canadensis Microbiota decussata POKOJOVÉ KVĚTINY: Crassula arborescens Cyperus alternifolius Dieffenbachia bowmannii Hoya carnosa Kalanchoe blossfeldiana Maranta leuconeura Nephrolepis exaltata Pandanus veitchii Rhoicissus rhomboidea Cyrtomium falcatum SEMENA KVĚTIN: Begonia semperflorens Amaranthus caudatus Calendula officinalis Helichrysum bracteatum Tagetes patula ROSTLINY K SUŠENÍ: Bromus lanceolatus Briza maxima Carthamus tinctorius Limonium tataricum Linum sativum Panicum violaceum Setaria macrostachya TRVALKY: Aster dumosus Astilbe arendsii Anaphalis margaritacea Festuca glauca Lavandula officinalis Phlox subulata Sedum spectabile
- 24 -
- 26 -
PŘÍLOHA ČÍSLO 3
PŘÍLOHA ČÍSLO 4 (nahoře a dále)
- 27 -
- 28 -
- 29 -
PŘÍLOHA ČÍSLO 8 - Skica návrhu na řešení sbírek při SzaŠ Ostrava (originální velikost A3)
- 30 -
