OBŠ1— OBŠ1—NZ / LEKCE 10
Matouš 14,22-33
TONOUCÍ PETR Naučíme se biblický verš: Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. Jeremjáš 17,7 ____________________________________________________________________________________
1. Porozumění textu 1.1 Souvislosti/Obsah Po nasycení pěti tisíc posílá Ježíš své učedníky pryč (dokonce je nutil!). Poté, co propustil zástupy, využívá chvíle klidu, aby se na hoře modlil. Učedníci se nacházejí v bouři na moři (nebezpečí života) a Ježíš se zatím modlí (možná za víru svých učedníků, srovnej Mk 6, 48 a L 22,32) a nakonec k nim při čtvrté noční hlídce přijde po vodě. Nedostatek důvěry a velký strach vedou k tomu, že učedníci pokládali svého Pána za ducha. Po osvobozujícím „Já jsem to“ opouští Petr ve víře a na rozkaz svého Pána bezpečí lodi. Ale strach, pochybnost, malá víra a chybějící důvěra způsobí nezdar tohoto experimentu víry. Přesto i tady se Kristus ukáže jako zachránce a Pán nad stvořením. Matouš svou zprávu uzavírá vyznávajícím svědectvím těch, kteří jsou v lodi: „Jistě jsi Boží Syn!“, zatímco Marek líčení této události uzavírá už dříve poukázáním na zatvrzelá srdce učedníků. (viz i paralelní místa: Mk 6,45-52; J 6,15-21)
1.2 Osoby Ježíš Kristus učedníci, hlavně Petr zástupy lidu
1.3 Místa/Prostředí jezero Genezaretské: 21 km dlouhé, největší šířka 12 km, leží 208 m pod hladinou moře, obklopeno horami. pustá krajina (Mt 14,15 / Mk 6,35), na severovýchodním břehu jezera, poblíž Betsaidy (pozn.: Nasycení se odehrálo
na východním břehu. Podle Mk 6,45 měli jet na druhý břeh do Betsaidy. Dostali se do bouřky, uprostřed jezera se setkali se svým Pánem a nakonec přistáli v zemi Genezaretské, na východním břehu, v Kafarnaum [J 6,17]. - Buďto tedy byla v zemi Genezaretské ještě jiná Betsaida, nebo Pán myslel oním břehem druhou stranu zálivu a později se úmyslu přistát v Betsaidě vzdal.) hora: místo modlitby, na východním břehu Genezaretského jezera.
1.4 Doba Počátek třetího roku Ježíšova veřejného působení. v noci: Ježíš se setká s učedníky během čtvrté noční hlídky. Noc byla rozdělena do hlídek po třech hodinách. Čtvrtá
noční hlídka trvala od 3 do 6 hodin ráno.
1.5 Vysvětlení pojmů v22 - přiměl učedníky, aby vstoupili na loď: zjevně mu velice záleželo na tom, aby odtamtud odešli. Snad chtěl Pán
zabránit tomu, aby v něm - podobně jako davy - i učedníci viděli jen „Krále chleba“, který by přinesl politické osvobození od nadvlády Římanů. v23 - propustit zástupy: Ježíš Kristus skončil svou řeč a poslal dav domů. v24 - vlny zmáhaly loď: vlny byly tak velké a silné, že loď začala nabírat vodu.
1 © Tim 2,2 o.s .— www.timdvadva.cz
v25 - šel k nim, kráčeje po moři: dokonce i děti mohou reagovat na tyto zázraky s nedůvěrou a myslet si, že Ježíš
kráčel po kamenech, ukrytých pod hladinou. V tom případě musíme zdůraznit, že Pán jako Stvořitel stojí nad celým stvořením i nad přírodními zákony, a že doopravdy šel po hladině, která ho nesla. Pozn.: zde je naše pochybnost ('no, taky tomu tak docela nevěřím...') nebo naše víra ('věřím docela pevně tomu, že Pán Ježíš šel po vodě') příkladem pro děti, který nesmíme podcenit. v26 - přízrak ... křičeli strachem: učedníci propadli pověrečné hrůze, že by je přízrak mohl stáhnout do hlubin jezera,
a proto křičeli strachem. Zde se ukazuje, že nedůvěřovali v ochrannou moc svého Pána (kterou přece už v podobné situaci zažili). v28 - poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách: je důležité si všimnout, že Petr sice prosí o to, aby směl přijít k Pánu po
vodě, vykročí však až s jeho svolením. Abychom zabránili nebezpečnému napodobování, které je malým dětem zcela přirozené, musíme zdůraznit, že to bylo možné jen na výslovný Ježíšův rozkaz. v31 - malověrný: ten, kdo má bezdůvodně malou důvěru k někomu, komu by měl plně a cele důvěřovat.
2. Hlavní myšlenka a aplikace HM: I když Ježíše nevidíme, můžeme se na něj spolehnout. A: Když máš problém, důvěřuj mu.
3. „Rybičky“ Úvahy nad situaci dítěte „Malé“ děti už velmi dobře vědí, co je důvěra, i když to ještě nedokážou formulovat. Rodiče (hlavně matka) jsou pro ně osoby, u kterých se cítí bezpečně, ke kterým utíkají při bolesti, strachu, osamění, aby našly ochranu a bezpečí. Tímto příběhem bychom měli Ježíše dětem představit jako důvěryhodnou osobnost, které mohou bezvýhradně věřit a o níž ještě víc platí to, co jsme řekli o rodičích. Tento příběh nabízí dětem (proti našemu záměru) možnost zaměřit se na téma ‚zázraky‘ (,To přece není možné!‘) a ,přízraky‘. Zvláště tématu přízraků nesmíme dát ve vyprávění moc prostoru, jinak se děti budou cítit nuceny svěřit své, bohužel často dost bohaté, zkušenosti o hororech, přízracích a okultismu (video a televize!) a tím je hodina ,zabitá‘. (Pokud už k tomu ovšem dojde, měli bychom se odvážit o této tématice s dětmi mluvit. Právě v těchto věcech smíme důvěřovat tomu, který zvítězil!)
NÁVRHY PROVEDENÍ 3.1 Úvod 3.1.1 Sugestivní popis situace: „Je večer ... nikde ani človíčka ... ani ptáček na temném, mraky zataženém nebi, všechno stvoření hledá ochranu před mocnou bouří ... silné nárazy větru bičují temnou vodu jezera ... obrovské vlny se tříští o pobřeží ... Co to je? Na jezeře je ještě jedna loď! To je přece moc nebezpečné! Voda stříká mužům do obličeje ... vlny házejí lodí sem a tam…“ 3.1.2 Projdeme si s dětmi situaci při bouřce: Kdo ví, co je bouřka/vichřice? Kdo už někdy takovou bouřku zažil? Umíte si představit, jaké to je, být při takové bouřce na velikém jezeře? Jen s vesly, bez motoru, vydáni na pospas vlnám. Jak by vám bylo? 3.1.3 Přímý vstup do příběhu z pohledu Petrova: Seděli jsme v lodi, zírali ven do noci a bouře a čekali na rozednění. Nikdo nespal; tu a tam zavolal Jakub od kormidla do bouře nějaký rozkaz. Ale plachty už byly dávno potrhané a nemohli jsme dělat nic, než ze všech sil vylévat vodu. „K veslům!“ křičí teď Jakub - a tak …
3.2 Biblický příběh 3.2.1 S pomocí obrázků 1NZ-10/1 vyprávíme příběh a vyzdvihneme tyto body: 1) Vstup (viz 3.1.3) 2 © Tim 2,2 o.s .— www.timdvadva.cz
2) Kde je náš Pán? Proč nejel s námi? Snad by nás mohl zachránit, jak to už jednou udělal. Proč jen chtěl, abychom po tom zázraku, kdy rozmnožil chléb a ryby, jeli pryč sami? Proč už tu není? Teď určitě zahyneme. 3) Napínavý popis situace: „Tady přichází zase taková obrovská vlna! Valí se přímo na loď! Pevně se držte, jinak nás to spláchne s paluby!“ 4) Vystupňování smrtelného strachu po spatření přízraku. 5) Velký úžas: Je to náš Pán! 6) Ohromení nad Petrovým počínáním: opouští loď. 7) Petr tone; Ježíš vztahuje ruku: záchrana a následné vzývání. 8) Aplikace: Hledáme s dětmi paralely a hovoříme o problémech všedních dnů. Také se někdy dostáváme do nouze a Bůh to dopouští. Ale v takových situacích můžeme důvěřovat Bohu. Je tu stále a nikdy nás neopustí.
3.3 Utvrzení 3.3.1 Vyrábíme „Petr jde po vodě“ (případně jako skupinová práce): Materiál:
- čtvrtky (modrá, hnědá, žlutá) - nůžky - tekuté lepidlo - modré čtvrtky (formát A4) pro podkladovou plochu - připravit šablony (pro vlny, loď, ...)
Výroba lodi (viz 1NZ-10/2): Trup: vystřihnout postranní díly, vpředu a vzadu slepit. Příčný díl: vystřihnout a ohnout. Stěžeň: vystřihnout, ohnout a nastřihnout podle značky. Stěžeň a příčný díl sestavit a na označených místech vlepit do trupu. Plachta: vystřihnout, označená místa nastřihnout, nalepit na stěžeň. Postavy učedníků, Ježíše a Petra vystřihnout, vybarvit, učedníky přilepit podél předního i zadního okraje lodi. Výroba vln: Nastříhat pruhy 5 až 9 cm široké (více užších, širších méně!). Pruhy rozstříháme na trojúhelníky a přetažením přes zadní stranu nůžek nebo ostrou hranu stolu docílíme jejich částečné svinutí. Uspořádání plochy: Vlny uspořádáme tak, že se hrozivě „valí“ na obě postavičky (Ježíš a Petr). 3.3.2 Ještě jednou hovoříme o důvěře a přemýšlíme o tom, jak bychom reagovali na Petrově místě na vodě. 3.3.3 Tento příběh se přímo nabízí k tomu, abychom ho s dětmi hráli: Bouře: všechny děti napodobují hlasitě a silně víření bouře. Loď se kymácí: všechny děti napodobují pohyby lodě. Při velkých vlnách se musejí všechny pořádně držet, aby je to nesmetlo s paluby. Můžeme spolu zkusit veslování, jednomu dítěti svěřit kormidlo, ze všech sil vztyčit plachtu, ukazovat vzrušeně a bojácně směrem, odkud přichází ,přízrak‘... atd.
4. „Rybky“ Úvahy nad situací dítěte U starších dětí můžeme důraz položit na bezmoc učedníků dostat se z této situace. Zde se nabízí také evangelizační využití: My lidé nejsme schopni zachránit sami sebe. Ježíš Kristus nám podává ruku k záchraně. Starší děti už chápou, co znamená být bezmocný a odkázaný na pomoc druhého. Musíme ovšem dát pozor na to, aby se u dětí nevytvořilo „automatické smýšlení“ typu: protože věřím v Ježíše, zachrání mě ode všeho. Ježíš dopustí nouzi! 3 © Tim 2,2 o.s .— www.timdvadva.cz
Často má dokonce výchovný účel. Zde musíme zdůraznit, že je důležité i přes vlastní bezmoc a problémy nepochybovat o Pánu, nýbrž mu bez výhrady věřit.
NÁVRHY PROVEDENÍ 4.1 Úvod 4.1.1 Necháme děti sdílet zkušenosti, jak byly samy bezmocné a odkázány na pomoc druhých. Co cítily vůči tomu, kdo jim pomohl? 4.1.2 Hovoříme o verši k naučení a o tom, zda je snadné důvěřovat Bohu.
4.2 Biblický příběh Vyprávění může být obdobné jako ve skupině mladších dětí (viz 3.2.) - doplnění: Zdůrazníme silněji bezmoc učedníků. Je bezúčelné věšet plachtu a zkoušet veslovat. Zdánlivě jsou beznadějně
vydáni na pospas živlům. Důvěra často také vyžaduje odvahu. Prohloubíme myšlenku o správném směru pohledu. Dokud se Petr dívá na svého Pána, neklesá. Ježíš doprovází Petra skrze bouřku a vlny k lodi. Moře se neutiší jako mávnutím proutku!
4.3 Utvrzení 4.3.1 Můžeme s dětmi mluvit o tom, jestli za nás Ježíš prosí i dnes a - podle jejich schopnosti porozumění a zbývajícího času - zmínit jeho velekněžskou modlitbu. 4.3.2 Mluvíme o „mučednících“ a o tom, jestli se důvěra vždycky vyplatí, ukázat na to, že někdy se nám odměny za tuto důvěru nedostane na zemi, ale určitě pak v nebi. 4.3.3 Hovoříme o otázce, jak je možné, že Ježíš a Petr chodí po vodě. Bůh je Stvořitel a Pán nad přírodními zákony.
5. Návrhy písní Pane Ježíši, já ti děkuji*2 Telefon*1 Od začátku až do konce*2
6. Pomůcka k učení biblického verše
nu. Hospodi
který důvěřuje
v Hospodina,
oufá který d
buď muž,
Požehnán
Bůh se obrací zvláště k takovým lidem, kteří mu důvěřují. Bůh zprostředkovává uzdravující sílu, pomáhá svým způsobem, takže nakonec důvěřujícím lidem všechno pomáhá ke spasení. Přemýšlíme spolu s dětmi, co znamená důvěra, v co můžeme svou důvěru složit a v čem je odlišná důvěra, kterou skládáme v Pána Ježíše. - Viz 1NZ-10/3
Jeremjáš 17,7
4 © Tim 2,2 o.s .— www.timdvadva.cz
1NZ–10/1
5 © Tim 2,2 o.s .— www.timdvadva.cz
1NZ–10/1
6 © Tim 2,2 o.s .— www.timdvadva.cz
1NZ–10/2
7 © Tim 2,2 o.s .— www.timdvadva.cz
1NZ–10/3
8 © Tim 2,2 o.s .— www.timdvadva.cz
