Genderové stereotypy a sociální kontrola Prof. Dr. phil. Gerlinda Šmausová, Priv.- Doz., Univerzita UP Olomouc
Genderové stereotypy a jejich kritika: reální lidé mají individualizované, „kutilské“,“kolážované“ identity Instituce sociální kontroly a jejich „přínos“ k reprodukci genderových stereotypů Zamyšlení nad vlivem genderových stereotypů pro udržování závislostí
Genderové stereotypy obyvatelstva ve výzkumech od šedesátých let MUŽI: kompetentní racionální neemocionální inteligentnější než ženy logičtí dominantní nezávislí agresivní orientování na výkon individualisté aktivní silní bojovní
ŽENY: mají vřelé/měkké srdce šarmantní citlivé smyslové emocionální starostlivé měkké slabé pasivní intuitivní závislé sklon k podřizování schopnost vciťovat se do druhých
Výzkum genderových rolí Bútorová a kol. 1999 MUŽI finančně zabezpečit rodinu samostatné rozhodování autorita doma a v rodině podnikavost fyzická síla snaha vyniknout v práci
ŽENY schopnost postarat se o domácnost jemnost citlivost k problémům druhých příjemný vzhled a krása
Kritika stereotypů: Různorodost jmenovaných znaků, ani jeden není přírodní. Přírodovědecké výzkumy jsou často ovlivněny „mužským“ pohledem, který vnáší do přírody vlastnosti, které mužům zajišťují společenské výhody. Navíc: většina měřených „přírodních“ znaků již byla ovlivněna společností. K přirozeným rozdílům těl by se mělo přihlížet jen v „tělesných“ souvislostech.
Nejabstraktnější genderová typizace vyjadřuje základní osy západního myšlení a hodnotovou nadřazenost „mužských“ vlastností. Pravý“ muž a „pravá“ žena jsou čirými normativními konstrukty: MUŽI
ŽENY
výkon, aktivní jednání emergence racionalita univerzalistická orientace na „vlast, lidstvo“ forma, řád struktura pokrokovost asertivita získané pozice, „postavení“ kultura
stav těla a duše imanence emocionalita partikulární orientace na rodinu, příbuzné amorfnost, chaos agregát (houf, láva) tradice podřízenost přírodní pozice, „položení“ příroda
Sociologické pojetí genderu Muž Muži a ženy mají mají daleko ví více společ společných vlastností vlastností než než takových, které které je odliš odlišují ují. Muž Muži i ženy se nauč naučili hrá hrát obě obě role - tzv. muž mužské ské (pracovní (pracovní) i ženské enské (mateř (mateřské ské, peč pečovatelské ovatelské). Muž Muži a ženy hrají hrají genderové genderové role ne podle tě tělesné lesného pohlaví pohlaví, ale podle pozice/ povolá povolání/ vykoná vykonávané vané prá práce v genderované genderovaném kontextu. Lékař kaři a lé lékař kařky v nemocnicí nemocnicích hrají hrají tzv. ??? roli, „sestř sestřičky a oš ošetř etřovatelé ovatelé hrají hrají tzv. ??? roli. V souč současnosti si mladí mladí lidé lidé musí musí své své individuá individuální lní, „kolá kolážované ované“ nebo „kutilské kutilské“ identity, slož složené ené z tzv. muž mužských a ženských vlastností vlastností vytvá vytvářet vě vědomě domě. Sociologie chá chápe gender jako společ společenský vztah, ve které kterém se mocensky využ využívá přirozené irozené dvoupohlavnosti lidských tě těl. Zkoumá Zkoumá, jakým způ způsobem se stá stále znovu zajiš zajišťuje, aby lidé lidé chá chápali pohlaví pohlaví jako př přirozený zá základ nestejné é socializace, ž ivotní í ch projektů ů a ž ivotní í ch podmí í nek mužů žů a ž en (= = reprodukce nestejn ivotn projekt ivotn podm mu ( genderované genderované struktury). Reprodukce genderované genderované struktury se týká týká tří oblastí oblastí: pracovní pracovního trhu, genderových rolí rolí a společ č enských institucí í . spole instituc Velký význam v reprodukci genderu mají mají instituce sociá sociální lní kontroly.
Instituce sociální kontroly zajišťují zachovávání společenského řádu a pořádku ve dvou procesech: 1. v závazném vymezování norem vztahů a soužití i z hlediska genderu (zákonodárství, náboženské,profesní, technologické aj. normy) 2. v ošetřování jejich (genderovaně pojatých) porušení. Sociální kontrola (SK) je diferencována podle předmětů, cílů a prostředků. O tom, co je normální a co je deviantní rozhodují autorizované instituce. K nejdůležitějším patří: trestní právo lékařská kontrola tělesného a duševního zdraví tzv. informální sociální kontrola Instituce SK jsou samy genderované: trestní právo: „patriarchální“ právo trestu lékařství a sociální služby: „mateřské“ funkce ošetření informální SK: „rodinné“ výchovné kombinace „otcovských“ trestů s „mateřskou“ pomocí a podporou
Trestní právo
jako trestně-právně relevantní posuzuje většinou lidské jednání (výjimečně „politické“ smýšlení), odsuzuje podle toho, zda obžalovaný věděl, co dělá, zda chtěl to, co udělal i přes zákaz, a přitom měl možnost, se v situaci, ve které jednal protiprávně, jednat i konformně. Za hodného trestu považuje jen racionálně jednajícího aktéra, kterým většinou není obecně „člověk“ ("rational man"), ale muž, aktivní v tzv. veřejné sféře. U žen se i při stejných činech často posuzuje ne jednání samo, ale (iracionální) motivace a „deviantní“ tělesné stavy (hormony). Trestní právo se o životní souvislosti žen (privátní sféra) nezajímá, podíl žen ve výkonu vazby činí ca 4 %. Za vhodnou instituci SK žen se považuje lékařství, které netrestá, ale „ošetřuje“ – medikalizace ženského těla a ženských biografií (Kohler Riessman 1989, S. 191; Lamott 1985).
Zdravý životní styl = morální životní styl! Lékařská zařízení sociální kontroly těl slouží zachování biologické přirozenosti člověka a „pojednávání“ stavů, které nevyhovují stanoveným normám tělesného zdraví. Protože nemocný dočasně nesplňuje své povinnosti, patří nemoc k deviantnímu chování. Nemocný sice není na svém stavu přímo „vinen“, musí ale dávat najevo svoji snahu o uzdravení. Lékařský stav je autorizován, potvrzovat deviantní stav těla a pacientovu snahu. Genderovanost: Muži žádají „neschopenku“, ženy soucit. U mužů směřuje lékařská SK k dobrému fungování pracovní síly, u žen ke schopnosti péče o manžely, dále k rození a výchově zdravého budoucího pokolení. Periodizace ženských životů podle hormonů (puberta, menstruace, klimakterium etc.). Nespokojenost žen, která se projevuje v tzv. syndromu žen v domácnosti, lékařská SK často „utlumuje“ neodborným předepisováním psychofarmak – psychiatrizace potíží žen (Ingleby 1983). Rozšířená závislost žen na lékařské SK a na „lécích“, kvůli ideálu krásy, regulaci emocí,napětí a protestu, udržování výkonnosti v nepříznivých podmínkách (Glaeske 2003).
Psychiatrická sociální kontrola se zabývá nechtěným deviantním jednáním, které může být „zlé“, za které ale nelze připsat trestně-právní zodpovědnost. Proto ošetření, ale s vysokým podílem fyzického násilí (Bruns 1993). Genderovanost: Definice psychického zdraví dospělého člověka odpovídá normativnímu popisu zdravého muže, psychická nemoc či labilita je popisována stejně, jako normální stav žen: při sebemenších podnětech se chování žen označuje jako hysterické, depresivní, přihlouplé, vyšinuté, bláznivé atd. Závislost? Podle definice psychického zdraví nejsou ženy nikdy normální: když se chovají „typicky“ žensky, tak zaostávají za normou, když se naopak chovají „zdravě“ mužsky, jsou považovány za agresivní mužatky (Burgard 1987). K nejčastějším obviněním žen patří, že nevedou řádně domácnost (Bruns 1993).
Informální sociální kontrola Spočívá v kombinaci tzv. mužských a ženských přístupů - trestů a ošetření - k nápravám nežádoucího jednání v soukromé sféře. Genderovanost: Muži kontrolují ženy (vedení domácnosti, hospodaření, morální pověst manželek) prostřednictvím své mocenské a materiální převahy a dost často i prostřednictvím patriarchálně tolerovaného násilí. Ženy kontrolují muže, aby dodržovali roli živitele rodiny a tím i spolehlivé pracovní síly prostřednictvím ???. Dnešní rodina vznikla v 19. stol. jako prostředek sociální kontroly vznikajícího dělnického stavu po vzoru buržoazní rodiny. Ženy se staly spojenkyněmi lékařů a hygieniků, dnes psychologů, pedagogů, různých výchovných poraden atd. S jejich pomocí kontrolují děti, tj. zajišťují „zdárnou“ výchovu nového pokolení pracovních sil, státních občanů, nových otců a matek, zpravidla podle genderových stereotypů (Donzelot 1980).
