Národní technická knihovna jako “kolaboratoř” služeb ČVUT, STK a VŠCHT a jako model akademické znalostní sítě
Sasha Skenderija Cornell University Library
Státní technická knihovna Praha, 1. července 2005
Supported by the Fulbright Senior Specialist Program
1
„Tato diskuse není zaměřena na odhadnutí toho, ‘co vznikne’, nýbrž na otázku, ‘co je třeba udělat, aby se podpořil vznik věcí, jež by měly brzy vzniknout’.“
Ubiquitous Knowledge Environments: The Cyberinfrastructure Information Ether (A Preparatory Observation by J. Gennari, M. Harrington, S. Hughes, M. Manojlovich, and M. Spring, June 3, 2003)
2
• digitalizace, „disagregace“ a prosíťování akademické komunikace a diskurzu,
• hybridizace knihovních fondů a služeb, • Google-efekt:
pro uživatele je důležitější, co a jak knihovna poskytuje, než co vlastní či kontroluje kompetence knihoven se redukují na těžko vyhledatelné, drahé, vzácné či unikátní zdroje 3
4
Nikoli už navzdory internetu a Google, nýbrž v rámci internetu a s Googlem Knihovna přidané hodnoty proaktivní vs. reaktivní byznys Partnerství s akademickými pracovišti při budování cyberinfrastructure a transformaci univerzit na síťová znalostní prostředí
5
Transformace akademické komunikace: • Disagregace fází v životním cyklu informací mezi procesem jejich tvorby, zpřístupňováním a použitím, a zároveň samotných pojmů, jako jsou publikace/dokument a akademické publikování (datafication, liquidificatation, unbundling of academic discourse) Digital Scholarship, E-publishing, Digital Libraries, Open Archives, Pre-print servers and Repositories
Možnosti multi- a hypermediální PREZENTACE vědění vs. tradiční a digitalní formy a modely jeho REPREZENTACE Kolaborativní, kontinuální a simultánní autorství po síti
6
• Nové kolaborativní a vzdělávací modely Cyberinfrastructure-enebled knowledge communities (CKCs) and Computer supported Colaborative Work and Learning (CSCW & CSCL), collaboratories, e-science, middleware, virtual and grid communities Digital learning architecture, E-learning, Open Courseware, Course Management Systems (CMS)
7
• Vznik KYBERINFRASTRUKTURY „Dává to smysl, aby každá univerzita provozovala co nejširší spektrum oborů, místo aby se specializovala a sdílela programy a kurzy v kyberprostoru? […] Na jedné straně, je možné představit si mnoho malých univerzit posílených o nabídku inkorporovaných online kurikul a programů. Na druhé nelze popřít, že současná velikost většiny univerzit je uzpůsobena jejich fyzické infrastuktuře, nikoli výzkumným či vzdělávacím potřebám a záměrům.” - Willam Wulf, President of the National Academy of Engineering (Educase, 2002)
Technologie jako nový institucionální model, nikoli jenom jako IT podpora tradičních vzdělavácích, výzkumných a publikačních činností Hybridní a virtuální univerzity, konsorcia, programy, vědecká pracoviště a knihovny Sdílená infrastruktura, kurikula, informační zdroje, technické služby a administrace 8
Směrem k síťovým znalostním prostředím Svého druhu nadstavba konceptu Globální Digitální Knihovny NSF Blue Ribbon Advisory Committee on Cyberinfrastructure
‘Základním nedostatkem všech knihovnicko-informačních systémů je, že se v jejich centru vždy nutně nacházejí knihovnicko-informační instituce, zatímco pevné centrum kybernetického prostoru neexistuje a bývá nahrazováno „variabilními virtuálními centry“ - jimiž se stávají jednotliví uživatelé ve chvíli, když kladou svůj informační požadavek.’ - Skenderija on INVIK (1997)
9
Role a místo knihoven a knihovníků v nově vznikajících akademických znalostních prostředích „Stále se obávám, že akademické knihovny se, ve většině, nehlásí k vedoucí roli na univerzitách, o kterou by měly usilovat, pokud chtějí setrvat v centru procesů vysokoškolské kreativity, komunikace a vzdělávání v digitálním věku. Dle mého názoru, knihovny musí být připravené a počítat s nelineární změnou a chovat se radikálněji, jestliže si chtějí uchovat svoji dosavadní pozici, čímž rozumím, že musí setrvat v úsilí o vytvoření přidané hodnoty pro akademickou obec při poskytování intelektuálního, fyzického a dlouhodobého přístupu k datům, informacím a znalostem. Knihovníci nesmí být pouze reaktivní, musí přestat používat argument nedostatečného financování jako výmluvu pro pasivitu a nečekat, že budou vyzváni anebo jim bude nařízeno, co a jak mají dělat. Neměli by se bát experimentů a anticipovat možný budoucí vývoj, rozvíjet nové funkcionality, partnerství a usilovat o nové, širší kompetence.“ - Daniel E. Atkins: Keeping Academic Libraries at the Center of the University. In: "Digital Libraries : a Vision for the 21st Century". University of Michigan, Ann Arbor, MI, 2003 10
„Role informačních profesionálů v znalostních prostředích je rolí poradce, kouče a usnadňovatele. Moc informačního zprostředkování se posouvá směrem ke koordinátorovi znalostí. Rozhodující však zůstává samotná architektura znalostního prostředí, která umožňuje shromažďování, přenos a využití informací a znalostí.“ - Angela Abell: Skills for knowledge environments. Information Management Journal (July, 2000)
„Librarians act as change agents.“ -Sarah E. Thomas: The Transformational Library in the Transnational University (PowerPoint Presentation) Cornell University Library, April 7, 2005
11
Příklady hodnoty přidané akademickými knihovnami a knihovníky: Rozvoj a poskytování personalizovaných služeb a služeb „na míru“, jak jednotlivým uživatelům a skupinám uživatelů, tak projektům a programům.
12
13
14
Partnerství a spolupráce s akademickými pracovníky: - při budování nových informačních nástrojů a prostředí (kolaboratoře, e-learning a kolaborativní moduly, výzkum a experimenty), - při transformaci tradičních modelů vědecké komunikace (elektronická nakladatelství a standardy, digitální knihovny, šedá literatura, „repositories“ a „open access“ archivy, pre-prints servery, access to instructional materials, aplikace metadat),
- při implementaci a integraci nových technologií a médií do jejich výukových programů a výzkumných projektů.
15
16
17
Zajištění přístupu k uceleným sbírkám a archívům ověřených („credentialed“) informací
18
Iniciativa a vedoucí role v digitalizaci, organizaci, správě a zpřístupňování speciálních a vzácných kolekcí
19
„Outreach“, PR, resp. veřejně prospěšné iniciativy za účelem zviditelnění
činností knihovny a akademického pracoviště (mirror-servery, web-hosting a podobně)
20
Spolu s Googlem
21
Závěr: K akademickým znalostním prostředím v České republice
22
„Laboratorní služby“ Stírání rozdílu mezi zdrojem a službou; mezi "informačním obsahem" a "zprostředkovacím kanálem", mezi tvůrcem, zprostředkovatelem a uživatelem informaci. Partnerství a proaktivní spolupráce – knihovník jako liaison („vztyčný důstojník“) a koordinátor Partneři s akademickými pracovníky v e-publikování (šedá literatura), spolutvůrce "na míru šitých" virtuálních znalostních prostředí a partneři v různých projektech, kde knihovna bude tvořit, NABÍZET a poskytovat přidanou informační hodnotu přímo v vzdělávacím a výzkumném procesu. Výuka a výzkum probíhají přímo v knihovně, v její „zděných“ a virtuálních "kolaboratořích“, zatím co jednotlivá univerzitní pracoviště budou budovat, spravovat a zpřístupňovat určité knihovní fondy ve formátu "znalostních prostředí", a to jako součást jejich vzdělávacích anebo výzkumných aktivit "Research technology coordinator" a "teaching technology coordinator"
23
