ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie
Národní park Plitvická jezera Semestrální práce z předmětu 153GER2
Studijní program: Studijní obor:
Geodézie a kartografie Geodézie a kartografie
Jan Opat
[email protected] Praha 2012
Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně s použitím informačních zdrojů uvedených v přiloženém seznamu.
Jan Opat
1
Obsah 1 Úvod
4
2 Chorvatsko
4
2.1
Geografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.2
Obyvatelstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.3
Cestovní ruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
3 Národní parky
5
3.1
NP Krka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
3.2
NP Sjeverni Velebit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
3.3
NP Paklenica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
3.4
NP Risnjak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
3.5
NP Kornati . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
3.6
NP Brijuni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
3.7
NP Mljet
6
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4 Národní park Plitvická jezera
6
4.1
Geografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
4.2
Vodstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
4.2.1
Horní jezera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
4.2.2
Dolní jezera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
4.2.3
Vodopády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
Geologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
4.3.1
Travertinové bariéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
4.3.2
Barva vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
4.3.3
Jeskyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
Flóra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
4.4.1
Lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
4.4.2
Rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
4.5
Fauna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
4.6
Světové dědictví UNESCO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
4.7
Cestovní ruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
4.3
4.4
5 Závěr
10
6 Literatura
11
7 Přílohy
12 2
Abstrakt V úvodní části práce je stručně shrnuta geografie Chorvatska společně s jeho Národními parky. Hlavní pozornost je věnována Národnímu parku Plitvická jezera. Uvedeny jsou hlavní zajímavosti parku zejména z geologického hlediska. Opomenuta nebyla ani jejich geografie a vzácný ekosystém. V závěru práce je pojednáváno o možnostech turistických prohlídek. Klíčová slova: národní park, jezerní systém, Plitvice, světové dědictví UNESCO, travertinové bariéry
Abstract In the introductory part of this work there is briefly summarized geography of Croatia together with the geography of Croatia’s national parks. The main attention is given to the Plitvice Lakes National Park. The main advantages of the park especially in geological perspective are given. There is also discussed their geography and rare ecosystem. In the conclusion of this work there is the analysis of the possibilities of tourism. Keywords: National Park, lake system, Plitvice, UNESCO World Heritage, travertine barriers
3
1
Úvod
Cílem práce je seznámit čtenáře s přírodním skvostem nedaleko naší republiky, ve vnitrozemí Chorvatska. Práce pojednává o vzácném přírodním úkazu v Národním parku Plitvická jezera. Na základě osobní návštěvy jsem se rozhodl napsat tuto práci, která by mohla posloužit jako základní turistický průvodce po parku s odkazy na přírodní úkazy, které nejsou na první pohled patrné.
2
Chorvatsko
Bylo by dobré se na začátku krátce zmínit o zemi, které Plitvická jezera náleží. Chorvatsko je svojí rozlohou 56.5 tis. km2 o něco menší než Česká republika. Počet obyvatel činí přibližně 4 milióny. Hlavním městem je Záhřeb, který obývá až jedna šestina všech obyvatel. Od 25. června 1991 je Chorvatsko republikou (rozpadem Jugoslávie). Současným prezidentem republiky je Ivo Josipović, vysokoškolský profesor, právník a hudební skladatel.
2.1
Geografie
Chorvatsko se nachází na severozápadě Balkánského poloostrova a zaujímá většinu pobřeží jaderské Dalmácie. Právě pobřeží je velkou dominantou státu. Jeho délka včetně ostrovů je necelých 6 000 km. Společně s vnitrozemskou hranicí, která má 2 000 km, tvoří extrémně dlouhou hranici vzhledem k celkové rozloze státu. Krajinu lze rozdělit na tři odlišné regiony. Východní část tzv. Slavonie je nejméně turisticky navštěvovaná, zato velice úrodná nížinatá oblast. Střední oblast je typická svými vápencovými pahorkatinami a hustým zalesněním. Nachází se zde také hlavní město Záhřeb ležící na řece Sévě, která je pravým přítokem řeky Dunaje. Typické bílé vápencové svahy tvoří pobřeží Jaderského moře, které je lemováno stovkami menších i větších ostrovů, z nichž je asi jen 60 obydleno. Největšími z nich jsou ostrovy Krk, Cres, Brač, Hvar či Pag. Na hranicích Chorvatska s Bosnou a Hercegovinou bychom nalezli nejvyšší pohoří Chorvatska Dinárské hory s nejvyšším bodem Dinara (1831 m).
2.2
Obyvatelstvo
V důsledku balkánské války je země národnostně relativně homogenní. Významnější je snad jen srbská menšina ve Slavonii. Chorvati jsou známí svojí pohostinností, otevřeností, podnikavostí a národní hrdostí. Nedělají si z ničeho hlavu a při obchodování je nezbytností jistá dávka trpelivosti.
2.3
Cestovní ruch
Turismus je orientovaný převážně na pobřeží Jaderského moře. Návštěvnost se pohybuje kolem 3.5 miliónu turistů za rok. Tvoří tím významný prvek v chorvatské ekonomice a zajišťuje přes 15 % HDP země.
4
3
Národní parky
Plitvická jezera jsou v Chorvatsku největší a nejstarší národní park. V této části práce bude pozornost ale věnována dalším sedmi národním parkům Chorvatska. O Plitvických jezerech budou pojednávat další kapitoly.
3.1
NP Krka
Park zahrnuje celý tok stejnojmenné řeky od pramene po její ústí do moře. Řeka se prodírá vápencovým podložím, vodopády překonává mnoho výškových rozdílů a v rozšířených místech tvoří jezera.
3.2
NP Sjeverni Velebit
Jedná se o nejmladší park v zemi. Polohou spadá do severní části Velebitu. Kromě krasových jevů je oblast známa díky své biologické rozmanitosti, proto zde také nalezneme řadu botanických rezervací s Velebitskou botanickou zahradou.
3.3
NP Paklenica
V jižní části Velebit bychom nalezli další národní park - NP Paklenica. Park je tvořen Malým a Velkým kaňonem, které tvoří typické geomorfologické rysy oblasti. Strmé vápencové stěny až 400 m vysoké slouží jako horolezecký terén.
3.4
NP Risnjak
Tento park je posledním pevninským národním parkem. Leží v západní části pohoří Gorski kotar. Kraj je hustě zalesněný a hornatý. Tvoří vegetační hranici mezi přímořským a vnitrozemským klimatem. V parku bychom nalezli hydrologickou přírodní památku - pramen řeky Kupy.
3.5
NP Kornati
Chorvatsko se může pyšnit třemi ostrovními národními parky. Největším z nich je Národní park Kornati. Park je pojmenovaný podle jeho největšího ostrova Kornat. Nachází se v severní části Dalmácie na úrovni mezi městy Zadar a Šibenik. Kornati je nejhustší souostroví ve Středozemním moři tvořeno přibližně stovkou ostrůvků. Národním parkem byly ostrovy vyhlášeny na základě zajímavé geomorfologie, díky krásné přírodě a bohatému mořskému ekosystému.
3.6
NP Brijuni
Souostroví Brijuni je dalším ostrovním národním parkem. Nachází se severozápadně od města Pula a je tvořeno 14 vápencovými ostrovy. Většina plochy parku se nachází pod mořskou hladinou.
5
3.7
NP Mljet
Poslední národní park tvoří západní část ostrova Mljet ležící jihozápadně od Dubrovníku. Říká se, že ostrov je nejzalesněnějším dalmátským ostrovem s četnými krasovými jevy. Podle báje jde o Homérův ostrov Ógyggie, kde strávil Odysseus sedm let s vílou Kalypsó. V parku bychom mj. nalezli Malé a Velké jezero, která jsou napájena mořskou vodou úzkým průlivem.
4
Národní park Plitvická jezera
Od této části bude pozornost věnována výhradně Národnímu parku Plitvická jezera.
4.1
Geografie
Park leží v těsné blízkosti (12 km) od hranice s Bosnou a Hercegovinou. Jedná se tedy o vnitrozemskou oblast, která je od pobřeží vzdálena přes 60 km. Obyvatelé hlavního města by vzdušnou čarou museli urazit 100 km, aby navštívili jezerní soustavu. Z klimatického hlediska by se oblast národního parku dala zařadit mezi středomořské podnebí a střední horské podnebí, které převažuje díky klimatickému oddělovači pohoří Velebit. Dalo by se říci, že jezera tvoří oázu v jinak pusté hornaté krasové krajině v oblasti střední části Chorvatska. Park je ze západu ohraničen pohořím Malá Kapela a pohořím Plješevica z východu. Je součástí nejsevernější části Dynárských hor. Tuto oblast je možné najít pod označením Lika. Nejvyšším bodem je Seliški vrh (1279 m) a nejnižším bodem přechod přes řeku Korona (367 m). Celkový výškový rozdíl je tedy v rámci oblasti národního parku 912 m, což vysvětluje biologickou rozmanitost v tomto regionu.
4.2
Vodstvo
Jezerní soustava je napájena řekou Matica, která vznikla soutokem řek Bijela Rijeka a Czrna Rijeka. Řeka Plitvice, která dala jezerní soustavě jméno, nenapájí žádná jezera, ale spadá vysokým vodopádem z boku do kaňonu pod nejníže položeným jezírkem Novakovića brod. Spojením obou řek vzniká řeka Korona. V délce téměř 8 km je jezerní soustava tvořena celkem 16 jezery. Výše položených 12 jezer tvoří skupinu tzv. horních jezer, která končí největším jezerem Kozjak. Z něj voda odtéká do čtyř dalších dolních jezer, která jsou menší a mělčí. 4.2.1
Horní jezera
Nejvýše položené Prošćansko jezero leží v nadmořské výšce 636 m. Je druhým největším a nejhlubším jezerem jezerní soustavy (plocha 68 ha, hloubka 37 m). Společně s jezerem Kozjak tvoří přibližně 70% z celkové plochy 217 ha. Mezi další horní jezera patří jezera Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Veliko jezero, Malo jezero, Vir, Galovac, Milinovo jezero, Gradinsko jezero, Buk a soustavu horních jezer uzavírá největší jezero Kozjak. Jezero je 2 km dlouhé, 47 m hluboké, s rozlohou 81 ha a obklopuje jej bukový les. Pouze na vodách tohoto jezera je povolena doprava parníčkem. Převýšení mezi prvním a posledním horním jezerem je 133 m.
6
4.2.2
Dolní jezera
Čtyři menší dolní jezera Milanovac, Gavanovac, Kaluđerovac a Novakovića brod, jejichž břehy jsou porostlé stromy a křovinami, leží ve výšce 503 až 523 m. Nacházejí se v 70 až 80 m hlubokém kaňonu, který ve vápenci vyhloubila řeka. 4.2.3
Vodopády
Jezera jsou navzájem propojena téměř stovkou vodopádů, z nichž největší jsou Galovački buk s výškou 25 m v oblasti horních jezer a nejznámější vodopád celého parku Veliki slap. Tento vodopád má na svědomí řeka Plitvice, která padá z bočního visutého údolí do 78 m hluboké Koranské propasti do místa zvaného Sastavci. V tomto místě se setkávají téměř všechny povrchové i podzemní toky z celého území jezer. V zimě, když v údolí zuří Bora, studený vichr Balkánského poloostrova, vodopády zamrzají do třpytivých kaskád.
4.3
Geologie
Celá oblast Národního parku Plitvická jezera je členěna do krasové oblasti jihovýchodní Evropy s vrstvou hornin z druhohor na bezprostředním povrchu. Horní jezera na jihu jsou převážně složena z dolomitu. Ten voda postupem času vymývala spíše do šířky. Podloží severní části jezer je tvořeno z vápence, který je méně odolný a dal vzniknout kaňonu s vysokými stěnami, jehož dno jezera vyplňují. 4.3.1
Travertinové bariéry
Rozpouštěním oxidu uhličitého obsaženého ve vodě vzniká kyselina uhličitá, která narušuje vápenec či dolomit a přeměňuje minerály v snadno rozpustné substance. Následně je vyplaví, a tak zvětšuje trhliny a spáry v hornině, až se nakonec skoro veškerá voda prosákne pod zemský povrch. Po více či méně dlouhé podzemní pouti vytryskne z nějakého krasového zřídla. Na zemském povrchu, kde se voda zbaví tlaku, ohřeje se a rozptýlí do kaskád, z ní vyprchá oxid uhličitý, přičemž plyn jí také odčerpávájí rostliny. Pak se substance opětovně vyloučí ve formě vápenného sintru a v řečišti se vytvářejí travertinové bariéry. K růstu bariér přispívají především unikátní bakterie žijící v mechu a trávě na terasách. Starší výhonky mechu se postupně pokrývají tenkou a křehkou vrstvou travertinu. Mladé zelené a měkké výhonky rostou dál. Bariéry rostou tedy společně s nimi. Bariéry za rok narůstají až o 3 cm v závislosti na klimatických podmínkách. K tomuto jevu dochází od konce poslední doby ledové, neboť sedimentace uhličitanu vápenatého z vody se vyskytuje pouze v určitých teplotních podmínkách (nad 14 o C). Stáří jezerní soustavy se dá takto datovat na 6 až 8 tisíc let. Proces vytváření bariér je dynamický. Zatímco se na jednom místě kaskáda vytváří, na jiném ji rychle tekoucí voda ničí či zaplavuje. Jako příklad zaplavení by mohlo být uvedeno jezero Kozjak, které přibližně před 400 lety bylo tvořeno dvěma jezery. Bariéra ve spodní části dolního jezera rostla rychleji než bariéra dělící obě jezera. Proto byla jezera zaplavena a vzniklo jedno jezero Kozjak. Tímto způsobem, tvorbou teras, vznikla horní jezera. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou.
7
4.3.2
Barva vody
V klidných místech se ukládá bílý vápencový kal, který pokrývá naplavené zbytky rostlin. O odumřelých kmenech stromů se říká, že vypadají jako spící krokodýli. Vápencový kal společně s proměnlivým odrazem světla jsou hlavními příčinami zvláštního modrého a zeleného zbarvení Plitvických jezer. 4.3.3
Jeskyně
Vedle běžných morfologických jevů typických pro oblast krasu najdeme v rámci národního parku také četné jeskyně, propasti a dutiny. Bylo objeveno přes 50 takovýchto jevů, ale jen malá část z nich je přístupná a zajímavá jako turistická atrakce. V okolí dolních jezer bychom nalezli na desítky jeskyní. Vchody některých z nich jsou vidět ve stěnách nad jezery, jiné jsou z části zaplavené a bez lodi nepřístupné. Nejznámější jeskyní je zajisté Supljara nad jezerem Kaluđerovac, kterou proslavilo filmové zpracování Pokladu na Stříbrném jezeře od Karla Máje.
4.4
Flóra
Plitvická jezera jsou bezesporu geologickými klenoty. Avšak pro zachování této jedinečné přírodní pozoruhodnosti, hrají svojí důležitou roli lesy. 4.4.1
Lesy
Ty pokrývají zhruba tři čtvrtiny plochy národního parku. Jsou důležitou zásobárnou vody, regulují její pravidelný přísun a zajištují její čistotu. Kdyby nebylo lesů, voda by časem odplavila travertinové bariéry tvořící hranice mezi jednotlivými jezery. O zdejším lesním porostu se říká, že patří k nejzachovalejším svého druhu v Evropě. Lesy jsou tvořeny převážně bukem. Ve vyšších částech, na západě parku, se objevuje smrk a jedle. V nejnižších polohách a na srázech orientovaných k jihu se mohou vyskytovat teplomilné dřeviny jako je habrovec, líska či jasan. V severozápadní části parku se rozkládá jedinečná oblast Čorkova Uvala, což je 80 ha prales. Buky a jedle v této oblasti jsou staré až 700 let. 4.4.2
Rostliny
V řídkých lesích a na slunečních horských lučinách kvete mnoho vzácných květin. Dosud bylo objeveno přes stovku různých druhů květin, které lze najít v oblasti národního parku. Nacházejí se zde také endemické rostliny, to jest takové, které byly objeveny a klasifikovány v této oblasti nebo jejím blízkém okolí. Těchto endemických rostlin bychom tu objevili až 75 druhů. V parku je mimo těchto endemitů chráněna zákonem další řada rostlin. Existují zde například louky s 50 různými druhy orchidejí nebo jiné s desítkami druhů lilií.
4.5
Fauna
Národní park Plitvická jezera s vodami bohatými na různé druhy ryb a raků poskytuje životní prostředí ohroženým živočišným druhům. Vzácné živočichy, jako jsou medvěd hnědý, vlk, rys, kočka divoká nebo vydra, tu lze nalézt společně s mnoha běžnějšími druhy jako např. jeleni, srnci,
8
divoká prasata, lišky, jezevci a kuny. Medvědi, vlci a podobní se ale drží od turisticky navštěvované části dál, proto je vzácností je zahlédnout. Celkem zde žije asi 50 druhů savců, 300 různých druhů motýlů (zatím objevených), 12 druhů obojživelníků a asi 150 druhů ptáků jako je výr, tetřev, sokol či orlík. V roce 1932 byla Plitvická jezera vyhlášena chráněnou oblastí a za 17 let v roce 1949 národním parkem o rozloze 200 km2 . Na seznam světového dědictví UNESCO byla oblast zapsána v roce 1979 a rozšířena do své současné rozlohy necelých 300 km2 .
4.6
Světové dědictví UNESCO
Úmluva o světovém dědictví z roku 1972 je dnes jedním z nejdůležitějších mezinárodních nástrojů z oblasti ochrany přírodního a kulturního dědictví. Nejrůznější kulturní a přírodní památky jsou zapisovány na tzv. seznam světového dědictví na základě splnění určitých kritérií. Národní park Plitvická jezera splnil hned tři kritéria pro zapsání na seznam. První kritérium č. VII:
"Obsahuje zvláštní přírodní úkazy nebo oblasti výjimečné přírodní krásy a estetické důležitosti."1
Druhé kritérium č. VIII:
"Je výjimečným příkladem zastupujícím důležité etapy vývoje Země, včetně dokladů života, důležitých geologických procesů probíhajících ve vývoji charakteru terénu."1
Třetí kritérium č. IX:
"Je výjimečným příkladem zastupujícím významné probíhající ekologické a biologické procesy vývoje a rozvoje pevniny, sladkých vod, přímořských a mořských ekosystémů a skupin rostlin a živočichů."1
Zapsáním na seznam světového dědictví s sebou přináší určité přínosy. Příkladem může být garance ochrany místa pro budoucí generace či případný ekonomický benefit z Fondu světového dědictví.
4.7
Cestovní ruch
Výlet od pobřežních destinací do Plitvických jezer a zpět je v rámci jednoho dne prakticky nerealizovatelný. Z města Šibenik je jen cesta tam dlouhá 200 km a z mnoha dalších míst ještě dál. Samotná prohlídka parku, v závislosti na zvolené trase, může zabrat až 5 hodin. Upřednostňuje-li se kochání přírodou s fotografováním před zběsilým tempem, je zapotřebí přičíst k celkovému času prohlídky další hodinu či dvě. Proto se doporučuje jezera navštívit při zpáteční cestě z pobřežní destinace domů nebo naopak přizpůsobit příjezdovou cestu. Příjezd k parku je umožněn například po dálnici Záhřeb-Zadar. Ze Záhřebu až do Karlovace je možno jet po dálnici (platí se mýtné). V Karlovaci se najede na silnici E 71 a pokračuje na jih směrem na Knin a Split. Parku je docíleno po 80 km jízdy po této silnici. V rámci parku je možno se ubytovat v hotelech či kempech. Národní park navštěvuje ročně až 200 000 návštěvníků, proto jejich pohyb je nutno korigovat. Vstup do parku je placený. Dospělý člověk za jednodenní vstupenku zaplatí 110 kun, což v přepočtu 1
KULHÁNEK P., KLSÁK J. Seznam světového dědictví UNESCO: Co? Jak? Proč? - základní otázky a odpovědi. Karlovarská občanská alternativa [online] 2010-04 [citováno 2012-06] Dostupné z:
9
odpovídá 370 Kč. Student vysoké školy by zaplatil 80 kun, tedy 270 Kč. V ceně je zahrnuta místní autobusová doprava, parkování a jízda parníčkem po jezeře Kozjak. Společně se vstupenkou turista obdrží mapku parku s vyznačenými turistickými trasami a trasami místní dopravy v parku (autobus a loď). Do jezerního areálu je příchod umožněn dvěma vstupy. V dolní části se nachází vstup Ulaz 1 - Rastovaća a ve střední části Ulaz 2 - Hladovina. U vstupů je velké parkoviště a možnost občerstvení. U každého vstupu začínají tři různé prohlídkové trasy lišící se délkou a časovou náročností. Stezky vedou po obou stranách kaňonu, pod vodopády a kolem jeskyní, např. kolem jeskyně Supljara, kde byl natáčen Vinnetou. K nejvýše položenému jezeru (Prošćansko jezero) jezdí autobusová kyvadlová doprava a na jednotlivých zastávkách lze libovolně vystupovat a nastupovat. V současné době není celý park zpřístupněn. Důvodem uzavření některých částí je ochrana ekosystému.
5
Závěr
Národní park Plitvická jezera je světově proslulý svými 16 jezery uspořádanými v kaskádách. Je nejstarším národním parkem v jihovýchodní Evropě a největším v Chorvatsku. Svými geologickými, rostlinnými a živočišnými klenoty se dostal na seznam světového dědictví UNESCO. Jedním z důvodů rozmanitosti flóry a fauny může být umístění této oblasti daleko od znečišťujících a hlučných měst nebo průmyslových areálů. V parku se nacházejí takové biologické druhy, které existovaly již před příchodem člověka. Je to ve světě vzácně se vyskytující případ. Že jde o světovou scenérii svědčí i fakt, že se vodopád Veliki slap, největší vodopád Plitvických jezer, umístil na 3. místě v žebříčku 10 nejhezčích vodopádů na světě podle CNN. Plitvická jezera se umístily hned za Niagarskými vodopády a vodopády Hanakapi’ai na Havaji. Abychom na světě navštívili podobné jevy, které se vyskytují v tomto parku, nemusíme chodit nijak zvlášť daleko. Stačilo by navštívit další chorvatský Národní park Krka či řeky Una a Pliva v Bosně a Hercegovině. Ve Spojených státech amerických bychom tento jev objevili u Mammoth Hot Springs v Národním parku Yellowstone.
10
6
Literatura
Literatura [1] HRDLIČKA, Miroslav. Zpátky do Evropy. Praha : Nakladatelství Olympia, 2008. ISBN 978-80-7376-085-4 [2] GÖBEL, Peter. Přírodní parky pod záštitou UNESCO. Přel. Helena Mallotová. Praha : Euromedia Group, 1999. Přel. z: Das Naturelbe der Menschheit Landschaften und Natrschätze unter dem Schutz der UNESCO. ISBN 80-7176-907-X [3] LUHRT, James F. Země. Praha : Euromedia Group, 2004. ISBN 80-242-1225-0 [4] BAEDEKER, Karl. Istrie, Pobřeží Dalmácie Přel. Josef Škvor. Praha : Nakladatelství Slovart, 1998. Přel. z: Istrien, Dalmatinische Küste. ISBN 80-7209-083-6 [5] KARTOGRAFIE PRAHA, a.s. Chorvatsko - jižní Dalmácie, Průvodce po zahraničí Praha : Kartografie Praha, a.s., 2003. ISBN 80-7011-759-1 [6] KARTOGRAFIE PRAHA, a.s. Školní atlas Světa Praha : Kartografie Praha, a.s., 1998. ISBN 80-7011-582-3 [7] KARTOGRAPHIE, DRUCK u. VERLAG Freytag & Berndt Grose Autokarte 1:250 000 Wien : Kartographie, Druck u. Verlag, 2004 Webové zdroje: [8] Croatia [online] [cit. 2012-06] Dostupné z: [9] Plitvická jezera [online] [citováno 2012-06] Dostupné z: [10] 10 nej vodopádů světa. Mezi nimi i Plitvická jezera[online] [citováno 2012-06] Dostupné z: [11] Chorvatské národní parky - Plitvická jezera[online] [citováno 2012-06] Dostupné z: [12] Na sedmi kilometrech 92 vodopádů[online] [citováno 2012-06] Dostupné z: [13] Plitvice Lakes National Park [online] [citováno 2012-06] Dostupné z: 11
[14] Seznam světového dědictví UNESCO: Co? Jak? Proč? - základní otázky a odpovědi[online] [citováno 2012-06] Dostupné z:
7
Přílohy
Seznam příloh Číslo 1 2 3 4 5 6a 6b 6c 7a 7b 8a 8b 9a 9b 10a 10b 10c 11 12
Název Zdroj Mapa NP Chorvatska cs.wikipedia.org Mapa NP Plitvická Jezera en.wikipedia.org Přehledka jezer maps.google.com Travertinové bariéry www.theworldroamer.com Vápenaté dno tehcyklog.wordpress.com Barvy jezer - Modrá www.thecoolhunter.net Barvy jezer - Zelená www.geocaching.com Barvy jezer - Zelená 2 fiveminutegetaway.icanhascheezburger.com Veliki slap www.worldisround.com Veliki slap v zimě andreasresch.deviantart.com Jeskyně Supljara ferias-paratodos.blogspot.cz Pohled z jeskyně Supljara photoforum.istria.info Medvěd hnědý park-plitvice.com Medvěd hnědý 2 www.panoramio.com Plán trasy A www.np-plitvicka-jezera.hr Plán trasy H www.np-plitvicka-jezera.hr Plán trasy K www.np-plitvicka-jezera.hr Autobusová doprava he.wikipedia.org Doprava po lodi www.isaczermak.com
12
1 Mapa NP Chorvatska
1 - Brijuni, 2 - Kornati, 3 - Krka, 4 - Mljet, 5 - Paklenica, 6 - Plitvická jezera, 7 - Risnjak, 8 Sjeverni Velebit 2 Mapa NP Plitvická Jezera
13
3 Přehledka jezer
1 - Prošćansko jezero, 2 - Ciginovac, 3 - Okrugljak, 4 - Batinovac, 5 - Veliko jezero, 6 - Malo jezero, 7 - Vir, 8 - Galovac, 9 - Milinovo jezero, 10 - Gradinsko jezero, 11 - Buk, 12 - Kozjak, 13 - Milanovac, 14 - Gavanovac, 15 - Kaluđerovac, 16 - Novakovića brod
14
4 Travertinové bariéry
travertinové bariéry mezi dolními jezery Gavanovac a Kaluđerovac 5 Vápenaté dno
dno pokryté vrstvou vápinitého nánosu
15
6 Barvy jezer
6a - modré dno
6b - zelené dno
6c - jinak zelené dno
16
7 Veliki slap
7a - Veliki slap v létě
7b - Veliki slap v zimě
17
8 Jeskyně Supljara
8a - pohled zvenku na jeskyni
8b - pohled z jeskyně ven na jezero Kaluđerovac
18
9 Medvěd hnědý
9a - medvěd hnědý žijící v národním parku
9b - medvěd hnědý v menším vydání
19
10 Plánky turistických tras
10a - nejkratší trasa
10b - jedna z náročnějších tras
10c - nejdelší trasa
20
11 Autobusová doprava
11 - kyvadlová autobusová doprava po parku 12 Doprava po lodi
12 - parníček na jezeře Kozjak
21
