Národní Strategie inteligentní specializace České republiky (Národní RIS 3) Stručné shrnutí VERZE RIS 3 ZPRACOVANÁ KE DNI 20. 12. 2013 neprojednaná, neschválená
leden 2013
Co je RIS 3 a proč ji Česká republika potřebuje? Potřeby České republiky: Pro ekonomický úspěch ČR po roce 2000 byly významné především přímé zahraniční investice, které poskytly rozvojový impulz, ať již přímý nebo nepřímý, i mnoha domácím firmám. Role zahraničních investic se však mění, možnosti ČR jako země s levnými výrobními faktory se vyčerpávají. V ekonomice ČR by měly hrát větší roli domácí i zahraniční firmy, které jsou úspěšné proto, že inovují, využívají výsledků výzkumu či mají vlastní výzkum nebo vývoj a na mezinárodních trzích úspěšně prodávají výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou. Strategie inteligentní specializace (Smart Specialisation Strategy, RIS 3) je jedním z nástrojů, který může České republice pomoci uskutečnit tuto hospodářskou změnu a firmám v ČR může usnadnit investice do aktivit, které jsou spojeny s inovacemi a využíváním znalostí. Předběžná podmínka Evropské Unie: RIS 3 je podmínkou pro uskutečnění intervencí Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) do oblasti výzkumu, vývoje, inovací, podpory malých a středních firem a také investic do informačních a komunikačních technologií. Bez této strategie – a bez věrohodného způsobu jejího uskutečňování – nelze prostředky ESIF využít k intervencím do uvedených oblastí. Cílem RIS 3 (i podle Evropské komise) je podpořit (i) vznik a růst nových, konkurenceschopných hospodářských aktivit s velkým potenciálem pro inovace, které mimo jiné povedou k diverzifikaci hospodářství směrem k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou, (ii) podnikavost, tj. hledání nových podnikatelských příležitostí, v nových oblastech, za pomoci inovací a při využití výzkumu a vývoje, a to jak v domácích, tak zahraničních firmách a (iii) provázání výzkumných organizací s potřebami hospodářství. Významnou součástí RIS3 je také podpora specializace hospodářství zacílením podpory na vybrané domény1/oblasti. V ČR je však důležité především podpořit celkovou změnu prostředí pro výzkum, vývoj a inovace, a to na národní i regionální úrovni. Bez posílení národního inovačního systému i inovačního systému v jednotlivých krajích nebude dosaženo žádoucí kvalitativní změny hospodářství, ale v nejlepším případě jen změny kvantitativní. Proto jsou navrženy také průřezové - horizontální priority, zaměřené na odstranění hlavních bariér inovačního podnikání, zatímco oborové zaměření priorit a specializační část strategie (vertikální priority) bude tvořit zpočátku jen menší část. Podmínkou ze strany Evropské komise je také řízení a koordinace strategie pomocí partnerství mezi veřejným sektorem, podnikateli a výzkumnými organizacemi, v němž role podnikatelů je považována za klíčovou.
Hlavní problémy v České republice z pohledu RIS 3 Slabý endogenní podnikatelský sektor a podnikatelství Segment domácích firem v posledních 10 letech dynamicky rostl. Přesto jen menší, i když rostoucí část domácích firem je schopna obchodně a technologicky držet krok s lídry na světových trzích. V celoevropském měřítku jsou české domácí firmy spíše menší, i když mají mnohdy více než 250 zaměstnanců. Jejich inovační poptávka je nízká a ve srovnání se zahraničními firmami zaostávají ve výdajích na výzkum a vývoj. Na druhou stranu je mezi českými domácími firmami řada úspěšných a rostoucích firem, které jsou významnými hráči na světových trzích.
1
Doménou se rozumí soubor hospodářských aktivit spojených např. určitou kategorií výrobků, podobným typem operací a znalostních požadavků apod. Může, ale nemusí se jednat o odvětví v užším smyslu.
Vysoká závislost hospodářského vývoje ČR na aktivitách zahraničních firem Hlavním hnacím segmentem ekonomiky ČR jsou zahraniční firmy, buď přímo působící v ČR nebo prostřednictvím subdodávek od českých podniků. Rychleji v nich jako celku roste produktivita a export. Na druhou stranu jsou pobočky zahraničních firem málo autonomní ve strategickém rozhodování a jsou zaměřeny převážně na montáž a logistiku a podnikové funkce s vyšší přidanou hodnotou jsou zajišťovány mimo ČR, i když se množí případy, kdy se do ČR i tyto funkce stěhují, včetně vývoje či dokonce výzkumu. Regulatorní podmínky pro podnikání Dle pravidelného mezinárodního šetření Světového ekonomického fóra2 považují místní podnikatelé a manažeři za hlavní problémy: (i) korupci, (ii) administrativní zátěž, (iii) sazby a výběr daní a (iv) regulace spojené se zaměstnáváním lidí. Postavení ČR se od r. 2006 zhoršuje, naše země klesla ze 41. na 75. místo souhrnného indexu regulatorních podmínek. Kvalita veřejného výzkumu Objem výsledků výzkumu v ČR má v posledních letech vzestupnou tendenci a z hlediska intenzity produkce publikací dosahuje hodnot srovnatelných s vyspělými státy světa. Současně ale vědecká produkce ČR z hlediska průměrné kvality stále značně zaostává za hodnotami států západní, ale i jižní Evropy. V ČR však existují silné a kvalitní výzkumné týmy, které spolupracují s nejlepšími výzkumnými týmy v zahraničí, a které dosahují světové citovanosti. Od r. 2009 započaly snahy o koncentraci výzkumu v podobě vzniku velkých výzkumných infrastruktur, které mají vytvořit podmínky pro dlouhodobé strategické zaměření výzkumu. Relevance veřejného výzkumu a jeho spolupráce s aplikační sférou Spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a firmami je nízká a navíc se zpravidla jedná o krátkodobé spolupráce omezeného rozsahu, její přínos pro inovace a hospodářský růst je malý. Část spolupráce probíhá v „šedé zóně“, polooficiálním způsobem. Základní infrastruktura pro podporu spolupráce výzkumných organizací a firem je v ČR vybudována, ale mnohdy neplní svou funkci, nebo ji plní jen formálně. Poptávka domácích i zahraničních firem v ČR po výsledcích veřejného výzkumu je nízká, relevance veřejného výzkumu vůči potřebám firem je ovšem omezená. Uzavřenost výzkumného prostředí v ČR Na rozdíl od firemní sféry, která je vysoce propojena s globálními trhy, je jen málo výzkumných organizací v ČR integrováno do mezinárodního výzkumného prostoru, zapojení do mezinárodních výzkumných programů je nedostatečné. Spolupráce se zahraničními týmy je často založena na nahodilých osobních kontaktech vědců. I mobilita vědců mezi českými pracovišti je nedostatečná, a to vč. doktorandů. Ve srovnání s průměrem EU má málo českých vědců zkušenosti se zahraničím a vědci z ciziny v ČR pracují jen výjimečně, což dále snižuje atraktivitu ČR pro zahraniční talenty. Řízení a správa výzkumu a vývoje V ČR panuje podle zjištění Mezinárodního auditu výzkumu a vývoje v ČR nedůvěra v systém, která se mimo jiné projevuje absencí shody na dalším strategickém směřování politiky výzkumu a vývoje, což vede k roztříštěnosti a také nedostatečnému zacílení výzkumu. Dalším důsledkem je nesoulad mezi cíli a 2
WEF (2013): World Competitiveness Report 2013-14
mechanismy k jejich naplňování, a dále i nedostatečná výzkumná orientace v podobě tématických programů výzkumu. Vedlejším, ale podstatným efektem je také vysoká administrativní zátěž výzkumných pracovníků. Průměrná a dále se snižující kvalita výstupů vzdělávacího systému Přestože čtenářská a matematická gramotnost obyvatel ČR ve věku 16-65 let je na průměru nebo nad průměrem zemí OECD (2013), šetření PISA (2012) mezi žáky ve věku 15 let ukazuje na pokles numerické, čtenářské i přírodovědné gramotnosti. Toto šetření také ukázalo značné rozdíly mezi typy škol i mezi kraji. ČR má dále dlouhodobý nedostatek (dostatečně kvalitních) absolventů technických a některých přírodovědných oborů, a to jak na středním stupni, tak vysokoškoláků. Absolventům vysokých škol (a patrně i SŠ) chybějí měkké dovednosti, jako je schopnost komunikace, spolupráce, chybějí jim také dostatečné jazykové dovednosti. Nefunkční systém identifikace talentů a práce s nimi Český vzdělávací systém se nedostatečně zaměřuje na identifikaci přirozeného nadání žáků a jeho další rozvoj prostřednictvím vhodné volby vzdělávací a profesní dráhy. Systém (a učitelé) neumí nalézat talenty (jichž je celá řada druhů), pracovat s nimi, rozvíjet je a nabízet jim individuální podmínky. Pro děti se studijními předpoklady jsou zamýšlena gymnázia, avšak vlivem zmenšování populačních ročníků na nich studují také slabí žáci, odborné školy či učební obory mají žáků nedostatek. Ke snižování kvality studentů dochází i na vysokých školách. V ČR je rovněž nízká míra dokončení doktorského studia. Oba posledně uvedené problémy se projevují také nedostatkem kvalitních lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji.
Návrh intervencí pro inteligentní specializaci České republiky Účelem strategie inteligentní specializace je zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti země pomocí rozvoje vybraných domén specializace, na nichž je nebo může být založena konkurenční výhoda dané země. Výše uvedené problémy České republiky však spočívají především v malé inovační výkonnosti české ekonomiky, ve špatné funkci různých součástí inovačního systému a v jeho nedostatečné rozvinutosti. Proto jsou intervence a celá strategie v prvních fázích zaměřeny především na zvýšení inovační výkonnosti českého hospodářství a na lepší fungování inovačního systému, s menším důrazem na specializaci. V prvních letech bude na dobudování inovačního systému věnována větší část prostředků, přestože od počátku budou některé intervence zacíleny na vybrané domény. Význam podpory specializace české ekonomiky bude postupně narůstat podle toho, jak se bude zlepšovat fungování inovačního systému. Podmínkou účinnosti navrhovaných intervencí jsou některé regulatorní změny, jak v podnikatelském prostředí, tak v systému výzkumu a vývoje. Intervence jsou navrženy v šesti oblastech, které se nazývají klíčové oblasti změn a jejichž přehled je uveden na následujících diagramech.
Klíčová oblast změn A: Vyšší inovační výkonnost firem
A.1.2: Zlepšit strategické řízení v MSP
A.1.3: Posílit technologickou spolupráci firem
A.2.1: Zvýšit počet nových firem usilujících o inovace, zejména vyšších řádů
A.2.2: Zlepšit dostupnost vnějšího financování pro začínající podnikatele a firmy s krátkou historií
A.2.3: Zvýšit zájem o podnikání ve společnosti
A.3.1: Zvýšení dostupnosti strategických informací o cílových trzích místních MSP
A.3.2: Zlepšení klíčových kompetencí firem v oblasti marketingu a zahraničního obchodu
Klíčová oblast změn C: Zvýšení ekonomických přínosů veřejného výzkumu
B.1: Zlepšit kvalitu a problémovou orientaci výzkumu ve znalostních doménách relevantních pro chytrou specializaci
C.1: Zvýšit relevanci výzkumu
B.1.2: Zvýšit mezinárodní otevřenost veřejného výzkumu v ČR
C.1.1: Posílit spolupráci a interakci mezi VO a aplikační sférou
C.1.2: Zvýšit komerční využití výsledků VaV a znalostí VO
Specifické cíle
B.1.1: Zajistit stabilní podmínky pro dlouhodobý rozvoj kvalitních výzkumných pracovišť
Strategické cíle
Klíčová oblast změn B: Zvýšení kvality výzkumu
A.3.3: Snížení nákladů a rizik MSP spojených se vstupem na zahraniční trhy
Specifické cíle
A.1.1: Zlepšit výzkumné a vývojové kapacity podniků
A.3: Zvýšit internacionalizaci MSP
Strategické cíle
A.2: Zvýšit míru podnikání ve společnosti s důrazem na zakládání nových rychle rostoucích firem
A.1: Zvýšit inovační poptávku ve firmách (i ve veřejném sektoru)
Klíčová oblast změn D: Lepší nabídka lidí v počtu i kvalitě pro inovační podnikání, výzkum a vývoj
D.1.2: Zvýšit úroveň měkkých kompetencí
D.1.3: Zvýšit aktivní znalost angličtiny a dalšího cizího jazyka
D.2.1: Vytvořit systém identifikace a rozvoje talentů
D.2.2: Připravit inovátory příští generace
D.3: Zvýšit kvalitu pracovníků ve výzkumu a vývoji
D.3.1: Zvýšit úroveň strategického i operativního řízení a vytvořit předpoklady pro zvýšení konkurenceschopnosti VO
D.3.2: Zavést efektivní systém řízení lidských zdrojů ve výzkumných ústavech, vysokých školách a jejich fakultách
D.3.3: Zvýšit atraktivitu výzkumné kariéry a kvalitu přípravy budoucích výzkumných pracovníků
Specifické cíle
D.1.1: Vytvořit funkční vztah mezi školami a zaměstnavateli
D.2: Identifikovat a využít talenty
Strategické cíle
D.1: Zvýšit kvalitu absolventů škol
Klíčová oblast změn E: Rozvoj eGovernmentu a eBusinessu pro zvýšení konkurenceschopnosti (rozvoj ICT a digitální agenda)
E.1.2: Zefektivnění interní komunikace veřejné správy
E.1.3: Zajištění bezpečnosi při využívání eGovernmentu
E.2.1: Rozvoj podnikání v ICT
E.2.2: Vyšší využívání ICT v podnikání
E.3: Rozvíjet infrastrukturu pro ICT
E.3.1: Rozvoj ICT sloužící pro výzkum a vývoj
E.3.2: Zvýšení kapacity a kvality veřejné ICT infrastruktury
E.3.3: Zvýšení dostupnosti infrastruktury
Specifické cíle
E.1.1: Zefektivnění vnější komunikace veřejné správy a komunikace s klienty
E.2: Rozšiřovat eBusiness a ICT v podnikání
Strategické cíle
E.1: Rozvíjet využívání ICT ve veřejné správě eGoverment
Klíčová oblast změn F: Posílení víceúrovňové partnerské spolupráce v oblasti zaměstnanosti, ekonomického rozvoje a sociální inkluze
F.1: Posílit kulturu víceúrovňového vládnutí v oblasti zaměstnanosti, ekonomického rozvoje a sociální inkluze
F.1.1: Zavést systém Teritoriálních paktů zaměstnanosti (TPZ) v krajích ČR
F.1.2: Využívat TPZ centrálními institucemi při tvorbě a implementaci relevantních strategií a politik
Hospodářská a výzkumná specializace České republiky Specializace hospodářství je dána takovými obory/doménami, v nichž je země úspěšně konkurenceschopná, což v případě malé, otevřené ekonomiky Česka ukazuje především exportní výkonnost a úspěšnost. Pro účely RIS 3 byly na základě statistických zjištění a srovnání3 navrženy následující domény, které jsou převážně, ne však výlučně, shodné s obory dle klasifikace NACE: Výroba dopravních prostředků, strojírenství, elektronika a elektrotechnika, IT služby a software, vybrané dílčí obory/podobory zpracovatelského průmyslu, zdravotnictví, veřejná infrastruktura. Znalostní specializace, tj. znalostní domény představují soubor poznatků a technologických schopností průřezové povahy s širokým spektrem možných aplikací v řadě tržních nik. Znalostní domény jsou pro potřeby chytré specializace v podmínkách ČR definovány takto: Materiálový výzkum, informační a komunikační technologie, elektronika a fotonika, pokročilé výrobní technologie, biotechnologie a biomedicína.4 Společenské výzvy představují z hlediska inteligentní specializace vnější stimuly, které mají povahu společenských a ekonomických hrozeb, ale současně vytvářejí příležitosti pro inovativní řešení, včetně technologických inovací. Představují poptávkové stimuly, pro něž dosud neexistuje uspokojivá nabídka řešení. Společenské výzvy jsou navrženy v souladu s trendy a cíli Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací5, takto: Udržitelné zdroje energie a snižování energetické náročnosti, udržitelná zdravotní péče a stárnutí, snižování náročnosti na přírodní zdroje, minimalizace environmentálních rizik, bezpečnost síťových systémů a kybernetická bezpečnost, bezpečnost potravin a potravinová dostatečnost.
3
Pro bližší vysvětlení a podrobný přehled určení hospodářské specializace viz kapitola „Výzkumná a ekonomická specializace“ plného textu Národní strategie inteligentní specializace. 4 Znalostní domény je možné ztotožnit s tzv. Key Enabling Technologies (KETs), jak jsou definovány v dokumentech EK (http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/key_technologies/), resp. s tzv. general purpose technologies, jak jsou definovány v dokumentu Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=653383). 5 Viz http://www.priority2030.cz/. Tento dokument byl využit jako základ pro definování výzev a byl upraven pro potřeby chytré specializace.
Realizace intervencí strukturálních fondů na podporu inteligentní specializace Intervence RIS 3 budou v České republice uskutečňovány prostřednictvím operačních programů, především pak OP Výzkum, vývoj, vzdělávání a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Většina intervencí bude řízena z národní úrovně, ale předpokládá se, že kraje budou mít možnost (ne povinnost) připravovat své vlastní, krajské intervence. Pro koordinaci a řízení intervencí RIS 3 budou existovat národní i krajské orgány, založené na partnerství a spolupráci veřejného a soukromého sektoru a výzkumných organizací – Národní koordinační rada pro RIS 3, krajské rady pro inovace a podnikatelské/inovační platformy.
Současný stav příprav a další postup zpracování RIS 3 Ke 20. 12. 2013 byla zpracována první verze Národní strategie inteligentní specializace (Národní RIS 3) se 14 krajskými přílohami, které jsou zatím neúplné. Ani národní strategie ani krajské přílohy zatím nebyly projednány, jejich projednání začne v lednu 2014. Národní strategie, zatím bez krajských příloh, bude zaslána pro informaci Evropské komisi. Připomínky z projednání na národní úrovni i připomínky Evropské komise budou zapracovány v průběhu února a března a v průběhu března/dubna se předpokládá další kolo projednání na národní úrovni tak, aby mohla být Národní strategie inteligentní specializace ČR projednána Vládou ČR v průběhu června 2014.
