Návod jak správně nakládat s potravinami v domácnostech
© ABF-BOKU
Obsah
Úvod ................................................................................................................................................... ii Co pro nás potraviny znamenají....................................................................................................... 1 Co je zapotřebí pro výrobu potravin ................................................................................................ 2 Proč se potraviny vyhazují ............................................................................................................... 3 Co každý z nás vyhazuje ................................................................................................................... 5 Tipy pro předcházení vyhazování potravin...................................................................................... 6 Když se někdy přece jen něco zkazí .............................................................................................. 11 Další literatura ................................................................................................................................. 12 Projektoví partneři FUWA ............................................................................................................... 13
i
Úvod Tato příručka byla zhotovena v rámci přeshraničního projektu pro Rakousko a Českou republiku. Projekt „Future of Waste“ („FUWA“) má tyto cíle: přeshraniční výměnu know-how jak předcházet vzniku odpadu a jak s odpadem nakládat, optimalizaci systému odpadového hospodářství v kraji Vysočina a realizaci preventivních opatření u vybraných odpadových toků v obou zemích Projekt byl podpořen Evropskou územní spoluprácí Rakousko – Česká republika 2007-2013. Tento návod má za úkol seznámit Vás s tématem „Jak předcházet vzniku potravinového odpadu“ a pomoci Vám v každodenním rozhodování při nakupování, skladování, přípravě a požívání potravin. Doufáme, že zde najdete užitečné tipy, jak můžete Vy i Vaše rodina zredukovat potravinový odpad. Všechny fotografie, které v této příručce uvidíte, ukazují potraviny, které byly nedbale vyhozeny mezi odpadky. Tým projektu Vám přeje příjemnou četbu!
Vídeň, říjen 2012
ii
Co pro nás potraviny znamenají Potraviny jsou základem pro fungování lidského organismu. Ve správném složení a přijímaném množství nás zásobují energií, živinami, vitamíny a stopovými prvky, které jsou nezbytné pro zdravý život, a které zajišťují dobré trávení a dobré zdraví. Výběr poravin, které konzumujeme je odrazem našeho společenského postavení, našeho respektu k životnímu prostředí a druhým lidem (např. bio-produkty, veganské produkty, produkty ze sítě fair-trade), naší náboženské orientace (např. sváteční pokrmy, pokrmy v období půstu), našich kuchařských schopností a času, který můžeme věnovat vaření a stejně tak samozřejmě naší osobní chuti. Společná konzumace určitých potravin upevňuje rodinné vztahy a již po staletí zastává ve všech kulturách důležitou společenskou funkci. Čím by byly narozeniny nebo svatby bez společné slavnostní tabule?! V dřívějších dobách pocházely potraviny až na výjimky, jako jsou olej, sůl a koření, především z blízkého okolí a byly konzumovány podle své sezónní dostupnosti. Dnes si můžeme 7 dní v týdnu a 24 hodin denně po celý rok vybírat z nekonečné palety domácích i exotických potravin. Aby mohly být uspokojeny naše vysoké požadavky na širokou nabídku i nároky na čerstvost potravin, musejí k nám být neustále transportovány nové potraviny a stav potravin musí být neustále kontrolován. Mnoho lidí spojuje dohromady své znalosti a pracovní nasazení, abychom mohli mít k dispozici ty nejkrásnější a nejčerstvější potraviny. Od zemědělce, přes řidiče kamionu, pekařského učně, zaměstnance v balicím průmyslu, přes inspektora na úřadě pro kontrolu potravin až po prodavače v supermarketu – naše potraviny procházejí mnohýma rukama, aby nakonec dorazily na náš stůl. K našim potravinám bychom tedy měli přistupovat s úctou odpovídající jejímu významu pro náš tělesný a duševní vývoj a zohledňující enormní vynaložení sil při výrobě, zpracování, přepravě, balení a prodeji. Potraviny naplňují jednu z našich nejdůležitějších potřeb – potřebu výživy!
© ABF-BOKU
© ABF-BOKU
1
© ABF-BOKU
Co je zapotřebí pro výrobu potravin Během celého řetězce tvorby hodnoty v produkci potřebují potraviny k tomu, aby mohly být vyrobeny, sklizeny, uchovány a transportovány, mnoho zdrojů: osivo, zemědělské plochy, vodu, traktory, hnojiva, slunce, prostředky na ochranu rostlin, zemědělcovu péči, palivo, balicí materiál a mnoho dalšího. Spotřebou zdrojů dochází ke konkurenci ve využití plochy pro potřeby bydlení, kácení lesních porostů, nedostatku vody, přehnojeným vodním tokům, erozi, uvolňování skleníkových plynů, znečišťování životního prostředí odpadem, příliš intenzivnímu lovu ryb ve světových mořích, snížení biodiverzity a tak dále. Věděli jste, že…. ….pro vyprodukování 1 kalorie hovězího masa musí být ve formě krmiva podáno 6 až 21 kalorií. Na 1 kalorii drůbežího masa musí kuře přijmout asi 4 kalorie krmiva. Vzniká tedy obrovská potřeba plochy, aby mohlo být zajištěno zrní na krmivo pro zvířata.1 ….pro vyprodukování 1000 kcal rostlinných potravin je potřeba asi 0,5 m³ vody. K vyprodukování stejného energetického množství živočišných potravin, jsou potřeba 4 m³ vody 2. V mnoha zemích se tak snižují zásoby vody, které již tak sotva dostačují.
© ABF-BOKU
1
Chléb pro svět (2010) Kampaň pro bezpečnost výživy – Listy kampaně o konzumaci masa. Stuttgart. Lundqvist J., de Fraiture C., Molden D. (2008) Saving Water: From Field to Fork – Curbing Losses and Wastage in the Food Chain. SIWI Policy Brief. SIWI. (Šetření vody: Z pole na vidličku – omezující ztráty a plýtvání v potravinovém řetězci.) 2
2
Proč se potraviny vyhazují Po celém světě se vyhazují poživatelné potraviny. Studie3 Světové organizace pro výživu při OSN zjistila, že se ve světě ročně vyhodí kolem 1,3 miliard tun poživatelných potravin. Etiketa je nalepena křivě, zelenina je moc malá, ovoce příliš nevzhledné, přijde nová dodávka a v regálu se musí udělat místo, chleba je včerejší, nakupování bez plánování, „my máme dneska chuť na něco jiného“ – existuje mnoho důvodů, proč se potraviny v průmyslových zemích bezmyšlenkovitě vyhazují. Potraviny se vyhazují i v rozvojových zemích. Tam jsou ale na vině zcela jiné důvody. Často nejsou k dispozici odpovídající možnosti pro sklízení, skladování a transport a potraviny se tak na své cestě ke spotřebiteli zkazí a musejí být vyhozeny. Asi 925 milionů lidí na světě trpí hladem – přestože teoreticky by pro každého bylo více než dost. V přepočtu se ročně vyhodí odhadem 1.400 kg potravin na jednoho hladovícího. Na celém světě se projevují ekologické, ekonomické i sociální důsledky tohoto plýtvání. Když se potraviny bez úpravy dovezou na skládku a jsou zde uloženy, vznikají ukládáním a mikrobiologickým rozpadem takzvané skládkové plyny. Tyto plyny se skládají asi z 60 % z methanu (CH4) a ze 40 % z oxidu uhličitého (CO2). Oba plyny unikají do atmosféry, kde posilují celosvětový skleníkový efekt – přičemž methan působí asi 25x škodlivěji než oxid uhličitý! Aby byly sníženy škodlivé dopady potravinového a podobného odpadu na životní prostředí, musí v příštích letech každý členský stát Evropské unie postupně snižovat podíl organických odpadů ukládaných bez předchozího ošetření. V Rakousku je přímé ukládání potravin na skládky již zakázáno. V ostatních zemích se bohžel potraviny dosud na skládky ukládají. Kromě negativních dopadů na životní prostředí mají ale vyhozené potraviny negativní vliv i na naši finanční situaci. Za své potraviny musíme zaplatit víc, protože do ceny potravin jsou započteny ztráty vzniklé během řetězce tvorby hodnoty v produkci. Jestliže je v průmyslových zemích větší poptávka po množství potravin, než jaká je skutečná potřeba, ceny prodávaných potravin stoupají. To vede k tomu, že si chudší lidé (nejen v rozvojových zemích, ale i ve střední Evropě) již nemohou dovolit dostatečné zásobení potravinami a musejí hladovět. V Rakousku je nyní asi 1 040 000 lidí (12 % obyvatelstva)4 ohroženo chudobou, v České republice je to asi 1 007 800 lidí (10,4 % obyvatelstva)5. A v konečném důsledku každý z nás vyhazuje peníze, jestliže každý den nakupujeme více, než sníme, a zbytek vyhazujeme! K negativním sociálním dopadům vyhazování potravin patří nejen hladovění chudších vrstev obyvatelstva, ale i chybějící úcta k práci a odborným znalostem, které lidé vnášejí do celého řetězce tvorby hodnoty, abychom si kdykoli mohli koupit bezpečné potraviny.
3
Gustavsson J., Cederberg C., Sonesson U., Van Otterdijk R., Meybeck A. (2011) Global Food Losses and Food Waste Extent, Causes and Prevention. FAO, Rome (Globální ztráty v potravinářství a plýtvání potravinami – rozsah, příčiny a prevence). 4 Statistik Austria (2012) Standard-Dokumentation Metainformationen (Definitionen, Erläuterungen, Methoden, Qualität) zu EU-SILC 2010. 30.09.2012 (http://www.statistik.at/web_de/statistiken/soziales/armut_und_soziale_eingliederung/index.html) – Standardní Dokumentace Metainformace (Definice, vysvětlení, metody, kvalita). 5 Český statistický úřad (2012) Statistika & My - Roste podíl osob pod hranicí příjmové chudoby. (www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/140025BFD4/$File/1804120620_21.pdf)
3
© ABF-BOKU
© ABF-BOKU
4
Co každý z nás vyhazuje Přebytky navařené polévky se vylijí do výlevky, jablko schováváme tak dlouho, až shnije, koláč od svačiny oschl a nikdo už ho nechce jíst, koření na vánoční cukroví zabírá místo a musí udělat prostor pro jiné, ve „Fast Foodu“ jsme toho nakoupili víc než sníme, otrhat švestky ze stromu je pro nás moc velká námaha, v lednici jsme přehlédli datum trvanlivosti nějaké potraviny a teď je prošlá… V každodenním životě často vůbec nepostřehneme, kolik vlastně vyhodíme dosud poživatelných potravin. Bez této informace s tím ale nemůžeme nic udělat. Kromě toho každý vyhazuje z jiných důvodů jiné potraviny. Jako první krok k nápravě tedy pomůže, když se přesně zaměříme na vyhazované potraviny. Vyzkoušejte to hned u sebe doma! Můžete například pravidelně nahlédnout do odpadkového koše nebo do nádoby na bio-odpad anebo můžete po dobu jednoho týdne používat deník na potravinový odpad.
© ABF-BOKU Vezměte si papír a celý týden si zapisujte všechny potraviny, které vyhodíte. Připište si k tomu i důvody a odhadněte množství. Pokud chcte zjistit víc, můžete si zapisovat i to, kam potravinu vyhodíte a kolik stál kilogram dané vyhozené potraviny. Na konci se podivíte, co všechno můžete zjistit o svých vlastních návycích! Zde vidíte příklad, jak by mohl vypadat váš deník potravin: Kdy? Co? 3.března mléko
Kolik? 0,5 litru
4.března houska 1 kus
Proč? Před dovolenou jsem koupil moc, zkyslo Nechal jsem ji ležet, úplně ztvrdla
5
Kam? Do záchodu
Cena 1 euro/litr
Kontejner 0,4 euro/ na bio- ks odpad
Tipy jak předcházet vyhazování potravin Pokud si povedete deník potravinového odpadu, uvidíte, proč potraviny vyhazujete, a budete moci zavést potřebná opatření. Následující tipy by vám měly pomoci při rozvíjení vlastních kreativních nápadů. Plánování Plán stravování Promyslete si, kolik lidí bude v následujících dnech doma jíst jaká jídla, případně kolik jídla si vezmou s sebou. Počet osob můžete použít pro odhadnutí potřebného množství potravin. Nákupní seznam Používjte jeden nákupní seznam, na který budou všichni členové rodiny psát potraviny, které byly spotřebovány ze zásob. Podle plánu stravování se seznam doplní o potraviny, které budou v příštích dnech potřeba ještě navíc k těmto spotřebovaným. Pozor: Váš nákupní seznam bude účinný jen tehdy, pokud se ho při nakupování budete držet! Nákup Obecně Snažte se nechodit nakupovat hladoví! S prázdným žaludkem působí mimořádné slevy a příjemná vůně v obchodě ještě svůdněji a vy nakoupíte víc, než vlastně potřebujete. Čestnost nakupování Když můžete nakupovat vícekrát týdně, budete mít doma vždy čerstvé potraviny a skladování můžete přenechat profesionálům v obchodních řetězcích. Velikosti balení Co nejčastěji nakupujte nebalené potraviny – můžete tak snadno koupit přesně požadované množství a doma nebudou zbývat žádné potraviny. Kromě toho si navíc ušetříte odpad z balení! Akce a velká/rodinná balení Pokud skutečně chcete šetřit peníze nákupem „multipaků“ a rodinných balení, pak se dohodněte se sousedy nebo přáteli a hned po nakoupení si potraviny rozdělte. Přeprava domů Při nákupu chlazených nebo mražených výrobků si s vezměte chladicí tašku, aby si Vaše potraviny během přepravy domů zachovaly svou kvalitu. Ostatní potraviny chraňte před extrémním horkem, chladem nebo vlhkem. Skladování Pořadí spotřebování Nově nakoupné potraviny uložte ve spíži nebo v lednici vždy za ty potraviny, které už doma máte, a potraviny spotřebovávejte podle principu „first in-first out“ (to co vložíte jako první, také jako první zkonzumujte)! Skladovací podmínky Na balených potravinách výrobci uváději doporučení pro správné skladování. Řidtě se těmito doporučeními, abyste si potraviny mohli vychutnat v nejlepší kvalitě! 6
Zkontrolujte teplotu, kterou máte nastavenou v lednici, v prostředním patře by se měla pohybovat kolem 5°C. Jestliže nemůžete nastavit přesnou teplotu, zkontrolujte teplotu teploměrem! Využívejte různé teplotní zóny v lednici ve svůj prospěch! V návodu pro použití se informujte o doporučeních výrobce. Ovoce a zelenina zůstanou nejdéle čerstvé v přihrádce na zeleninu (teplota až 10°C). Potraviny, které se lehce kazí, jako zbytky jídla, maso nebo ryba, skladujte nejlépe na skleněné desce nad přihrádkou na zeleninu, kde se nachází nejchladnější zóna (2°C). Mléčné výrobky byste měli uložit do střední části lednice. Sýr a vejce mohou být uloženy v nejteplejší zóně až nahoře (až 8°C). Nápoje, máslo a hotové omáčky umistěte do přihrádek na dveřích (10 až 15°C). Některé druhy ovoce a zeleniny je lepší skladovat ve vzdušném, chladném a tmavém prostředí ve sklepě, jako např. brambory nebo mrkev. Vodnatá zelenina jako okurky nebo rajčata by měla být skladována v chladu, ale mimo lednici. Také ovoci citlivému na chlad, jako jsou babány, mango a citrusové plody, je lépe mimo lednici. U ředkviček a podbné kořenové zeleniny odstraňte nejlépe ihned po nákupu listy, zelenina pak zůstane déle křupavá. Povadlou zeleninu můžete před konzumací vložit do vody, bude pak opět křupavá. Potraviny z otevřených balení nebo nakrojené potraviny (např. polovinu cibule) vložte do uzavíratelných nádob, zamezíte tak nebezpečí napadení škůdci, vyschnutí, převzetí cizích zápachů a zanesení plísně. Výjimkou je tvrdý sýr, který je nejlepší skladovat zabalený ve svačinovém papíře, vlhkém ubrousku nebo na talíři s poklopem na sýry.
© ABF-BOKU Nesnášenlivost při společném skladování Některé druhy ovoce a zeleniny, jako např. banány, rajčata, jablka nebo paprika, uvolňují přírodní ethytlen, který urychluje proces zrání jiných potravin. Tuto vlastnost můžeme na jednu stranu využít, abychom dosáhli poživatelnosti nezralých produktů.
7
Např. nezralé avokádo můžete skladovat spolu s jablkem, což urychlí proces dozrání avokáda. Na druhou stranu bychom tuto okolnosti měli při skladování vždy zohledňovat, abychom předešli zrychlenému dozrání. Kontrola poživatelnosti Datum minimální trvanlivosti („Minimální trvanlivost do…“) Toto datum je pro Vás vodítkem, do jaké doby výrobce při správném skladování a neotevření balení garantuje specifické vlastnosti produktu, jako např. křupavost sušenek. Neznamená to, že by po překročení tohoto data byla potravina nepoživatelná! Dokonce se smí ještě prodávat, pokud je potravina v pořádku a je-li na produktu označeno, že datum minimální spotřeby bylo překročeno. Použijte své smysly – podívjte se, přivoňte, ochutnejte a pak si produkt doma vychutnejte! Plesnivé potraviny byste však jíst neměli, kromě případů, kdy se jedná o požadovanou plíseň u sýrových specialit. Datum spotřeby („Spotřebujte do…“) Datem spotřeby se označují potraviny, které se z mikrobiologického hlediska rychle kazí i při správném skladování. Po překročení data spotřeby tedy mohou tyto potraviny vyvolat zdravotní újmu. Potraviny, které překročily datum spotřeby, byste už neměli konzumovat a měli byste je správným způsobem zlikvidovat. Datum prodeje V Rakousku je na balených vejcích kromě data minimální trvanlivosti vytištěno také datum prodeje. Nenechte se jím zmást, časovou orientaci pro Vás představuje datum minimální trvanlivosti! V České republice jsou vejce opatřena datem spotřeby! Mléčné výrobky U tvarohu nebo jogurtu se po delším stání výrobku vytvoří na povrchu syrovátka jako vodnatá tekutina. Výrobek jednoduše dobře promíchejte a snězte! Test čerstvosti vajec, který je nepoškodí Vložte vejce do sklenice vody. Čerstvé vejce klesne. Pokud je vejce již starší, nashromáždilo se pod skořápkou již více vzduchu a vejce stoupá vzhůru. Starší vejce by měla být před požitím vždy dobře tepelně upravena!
Vaření Velikost porcí Uložte si špagetovou míru, abyste vždy vařili podle potřeby, nebo si v kuchařských knihách či na internetu vyhledejte konkrétní doporučená množství na osobu. Jako přibližný vzorec by mělo platit, že pro jednu osobu by mělo být jako příloha použito tolik zeleniny nebo brambor, kolik se tomuto člověku vejde mírně navrstveno do obou rukou. U ryby nebo masa by kus měl být velký jako talíř o velikosti rukou. Pokud po jídle něco zbyde, není to ještě důvodem k tomu, abychom potraviny vyhazovali! Mnoho jídel chutná dokonce lépe, pokud jsou nejméně jednou ohřáta (např. polévky, guláš). Kromě toho se ze zbytků dá rychle uvařit mnoho různorodých jídel. Jídlo nechte vychladnout, zbytky dobře zabalte a odpovídajícím způsobem uložte. I na internetu se dá na různých kuchařských stránkách najít mnoho tipů na vaření (hledejte např. pod heslem „využití zbytků jídla“), kde můžete hledat recepty z jedné konkrétní nebo z více ingrediencí! 8
Chléb Zbylý chléb můžete nakrájet kráječem na tenké plátky a 10 minut jej sušit je v troubě na 200°C a případně je ochutit česnekem či kořením. Snadno si tak vyrobíte chutnou křupavou pochoutku! Starý chleba nakrájejte na kostky, orestujte a použijte k dekoraci polévky nebo jako základ na knedlíky. Chléb byste měli nakrájet, dokud ještě není příliš tvrdý a usušit jej na vzduchu. Ovoce Z přezrálých banánů, jahod a dalšího ovoce můžete v mžiku vytvořit za pomoci mixéru výborné mléčné koktejly. Mléčné výrobky Tvaroh nebo jogurt zkombinujte s přezrálým ovocem a vytvořte lahodné nápoje nebo navrstvěte mléčné výrobky střídavě se sušenkami a ovocem a vytvořte tak rychlý, opticky i chuťově ohromující, dezert!
© ABF-BOKU Zelenina Zbylou uvařenou zeleninu můžeme snadno přidat do polévky nebo z ní spolu s jinými zbytky jako salámem, smetanou nebo sýrem vytvořit rafinovaný zapečený recept. Sýr Zbylý sýr skladujte nastrouhaný jako podklad pro zeleninovou oblohu nebo si jím posypte namazaný chléb a zapečte, s každým druhem sýra získáte chuťovou obměnu! Zbytky ryb a salámu Zbytky vařeného masa a salámu jemně rozemelte a okořeňte bylinkami – hned máte pomazánku. Pestrost Vaší fantazii se meze nekladou – pozvěte přátele ke společné konzumaci zbylých potravin, obložte si vlastní pizzu zbylou zeleninou nebo masem a pokud pořád ještě potřebujete nějaké nápady, podívejte se na internetu nebo se přihlašte na kurs vaření. 9
Jídlo Velké oči – malý žaludek Dávejte si na talíř vždy méně, kdykoli si přece můžete přidat. V hrnci zůstanou pokrmy déle teplé, a když něco zbyde, je uchování snazší díky oddělenosti jednotlivých složek. Zbytky z talíře už zpravidla nevypadají moc chutně, a tak se nikomu nechce je uchovávat ani později jíst. V restauracích požádejte o měnší porci, pokud již víte nebo vidíte u vedlejšího stolu, že zde dělají příliš veliké porce. Vychutnat si to doma podruhé Projevte v restauraci svou úctu k potravinám a také umění kuchaře tím, že si nedojezenou porci necháte zabalit na doma! Máte tak rychlé jídlo na druhý den a kromě toho ušetříte peníze. Konzervace Mražení čerstvých a syrových potravin Pokud jste si koupili maso či rybu v syrovém stavu a přesto jste je hned nespotřebovali, můžete tyto potraviny také vakuově zabalené zmrazit. Jídla, která později uvaříte z tohoto masa nebo ryby, můžete nově zmrazit k pozdější okamžité konzumaci. Také chléb, bylinky nebo mléčné produkty lze dobře zamrazit a podle potřeby rozmrazit. Zbytky tekutin (např. víno, polévka) Zbylou polévku či víno zamrazte v nádobkách na kostky ledu. Dle potřeby jimi můžete později okořenit omáčky, zeleninu či polévky. Mražení zbylých pokrmů Navařili jste moc? Rozdělte zbylé pokrmy do balíčků o jedné či dvou porcích a zamrazte je. Máte pak kdykoli k dipozici rychlé jídlo, když nebudete mít čas vařit, a můžete je rozmrazit podle potřeby.
10
Když se někdy přece jen něco zkazí Někdy nepomůže ani to nejlepší naplánování, ani nejambicióznější předsevzetí a prostě nám zbydou potraviny, které je třeba zlikvidovat. Možná máte známého, kterému uděláte radost tvrdým chlebem a zcvrklými jablky, protože má doma zvířata? Až do předání udržujte tyto potraviny pokud možno co nejvíce v suchu, aby nezačaly plesnivět – plíseň nedělá dobře ani zvířatům! Pokud musíte potraviny opravdu vyhodit, jsou nejlépe využity, když je z nich udělán kompost nebo bioplyn. Informujte se u Vašeho místního sdružení pro odpadové hospodářství nebo u své obce o odděleném sběru bio-odpadu. V některých regionech se maso a zbytky vařeného jídla do bio-konstejnerů nesmí dávat! Potraviny by se do odděleného kontejneru měly vyhazovat vždy bez obalů, protože plasty nebo kovy vadí při kompostování. Z Vašich vytříděných potravin se vyrobí buď kompost nebo bioplyn. Kompost může být použit pro zlepšení půdy a může tak například nahradit rašelinu. Bioplyn je využíván na výrobu obnovitelné energie. Zbylé potraviny však můžete spolu s odpadem ze zeleně přidávat do vlastního kompostu. Na kompostu byste měli sbírat vždy směs různých organických zbytků, jako listí, malé větvičky, uschlé zbytky květin, zbytky potravin atd. Dbejte přitom na to, aby byl odpad navrstven volně a kompostem mohl proudit vzduch. Nahromaděná vlhkost není dobrá! Při dodržení uvedených základních podmínek za Vás většinu práce vyřídí mikroorganismy tím, že pro Vás organickou substanci rozloží na hodnotný kompost. Ten můžete použít na hnojení na zahradě! Prostě jej zamíchejte pod zeminu a vaše rostliny budou zásobeny důležitými živinami a půda bude lépe udržovat vodu. Potraviny, zbytky jídel a žluklé oleje nevylévejte do toalety, protože to vede k nežádoucím usazeninám v odpadním potrubí a může to pro Vás znamenat drahé údržbářské práce! Žluklé pokrmové tuky a oleje byste měli sbírat odděleně a odevzdat je ve sběrném dvoře.
© ABF-BOKU
11
Další literatura Zde naleznete další informace k tématům, o kterých pojednávala tato příručka: Brot für die Welt (2010) Kampagne für Ernährungssicherheit – Kampagnenblätter Fleischkonsum. Stuttgart (Chléb pro svět [2010] . Kampaň pro bezpečnost výživy – Listy kampaně o konzumaci masa. Stuttgart) Gustavsson J., Cederberg C., Sonesson U., Van Otterdijk R., Meybeck A. (2011) Global Food Losses and Food Waste - Extent, Causes and Prevention. FAO, Rome. (Globální ztráty v potravinářství a plýtvání potravinami – rozsah, příčiny a prevence) Lundqvist J., de Fraiture C., Molden D. (2008) Saving Water: From Field to Fork – Curbing Losses and Wastage in the Food Chain. SIWI Policy Brief. SIWI. (Šetření vody: Z pole na vidličku – omezující ztráty a plýtvání v potravinovém řetězci) Homepage projektu „Future of Waste“ (FUWA): http://futureofwaste.eu/cs/o-projektu-future-of-waste (česky) http://futureofwaste.eu/de/ueber-das-projekt (německy) Homepage dolnorakouských spolků odpadu: http://www.abfallverband.at/ (německy) Homepage iniciativy „Natürlich weniger Mist“ („Samozřejmě méně nepořádku“) ve Vídni: http://wenigermist.natuerlichwien.at/lebensmittel (německy) Homepage Rakouského Ministerstva pro život: http://www.lebensministerium.at/lebensmittel/kostbare_lebensmittel.html Internetové stránky Institutu pro odpadové hospodářství k tématu Prevence potravinového odpadu: http://www.wau.boku.ac.at/11754.html (deutsch) http://www.wau.boku.ac.at/11754.html?&L=1 (englisch)
12
Projektoví partneři FUWA Energetická agentura Vysočiny
Mikroregion Telčsko
Institut für Abfallwirtschaft, Universität für Bodenkultur Wien (ABF-BOKU) (Institut pro odpadové hospodářství, Univerzita pro kulturu půdy Vídeň)
Österreichisches Ökologie-Institut (Rakouský ekologický institut)
Strategičtí partneři projektu: Úřad Dolnorakouské zemské vlády / Oddělení pro ekologické hospodářství a územní plánování (RU3) (A) (Amt der Niederösterreichischen Landesregierung/Abteilung Umweltwirtschaft und Raumordnungsförderung (RU3) (A)) Okresní spolek pro odpad v Rohrbachu (Bezirksabfallverband Rohrbach (A)) Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství, Sekce VI/6: Logistika odpadu, prevence a odpadové hospodářství dle produktů (Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft, Sektion VI/6: Abfalllogistik, Vermeidung und produktbezogene Abfallwirtschaft (A)) Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství, Oddělení V/8: Záležitosti EU – Životní prostředí (Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft, Abteilung V/8: EU-Angelegenheiten – Umwelt (A)) Obecní spolek pro odpadové hospodářství v Hornu (Gemeindeabfallwirtschaftsverband Horn (A)) Magistrát města Vídně, MA 48/Management odpadu (Magistrat der Stadt Wien, MA 48/Abfallmanagement (A)) Region Vysočina (CZ) 13
Homepage: futureofwaste.eu (německy/česky) Autor: Dipl.Ing. Felicitas Schneider, ABF-BOKU Obrazová dokumentace: Všechny použité fotografie pořídilo ABF-BOKU.
14
