PŘEHLED ZPRÁV Naslouchejte těm kdo platí! .................................................................................................................. 2 V Calais se situace stále zhoršuje ....................................................................................................... 3 Den po tragédii ve Studénce ................................................................................................................ 3 160 přes přejezd je sice méně bezpečné, ale levnější ....................................................................... 4
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Naslouchejte těm kdo platí! Trucker
23. 07. 2015
Rubrika: Doprava - mýtné poplatky
Autor: Martin Felix S blížícím se výběrem nového provozovatele mýtného systému se evidentně zvyšují lobbistické tlaky potenciálních zájemců o dobrý výdělek. V jejich důsledku jsme svědky mnohdy protichůdných prohlášení nejvyšších státních úředníků a ještě podezřelejších mediálních komentářů. Však se také hraje přibližně o 100 000 000 000 korun, které by měl během deseti let systém vygenerovat. Je zcela nepochopitelné a pro ČESMAD BOHEMIA reprezentující české dopravce i neakceptovatelné, že veřejná debata se vede pouze o zájmech toho, kdo systém má vybudovat a později provozovat, tedy na něm vydělávat, a opomíjeni jsou ti, kdo budoucích 100 miliard mají státu zaplatit, tedy silniční dopravci. Jak velký je to rozdíl v přístupu například od Rakouska. Tam stát, jako dobrý hospodář, má v úmyslu vyhlásit soutěž na provoz již vybudované mýtné infrastruktury. A žádné obavy úředníci nemají. Proč, je nasnadě. Jak by si mohli dovolit "vyhodit oknem" technologické zařízení, které stálo desítky milionů eur a které je ve stavu nového? (V případě ČR jde zhruba o 6 miliard korun.) Jen proto, aby soutěž byla "neutrální"? ASFINAG, který tendr bude vypisovat, deklaruje mýtný systém nejen jako zdroj peněz, ale snaží se za vybrané finance být dobrým poskytovatelem služeb těm, kteří mýto platí, tedy uživatelům. A německá vláda také prodlužuje kontrakt se stávajícím provozovatelem a nemění systém. Dopravci takové rozhodnutí vítají. Nemusí měnit palubní jednotky, uzavírat nové smlouvy, přeregistrovávat vozidla, učit řidiče i sebe zacházení s novým systémem. Není nutné "pracně vychytávat mouchy" úplně nové technologie. To jsou všechno momenty, které uživatelé ocení. Takto se má chovat stát vůči daňovým poplatníkům. U nás je to ale naopak. Uživatel (ten, kdo vše platí, v Rakousku říkají zákazník) je až na posledním místě, ten nemá do výběru co mluvit, jen trpně čekat, co mu politici vyberou a pak mlčky platit a platit. Z obav, aby si někdo nemohl stěžovat na údajné znevýhodnění v tendru, mají úředníci/politici problém s definicí jednoznačného zadání. Pomíjí se, kvůli čemu byl systém elektronického mýta budován. * Mýtným systémem se zpoplatňují dálniční a rychlostní komunikace, které svým uživatelům přinášejí výhody a jejichž vybudování je nákladné. Za ostatní komunikace platí uživatelé formou silniční daně, spotřební daně z pohonných hmot a dalších daní. Je tedy zcela irelevantní uvažovat o zpoplatňování mýtem desítek tisíc kilometrů silnic, které žádný nadstandard neposkytují a na jejichž výstavbu a údržbu už silniční doprava přispívá. Mýtné na nich by vedlo naopak jen k odčerpání peněz, které by šly na provoz a kontrolu mýta na těchto silnicích. - Mýtné přináší peníze pouze tam, kde se dostatečně jezdí. Je proto opět zbytečná debata o jeho regulační funkci, která se už ukázala jako zcela iluzorní v případě vyšších sazeb v pátek odpoledne. Zabránění objíždění zpoplatněné infrastruktury je navíc řešeno novelou zákona č. 13/1997Sb. která umožňuje zakázat tranzit v místech, kde objíždění hrozí. Jednoduché a levné řešení. - Smyslem mýta nesmí být co největší zisk provozovatele mýta. Výběr mýtného musí mít co nejnižší náklady. Je nezbytné, aby se provozní náklady systému pohybovaly okolo 10 % a v žádném případě nepřesáhly 20 %. Tohoto stavu ovšem nesmí být dosaženo účelovým navýšením tarifů. Od vlády, která ve svém prohlášení deklarovala záměr nezvyšovat daňovou zátěž, by zvyšování mýtného byl krok přesně opačným směrem.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
2
V Calais se situace stále zhoršuje Trucker
23. 07. 2015
Rubrika: Doprava
S nečinností francouzských úřadů již došla trpělivost i Mezinárodní unii silniční dopravy IRU, jíž je ČESMAD BOHEMIA členem, a obrací se na Francii a EU s naléhavou výzvou: K ochraně řidičů a vozidel provádějících dopravu přes francouzské přístavy je nutná okamžitá akce francouzských úřadů včetně policie a ozbrojených sil. Po úmrtí imigranta*) vyzývá IRU naléhavě francouzské úřady a EU ke zmírnění zoufalé situace 3000 migrantů v oblasti Calais. Silniční dopravci, kteří se potýkají každodenně s tímto problémem, nemůžou již déle čekat na akce, které zabrání dalším úmrtím a vážným zraněním. Musí být zavedena praktická opatření na ochranu stovek evropských vozidel a jejich řidičů, kteří používají přístavy na kanálu La Manche každý den. Situace je natolik kritická, že z hlediska České republiky nejsou ohroženi pouze její občané za volanty kamionů a autobusů. Nedojde-li k radikální změně bezpečnostní situace v oblasti přístavů, nebudou schopni čeští silniční dopravci nadále zajišťovat potřeby českého exportu a importu. * *) 26. června zveřejnil The Guardian zprávu o nálezu mrtvého uprchlíka z Eritreje, který zahynul při snaze o ilegální překonání La Manche.
Den po tragédii ve Studénce ČT 24
23. 07. 2015
Roman FOJTA, moderátor: Den po nejhorší železniční tragédii v Česku za posledních 7 let. Na koleje ve Studénce se částečně vrátily vlaky a policie vyslechla pravděpodobného viníka. Řidiče polského kamionu, který vjel před blížící se Pendolino, zřejmě obviní z obecného ohrožení. Kolizi včera nepřežili 2 muži a dalších 18 lidí se zranilo. 4 zůstávají ve Fakultní nemocnici v Ostravě ve vážném stavu, 2 z nich dokonce v kritickém. Je mezi nimi i strojvůdce vlaku. redaktorka: Za nehodu může pravděpodobně řidič kamionu. Ukazuje to kamerový záznam z přejezdu i poznatky Drážní inspekce. 50letého Poláka vyslýchali večer policisti. Teď ho patrně obviní. Radim WITTA, náměstek kraj. ředitele PČR, Moravskoslezský kraj: Po vyhodnocení všech materiálů samozřejmě předpokládáme, že by řidiči mělo být sděleno obvinění a mělo by proti němu být zahájeno trestní stíhání. redaktorka: Podezřelý je z obecného ohrožení. Na přejezd totiž vjel v době, kdy už dlouho blikala výstražná světla. Zůstal pak mezi závorami, místo toho, aby je prorazil. Tím by mohl nehodě zabránit. Josef DVOŘÁK, ředitel Drážní inspekce Brno /Události, komentáře; 22.7.2015/: Nejslabším článkem železničního přejezdu je řidič. Ročně se udá kolem 180 střetnutí na přejezdech a v naprosto drtivé většině případů je na vině řidič silničního vozidla. Vina nebo spíše spoluvina ze strany dráhy je výjimečným případem.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
3
Vojtěch HROMÍŘ, generální tajemník; ČESMAD BOHEMIA /Události, komentáře; 22.7.2015/: Ta událost je bohudíky ojedinělá. Profesionální řidič vlastně má 2 základní kvalifikace, má řidičské oprávnění a pak má profesní osvědčení. A k tomu ještě musí postoupit, aby jej získal, psychotesty a podléhá zdravotní prohlídce. redaktorka: Příbuzní obětí dostanou od Českých drah zálohu na odškodné, která má být nejmíň 570 tisíc korun. Nižší částku dostanou zranění. Dopravce bude peníze vymáhat na viníkovi nehody. Petr ŠŤÁHLAVSKÝ, mluvčí ČD: Podle nařízení evropských společenství dopravci v případě úmrtí cestujícího vyplácí příbuzným zálohu na odškodné. redaktorka: Nabouranou soupravu odtáhly České dráhy do bohumínského depa. Úsek, kde se nehoda stala, železničáři zprůjezdnili v půl desáté večer. Vlaky nejdřív jezdily po jedné ze 4 kolejí, druhou se podařilo zprovoznit v noci. Škody dosáhnou podle Drážní inspekce k 160 milionům korun, z toho 150 na samotném vlaku.
160 přes přejezd je sice méně bezpečné, ale levnější CT24.cz
23. 07. 2015
Rubrika: Domácí
Autor: Milan Dolejší Železniční přejezd neboli úrovňové křížení pozemní a drážní komunikace je místem, kde může i chvilková nepozornost stát život – nebo několik životů, jak se stalo i ve středu ve Studénce, kde před rozjeté Pendolino vjel kamion. Přejezdů je v Česku zhruba osm tisíc a rozmístěné jsou od lokálních tratí, kde se vlaky rozjedou sotva na 60 km/h, až po tranzitní koridory s rychlostí o sto kilometrů vyšší. Ačkoli se ukázalo, že střet ve 160kilometrové rychlosti může skončit katastrofou nejenom pro lidi v autě, ale i ve vlaku, a experti doporučují stavět raději mimoúrovňová křížení, vše přebíjí klíčový argument – peníze. Legislativa hovoří jasně: Na trati s maximální rychlostí do 160 km/h přejezdy být mohou, na rychlejších drahách ne. V Česku to vyplývá z vyhlášky ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., ale platí to i v dalších zemích. Je to například jeden z důvodů, proč se na polské Centrální železniční magistrále dlouho jezdilo pouze 160, i když jinak splňovala většinu parametrů vysokorychlostní trati, a proč se v Česku nikde nejezdí více než 160. V minulosti se spekulovalo o zrychlení například mezi Pardubicemi a Chocní, v cestě však stály mimo jiné právě přejezdy. Nehoda ve Studénce však ukázala, že za určitých okolností je problém i traťová rychlost 160 km/h přes přejezd. Nehoda, kdy v rychlosti vrazil vlak do těžkého silničního vozidla, jako je kamion, se v Česku ještě nestala – častěji pod kola vlaků vjíždějí osobní auta, což platí zejména na koridoru. Pravděpodobně nejvážnější havárií na přejezdu byla v posledních letech srážka rychlíku (klasické soupravy s lokomotivou) s osobním autem u Vraňan. Tehdy vlak rozjetý před nehodou téměř na 140 km/h částečně vykolejil a jeden vůz skončil na boku. Dva lidé utrpěli zranění. Havárie tedy naznačila, co by se mohlo stát ještě ve vyšší rychlosti po nárazu do těžšího automobilu, v praxi se ale až do středy taková nehoda nikdy nestala. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
4
Většina střetů na přejezdech se stává jinde, kde jsou ostatně přejezdy hůře zabezpečené. Na přejezdech se závorami, jako je ten ve Studénce, se totiž navzdory posledním událostem stává statisticky nejméně nehod. Nejméně bezpečné jsou naopak přejezdy s výstražnými světly, ale bez závor, přestože takových přejezdů není nejvíce. Loni na nich zemřelo 25 lidí při 87 nehodách, zatímco na přejezdech se závorami zahynulo podle statistiky Drážní inspekce 15 lidí a na přejezdech pouze s křížem čtyři lidé. Přejezdů zabezpečených pouze výstražným křížem je přitom v republice absolutně nejvíce – zhruba polovina z celkového počtu a asi dvakrát tolik než přejezdů se světly. Zabezpečení přejezdu závisí podle Dušana Kamenického z Ústavu dopravní telematiky Fakulty dopravní ČVUT na více okolnostech, zejména však na intenzitě dopravy. "Jak z hlediska silniční dopravy, tak železniční," podotkl. Ani statistika vyzdvihující přednosti přejezdů se závorami však neobstojí tváří v tvář aktuální katastrofě. Tentokrát se ve Studénce nestala věc těžko představitelná – jako je zřícení mostu na koleje – ale něco, k čemu patrně nakonec dojít muselo. Tři lidé přišli o život, České dráhy podle všeho přišly o jedno ze svých hýčkaných pendolin, koridory potom o pověst tratí, kde se stávají nehody pouze na vedlejších kolejích a při pádech mostů. Experti se shodují, že ideální by bylo nemít na kolejích žádná úrovňová křížení se silničními komunikacemi. Stavba mimoúrovňových křížení je však drahá. "Modernizace přejezdu ve srovnání s úrovňovým křížením vyjde několikanásobně levněji," srovnal ředitel brněnského inspektorátu Drážní inspekce Josef Dvořák. Navíc jsou místa, kde nelze most přes koleje či naopak podjezd postavit. To ostatně reflektuje i legislativa, která považuje za přijatelnou kombinaci 160 km/h a železničního přejezdu. "Do konce měsíce bych chtěl mít jednání se SŽDC a bavit se o tom, jakým způsobem můžeme přejezdy lépe zabezpečit, popřípadě zaměnit za mimoúrovňové křížení," uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Chtějí se zabývat i systémy, "které detekují, že na přejezdu stojí překážka a které by mohly v takovém případě vyřadit systém z provozu." Petr Gazdík (TOP 09 a STAN) upozorňuje, že nemůžeme ovlivnit, že člověk udělá konkrétní chybu. Ale pokud by se měla nastavovat jiná pravidla, rozhodně je to věcí konstruktérů a odborníků, nikoliv politiků. "Nejkonkrétněji můžeme rozhodnout ve státním rozpočtu," dodal Vojtěch Filip (KSČM). Ani podle něj není možné jednoduše říct, že se udělá zákon o křížení silnic a železnice. I kdyby, nesmí se zapomínat na retroaktivitu. Na první pohled by hazardu řidičů mohla předejít opatření, jako je napojení kamer u přejezdů na zabezpečovací zařízení ve vlaku. Soudní znalec Jiří Martínek však upozornil, že jakákoli opatření, která by teoreticky měla přispět k lepšímu zabezpečení přejezdů, by prodloužila dobu, po kterou by auta před průjezdem vlaku čekala. Studie ukazují, že v takovém případě řidiči ještě častěji ignorují pravidla, výsledkem by tak byl pravý opak toho, čeho by měly úpravy dosáhnout. "Zabýváme se něčím, čemu říkáme znevažování výstrahy. Znevažováním výstrahy je právě prodlužování uzavření železničního přejezdu," upozornil Jiří Martínek. Prodloužení čekací doby by navíc v některých případech mohlo mít katastrofální dopad na plynulost silniční dopravy. Na přejezdech přes nejfrekventovanější tratě ve velkých aglomeracích, kde je silná regionální i dálková doprava a musí se navíc vejít i nákladní vlaky, by se postávání před přejezdem snadno mohlo protáhnout i na hodinu. Chybí řidičům osvěta? Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
5
Středeční nehoda poukázala mimo jiné i na možné nedostatky ve vzdělávání řidičů. Ačkoli řidič kamionu, který vjel před rychle jedoucí vlak, byl z Polska, nelze očekávat, že by se český řidič zachoval v obdobné situaci jinak. "V mnoha autoškolách instruktoři nevědí, jak železniční přejezdy fungují. I legislativa nepříliš kvalitně objasňuje chování řidičů na železničním přejezdu," poukázal. Mnoho řidičů netuší, že jsou závory připraveny na to, aby i po jejich spuštění mohlo "polapené" vozidlo ujet. "Břevna jsou konstruována tak, aby šla jednoduše prorazit. I když si poškrábete lak na vozidle, je lepší přejezd okamžitě opustit," doporučil Dušan Kamenický. O nedostatku osvěty je přesvědčen i Vojtěch Hromíř ze sdružení ČESMAD Bohemia. Naznačil, že ani každoroční profesní školení nedává profesionálním řidičům dostatek informací. "Školení se zaměřuje na více témat, není zaměřeno pouze na bezpečnost silničního provozu. Takže řidič v takové záležitosti je vybaven stejně jako všichni ostatní řidiči tím, co se dozví v autoškole. Potom při pravidelných školeních se tyto věci připomínají," shrnul.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
6
