Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem

Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem • • • •

oddělení garantů území oddělení specialistů oddělení evidence, dokumentace a informací oddělení výzkumů a průzkumu

Co je památková péče? Nadčasovou a stále platnou odpověď na tuto otázku zformuloval již před sto lety Max Dvořák (1874 – 1921), roudnický rodák, významný historik umění působící ve Vídni a čelní představitel I. Vídeňské školy dějin umění, ve své knize Katechismu památkové péče (Katechismus der Denkmalpflege, Wien 1918): Nejdůležitější úlohou památkové péče je činnost směřující k to­mu, aby staré památky zůstaly zachovány. I když se nyní již upustilo od zlovolného, nesmyslného a všeo­becného běsnění proti svědkům minulosti, které bylo dříve tak obvyklé ve válkách a revolucích a které nyní z valné části pomi­nuto tím, že byla v minulém století (tj. v 19. století) založena veřejná ochrana památek, stále jsou nebezpečí hrozící starému uměleckému ma­ jetku velmi velká. Spočívají v: • nevědomosti a v indolenci, • hrabivosti a v podvodech, • špatně pochopených pokrokových idejích a požadavcích sou­časnosti, • nevhodných okrašlovacích a novotářských touhách, v umě­lecké nedovzdělanosti nebo namyšlenosti. Tyto nejdůležitější příčiny, jimž je nutno přičíst nepřetržité ztráty starých uměleckých děl, spočívají nejen v omylech jedno­tlivců, ale jsou všeobecným jevem. (česky vydal Národní památkový ústav - ústřední pracoviště v Praze roku 2004)

Sídlo NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem

Krásné Březno, zámek - zastřešení atria, před obnovou. Krásné Březno, zámek - zastřešení atria, po obnově.

Současný zámecký areál v Krásném Březně vznikal od 2. poloviny 16. století. První panské sídlo zde nechal postavit před rokem 1568 Jindřich z Bünau. Jeho syn Rudolf vybudoval v letech 1597–1606 zámeckou kapli Panny Marie, na klenutí kaple je doložena účast kameníka Hanse Bogeho z Pirny. Za téhož Rudolfa z Bünau byl rozšířen Starý zámek a na počátku 17. století postaven Nový zámek. V roce 1714 zdědil panství hrabě Johann Ludvík Richard Cavriani, který Nový zámek barokně přestavěl a provedl také významné úpravy v zámeckém parku. Na přelomu 18. a 19. století byl Starý zámek upraven na byty panských úředníků, Nový zámek sloužil dál jako panské sídlo. V roce 1897 došlo k vlastnickému oddělení zámecké kaple Panny Marie od areálu zámku a kaple se stala farním kostelem sv. Floriána. Ve 2. polovině 20. století pak oba zámky sloužily jako výpočetní středisko Českých drah, kostel sv. Floriána byl ve vlastnictví města Ústí nad Labem a byl využíván římskokatolickou církví. NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem převzal oba zámky od Českých drah v závěru roku 2002, kostel sv. Floriána byl vykoupen od města Ústí nad Labem v prosinci roku 2006 a těmito kroky byla opět po více než sto letech sjednocena majetková držba celého zámeckého areálu pod jednou správou (vyjma zámeckého parku, který je nadále majetkem města Ústí nad Labem). Národní památkový ústav převzal oba zámky pod svou správu s cílem zřídit zde vlastní trvalé sídlo, protože od počátku své existence (dříve jako Krajské středisko památkové péče Ústí nad Labem, posléze jako Památkový ústav v Ústí nad Labem) sídlil vždy v pronajatých a mnohdy spíše provizorních prostorách. Vzhledem k nepříliš dobrému stavu byla nutná celková obnova obou zámeckých budov, přičemž byla provedena i adaptace vnitřních prostor pro současné potřeby kancelářského provozu. Stavební obnova byla provedena v letech 2009 – 2011 a při obnově obou zámků, které jsou kulturními památkami, byla zohledňována i památková hodnota obou zámků a stavební přístupy a procesy byly přizpůsobeny těmto hodnotám. Proběhlá obnova také výrazně přispěla k záchraně obou objektů, protože tyto se na počátku 21. století nacházely ve velice špatném stavu. Od závěru roku 2011 tak sídlí Národní památkový ústav v obou zámeckých budovách, přičemž toto sídlo není jen „kancelářským provozem“, ale také reprezentuje dochované památkové hodnoty obou zámeckých budov. Probíhající obnova kostela sv. Floriána pak rozšíří prezentované památkové hodnoty o tuto nesmírně cennou stavbu tzv. saské renesance.

Památkově chráněná území Ústecký kraj

LEGENDA národní kulturní památky

chráněná území ostatní

typ PR, PZ městské památkové rezervace vesnické památkové rezervace archeologické památkové rezervace technické památkové rezervace ostatní památkové rezervace městské památkové zóny vesnické památkové zóny ochranná pásma KPZ NPÚ ú .o. p. Ústí nad Labem 8/2012

Valečsko

zpracovala: Mgr. H. Veselá, OEDIS

Co je památka? • z hlediska současného zákona o státní památkové péči (zákon č. 20/1987Sb. ve znění pozdějších předpisů) je kulturní památkou věc, která je zapsána •

v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky; jedná se o věci nemovité a movité, přičemž zvlášť významné památky jsou chráněny statutem národní kulturní památky kromě výše uvedeného jsou předmětem památkové ochrany území, která byla a jsou kultivovaná a utvářená lidskou kulturní činností a vykazují památkové hodnoty; jde o městské, vesnické a archeologické památkové rezervace a zóny, dále o krajinné památkové zóny a o ochranná pásma

Nemovité památky

• tvoří nejznámější a nejvíce vnímanou část památkového fondu, jedná se především o hrady, zámky, církevní stavby, městské budovy, vesnickou architekturu, •

technické památky, vojenské stavby a tzv. drobné památky (např. pomníky, kapličky, boží muka, exteriérové sochy) v Ústeckém kraji se řádově jedná o tři a půl tisíce nemovitých památek, přičemž tento počet je průběžně aktualizován

Movité památky

• tvoří neméně významnou a v mnohdy nejhodnotnější část památkového fondu, jedná se o umělecká výtvarná díla oboru malířství, sochařství a uměleckého •

řemesla a dále např. o archeologické nálezy, (kvůli ochraně před odcizením a ochraně vlastnictví není seznam movitých památek veřejný, lze do něj nahlížet pouze s písemným svolením vlastníka nebo z jiného doloženého právního titulu) v Ústeckém kraji se řádově jedná o osmdesát pět tisíc movitých památek, přičemž i tento počet je průběžně aktualizován

Národní kulturní památky a chráněná území v Ústeckém kraji Národní kulturní památky (počet v Ústeckém kraji: 14) • jedná se o nejvýznamnější součást památkového fondu, o zařazení mezi národní kulturní památky rozhoduje vláda ČR Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Hora Říp s rotundou sv. Jiří Františkánský klášter v Kadani Cisterciácký klášter v Oseku Kostel sv. Floriána v Krásném Březně (Ústí nad Labem) Kostel sv. Mikuláše v Lounech Malá pevnost v Terezíně Památník obětem katastrofy na dole Nelson (Osek u Duchcova) Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích Zámek Benešov nad Ploučnicí Zámek Duchcov Zámek Krásný Dvůr Zámek Libochovice Zámek Ploskovice

2010 1962 1995 1995 2008 1995 1962 1978 1962 2001 2001 2001 2001 2001

1. Památková rezervace (PR) • jde o městské, vesnické a archeologické památkové rezervace • území se vyznačují celistvou historickou zástavbou s velkým podílem

•

architektonicky hodnotných staveb, území rezervací je dochováno bez výrazných novodobých stavebních rušivých zásahů, vyznačují se dochovaným historickým půdorysem, zástavbou v původních objemech a tvarech chráněny jsou jednotlivé kulturní památky, ostatní objekty a plochy, tj. historický půdorys sídla (parcelace, uliční síť), prostorová a hmotová skladba, urbanistická struktura, uliční interiéry, historické podzemní prostory (zejména sklepy, štoly), panorama s hlavními dominantami v blízkých i dálkových pohledech, historické zahrady a parky, prvky drobné architektury, materiály apod.

Archeologické památkové rezervace (počet v Ústeckém kraji: 1) Bílina (okr. Teplice) ­ výšinné opevněné sídliště ­ slov. hradiště

1966

Městské památkové rezervace (počet v Ústeckém kraji: 5) Kadaň (okr. Chomutov) Litoměřice (okr. Litoměřice) Terezín (okr. Litoměřice) Úštěk (okr. Litoměřice) Žatec (okr. Louny)

1978 1978 1992 1980 1961

Vesnické památkové rezervace (počet v Ústeckém kraji: 3) Rumburk (okr. Děčín) Starý Týn (okr. Litoměřice) Zubnice (okr. Ústí nad Labem)

1995 1995 1995

2. Památková zóna (PZ) • jde o městské, vesnické a krajinné památkové zóny • představuje nižší kategorii ochrany památkově hodnotného území • území těchto sídelních útvarů nebo jejich částí se vyznačují dochovaným

•

Benešov nad Ploučnicí (okr. Děčín) Bílina (okr. Teplice) Budyně nad Ohří (okr. Litoměřice) Česká Kamenice (okr. Děčín) Duchcov (okr. Teplice) Chabařovice (okr. Ústí nad Labem) Chomutov (okr. Chomutov) Jitřetín pod Jedlovou (okr. Děčín) Klášterec nad Ohří (okr. Chomutov) Krupka (okr. Teplice) Litvínov – Osada (okr. Most) Louny (okr. Louny) Mašťov (okr. Chomutov) Roudnice nad Labem (okr. Litoměřice) Šluknov (okr. Děčín) Teplice (okr. Teplice) Žatec (okr. Louny)

1992 1992 1992 1992 1992 1995 1992 1992 1992 1992 2003 1992 2003 1992 1992 1992 2003

Vesnické památkové zóny (počet v Ústeckém kraji: 13)

Památkově chráněná území

•

Městské památkové zóny (počet v Ústeckém kraji: 17)

historickým půdorysem a hmotovou strukturou s menším počtem dochovaných původních historických staveb památkovou zónou vedle sídla může být i historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty

Dlouhý Důl (okr. Děčín) Kamenická Stráň (okr. Děčín) Merboltice (okr. Děčín) Vysoká Lípa (okr. Děčín) Brocno (okr. Litoměřice) Dolní Nezly (okr. Litoměřice) Chotiněves (okr. Litoměřice) Rašovicev (okr. Litoměřice) Slatina (okr. Litoměřice) Soběnice (okr. Litoměřice) Srdov (okr. Litoměřice) Soběchleby (okr. Louny) Stekník (okr. Louny)

2004 1995 2004 1995 1995 1995 1995 1995 1995 1995 1995 2004 1995

Krajinné památkové zóny (počet v Ústeckém kraji: 1) Území bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova (okr. Ústí nad Labem)

1996

3. Památkové ochranné pásmo (OP) • jedná se o území, jehož cílem je ochrana okolí národní kulturní památky,

•

kulturní památky či památkově chráněného území v území ochranného pásma je regulována stavební činnost a další zásahy, aby nebyly porušeny nebo ohroženy hodnoty tohoto území,

Památkové ochranné pásmo (počet v Ústeckém kraji: 24) Bečov ­ archeologická lokalita Písečný vrch (okr. Most) Blansko ­ zřícenina hradu Blansko (okr. Ústí nad Labem) Jezeří ­ státní zámek (okr. Most) Klapý ­ státní hrad Házmburk (okr. Litoměřice) Krásný Dvůr ­ státní zámek (okr. Louny) Levousy, obec Křesín trať Borová a Na šancích (okr. Litoměřice) Libochovice ­ státní zámek (okr. Litoměřice) Litoměřice ­ městská památková rezervace (okr. Litoměřice) Litvínov ­ zámek a kostel v Litvínově (okr. Most) Louny ­ inundační most (okr. Louny) Louny ­ Kotěrova dělnická kolonie (okr. Louny) Mnetěš ­ NKP Říp (okr. Litoměřice) Osek ­ areál cisterciáckého kláštera (okr. Teplice) Růžová ­ osada Kamenná Stráň (okr. Děčín) Stadice ­ pole s pomníkem Přemysla Oráče (okr. Ústí nad Labem) Střekov ­ hrad Střekov (okr. Ústí nad Labem) Terezín ­ Malá pevnost s jádrem města (okr. Litoměřice) Úštěk ­ městská památková rezervace (okr. Litoměřice) Valtířov ­ kostel sv. Václava (okr. Ústí nad Labem) Velké Březno ­ státní zámek (okr. Ústí nad Labem) Vtelno ­ areál barokního statku čp. 32 (okr. Most) Vtelno ­ soubor památek okolo kostela a fary (okr. Most) Zubnice ­ kulturní památky (okr. Ústí nad Labem) Žatec ­ městská památková rezervace (okr. Louny)

1974 1984 1991 1998 1997 1976 1965 1990 1998 1993 1996 1998 2000 1967 1986 1987 1990 1990 1996 1981 1997 1997 1978 1987

NPÚ | garance

Jižní průčelí sladovny (Masarykova ulice) před obnovou na počátku 90. let 20. století. Jižní průčelí sladovny (Masarykova ulice) po obnově roku 2012.

Severní průčelí sladovny (Nákladní ulice) před obnovou na počátku 90. let 20. století. Severní průčelí sladovny (Nákladní ulice) po obnově roku 2012.

Oddělení garantů • zabezpečuje odborně metodickou činnost pro památková území a jednotlivé nemovité kulturní památky • na základě žádostí výkonných orgánů státní památkové péče při pověřených obcích zpracovává odborná vyjádření podle §14 zák. č. 20/1987 Sb.,

•

• • •

která jsou podkladem pro jejich závazná stanoviska; závazné stanovisko musí být vydáno ke každé obnově (pod termín „obnova“ lze při tom zařadit prakticky veškeré práce na nemovitosti – výměnu krytiny, opravu krovu, opravy fasády, výměnu oken a dveří, interiérové úpravy, umístění reklam na fasády apod.) objektu, který je buď prohlášenou kulturní památkou nebo se nachází v plošně památkově chráněném území (památková rezervace, památková zóna, ochranné pásmo) posuzuje úpravy, které se netýkají konkrétních nemovitostí, ale směřují k realizaci novostaveb či k obnově veřejných prostranství v chráněných územích, např. oprava povrchu komunikací, umístění mobiliáře (lavičky, informační systémy, květníky) nebo výsadba zeleně poskytuje potřebné podklady, informace a odbornou pomoc (vyhledávání v archivech, zpracování starších dokumentací apod.) podílí se na organizačních a koordinačních činnostech při přípravě a realizaci programů zajišťujících financování obnovy památek a chráněných území ve vybraných konkrétních případech spolupracuje s oddělením specialistů (viz níže)

Sladovna v Žatci Příkladem úspěšné a kvalitně provedené obnovy památkově chráněného objektu, na níž se oddělení garantů podílelo, je žatecká sladovna. Je to nejstarší stojící stavba tohoto typu dochovaná v České republice. Ve své hmotě převážně renesanční objekt vznikl kolem poloviny 16. století a pro sladování sloužil až do závěru 18. století. Následně byl adaptován na byt (jižní část) se zázemím pro výrobu barev a laků (severní část). V 50. letech 20. století se objekt stal majetkem státu a od té doby postupně chátral. V 60. letech 20. století byla stržena střecha, díky zatékání postupovala destrukce velmi rychle, což vedlo v 80. letech k rozhodnutí o jeho demolici. Výjimečné historické, stavební a umělecké kvality objektu považovaného až do konce 80. let 20. století za kapli nebo špitál Božího Těla, byly rozpoznány díky archeologickému a stavebně-historickému výzkumu na počátku 90. let 20. století. V roce 1991 bylo provedeno provizorní zastřešení. Záchrana jednoho z nejvíce poškozených památkově chráněných domů na území Ústeckého kraje proběhla v letech 2010 – 2011 díky finančním prostředkům Regionálního operačního programu Severozápad. Obnova objektu představovala technicky a řemeslně nesmírně náročný proces realizovaný ovšem s maximálními ohledy na památkové hodnoty objektu. Celou akci lze i přes některé dílčí problémy považovat za jednu z nejlepších obnov památkového objektu realizovanou v posledním desetiletí na území Ústeckého kraje. Umístění: Masarykova ul. 356 Žatec, nemovitá kulturní památka Projekt rekonstrukce: Architektonický ateliér Huml & Vaníček Projekt statického zajištění: Ing. Vít Mlázovský Restaurátorské práce: Petr Novotný Náklady: cca 50 mil. Kč Fotodokumentace: NPÚ ÚOP Ústí nad Labem (Jan Koloc, Kateřina Neumannová, Marta Pavlíková, Lucie Radová) Fotodokumentace ze stavebně-historického průzkumu: Martin Ebel, Jan Muk (Praha, říjen 1991) Vyhodnocení stavebního vývoje: Miroslav Nový: Dům č. p. 356, Masarykova ulice, Žatec. Doplňkový stavebně-historický průzkum (Žatec – Ústí nad Labem, září – listopad 2007) Pohled na severní část dvora před obnovou počátkem 90. let 20. století. Pohled na severní část dvora po obnově roku 2012.

Pohled do přízemí k prostoru náduvníku (tj. máčecí štok na zrno), foto před zahájením prací z roku 2011. Pohled do přízemí k prostoru náduvníku (tj. máčecí štok na zrno), foto po obnově objektu z roku 2012.

První patro, prostor se schodištěm. Foto z doby zahájení prací roku 2011. První patro, prostor se schodištěm. Foto z doby po ukončení prací roku 2012.

NPÚ | specializace

Chrámce okr. Most, barokní socha sv. Jana Nepomuckého před a po restaurování i v takovémto stavu je kamenná socha v dnešní době restaurovatelná

Oddělení specialistů • zpracovává odborná vyjádření a provádí odborný dohled v záležitostech specifických obnov památkového fondu, které vyžadují speciální odborné znalosti

a zaměření (jedná se především o problematiku restaurování památek charakteru výtvarného umění a uměleckého řemesla, problematiku historických zahrad a parků, technických památek a lidové architektury, urbanismu a archeologického dohledu)

Specialisté pro restaurování

• specialisté vedle odborně metodické činnosti při restaurování památek spolupracují v rámci své činnosti např. s technologickou laboratoří Ústředního pracoviště

NPÚ (laboratorní analýzy zavlhčení a zasolení nemovitých památek), restaurátorskými vysokými školami, ale také s oddělením garantů (v případě, že restaurátorská akce probíhá koordinovaně se stavební obnovou objektu), s oddělením EDIS (při zpracovávání odborných popisů či návrhů na prohlášení za kulturní památku); dále spolupracují s vlastníky památek, občanskými sdruženími a jsou kontaktováni i ve věcech konzultací k restaurátorským obnovám památek, které nejsou dosud ve smyslu platného památkového zákona kulturní památkou; věnují se také odborné publikační činnosti

Restaurování • pod tímto pojmem lze chápat soubor odborně náročných zákroků na restaurovaném díle prováděných školeným restaurátorem (u státem chráněných památek výtvarného umění a uměleckého řemesla musí být držitelem restaurátorského povolení udělovaného Ministerstvem kultury ČR) za účelem zamezení úpadku hmoty díla a jeho určité rehabilitace z hlediska uměleckohistorického a funkčního při respektování věrohodnosti jeho původního materiálu, autorského rukopisu i ideového obsahu • ještě před čtvrtstoletím býval tento přístup vyhrazen především dílům výtvarného umění (malířská díla, sochy), v posledních letech se však rozšířil i do dalších sfér památkového fondu např. technické památky, hudební nástroje, řemeslné prvky vybavení staveb a podobně Právě území Ústeckého kraje i přes početné ztráty v minulosti oplývá značným počtem často velmi kvalitních děl, která si restaurování plně zasluhují a navíc patří vlivem úmyslného zanedbávání, nepříznivých vlivů ovzduší, působení červotoče aj. k nejohroženějším v tomto státě. Jde např. o kamenosochařská díla, štuky, nástěnné malby, mobiliární vybavení objektů, ale také např. historické věžní hodinové stroje, vitráže, historické varhany apod. Přesto je počet restaurátorských akcí v tomto kraji stále relativně nízký, částečně i vlivem nedostatku finančních prostředků. V některých případech je možno realizovat pro holou záchranu existence díla pouze nezbytně nutné konzervační ošetření. Největší počet restaurátorských akcí probíhá na kamenných exteriérových sochařských dílech, resp. dílech spojených s architekturou, oproti tomu poměrně nízký je počet restaurátorských akcí na mobiliářích sakrálních interiérů, ač právě ty patří k neohroženějším; částečně i díky omezenějším možnostem získání finančních prostředků. Pro tyto účely se pracovníci specializovaní na restaurování podílejí na výběru a přípravě akcí do dotačního Programu restaurování movitých kulturních památek Ministerstva kultury ČR, jeho finanční objem však v posledních letech silně poklesl.

Cenný nález původní polychromie na heraldické plastické výzdobě tumby Jana z Lobkovic v klášterním kostele františkánů observantů v Kadani. Miniaturní rytá datace se signaturou varhanáře objevená v rámci průzkumu na rozšlapané cínové píšťale z prospektu varhanního pozitivu pod nánosem nečistot.

Barokní socha anděla ze zaniklého kostela ve Valkeřicích s vytmelenými defekty původní polychromie.

Role památkového specialisty NPÚ pro restaurování spočívá především v usměrnění restaurátorského procesu ve prospěch autentických hodnot díla ve spolupráci s provádějícím restaurátorem. V úvodní etapě tohoto procesu specialista pro restaurování na základě svých poznatků a zkušeností připomínkuje (včetně případných korekcí) restaurátorský záměr a průzkum zpracovaný restaurátorem. Například na povrchu kamenné sochy mohou být díky restaurátorskému průzkumu objeveny pozůstatky starší barevné povrchové úpravy, vypovídající o dávno již neexistujícím vzhledu díla v minulosti. Dřevěné polychromované sochy mohou nést někdy komplikovaná souvrství, u nichž je třeba po diskusi kvalifikovaně rozhodnout, kterou vrstvu polychromie prezentovat. Obdobná situace může nastat u nástěnných maleb. Z hlediska technologie restaurování je třeba vyloučit prokazatelně škodlivé metody či prostředky. Specialista také bývá zdrojem informací o dalších dokumentačních či pramenných materiálech, které mohou být cenným podkladem pro případné doplňky díla. Každá situace vyžaduje individuální přístup, ale vždy je třeba maximálně respektovat autorský rukopis a autentický materiál díla. Specialista se také účastní převzetí ukončených restaurátorských prací a uplatňuje případné připomínky. Přes veškerou snahu však úroveň dosaženého výsledku i restaurátorské zprávy obvykle závisí především na schopnostech a zkušenostech restaurátora.

NPÚ | specializace

Děčín - pohled na opravené terasy a zahradní úpravy před barokní sýpkou v jižních zahradách zámku. Značnou část parteru zaujímá mlatový povrch, který v prostředí památkově chráněných objektů působí autentickým dojmem (2010/2012).

Jílové u Děčína - pohled na kočárovnu a opravené opevnění v zámeckém parku, na které přiléhá dřevěné pergolové loubí s popínavými růžemi. V popředí je zachycena nová výsadba habru obecného, která bude postupně zapěstována do tvaru živého plůtku (2009/2012).

Specialista pro památky zahradního umění • • •

Lanová dráha na Komáří vížku, dolní stanice v Krupce. Mikulov - štola Lehnschafter. Kovářská – torzo vápenky.

odborně koordinuje péči o zeleň památkově chráněných zahrad a parků včetně péče o zeleň v památkových rezervacích a zónách zpracovává odborná vyjádření týkající se zejména kácení, výsadeb i celkových obnov historické zeleně v působnosti specialisty je přes sto historických zahrad a parků přímo zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek – mezi nejcennější patří například zámecké parky v Libochovicích, Ploskovicích, Knížecí zahrada v Duchcově nebo zámecký park v Krásném Dvoře, který je považován za nejstarší zámecký park v přírodně krajinářském stylu v ČR

Specialista pro technické památky a venkovské stavitelství • věnuje se monitoringu stavu technických a venkovských památek a spolupracuje s oddělením garantů při metodickém vedení jejich obnov • průběžně vyhodnocuje památkový potenciál tohoto fondu s následným iniciováním podání návrhů na prohlášení za kulturní památku ve spolupráci

•

s oddělením EDIS zaměřuje se na monitoring neprohlášených technických památek, výsledkem sběru dat je soubor návrhů na prohlášení vybraných objektů za kulturní památky (např. lanová dráha na Komáří vížku v Krupce, či unikátně dochované zařízení Luckého mlýna v Chodovlicích)

Technické památky – jedná se o různé druhy výrobních objektů (např. mlýny, pivovary, vápenky, hamry a důlní díla), o liniové stavby (např. železnice Velké Březno-Lovečkovice, Flájský splavný kanál) a dále o drobné stavby jako jsou např. mosty či drobná zařízení. V celé podrobně dokumentované oblasti je nutno bohužel konstatovat, že většina potenciálního fondu je buď v neuspokojivém stavu, nebo přímo kriticky ohrožena. Na vině je především tristní zanedbání údržby, či přímá likvidace, které v posledním roce podlehly doly Cínovec, textilka v Hrobu, či koželužna v Žalhosticích. Oproti tomu jsou v Ústeckém kraji i technické památky, jejichž opravu lze označit za příkladnou - např. Vernerův mlýn v obci Brloh na Žatecku. Problematika restaurování technických památek je složitá, nicméně velkou výhodou je časté dochování plánové dokumentace a řada technické literatury průmyslového věku. Specifikem při obnově strojního zařízení je možnost doplnění dožilých či odstraněných částí typově stejnými části z jiných sériově vyráběných strojů. Venkovské stavitelství – v Ústeckém kraji je zastoupeno značným množstvím objektů s různým typem památkové ochrany. Takřka devět set objektů je chráněno jako nemovitá kulturní památka a řada dalších v rámci zón a rezervací (např. soubor lidové architektury v Zubnicích, kde je prezentován typ vesnice druhé poloviny 19. století). Nejčastějším chráněným zástupcem je venkovská usedlost, tj. obytný dům s chlévem, stodolou, popřípadě dalším hospodářským zázemím. Nejvíce chráněných objektů na venkově je v okresech Děčín, Litoměřice a Ústí nad Labem, jedná se především o zástupce roubených či hrázděných staveb. Na Žatecku a Lounsku, kde je menší hustota venkovských staveb, najdeme především rozsáhlé zděné statky z opuky, často s přidruženými sušárnami a sklady chmele. Typickým příkladem je většina staveb vesnické památkové zóny Stekník.

NPÚ | specializace

Ukázka územního plánu (městská památková zóna Bílina).

Specialista pro urbanismus a územní plánování • urbanista provádí odborný dohled nad tvorbou územních plánů, regulačních plánů a územních studií a spolupracuje při tvorbě územně analytických podkladů • prioritou je zachování a harmonické doplnění urbánní struktury sídel včetně jejich přirozeného okolí a jejich zasazení v krajině • důraz je kladen na uspořádání veřejného a soukromého prostoru, hmotovou a výškovou skladbu a kompozici V Ústeckém kraji se dochovala široká škála památkově chráněných měst a vesnic ­ města středověkého založení (Litoměřice, Krupka), v Čechách unikátní soubor renesančních měst šachovnicového půdorysu v Krušnohoří (Hora Svatého Šebestiána, Výsluní), dle barokních pravidel „dokonalé město“ Terezín, klasicistní Teplice a také soubory dělnického bydlení 20. století (Kotěrova kolonie v Lounech, Litvínovská Osada). Každé z těchto měst a vesnic odráží svou dobu, její kulturu i přírodní podmínky, ve kterých vzniklo, a je tak neopakovatelné a jedinečné. I jednotlivé památky často působí jako dominanty města nebo krajiny, uplatňují se v dálkových pohledech, průhledech a v geometrické nebo živelné kompozici sídel a krajiny.

zleva: Sídlo a jeho posazení v terénu (připravovaná krajinná památková zóna Mikulov v Krušných horách). Památka jako dominanta v krajině (kostel sv. Kateřiny v Chouči na Bílinsku).

Ukázka nevhodné zástavby „satelitního městečka“ (Radovesice u Libochovic - ochranné pásmo národní kulturní památky zámku Libochovice)

Ukázka historického mapového podkladu - město Teplice na mapě tzv. stabilního katastru, mapováno 1842 (Městská památková zóna Teplice).

NPÚ | specializace

Výběr keramiky z kulturní vrstvy pod podlahou kostela sv. Floriána – částečně rekonstruované okraje zdobených nádob a dna opatřená plastickými značkami.

Specialista pro archeologii • vypracovává odborná stanoviska k ochraně, obnově a využívání kulturních památek a dalších objektů na plošně chráněných územích - územích

• •

s archeologickými nálezy (ÚAN) podle mapových podkladů Státního archeologického seznamu i na základě vlastních pozorování, jak ukládá odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. odborně vyhodnocuje archeologický materiál – nálezy ze archeologických výzkumů provádí revizi veškerých archeologických fondů před jejich odevzdáním příslušnému muzeu; soubory nálezů jsou evidovány v inventárních seznamech a databázích

Specialista pro archeologii je také členem Krajské archeologické komise, která je poradním orgánem ředitele NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem v oblasti archeologických památek. Tato komise se mimo jiné podílí na rozdělování prostředků ze specializovaného programu Ministerstva kultury ČR, který slouží ke kompenzaci finančních nákladů fyzických osob v rámci záchranných archeologických výzkumů, které jsou vyvolány individuální výstavbou (např. rodinné domky, garáže). Průběžné kontroly zemních prací v terénu jsou prováděny podle potřeby po celém regionu, ať už při liniových stavbách, výstavbě rodinných domků, nákupních center, komunikací i při všech ostatních zásazích do terénu. Vlastní terénní archeologické zásahy se váží k objektům přímo ve správě NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem, např. při obnově arkád na zámku v Ploskovicích, při budování liniových staveb v areálu zámku Jezeří, podobně v Krásném Dvoře, Doksanech apod. Zatím nejkomplexnějším je však bezesporu dosud probíhající archeologický výzkum v areálu zámku a kostela sv. Floriána v Krásném Březně (Ústí nad Labem). Příznivou shodou okolností bylo v souvislosti s celkovou opravou objektů (Starý a Nový zámek, posléze kostel) možné formou archeologického dohledu sledovat terénní situaci na této lokalitě, zejména při příležitosti budování či rekonstrukce inženýrských sítí. Bohužel ani pravidelný monitoring nepřinesl žádná zjištění o předchozích antropogenních aktivitách na lokalitě – nebyly prokázány žádné archeologické objekty ani starší kulturní vrstvy. V sousedství zámeckých budov se terén jeví značně narušený staršími i novějšími přestavbami (demoliční vrstvy), přírodními kalamitami (povodní přemístěná zemina v 18. století) a následnými vyrovnávkami terénu (rovněž druhotně uložené vrstvy), 20. století navíc protkalo tento prostor různými druhy inženýrských sítí. V roce 2012 však vytrvalý archeologický dohled přinesl plody v podobě objevení zbytku středověké kulturní vrstvy pod podlahou kostela sv. Floriána. Keramické zlomky v ní obsažené jasně dokládají osídlení sledovaného prostoru v době o několik staletí předcházející vzniku této církevní stavby.

Děčín - zámek, nález schodiště zaniklé věže před jižní fasádou jižního křídla. Děčín - zámek, nález gotického portálu na jižním průčelí jižního křídla.

NPÚ | průzkum a výzkum

Ukázka práce s totální stanicí při zaměřování průčelí kostela sv. Floriána v Krásném Březně. Průzkum vývoje renesančních konstrukcí v suterénu domu č.p. 127 v Jáchymově.

Oddělení průzkumů OPD – SHP • věnuje se průzkumu, dokumentaci a vyhodnocování nemovitých památek s cílem získat, zaznamenat a interpretovat informace obsažené v těchto specifických

• •

•

•

historických pramenech a tím zpřesnit historické poznání a umožňují zkvalitnění památkové péče využívá metody Operativního průzkumu a dokumentace (OPD) a Stavebněhistorického průzkumu (SHP) OPD je určena k záznamu a vyhodnocení nálezových situací dílčích stavebních prvků, zejména konstrukcí a jejich částí, odhalených zpravidla při stavební úpravě objektu, destrukci, či havárii SHP je určen ke komplexnímu památkovému vyhodnocení nemovitosti, zpravidla jako podklad pro projekt zamýšlené rekonstrukce, revitalizace, či stavební úpravy, zaznamenává a vyhodnocuje urbanismus, dispozici, funkce prostorů, stavební konstrukce a architektonické detaily v jejich historickém vývoji, obsahuje archivní rešerši i výsledky dalších specializovaných průzkumů; je několikaměsíční prací předprojektové přípravy při obou typech průzkumů jsou uplatňovány dokumentační a zobrazovací techniky stavebního i geodetického zaměření, zpracovávané ve 2D a 3D prostředí CAD, digitální fotografie a fotogrammetrie, frotáže, profilování a dendrochronologie

Zaměření zámeckého parku v Krásném Dvoře. V roce 2010 byl zaměřen zámecký park v Krásném Dvoře pro plánování péče o památné stromy a zeleň. Dokumentace se zaměřovala na zeleň, staré stromy, cesty, rybníky a drobné stavby v parku. Měřeno bylo pomocí totální stanice Leica TCR 803 a nasbíraná data vyhodnocena v programu Kokeš 9.52. Konečný výstup využívá správa SZ v Krásném Dvoře při údržbě parku.

Kamenické články z hradu Hněvína – operativní průzkum a dokumentace nálezu Oddělení OPD –SHP vyhodnotilo nález devíti volných kusů kamenických článků v předpolí hradu Hněvína. Ve třech případech se jedná o zachovalé kusy krakorců, vynášejících patrně arkýř, pavlač, či podsebití, ve dvou případech se jedná o část okenního ostění, totiž o levou stojinu s tordovaným dříkem z pískovce a mohutný žulový překlad čtyřdílného okna s přetínavou profilací routových prutů. Dva lámané kvádry náleží běhounům zdiva, poslední dva pískovcové články jsou plochými dlaždicemi, kladenými na suchý podhoz. Stopy opracování odkazují k použití oškrtu, zubaté plošiny (pospěchu) a plochého dláta. Okenní překlad nese pozdně gotickou profilaci a lze ho na základě analogií z pernštejnských staveb datovat do počátku 16. století. Okosené krakorce s jehlanovými výběhy a esovitým zhlavím patří ke stavebním projevům saské renesance, datovaným srovnatelnými nálezy na zámku v Libouchci k roku 1576. Pískovcové okenní ostění s tordovaným projímaným sloupkem odkazuje na tradici stavební hutě Jakuba Heilmana ze Schweinfurtu. Běhouny zdiva, ani dlaždice se nepodařilo blíže datovat. Nalezené články byly prezentovány pro veřejnost v lapidáriu hradu Hněvína. Okenní ostění s přetínavými routovými pruty - překlad a stojky v axonometrickém pohledu. Krakorce s okosením a jehlanovými výběhy - profilace a perspektivní pohledy.

Ukázka podoby zápisu do hlásiče OPD v databázi NPÚ. Umístění článků v lapidáriu hradu Hněvína.

NPÚ | průzkum a výzkum

Pohled na kostel sv. Anny ve Verneřicích od jihovýchodu v průběhu oprav vnějších fasád.

Kostel sv. Anny ve Verneřicích – barevnost fasády věže Kostel sv. Anny ve Verneřicích prochází od roku 2009 opravou vnějších omítek lodi a presbytáře. I přes důrazné trvání na průzkumu starších omítkových vrstev a jejich barevnosti a následné určení vhodné povrchové úpravy na základě výsledků průzkumu, došlo na lodi a presbytáři k opravě fasád bez průzkumu nejen v nevhodné barevnosti, ale také nevhodnými materiály. V závěru roku 2010 byly započaty přípravné práce pro obnovu vnějšího pláště věže. Před vlastním zahájení realizace opravy proběhl průzkum reliktů starších omítkových vrstev a jejich barevnosti, na jehož základě se podařilo rekonstruovat podobu různých barevných a materiálových řešení fasády věže v jednotlivých časových obdobích, které mohou sloužit jako podklad pro opravu.

Detaily dochované historické barevnosti a omítkových vrstev na fasádách věže kostela.

Vizualizace předpokládaného historického vzhledu fasády věže v nejstarším období (cca 14. století). Vizualizace předpokládaného historického vzhledu fasády věže v barokním období (od 1711).

NPÚ | průzkum a výzkum

Pohled na kostel sv. Vavřince v Rumburku od jihovýchodu. Pohled na klášterní kostel Nejsv. Trojice v Opočně. Na průčelí kostela je při srovnání s kostelem sv. Vavřince v Rumburku dobře patrný unifikovaný vzhled kapucínské architektury dle předem daných vzorů.

Kostel sv. Vavřince v Rumburku Stavebně-historický průzkum kostela sv. Vavřince byl zpracováván v roce 2011 na objednávku Římskokatolické farnosti v Rumburku. V rámci průzkumu bylo provedeno detailní zaměření kostela, zpracovány dějiny objektu z archivních pramenů a stanoven vývoj podoby stavby na základě poznatků z archivní rešerše i studia vlastních konstrukcí a detailů přímo v terénu. Vedle praktického využití průzkumu pro budoucí opravy se podařilo vsadit rumburský kostel také do širšího rámce historické architektury. Kostel sv. Vavřince je součástí kapucínského kláštera, jehož výstavba byla zahájena v roce 1679 na základě testamentu hraběte Františka Eusebia z Pöttingu. Před samotnou výstavbou byl řešen návrh podoby kláštera s kostelem, který byl v tomto případě řízen pevně danou podobou kapucínské architektury. Ta vycházela z ideálního řešení, vytvořeného v roce 1603 řádovým bratrem P. Antoniem z Pordenone v Benátkách. Pro Rumburk byla dle tamních podmínek uzpůsobena ideální podoba menšího kapucínského kláštera. Autorem návrhu byl tehdejší řádový architekt P. Georgius Monacensis. Z doby bezprostředně po dokončení kláštera v roce 1685 se dochoval plán tehdejšího stavu kláštera s kostelem, z něhož je patrné, že v pozdější době prošel kostel jen minimálními stavebními úpravami. Podoba průčelí kostela i jeho dispozice odpovídá svým vzhledem typické kapucínské klášterní architektuře (např. klášterní kostely v Třebíči, Brně, Opočně, atd.).

Půdorys kostela sv. Vavřince v Rumburku vedený ve výšce 100 cm. Barevné vyhodnocení plánu ilustruje jednotlivé etapy stavebního vývoje kostela: hnědá – barokní období (1682 – 1685), zelená – klasicistní období (1739 – 1780), oranžová – úpravy v 19. století (1829 – 1900).

Podélný řez kostelem sv. Vavřince v Rumburku. Barevné vyhodnocení plánu ilustruje jednotlivé etapy stavebního vývoje kostela: hnědá – barokní období (1682 – 1685), zelená – klasicistní období (1739 – 1780), oranžová – úpravy v 19. století (1829 – 1900), žlutá – úpravy v 1. polovině 20. století (1906 – 1940), růžová – úpravy v 2. polovině 20. století (po 1950).

NPÚ | průzkum a výzkum

Hlavní a vstupní průčelí domu č.p. 13 od jihovýchodu.

Boleboř, č.p. 13 – praktický přínos stavebně-historického průzkumu Trojdílný jednotraktový patrový dům se zděným přízemím a hrázděným patrem je dochovanou ukázkou typického krušnohorského vesnického domu. Byl vystavěn v polovině 18. století na dominikální půdě v jižní části Boleboře, kde byly v souvislosti s rozvojem zemědělského podnikání stavěny domky pro zaměstnance vrchnostenského dvora. Hrázděné patro domu bylo vystavěno v roce 1811. Až do roku 1945 obývala dům rodina Mannova. V roce 1958 byl objekt prohlášen kulturní památkou. V souvislosti s projektem sdružení Aktivní Krušnohoří k jeho revitalizaci bylo třeba skloubit provozní nároky s památkovou ochranou stavby. Stavebněhistorický průzkum umožnil inventarizovat cenné architektonické detaily a konstrukce, identifikovat novodobě vložené konstrukce, určil stavební vývoj domu a zařadil ho do kontextu architektury Krušnohoří. Tím definoval jeho památkovou podstatu, a její formální projevy v situaci a dispozici domu, v jeho konstrukcích a detailech. Na jedné straně tak stanovil projektantovi stavební obnovy mantinely tvůrčího rozletu, na druhé straně umožnil zdůrazněním historických konstrukcí podtrhnout exkluzivitu stavby, či odstraněním mladších zazdívek prosvětlit prostory a jednoduše zpřístupnit zahradu z interiéru domu.

Plánová dokumentace č. p. 13 v Boleboři s barevným vyznačením stavebněhistorického vývoje domu: půdorys přízemí, půdorys patra, krov, řez AA´, řez BB´, řez CC´, řez DD´, řez EE´.

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

půdorys patra dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

řez A A´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

půdorys patra dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

řez A A´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

0

0

0

1

2

3

4m

E´

D´

C´

11

11

B´

1

2

3

4m

34

3

4m

E´

D´

0

B´

C´

1

2

3

4m

11

12

12

8

6

6 29 18 33

12

11

12 11

A

18

Plánová dokumentace č. p. 13 v Boleboři s barevným vyznačením architektonického a památkového hodnocení prostorů, konstrukcí a detailů domu: půdorys přízemí, půdorys patra, krov s barevným vyznačením architektonického a památkového hodnocení prostorů, konstrukcí a detailů.

A´

7

5

11

A´

A

24

10

12

11

10

31 19

6 11

10 11

10

24

24

11

E

C

D

B

E

C

D

B

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

půdorys krovu dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

půdorys přízemí dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

půdorys krovu dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení: PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

vyhodnocení: PhDr.K.Podroužek Ph.D.

0

1

2

3

4m

E´

D´

0

B´

C´

1

2

3

4m

0

E´

D´

C´

25

25

1

1

1

2

3

4m

B´

půdorys přízemí dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011

kresba : H.Ptáčková 1:50

E´

D´

0

B´

C´

1

6/2011

2

3

4m

E´

D´

B´

C´

26 36 37

14 2 3

38

2

17

16

23

40

20 27

29 29 35

A´

A

A´

3

9

21

3

23

28

15

30 23

22

E

C

D

E

B

BOLEBOŘ, č.p.13

A´

A

A´

A

4

39

6

27

13

A

1

Datace 1811 v nadpraží dveří otevírajících komoru v předním pravém prostoru zadního dílu domu.

2

11

32 18

6

Detail zazdívky dveří v zadním průčelí domu.

1

23

C

D

B

E

C

D

E

B

BOLEBOŘ, č.p.13

C

D

B

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

BOLEBOŘ, č.p.13

řez E E´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

řez B B´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

BOLEBOŘ, č.p.13

řez D D´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

řez C C´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

řez D D´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

řez E E´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

řez B B´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

řez C C´ dle zaměření Ing.Zdeňka Češky 6/2011 vyhodnocení : PhDr.K.Podroužek Ph.D. kresba : H.Ptáčková 1:50 6/2011

0

0

0

0

0

0

0

0

1

2

3

4m

1

2

3

4m

1

2

3

4m

1

2

3

4m

1

2

3

4m

1

2

3

4m

1

2

3

4m

BOLEBOŘ, č.p.13

1

2

3

4m

NPÚ | evidence a dokumentace

Správní budova Spolchemie č.p. 1930 v Ústí nad Labem.

Oddělení evidence, dokumentace a informací Referát nemovitých památek

• podílí se na vedení regionální části Ústředního seznamu nemovitých památek a památkových území, vede jejich evidenci a odbornou kartotéku, provádí

•

• • •

fotodokumentaci a zpracování evidenčních listů evidenční listy zpracovává v elektronických databázích a data jsou následně využívána v Integrovaném informačním systému památkové péče s výstupy v podobě internetových aplikací poskytuje vlastníkům, úřadům a dalším oprávněným fyzickým a právnickým osobám informace týkající se evidence památek připravuje podklady pro Ministerstvo kultury ve věci prohlašování a rušení památkové ochrany podílí se na zpracování přehledu nevyužitých a ohrožených památek

Prohlašování kulturních památek

• prohlašování kulturních památek se řídí zákonem č. 20/1987 Sb. • návrh na prohlášení může podat na Ministerstvu kultury kterákoliv fyzická nebo právnická osoba bez omezení Příklady nedávno navržených objektů na území Ústeckého kraje: Správní budova Spolchemie v Ústí nad Labem je zásadní realizací drážďanské firmy Lossow a Kühne z přelomu 20. a 30. let 20. stol. Budova je jednoznačně nejmonumentálnější expresionistickou stavbou na českém území a ve své době byla se svými 10 podlažími a 43 metry dokonce nejvyšší výškovou budovou v Československu. Firma Lossow a Kühne patřila mezi nejprestižnější evropské architektonické kanceláře a zúčastnila se např. soutěže na administrativní budovu Chicago Tribune. O výjimečnosti zakázky svědčí i účast významného berlínského sochaře Hugo Lederera na plastické výzdobě hlavního průčelí. Budova, která byla už v době svého vzniku považována za jednu z ústeckých dominant, byla vybavena nejmodernější technikou, výjimkou nebyly telefonní linky, požární potrubí nebo oběžný výtah – páternoster, který je jedním z mála dodnes používaných oběžných výtahů v České republice a bezpochyby patří k těm nejdelším. Také další mobiliární vybavení budovy – skříně i svítidla – bylo provedeno na vysoké profesionální úrovni. Míra autentičnosti a zachování tohoto technického vybavení, ale i původních stavebních konstrukcí a dochovaného mobiliáře, je ojedinělá. Z tohoto důvodu je důležité chránit kromě budovy samotné také její vnitřní vybavení, které dotváří její jedinečný charakter.

Schichtova vila č.p. 1837 v Ústí nad Labem.

Areál palácové vily Heinricha Schichta v Ústí nad Labem – Vaňově odráží hospodářskou a společenskou prosperitu města Ústí nad Labem ve 20. a 30. letech 20. století v souvislosti s rozvojem chemického průmyslu. Stavebník vily č. p. 1837 Heinrich Schicht byl majitelem ústeckého továrního komplexu, spojujícího mydlárenské, tukové a olejové provozy, tehdy největšího podniku svého druhu v Evropě. Autorem architektonického projektu neobarokní vily byl uznávaný ústecký architekt Paul Brockardt (1882 – 1941). Areál vily je velmi autentický a představuje dobře dochovaný typ reprezentativního sídla z meziválečného období navazujícího na historické, především italské, ale také německé vzory renesančních a barokních vilových komplexů. K areálu patří dům řidiče č. p. 1838, objekt garáže, mohutná terasa a jižní parter doplňující rozsáhlý přírodní park. V  interiéru i exteriéru vily je dodnes zachována většina původních stavebních konstrukcí a mobiliárního vybavení vysoké umělecko-řemeslné úrovně - neobarokní reprezentativní schodiště, štuková výzdoba velkého sálu, truhlářské obložení pánské pracovny a ložnice ve 2. poschodí. Návrh na zapsání tohoto areálu do seznamu kulturních památek byl podán s ohledem na historický a estetický kontext stavby, který byl dlouho dobu narozdíl od jiných realizací Paula Brockartha zcela opomíjen. Vzhledem k tomu, že další osud areálu je po jeho uzavření nejistý, je návrh motivován také snahou ochránit a zachovat v budoucnosti jeho památkové a kulturní hodnoty.

NPÚ | evidence a dokumentace

Dům čp. 72 v Lounech (2005).

Zrušení prohlášení za kulturní památku

• zrušení prohlášení za kulturní památku určuje zákon č. 20/1987 Sb. • návrh na prohlášení z mimořádně závažných důvodů může podat vlastník kulturní památky nebo organizace, která na zrušení prohlášení věci za kulturní

•

•

•

památku prokáže právní zájem zrušení prohlášení je zcela ojedinělé a navrhuje se pouze u budov, které ztratily historické, architektonické a památkové hodnoty, díky kterým byly za památku prohlášeny ministerstvo kultury zrušení prohlášení zpravidla podmiňuje splněním řady podmínek, jako je vyhotovení kompletního stavebně-historického průzkum objektu včetně podrobné archivní rešerše, dendrochronologického průzkumu (datace stáří dřeva), stavebního zaměření apod. náklady vynaložené na splnění podmínek nese žadatel a v případě, kdy řízení o zrušení prohlášení zahajuje z vlastního podnětu ministerstvo kultury, nese náklady ten, v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo

Příklad zrušené kulturní památky: V domě č. p. 72 v Lounech došlo v roce 2006 ke zřícení celého středu stavby od krovu střechy, prolomení podlah všech pater a sesunutí kleneb až do sklepních prostor, spolu s klenbami byla zbořena pec a komínové těleso. Díky této skutečnosti došlo ke zrušení prohlášení domu č.p. 72 za kulturní památku, nicméně u pozemku a renesančních sklepů bylo prohlášení zachováno.

Stav po zřícení středu stavby (2006). Stav sklepů po odstranění nadzemních částí stavby (2007).

Referát movitých památek

• podílí se na vedení regionální části Ústředního seznamu movitých památek a památkových území, vede jejich evidenci a odbornou kartotéku, provádí

•

•

• • •

Digitální evidence movitých památek databáze ArtGuard.

fotodokumentaci a zpracování evidenčních listů v terénu aktualizuje soupis movitých památek a zpracovává kompletní soupis předmětů kulturní povahy v jednotlivých sakrálních objektech v rámci Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) tyto získané údaje a novou fotodokumentaci převádí do databáze ArtGuard, která digitalizuje původní Ústřední seznam movitých památek a společně i další neregistrované předměty kulturní povahy vede agendu v režimu zákona č. 71/1994 Sb. a 80/2004 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní povahy na základě těchto zákonů a dle zákona č. 20/1987 Sb. zpracovává podklady pro MK ČR k řízení o prohlašování (eventuelně rušení) památkové ochrany připravuje podklady pro MK ČR ve věci prohlašování a rušení památkové ochrany mobiliárních předmětů (tj. movité vybavení památkových objektů)

NPÚ | evidence a dokumentace

příklady přemístění památek: Přemístění sekvoje obrovské z Albrechtic do Zahražan v roce 1987.

Referát dokumentačních fondů a knihovny

• shromažďuje a uchovává písemnou, grafickou, mapovou a fotografickou dokumentaci k evidovaným i neevidovaným památkám, která slouží zejména

• • • •

pro interní potřeby památkového ústavu pro vykonávání agend spadajících do jeho kompetence zpřístupňuje tyto materiály vlastníkům, úřadům a dalším oprávněným fyzickým a právnickým osobám a badatelům spravuje a vede odbornou knihovnu, která je zaměřena na problematiku památkové péče poskytuje informační služby zajišťuje distribuci publikací vydávaných územním odborným pracovištěm podle zpracovaného edičního plánu

Těžební oblast • jedná se o ojedinělý fond tzv. „těžební oblasti“, který shromažďuje dokumentaci památek z míst určených k likvidaci z důvodů těžby uhlí a je tudíž důležitým dokladem procesu devastace podkrušnohorské kulturní krajiny ve 2. polovině 20. století • dochovaná dokumentace zachycuje stav památkového fondu v okamžiku před likvidací jednotlivých lokalit, obsahuje tak např. stavební dokumentaci, fotodokumentaci a také dokumentaci vyjmutých architektonických a umělecko-řemeslných prvků (kamenná ostění portálů, oken, náhrobníky, mříže, malované stropy atd.) • dále dokumentace zachycuje vynucené a z památkového hlediska problematické transfery (přesuny) celých památek (např. technicky náročný přesun pozdně gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě)

Přesun čtyř výklenkových kaplí z Libkovic do Vtelna v roce 1988. Původní umístění kaple č. 3. Základy kaple po přemístění. Přesun kaple č. 4. Přesun kaple č. 4 (v pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě).

Referát GIS a MIS Metainformační systém (MIS) • je jednou ze základních součástí Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP) • zajišťuje jednotné ukládání, popis a zpřístupnění digitálních nebo digitalizovaných dokumentů (fotografie, mapy, plány, textové dokumenty apod.) týkajících se objektů zájmu památkové péče nebo obecně odborné činnosti • centrální část MIS je především určena pro vyhledávání a prohlížení vložených dokumentů • veřejný přístup umožňuje fulltextové vyhledávání a zobrazení základních popisných údajů a náhledů veřejných dokumentů (https://iispp.npu.cz)

Geografický informační systém (GIS) - je jedním ze základních pilířů budovaného Integrovaného informačního systému památkové péče (IISPP), a to především díky své schopnosti jednoduše a přehledně prezentovat sledované objekty zájmu památkové péče v digitální mapě, identifikovat jejich polohu, hranice zájmových území a zkoumat vzájemné prostorové vazby mezi jednotlivými prvky (http://gis.up.npu.cz/)