Bylo nebylo jedno peklo, ve kterem zil Lucifer, ktery mel krasnou certici Johanu, jez chtela na jejich svatbu krajkove saty, upalickovane z te nejcernejsi duse smrtelnika, jaka by mohla bvt. Aby Lucifer splnil Johane pfani, poslal na zem certa Barnabase, aby nasel nejcernejsi dusi na svete a pfivedl j i do pekla. Barnabas vyletel z pekla a vydal se do jednoho kralovstvi, kde zil zly kral, ktery jenom valcil, ale jeho lid ho nezajimal. Barnabas chtel krale Cyrila odnest, ale ten, kdyz to zjistil, vymyslel lest. Misto sebe nastrcil sveho bratra Alexandra, ktery miloval krasnou krajkafku Dorotku, jez se libila i Cyrilovi. A tak cert odnesl toho nespravneho. Mezitim se chystala svatba Dory a Cyrila, protoze Dorotka byla ocarovana napojem lsti. Pfipravovala se na svatbu, aniz by neco tusila, ale i tak nebyla Cyrilovi uplne oddana, nebof napoj, ktery j i podali, nemohl zabrat uplne, kdyz milovala svoji spfiznenou dusi, Cyrilova bratra Alexandra. Ale to nikdo nevedel krome babky kofenafky. Krajkafka, ktera upalickovala certici saty, zjistila, ze jsou bile jako okvetni lilie. Kdyz to zjistil Lucifer, zafval na cele peklo a cert musel vratit Alexandra na zem. Tarn uz vsak zvonily v kostele zvony a Alexandr si pomyslel, ze ho Dora opustila. Nastesti se objevila babka kofenafka, ktera mu poradila, jak dostat Doru z ocarovam vetou, jez ma na svete nejmocnejsi silu Alexandr chvili pfemyslel a pak povida: „ Dam j i polibek z prave lasky!" Je tady vsak dalsi problem, musi se dostat k Dofe a polibit ji, ale ona s tim ona musi souhlasit. A to do praveho poledne, jinak uz j i nikdy nespatfi. Cert Alexandrovi pomuze dostat se do hradu, ale dal uz musi jednat sam. Alexandr najde Doru oblecenou do svatebnich satu a zacne k ni promlouvat. I kdyz s nim Dora vlastne nechce mluvit, neco j i stale k Alexovi tahne, setkaji se a on j i polibi. Cert odnese Cyrila do pekla, kde zjisti, ze je ieho duse jeste cernejsi, nez si mysleli. Krajkafka Dora palickuje celou noc saty pro dve nevesty. Kazde s jinym vzorem, aby nebyly stejne. A hned druhy den se uskutecnily dve svatby.
Natalie Silhavecka 15 let ZS a MS Ratibofske Hory
Snofous a zaklete mlynske kolo V blizkosti mestecka Tabor se nachazi vesnicka, ktera se jmenuje Vfesce. Bydlel zde mlynaf Snofous s dcerkou Marinkou. Zatimco ona se od rana do vecera jen smala a rozdavala radost, stary Snofous byl morous a protiva. V
Jednoho dne pfijel do mlyna pro mouku Matej. Snofous ho nemel rad, ale Marinka mela oci jen pro nej. Jakmile to mlynaf zpozoroval, Matej e vyhnal a Marince zakazal se s nim vidat. Ta byla smutna a bezela si postezovat vodnikovi, za kterym chodila, kdyz j i bylo ouzko. Protoze mel vodnik Marinku rad, nemohl to tak nechat. Utesil j i a poslal domu, ze to zafidi. A jak slibil, tak se stalo. Druheho dne strouha vyschla a mlynske kolo se zastavilo. Mlynaf byl zoufaly. Nechal vyvolat, ze tomu, kdo zachrani mlyn, da svou dceru za zenu. Jak to Marinka slysela, bezela za vodnikem zadonit o pomoc. Kdyz se cely mesic nic nedelo a zadnemu z mladencu se nepodafilo strouhu napustit vodou a roztocit mlynske kolo, byl Snofous bezradny. Vtom se ve dvefich objevil Matej a zadal mlynafe, aby to mohl zkusit Ten svolil a Matej se vydal zahadu vyfesit. Prosel se podel vyschle strouhy, ale nic zvlastniho nenasel. Cely smutny si sedl na bfeh rybnika. Tu se objevil vodnik a pta se: „ Proc jsi tak smutny?" Matej mu vypravi pfibeh o lasce k Marince a o ukolu, ktery by mel splnit, aby j i dostal za zenu. Vodnik poznal, ze je Matej hodny a ze ma Marinku opravdu rad. „ Pomohu ti", fekl a prozradil mu, ze kdyz pujde na konec strouhy a zvedne velky balvan, co tarn lezi, s pomoci zafikavadla, zacne voda znovu tryskat, zaplni strouhu a mlynske kolo se znovu roztoci. Matej se zaradoval, vyslechl si zafikavadlo, podekoval a slibil vodnikovi, ze jestli mlynaf splni slovo a da mu Marinku za zenu, pozve ho na svatbu. Jak vodnik fekl, tak se i stalo. Rano se mlynaf probudil a uslysel klapot mlynskeho kola. Mel takovou radost, ze hned vystrojil Marince a Matej ovi veselku, na ktere nechybel ani vodnik. Od tech dob byl mlynaf jak vymeneny. A vsichni ve mlyne zili sfastne a spokojene. Katefina Vrtiskova 13 let ZS a MS Ratibofske Hory
0 kouzelnem kolovratku a neme pfadlene Za devatero horami a devatero fekami bylo male kralovstvi. Nedalo zila jedna divka, ktera chodila do tohoto kralovstvi prodavat vlakno, ktere sama upfedla na svem kolovratku. I kdvz divka zila sama. nic ji neschazelo. Byla vsak nema. Kdyz sla jednou do mesta na trh, zaslechla od mistnich vesnicanu o kouzelnem kolovratku, ktery ma moc zahnat vsechny neduhy a nemoci. Jenom par lidi se k nemu dostalo, ale ukoly nesplnili a zahvnuli ve Skalnatem lese, kde se kolovratek nachazel. I pfes hrozne veci, ktere slysela, se divka nasledujici den do Skalnateho lesa vydala s nadeji, ze kolovratek, ktery by mohl vylecit jeji nemotu, najde. Vzala si s sebou kozisek, osatku a dva krajice chleba. Cestou potkala dfevorubce, ktefi se ji ptali, kampak ma namifeno, ale ona jim odpovedet nemohla. Pouze pokrcila rameny a naznacila, ze je nema. Dfevorubci nastesti moc dobfe vedeli, ze jde ke kouzelnemu kolovratku, dali j i dfeveny cep a fekli: „ Dobfe si to schovej a nikomu to nedavej!" Divka podekovala tak, ze se mirne poklonila, cep si schovala do osatky a pokracovala v ceste. Nasledne spatfila chasnika, jak rozdelava ohen, aby si mohl upect jidlo. Vtom divce z osatky vypadl cep, co dostala, a skutali se rovnou k chasnikovi. Ten ho zvedne a chce ho pfilozit do ohne. Divka rychle pfibehne a naznaci mu, ze ten cep patfi j i . Chasnik povida: „ A mas nejaky dukaz, ze patfi tobe? A i kdyby, ted' je muj a do ohne se mi akorat hodi, abych si upekl obed." Divka saline do osatky a nabidne chasnikovi chleba vymenou za cep. Chasnik se chvili rozmysli, ale nakonec chleb pfijme, vrati divce cep a navic j i da i vfeteno. Divka podekuje, zamavanim se rozlouci a jde dal. Je tma a zacina byt chladno. Vtom divka zpozoruje stafenku sedici na pafezu, jak se klepe zimou. Pfistoupi k ni, da ji svuj kozisek a nabidne ji kraiic chleba. Stafenka fika, at' si ho necha, ale divka jen zakrouti hlavou. Najednou se za stafenkou neco zablyskne. Je to kolovratek. Vtom se stafenka zmeni v pfekrasnou kouzelnici a povida: „ Ty jsi sem pfisla, abys ziskala zpet svuj hlas. Ten kolovratek ti muze pomoci najit lahvicku, jejiz obsah ma kouzelnou moc. Kolovratku vsak chybi cep a vfeteno. Doufam, ze oboji mas." Divka kyvne. „ Nuze, dej je oba na spravne misto a upfed' vlakno, ktere ti naznaci, kde je lahvicka." Kouzelnice zmizela. Divka dala cep a vfeteno do kolovratku a upfedla dlouhe zafive vlakno, ktere j i naznacilo, ze lahvicka je ukryta vkorune stromu. Kdyz j i ziskala, vypila jeji obsah a hlas ziskala zpet. Vratila se do sve chaloupky, dal pfedla na svem kolovratku a byla st'asfna
Vendula Hauserova 14 let ZS a MS Ratibofske Hory
Kraj kolem Ratibofskych Hor byval chudy. V davnych dobach se vsak ukryvalo v jeho hlubinach velke bohatstvi - stfibrne rudy. Stfezili jej skfitkove, ktefi cas od casu vychazeli na Dovrch a cinili dobre skutky. V tomto kraji zil kdysi jeden hornik, ktery doloval stfibro. Pfi praci se hodne nadfel, ale penez moc nevydelal. S bidou mu to stacilo na obzivu rodiny. Jako kazdy den si iednou pfi praci dopfal odpocinek, aby poobedval. Vvtahl z tasky kousek chleba a zacal jist. Vtom se pfed nim objevil skfitek a zadonil o kousek kurky. Protoze mel hornik dobre srdce, dal mu chleb, ktery mel schovany na vecer. Skfitek se dobfe najedl a fekl hornikovi, ze mu za jeho laskavost splni pfani. Hornik si pfal, aby mel chalupu a kus pole, kde by s rodinou hospodafil a nemusel se dfit a zit v takove nouzi. Kdyz to dofekl, skfitek pokyval hlavou a zmizel. Hornik zesmutnel, nevefil, ze by mu skfitek za kousek chleba dal takove bohatstvi. Ale kdyz se vratil domu, nevefil svym ocim. Misto chatrce, v niz doposud zil, tu stala krasna chaloupka, obklopena poli a loukami, kde se pasl dobytek. Teprve ted' si hornik uvedomil, ze to neni sen, ze skfitek svoje slovo dodrzel. A tak hornik se svoji rodinou zili a hospodafili a nikdy nezapomneli na skfitka, ktery je tak bohate obdaroval. Skfitek, ktery hornikovi pomohl, zije v tomto kraji dodnes. Mozna stfezi dalsi stfibrne poklady, ktere jsou v podzemi tohoto kraje ukryty.
Petr Rothbauer 14 let ZS a MS Ratibofske Hory
O kovafskem femesle V jedne vesnicce, ktera lezela na kupecke stezce, zil kovaf se svou zenou. Byl to chlap jak hora, k dilu se mel jako malokdo a jeho dovednost byla v kraji vyhlasena. Zili by si celkem dobfe, kdyby se k nim stesti neobratilo zady. Kovafova zena pfi porodu zemfela, a tak kovaf zustal s malym synkem sam. Starost o dite a zivobyti byly vsak nad jeho sily. I stalo se, ze ve vedlejsi vesnici zila mlada vdova, ktera mela take maleho syna. Slovo dalo slovo a brzo se slavila kovafova svatba. Cas ubihal a oba chlapci vyrostli v mlade chasniky. Nebyli vsak stejni. Kovafuv vlastni syn pracoval pilne a dobfe. Druhy syn nebyl na kovafinu tak nadany, zato mel rad penize, ktere femeslo rodine pfinaselo. Jednoho dne se stary kovaf rozhodl, ze femeslo pfeda jednomu ze synu, a to tomu, ktery vykova do druheho dne lepsi pluh. Oba mladici se pustili do prace. Prvmmu synovi sla prace od ruky. Od jeho kladiva odletaly jiskry a material, jako by se sam tvaroval do pfesnych rozmeru. Druhy, at' se snazil sebevic, dokazal vykovat jen pokroucene kusy zeleza. Kdyz sve dilo videl, pochopil, ze kovarnu nedostane a bude muset poslouchat nevlastniho bratra. Ve zlosti poslal praci ke vsem certum. A jak to byva, cert se dostavil a za lipis pomoc pfislibil. Rano byly pluhy hotove. Kovaf si se zajmem oba pluhy prohledl a musel uznat, ze pluh nevlastniho syna je lepsi. Nedokazal si vsak vysvetlit, jak je to mozne, ale svoje slovo splnil. Nevlastni syn se radoval z nepoctive nabyteho majetku. Ale ne dlouho. Brzy se pfihlasil o svuj narok cert. Nevlastni syn vsak soucast dohody splnit nechtel a snazil se certa pfesvedcit, ze smlouvu uzavfel jeho bratr. Pekelnik vsak jeho lest prohledl a vymyslel si na oba kovafe jeste jeden ukol. Cert druhy den pfisel do kovarny pfevlecen do sedlaka, aby mu mladici vykovali hfeb do bran. Kovafuv vlastni syn vykoval hfeb tak, jak ma byt. Nevlastni syn vsak svuj hfeb ve vyhni spalil. Tim se prozradil, ze podvadel, a cert si ho odnesl do pekla. Vlastni syn i se svym otcem a macechou zili v kovarne spokojene dal.
Vqjtech Mares 14 let ZS a MS Ratibofske Hory
