NAPOUŠTĚNÍ ZBYTKOVÉ JÁMY LOMU MOST - LEŽÁKY

NAPOUŠTĚNÍ ZBYTKOVÉ JÁMY LOMU MOST - LEŽÁKY Ing. Petr Dvořák, Ing. Josef Švec

Palivový kombinát Ústí, s.p., Ústí nad Labem

Ing. Petr Dvořák, Ing. Josef Švec [email protected], [email protected]

Abstrakt Plnohodnotná hydrická rekultivace zbytkové jámy lomu Most - Ležáky závisí na kvalitním a vydatném zdroji vody pro napuštění a kvalitním těsnění dna zbytkové jámy. Jako rozhodující zdroj byla vybrána voda z řeky Ohře, která je do této průmyslové oblasti přiváděna průmyslovým přivaděčem. Na tento přivaděč se připojil v k.ú. Třebušice trubní přivaděč, který po zahájení napouštění již dopravuje vodu do zbytkové jámy lomu Most – Ležáky a umožňuje vznik budoucího jezera Most. Výstavba přivaděče musela vyřešit řadu technických a stavebních problémů. V cestě trubního přivaděče byly komunikace, železnice, řeka Bílina, produktovody, kabelová vedení, poddolovaná území, staré podzemní inženýrské sítě i zeminy různorodého složení a vlastností, kterými byl navržen výkop pro uložení potrubí. Druhý zdroj vody a jeho přivaděč z dolu Kohinoor měly odlišné problémy k řešení vzhledem k jeho trase přes Růžodolskou výsypku. Těsnění dna jezera bylo provedeno jak báňským, tak stavebním způsobem. Klíčová slova Jezero Most, zbytková jáma, rekultivace, sanace, těsnění dna, trubní přivaděč, napouštění, břehová linie, životní prostředí, protiabrazní opatření, kvalita vody Pohled na stávající retenci vody na dně zbytkové jámy

Zatopením zbytkové jámy lomu Most – Ležáky vznikne jezero Most, jako výsledek schváleného řešení zahlazování následků hornické činnosti lomu Most – Ležáky. Po ukončení hydrické rekultivace zbytkové jámy tak bude vytvořena vodní plocha o výměře 309,4 ha, maximální hloubka jezera bude 75 m. Celkový objem vody v jezeře dosáhne 70,5 mil. m3 při kótě provozní hladiny 199 m n. m. Hladina vody bude oscilovat kolem kóty 199 m n. m. v rozsahu 60 cm. Kolem celého jezera je již vybudována zpevněná břehová linie a břehová obvodová komunikace v délce 9 380 m, na kterou se napojuje síť obslužných a příjezdových komunikací.

1

V období projektových příprav prošel plán hydrické rekultivace poměrně dlouhou a komplikovanou genezí. Byly brány do úvahy různá projektová řešení, ze kterých po zhodnocení variant v procesu EIA bylo upřednostněno právě realizované řešení zatápění zbytkové jámy lomu Most - Ležáky. Původní projekt napouštění počítal s využitím vody z řeky Bíliny, která teče v těsné blízkosti zbytkové jamy a jako další zdroj byly uvažovány důlní vody z hlubinného dolu Kohinoor. Napouštění z řeky Bíliny však bylo limitováno řadou podmínek, bez jejichž naplnění nebylo možno tento záměr realizovat. Řeka Bílina kvalitou své vody, ovlivněnou především odpadními vodami z chemických závodů a dalších průmyslových provozů, neodpovídá požadavkům pro její rekreační využití. Svým malým průtokem a nutností zachovat minimální průtok alespoň 1,855 m3 s-1 neumožňuje trvalé napouštění v průběhu celého roku, ale pouze v období zvýšených srážek nebo tání. Pomalý tok řeky bez přirozeného provzdušňování snižuje biologickou hodnotu a obsah kyslíku. Toto řešení bylo původně uvažováno především z ekonomického hlediska vzhledem k nejnižším prvotním nákladům na napouštění budoucího jezera – zatopení zbytkové jamy. V roce 2001 bylo přehodnoceno původní rozhodnutí využít k napouštění řeku Bílinu a jako hlavní zdroj vody byla zvolena řeka Ohře. Voda z řeky Ohře je do této průmyslové oblasti přiváděna z čerpací stanice Stanná, pod přehradou Nechranice, průmyslovým vodovodem Nechranice (PVN). Na tento zdroj kvalitní vody je v k.ú. Třebušice již napojen podzemní trubní přivaděč DN 800 v délce 4 928,85 m (dále jen přivaděč z PVN), kterým je voda z Ohře v množství cca 0,8 m3/s dopravována do jezera Most Druhým povoleným zdrojem vody pro napouštění a doplňování úrovně hladiny v jezeře Most jsou důlní vody z dolu Kohinoor, hlubinného dolu s ukončenou těžbou a ročním objemem čerpání až 3,5 mil m3. Tyto důlní vody budou přivedeny podzemním trubním přivaděčem DN 400 v délce 3 569 m přes Růžodolskou výsypku do jezera Most. K tomu, aby budoucí vodní nádrž mohla plnit všechny předpokládané funkce, bylo nutné vybrat zdroj vody s kvalitou odpovídající hygienickým požadavkům pro její rekreační využití. Tento zdroj musel zabezpečit i trvalý a dostatečný přítok vody, aby nepravidelné a dlouhodobé napouštění nezpůsobilo nevratné stabilitní problémy na svazích pod i nad budoucí hladinou jezera. Zároveň bylo nutné reagovat na celou řadu dalších faktorů, které ovlivňují nebo by v budoucnu mohly ovlivňovat kvalitu a množství vody v jezeře Most či stabilitu svahů výsypek v okolí zaplavované zbytkové jámy. Proto bylo nejprve nutné realizovat sanační a přípravné práce před samotným zahájením zatápění zbytkové jámy. Nezbytnou součástí sanačních prací realizovaných v letech 2004 až 2007 bylo těsnění části dna jezera, které nebylo vnitřní výsypkou sypanou báňským způsobem ještě dostatečně utěsněno. Toto těsnění bylo provedeno stavebním způsobem. Navezením a rozprostřením jednotlivých vrstev jílů 280 mm, 280 mm a 560 mm mocných, které byly zhutněny až do docílení mocnosti 200 mm, 200 mm a 400 mm hutněných vrstev, tedy na celkovou mocnost těsnění 800 mm. Materiál vhodný k realizaci popisovaného minerálního těsnění pocházel z místního zdroje, severozápadních svahů lomu Most. Po ukončení hutnění byly těsnící vrstvy překryty krycí vrstvou zeminy tak, aby nedošlo k jejich proschnutí před vlastním napuštěním jezera.

2

Koncem měsíce února roku 2008 byly ukončeny úpravy a opevnění břehové linie včetně obvodové komunikace o šíři 4 m v celkové délce 9 380 metrů. Je to po zkušenostech z předchozích budovaných vodních ploch na rekultivovaném území rozhodující stabilizační a protiabrazní opatření bránící výraznému poškození břehové části. S ohledem na budoucí funkce a využití břehové části jsou voleny i formy opevnění, od kamenného záhozu přes vlnolamy a rozrážeče z lomového kamene, opevnění geotextilií s překryvem jemného kameniva až po hydroosev krytý speciální textilií v nejsvrchnější části břehové linie.

Těsnění dna jezera Most

Výstavba břehové linie

Výstavba již zmiňovaného přivaděče z PVN byla zahájena v roce 2006 a v průběhu realizace se ukázala jako velmi náročná především vzhledem k trase, která kříží produktovody chemických závodů, dvě komunikace (dvouproudou a čtyřproudou), čtyři koleje železnice, podchází výpustní kanál jezera Matylda, překonává poddolované území minulou hlubinnou těžbou s nutností vrtného průzkumu a zaplavování komor a podchází řeku Bílinu. V průběhu výstavby byly řešeny křížení s funkčními podzemními inženýrskými stavbami, které projektant i správci sítí označily. Našla se však řada starých, dávno nefunkčních kabelů a trub, především v místech bývalé obce Souš, ale přesto bylo nutno jejich nefunkčnost ověřit. V těchto místech se při výstavbě dokonce narazilo na cihlový klenutý zřejmě protiletecký kryt.

Začátek přivaděče z PVN – Třebušice

Rozdělovací šachta přivaděče z PVN

3

Napojení na dvě potrubí DN 1 200 z PVN bylo provedeno rozdělovací šachtou a odtud pokračuje trubní přivaděč DN 800 uložený v zemi. Vzhledem k možnému výskytu bludných proudů a případné nestabilitě terénu jsou použitým materiálem trouby z PE-HD. Trasa přivaděče je vedena od napojení na PVN ve směru západ – východ podél nádrže Matylda. U jejího bezpečnostního přelivu se trasa stáčí na sever a protlakem kříží silnici 1/13 a železniční trať Most – Chomutov. Dále jde trasa po levém břehu odpadu z nádrže Matylda, pokračuje prostorem bývalých pasových dopravníků, podchází silnici 1/27, protlakem železnici Most – Litvínov, kříží řeku Bílinu a trasou bývalých pasových dopravníků až do koncové regulační šachty. Na přivaděči jsou kalníkové a vzdušníkové šachty v závislosti na lomech nivelety. Na konci přivaděče z PVN je regulační šachta s uzávěry DN 800 pro regulaci průtoku – regulační klapka a sekční uzávěr.

Uklidňovací nádrž na konci přivaděče z PVN

Přívodní kanál z uklidňovací nádrže

Za regulační šachtou následuje 2 m hluboká uklidňovací nádrž k utlumení zbytkové energie vytékající vody. Odtud vytéká voda do otevřeného přívodního kanálu v původní délce 1 716 m, který se postupně zkracuje a vede vodu až na úroveň stávající hladiny jezera. Otevřené koryto přívodního kanálu je opevněno kamenným pohozem, kamennými gabiony a matracemi. Pro nepřekročení hladiny jezera v plánovaném rozsahu, je vybudována čerpací stanice nadbilančních vod, která by nadbytečné vody z mimořádných atmosférických srážek přečerpala samostatným trubním výtlakem DN 250 do řeky Bíliny.

Čerpací stanice nadbilančních vod

Výstavba přivaděče z MR1 do jezera Most

4

Stavba trubního přivaděče DN 400 z čerpací stanice MR 1 dolu Kohinoor, jako sekundárního zdroje vody byla rovněž dokončena v roce 2008. Přivaděč je uložen v zemi v nezámrzné hloubce a je rozdělen na tři dílčí části: Výtlačný řad, gravitační řad větev „A“ a potrubní řad větev „B“. Vzhledem k tomu, že výtlačný řád vedoucí od místa čerpání po rozdělovací šachtu v délce 1 790 m je situován do prostoru Růžodolské výsypky, kde může dojít k poklesu a tím i k porušení potrubí, je navrženo PE HD, které vykazuje nejvyšší odolnost proti proražení potrubí. Gravitační trubní řad tvoří větev „A“ v délce 1 307 m podchází plavící popelkové potrubí, přípojku pitné vody a nadzemní elektrické vedení a spolu s otevřeným příkopem, jež je zaústěn do stávající retence vody ve zbytkové jámě lomu Most –Ležáky, v délce 472 m., je dlouhý celkem 1 779 m. Trasa potrubí větve „B“ v délce 1467,5 m vede z rozdělovací šachty až po výpust do stávající retenční nádrže pod skládkou K4 sever, která dále ústí do Mračného potoka. I tato větev je uložena v zemi a potrubí je navrženo ze sklolaminátu. Na obě potrubí jsou osazeny odvzdušňovací a zavzdušňovací armatury. Z důvodu prozatím nevyhovujících kvalitativních parametrů jsou čerpané důlní vody odváděny potrubím větve „B“ do retenční nádrže pod východní patou popelové skládky K4 sever a z retenční nádrže jsou odváděny dále do Mračného potoka a řeky Bíliny. Po ukončení stavby přivaděče z PVN včetně všech provozních zkoušek byl zahájen jeho provoz, jako hlavního zdroje vody pro napouštění jezera Most. Napouštění jezera Most bylo slavnostně zahájeno dne 24. 10. 2008 a kontinuálně probíhalo do června roku 2012. V červnu roku 2012 byla zpracována aktualizace vodohospodářské bilance, která nově stanovila kolísání hladiny v jezeře okolo kóty 199,00 m n. m. v rozsahu ±60 cm. Objem retenčního prostoru jezera tak činí 934 242 m3. Ke dni 25. 6. 2012 bylo ukončeno napouštění jezera Most z důvodu naplnění smlouvy o dodávce vody (naplnění plánovaného objemu vody), sepsané mezi PF ČR a Povodím Ohře, s.p., hladina +198,06 m n. m. Tento stav trval pouze do doby dokončení úpravy, resp. opravy břehové komunikace a stabilizačních prvků břehové linie. Potřebný rozsah nutných sanačních zásahů byl zpracován v projektové dokumentaci „Lom Ležáky – stabilizace a optimalizace břehové linie jezera Most“, zpracované organizací MV Projekt spol. s r. o. v srpnu 2012. Realizace prací nutných úprav obvodové komunikace a protiabrazních prvků břehové linie vyplývajících z aktualizace vodohospodářské bilance, byla dokončena v září 2013. V období realizace protiabrazních prvků byla provozní hladina jezera udržována dopouštěním vody na kótě 198,00 m n. m., ±20 cm. V květnu roku 2014 bylo zahájeno dopouštění Jezera Most na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199,00 m n. m. Předpokládaný termín ukončení dopouštění jezera je září 2014.

Zahájení napouštění jezera Most

Voda vtékající do přívodního kanálu

5

Dodržení odpovídající kvality vody je prvořadým úkolem všech zúčastněných a proto je kvalita vody, která je v nejnižší části dna zbytkové jámy, tedy v budoucím jezeru, již nyní pravidelně monitorována. Po dokončení celého komplexu sanačních a rekultivačních prací okolo v současné době rekultivované zbytkové jámy lomu Most – Ležáky, vznikne příměstská rekreační oblast, která spolu s jezerem bude nesporně vyhledávanou lokalitou. Veškeré současné sanační a rekultivační práce na území rekultivace zbytkové jámy lomu Most – Ležáky o celkové výměře 1 264 ha vedou k vytvoření rozmanité ekologicky i esteticky hodnotné krajiny s velkou vodní plochou.

Foto: Ing. Dvořák, Ing. Švec Použitá literatura: [1] MV projekt spol. s r.o.: Zatápění zbytkové jámy lomu Ležáky, 09/2004 [2] MV projekt spol. s r.o.: Zatápění zbytkové jámy lomu Ležáky Přivaděč z PVN, 09/2004; 03/2007 [3] MV projekt spol. s r.o.: Rekultivace lomu Ležáky – břehová linie jezera Most – I.etapa, 11/2004 [4] MV projekt spol. s r.o.: Rekultivace lomu Ležáky – břehová linie jezera Most – II.etapa, 05/2005 [5] Palivový kombinát Ústí, s.p.: Zajištění náhradního způsobu čerpání důlních vod na jámě MR 1 dolu Kohinoor v Mariánských Radčicích, 09/2006 [6] Báňské projekty Teplice a.s.: Generel rekultivací lokality Most – Ležáky, 2010 [7] MV projekt spol. s r.o.: Stanovení hladiny pro přechodné období 07/2012 – 09/2013 do doby konečného napouštění jezera, 06/2012 [8] MV projekt spol. s r.o.: Lom Ležáky – stabilizace a optimalizace břehové linie jezera Most, 08/2012

6