Tvorba ekologické sítě a agrolesnická, kulturní a výchovná východiska trvale udržitelného rozvoje ostrova Sokotra

Tvorba ekologické sítě a agrolesnická, kulturní a výchovná východiska trvale udržitelného rozvoje ostrova Sokotra

Bilaterální projekt ZRP, gestor MZe MZLU, LDF Brno, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie

Č eské lesnictví v biom u savan Od roku 1999 byl pod gescí MZe v rámci programu ZRP České republiky řešen projekt orientovaný na geobiocenologickou analýzu vázanou na agrolesnické postupy. Cílem projektu bylo zmapovat současný stav ostrovních biotopů, vymezit ekologicky významné krajinné segmenty při tvorbě návrhu ekologické sítě a vytvořit rámce pro trvale udržitelné agrolesnické hospodaření místní komunity.

Lokalizace oblasti

• • • • •

Součást Jemenské republiky Indický oceán, Adenský záliv 12°06´-12°42´N a 52°03´-54°32´E 230 km od Afriky, 345 km od Arabského poloostrova 3600 km2 135 x 40 km

Prehistorie

* před 70 miliony let je Sokotra součástí rozsáhlé pevniny (s Afrikou a Arabským poloostrovem) obklopené mořem Tethys * pro Sokotru je jedním z nejvýznamnějších, období Velkého afrického riftu v třetihorách (kdy se od Afriky oddělil Arabský poloostrov) a především její oddělení od Afriky v období středního pliocénu.

Historie výzkumů 11. února 1880 dorazila na Sokotru expedice vedená Sirem Isaacem Bayley Balfourem z Univerzity v Glasgow a zahradníkem botanické zahrady v Edinburghu Alexandrem Scottem. Nově bylo popsáno přes 200 druhů a 20 rodů rostlin. O rok později v dubnu a květnu následovala šestitýdenní expedice německých přírodovědců Georga Augusta Schweinfurtha a geologa Emila Riebecka.

Na jaře 1899 přistála na Sokotře expedice vídeňské Akademie věd do jižní Arábie a na Sokotru. Ve vědeckém týmu byli lingvisté David Heinrich Müller a Alfred Jahn, lékař se zájmem o botaniku Stefan Paulay, geolog Franz Kossmat a matematik a nadšený entomolog Oskar Simony. Až v roce 1953 navštívil Sokotru britský ekolog Georg Basil Popov. Na jaře v roce 1967 botanici Allan RadcliffeSmith a John Jakob Lavranos a též entomolog Kenneth Guichard. Tito badatelé popsali několik nových druhů, především rostlin z čeledi Asclepiadaceae a dva druhy Boswellií.

České projektové aktivity * Meteorologie, pedologie, geomorfologie * Vegetace – koncepce vegetačních stupňů (a STG) dle geobiocenologické metodiky * Analýza endemických stromových populací * Studium vegetace bez vlivu pastvy * Agrolesnictví – modifikace stávajícího pastorálního modelu hospodaření na agro-silvopastorální * Zakládání domácích zahrad a biocenter pro obživu domorodců a zachování genofondu a biodiverzity

Meteorologická pozorování

Denní průměry vodního potenciálu půdy (14. 8 - 31. 12. 2002) 14

12

vodní potenciál [bar]

10

8

6

4

2

2

2 12 /

25

/2

00

2

00

00

/2

/2

11

18 12 /

2

20 02

4/

12 /

2

00 /2

27 11 /

12 /

2

00

00

/2

/2

20

13

6/

11 /

11 /

2 20 02

2

00 /2

30 10 /

11 /

2

00

00

/2

10 /

23

20 02

/2

10 /

16

20 02

9/ 10 /

20 02

2/ 10 /

20 02

5/

8/ 9/ 1

9/ 2

02 20 02

20

1/ 9/ 1

20 02

4/ 9/

20 02

8/ 8/ 2

1/ 8/ 2

8/ 1

4/

20 02

0

den hloubka 30 cm pod povrchem

hloubka 5 cm pod povrchem

Obrázek denních průměrů vodního potenciálu půdy Z grafu je jasně patrné postupné nasycování půdy vodou od počátku září. Nejprve jsou nasyceny povrchové vrstvy (červená linie) a později se voda dostává i do hloubky kolem 30 cm (modrá linie). Půda byla v obou sledovaných hloubkách značně zásobena vodou již deset dní před zaznamenáním srážkové činnosti. To je snadno vysvětlitelné déletrvající srážkovou činností nižší intenzity, kterou srážkoměr není schopen zaznamenat. Jde o drobné mrholení a horizontální srážky (vlastní pozorování z předchozích let). Zajímavé je, že si půda podržela vlhkost až do poloviny prosince. Dále je zřejmý rozdíl mezi procesem zamokření a vysýchání. Na rozdíl od zamokření probíhají křivky vysýchání paralelně – při vysýchání jsou totiž povrchové vrstvy půdy zásobovány vodou odpařovanou z hlouběji položených vrstev.

Relativní četnosti směrů větru na lokalitě Firmihin v srpnu v listopadu 2002. Hodnota nula odpovídá severnímu směru větru. V srpnu roku 2002 naprosto převažovalo jihozápadní proudění (jihozápadní monzun), listopad naopak již patří do období zimního - severovýchodního monzunu.

Vegetační stupně Identifikováno pět vegetačních stupňů, zachycujících cenologické odlišnosti, způsobené rozdíly výškového a expozičního klimatu, zvláště rozdílů teplot a vertikálních i horizontálních srážek. Vegetační stupně jsou označeny čísly 1 až 5 (od nejteplejších a nejsušších pobřežních plošin až po relativně humidní vrcholy pohoří Hagghier v centrální části ostrova). Název VS vychází ze sokotránského názvu hlavní dřeviny a orografie.

Přehledová mapa vegetačních stupňů

clouds metrhel emhar ariob dagesh azabzabahan

První vegetační stupeň: METRHEL (planární) - pobřežní planiny a nízké suťové svahy - horké a suché klima, ∅ roční teplota 27°C, srážky < 200 mm - toky mají pouze sezónní výskyt vody - v dnešní době jsou tyto porosty degradovány, většinou se zde vyskytují pouze zakrslé keře a keře jedovaté pro dobytek. - nejvyšší hustota osídlení.

První vegetační stupeň


Maerua angolensis


Croton socotranus (metrel)


Commiphora ornifolia


Dendrosycios socotrana

Druhý vegetační stupeň: EMHAR (kolinní) - suťové svahy a vrchoviny - klima je semiaridní, ∅ roční teplota 24°C, srážky 400 mm. Toky

mají sezónní výskyt vody. - vegetace: opadavé lesy, háje a sukulentní křoviny s převahou kadidlovníků a myrhovníků (čeleď Burseraceae) – Boswellia ameero, B. elongata, B. dioscoridis, Commiphora ornifolia, C. planifrons, C. socotrana, časté jsou Sterculia africana var. socotrana, Lannea transulta, Tamarindus indica, Adenium obesum ssp. socotranum

Druhý vegetační stupeň


Adenium obesum ssp. socotranum


Boswellia elongata (ameero)


Commiphora socotrana


Sterculia africana var. socotrana


Lannea transulta


Tamarindus indica

Třetí vegetační stupeň: ARIOB (submontánní) - vápencové plošiny a suťové svahy s krytými údolími - klima humidní se zřejmým vlivem horizontálních srážek, ∅ roční teplota 22°C, srážky okolo 600 mm - toky s permanentním výskytem vody - vegetace je vždyzelená s přítomností prvních lišejníků - dnes zbytky dračincových lesů a hájů, nízké křoviny a místy zakrslé křoviny - nízká hustota osídlení

Třetí vegetační stupeň

Dracaena cinnabari (arieb)

Třetí vegetační stupeň

Punica protopunica

Čtvrtý vegetační stupeň: DAGASH (montánní) - žulové hory a vyšší části vápencových plošin - humidní klima, poměrně vysoké srážky, vliv horizontálních srážek - ∅ roční teplota 20°C, srážky kolem 900-1000 mm - typickou vegetací lesy a háje. Pokryv lišejníků hustý - v současnosti je zde vysoká pokryvnost čištěných pastvin a kultivovaných půd na mírných svazích - hustota osídlení je nepatrná.

Čtvrtý vegetační stupeň


Acridocarpus socotranus


Hibiscus scottii


Begonia socotrana

Aloe perryi

Pátý vegetační stupeň: AZABZABAHAN (vysokohorský) - vrcholové partie žulových hor s humidním klimatem, vysokými srážkami a vlivem horizontálních srážek - ∅ roční teplota je < 20°C, srážky jsou kolem 1000 mm s větším podílem včetně horizontálních - nachází se zde vždyzelené lesy, háje a křoviny se zakrslými keříky na skalách, velmi hustý pokryv epilitických a epifytických lišejníků

Pátý vegetační stupeň

pátý vegetační stupeň

Pittosporum viridiflorum (azabzab)

Dendrometrická měření a terénní sběr dat pro KB klasifikaci DPZ

Analýza stavu stromových populací – vlajkový druh ostrova Dracaena cinnabari • • • •

klíční pokusy anatomická stavba dendrometrická měření model věkové struktury dračincových porostů

Dracaena cinnabari (dračinec rumělkový)

Model věkové struktury dračincových porostů Probability density of age in populations of Dracaena cinnabari 6,0E-03 5,5E-03 5,0E-03 4,5E-03 4,0E-03

f(x)

3,5E-03 3,0E-03 2,5E-03 2,0E-03 1,5E-03 1,0E-03 5,0E-04 0,0E+00 0

20

40

60

80

100 120 140 160 180 200 220 240 260 280 300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 age [year]

Firmihin 3

Firmihin 4

Firmihin 5

Hamadero 1

Firmihin dead

Based on statistical analyses as well as direct field observations, DC populations on Socotra, however, do not regenerate to a greater extent and their age structure generally indicates overmaturity. If the Dracaena cinnabari population is to be preserved in the present extent it would be suitable to start to monitor its natural regeneration with respect to time scopes of probable disintegrations of particular localities, since time seems to be at the eleventh hour.

Pilotní studie „Vyloučení vlivu pastvy na vývoj vegetace“

2001

2003

Oblast Firmihin je bezesporu jedním z nejzajímavějších míst na ostrově se zachovanou populací endemického dračince Dracaena cinnabari, přičemž dračincový les patří zřejmě k nejstarším kontinuálně existujícím lesním ekosystémům na Zemi. Pilotní studie „Vyloučení vlivu pastvy na vegetaci“ byla založena jako referenční plocha pro srovnání vlivu pastvy na vývoj vegetace a především regenerační dynamiku dračincových hájů.

Agrolesnictví

Obhájení života v klimatickém prostředí Blízkého východu - značně nehostinějšího než je tomu v mírném pásmu - vyžadovalo vždy značné úsilí, zejména při zajištění základní podmínky existence života vody, ovšem i k zajištění obživy. Semiaridní oblasti jsou většinou již po staletí pastevními krajinami, jejichž ekologická stabilita bývá často nenávratně vychýlená z rovnováhy. V podmínkách aridní tropické zóny je Sokotra výjimečná tím, že jsou zde lesní, hájové a křovinné biotopy dosud relativně zachovány, na rozdíl od např. většiny arabského poloostrova s degradovanými extenzivními pastvinami polopouštního charakteru. Tisíciletý vliv pastvy vedl na Sokotře ke vzniku typické pastevní krajiny. Intenzivní pastva posledních dvou desítek let vedla k ústupu většiny druhů stromů, které byly edifikátory a dominantami v přírodních lesních biocenózách. Geobiocenózy s přírodním vývojem se zachovaly jen výjimečně na nepřístupných nebo pro pastvu zcela nevhodných lokalitách. Zdokonalením využívání člověkem již výrazněji ovlivněných částí krajiny precizními agrolesnickými postupy přijatými místními za prospěšné je možné snížit nebo úplně eliminovat tlak na přírodní klimaxové ekosystémy. Znovuobnovení ekologické stability vyžaduje složitou proměnu lokálních pastorálních hodnot, která však může proběhnout poměrně hladce při citlivé aplikaci vhodných silvopastorálních postupů zohledňující socio-ekonomickou realitu. Dlouhodobým cílem je naučit místní obyvatele respektovat a chránit životní prostředí. Designace zájmových území za národní parky či jinak chráněné oblasti je většinou vázána na striktní omezení domorodých aktivit, které zřídka přináší faktický úspěch. Jednou z úspěšných možností jak řešit konflikt ochrany prostředí a domorodého hospodaření je zapracovat péči o prostředí do domorodých hospodářských aktivit. Počátkem této cesty v lokálních podmínkách Sokotry je naučit domorodce vysazovat dřeviny jako součást postupů pastorálního agrolesnictví. Nejvhodnějším způsobem je podpora zakládání rodinných zahrad s využitím autochtonních dřevin, které místním obyvatelům poskytují bezprostřední užitek (ovoce, dřevo, krmivo pro dobytek). Dostupné projektové zkušenosti z podobných oblastí pak jasně dokazují, že takové vyzkoušené postupy umožňují již ve střednědobém kontextu zajistit trvale-udržitelným způsobem dostatek zdrojů potravy, píce a dalších užitků a tím i konfliktní oblasti stabilizovat. Zapracovat inovační agrolesnické prvky do domorodého hospodaření však vždy také vyžaduje kontinuální odbornou, technologickou a ekonomickou stimulaci zvenčí, až do okamžiku, než je nastartován auto-motivační proces. Pokračující stimulace zvenčí bývá po takovém momentu naopak demotivující.

Agrolesnictví – lokální školkařské provozy



Agrolesnictví – lokální školkařské provozy – Quareh, výsev po 10 měsících

Agrolesnictví

Podpora rozvoje domácích zahrad v oblastech Quareh, Shibhon, Darho, Hadibo, Qadub

Agrolesnictví - podpora rozvoje domácích zahrad






Výchovné aktivity a osvěta související se

zapojováním domorodých dětí a žen do problematiky ochrany přírody a péče o domácí zahrady; instruktážní brožura „Plant Your Tree“

Pokračování soutěže „Zasaď strom“ v komunitách

Vyhodnocení soutěže „Zasaď strom“ na základních školách

Tvorba ekologické sítě a agrolesnická, kulturní a výchovná východiska trvale udržitelného rozvoje ostrova Sokotra

Recommend Documents