Násilí z nenávisti a mládež – zdroje informací, stereotypy, mýty a (ne)snášenlivost VÝZKUMNÁ ZPRÁVA I 26. listopadu 2014
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA
ZPRACOVÁNO EXKLUSIVNĚ PRO:
Metodologie výzkumu Velikost vzorku
1000 respondentů ve věku 15-25 let
Termín dotazování
5-19.11.2014
Metoda sběru dat
CAWI (on-line dotazování na panelu MEDIAN): n=650 CASI (computer assisted self-interviewing): n=350* *Metoda CASI (respondent vyplňuje dotazník off-line samostatně na počítači, který mu doručí tazatel) byla do sběru zařazena, aby došlo k pokrytí volnějších uživatelů internetu nezasažitelných on-line sběrem na panelu respondentů.
Výběr respondentů
kvótní výběr
Reprezentativita
vzorek je reprezentativní pro populaci ČR 15-25 let podle kategorií: pohlaví, kraj, věk (2 kategorie), velikost místa bydliště (3 kategorie), intenzita využívání internetu Reprezentativita datového souboru byla primárně dosažena plněním kvótního předpisu a v dodatečným dovážením dat.
Statistická odchylka činí u daného vzorku +/- 1,5 procentní bod (p.b.) u méně zastoupených postojů až +/- 3 procentní body u postojů zastávaných polovinou respondentů. Viz tabulka: Kolik respondentů zastává postoj
Statistická odchylka při úsudku na populaci
5%
+/- 1,5 p.b.
20 %
+/- 2,5 p.b.
50 %
+/- 3 p.b.
20 %
+/- 2,5 p.b.
5%
+/- 1,5 p.b.
-2-
Struktura vzorku Pohlaví
Kraje
muži
51 %
Praha
12 %
ženy
49 %
Středočeský
12 %
Jihočeský
6%
Plzeňský
5%
Karlovarský
3%
Ústecký
8%
Věk 15 – 20 let
49 %
21 – 25 let
51 %
Velikost místa bydliště (počet obyvatel) do 4 999
39 %
Liberecký
4%
5 000 – 99 999
41 %
Královéhradecký
5%
100 000 a více
20 %
Pardubický
5%
Vysočina
5%
Intenzita užívání internetu Denně
90 %
Jihomoravský
11 %
Méně často či vůbec
10 %
Olomoucký
6%
Zlínský
6%
Moravskoslezský
12 %
*Údaje o struktuře po vážení, zaokrouhlena na celá procenta. Zdrojem teoretických četnosti jsou data ČSU a v případě užívání internetu aktuální data MEDIA PROJEKT.
-3-
NÁSILÍ Z NENÁVISTI
Co je a není násilí z nenávisti P02. Je podle Vás projevem násilí z nenávisti, když …
*Seřazeno podle určitě ano + spíše ano
Neonacista napadne mladého Roma na zastávce autobusu
70
Skupina mladých Romů se na ulici porve se skupinou neonacistů
25
60
Někdo nastříkal sprejem na zeď domu obývaného romskou rodinou nápis Cikáni do plynu
30
57
Hudební skupina na veřejně přístupném koncertě hraje písničku s textem Zabijte Žida,…
37
Bývalý přítel jedné ženy v hospodě udeří v hospodě jejího současného přítele
38
Rom napadne a okrade taxikáře
38
Někdo jinému člověku nadává, že je úchylný buzerant
36 40 32
28
Lidé pochodují městem a křičí Cikáni do práce
33
26
0%
30
20%
Určitě ano
40%
Spíše ano
5
16
6
18
5 11
26
12
28
11
26
60%
Spíše ne
4
17
19
24
2
10
31
42
Někdo plivne na bezdomovce
7
29
47
Známá na Facebooku napíše, že cikáni jsou jako štěnice a měli by být vyhubeni
41
19
80%
100%
Určitě ne
Mladí lidé jsou citliví k projevům násilí jako takovému (všechny výroky většina respondentů považuje za násilí z nenávisti). Velká většina si uvědomuje, že toto násilí nemusí mít jen fyzické formy. Část lidí ale termín „násilí z nenávisti“ slučuje i s osobní nenávistí k danému jedinci (Bývalý přítel jedné ženy v hospodě udeří v hospodě jejího současného přítele) či s trestným činem vykonaným příslušníkem minority, ačkoli je dle popisu motivován krádeží nikoli příslušností oběti k jiné specifické skupině (Rom napadne a okrade taxikáře). Odpovědi nejsou celkově příliš závislé na vzdělání respondentů (studovaná / dostudovaná škola) a dalších faktorech, což odráží obecně spíše nízkou znalost termínu „násilí z nenávisti“ v ČR. Hodnocení, že situace Rom napadne a okrade taxikáře je násilím z nenávisti, není častější u lidí s osobními negativními zkušenostmi s menšinami (ANO = 55 % oproti 66 % mezi lidmi bez zkušenosti). Je ale častější mezi lidmi, kteří důvěřují hoaxům o Romech, či mezi lidmi, kteří v otázce soužití s menšinami informačně vychází a zcela důvěřují např. televizi (ANO = 73 %). Viz níže.
-5-
Postoje a názory ohledně násilí z nenávisti O18. Uveďte, nakolik souhlasíte či nesouhlasíte s následujícím tvrzením:
*Seřazeno podle určitě ano + spíše ano
Násilí z nenávisti znamená velké nebezpečí pro celou společnost
39
Útok na jedince kvůli jeho příslušnosti ke skupině negativně postihuje i další členy skupiny, k níž oběť náleží.
49
31
57
Útočník si zaslouží tvrdší trest, pokud motivem jeho jednání bylo násilí z nenávisti
33
51
Jedinec má právo být chráněn před nenávistnými projevy (např. na internetu) i za cenu omezení projevu (např. smazáním komentáře, případně i postihem)
34
47
Každý má právo na svůj názor, za jeho publikování (na internetu apod.) nesmí být jakkoli postižen či trestán
23
Verbální projev nenávisti (na internetu nebo třeba na náměstí) je mnohem méně nebezpečný, než fyzické napadení z nenávisti. Oběti si napadení často mohou zavinit samy (tím jak se oblékají, k jaké skupině patří apod.) Násilí z nenávisti je jen věc útočníka a oběti
9
0%
20%
Určitě ano
3
32
34 41
4
8 21 32
40%
60%
Spíše ano
Spíše ne
80%
Určitě ne
Celkem 88 % respondentů uvádí, že útok na jedince kvůli jeho příslušnosti ke skupině, negativně postihuje i další členy skupiny, k níž oběť náleží. To naznačuje, že přes omezenou znalost termínu „násilí z nenávisti“ (viz slide výše) existuje mezi mladými lidmi citlivost ke jevu násilí z nenávisti jako takovému a jeho možným důsledkům. Mladí lidé také nejsou k násilí z nenávisti lhostejní – jen 28 % z nich jej považuje za „věc útočníka a oběti“. Varujícím zjištěním je naopak to, že 46 % respondentů je přístupných argumentům, které zodpovědnost za napadení rozkládají mezi útočníky a oběti (mohly si to zavinit svým oblékáním, příslušností k určité skupině apod. ) a násilí z nenávisti pocházející od jakékoli skupiny útočníků tím mohou legitimizovat.
-6-
2
6
32
35 19
10
16
42
11
2
15
39
18
11
100%
ZDROJE INFORMACÍ A DŮVĚRA ZDROJŮM
Zdroje informací o společenských problémech a menšinách M3. Z jakých zdrojů získáváte informace o společenských problémech (nezaměstnanost, chudoba, korupce, kriminalita, atd.) a událostech, které s nimi souvisí? Televize
25
On-line zpravodajství
23
Sociální sítě
Televize
60
74
Škola
6
Vlastní zkušenosti
5
59
Tisk (noviny a časopisy)
4
63
55
Rodina a známí – elektr. komunikace 3 28
Nevládní organizace 1
27
Rodina a známí – osobní rozhovory
8
Škola
5
60 67 49
12
56
Tisk (noviny a časopisy) 2
62
Rodina a známí – elektr. komunikace 2 Úřady, instituce 1 Nevládní organizace
Aktivisté 1 17
0
58
10
Vlastní zkušenosti
52
Úřady, instituce 1
57
18
Sociální sítě
60
9
27
On-line zpravodajství
56
12
Rodina a známí – osobní rozhovory
M4. Z jakých zdrojů získáváte informace o soužití s menšinami (např. Romové, homosexuálové, muslimové)?
1
45 21 24
Aktivisté 0 20
20
40
Nejčastější zdroj
60
80
100
Častý zdroj
0
20
40
60
Nejčastější zdroj
80
100
Častý zdroj
V informačních zdrojích mladých lidí (15-25 let) výraznou roli hrají elektronická a nová média (televize, on-line zpravodajství, sociální sítě) a tzv. word of mouth (osobní rozhovory s rodinou a známými). V otázce soužití s menšinami klade část mladých lidí důraz na vlastní zkušenost. To může vycházet z faktu, že vlastní zkušenosti (pozitivní i negativní) jsou zde u mladých lidí skutečně častější než např. korupce a nezaměstnanost (velká část ještě studuje). U části respondentů však může docházet k propojení s mediálními či jinými typy informací. Např. soužití s Romy, bezdomovci a Muslimy totiž označuje za problematické většina respondentů, kteří uvádí, že nejčastějším zdrojem informace je „vlastní zkušenost“ a zároveň deklarují, že žádnou osobní negativní zkušenost s příslušníkem menšin nemají (viz otázka níže).
-8-
Důvěra zdrojům informací v otázce soužití s menšinami M5. Nakolik důvěřujete informacím o společenských problémech a soužití s menšinami, které se dozvíte z následujících zdrojů? Vlastní zkušenosti
56
Rodina a známí – osobní rozhovory Rodina a známí – email a jiná elektronická komunikace
28
13
Úřady, instituce (jejich webové stránky apod)
33 18
Nevládní organizace věnující se těmto tématům
27
13
Sociální sítě (postované články a zkušenosti) Aktivisté
37 20
Tisk (noviny a časopisy)
4
0%
2,5
32
9
6
2,5
33
10
6
2,5
32
13
7
2,6
35
13
6
2,7
14 13
40
15
19
35
20%
6
35
25
10%
10
33
29
6
2,0
29
35
15
Televize
4 3
21
35
18
On-line zpravodajství
1,8
16
38
20
Škola
4 3
21
35
30%
1=velmi důvěryhodné
27
40%
50%
2
3
průměr
60%
4
8
2,7
10
2,8
10
3,0
19
70%
80%
90%
3,4 100%
5=zcela nedůvěryhodné
Důvěra ve zdroje ne vždy odpovídá struktuře, jakou se podílejí na informovanosti v otázce společenských problémů a soužití s menšinami (viz slide výše). Velkou důvěru mají mladí lidé v nemediované zkušenosti – osobní i předávané od známých a rodiny. Důvěryhodnost školy a úřadů / institucí spíše převyšuje míru, nakolik jsou pro mladé lidi informačním zdrojem, což naznačuje, že jejich informační potenciál může brzdit i forma předávání informací mladým lidem. Naopak u sociálních sítí si část respondentů, kteří je chápou jako informační zdroj, uvědomuje omezenou spolehlivost některých informací. Aktivismus je pak zřejmě velkou částí mladých lidí chápán jako prosazování neobjektivních postojů.
-9-
Celková informační hodnota zdrojů v otázce soužití s menšinami M4. Z jakých zdrojů získáváte informace o soužití s menšinami (např. Romové, homosexuálové, muslimové)? M5. Nakolik důvěřujete informacím o společenských problémech a soužití s menšinami, které se dozvíte z následujících zdrojů? Rodina a známí – osobní rozhovory
28
Televize
19
On-line zpravodajství
13
29
56
31
43
Tisk (noviny a časopisy)
24
9
Sociální sítě (postované články a zkušenosti)
6
Úřady, instituce (jejich webové stránky apod.)
5 2
0%
Vychází ze zdroje + zcela důvěřuje
45 37
13
Nevládní organizace věnující se těmto tématům
43
51 15
Rodina a známí – email a jiná elektronická komunikace
33
49
5
Škola
28
53
Vlastní zkušenosti
Aktivisté
45
49
30
58
17
78
15
81
14
10%
84
20%
30%
40%
50%
Vychází ze zdroje + relativně důvěřuje
60%
70%
80%
90%
100%
Nevychází ze zdroje / nedůvěřuje
Vychází ze zdroje = nejčastěji či často (M4). Relativně důvěřuje = známky 2 a 3 z 5. Zcela důvěřuje = známka 1 z 5. Ukazatel vychází z kombinace odpovědí, zda je daný kanál informací pro respondenta častým informačním zdrojem v oblasti soužití s menšinami a nakolik respondent informacím z tohoto zdroje důvěřuje. Potvrzuje se, že celkově největší informační hodnotu mají dílčí zkušenosti (osobní ale i sdílené) a elektronická média (televize, on-line zpravodajství). Ze sociálních sítí mladí lidé často vychází, ale nedůvěřují jim vždy stoprocentně. Celková informační hodnota nevládních organizací a úřadů / institucí je primárně omezena tím, že se informace od nich k respondentům vůbec nedostanou.
- 10 -
Vlastní negativní zkušenosti s příslušníkem menšiny M6A. Máte Vy osobně osobní negativní zkušenost s příslušníkem nějaké menšiny?
25
0%
6
20%
69
40%
ANO - popsal(a)
60%
80%
ANO - nepopsal(a)
100%
NE
Popište jakou (spontánní odpovědi): slovní napadání, agresivita, nadávky, vulgarita, vyhrožování
10%
okradení, podvod
9%
rvačka, napadení, zbití
6%
nevhodné, hlučné, nepříjemné chování
3%
jiné konkrétní věci
0%
obecné - nepřizpůsobivost a problémy soužití, jiná kultura, nepracování
2%
bez ovpovědi / nepopsal
4%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Jen cca 20 respondentů jmenovalo konkrétní menšinu, s jejichž příslušníkem mají negativní zkušenost. Z toho 59 % jmenovalo Romy a zbytek další menšiny (homosexuálové, Vietnamci, Arabové, neonacisti, atd.) Negativní zkušenost s příslušníkem některé minority uvádí 31 % respondentů, přičemž zhruba 25 % z nich ji detailněji popsalo a 6 % neodpovědělo či popsalo obecné problémy (nepřizpůsobivost, jiná kultura, nepracování). Mezi nejčastější popsané osobní negativní zkušenosti patří verbální vulgarita či napadání či okradení. Je však třeba upozornit, že ne všechny popisované negativní zkušenosti nelze slučovat s dlouhodobou negativní zkušeností lidí žijících poblíž některých sociálně vyloučených oblastí – mezi jmenovanými menšinami se objevují i jiné (viz výše) a necelá polovina respondentů s negativní zkušeností uvedla, že Romy nepotkává vůbec (10%) či jen zřídka (37 %)
- 11 -
Osobní známost s Romy S10. Nakolik se vy osobně znáte s nějakým Romem / Romkou či Romy?
Je členem mé rodiny
3%
Mám mezi kamarády
16%
Mám mezi známými / spolužáky
36%
Potkávám pravidelně
44%
Potkávám zřídka
35%
Nepamatuji si, kdy jsem ho/ji naposledy potkal
17%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
*SUMA odpovědí je vyšší než 100 % (respondent může mít Roma v rodině i mezi kamarády / spolužáky apod.)
Počet respondentů, kteří mají v rodině Roma / Romku, zhruba odpovídá odhadovanému zastoupení romské menšiny v české populaci (2-3 %). Některé kategorie v grafu se mohou překrývat (Roma mám mezi kamarády a zároveň mezi spolužáky). Z podrobnější analýzy dat však vyplývá, že povrchní či větší osobní známost s některým příslušníkem romské menšiny (mezi známými / spolužáky, mezi kamarády, v rodině) deklaruje okolo 40 % respondentů. Častěji to jsou lidé mezi 15-20 lety, kteří jsou ještě ve škole. Nadpoloviční většina (52 %) Romy jen zřídka potkává nebo je nepotkává vůbec. Zbytek, tedy 8 % kteří nepatří ani do jedné z výše uvedených skupin, Romy potkává pravidelně, ale žádného z nich osobně nezná.
- 12 -
DŮVĚRA ZKRESLENÝM INFORMACÍM A HOAXŮM
Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům TESTOVANÉ VÝROKY Respondentům výzkumu bylo předloženo 7 výroků o týkajících se Romů v České republice. Pět z nich byly nepravdivé výroky a tzv. hoaxy šířící se v posledních letech sociálními sítěmi. Dva z nich fakticky pravdivé výroky týkající se nezaměstnanosti a předškolní výchovy, které hrají roli kontrolních proměnných. Zkoumána byla schopnost respondentů odlišit pravdivý (byť kritický) výrok od smyšleného.
Je fakticky pravdivý?
Výrok Mezi Romy ze sociálně vyloučených oblastí je vyšší nezaměstnanost než je v ČR běžné
ANO
Romové dostávají důchody, i když nesplní podmínky na minimum odpracovaných let
NE
Romská domácnost má nárok na vyšší dávky než Neromové
NE
Romové dostávají v rámci státní podpory lékárnách léky za výrazné slevy či zdarma
NE
Romové mají v některých severočeských městech MHD zdarma.
NE
Děti romských rodin ze sociálně vyloučených oblastí často nechodí do školky, díky čemuž mohou mít problémy ve škole
ANO NE
Většinu českých nezaměstnaných tvoří Romové
- 14 -
Důvěra zkresleným informacím a hoaxům ODPOVĚDI RESPONDENTŮ C5. Na internetu a sociálních sítích se šíří pravdivé zprávy, které upozorňují na věci, o kterých se běžně nepíše, ale i zkreslené informace. Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne: % respondentů, kteří alespoň občas používají některé sociální sítě (n=861)
Děti romských rodin ze soc. vyloučených oblastí často nechodí do školky, díky čemuž mohou mít problémy ve škole
74
Mezi Romy ze soc. vyloučených oblastí je vyšší nezaměstnanost než je v ČR běžné
7
68
Romská domácnost má nárok na vyšší dávky než Neromové
44
Většinu českých nezaměstnaných tvoří Romové
43
Romové dostávají důchody, i když nesplní podmínky na minimum odpracovaných let
6
28
20
41
32
18
0%
22
29
27
Romové mají v některých severočeských městech MHD zdarma.
26
34
39
Romové dostávají v rámci státní podpory lékárnách léky za výrazné slevy či zdarma
19
41
28
20%
PRAVDA
54
40%
60%
NEPRAVDA
80%
100%
Nevím
Respondenti správně častěji označovali za pravdivé výroky ty, které fakticky odpovídají realitě. Relativně vysoká část respondentů ovšem věří také hoaxům a zkresleným informacím. Nejvíce lidé věří informacím, že Romové mají nárok na vyšší dávky, tvoří většinu českých nezaměstnaných a dostávají důchody, i když nesplní legální podmínky – těmto výrokům věří 39-44 % lidí a platí u nich, že více lidí je považuje za pravdivé, než nepravdivé. Menší ale podstatná část mladých lidí považuje za pravdivé i informace, že Romové dostávají léky zdarma či s výraznými slevami (27 %) či mají v severočeských městech MHD zdarma (18 %). Podstatné je také zjištění, že u všech nepravdivých výroků je jen menšina lidí (20-34 %) schopna přímo identifikovat nepravdivost. Častěji uvádějí, že neví / nedokáží posoudit, takže existuje další potenciál šíření hoaxů, které mohou mladé lidi přesvědčovat svým opakováním, přenosem do jiných forem komunikace (šeptanda) apod.
- 15 -
Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům RŮZNÉ SKUPINY OBYVATEL C5. Na internetu a sociálních sítích se šíří pravdivé zprávy, které upozorňují na věci, o kterých se běžně nepíše, ale i zkreslené informace. Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne:
Průměrný počet hoaxů uvedených jako pravdivé Celkem
Věk
Poslední studovaná škola
Osobní negativní zkušenost s menšinami
1,7
15-20 let 21-25 let
1,9 1,5
ZŠ učiliště / SOŠ bez maturity gymnázium / SOŠ s maturitou VOŠ / konzervatoř / nadstavby vysoká škola
1,9 2,2 1,9 1,6
1,4
vlastní negativní zkušenost bez vlastní negativní zkušenosti
1,9 1,6
0
0,5
1
1,5
2
2,5
Graf ukazuje průměrný počet hoaxů, které daná skupina respondentů uvedla jako pravdivé. V celkovém zkoumaném vzorku to bylo v průměru 1,7 hoaxu z 5 testovaných. Mírně častěji věří hoaxům mladí lidé a lidé ze středních škol (zejména z učilišť a SOŠ bez maturity). To lze připisovat menší osobní zkušenosti v některých oblastech (mladší lidé) či rozdílům v informovanosti a kritickém čtení informací apod. (jiná výuka na školách). Lidé, kteří uvádí vlastní negativní zkušenost s menšinami, hoaxům věří o trochu častěji. Vztah zde ale může působit oběma směry: a) člověk s osobní negativní zkušeností má vyšší šanci následně věřit negativní informaci, byť je zkreslená či nepravdivá; b) celkově negativně orientovaní lidé častěji důvěřují i zkresleným informacím a zároveň ve výzkumu častěji uvádí epizodické a méně významné negativní zkušenosti s příslušníky minorit (vulgarita, negativní zkušenost bez popisu).
- 16 -
Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům DLE DŮVĚRY INFORMAČNÍM ZDROJŮM M4 a M5. Informační zdroje, z kterých respondent vychází v otázce soužití s menšinami a zcela jim důvěřuje (viz slide 10) C5. [...] Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne Průměrný počet hoaxů uvedených jako pravdivé Celkem Vychází v otázce menšin z daného ZDROJE a zcela mu důvěřuje:
1,7
ŠKOLA
1,6
TISK
1,8
TELEVIZE
1,8
ON-LINE ZPRAVODAJSTVÍ
2,0
SOCIÁLNÍ SÍŤE
2,1
VLASTNÍ ZKUŠENOSTI
1,7
RODINA A ZNÁMÍ - OSOBNÍ ROZHOVORY
1,8
RODINA A ZNÁMÍ - EMAIL A EL. KOMUNIKACE
2,2
ÚŘADY A INSTITUCE
1,8
NEVLÁDNÍ ORGANIZACE
1,2
AKTIVITSTÉ
1,4
0
0,5
1
1,5
2
2,5
Nejzranitelnější z hlediska hoaxů jsou lidé obecně informačně silně závislí na elektronické komunikaci – tedy lidé, kteří v otázkách soužití s menšinami informačně vycházejí a plně důvěřují sociálním sítím či elektronické komunikace se známými či on-line zpravodajství. Důležitá přitom může být právě forma komunikace, která ovlivňuje obsahy a způsoby jejich šíření, nikoli nutně to, od koho informace pocházejí. To naznačuje fakt, že hoaxům významně častěji důvěřují lidé, kteří informačně vycházejí z elektronické komunikace se známými a rodinnými příslušníky (přeposílané emaily, apod.), zatímco osobní komunikace se známými a rodinnými příslušníky o tématu menšin s důvěrou v hoaxy významně nesouvisí.
- 17 -
POCIT DOSTATKU INFORMACÍ A DŮVĚRA HOAXŮM
Pocit informační saturovanosti P02. Kolik máte informací o následujících skupinách společnosti a jejich životě v ČR? Důchodci
36
Romové
50
34
Gayové a lesby
49
22
Bezdomovci
Muslimové
0%
20%
Určitě dostatek
4 7
46
24
10%
6
33
26
8
20
46
30%
3
33
45
9
Židé
27
45
15
2
15
45
18
Vietnamci
12
40%
50%
Spíše dostatek
23
60%
70%
Spíše nedostatek
80%
90%
100%
Určitě nedostatek
U 5 ze 7 zkoumaných minorit a skupin společnosti má většina mladých respondentů pocit relativní informační saturovanosti – tj. deklaruje, že má určitě či spíše dostatek informací o jejich životě v ČR. Výjimkou jsou jen náboženské skupiny – Muslimové a Židé – hypoteticky díky spojitosti právě s náboženskou naukou, u níž si respondenti uvědomují omezené znalosti. Pocit informační saturovanosti o životě důchodců a Romů je srovnatelný, ačkoli člověka v důchodovém věku má v rodině či mezi známými většina respondentů (prarodiče) a Romy jen malá menšina respondentů (viz slide 12). Pocit informační saturovanosti o Romech a jejich životě v ČR má totiž i 80 % lidí, kteří je nepotkávají vůbec či jen zřídka – lze tak předpokládat, že se většinově zakládají na zprostředkovaných a medializovaných informacích.
- 19 -
Pocit informační saturovanosti o Romech a důvěra hoaxům P02. Kolik máte informací o následujících skupinách společnosti a jejich životě v ČR? – ROMOVÉ
Věří 0 hoaxům z 5
23
Věří 1 hoaxu z 5
53
27
Věří 2 hoaxům z 5
20
51
36
Věří 3 a více hoaxům z 5
17
10%
20%
Určitě dostatek
4
53
49
0%
4
11
41
30%
40%
Spíše dostatek
50%
60%
Spíše nedostatek
70%
8
80%
90%
1
2
100%
Určitě nedostatek
Pocit informační saturovanosti (má dostatek informací) nemusí vždy odpovídat skutečnému dostatku fakticky správných informací. Naopak, existuje pozitivní vztah mezi tím, kolika testovaným nepravdivým informacím respondent věří a jeho pocitem informovanosti. Lidé, kteří neoznačili ani jeden z 5 testovaných hoaxů o Romech za pravdivý, odpověděli jen ve 23 % případů, že mají „určitě dostatek“ informací o jejich životě v ČR. Naopak lidé, kteří za pravdivé označily 3 a více hoaxů z 5 odpověděli ve 49 % případů, že mají „určitě dostatek“ informací. Pocit dostatku informací tedy spíše vychází z koherentního negativního obrazu Romů, který ovlivňuje důvěru v negativní byť zkreslené a nepravdivé informace i pocit informační saturovanosti.
- 20 -
HODNOCENÍ SOUŽITÍ S MENŠINAMI
Hodnocení soužití s menšinami P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti? Důchodci
51
Gayové a lesby
53
Židé
0%
15
37
6 2
32
36 7
20%
Zcela bezproblémové
1 2 3 3
20
46 35
10%
8
54
12
Bezdomovci
8
34
29
Muslimové
6
38
55
Vietnamci
Romové
41
13 57
30%
40%
50%
Spíše bezproblemové
60%
70%
Spíše problémové
80%
90%
100%
Velmi problémové
Zkoumané skupiny společnosti a minority lze rozdělit na dvě skupiny. U důchodců, LGBT komunity, Židů a Vietnamců je soužití vnímáno většinou jako zcela či spíše bezproblémové, ačkoli lze namítat, že sami příslušníci těchto skupin (např. LGBT, důchodci) se často potýkají s méně viditelnými typy diskriminace, ageismu a znevýhodnění díky nimž by někteří jejich zástupci hodnotili situaci méně příznivě. Naopak kriticky je vnímáno soužití s Muslimy (dle odhadů cca 20 tisíc v ČR, z toho zhruba desetina praktikujících), bezdomovci a zejména Romy. Ze srovnání s výzkumy CVVM vyplývá, že vnímání „problémovosti“ soužití s Romy je mezi mladými respondenty (15-25 let) spíše intenzivnější než v dospělé populaci.
- 22 -
Hodnocení soužití s menšinami VLIV NEGATIVNÍ ZKUŠENOSTI P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti?
% respondentů, kteří hodnotí soužití s danou menšinou jako VELMI PROBLÉMOVÉ Muslimové
18
25
Romové
73
50 2 2
Gayové a lesby
4 2
Vietnamci
15 12
Bezdomovci 2 1
Důchodci
4 2
Židé
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Má osobní negativní zkušenost s příslušníkem nějaké minority Nemá osobní negativní zkušenost s příslušníkem nějaké minority Menšina respondentů, která deklarovala vlastní negativní zkušenosti s příslušníkem některé minority, hodnotí hůře soužití s Muslimy a Romy. V případě Romů je ovšem soužití hodnoceno jako velmi problémové i polovinou respondentů, kteří žádné negativní osobní zkušenosti s příslušníkem žádné minoritou (ani romské) nemají.
- 23 -
Hodnocení soužití s menšinami LIDÉ BEZ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI – DLE DŮVĚRY HOAXŮM P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti? ROMOVÉ % respondentů, kteří hodnotí soužití s Romy jako VELMI PROBLÉMOVÉ JEN Z RESPONDENTŮ BEZ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI S PŘÍSLUŠNÍKEM MENŠINY
Věří 0 hoaxům z 5
41
Věří 1 hoaxu z 5
46
Věří 2 hoaxům z 5
53
Věří 3 a více hoaxům z 5
68
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Mezi lidmi, kteří deklarují, že nemají žádnou negativní osobní zkušenost s příslušníkem minority (69 % respondentů), hodnocení soužití s Romy významně souvisí s tím, zda člověk věří / nevěří testovaným hoaxům. Mezi lidmi, kteří neoznačili ani jeden z testovaných hoaxů za pravdivý, hodnotí soužití jako velmi problematické 41 % lidí. Lidé, kteří věří 3 či více hoaxům z 5 testovaných, hodnotí soužití jako velmi problematické v 68 % případů. Vztah může být výsledkem více působení: a) někteří lidé jsou zkreslenými informacemi ovlivněni a usuzují z nich na problematické soužití, b) lidé s velmi negativní obrazem o soužití s Romy častěji důvěřují negativním informacím včetně těch nepravdivých a zkreslených. Reálné působení je zřejmě cyklická kauzalita (upevňování negativního obrazu). Je však nutno poznamenat, že lidé, kteří hoaxům nevěří, sice mají méně kritické vnímání, přesto však považují soužití majority a Romů většinou za problematické.
- 24 -
Hodnocení soužití s menšinami LIDÉ BEZ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI – DLE DŮVĚRY HOAXŮM P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti? ROMOVÉ % respondentů, kteří hodnotí soužití s Romy jako VELMI PROBLÉMOVÉ
Znáte osobně nějakého Roma
Celkem
57
Je členem mé rodiny
27
Mám mezi kamarády
46
Mám mezi známými / spolužáky
51
Potkávám pravidelně
57
Potkávám zřídka
56
Nepamatuji si, kdy jsem ho/ji naposledy potkal
62
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Lidi, kteří lépe / osobně znají lépe nějakého Roma či Romku (je členem jejich rodiny, mají jej mezi kamarády, známi či spolužáky) hodnotí soužití většinové společnosti s Romy významně pozitivněji. Opět se může jednat o kombinaci více vlivů: a) osobní zkušenost s jednotlivými lidmi umožňuje překonávat obecné pojetí o nemožnosti soužití majority a Romů, b) osobní známost mají spíše lidé v oblastech a částech majoritní společnosti, kde soužití reálně není tak problematické. Každopádně se však potvrzuje, že jednoznačný a výrazně negativní obraz soužití s Romy může kromě negativních osobních zkušeností menšiny mladých lidí posilovat sama segregace Romů od většinové společnosti a šíření zkreslených a nepravdivých zpráv.
- 25 -
INFORMACE O REALIZÁTOROVI VÝZKUMU O nás MEDIAN, s.r.o je nezávislá soukromá společnost pro výzkum trhu, médií a veřejného mínění & vývoj analytického a marketingového software. Společnost působí na trhu od roku 1993 a realizuje všechny typy kvalitativních i kvantitativních výzkumů trhu a veřejného mínění, včetně oficiálních mediálních měření a MMLTGI
Garance kvality
MEDIAN s.r.o. je členem odborných sdružení:
Kontakt Daniel Prokop
[email protected]
SIMAR (www.simar.cz)
608 333 902
ESOMAR (www.esomar.org)
MEDIAN
TGI Network (www.tgisurveys.com)
Praha 9, 190 12
American Marketing Association
- 26 -
Národních hrdinů 73 www.median.cz Tel: + 420 225 301 111
