JEZERA Jezero je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit (na rozdíl od přehradních nádrží a rybníků), je napájena povrchovou vodou – přítoky řek, podzemní vodou a není součástí světového oceánu. Jezera jsou největším rezervoárem povrchové vody.
Limnologie
Rozdělení jezer Podle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera – ve vodě je rozpuštěné jen minimální množství minerálních látek. Jako maximální hranice se udává 0,5 popř. 1 g/l. Zdrojem vody jsou většinou dešťové a sněhové srážky popř. tající ledovce (Ladožské jezero)
2. slaná jezera – ve vodě je rozpuštěné významné množství minerálních látek – min. 20 g/l NaCl, KCl, MgSO4 (Kaspické a Mrtvé moře) - nad odtokem převažuje výpar
3. brakická jezera – obsah solí 1 – 20 g/l 4. smíšená jezera – jedna část jezera má slanou, druhá sladkou vodu (Balchašské jezero) 5. hořká jezera – obsah MgSO4 - přílivové vlny z Rudého a Středozemního moře doplňují vypařenou vodu (Velké a Malé Hořké jezero - Egypt)
Dělení jezer podle způsobu vzniku 1. jezera hrázová (hrazená), • vznikla uzavřením údolí sesuvem, nánosem, morénou, lávovým proudem atd., 2. jezera kotlinová, • vznikla naplněním přirozené terénní prolákliny vodou, komunikace s podzemní vodou 3. jezera smíšená • zahrazená kotlina
Dělení jezer podle příčiny vzniku 1. Ledovcové jezero • vzniklo erozní činností pohybujícího se ledovce – –
(převážná část našich jezer, ve SR – plesa). morénové - v dolní části uzavřeném údolí morénami proglaciální – před čelem ledovce – zcela zásobené vodou z ledovce
2. Údolní jezero – jezera říčního původu • je výsledkem erozní činnosti tekoucí vody, akumulací velkého množství splavenin řek, které zahradily údolí • charakteristické velkými plochami a malými hloubkami 3. Krasové jezero • erozní činností, rozpouštěním podloží 4. Tektonické jezero • vzniklo v propadlinách zemského povrchu v důsledku deskové tekotoniky, mnohdy je velmi hluboké, rozlehlé (např. Bajkal hloubka 1637 m, Tanquanyika hloubka 1470 m atd.). • Kryptodeprese = dno jezera leží pod úrovní hladiny moře, jeho hladina nad úrovní hladiny moře 5. Jezero vulkanické • vzniká zatopením kráteru sopky, údolí zahrazených proudem lávy. 6. Pobřežní jezero • vznikne ústupem moře a vznikem lagun, akumulací nánosů nesených řekou apod.
Dělení jezer z hydrologického hlediska průtočná jezera jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem - Bajkal, Kaspické moře Přítokem je • • •
řeka podzemní voda kombinace obojího
Odtokem je • •
řeka, říčka, potok – viditelný odtok podzemní odtok (průsak) – komunikuje s podzemními vodami – – –
sladkovodní jezera transformační efekt rozkolísanost hladiny je minimální
bezpřítoková jezera jsou napájena pouze dešťovou vodou
bezodtoková jezera mají pouze přítoky – Aralské jezero (Amudarja a Syrdarja) • • •
přítok eliminují výparem – slaná jezera stará jezera – dno pokryto minerálními a organickými usazeninami, jílovité nánosy – nepropustné rozkolísaná hladina
Bez přítoku i odtoku •
zdroj vody – srážky, odtok – výpar - vulkanická jezera
Charakteristiky jezer Plocha hladiny – rozhoduje o – ztrátě vody výparem – tvorbě vln způsobených větrem – tepelné bilanci jezera svým stykem s ovzduším
Tvar a reliéf jezera – odvislý od charakteru vzniku jezerní pánve. – další ovlivnění vzniká působením vodní hmoty, činností rostlin a organismů.
Hloubka jezera – je závislá na příčině vzniku jezerní pánve. • jezera vzniklá erozí – poloha dna a hladiny závisí na hladině moře • jezera vulkanická a tektonická – poloha dna a hladiny je na hladině moře nezávislá – Kaspické moře – dno -1000m, hladina -28 m – Bajkal – dno -1265 m, hladina 476m (kryprodeprese)
Objem zadržené vody – kubatura jezera Charakter břehu a dna – geologické a klimatické poměry • závisí hlavně na materiálu jezerní pánve a na působení vody na tento materiál
Jezerní pánev – břehová • břeh - pruh suché země kolem jezera, který je vymílán činností vln – je členitý • plážové pásmo - drť uvolněná z břehu se hromadí na ploché části, působí zde vlnění hladiny • příbojová plošina - pokračování plážového pásma a sahá až do míst, kde přestává působit přímý účinek vln až ke svahu, který je předělem mezi břehovou a hlubinnou částí
– hlubinná • nesahají sem sluneční paprsky • neprojevuje se zde vlnění ani proudění
Dno – vrstvy organické hmoty a částeček bahna – mineralizace – chronologické ukládání (druh dřevin, zalesnění apod.)
Morfologie jezer – z map – – – – –
zeměpisná poloha nadmořská výška tvar břehů a hladiny plocha hladiny – planimetrie pokud nemáme geodetické podklady zaměřujeme fotogrametrie
Stupeň členitosti – poměr délky břehové čáry k obvodu kruhu o ploše rovné ploše jezera Sč
O 2 P
délka břehové čáry obvod kruhu o stejné ploše – (P-plocha jezera)
Čím členitější břeh, tím větší Sč (vulkanická jezera – skoro 1, pobřežní jezera vysoké Sč)
Hloubka jezera Vytýčení profilů – úzké části jezera – podobně jako u řek – lano mezi břehy – velké plochy - plovoucí řetěz – dělený po 1,5 – 5 m • bóje – čtverec – 200 – 500 m zaměřené teodolitem – způsoby měření • sondovací tyčí (terčík) - 5 – 6 m dělená po 5 – 10 cm • kalibrovaná šňůra se závažím - 10 m • hydrostatická sonda - 10 - 500 m • echoloty – ultrazvukové hloubkoměry – rychlost zvuku ve vodě ≈ 1450 m/s – závisí na hustotě → kalibrace (železné desky ve známé hloubce)
Batygrafický plán
Vodní bilance jezer = změny objemu, které vznikají rozdílem mezi přítokem a odtokem přítok
odtok
S + K + P + Pp + Vp = E + Etr + O + Op + Vk S + K + P + Pp - E - Etr - O - Op ± V = 0 přítok S – srážky spadlé na hladinu (srážkoměrná plovoucí stanice) K – kondenzace P - povrchový přítok (z bilance povodí) – voda přiteklá řekami a odteklá z povrchu okolí jezera Pp – podzemní přítok břehovým pásmem nebo dnem (z bilance jezera, přímo se měřit nedá) Vp, Vk – počáteční a konečný objem
odtok E – výpar z hladiny(měření hevýparná výška) – plovoucí výparoměr Etr - transpirace vodními rostlinami nebo rostlinami pobřežního pásma O – povrchový odtok (z bilance povodí) – řeka Op – podzemní odtok (z bilance jezera, přímo se měřit nedá)
Teplotní režim stojatých vod teplotní anomálie vody - její hustota stoupá s ochlazováním do 3,98 °C, s dalším snižováním teploty se její hustota zase snižuje → teplotní stratifikace Teplota ovlivňuje i další fyzikální vlastnosti – hustota, rozpustnost látek,.. Teplotu ovlivňuje –sluneční záření, vítr (vlny), výpar, činnost člověka (vypouštění vod z chladících nádrží,.. S rostoucí koncentrací minerálních látek klesá teplota, při níž voda zamrzá, a roste bod varu.
Vztah T °C = f(h)
Teplotní pásma
Průběh teplot vody v nádrži na Klíčavě (1956)
Bažiny
Bažiny = části území trvale nebo převážně nasycené stojatou nebo pomalu proudící vodou (nadbytek vody, špatný odtok) Vodomilné rychle rostoucí rostliny Nedostatek kyslíku – anaerobní prostředí – pomalý rozklad, rychlejší přírůstek organické hmoty než rozklad Tvorba půdy organického původu – rašelina 50 % ztráty žíháním zachovává strukturu zbytku rostlin – lignin s dobou se charakter rašeliny mění – plastičnost a barva
Hydrologický význam bažin ! Za vlhka – rašelina po nasycení zvyšuje odtokový součinitel (málo pohyblivá voda, nízký koeficient propustnosti) Za sucha vysychá intenzivněji neužitečným výparem suchá přijímá vodu, ale neuvolňuje ji.
Vznik rašeliny 1. zarůstání vodních nádrží 2. podzemní vody vystupují k povrchu 3. oblasti bohaté srážky
1. Slatiny – eutrofní rašeliniště – bohaté na živiny – – – – –
zarůstání jezer, mrtvých ramen řek je-li voda bohatá na minerální látky – CaCO3 vyšší teplota tvoří se ostrůvkové shluky – ostřice, rákos voda - neutrální až slabě alkalické – jsou zásobovány jednak srážkami a jednak protékající vodou – rašelina obsahuje více huminových kyselin, méně hemicelulózy a bitumenů
2. Mezotrofní (přechodné) rašeliny – ubývají minerální látky – rostliny skromnější – vřes, borůvka,břízy, vrby, olše, duby – prostředí neutrální až slabě kyselé
3. Vrchoviště (bochník) – oligotrofní rašeliny – nedostatek živin – mechy,lišejníky,rašeliník, borovice – půda zbavená minerálních látek – odumírající rostliny zvyšují vrstvu humusu, dostávají se mimo dosah podzemní vody, jsou tedy bez přísunu živin, ty jsou naopak vymývány děšti – anaerobní prostředí – vznik huminových a fulvokyselin, NMK – voda kyselá – jen specializované organismy – může vznikat i na minerálně chudém podkladu, kde hodně prší – obvykle nepropustné podloží, veškerá voda pochází z atmosférických srážek – ombrotrofní rašeliniště
