Nákupní centra a urbanismus Shopping centres and urban areas Ing. Jan Pečman ABSTRACT: Shopping centers are objects with "genius loci", too. The spirit of shopping centers lies in their accessibility and the number of visitors. People are spending far more time than needed, and that's far from over. Special offers on promotional leaflets are being discussed in the communities, the park centers often serve as a meeting place with easy navigation. Not to mention the confusing level of social status, rated on the type of stores visited. Shopping center, for these reasons should be sensitively integrated into the neighborhood and not just in terms of urbanism, but also with regard to the protection of nature and landscape and other aspects. ABSTRAKT: Příspěvek pohlíží na nákupní centra jako na objekty s "geniem loci". Duch nákupních center spočívá v jejich navštěvovanosti a přístupnosti. Již nejde pouze o nezbytné provedení nákupu. Lidé zde tráví daleko více času, než je potřeba, a tím to zdaleka nekončí. Akční nabídky na reklamních letácích jsou předmětem diskusí v mnoha kolektivech, parkoviště před centry dobře slouží i jako místo setkání s jednoduchou orientací. Nemluvě o poněkud matoucí úrovni společenského postavení, hodnocené na základě druhu navštěvovaných obchodů. Nákupní centra je ale nutno citlivě začleňovat do okolí a to nejen z hlediska urbanismu, ale také s ohledem na ochranu přírody a krajiny.
1 Výklad pojmu "Nákupní centrum" Pod pojmem "Nákupní /obchodní/ centrum" je podle definice Evropského institutu obchodu /EHI 2004/ rozuměna velkoplošná maloobchodní jednotka, sloužící k uspokojování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých potřeb Tato definice podmiňuje prodejní plochu centra nejméně 10 000 m2. Pro účely tohoto článku je pod pojmem "Nákupní centrum" rozuměna i maloplošná maloobchodní jednotka - širokosortimentní prodejna potravin a průmyslového zboží, mezi veřejností známá spíše jako "supermarket". Tyto objekty jsou obvykle přidruženy lidským sídlům ve dvou variantách - uvnitř sídel a na jejich okraji. Supermarkety jsou umisťovány do sídel s minimálním počtem obyvatel kolem 4000. Jako specifický druh nákupního centra jsou pro účely tohoto článku míněny i hypermarkety, jejichž síť pokrývá s dojížďkovou vzdáleností do 20 km 90% české populace /výsledek výzkumu analýzy společnosti Incoma GfK, zveřejněný v únoru 2011/. 66
Odůvodněním, proč pro jsou účely tohoto článku nazvány všechny typy prodejen nazvány jednotně, je jakási fraktální struktura našich sídel. 2 Nedávná historie nákupních center Úvodem se ohlédněme do nedávné minulosti, do doby před rokem 1989, kdy v naší republice v téměř každé větší obci bylo možno navštívit nákupní středisko /sortiment a jeho kvalitu ponechme stranou/. Provoz těchto středisek ale mnohdy byl podporován státem i obchodní politikou jednotlivých provozovatelů a ceny v těchto prodejnách se od sebe příliš nelišily, ať již se středisko nacházelo na vsi, nebo ve velkoměstě. Po roce 1989 však tato střediska začala přicházet o finanční podporu a mnohá z nich byla zprivatizována. Majitelé ve snaze udržet chod středisek byli nuceni zvýšit ceny zboží, což přispělo k neoblíbenosti nákupů. K vyšším cenám se přidalo i nekulturní prostředí - vzhledem k vysokým provozním nákladům na chod středisek se zřejmě nedostávalo financí na rozsáhlejší rekonstrukce objektů.
obr. 1 - Kralupy nad Vltavou - vzkřísí někdo zašlou slávu tohoto obchodního domu?
V současnosti je provoz nákupních středisek ve valné většině omezen, mnohá z nich i zanikla, nebo je jejich funkce odlišná té původní. Ovšem iluze onoho nákupního střediska, jakožto služby občanům, přetrvala v lidech zřejmě do současnosti /zvláště u starší generace/. Nyní pravděpodobně tuto iluzi ztělesňují právě nákupní centra.
3 Sociální význam nákupních center Studium chování lidí v nákupních centrech může přinést řadu poznatků i v oblasti psychologie a dalších věd - kupříkladu určitá československá "specialita" - jev vytasené peněženky, patrný zejména u žen starší generace, které z kabely vytahují a otevírají peněženku daleko předtím, než přijdou při placení na řadu. Tento jev je zřejmě pozůstatkem z dob, kdy o zboží byla nouze a každý se zřejmě snažil uzavřít 67
obchodní transakci co nejrychleji /lidově řečeno "chtěl toho pro sebe utrhnout co nejvíce"/. Dnes je však situace opačná, nabídka zboží spíše převyšuje poptávku, ale "jev vytasené peněženky" je stále patrný. Mimo jiné je možno pozorovat i jakousi uměle vytvořenou sociální úroveň obyvatel podle navštěvovaných nákupních center. Přestože společenská úroveň není definována hmotným bohatstvím, kdekdo by se mohl předčasně a také zbytečně zdiskreditovat, kdyby vážené návštěvě nabídl ke kávě sušenky z akční nabídky. Také otevření nového nákupního centra téměř vždy vzedme vlnu nadšení i nevole. Příznivci nedočkavě podupávají před vchodem, zatímco odpůrci tuší prohru a beznaděj, mnohdy i zradu a ztrátu ideálů. Zpravidla nejméně jásají obchodníci z okolí, pro které přítomnost nového nákupního centra znamená mnohdy krach jejich živnosti. Obyvatelé v blízkosti nákupních center jsou totiž pomocí letáků a jiných forem reklamy informováni o výhodných nabídkách, kde jsou ceny některých produktů skutečně bezkonkurenční. Pokud se v přiměřeném dosahu vyskytuje více nákupních center, jsou jejich ceny často probírány v kolektivech, což je nezbytné pro "opravdu výhodný" nákup. Nákupní centra v současnosti ale zřejmě pořád v lidském podvědomí do jisté míry suplují nákupní střediska, která známe z dob před rokem 1989. Tato hypotéza je podpořena analýzami návštěvnosti a oblíbenosti nákupních center, které jsou prováděny odbornými firmami i veřejností.
4 Nákupní centra versus občanská vybavenost Jak již bylo výše uvedeno, nákupní centra jsou obvykle přidružena lidským sídlům ve dvou variantách - uvnitř sídel a na jejich okraji. Obě varianty mají své přednosti i nevýhody. V urbanismu se o přítomnosti nákupních center v sídlech občas hovoří jako o občanské vybavenosti. Je nutno si ale uvědomit, že v tomto případě jde o malou mystifikaci. Je třeba zdůraznit, že nákupní centra jsou investory provozována v první řadě pro výdělek, není to služba občanům, o čemž jsou mnozí téměř přesvědčeni. Ekonomickou návratnost a další aspekty nechme pro účely tohoto článku stranou. Do občanské vybavenosti lze začlenit funkci supermarketu i jako orientačního bodu je výhodné si zde dávat sraz s neznámými lidmi, prostorné parkoviště téměř vždy zaručuje možnost zaparkování a tedy setkání přesně na smluveném místě. Tak či onak, nákupní centra vstoupila na území naší republiky a Hledejme tedy řešení, výhodná pro investory nákupních center, ale i pro jejich zákazníky, kteří jsou de facto konzumenty územního plánování.
68
Příklad 1: České Budějovice
obr. 1 – ve středu kruhu, vyznačujícím poloměr 600 m, je vyznačena prodejna potravin a průmyslového zboží na okraji města České Budějovice. Na plánu je dále vyznačena síť ulic a stezek v okolí.
Tato prodejna vznikla v roce 2008 v souladu s Územním plánem města České Budějovice. Jde o maloplošnou prodejnu, jejíž cíloví zákazníci by mohli být také obyvatelé z okolních periferií - Mladé a Nové Hodějovice. Zde ale narážíme na nesrovnalost, neboť postrádáme propojení s okolím. Pokud pomineme chodník kolem poměrně frekventované silnice II/156, chybí zde smysluplná trasa pro chodce či cyklisty, která by obyvatelům z blízkého okolí snížila docházkovou (dojížďkovou) vzdálenost. Jakoby investor chtěl místním obyvatelům vzkázat "ne, na malé nákupy k nám nechoďte, přijeďte autem". Ale to je sám proti sobě, neboť obyvatelé mají tento supermarket v oblibě, jak ukazují vychozené pěšiny /obr. 2./
obr. 2 – Jeden z místních obyvatel ukazuje problematické místo při cestě na nákup - tento potok je nutno překonat cestou do obchodního centra. Trasa je prospěšná pro zhruba 200 místních obyvatel. Nebezpečnost této trasy dokladuje tu a tam rozbitá lahev piva či jiný sortiment, který vypadl z tašky při překonávání této překážky. To se děje buď přebroděním potoku, anebo přechodem po betonovém okraji propustku.
69
Příklad 2: Česká Kamenice
obr. 3 - u tohoto nákupního centra je nutno ocenit snahu provozovatele a zřejmou spolupráci s městským úřadem, neboť zde bylo zřízeno alespoň schodiště /byť bez zábradlí/ a přechod pro chodce, pro větší bezpečnost nakupujících.
Příklad 3: Český Brod
obr. 3 - Český Brod - zde byla před nákupním centrem zřízena kromě chodníku i zastávka městské hromadné dopravy. Chodník propojující centrum se zastávkou, je navíc opatřen šikanami.
70
Závěr Současná projekce územního plánování promítá na mapových podkladech především plochy a jejich využití. Vzhledem k tomu ale může dojít ke zkreslení faktu, že plochy nemusí být průchodně propojeny - v cestě mohou stát soukromé pozemky, přírodní útvary - strže, drobné vodní toky a podobně. Z tohoto důvodu je zřejmě nutno již ve fázi územního plánování řešit vazby na okolí a podle nich navrhovat vhodnou dopravní infrastrukturu. Nákupní centrum není služba občanům, je nutno na něj pohlížet jako na výdělečný podnik, zkoumat i jeho vlivy na okolí a využít možných příležitostí pro rozvoj obce. Dostupnost nákupního centra s sebou přináší výhody pro investory, navíc ale může vhodně doplnit i síť dopravní infrastruktury a propojení jednotlivých částí obce. V zákoně 183/2006 Sb. se v § 18 odstavci (3) píše, že "Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů." Pro koordinaci výstavby nákupních center je tedy zřejmě nutné, aby již orgány územního plánování měly adekvátní podklady a důsledně je používaly, neboť při dalším postupu
Text byl vytvořen za podpory z grantu GA ČR 103/09/h095.
LITERATURA: [1] GEHL, J.: Život mezi budovami ISBN 80-85834-79-0. [2] www.incoma.cz (online 15.3.2011) [3] www.mandk.cz (online 13.3.2011) [4] Zákon č. 183/2006 Sb. /stavební zákon/
71