Náves pod Macochou Zkušenosti s realizací projektu

Náves pod Macochou Zkušenosti s realizací projektu

Projekt Náves pod Macochou se uskutečnil díky laskavé finanční podpoře Nadace VIA, Dobročinného fondu Philip Morris ČR a obce Vilémovice.

Náves pod Macochou 2008/2009 Zkušenosti s realizací projektu

Projekt Náves pod Macochou … Seznamte se Od července 2008 do června 2009 byl v obci Vilémovice pod hlavičkou Sboru dobrovolných hasičů realizován projekt Náves pod Macochou. Uskutečnil se za přispění Nadace VIA, Dobročinného spolku Philip Morris ČR a obce Vilémovice v rámci programu 3x333 tisíc pro aktivní život obce. Cílem projektu bylo oživit náves a zvýšit možnosti jejího využití. Chtěli jsme, aby vznikl prostor, který bude poskytovat dostatečné zázemí pro volnočasové vyžití dětí a mládeže, pro veřejné akce a zároveň přinese prospěch dospělým (relaxace u rybníka, možnost setkávat se) a to jak místním, tak turistům a návštěvníkům obce. Vedle toho jsme v projektu viděli příležitost k rozvíjení a posilování vzájemných mezilidských vazeb a spolupráci mezi občany. Co se změnilo Na základě komplexního architektonického návrhu úprav návsi z pera architektky ing. Jany Kaštánkové došlo k sérii rozsáhlých úprav a změn. Náves byla prosvětlena, došlo ke skácení nevyhovujících jehličnanů a na místo nich byly vysazeny listnáče a keře. Došlo k optickému oddělení pietního místa ve spodní části návsi (památník obětem 2. světové války) od části určené k odpočinku a zábavě. Do celého prostoru návsi byly umístěny herní prvky pro děti, překážková dráha z prolízek a šplhadel pro starší děti, ping-pongový stůl a ruské kuželky. Celkový dojem doplňují řezbářské plastiky a dřevěná maketa hasičského auta. Vystavěno bylo dřevěné kryté posezení, osazeny čtyři informační panely o obci Vilémovice a Moravském krasu, pamatováno bylo i na doplnění laviček a odpadkových košů. Co se týče dodavatelů spolupracovali jsme s hodonínskou firmou NEPO, která dodala většinu herních prvků pro děti, s chráněnou dílnou Gerlich Odry, jenž dodala maketu hasičského auta a pružinová houpadla, betonový ping-pongový stůl pochází z dílny firmy ARTIS Tábor a řezbářské plastiky od žáků Střední řezbářské školy v Tovačově. Vše ostatní bylo vyrobeno svépomocí – za postavení dřevěného posezení a informačních panelů zodpovídal místní tesař Miloš Hotař a za zhotovení laviček a odpadkových košů zaměstnanec obce Milan Kučera. Kdo stál za projektem Základní myšlenka vzešla z popudu místních lidí, kteří na kulatém stolu v únoru 2008 vyjádřili přání, aby na návsi vzniklo dětské hřiště. Nad samotnou realizací projektu (plánování, příprava a organizace jednotlivých aktivit, výběr dodavatelů, komunikace s úřady, medializace projektu apod.) bděl koordinační tým složený z pěti osob: - František Kala: starosta obce a zástupce Sboru dobrovolných hasičů Vilémovice, - Milan Kučera: zaměstnanec obce a osoba zodpovědná za technickou stránku úprav, - Anežka Štelclová: vedoucí místního skautského oddílu a vydavatelka Vilémovického zpravodaje, - Miloš Hotař: tesař a majitel Půjčovny a prodejny koloběžek Popojedem ve Vilémovicích, - Dana Nováková: koordinátorka a administrátorka projektu. Kromě toho byly do projektu zapojeny místní spolky a sdružení, které pomáhaly zejména při úpravách návsi během sobotních brigád: - Sbor dobrovolných hasičů Vilémovice, který projekt zastřešoval, - Tělovýchovná jednota SOKOL Vilémovice, - Základní organizace České speleologické společnosti MYOTIS, - Skauti Vilémovice, kteří navíc pomáhali s přípravou a organizací setkání s dětmi a mládeží, 2


-

o.s. Včela pro Moravský kras, s nímž jsme spolupracovali při výrobě informačních tabulí a při organizaci Slavnosti na návsi pod Macochou, Rybářský spolek obce Vilémovice, s nímž jsme spolupracovali při výrobě informační tabule o rybníce na návsi.

Neopomenutelnou byla v projektu bezesporu obec. Poskytovala podporu finanční, materiální i personální a veškeré zázemí pro veřejná setkání a schůzky koordinačního týmu. Projekt letem světem V září 2008 jsme uspořádali první kulatý stůl. Za účasti architektky ing. Jany Kaštánkové jsme celý projekt představili místním občanům. Přítomní mohli vznášet požadavky a přání, říci svůj názor. Akce se účastnilo 21 lidí. Své postřehy vyjádřily také děti a mládež. Speciálně pro ně jsme vyhlásili výtvarnou soutěž Jak si představuji náves ve Vilémovicích. Vzešlé náměty prezentovaly na výše zmíněném setkání. Na základě shromážděných požadavků zpracovala paní architektka ing. komplexní architektonický návrh návsi ve Vilémovicích, jehož představení a diskuse o něm tvořila náplň druhé kulatého stolu, který proběhl v únoru 2009. Poté následovala série jednání s úřady (CHKO, stavební úřad) a příprava jarních akcí. Samotné úpravy jsme v maximální míře prováděli svépomocí. V rozmezí květen – červen 2009 se uskutečnily se čtyři sobotní brigády, během kterých se občané zapojili do přípravných prací. Tyto akce měly ze strany místních velkou podporu, účastnilo se jich v průměru 20 lidí. Významná byla také spolupráce se zdejšími spolky a podnikateli (tesař Miloš Hotař, majitel firmy EUROSTROJ Edy Schlager, bratři Štelcovi). Na konci projektu, v červnu 2009, jsme uspořádali Slavnost na návsi pod Macochou spojenou s prezentací regionálních produktů, výstavou (nejen) fotek Jak jsme upravovali náves, zábavou pro děti a doprovozenou muzikou a domácím občerstvením. Akce byla naším poděkováním všem, kteří se do projektu zapojili a bez nichž bychom plánované úpravy sami neudělali. Akce také měla být příležitostí prezentovat výsledky projektu a předat získané zkušenosti zástupcům okolních obcí a dalším případným zájemcům. Na začátku a na konci projektu jsme vydávali tiskové zprávy. Projekt našel ohlas zejména u regionálních tištěných médií a v Místní akční skupině Moravský kras. Vedle toho jsme o průběhu projektu a jednotlivých akcích pravidelně informovali ve Vilémovickém zpravodaji.

3


Proč byl projekt úspěšný? Lze říci, že za úspěchem projektu je fakt, že obdobný tip komunitních aktivit není ve Vilémovicích ničím neobvyklý. Na jedné straně je zde vstřícná obec, nakloněná podpořit aktivní snahu občanů jak finančně, materiálně, zázemím, ale i personálně, a na straně druhé fungují aktivní spolky a občané. Vilémovice no. 1 aneb Ideální startovní podmínky Má-li být komunitní projekt úspěšný, neobejde se bez podpory místních lidí. Důležitá je přitom jak podpora ze strany samotných obyvatel (ideální je, vyhází-li projekt zdola, z potřeb lidí), tak podpora obce jako takové. V případě projektu Náves pod Macochou jsme měli podmínky pro start naprosto ideální. 1) Základní myšlenka – upravit náves tak, aby si zde mohly hrát děti a mládež – vzešla z veřejného setkání s občany. 2) Projekt měl maximální podporu obce. Důležité přitom je, že nešlo o podporu formální, ale faktickou. Pracovníci obecního úřadu (starosta František Kala a zaměstnanec obce Milan Kučera, paní účetní Jarmila Urbánková) byli členové koordinačního týmu, obec projekt kofinancovala (a to vysoko nad rámec požadovaného minima) a poskytovala veškeré technické zázemí (prostory pro schůzky týmu i kulaté stoly, pomoc s propagací akcí aj.). 3) Ve Vilémovicích funguje bohatý spolkový a komunitní život, respektive zde žije řada aktivních lidí. Místní sdružení se významnou měrou podílí na společensko-kulturním dění a jejich zapojení do projektu proto nebylo ničím novým a neobvyklým. Navíc se jedná o skupinu různorodou co do profesí, zkušeností a dovedností. Díky tomu jsme byli maximálně soběstační: tesař zajistil výstavbu dřevěného posezení a informačních panelů, instalatér zapojil pítko na vodu, zkušený obecní zaměstnanec zajistil výrobu laviček a odpadkových košů, majitel firmy EUROSTROJ nám zdarma poskytl těžkou techniku na hrubé terénní práce, využili jsme zkušeností jedné z maminek s projektovým managementem a fundraisingem apod. 4) Měli jsme na co navazovat. Ve Vilémovicích existuje tradice zapojování lidí do veřejného dění. Každoročně jsou zde pořádány kulaté stoly, kde mohou místní vyjádřit svůj názor na fungování obce, přijít s náměty na zlepšení apod. Své místo mají v obci také pracovní brigády. V minulosti například lidé pomáhali s přeměnou kdysi betonové hasičské nádrže na návsi v dnes krásný a hojně využívaný rybník.

4


Koordinační tým jako tajemství dobře fungujícího projektu Hned v úvodu projektu spontánně vznikl koordinační tým pěti lidí, který plánoval a organizoval jednotlivé aktivity, hlídal dodržování časového harmonogramu, vybíral a schvaloval dodavatele apod. Ideální bylo různorodé složení týmu, které zajišťovalo propojení s různými cílovými skupinami (vazba na obecní zastupitelstvo, přímá vazba na děti a mládež prostřednictvím skautského oddílu apod.). Tým velice dobře fungoval, za což jsme vděčili jednak osobnostnímu složení a jednak tomu, že všichni zúčastnění měli zkušenost s organizováním či vedením různých akcí, měli takzvaně „tah na branku“ a nebylo zasvěcovat je do základních pravidel práce na projektu. Dobrý komunitní projekt musí vycházet zdola Má-li být projekt přijat a být úspěšný, měl by vycházet zdola. Tím zajistíme, že neděláme věci, které lidé nechtějí a předejdeme tak velké části problémů. Je to sice cesta v něčem namáhavější, zdlouhavější a je na ní potřeba trpělivosti, ale v konečném výsledku se rozhodně vyplatí. Této zásady jsme se drželi od začátku. Základní zadání jsme znali ještě před podáním projektu a podle něj jsme hledali vhodného donora. O maximální zapojení lidí jsme se však snažili po celou dobu projektu. V úvodu projektu proběhly dva kulaté stoly. První v září 2008 se záměrem shromáždit detailní představy o tom, jak by měla náves vypadat. A protože nemalá část úprav se měla týkat dětí a mládeže, snažili jsme se komunikovat i s nimi. Zvolili jsme formu výtvarné soutěže, kde děti mohly své představy ztvárnit. Své návrhy následně prezentovaly na kulatém stole. Na základě požadavků místních zpracovala architektka Jana Kaštánková komplexní architektonický návrh úprav návsi. Ten byl opět diskutován a doladěn. Díky tomu mohly být jednotlivé záměry dostatečně prodiskutovány, probrány z různých stran a hledisek, měli jsme dostatečný prostor na vysvětlení a představení zamýšlených úprav. I přesto došlo k problematickým situacím souvisejícím zejména s kácení nevyhovujících jehličnanů. Ačkoliv někteří lidé vnímali tento krok negativně, nakonec byl zásah přijat. Poznámka o způsobech komunikace Během projektu se nám osvědčila forma kulatých stolů upravených potřebám malé obce. Šlo o veřejná setkání bez výraznější formální struktury, kdy moderátor (vždy někdo z členů koordinačního týmu) vystupoval pouze v situacích, když bylo potřeba posunout program dále.

5


Víc než cokoliv jiného připomínaly akce neformální posezení. V uvolněné atmosféře probíhala diskuse snadněji. Během projektu se nám také potvrdila stará pravda, že nejlepší způsob oslovování lidí je osobním kontaktem. Tento způsob umožňuje detailně vysvětlit, co se bude na dané akci dít, proč je důležitá apod. Snažili jsme se aktivně zvát lidi osobně a zároveň informovat partnery projektu, kteří pozvání šířili dál. Svépomocí k maximálnímu snížení nákladů Tento slogan byl mottem celého projektu. Obzvláště velkou pozornost jsme proto věnovali naplánování a načasování projektu, snažili jsme se podívat se na zamýšlené úpravy komplexně. V tomto směru se vyplatila investice do zpracování architektonického návrhu. Dobrý architekt: - pomůže sjednotit představy do fungujícího celku, - pomůže při hledání optimálních řešení rozčlenění veřejného prostoru, - pohlídá „detaily“, bezpečnostní aspekty, přístupnost a bezbariérovost navrhovaných řešení apod., - hraje roli nestranného experta, který může napomoci přijetí změn místními obyvateli. Ve snaze o maximální soběstačnost jsme původně měli v úmyslu vyrobit si většinu věcí sami. Bohužel v případě herních prvků jsme narazili. Současné právní předpisy totiž znemožňují vyrobit prolízačky určené na veřejné prostranství jinak než bez patřičného certifikátu, přičemž získání certifikace je proces nákladný a nahrává sériovým výrobcům herních prvků. Svépomocí tedy alespoň proběhla většina terénních prací (vykopání dopadových ploch a jejich úprava, výsadba dřevin, instalace informačních panelů), výroba mobiliáře (lavičky a odpadové koše), výstavba krytého posezení apod. Velký úspěch měly sobotní brigády, kterých se účastnilo vždy kolem 20 lidí. Tak velkou účast lze připisovat aktivnímu „podhoubí“, které v obci existuje (hasiči, Sokoli, skauti, jeskyňáři) a bezesporu také projektu samotnému. Domníváme se totiž, že se nám podařilo docílit toho, že lidé vzali projekt za svůj.

6


Bližší informace o projektu Náves pod Macochou František Kala Starosta obce a zástupce Sboru dobrovolných hasičů Vilémovice Tel.: 604 246 366 E-mail: [email protected] Dana Nováková Koordinátorka projektu Tel.: 605 541 224 E-mail: [email protected] Skype: novakovadana

Tiráž Text: Dana Nováková Foto: Miloš Hotař, Dana Nováková. Tento materiál byl vydán v červnu 2009.

7

Náves pod Macochou Zkušenosti s realizací projektu

Recommend Documents