19.2.2014
Nástroje rozvoje regionů a obcí Strategické plánování a tvorba koncepcí HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM OBCÍ
I. MAJETEK OBCÍ Část I tvoří teoretický vstup do problematiky majetku obcí. Vymezuje základní pojmy a zabývá se významem vlastnictví a majetku v obecné rovině. Tyto principy potom převádí do roviny majetku spravovaného veřejným sektorem a hledá majetková specifika vlastní především obcím. Z těchto ukazatelů lze vytvořit souhrnný index majetkového hospodaření obcí a využít jej ke Pozornost je věnována historii obecního majetku a vlivům minulého vývoje na současnou srovnání jednotlivých obcí a k formulaci dalších hypotéz. K verifikaci tohoto přístupu je třeba situaci. S tím souvisí i analýza legislativy týkající se majetku obcí a hospodaření s ním. dalšího dlouhodobého zkoumání a datových analýz s využitím metody benchmarkingu1. Nebylo opominuto zhodnocení odborné literatury a jiných informačních zdrojů a přístupů k majetku obcí. která je základem pro efektivnost provozní. Po formální stránce bude systémová Na zmiňované oblasti navazuje stěžejní text zabývající systémová, se klasifikací majetku, kritérii členění, efektivnost uskutečněna formulací politiky. příčinami tohoto členění a využitím jednotlivých rozdělení majetku. To úzce souvisímajetkové se Zdrojové pokrytí majetku obcí způsoby získávání majetku, jeho využíváním a prodejem. Dominantní oblastí majetkového hospodaření je struktura majetku a způsoby nakládání s ním. Závěrečná kapitola této části se věnuje přístupům kCelkový majetku cíl v zahraničí a hledá vhodné bude dosažen zejména naplněním těchto dílčích cílů: Přesto je však pro úplnost vhodné zmínit se i o zdrojovém krytí majetku obcí, o němž nám inspirace a aplikace pro podmínky České republiky. dává informace „pasivní“ strana rozvahy. Dílčí cíl 1: Identifikace členění majetku a aplikace různých členění v systému hospodaření s majetkem. Návrh ukazatelů vypovídajících o kvalitě a rozsahu majetku obcíVa případě zhodnocení pasív je vhodné zhodnotit vývoj následujících položek: vývoje a majetkové situace obcí v ČR. - Vlastní zdroje (126) Dílčí cíl 2: Identifikace problémových oblastí majetkového hospodaření a naznačení možných 1. VÝCHODISKA A METODOLOGIE - Majetkové fondy (131) přístupů k řešení ve vztahu k systémové efektivnosti 1.1. Cíle práce - Finanční a peněžní fondy (138) Dílčí cíl 3: Vytvoření koncepčního modelu hospodaření s majetkem obcí jako základu pro Hlavním cílem práce je na základě analýzy historického vývoje a aktuálního stavu - Cizí zdroje (159) formulaci majetkové politiky obcí. obecního majetku, s využitím zahraničních zkušeností a aplikace soudobé teorie, - Bankovní úvěry a půjčky (196) zhodnotit efektivnost hospodaření s majetkem obcí a vytvořit koncepční model správy municipálního majetku rozvíjející systémovou efektivnost hospodaření s majetkem a K jednotlivým dílčím cílů se váží klíčové hypotézy, jejichž ověření umožní posoudit respektující funkce a úkoly místní samosprávy a přihlížející k místním specifikům. významnost a platnost jednotlivých hlavních prvků modelu majetkového hospodaření:
Ing. Jan Binek, Ph.D.
Za model v této práci považuji pravidlo, které z určitých vstupů1:generuje výstupy. obcí Půjde Hypotéza Objem majetku se oneustále zvyšuje. Obce investují značené 4. prostředky do OBCÍ V LETECH 2001-2005 MAJETEK „koncepční model, který zachycuje vztahy mezi jednotlivými reálnýmimajetku. jevy“ 1. Součástí obnovy a výstavby modelu je soubor ukazatelů hodnocení hospodaření s majetkem obcí produkující praktické 4.1 Stav a vývoj majetku obcí v ČR 2: Hospodaření malých pro obcí s majetkem je systémově neefektivní, přístup obcí podklady pro efektivní nakládání s majetkem. Model Hypotéza rovněž obsahuje základní zásady Hodnocení majetku obcí ČR probíhalo ve dvou liniích. První z nich vycházela ze souhrnných majetkové hospodaření subjektů místní samosprávy. k majetku je nekoncepční. dat o majetku obcí za celou ČR a za jednotlivé kraje a soustředila se na posouzení vývojových Hypotéza 3: Neřešené metodické Efektivnost z hlediska majetkového hospodaření lze charakterizovat jako vytvoření účelné otázky hospodaření s majetkem (hodnota trendůmajetku, obecně. Druhá linie se věnovala subtilnější analýze majetku obcí a na příkladu reprodukce apod.) ke negativně a na kraje se snažila odhalit majetkové závislosti vzhledem k velikosti a poloze majetkové struktury v souladu s potřebami obce a účinné využívání majetku tohoto majetku splnění působí na efektivnost majetkového hospodaření Jihomoravského možnost objektivně hospodařit s obecním majetkem. jejích úkolů. Při hodnocení majetkové efektivnosti můžeme rozlišit efektivnost systémovou a obce. efektivnost provozní. Systémová efektivita se zabývá hodnocením optimální struktury modelu hospodaření s majetkem obcí je představen na Logický přístup vytvoření koncepčního Majetek na 1 obec v ČR i podle krajů majetku a způsoby hospodaření s jednotlivými skupinami, typy, ale isepoložkami majetkové obr. 1. Skládá z řady prvků, které zahrnují vstupní informace a jejich formu, metodické struktury. Majetek chápe jako komplex vzájemně provázaných složek a usiluje o jejich soulad postupy a oblasti založené na subjektivních podmínkách a rozhodnutích obcí. Vývoj majetku obcí v letech 2001-2005 s funkcemi a úkoly obce. Provozní efektivita se zaměřuje na efektivní nakládání (provoz) 1 400 s jednotlivými položkami majetku a aplikuje klasické nástroje hodnocení efektivnosti, tj. celkový majetek srovnání vstupů a výstupů, resp. provozních procesů. Pro práci je klíčová efektivnost Vymezení majetku 1 200
Hodnocení majetku
Klasifikace majetku Nakládání s majetkem Metodické postupy
Stav a vývoj majetku
dlouhodobý majetek
1 000
Mld. Kč
Majetek obce 1 Mulíček, O. Studium humánní geografie – metody, techniky a data, Materiály k předmětu Humánní geografie [on-line], s. 5, http://www.geogr.muni.cz/vyuka/Mulicek/HG.htm, staženo 10.6.2005
800
stavby
600 pozemky
400 200
Problémové oblasti
0 2001
dlouhodobý finanční majetek
2002
2003
2004
2005
Přístupy k majetku Koncepční model
Rozvojový rámec obce 1
Nástroje řízení
Benchmarking je
Obr. 1: Logický rámec práce
Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 1.2 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie
Vstupní otázky Jaký je rozdíl mezi strategií a programem? Jak dlouho obvykle trvá zpracování rozvojové koncepce? Jak dlouho obvykle trvá zpracování územního plánů? Jak dlouho obvykle pozemkových úprav?
trvá
zpracování
komplexních
Co je to hodnocení SEA, ex-ante hodnocení?
Regionální rozvoj a praxe
2
1
19.2.2014
Hlavní body přednášky Nástroje regionální politiky x Nástroje rozvoje obcí a regionů obecná kategorizace a možnosti, nedostatky jednotlivých nástrojů
uplatnění
a
Strategické plánování – definice, koncepční dokumenty, proces tvorby koncepcí, aktuální problémy
Regionální rozvoj a praxe
3
Nástroje rozvoje Nástroje rozvoje = pomůcky k výkonu, podpoře nějaké činnosti. V kontextu územního rozvoje lze nástroj vymezit jako obecný pojem pro všechny prostředky, které napomáhají k dosažení rozvojových cílů daného území. Základní obecná členění Nástroje nefinanční x finanční. Nástroje aktivizační x regulační. Nástroje univerzální (obecné) x specifické.
Regionální rozvoj a praxe
4
2
19.2.2014
Hlavní nástroje veřejných politik Potůček v knize Veřejná politika (2005) jako nejdůležitější nástroje veřejných politik v souvislosti s jejich realizací uvádí: nástroje strategického řízení, politické deklarace, právní a organizační normy, jejich tvorba a aplikace, fiskální nástroje, organizování, koordinace, řízení realizace, výchova a indoktrinace.
Regionální rozvoj a praxe
5
Nástroje regionální politiky Nástroje nefinanční: administrativní nástroje (zejména legislativa), institucionální nástroje (instituce, strategické plánování, programování, řízení rozvoje), věcné a jiné nefinanční nástroje (poradenství, propagace). Nástroje finanční: neinvestiční a investiční pobídky (dotace, úvěry, záruky), kapitálové podílnictví, daňová zvýhodnění (daňové prázdniny, slevy na daních), rozpočtová zvýhodnění (dotace). Detailně rozpracováno ( i se zhodnocením situace v zahraničí) v: WOKOUN, R., MATES, P.: Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 351 s. Regionální rozvoj a praxe
6
3
19.2.2014
Nástroje rozvoje obcí a regionů administrativní nástroje (legislativa, závazné postupy, organizační normy) – stanovují věcná a procesní pravidla, koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územněplánovací dokumenty, pozemkové úpravy) – koordinují, formulují rozvojové představy a limity, institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management) – dávají subjekty dohromady, usnadňují výkon činnosti, věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, poradenství) – hmotná podpora pro realizaci činností, sociálně-psychologické nástroje – nástroje podporující využití lidského potenciálu (vzdělávání, komunikace, motivace) – zvyšují akceschopnost aktérů, finanční nástroje (finanční zvýhodnění a podpory, dotace) – poskytují zdroje na realizaci. Regionální rozvoj a praxe
7
Jak nejefektivněji využít dostupné nástroje?
Co nejlépe se zorientovat ve vnějších pravidlech. Správně nastavit vnitřní pravidla. Plánovat – mít vizi a hledat cesty k jejímu naplnění. Vtáhnout do hry co nejvíce aktérů – spolupracovat.
Využít jejich silné stránky. Nabídkou prostor pro seberealizaci. Motivovat. Komunikovat. Hledat inspirace, informace a využívat jich. Nebát se zkoušet nové věci. Dotace není cílem, ale prostředkem! Regionální rozvoj a praxe
8
4
19.2.2014
Základní legislativa s ohledem na rozvoj území Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (ve znění zákona č. 110/2007 Sb.), tzv. kompetenční zákon, který stanoví kompetence jednotlivých orgánů státní správy. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). … Regionální rozvoj a praxe
9
Strategické plánování jako základní nástroj řízení rozvoje „Taktizování bez strategie je posledním výkřikem před porážkou.“ Sun Tzu
„Strategie“ z řeckého „strategos“= obecný Různá vyjádření: Systematický způsob, jak organizovat změny a vytvářet v konsensus na společné vizi pro budoucnost. Určení celkového účelu či poslání subjektu, jeho dlouhodobých cílů nebo zaměření činnosti. Proces zahrnující výběr cílů, úkolů a činností potřebných k jejich dosažení. Proces promyšleného, do budoucnosti hledícího a dlouhodobého usměrňování nějaké činnosti, oblasti. Regionální rozvoj a praxe
10
5
19.2.2014
Uskutečňování strategického plánování Různé podoby praktické realizace (expertní přístupy, komunitní plánování, dílčí alternativní přístupy apod.) – důraz na různé rozvojové aspekty Proces strategického plánování je formalizován ve strategických (koncepčních dokumentech) Významným znakem je dlouhodobost Plánování v podmínkách neurčitosti Musí být flexibilní a adaptovatelné na změny Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní a vyvíjí se a každá strana má šance specifikovat své záměry a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat. Regionální rozvoj a praxe
11
Způsoby plánování rozvoje území v ČR V ČR souběžně běží dva způsoby plánování rozvoje (v zahraničí často tvořící jeden celek – prostorové plánování): Strategické plánování Má aktivizační charakter (z pohledu času i finančních prostředků) – stanovuje směřování („filozofii“) rozvoje („myšlenka“ o rozvoji). Formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit. Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah). Územní plánování Jde o prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem. Má převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem.
Vztah jisté symbiózy – Představa o rozvoji a hledání území pro realizací či opačně disponibilní území a optimalizace jeho využití. Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení. Regionální rozvoj a praxe
12
6
19.2.2014
Strategické plánování ve veřejné správě Rozvoj území či určitého sektoru Spojeno s tvorbou a realizací veřejných politik (veřejná politika je souhrn činností vlády přímo nebo nepřímo působících na občany, operující na třech úrovních: politická rozhodnutí, produkty politiky a důsledky politiky) Důležité zapojení „aktérů“, tj. významných subjektů podílejících se na realizaci dílčích aspektů a zástupců cílových skupin Složitý proces vyjednávání (neopominutelní aktéři) a slaďování rozvojových představ Vazba na veřejné finance – finanční plánování
Regionální rozvoj a praxe
13
Atributy veřejného sektoru – základ specifik strategického plánování ve veřejné správě Veřejná správa – pořizovatelem organizace veřejné správy, z toho vyplývá nutnost dodržovat správní procesy Veřejná volba – dokument schvaluje volený orgán*
Veřejné finance – významná část naplánovaných činností je financována z veřejných rozpočtů Veřejná kontrola – oprávnění veřejnosti žádat informace o plnění vyjednaných záměrů a vynaložených prostředků*
* Nutnost zapojit občany (jejich reprezentanty, případně další aktéry) do plánování. 14
7
19.2.2014
Strategické plánování: Soukromý x veřejný sektor Veřejná správa x soukromý sektor: důležité pro oba sektory, ale rozdílné vstupy, procesy tvorby i způsoby realizace. Strategie podniků – jasné procesy, jasné cíle, uzavřený okruh subjektů vstupujících do tvorby, přímé rozhodování Strategie územních samosprávných celků, strategie státní správy – různorodá úroveň poznání problémů (dostupná statistická data, expertní znalosti), složité procesy tvorby a jednání vyplývající z fungování demokratické společnosti (veřejná volba), široký okruh dotčených subjektů či subjektů přímo vstupujících do tvorby, různorodé a často protichůdné představy o vizi a cílích Veřejný sektor by měl vytvářet podmínky a předpoklady pro fungování sektoru soukromého. Regionální rozvoj a praxe
15
Fáze strategického plánování/řízení 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či změna plánu
1. Identifikace východisek – hodnocení situace
PROCES STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ/ŘÍZENÍ
4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů
.
2. Volba směřování rozvoje – čeho chceme dosáhnout
3. Stanovení způsobu realizace – jak Regionální rozvoj a praxe toho dosáhneme
16
8
19.2.2014
Fáze 1. Identifikace východisek – hodnocení situace Plánování je cyklem pravidelně se opakujících fází. Úvodním krokem nového plánovacího cyklu proto musí být navázání na předchozí vývoj, tj. využití hodnocení toho, co bylo uděláno a co se změnilo (viz fáze 5). Dále je na počátku třeba pojmenovat očekávání a podle nich nastavit hloubku a rozsah plánovacího procesu. Důležitý je fakt, pro koho plánujeme. Následuje zjišťování (nových) informací o situaci, o problémech a jejich příčinách. 17
Fáze 2. Volba směřování rozvoje – čeho chceme dosáhnout (vize, cíle, priority) Rozhodnutí, jak by obec/svazek obcí/kraj/ČR celkově, resp. v určité oblasti, měly vypadat v budoucnu a jakým směrem by se měly rozvíjet. Tato představa (vize) je rozvinuta pomocí dlouhodobých cílů, kterých chceme dosáhnout. Ve vazbě na cíle musíme zvolit priority, co je nejdůležitější, co budeme dělat nejdříve. Strategie by měla brát v úvahu jak strategické dokumenty (plány) subjektů na stejné úrovni, uskupení spolupráce, v nichž je dané území členem, tak i vyšších správních úrovní. 18
9
19.2.2014
Fáze 3. Stanovení způsobu realizace – jak toho dosáhneme U zvolených priorit musíme stanovit střednědobé či krátkodobé cíle a upřesnit způsob, jak jich dosáhneme: jaké činnosti budeme dělat, jaké využijeme nástroje, jaké bude rozdělení úkolů a odpovědnosti mezi jednotlivé realizátory, jaká bude časová posloupnost činností, jak budou činnosti financovány. Musí být zohledněny finanční možnosti. Úspěšné realizaci napomáhá uplatnění víceletého rozpočtování. Výstupy předchozích tří fází jsou soustředěny do podoby koncepčního dokumentu. Je zformulován způsob kontroly a aktualizace. 19
Fáze 4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů Realizace rozvojových činností probíhá podle vypracovaného plánu. Naplánované kroky jsou východiskem – v případě nových skutečností či změn ve zdrojích jsou prováděny průběžné úpravy plánu, tak aby zůstával provázaným a reálným dokumentem. Realizace neznamená jen vlastní výkon určité činnosti nositelem plánu, ale i vyjednávání, iniciaci, koordinaci činnosti jiných subjektů apod.
20
10
19.2.2014
Fáze 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či změna plánu Nezbytnou podmínkou kvalitního plánování je poctivé sledování a vyhodnocení efektů realizovaných činností a rovněž porovnání vztahu mezi vynaloženými náklady a získanými přínosy. Realizace plánu by měla být vyhodnocena každý rok, resp. alespoň jednou za dva roky a měly by být doladěny minimálně finanční částky a časový harmonogram. V případě velkých změn okolností a vnějších podmínek, problematického dodržování plánu, nových struktur spolupráce je vhodné přehodnotit současný plán a zpracovat nový plán, resp. výrazně aktualizovat starý plán. V případě, že se mění směřování rozvoje, můžeme mluvit o novém plánu. Pokud hledáme jiný způsob realizace, jde spíše o aktualizaci. 21
Zakotvení koncepčního dokumentu v procesu strategického plánování Konec platnosti koncepce Rozvojová koncepce
Fáze strategického plánování 1. Identifikace východisek 2. Volba směřování rozvoje
Rozvoj obce/ regionu Procesy změn
3. Stanovení způsobu realizace Využívání rozvojové koncepce k řízení
4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů
Zhodnocení naplňování koncepce
5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba
.
Potřeba korekcí – aktualizace Změny východisek – nová koncepce
Regionální rozvoj a praxe
22
11
19.2.2014
Význam faktorů kvality procesu strategického plánování Faktor kvality 1. Název dokumentu či projektu strategického plánování 2. Zúčastnění pozorovatelé 3. Metodika zpracování dokumentů 4. Zapojení veřejnosti
Významnost Nevýznamné Středně významné Důležité, ale ne rozhodující Významné, ale ne samospasitelné
5. Silné politické vedení procesu
Velmi významné
6. Trvalé odhodlání a schopnosti implementovat dokument do běžné řídící a koordinační praxe
Velmi významné
Pramen: Výzkum NSZM, 2004.
23
Typy koncepčních dokumentů Strategie je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území daného subjektu, ve všech základních oblastech na dlouhé období („kam jdeme“). Program je střednědobý dokument. Vychází a navazuje na Strategii (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů. Plán je krátkodobý dokument prováděcího charakteru. Konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování. Plán již není koncepční dokument. („Akční plán“) Důležitá je provázanost a sladění jednotlivých dokumentů a to na vertikální i horizontální úrovni Regionální rozvoj a praxe
24
12
19.2.2014
Obecná struktura koncepčních dokumentů (podrobnost závisí na vertikálním a horizontálním „postavení“ v systému)
Analytická část Profil (Komplexní charakteristika) SWOT analýza Návrhová část Vize, cíle, směry Opatření Specifikace opatření (nejčastěji aktivity) – dle charakteru dokumentu Dále: Implementační mechanismy Finanční stránka, Závěry Přílohy Regionální rozvoj a praxe
25
Tvorba koncepčních dokumentů Fáze tvorby (Veřejná politika - Potůček, M.,2005): Záměr Zpracování Projednávání Schválení Realizace (monitoring, kontrola) Vyhodnocení → aktualizace či nový dokument Přístupy k tvorbě dokumentu Zpracování vlastními silami Zadání odbornému subjektu – Kompletní zpracování – Poradenská role, metodické vedení Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu Regionální rozvoj a praxe
26
13
19.2.2014
Dílčí kroky procesu tvorby koncepčních dokumentů Vytvoření organizační struktury subjektů zapojených do zpracování dokumentu a stanovení způsobu jednání. Příprava jednotlivých částí dokumentu a jejich projednávání (pracovní, konzultační skupiny a jiné). Veřejné diskuze k dokumentu. Připomínkové řízení a jeho vyhodnocení. Dopracování dokumentu do finální podoby. Schválení dokumentu orgány pořizovatele.
Regionální rozvoj a praxe
27
Procesy tvorby a vyjednávání Průběžná jednání - se zadavatelem - s relevantními subjekty Připomínkový proces - Vnitřní - Vnější (vypořádání připomínek, návrhy cílů a jejich naplnění – pracovní, konzultační, „fokusní“ skupiny) Veřejné diskuze (u územně plánovacích dokumentů a SEA proces upraven příslušným zákonem) Regionální rozvoj a praxe
28
14
19.2.2014
Srovnání expertní a komunitní metody plánování Expertní metoda
Komunitní metoda Základní znaky Koncepci zpracovává skupina najatých Koncepce je výsledkem diskuze představitelů externích expertů, účast představitelů obce či obce či regionu, která je vnějším expertem regionu na formulaci koncepce je omezená. pouze moderována. Skutečnost místním představitelům Skutečnost interpretují místní aktéři, interpretuje expertní tým. konzultantem je interpretace usměrňována. Zaměření strategického plánování na Neřeší komplexní rozvoj dotčeného území, ale komplexní rozvoj. orientuje se pouze na dílčí vybrané problémy. Snaha o zachycení skutečnosti, která je pro Snaha o maximálně objektivní postižení místní aktéry nejpřijatelnější, nikoli objektivně skutečnosti. nejpravdivější. Vhodná úroveň pro užití Vhodná pro velké obce a regiony, kde je velké Vhodná pro obce a svazky obcí s vybudovanou množství subjektů, nebo naopak svazky obcí místní a regionální strukturou Zhodnocení situace Přílišná podrobnost situační analýzy. Analýza pouze klíčových problémů. Důraz na „objektivní“ statistické údaje. Důraz na zkušenosti místních aktérů. Formulace závěrů Na základě statistických dat a hodnocení Na základě diskuze se vytipují klíčové problémy. Místní aktéři (10 až 20 osobností) se . expertů je zpracována SWOT analýza (celková, popř. několik dílčích) včetně k jednotlivým problémům vyjádří. Diskuzí se Regionální rozvojidentifikují a praxe identifikace hlavních vizí budoucího rozvoje. hlavní vize strategického29plánu.
Ex ante hodnocení Ex-ante hodnocení – nezávislé posouzení kvality dokumentu – probíhá souběžně se zpracováním (obvyklé zejména u operačních programů EU) Legislativní základ – Nařízení Rady (ES) 1083/2006 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, resp. Working Papers on Ex-ante Evaluation Klíčové oblasti Ex-ante - Hodnocení analytické části - Hodnocení odůvodněnosti a celkové konzistence - Hodnocení koherence (soulad, provázanost) - Hodnocení očekávaných výsledků a dopadů - Hodnocení implementačního systému Dále také ex-post hodnocení – evaluace Regionální rozvoj a praxe
30
15
19.2.2014
Posouzení SEA (Strategic Environmental Assessment) Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (poslední novelizace zákon 216/2007 Sb.) + Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality Hodnocení metodou referenčních cílů Fáze: - Oznámení koncepce - Zjišťovací řízení - Vyhodnocení koncepce - Veřejné projednání - Stanovisko Regionální rozvoj a praxe
31
Monitoring a evaluace – důležité součásti strategického plánování (1) Monitoring Vytvoření systému sledování vývoje jevu a naplňování zvolených ukazatelů (sběr dat) Nutné průběžné provádění. Náklady na získání informací nesmí převážit přínosy. Monitoring vyžaduje: Vazbu na cíle a měřitelné ukazatele.
Regionální rozvoj a praxe
32
16
19.2.2014
Monitoring a evaluace – důležité součásti strategického plánování (2) Evaluace Vyhodnocení stavu, vývoje (ukazatelů). Praktická zpětná vazby. Evaluace vyžaduje: Předchozí monitoring Jasný účel hodnocení Základním nedostatkem ad hoc konání Evaluace bez odpovídající reakce a korekce jednání je nesmyslná. Regionální rozvoj a praxe
33
Reálný pohled na monitoring a evaluaci Monitoring a evaluace jako nedoceněné součásti procesu strategického plánování (formální přístup) X Evaluace ad hoc nebo na konci určitých procesů bez odpovídajícího průmětu do faktického konání (obtížnost prosazení potřebných změn) Dva často se míjející procesy Objektivní zachycení socioekonomické situace často fikcí – problematická dostupnost dat, informací a různorodá interpretace Vliv politického rozhodování Regionální rozvoj a praxe
34
34
17
19.2.2014
Zákonná úprava I ZÁKON 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v § 2 odstavci b) a c) vymezuje: strategii regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje; státní program regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů, Jiná časová určení a definice v tomto zákoně nejsou. Zajímavé je, že strategie je zde uváděna jako střednědobý dokument, program stejně tak. Regionální rozvoj a praxe
35
Koncepční dokumenty na státní úrovni Komplexní koncepce: Strategie regionálního rozvoje Strategie hospodářského růstu Strategie udržitelného rozvoje Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování) Za velmi obecnou koncepci lze považovat i např. programové prohlášení vlády Sektorové koncepce (obvykle koncepce v gesci ministerstev), např.: Strategie rozvoje lidských zdrojů ČR Strategie rozvoje terciárního vzdělávání Státní informační a komunikační politika Národní inovační strategie České republiky A desítky dalších … Různorodé dokumenty ostatních složek státní správy 36 Regionální rozvoj a praxe
18
19.2.2014
Programové dokumenty ČR k realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) v období 2007–2013 Politika HSS EU založena na programování Projekty realizovány v návaznosti na problémy identifikované ve strategických dokumentech Úroveň EU - Nejvyšším strategickým dokumentem Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) definovány priority politiky HSS v období 2007-2013 Každý členský stát definuje svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země. Národní strategický referenční rámec (NSRR) – vzniká sladěním NRP a SOZS, vymezuje podobu realizace politiky HSS, popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS. Regionální rozvoj a praxe
37
Příprava kohezní politiky pro období 2014–2020 Příprava stále pokračuje Společný strategický rámec pro období 2014–2020 Nařízení kohezní politiky pro období 2014-2020 Rámcové pozice ČR k jednotlivým nařízením ke stažení Dohoda o partnerství pro programové období 2014– 2020 Návrh operačních programů.
Regionální rozvoj a praxe
38
19
19.2.2014
Operační programy ČR 2007-2013 Operační programy (OP) - tematicky a regionálně vymezené dokumenty specifikující cíle NSRR Tematické operační programy Regionální operační programy Operační programy Praha Evropská územní spolupráce Struktura OP Úvod Zdůvodnění potřebnosti programu Popis strategie k odstranění problémů, definice cílů Konkretizace zaměření operačního programu Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků Popis řízení operačního programu Přílohy Regionální rozvoj a praxe
39
Operační programy ČR 2014-2020 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Výzkum, vývoj a vzdělávání OP Zaměstnanost OP Doprava OP Životní prostředí Integrovaný regionální operační program OP Praha – pól růstu OP Technická pomoc Program rozvoje venkova 2014–2020 OP Rybářství OP Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce) Regionální rozvoj a praxe
40
20
19.2.2014
Koncepční dokumenty na krajské úrovni (podrobněji viz přednáška 2.2) Komplexní koncepce: Strategie rozvoje Program rozvoje Hlavní sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na úrovni odborů) Dílčí sektorové koncepce Odborné studie - podkladové analýzy pro strategické rozhodování
Regionální rozvoj a praxe
41
Zákonná úprava II Programu rozvoje kraje se v zákoně 248/2000 týkají § 8, 9 a 10: § 8 – (1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu (2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2. § 9 – Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat, uvedení oblastí, na něž má být podpora zaměřena c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, atd. § 10 – Financování PRK
Zákon 129/2000 Sb., o krajích se programem rozvoje kraje vůbec nezabývá, mimo to, že je zde uvedeno, že ho schvaluje zastupitelstvo. Regionální rozvoj a praxe
42
21
19.2.2014
Územně plánovací dokumenty kraje Pevná opora v zákoně: Od 1.1.2007 „Nový“ stavební zákon č. 183/2006 Sb. Zásady územního rozvoje kraje Regulační plány (Dříve územní plány vyšších územních celků) Tyto dokumenty stanoví základní koncepci udržitelného rozvoje území, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání“. Vzhledem k jasně zakotveným procesům a závaznosti mají větší usměrňovací sílu než strategické dokumenty. Hlavním územně plánovacím dokumentem na národní úrovni je Politika územního rozvoje ČR Regionální rozvoj a praxe
43
Strategické dokumenty na obecní úrovni (podrobněji v přednášce 2.3) Rozvojové strategie, programy, plány obcí – komplexní charakter, různorodé pojetí a úroveň, existují spíše ve větších obcích.
Strategické dokumenty svazků obcí – typické pro menší obce, finanční dosažitelnost, podpora spolupráce, nejrozšířenější druh koncepce na lokální úrovni. Integrované plány rozvoje měst Strategické plány Leader jako stěžejní dokument místních akčních skupin (MAS).
Regionální rozvoj a praxe
44
22
19.2.2014
Strategické dokumenty svazků obcí Nejčastěji „Strategie rozvoje ….“ Nalezení a vysvětlení příčin vývoje i současné situace Poznání základních podmínek a předpokladů rozvoje v širších souvislostech Vyjasnění si společných zájmů, vizí a cílů spolupracujících obcí Základ pro spolupráci při řešení problémů, na něž síly jednotlivých obcí nestačí Existující metodické materiálů k jejich zpracování: Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Zpracoval Ústav územního rozvoje, Brno (dostupné na www.uur.cz) Metodika tvorby lokálních rozvojových strategií. Zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2006. (Dostupné z http://brouk.kr-ustecky.cz/soubory/450018/metodika%5Flrs.pdf) Perlín, R., Bičík, I.: Strategický plán mikroregionu metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských 45 mikroregionech a obcích. Praha: Př.F UK, 2006.
Problémy strategického plánování Nejednotná terminologie V praxi chybné a nelogické postupy Řada nevyřešených metodických otázek (hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování) Deformace zaměření dokumentů možnostmi financování z fondů EU Nedostatečná provázanost mezi strategickým a finančním plánováním Problém transparentnosti a zapojení aktérů
Regionální rozvoj a praxe
46
23
19.2.2014
JAK MÁ VYPADAT KONCEPČNÍ DOKUMENT? Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi. Analytická část – průběžná aktualizace Návrhová část Strategická část („kam jdeme“) Programová část („jak jdeme“) Projektová část – akční plán („co děláme“) Roste frekvence aktualizace
Implementační část – způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v implementační části) Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů Podoby jednotlivých části se odvíjí od charakteristik nositele. Regionální rozvoj a praxe
47
Studijní materiály k tématu Povinné (dostupné na www.garep.cz) Binek, J., Galvasová, I. Monitoring a evaluace jako součást procesu strategického plánování – Pohled na lokální a regionální úroveň. Sborník z konference Monitoring – evaluace – zefektivňování managementu rozvoje venkova. Olomouc 19. – 20. 10. 2009 Doporučené WOKOUN, R., MATES, P.: Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 351 s.
Regionální rozvoj a praxe
48
24
19.2.2014
Děkuji za pozornost. Ing. Jan Binek, Ph.D.
[email protected] Prezentace bude k dispozici na: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/vyuka.html
25
