NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne , kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje

1 NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Rada kraje se dne 4. 3. 2009 usnesla vydat v souladu s ustanovením § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a na základě ustanovení § 7 odst. 6 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení: Čl. 1 Základní ustanovení Tímto nařízením se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje ve struktuře dle přílohy č. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je obsažen v příloze k tomuto nařízení a tvoří jeho nedílnou součást. Čl. 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Moravskoslezského kraje.

Ing. Jaroslav Palas hejtman kraje

Miroslav Novák 1. náměstek hejtmana kraje

Příloha k nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Obsah A. MÍSTO PŘEKROČENÍ LIMITNÍCH HODNOT A.1. AGLOMERACE MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ (VYMEZENÍ AGLOMERACE, POPIS, MAPA) A.2. MĚŘÍCÍ STANICE (MAPA, GEOGRAFICKÉ SOUŘADNICE) B. VŠEOBECNÉ INFORMACE B.1. TYP AGLOMERACE A ODHAD ROZLOHY ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ (V KM2) A VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY OBYVATELSTVA B.2. PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ A TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE B.3. INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŮ VYŽADUJÍCÍCH V DANÉ LOKALITĚ OCHRANU C. ODPOVĚDNÉ ORGÁNY D. DRUH POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ D.1. KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH D.2. AKTUÁLNÍ KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK D.3. PROSTŘEDKY POUŽITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ KONCENTRACÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK E. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ E.1. VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ DOPLNĚNÝ GEOGRAFICKÝM VYZNAČENÍM E.2. CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ V OBLASTI (T/ROK) E.3. INFORMACE O ZNEČIŠTĚNÍ DÁLKOVĚ PŘENÁŠENÉM Z OKOLNÍCH OBLASTÍ F. ANALÝZA SITUACE F.1. PODROBNOSTI O FAKTORECH PŮSOBÍCÍCH ZVÝŠENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ F.2. PODROBNOSTI O MOŽNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH A.1.1.Celkové priority Programu A.1.2.Indikátory G. PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU G.1. OPATŘENÍ NA LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI, KTERÁ MAJÍ VZTAH K DANÉ ZÓNĚ

G.2. HODNOCENÍ ÚČINNOSTI UVEDENÝCH OPATŘENÍ H. PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ H.1. SEZNAM A POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NEBO PROJEKTŮ, KTERÉ JSOU SOUČÁSTÍ PROGRAMU

H.1.1. PRIORITA 1 SNÍŽENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI VELIKOSTNÍ FRAKCE PM10 A.1.3.Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku A.1.4.Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) A.1.5.Priorita 4: Snížení emisí oxidu siřičitého A.1.6.Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně 2

A.1.7.Aplikace nejlepších dostupných technik (BAT) pro snižování emisí tuhých látek z plošných zdrojů H.2. ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ H.3. ODHAD PLÁNOVANÉHO ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ

H.4. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU

I. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ J. PŘÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES K. PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY (ES) 1260/1999 O OBECNÝCH USTANOVENÍCH O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH K.1. ÚVOD K.2. ORIENTACE PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

A.1.8.Globální cíl a specifické cíle K.3. POPIS PRIORIT PROGRAMOVÉHO DODATKU A.1.9.Prioritní znečišťující látky A.1.10.Prioritní kategorie zdrojů znečišťování ovzduší A.1.11.Prioritní obce K.3.4. Celkové priority Programu ke zlepšení kvality ovzduší K.4. PRIORITY PROGRAMOVÉHO DODATKU A OPATŘENÍ K.5. KRITERIA PRO VÝBĚR KONKRÉTNÍCH AKTIVIT/PROJEKTŮ PROGRAMOVÉHO DODATKU K.6. FINANČNÍ RÁMEC K.7. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ K.8. VZTAH OPATŘENÍ PROGRAMOVÉHO DODATKU K OPERAČNÍM PROGRAMŮM K.9. ŘÍZENÍ PROGRAMU NA ÚZEMÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE K.10. PUBLICITA

3

Seznam použitých zkratek As B(a)P BAT BZN, C6H6 Cd CO Cu CZT ČHMÚ ČR EIA ES HDP IDS IPPC Kraj LTO LV Mn MŠ MT MŽP NH3 Ni NO2 N2O NOx O3 ORP OÚ OZE OZKO PAH Pb PM10 (2,5)

arsen benzo(a)pyren nejlepší dostupné techniky (angl. „Best Available Techniques“) benzen kadmium oxid uhelnatý měď centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká republika posuzování vlivů na životní prostředí Evropské společenství hrubý domácí produkt Integrovaný dopravní systém integrovaná prevence a omezování znečištění Moravskoslezský kraj lehký topný olej imisní limit (angl. „limit value“) mangan mateřská škola mez tolerance (angl. „margine of tolerance“) Ministerstvo životního prostředí amoniak nikl oxid dusičitý oxid dusný oxidy dusíku ozón obce s rozšířenou působností obecní úřad obnovitelné zdroje energie oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky olovo suspendované částice s aerodynamickým průměrem do 10 (2,5) µm 4

Program REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 SFDI SFŽP SO2 TUV TZL VOC zákon o ochraně ovzduší

ZP ZŠ ZÚ

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší střední stacionární zdroje znečišťování ovzduší malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší mobilní zdroje znečišťování ovzduší Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond životního prostředí oxid siřičitý teplá užitková voda tuhé znečišťující látky těkavé organické látky zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů zemní plyn základní škola zdravotní ústav

5

A.Místo překročení limitních hodnot A.1. Aglomerace Moravskoslezský aglomerace, popis, mapa) Kód: Rozloha: Počet obyvatel: Hustota obyvatel: Celkový počet obcí v kraji:

kraj

(vymezení

CZ080 5 427 km2 1 249 897 (k 31. 3. 2008) 230 obyvatel/km2 299

Obrázek č. 1 Územní působnost obcí s rozšířenou působností

Aglomerace Moravskoslezský kraj byla vymezena sdělením č. 33 publikovaným ve Věstníku Ministerstva životního prostředí č. 11 z listopadu 2005 a je geograficky totožná se správním územím Moravskoslezského kraje. Moravskoslezský kraj je tvořen okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 299 obcí.

6

Od 19. století kraj patří k průmyslově nejzatíženějším regionům střední Evropy vyznačujícím se akumulací zejména hutního a strojního průmyslu. Tato průmyslová odvětví a na ně navazující technologie soustředěné zejména v okolí Ostravy, Karviné, Třince, Bohumína, Havířova a Frýdku-Místku sebou přinášejí problémy průřezově ve všech složkách životního prostředí, zejména pak v ovzduší. Od počátku 90. let 20. století dochází zejména vlivem restrukturalizace průmyslu, zaváděním nejlepších dostupných technologií v jednotlivých odvětvích a realizací opatření ke snižování emisí znečišťujících látek k postupnému zlepšování stavu ovzduší. I přes tato doposud realizovaná opatření patří i nadále kraj ve vztahu ke kvalitě ovzduší k nejvíce exponovaným lokalitám v České republice.

A.2.Měřící stanice (mapa, geografické souřadnice) Obrázek č. 2: Umístění stanic imisního monitoringu v Moravskoslezském kraji a v městě Ostrava

Zdroj: ČHMÚ

7

Seznam a popis jednotlivých stanic imisního monitoringu provozovaných na území Moravskoslezského kraje je uveden v tabulce č. 1 včetně sledovaných znečišťujících látek. Tabulka č. 1 Seznam a popis stanic imisního monitoringu na území Moravskoslezského kraje Lokalita

Číslo

Kód stanice

Geografické souřadnice

Vlastník

Světlá Hora

1192

TSHOM

50°1´56.68´´ sš; 17°23´50.45´´ vd

ČHMÚ

1214

TBKRA

1560

TBKR0

Čeladná

1356

Frýdek-Místek

Typ

Klasifikace

Látky

Manuální měřicí program B/R/NA-REG NO2; SO2 Automatizovaný měřicí program

NO; NO2; NOx; SO2; O3

49° 30´ 9.40´´ sš; 18° 32´ 18.82´´ vd

ČHMÚ

TCELM

49° 33´ 33.18´´ sš; 18° 20´ 54.07´´ vd

ČHMÚ

Manuální měřicí program

1067

TFMIA

49°40´18.44´´ sš; 18°21´3.86´´ vd

ČHMÚ

Automatizovaný měřicí program

Lysá hora

111

TLHOM

49°32´45.94´´ sš; 18°26´50.50´´ vd

ČHMÚ

Manuální měřicí program B/R/N-REG

SO2

Návsí u Jablunkova

1357

TNUJM

49° 35´ 39.10´´ sš; 18° 44´ 38.27´´ vd

ČHMÚ


NO2; SO2; PM10

Třinec-Kosmos

1188

TTROA

49° 40´ 5.21´´ sš; 18° 40´ 40.08´´ vd

ČHMÚ


B/U/R

NO; NO2; NOx; SO2; PM10; PM2,5; O3; BZN

Třinec-Kanada

1187

TTRKA

49° 40´ 20.57´´ sš; 18° 38´ 34.93´´ vd

MěTř


B/U/R

NO; NO2; NOx; SO2; PM10

Bohumín

1065

TBOMA

49° 54´ 0.00´´ sš; 18° 21´ 0.00´´ vd

ČHMÚ, spoluúčast MSK


B/S/RI

NO; NO2; NOx; SO2; PM10; PM2,5

1066

TCTNA

1588

TCTNP

Havířov

1068

Karviná

Bílý Kříž

Měření těžkých kovů v PM10


B/R/N-REG

As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM10

B/R/N-NCI

NO2; SO2; PM10

B/S/R



49° 44´ 38.48´´ sš; 18° 36´ 34.58´´ vd

ČHMÚ

THARA

49°47´25.58´´ sš 18°24´24.43´´ vd

ČHMÚ


B/U/R


1069

TKARA

49°51´49.66´´ sš; 18°33´5.23´´ vd

ČHMÚ


B/U/R

NO; NO2; NOx; SO2; PM10; O3

Orlová

1070

TORVA

49°52´32.38´´; sš 18°26´0.99´´ vd

ČHMÚ


B/U/R


Věřňovice

1072

TVERA

49°55´28.85´´ sš; 18°25´22.34´´ vd

ČHMÚ, spoluúčast MSK


B/R/AI-NCI


Petrovice u Karviné

1334

TPEKA

49°53´35´´ sš; 18°32´35´´ vd

ČEZ


I/S/C

NO; NO2; NOx; SO2

Šunychl

1335

TSUNA

49°55´10.40´´ sš; 18°23´5.26´´ vd

ČEZ


I/S/A

NO; NO2; NOx; SO2

ZÚ

T/U/R

NO; NO2; PM10; BZN; BaP; As; Ni; Cd; Mn; Pb; PAHs

ČHMÚ

Český Těšín

Karviná-ZÚ

517

TKAOK

49°51´32´´ sš; 18°33´28´´ vd

Studénka

1074

TSTDA

49°43´15.46´´ sš; 18°5´21.19´´ vd

1568

TCERA

625

TCERM

1559

TCER0

1186

TOVKA

Červená

OpavaKateřinky

49°46´37.71´´ sš; 17°32´31.01´´ vd

49°56´41.97´´ sš; 17°54´34.30´´ vd

B/U/R

Měření PAHs

ČHMÚ

ČHMÚ

8

Kombinované měření


BaP

B/R/A-NCI

NO; NO2; NOx; SO2; PM10; O3


O3


NO2; SO2


As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM10


B/U/R


Lokalita

OstravaČeskobratrská

Ostrava-Fifejdy

OstravaPoruba/ČHMÚ

Ostrava-Přívoz

Ostrava-Zábřeh

OstravaBartovice

Číslo

Kód stanice

1572

TOCBA

1584

TOCBM

1061

TOFFA

1549

TOPOD


BZN

125

TOPOM


NO2; SO2; PM10; PM2,5

1537

TOPOP

1558

TOPO0


As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb

1565

TOPO5

Měření těžkých kovů v PM2,5

As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb

1410

TOPRA


NO; NO2; NOx; SO2; CO; PM10; PM2,5; O3; BZN

1538

TOPRP

1542

TOPR0

1566

TOPR5

1064

TOZRA

1650

TOBAK

Geografické souřadnice

Vlastník

49°50´23.46´´ sš 18°17´23.91´´ vd

ČHMÚ

49°50´21.15´´ sš; 18°15´49.14´´ vd

ČHMÚ

49°49´31.06´´ sš; 18°9´33.39´´ vd

Typ Automatizovaný měřicí program

Klasifikace

T/U/CR


ČHMÚ


Měření PAHs

ČHMÚ


B/U/R

B/S/R

I/U/IR

ČHMÚ

49° 48´ 25.00" sš; 18° 20´ 20.00´´ vd

ZÚ, spoluúčast SMO



NO; NO2; NOx; SO2; CO; PM10; O3; BZN

BaP

BaP; PAHs As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM10

Měření těžkých kovů v PM2,5 49°47´45.75´´ sš; 18°14´49.85´´ vd

NO; NO2; NOx; CO; BZN PM10

Měření PAHs 49°51´22.53´´ sš; 18°16´11.07´´ vd

Látky

As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM2,5 B/U/R


I/S/IR

NO; NO2; NOx; PM10; SPM; BZN; BaP; O3; As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PAHs

OstravaMariánské Hory

1649

TOMHK

49° 49´ 29.00´´ sš; 18° 15´ 49.00´´ vd

ZÚ, spoluúčast SMO


I/U/IR

NO; NO2; NOx; SO2; PM10; SPM; BZN; BaP; O3; As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PAHs

Ostrava-Poruba IV.

1422

TOPUK

49°50´4´´ sš; 18°10´46´´ vd

ZÚ


B/U/R

As; Cd; Cu; Mn; Ni; Pb; PM10

TOPIK

49°51´20´´ sš; 18°16´10´´ vd

I/U/IR

NO; NO2; NOx; PM10; BZN; BaP; O3; As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PAHs

Ostrava-Přívoz ZÚ

1467

ZÚ


Zdroj: ČHMÚ Vysvětlivky: Provozovatelé: ZÚ – Zdravotní ústav, ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav, MěTř - město Třinec, ČEZ ČEZ a.s., MSK – Moravskoslezský kraj, SMO – statutární město Ostrava Třídy lokalit: T-dopravní lokalita, I-průmyslová lokalita B-pozaďová lokalita / U-městská zóna, S-předměstská zóna, R-venkovská zóna / R-obytná, C-obchodní, I-průmyslová, A-zemědělská, N-přírodní, RC-obytná-obchodní, CI-obchodní-průmyslová, IR-průmyslová-obytná, RCI-obytná-obchodní-průmyslová, AN-zemědělská-přírodní, NCIpříměstská, REG-regionální, REM-odlehlá

9

B.Všeobecné informace B.1.Typ aglomerace a odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km2) a velikost exponované skupiny obyvatelstva Aglomerace Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky. Podle své rozlohy (5 427 km2) zaujímá 7 % území republiky a řadí se tak na šesté místo mezi ostatními kraji. Na území aglomerace leží 299 obcí, z toho 16 měst s více než 10 000 a 33 měst s více než 5 000 obyvateli. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 256 obcí. Podle dominujících odvětví hospodářství lze kraj charakterizovat jako průmyslový. Výrazný podíl má těžba uhlí, energetika a hutní průmysl, významný je také automobilový, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl. Kraj je celostátním centrem hutní výroby, na jeho území je soustředěno 100 % výroby surového železa, oceli a koksu České republiky. Současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, lesy se rozkládají na více než 35 % území. Grafické znázornění oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), vyhlášených na základě imisních dat z roku 2006 a 2007 je uvedeno na obrázku č. 3. Z grafického znázornění je patrné, že kompaktní území v průmyslové oblasti Moravskoslezského kraje je územím s překračováním imisních limitů (LV) a imisních limitů zvýšených o mez tolerance (LV+MT) především z důvodů vysokých koncentrací suspendovaných částic velikostní frakce 10 µm (PM10) a menší, a s tím souvisejících vysokých koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren. Obrázek č. 3: Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu lidského zdraví, 2006 - 2007

Zdroj: MSK

V roce 2007 byla celková rozloha OZKO 2 769,2 km2 a počet obyvatel v této oblasti byl 1 046 549. Z meziročního srovnání dat za roky 2007 a 2006, kdy byla celková rozloha OZKO 3 551,1 km2 s 1 161 826 obyvateli, vyplývá výrazné zmenšení této plochy, na které modelové výpočty prokázaly překračování imisních 10

limitů pro ochranu zdraví obyvatel. Vzhledem k homogenitě a rozloze území, na němž došlo k překročení imisních limitů pro suspendované částice frakce PM 10, se jedná o největší velkoplošnou oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky. Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy OZKO. Oproti tomu v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka č. 2). Tabulka č. 2 Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území) Rok PM10 roční PM10 denní NO2 Benzen Celkem 2001 13,3 % 28,3 % – – 28,3 % 2002 12,4 % 30,9 % – 0,1 % 30,9 % 2003 21,4 % 36,4 % – 0,3 % 36,4 % 2004 12,1 % 21,6 % – 2,0 % 22,5 % 2005 17,7 % 45,5 % – 1,1 % 45,5 % 2006 28,3 % 65,3 % – 0,6 % 65,3 % 2007 9,5 % 51,0 % 0,1 % 0,4 % 51,0 % Zdroj: ČHMÚ

Kromě imisních limitů byly v letech 2001 – 2007 překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity – pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v tabulce č. 3 (jako podíl na celkovém území). Tabulka č. 3 Podíl území Moravskoslezského cílový imisní limit Rok Ni 2001 0,2 % 2002 2003 2004 2005 2006 2007 -

kraje, na kterém byl v letech 2001 – 2007 překročen As 0,5 % 1,1 % 2,0 % 2,4 % 1,8 %

B(a)P 34,0 % 40,7 % 37,0 % 25,7 % 42,8 % 33,3 % 22,8 %

Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (LZ) - cílový imisní limit pro ochranu zdraví.

11

O3 (LZ) 63,7 % 78,2 % 99,6 % 98,6 % 98,8 % 98,3 % 99,4 %

Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující (% plochy chráněných území). Tabulka č. 4 Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován) Rok SO2 NOX O3 (EKO) Celkem 2001 0,44 70,60 71,05 2002 0,44 73,25 73,25 2003 89,90 89,90 2004 92,90 92,90 2005 78,70 78,70 2006 100,00 100,00 2007 99,4 99,4 Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (EKO) – cílový imisní limit pro ochranu vegetace

V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý.

B.2.Příslušné klimatické a topografické údaje Teplá klimatická oblast se v Moravskoslezském kraji nevyskytuje, území Hrubého Jeseníku a Nízkého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd je možné zařadit k mírně chladným oblastem s 20 letními, 150 mrazovými dny ročně a 120 dny se sněhovou pokrývkou, s roční průměrnou teplotou do 6°C a úhrnem srážek přes 1 200 mm/rok. Směrem k Moravské bráně a k Ostravě se podnebí postupně otepluje až k mírně teplé oblasti se 45 letními, 40 mrazovými a 60 dny se sněhovou pokrývkou za rok, s průměrnou roční teplotou až do 9°C a úhrnem srážek do 800 mm/rok, u polské hranice severně od Opavy jsou srážky nižší. Na území Moravy je v otevřených nížinách a úvalech i v mírně zvlněných pahorkatinách do nadmořských výšek 300 m průměrný převládající směr větru blízký západnímu směru. V podhůří a v horských oblastech je proudění vzduchu ovlivňováno orografickými poměry. Ve vrcholových částech pohoří převládá opět západní směr. Na Českomoravské vrchovině se přízemní proudění vzduchu v zásadě neodchyluje od západního směru. Horská hradba Karpat odchyluje pak směr větru 12

téměř o 45°, takže již ve Vyškovském úvalu a v Moravské bráně převládá jihozápadní proudění. Od jihozápadního směru se proudění vzduchu odchyluje v údolích Jeseníků a Beskyd, kde se však značně uplatňují místní údolní systémy vzdušného proudění. Obrázek č. 4 Převládající směr větru

Zdroj: ČHMÚ

Průměrná rychlost větru pro oblast Moravy a Slezska 3,2 m/s je v souladu s celkovým ubýváním větrné rychlosti v Evropě od západu k východu. K nadnormálnímu výskytu bezvětří dochází na Ostravsku. Obrázek č. 5 Četnost výskytu bezvětří

Zdroj: ČHMÚ

Na území Moravskoslezského kraje se nacházejí dva horské masivy – v západní části Jeseníky a na východě Moravskoslezské Beskydy. Terénní výškové rozdíly směrem ke středu a severu postupně klesají až k rovinatému reliéfu v okolí horního toku Opavy a dolního toku Odry pod Ostravou. Zeměpisné souřadnice aglomerace jsou následující: Nejsevernější bod aglomerace Moravskoslezský kraj se nachází severně od obce Slezské Pavlovice - 50°19'40'' s.š., 17°41'20'' v.d., nejjižnější bod se nachází v blízkosti obce Bumbálka - 49°23'40'' s.š., 18°24'10'' v.d., nejzápadnější bod se 13

nachází u obce Mirotínek - 49°52'40'' s.š., 17°08'50'' v.d. a nejvýchodnější bod u obce Bukovec - 49°33'0'' s.š., 18°51'40'' v.d.

B.3.Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu Globálním cílem Krajského integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (Program) je zajistit na celém území aglomerace Moravskoslezský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy, resp. krajské emisní stropy1). Mezi cíle vyžadující ochranu patří exponované obyvatelstvo žijící v oblastech s překročenými hodnotami imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví. Specifickými cíli Programu jsou: snížení imisní zátěže znečišťujícími látkami (především PM10) pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost krátkodobá až střednědobá; snížení imisní zátěže znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost střednědobá; udržení podlimitní imisní zátěže v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost dlouhodobá; dodržení doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak; časová naléhavost krátkodobá. Mezi celkové priority Programu patří: snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10, benzenem a benzo(a)pyrenem, snížení emisí oxidů dusíku (prekurzor ozónu; riziko překročení doporučené hodnoty krajského emisního stropu), snížení emisí oxidu siřičitého (riziko překročení doporučené hodnoty krajského emisního stropu), snížení emisí těkavých organických látek (prekurzor ozónu). Z lokálního hlediska a z hlediska časové naléhavosti jsou prioritou obce kategorie I a II (dle rozdělení kategorií v návaznosti na priority uvedené Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. 1)

14

v Programovém dodatku, kapitola K.3.3), protože v každé z nich žije více než 1 tisíc obyvatel. Významná část obcí kategorie III je navíc ovlivněna emisemi ze zdrojů znečišťování ovzduší, provozovaných či existujících na území obcí kategorie I a II. Vymezení kategorizace prioritních obcí z pohledu ochrany ovzduší je uvedena v následující tabulce.

Kategorie obcí

Tabulka č. 5 Kategorizace prioritních obcí z pohledu ochrany ovzduší

I II III

A B

Více než 1000 obyvatel, překročen více než jeden imisní limit přičemž současné překračování ročního a 24 hodinového limitu pro suspendované částice je považováno za překračování dvou imisních limitů. Více než 1000 obyvatel, překročen jeden imisní limit. Méně než 1000 obyvatel, překročeno více imisních limitů nebo jeden limit a mez tolerance. Méně než 1000 obyvatel, překročen jeden imisní limit

15

C.Odpovědné orgány Za vypracování Programu je odpovědný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, se sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava. Za provádění Programu jsou odpovědné orgány ochrany ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů: Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Česká inspekce životního prostředí Česká obchodní inspekce Celní úřady Kraje Obce

16

D.Druh posouzení znečištění ovzduší D.1.Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech K překračování imisních limitů dochází dlouhodobě téměř na všech stanicích imisního monitoringu. Vývoj na jednotlivých vybraných stanicích udávají následující tabulky. Poznámka: Překročení imisního limitu je indikováno tučným písmem. V závorce je uvedeno pořadí, ve kterém se umístily jednotlivé stanice v rámci ČR, dle nejhorších (1) k nejlepším.

Tabulka č. 6 Stanice ČHMÚ Bohumín (č. 1065) Znečišťující 2001 2002 2003 látka PM10 roční 65,0 µg/m3 55 µg/m3 61,4µg/m3 průměr (1) (4) (5) 295,0 PM10 max 24 404 µg/m3 320 µg/m3 hod (1) (3) µg/m3 (4) Zdroj: ČHMÚ

2004

2005

2006

2007

58,2 µg/m3 (1) 284,6 µg/m3 (1)

62,1 µg/m3 (1) 427,7 µg/m3 (4)

63,4 µg/m3 (3) 675,6 µg/m3 (3)

49,5 µg/m3 (2) 241,3 µg/m3 (3)

2005

2006

2007

60,3 µg/m3 (2) 429,3 µg/m3 (1) 4,5 ng/m3 (2)

60,5 µg/m3 (5) 456,7 µg/m3 (1) 6,5 ng/m3 (4)

44,3 µg/m3 (7) 180,2 µg/m3 (4) 4,1 ng/m3 (5)

2005

2006

2007

Tabulka č. 7 Stanice ČHMÚ Český Těšín (č. 1066) a (č. 1588) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka PM10 roční 49 µg/m3 51 µg/m3 65,4 µg/m3 50,4 µg/m3 průměr (5) (8) (4) (6) 218,9 245,8 PM10 max 24 335 µg/m3 412 µg/m3 hod (6) (8) µg/m3 (2) µg/m3 (3) BaP roční průměr Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 8 Stanice ČHMÚ Frýdek-Místek (č. 1067) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka 3 3 3 PM10 roční 45 µg/m 45 µg/m 51,7 µg/m 43,6 µg/m3 průměr (13) (17) (13) (15) 214,5 293,5 PM10 max 24 286 µg/m3 337 µg/m3 µg/m3 µg/m3 hod (18) (24) (12) (12) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 9 Stanice ČHMÚ Havířov (č. 1068) Znečišťující 2001 2002 2003 látka PM10 roční 45 µg/m3 45 µg/m3 66,5 µg/m3 průměr (15) (18) (3) 238,6 PM10 max 24 263 µg/m3 260 µg/m3 hod (11) (19) µg/m3 (2) Zdroj: ČHMÚ

48,7 µg/m (11)

3

43,8 µg/m (26)

35,5 µg/m3 (21)

256,4 µg/m3 (10)

323,2 µg/m3 (26)

193,0 µg/m3 (20)

2004

2005

2006

2007

56,7 µg/m3 (3) 323,6 µg/m3 (4)

56,4 µg/m3 (5) 221,9 µg/m3 (5)

54,6 µg/m3 (10) 412,5 µg/m3 (10)

41,8 µg/m3 (12) 176,7 µg/m3 (10)

17

3

Tabulka č. 10 Stanice ČHMÚ Karviná (č. 1069) Znečišťující 2001 2002 2003 látka PM10 roční 46 µg/m3 45 µg/m3 58,9 µg/m3 průměr (12) (19) (6)

2004

2005

2006

2007

46,1 µg/m3 (8)

53,7 µg/m3 (8)

42,0 µg/m3 (10) 218,5 µg/m3 (7)

PM10 max 24 hod

246 µg/m3 (9)

428 µg/m3 (20)

330 µg/m3 (10)

302,4 µg/m3 (7)

334,0 µg/m3 (6)

56,7 µg/m3 (7) 572,3 µg/m3 (6)

O3 8 hod

147 µg/m3 (31) (<25)

172 µg/m3 (22)

158,4 µg/m3 (38)

172,5 µg/m3 (33)

158,8 µg/m3 (43)

179,5 µg/m3 (36)

179,5 µg/m3 (33)

2005

2006

2007

Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 11 Stanice HS Karviná-ZÚ (č. 517) Znečišťující 2001 2002 2003 látka 3 PM10 roční 42 µg/m 42,8 µg/m3 – průměr (19) (32) 292,0 PM10 max 24 148 µg/m3 – µg/m3 hod (16) (38) BaP roční 5,7 ng/m3 4,5 ng/m3 6,4 ng/m3 průměr (2) (2) (2) Zdroj: ČHMÚ

2004 28,6 µg/m (61) 198,0 µg/m3 (57) 4,5 ng/m3 (2)

3

Tabulka č. 12 Stanice ČHMÚ Opava-Kateřinky (č. 1186) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka 3 44,3 37 µg/m 33,0 µg/m3 PM10 roční 35 µg/m3 3 (35) µg/m (39) průměr (34) (29) 351,8 PM10 max 24 242 µg/m3 245 µg/m3 190,4 µg/m3 3 µg/m hod (33) (36) (39) (35) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 13 Stanice ČHMÚ Orlová (č. 1070) Znečišťující 2001 2002 2003 látka PM10 roční 52 µg/m3 49 µg/m3 56,1 µg/m3 průměr (4) (10) (11) 287,1 3 3 PM10 max 24 298 µg/m 265 µg/m µg/m3 hod (5) (11) (11) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 14 Stanice ZÚ Ostrava-Bartovice (č. 1650) Znečišťující 2001 2002 2003 látka PM10 roční průměr PM10 max 24 hod BaP roční průměr As roční průměr Zdroj: ČHMÚ

43,1 µg/m (25)

3

47,6 µg/m (15)

41,0 µg/m3 (15)

237,0 µg/m3 (17)

186,0 µg/m3 (12)

284,0 µg/m3 (15)

3,1 ng/m3 (4)

5,5 ng/m3 (5)

5,3 ng/m3 (3)

3

2005 45,4 µg/m3 (16) 410,7 µg/m3 (22)

2006

2007

44,4 µg/m3 (22) 498,7 µg/m3 (29)

34,3 µg/m3 (21) 164,6 µg/m3 (20)

2004

2005

2006

2007

–

59,3 µg/m3 (3)

58,0 µg/m3 (6)

41,9 µg/m3 (11)

–

400,7 µg/m3 (2)

618,5 µg/m3 (9)

189,9 µg/m3 (11)

2004

2005

18

-

-

-

-

-

-

-

-

2006

2007

63,7 µg/m (2) 330,4 µg/m3 (2) 11,7 ng/m3 (1) 13,5 ng/m3 (1)

3

65,4 µg/m3 (1) 196,8 µg/m3 (1) 8,9 ng/m3 (1) 11,2 ng/m3 (1)

Tabulka č. 15 Stanice ČHMÚ Ostrava-Radvanice (č. 1063) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka PM10 roční 47 µg/m3 51 µg/m3 53,4 µg/m3 39,2 µg/m3 průměr (11) (7) (12) (21) 262 409,3 PM10 max 24 550 µg/m3 142,9 µg/m3 3 µg/m 3 hod (12) µg/m (16) (33) (10) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 16 Stanice ČHMÚ Ostrava-Českobratrská (č. 1572) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka PM10 roční průměr PM10 max 24 hod NO2 roční průměr Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 17 Stanice ČHMÚ Ostrava-Fifejdy (č. 1061) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka PM10 roční 45 µg/m3 50 µg/m3 56,7 µg/m3 44,5 µg/m3 průměr (14) (9) (10) (9) 313 251,7 3 299,5 PM10 max 24 355 µg/m µg/m3 µg/m3 hod (16) µg/m3 (9) (17) (11) 3 3 165,8 165,8 142 µg/m 147 µg/m O3 8 hod (36) (41) µg/m3 µg/m3 (36) (37) (<25) (<25) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 18 Stanice ZÚ Ostrava-fakultní nemocnice (č. 521) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka 3 3 3 As roční 6,9 ng/m 7,3 ng/m 7,3 ng/m 5,0 ng/m3 průměr (3) (2) (3) (4) Zdroj: ČHMÚ

19

2005

2006

2007

−

−

−

−

−

−

2005

2006

2007

54,9 µg/m (7) 294,0 µg/m3 (7) 44,0 µg/m3 (11)

54,1 µg/m (11) 270,0 µg/m3 (7) 46,3 µg/m3 (8)

42,9 µg/m3 (9) 180,0 µg/m3 (8) 39,5 µg/m3 (18)

2005

2006

2007

50,1 µg/m3 (10) 347,3 µg/m3 (14) 165,8 µg/m3 (39)

46,9 µg/m3 (16) 274,7 µg/m3 (14) 168,4 µg/m3 (35)

39,4 µg/m3 (18)

3

3

170,5 µg/m3 (12) 185,7 µg/m3 (35)

2005

2006

2007

–

–

–

Tabulka č. 19 Stanice ZÚ Ostrava-Mariánské Hory (č.1649) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka BaP roční průměr As roční průměr Zdroj: ČHMÚ

2005

Tabulka č. 22 Stanice ČHMÚ Znečišťující 2001 látka PM10 roční 48 µg/m3 průměr (8) PM10 max 24 295 µg/m3 hod (7) BZN roční 8,1 µg/m3 průměr (1) O3 8 hod

137 µg/m3 (47) (<25)

2007 3

4,9 ng/m (6) 8,6 ng/m3 (2)

4,1 ng/m3 (6) 9,5 ng/m3 (2)

2005

2006

2007

2,2 ng/m3 (14)

2,5 ng/m3 (19)

8,3 ng/m3 (4)

-

Tabulka č 20 Stanice ZÚ Ostrava-Město (č. 567 a 1422) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka Ni roční 48,0 4,0 ng/m3 3,5 ng/m3 – průměr ng/m3 (9) (46) (5) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 21 Stanice ČHMÚ Ostrava-Poruba (č. 125 a 1537) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka 42,2 PM10 roční 37,3 µg/m3 3 – – µg/m průměr (26) (35) 231,0 PM10 max 24 200,0 µg/m3 3 – – µg/m hod (27) (41) BaP roční 2,1 ng/m3 – – – průměr (3) Zdroj: ČHMÚ

2006

2005

2006

2007

43,6 µg/m3 (23)

37,5 µg/m3 (53)

30,6 µg/m3 (48)

232,0 µg/m3 (27)

211,0 µg/m3 (55)

145,0 µg/m3 (37)

3,2 ng/m3 (3)

3,7 ng/m3 (7)

2,2 ng/m3 (7)

Ostrava-Přívoz (č. 1410) 2002

2003

53 µg/m (5) 300 µg/m3 (5) 9,6 µg/m3 (1)

58,6 µg/m (7) 236,1 µg/m3 (7) 9,4 µg/m3 (1)

149 µg/m3 (45) (<25)

152,5 µg/m3 (42)

3

3

2004

2005

2006

2007

54,9 µg/m3 (4) 258,4 µg/m3 (5) 7,7 µg/m3 (1) 152,5 µg/m3 (50) (<25)

58,4 µg/m (4) 374,8 µg/m3 (3) 7,0 µg/m3 (2)

56,4 µg/m3 (8) 346,5 µg/m3 (5) 11,5 µg/m3 (2)

46,0 µg/m3 (5) 180,2 µg/m3 (5) 8,0 µg/m3 (1)

152,5 µg/m3 (60)

144,2 µg/m3 (62)

−

3

Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 23 Stanice ZÚ Ostrava-Přívoz HS (č. 1467) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka PM10 roční 48,9 µg/m3 38,3 µg/m3 – – průměr (17) (24) PM10 max 24 hod

–

–

213,4 µg/m3 (21)

173,4 µg/m3 (23)

20

2005

2006

2007

45,2 µg/m3 (17) 280,9 µg/m3 (18)

45,1 µg/m3 (20) 223,1 µg/m3 (15)

39,6 µg/m3 (17) 227,1 µg/m3 (13)

BaP roční průměr BZN roční průměr As roční průměr Zdroj: ČHMÚ

7,0 ng/m3 (1) 7,9 µg/m3 (2) –

7,7 ng/m3 (1) 4,3 µg/m3 (3) 7,1 ng/m3 (3)

7,8 ng/m3 (1) 7,6 µg/m3 (2) 7,7 ng/m3 (1)

6,5 ng/m3 (1) – 5,0 ng/m3 (4)

Tabulka č. 24 Stanice ČHMÚ Ostrava-Zábřeh (č. 1064) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka 51,0 44,2 PM10 roční 48 µg/m3 45 µg/m3 3 3 µg/m µg/m průměr (9) (16) (14) (11) 247 181 250,8 260,7 PM10 max 24 µg/m3 µg/m3 µg/m3 hod µg/m3 (8) (8) (10) (13) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 25 Stanice ČHMÚ Studénka (č. 1074) Znečišťující 2001 2002 2003 látka 47,9 PM10 roční 36 µg/m3 42 µg/m3 3 µg/m průměr (30) (23) (19) 209 277,9 PM10 max 24 279 µg/m3 µg/m3 µg/m3 hod (22) (41) (20) 163,9 141 µg/m3 156 µg/m3 O3 8 hod (28) (34) µg/m3 (31) (<25) (<25) Zdroj: ČHMÚ

2004

6,8 ng/m3 (3) 12,1 µg/m3 () 5,2 ng/m3 (6)

6,4 ng/m3 (2) 5,9 µg/m3 (2) 4,4 ng/m3 (8)

2005

2006

2007

48,7 µg/m3 (12)

43,6 µg/m3 (27)

37,2 µg/m3 (19)

356,3 µg/m3 (12)

295,1 µg/m3 (22)

180,6 µg/m3 (16)

2005

2006

2007

45,1 µg/m3 (18)

41,1 µg/m3 (34)

35,3 µg/m3 (23)

342,7 µg/m3 (31) 169,5 µg/m3 (38)

169,7 µg/m3 (22) 173,5 µg/m3 (39)

2005

2006

2007

43,8 µg/m3 (21)

42,8 µg/m3 (30)

33,8 µg/m3 (31)

214,0 µg/m3 (24)

262,5 µg/m3 (28)

192,5 µg/m3 (24)

157,0 µg/m3 (57)

176,4 µg/m3 (33)

176,4 µg/m3 (31)

2004

2005

2006

2007

47,6µg/m3 (7)

54,9 µg/m3 (6)

64,1 µg/m3 (1)

47,2 µg/m3 (3)

288,7µg/m3 (10)

434,2 µg/m3 (9)

742,4 µg/m3 (8)

291,2 µg/m3 (6)

39,1 µg/m3 (23) 225,5 µg/m3 (20) 164,4 µg/m3 (34)

Tabulka č. 26 Stanice ČHMÚ Třinec-Kosmos (č. 1188) Znečišťující 2001 2002 2003 2004 látka 44,2 32 µg/m3 32 µg/m3 PM10 roční 48,5 µg/m (42) (48) µg/m3 3 průměr (18) (12) 133 257,6 287,0 PM10 max 24 247 µg/m3 3 µg/m µg/m3 µg/m3 hod (65) (46) (17) (17) 142,5 142,5 155 µg/m3 155 µg/m3 µg/m3 O3 8 hod (50) (44) µg/m3 (51) (50) (<25) (<25) (<25) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 27 Stanice ČHMÚ Věřňovice (č. 1072) Znečišťující 2001 2002 2003 látka 69,5 PM10 roční 64 µg/m3 71 µg/m3 průměr (2) (3) µg/m3 (2) 563 418,7 PM10 max 24 545 µg/m3 3 µg/m hod (2) µg/m3 (6) (3) Zdroj: ČHMÚ

9,2 ng/m3 (1) 10,4 µg/m3 (1) MT 5,8 ng/m3 (2)

21

366,9 µg/m3 (20) 164,4 µg/m3 (40)

Tabulka č. 28 Stanice ČHMÚ Bílý Kříž (č. 1214) Znečišťující 2001 2002 2003 látka 157 169 µg/m3 176 µg/m3 O3 8 hod µg/m3 (14) (5) (14) Zdroj: ČHMÚ Tabulka č. 29 Stanice ČHMÚ Červená (č. 1568) Znečišťující 2001 2002 2003 látka O3 8 hod

–

–

–

2004

2005

2006

2007

176,0 µg/m3 (10)

176,0 µg/m3 (4)

180,2 µg/m3 (13)

180,2 µg/m3 (8)

2004

2005

2006

2007

151,4 µg/m3 (25)

165,6 µg/m3 (16)

–

170,4 µg/m3 (10)

Zdroj: ČHMÚ

D.2.Aktuální koncentrace znečišťujících látek Předběžné vyhodnocení provozu monitorovacích stanic v roce 2008 Dle vyhodnocení předběžných údajů z měřících stanic automatizovaného imisního monitoringu na území Moravskoslezského kraje byly v roce 2008 překročeny následující imisní limity: Imisní limit, popř. cílový imisní limit 8 hodinový cílový imisní limit stanovený pro troposférický ozón 24hodinový imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 roční imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 roční imisní limit pro oxid dusičitý roční imisní limit pro AOT40 – ozón

Cíl ochrana zdraví ochrana zdraví ochrana zdraví ochrana zdraví ochrana ekosystémů a vegetace

Z předběžných údajů vyplývá, že byl překročen roční imisní limit pro benzen (cíl - ochrana zdraví) a roční imisní limit pro benzo(a)pyren (cíl - ochrana zdraví).

O3Znečišťující látka

Tabulka č. 30 Překročení cílového imisního limitu pro troposférický ozón na území kraje Účel: Ochrana zdraví Doba průměrování: 8 hodin Imisní limit: 120µg.m-3 Mez tolerance: 0 Max. povolený počet překročení: 25 Průměrný počet překročení

Lokalita

Maximální koncentrace µg.m-3

TBKRA-Bílý Kříž (1214)

26,0

143,4

TCERA-Červená (1568)

45,0

169,9

Zdroj: ČHMÚ [http://www.chmi.cz/uoco/isko/isko2/exceed/summary/limit_2008.html]

22

Tabulka č. 31 Překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice frakce PM 10 na území kraje Účel: Ochrana zdraví Doba průměrování: 24 hodin Imisní limit: 50 µg.m-3 Mez tolerance: 0 Max. povolený počet překročení: 35

TBOMA-Bohumín (1065)

110

Maximální koncentrace µg.m-٣ 367,9

TCTNA-Český Těšín (1066)

105

215,8

TVERA-Věřňovice (1072)

103

394,1

TOPRA-Ostrava-Přívoz (1410)

102

211,0

TOBAK-Ostrava-Bartovice (1650)

95

180,0

TORVA-Orlová (1070)

87

262,3

TKARA-Karviná (1069)

87

226,1

TKAOM-Karviná-ZÚ (517)

83

172,0

TOCBM-Ostrava-Českobratrská (1584)

81

231,0

TOMHK-Ostrava-Mariánské Hory (1649)

80

120,5

THARA-Havířov (1068)

73

244,0

TOFFA-Ostrava-Fifejdy (1061)

67

188,4

TOZRA-Ostrava-Zábřeh (1064)

61

190,2

TTRKA-Třinec-Kanada (1187)

59

151,0

TFMIA-Frýdek-Místek (1067)

52

222,1

TNUJM-Návsí u Jablunkova (1357)

49

174,0

TSTDA-Studénka (1074)

49

162,6

TOVKA-Opava-Kateřinky (1186)

42

166,0

TTROA-Třinec-Kosmos (1188)

39

218,0

Počet překročení

PM10Znečišťující látka

Lokalita


23

Tabulka č. 32 Překročení ročního imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 na území kraje Účel: Ochrana zdraví Doba průměrování: 1 rok Imisní limit: 40 µg.m-3 Mez tolerance: 0 Max. povolený počet překročení: 0 Počet překročení


TBOMA-Bohumín (1065)

1

51,5

TVERA-Věřňovice (1072)

1

48,6

TOBAK-Ostrava-Bartovice (1650)

1

47,4

TOPRA-Ostrava-Přívoz (1410)

1

47,0

TORVA-Orlová (1070)

1

43,4

TOCBM-Ostrava-Českobratrská (1584)

1

43,1

TKARA-Karviná (1069)

1

42,6

TCTNA-Český Těšín (1066)

1

42,2

TOMHK-Ostrava-Mariánské Hory (1649)

1

40,9

THARA-Havířov (1068)

1

40,6

TOFFA-Ostrava-Fifejdy (1061)

1

40,5

PM10Znečišťující látka

Lokalita

Zdroj: ČHMÚ [http://www.chmi.cz/uoco/isko/isko2/exceed/summary/limit_2008.html] Tabulka č. 33 Překročení ročního imisního limitu pro oxid dusičitý NO2 na území kraje NO2 Znečišťující látka

Účel: Ochrana zdraví Doba průměrování: 1 rok Imisní limit: 40 µg.m-3 Mez tolerance: 6 Lokalita TOCBA-Ostrava-Českobratrská (1572)

Počet překročení


1

49,0


Znečišťující látka O3

Tabulka č. 34 Maximální roční koncentrace AOT40 - ozón na území kraje Účel: Ochrana ekosystému Doba průměrování: 1 rok Imisní limit: 18 000 µg.m-3 Mez tolerance: 0 Max. povolený počet překročení: 0 Maximální koncentrace µg.m-3

Lokalita TCERA-Červená (1568)

23 637,4


24

D.3.Prostředky použité znečišťujících látek

ke

zjišťování

koncentrací

Na území aglomerace Moravskoslezský kraj bylo v roce 2007 provozováno na 29 lokalitách 41 měřících stanic imisního monitoringu. Podrobný popis měřících míst je uveden v kapitole A.2. Měřící stanice (mapa, geografické souřadnice).

25

E.Původ znečištění ovzduší Ozón Imisní zátěž přízemním ozónem je považována za celoevropský problém a snižování přízemního ozónu lze provádět jen pomocí snižování jeho prekurzorů (těkavé organické látky – VOC, oxidy dusíku - NOx). Otázka imisní zátěže přízemním ozónem je o to problematičtější, že v Moravskoslezském kraji není významný potenciál omezování emisí VOC ze stacionárních zdrojů znečišťování vyjma sektoru aplikace nátěrových hmot a rozpouštědel. Emise těkavých organických polutantů a NOx z mobilních zdrojů jsou pro kraj neregulovatelné. Suspendované částice PM10 Hlavními původci imisního zatížení suspendovaných částic obecně jsou: − mechanické procesy (víření usazeného prachu, obrus pneumatik, vozovek, obkladů brzd, odnos půdních částic, apod.) dávající vznik primárním částicím; − technologické procesy (výroba kovů, cementu, stavební činnost, apod.) dávající vznik primárním částicím; − spalovací procesy dávající vznik primárním částicím; − chemické procesy v atmosféře dávající vznik sekundárním částicím – prekurzory pro vznik sekundárních částic jsou SO2, NOx, NH3 a VOC. Suspendované částice v atmosféře jsou komplikovaný fenomén a jejich aktuální hmotnostně vyjádřená koncentrace je jen zčásti dána příspěvkem emisí primárních částic ať již z technologických nebo spalovacích procesů. Daleko významnější příspěvek k aktuální koncentraci je dán reemisemi a sekundárními anorganickými i organickými částicemi vzniklými fyzikálně-chemickou transformací plynných složek jak antropogenního původu (SO2, NOx a nemetanické těkavé organické látky), tak i emisemi z přírody. Benzen Benzen se nejvíc uvolňuje do prostředí jako součást emisí z motorových vozidel, odpařováním benzinu během čerpání paliva do nádrží a z palivových nádrží, v emisích z jejich výroby, v emisích z průmyslových procesů používajících benzen a také ze spalování fosilních paliv (benzen se nachází také v ropě a benzinu). Benzen se rovněž do životního prostředí dostává ze sopečné činnosti, lesních požárů a z cigaretového kouře. Benzo(a)pyren Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu může být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová. Příčinou jeho vnosu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků (PAH), jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologické provozy (např. výroba koksu a železa). 26

E.1.Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší doplněný geografickým vyznačením Vyhodnocení emisí základních znečišťujících látek na úrovni jednotlivých zdrojů je provedeno v širším spektru průmyslových a energetických zdrojů. V následujících tabulkách je uvedeno vždy 20 nejvýznamnějších provozoven (obsahující stacionární zdroje znečišťování ovzduší) v kategoriích REZZO 1 (velké), REZZO 2 (střední) a REZZO 3 (malé) za rok 2006. Tabulka č. 35 Nejvýznamnější provozovny zdrojů znečišťování ovzduší kategorie REZZO 1 (velké zdroje) Název 1 2 3 4 5

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa

TZL

SO2

NOX

CO

VOC

t/rok

t/rok 1402, 9 2355, 7

t/rok 1032, 1

t/rok

t/rok

48533,8

8,3

909,8

39047,7

0,0

79,7

111,4

921,0

21409,8

245,0

169,5

27,5 5986, 8 4775, 6 1991, 5

47,5 3458, 6 3936, 4 4180, 5

10735,7

0,0

256,8

153,1

107,2

87,4

128,2

167,3

6,0

214,1

3925,3

23,5

1058, 4

95,1

27,7

715,8

262,2

2,6

631,4

71,1

0,7

135,4

1996,5

18,8

673,5

ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 Vysoké pece, dříve Vysoké Pece Ostrava, a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 – ocelárna, dříve Mittal Steel Ostrava a.s. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - energetika, dříve Mittal Steel Ostrava a.s.

889,1

177,6

6

Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice

145,5

7

ČEZ, a.s., Elektrárna Dětmarovice

174,5

8

EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. – provoz ocelárny, dříve VÍTKOVICE STEEL, a.s. ČEZ a.s. - energetika Vítkovice, dříve Energetika Vítkovice, a.s. ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika

78,3

11

Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná

30,4

12

KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o., Výroba vápna ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - koksovna, dříve Mittal Steel Ostrava a.s. Biocel Paskov a.s. ŽDB GROUP a. s., Bohumín - Topenářská technika Viadrus, dříve ŽDB, a.s. Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Čsl.armády OKD, a.s - Důl ČSM, Teplárna OKD, OKK a.s. Koksovna Jan Šverma Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Přívoz TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba

3,6

1695, 4 1839, 2 1467, 1 34,7

403,6

188,2

364,9

967,6

51,0

40,9

577,4

804,4

178,5

89,1

28,2

38,8

21,3

1420,9

7,0

14,0 13,3 92,1 10,9 146,9

653,3 465,9 188,7 390,8 102,7

343,7 393,4 290,8 340,0 199,0

120,3 39,9 316,5 38,6 247,8

8,6 7,3 20,0 8,5 64,2

9 10

13 14 15 16 17 18 19 20

Zdroj: ČHMÚ

27

65,2 83,6

Obrázek č. 6 Umístění nejvýznamnějších bodových provozoven zdrojů znečišťování ovzduší

Tabulka č. 36 Nejvýznamnější provozovny zdrojů znečišťování ovzduší kategorie REZZO 2 (střední zdroje) Název 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

SELIKO Opava a.s. - kotelna BÖGL a KRÝSL - SILNICE MORAVA s.r.o. - kamenolom EUROVIA Lom Jakubčovice, s.r.o. – kamenolom a kotelna OPATHERM, a.s. - kotelna Kylešovice - Hlavní 97 OKD, a.s. - Staříč - výdušná jáma LENAS, a.s. - tírna lnu MOS s.r.o. - kotelna REVLAN s.r.o. - kotelna SLADOVNA, spol. s r.o. - kotelna na tuhá paliva SLETEX s.r.o. - Frýdek-Místek - kotelna KATR a.s. - čerpací stanice PHM První Vítkovská a.s. - kotelna Štěrkovny spol. s r. o. Dolní Benešov - zpracování kamene HRANEX s.r.o. - kotelna na dřevo MORAVIA ENERGO, a.s. - Bohumín - kogenerační jednotka REFRASIL, s.r.o. - pece na výrobu keramiky Školní statek, Opava, p.o. - kotelna JHF Heřmanovice spol. s r. o. - kamenolom David Kotásek - kotelna Strojírna STELON Břidličná s.r.o. - lakovna

Zdroj: ČHMÚ

28

TZL

SO2

NOX

CO

VOC

t/rok 14,8 200,4 155,6 0,3 43,7 35,6 1,1 11,3 1,5 0,1 6,8 2,2 25,9 5,1 0,2 2,8 1,0 18,5 1,2 0,5

t/rok 203,7 0,0 0,0 47,2 0,0 0,0 25,9 0,0 20,8 23,0 0,7 13,9 0,0 0,3 0,0 2,5 10,9 0,0 2,4 11,1

t/rok 49,5 0,0 0,1 14,1 0,0 0,9 4,8 6,5 4,5 4,0 5,4 4,0 0,0 4,2 19,0 4,5 3,6 0,0 1,1 2,2

t/rok 32,7 0,0 0,0 1,8 0,0 5,6 1,9 14,6 2,7 3,1 16,3 2,7 0,0 14,8 5,3 9,6 3,0 0,0 10,2 0,9

t/rok 8,2 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 1,7 0,1 2,2 0,5 0,2 4,6 0,0 0,3 0,0 0,6 1,1 0,0 3,1 2,9

Tabulka č. 37 Nejvýznamnější plošné (obce) zdroje kategorie REZZO 3 (malé zdroje) Obec 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Ostrava Třinec Orlová Frýdek-Místek Petřvald Karviná Opava Mosty u Jablunkova Rychvald Havířov Bohumín Český Těšín Frýdlant nad Ostravicí Krnov Rýmařov Vratimov Jablunkov Šenov Bílovec Hradec nad Moravicí

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

t/rok 90,8 36,8 32,2 27,5 24,2 18,9 18,6 16,8 16,4 13,7 12,9 12,7 14,5 14,6 14,5 11,6 11,5 10,3 11,2 11,7

t/rok 133,2 54,3 50,8 38,2 37,2 29,6 23,8 25,9 25,6 20,6 19,7 18,4 19,3 17,7 16,9 17,4 16,5 15,2 14,8 13,2

t/rok 81,1 20,5 13,2 17,1 10,6 11,8 29,8 6,5 7,8 12,5 10,6 12,2 7,6 13,9 8,2 5,9 5,5 6,3 7,1 6,9

t/rok 477,7 192,6 180,4 133,8 131,7 105,9 86,0 91,5 91,0 73,8 70,9 66,1 67,4 62,5 58,1 61,5 58,1 54,0 52,1 45,2

t/rok 96,1 38,7 36,0 27,2 26,3 21,1 17,7 18,3 18,1 14,8 14,2 13,3 13,8 13,0 12,1 12,4 11,7 10,9 10,6 9,5

Zdroj: ČHMÚ Obrázek č. 7 Umístění nejvýznamnějších plošných zdrojů znečišťování ovzduší

29

Výčet nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší na území Moravskoslezského kraje je uveden v tabulce č. 38. Z celkového počtu 731 sčítacích úseků byla na téměř 190 z nich celková 24 hodinová intenzita vyšší než 10 tis. vozidel. Tabulka č. 38 Nejvýznamnější liniové zdroje (dle sčítacích úseků) Č. silnice Sčítací úsek 11 11 479 56 11 48 11 56 11 58 479 56 11 58

7.99 7.93 7-0774 7.84 7.92 7-1543 7.91 7-1772 7.92 7.91 7-0775 7.83 7.91 7-1693

Celoroční průměrná intenzita 46 46 39 38 36 35 34 34 34 33 32 31 31 31

714 714 499 552 962 677 914 905 392 521 595 823 779 039

Začátek úseku hr.okr. Frýdek-Mistek - Karviná Havířov - z.z. MÚK s 4785 - ul. Bílovecká mimoúr. kř. s 11 mimoúr. kř. s 56 - ul. Místecká zaús. ul. 8. pěšího pluku mimoúr. kř. s 4787 - ul. Výškovická mimoúr. kř. s MK - ul. Dr. Martínka mimoúr. kř. s 4785 - ul. Polanecká x s 479 - ul. 28.října vyús. 46620 - ul. Martinovská podjezd pod MK - ul. Halasova mimoúr. kř. s 58 - ul .Plzeňská vyús. MK - ul. Horní

Konec úseku Havířov - z.z. vyús. 475 s 58 - ul. Mariánskohorská, Plzeňská mimoúr. kř. s MK - ul. Dr. Martínka mimoúr. kř. s 477 - ul. Frýdecká zaús. 477 = Frýdek-Místek - k.z. mimoúr. kř. s 58 - ul. Plzeňská mimoúr. kř. 478 mimoúr. kř. s 4787 - ul. Výškovická mimoúr. kř. s 0581 a MK - ul. Švermova mimoúr. kř. s 4785 - ul. Bílovecká mimoúr. kř. s 11 mimoúr. kř. s 56 - ul. Místecká mimoúr. kř. s 11

Zdroj: ŘDS, sčítání dopravy 2005; Poznámka: Nejvýznamnější liniové zdroje jsou definovány vyšší průměrnou intenzitou dopravy než 30 000 vozidel za 24 hodin.(z.z. - začátek zástavby, k.z. - konec zástavby, x – křižovatka, mimoúr. kř. – mimoúrovňová křižovatka, vyús. – vyústění, zaús. – zaústění, ul. - ulice)

Obrázek č. 8 Mapa sítě silnic Moravskoslezského kraje s vyznačením intenzity dopravy na jednotlivých komunikacích

Zdroj: ŘSD, sčítání dopravy 2005

30

E.2.Celkové množství emisí v oblasti (t/rok) Tuhé znečišťující látky V krajské struktuře emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) mají největší podíl zdroje kategorie REZZO 1, tj., velké zdroje znečišťování ovzduší. V porovnání s údaji za Českou republiku jsou emise ze zdrojů REZZO 1 v Moravskoslezském kraji víc než dvojnásobně vyšší. V níže uvedené tabulce je prezentován vývoj emisí tuhých znečišťujících látek podle jednotlivých kategorií zdrojů Moravskoslezského kraje v letech 2002 až 2007. Tabulka č. 39 Vývoj emisí tuhých znečišťujících látek podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech 2002 – 2007 Kategorie zdrojů

Emise tuhých znečišťujících látek [kt] 2002

2003

2004

2005 3,9

2006 3,8

2007 4,3

REZZO 1-velké

4,2

5,0

4,8

REZZO 2- střední

0,5

0,4

0,5

0,5

0,7

0,7

REZZO 3-malé

1,3

1,2

1,2

1,2

1,2

2,0

REZZO 4-doprava

2,0

2,0

1,9

2,0

2,1

2,2

Zdroj: ČHMÚ Graf č. 1 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích tuhých látek v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2007 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích TZL v Moravskoslezském kraji

100%

80%

60%

40%

20%

0% 2000

2001

REZZO 1

2002

2003

2004

REZZO 2

REZZO 3

Zdroj: ČHMÚ

31

2005

2006

REZZO 4

2007

Oxid siřičitý Struktura zdrojů emisí oxidu siřičitého je v Moravskoslezském kraji odlišná od struktury zdrojů v ČR. Emise oxidu siřičitého pocházejí převážně z REZZO 1 tj. velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména ze spalovacích zdrojů, které spadají do sektorů veřejné a průmyslové energetiky). Tabulka č. 40 Vývoj emisí SO2 podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech 2002 – 2007 Kategorie zdrojů

Emise oxidu siřičitého [kt] 2002 26,7

2003 27,4

2004 26,8

2005 27,3

2006 27,4

2007 28,5

REZZO 2- střední

0,5

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

REZZO 3-malé

1,4

1,4

1,4

1,7

1,5

1,5

REZZO 4-doprava

0,2

0,2

0,2

0,0

0,0

0,0

REZZO 1-velké

Zdroj: ČHMÚ Graf č. 2 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích oxidu siřičitého v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2007 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích SO2 v Moravskoslezském kraji emisích SO 100%

80%

60%

40%

20%

0% 2000

2001

2002

REZZO 1

2003

2004

REZZO 2

2005

REZZO 3

Zdroj: ČHMÚ

32

2006

REZZO 4

2007

Oxidy dusíku Z analýzy krajské a národní struktury zdrojů emisí vyplývá, že se rozhodujícím způsobem v obou případech na emisích oxidů dusíku podílejí REZZO 1 tj., velké zdroje znečišťování ovzduší. Dalším významným zdrojem emisí oxidů dusíku jsou mobilní zdroje. Tabulka č. 41 Vývoj emisí oxidů dusíku podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech 2002 – 2007 Kategorie zdrojů

Emise oxidů dusíku [kt] 2002

2003

2004

2005 23,6

2006 22,4

2007 22,6

REZZO 1-velké

21,9

22,8

22,6

REZZO 2- střední

0,4

0,4

0,4

0,4

0,4

0,5

REZZO 3-malé

0,9

0,8

0,8

0,9

0,8

0,7

REZZO 4-doprava

9,9

9,7

9,2

9,2

8,5

8,2

Zdroj: ČHMÚ; Poznámka: emise z dopravy byly vypočtený podle metodiky CDV Brno. Graf č. 3 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích oxidů dusíku v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2007 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích NOx v Moravskoslezském kraji

100%

80%

60%

40%

20%

0% 2000

2001

REZZO 1

2002

2003

REZZO 2

2004

REZZO 3

2005

2006

2007

REZZO 4

Zdroj: ČHMÚ

Těkavé organické látky Těkavé organické látky jsou schopny vytvářet fotochemické oxidanty reakcí s NOx v přítomnosti slunečního záření. Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem emisí VOC je sektor užívání rozpouštědel. Významné jsou rovněž emise související s dopravou (výfukové plyny, benzinové páry ze skladování a distribuce benzinu). 33

Tabulka č. 42 Vývoj emisí VOC podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech 2002 – 2007 Kategorie zdrojů

Emise těkavých organických látek [kt] 2002

2003

2004

2005

REZZO 1-velké

3,0

3,1

2,2

2,5

2006 2,6

2007 2,0

REZZO 2- střední

0,3

0,3

0,4

0,4

0,3

0,4

REZZO 3-malé

13,2

12,5

12,3

12,1

11,5

11,9

REZZO 4-doprava

4,6

4,4

3,9

3,6

4,3

4,2

Zdroj: ČHMÚ Graf č. 4 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích těkavých organických látek v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2007 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích VOC v Moravskoslezském kraji

100%

80%

60%

40%

20%

0% 2000

2001

2002

2003

REZZO 1

2004

REZZO 2

2005

2006

REZZO 3

2007

REZZO 4

Zdroj: ČHMÚ

Amoniak Na území Moravskoslezského kraje stejně jako v celé ČR jsou významnější skupinou zdroje spadající do kategorie malých zdrojů znečišťování ovzduší. Tabulka č. 43 Vývoj emisí amoniaku podle jednotlivých kategorií zdrojů v Moravskoslezském kraji v letech 2002 – 2007 Kategorie zdrojů

Emise amoniaku [kt] 2002

2003

2004

2005 1,2

2006 1,1

2007 1,1

REZZO 1-velké

0,4

1,3

1,2

REZZO 2- střední

0,6

0,9

0,9

0,9

0,9

0,5 1,4 0,2

REZZO 3-malé

2,0

1,9

1,7

1,6

1,5

REZZO 4-doprava

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

34

Zdroj: ČHMÚ Graf č. 5 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích amoniaku v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2007 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO na emisích NH3

v Moravskoslezském kraji

100%

80%

60%

40%

20%

0% 2000

2001

2002

REZZO 1

2003

2004

REZZO 2

2005

REZZO 3

2006

2007

REZZO 4

Zdroj: ČHMÚ

E.3.Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí Nejvýznamnější podíl dálkového přenosu znečištění ovzduší je možné očekávat zejména v okrajových částech kraje. S ohledem na skutečnost, že právě v hustě osídlených oblastech Moravskoslezského kraje (Ostravsko, Karvinsko, Třinecko) a polského Vojvodství Slezského (oblast Katovic) se nachází i těžký průmysl, je vzájemné ovlivnění znečištění ovzduší těchto oblastí velice významné. Z imisního monitoringu provozovaného ve Vojvodství Slezském a v Moravskoslezském kraji lze dovodit, že právě při smogových situacích (inverzní stav počasí) dochází k homogenitě celé slezské oblasti a vysokým koncentracím znečištěného ovzduší (suspendované částice PM10) na obou stranách hranice. Jelikož je Moravskoslezský kraj na západě, východě a částečně i jihu lemován pohořími, ovlivnění zdrojů znečišťování ovzduší z okolních krajů (Olomoucký, Zlínský) a na Slovenské straně (Žilinský kraj) je pro Moravskoslezský kraj zanedbatelné.

35

F.Analýza situace F.1.Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší Distribuce emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 (velké zdroje) mezi jednotlivými obcemi s rozšířenou působností (ORP) Moravskoslezského kraje v roce 2006 je uvedena v následující tabulce: Tabulka č. 44 Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 (t/rok) Bílovec

TZL, t/rok 1,5

Podíl, % 0

SO2, t/rok 6,9

Podíl, % 0

NOx, t/rok 17,8

Podíl, % 0

CO, t/rok 4,8

Podíl, % 0

VOC, t/rok 8,5

Podíl, % 0

NH3, t/rok 264,8

Podíl, % 24

Bohumín

73,2

2

613,5

2

231,2

1

1650,7

1

35,2

1

43,5

4

Bruntál

4,2

0

199,2

1

64,2

0

22,6

0

22,0

1

20,5

2

Český Těšín

0,3

0

0,0

0

1,9

0

0,2

0

22,0

1

0,0

0

Frenštát pod Radhoštěm

34,0

1

5,8

0

3,7

0

4,1

0

80,9

3

0,0

0

Frýdek-Místek

55,3

1

1258,4

5

1204,1

5

327,9

0

154,5

6

124,9

11

Frýdlant nad Ostravicí

10,8

0

47,0

0

32,6

0

19,8

0

40,2

2

14,6

1

Havířov

0,0

0

0,0

0

0,4

0

0,1

0

0,6

0

0,0

0

Hlučín

2,0

0

1,3

0

12,7

0

12,7

0

30,0

1

0,0

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Karviná

242,3

6

4605,8

17

5612,3

25

419,1

0

202,0

8

30,4

3

Kopřivnice

51,1

1

458,0

2

369,8

2

2097,3

2

142,7

6

11,3

1

Kravaře

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

16,0

1

Krnov

25,4

1

445,4

2

192,8

1

56,9

0

29,3

1

41,3

4

Nový Jičín

4,1

0

9,9

0

33,6

0

14,2

0

96,0

4

104,2

9

Odry

0,4

0

0,2

0

10,7

0

0,4

0

27,7

1

29,5

3

Opava

15,6

0

154,0

1

107,2

0

149,6

0

659,5

26

198,5

18

ORP

Jablunkov

Orlová

21,6

1

86,1

0

41,1

0

31,2

0

4,3

0

35,1

3

Ostrava

2168,1

56

16029,7

58

12285,2

55

66969,9

51

774,6

30

124,7

11

Rýmařov

31,4

1

72,4

0

43,4

0

12,2

0

161,8

6

6,3

1

Třinec

1102,8

29

3432,5

13

2092,9

9

59864,0

45

78,3

3

0,2

0

Vítkov

0,1

0,0

2,2

0

0,5

0

1,2

0

7,0

0

45,6

4

Celkem

3844,1

100

27428,1

100

22358,2

100

131659

100

2577,2

100

1111,1

100

Zdroj: ČHMÚ; Poznámka: tučným písmem jsou vyznačeny vždy tři ORP s nejvyššími emisemi příslušné znečišťující látky.

Na základě analýzy emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 (velké zdroje) na úrovní jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že: •

podíl ORP Ostrava je rozhodujícím v případě emisí SO2 (58%), TZL (56%), NOx (55%) a CO (51%) a významný v případě emisí VOC (30%);

•

podíl ORP Třinec je významný v případě emisí CO (45%) a TZL (29%), částečně významný v případě emisí SO2 (13%) a NOx (9%); 36

•

podíl ORP Karviná je významný v případě emisí NOx (25%) a částečně významný v případě emisí SO2 (17%), VOC (8%) a TZL (6%);

•

podíl ORP Opava je významný v případě emisí VOC (26%);

•

na emisích NH3 je podíl nejvýznamnějších ORP následující: ORP Bílovec (24%), ORP Opava (18%) a ORP Frýdek-Místek (11%).

Distribuce emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 2 (střední zdroje) mezi jednotlivými ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 je uvedena v následující tabulce: Tabulka č. 45 Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 2 po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 (t/rok) TZL, t/rok 3,2

Podíl, % 1

Podíl, % 2

NOx, t/rok 7,9

Podíl, % 2

CO, t/rok 9,6

Bohumín

1,0

0

Bruntál

55,1

8

2,8

0

33,3

7

18,5

80,6

12

38,8

8

75,1

Český Těšín

1,4

0


2,1

0

8,9

1

18,0

4

5,0

2,3

0

7,6

2

7,0

Frýdek-Místek

60,3

9

50,5

8

30,8

7

Frýdlant nad Ostravicí Havířov

6,4

1

6,7

1

7,3

5,4

1

2,4

0

4,6

Hlučín

1,0

0

3,0

1

Jablunkov

5,2

1

3,8

1

Karviná

4,2

1

1,7

Kopřivnice

4,8

1

5,8

Kravaře

1,8

0

3,2

Krnov

27,1

4

26,8

ORP Bílovec

Nový Jičín

SO2, t/rok 12,9

Podíl, % 2

VOC, t/rok 13,2

Podíl, % 4

NH3, t/rok 21,9

Podíl, % 2

3

3,7

13

23,2

1

0,0

0

8

17,3

2

1

6,3

1

3,9

2

0,0

0

1

15,2

2

30,9

5

22,7

8

59,9

7

2

19,5

1

3,2

3

14,9

5

7,0

1

1

6,2

2

0,9

0

7,4

2

7,5

2

12,6

2

4,6

2

7,8

1

10,1

2

3,8

1

4,1

1

0

10,8

1

20,7

2

11,3

2

2,4

1

0,0

0

5

16,0

3

19,4

6

47,0

5

1

1,9

4

15,6

0

3,4

1

10,1

3

25,9

3

3

47,5

8

22,7

8

56,3

6

8,2

1

13,3

2

20,0

4

13,6

2

10,1

3

156,9

17

Odry

157,8

24

20,2

3

9,7

2

15,3

3

6,5

2

32,3

4

Opava

44,9

7

285,4

44

102,8

22

110,2

19

50,8

17

191,5

21

Orlová

0,5

0

3,6

1

4,8

1

4,9

1

6,8

2

4,0

0

Ostrava

9,8

2

21,6

3

58,9

13

67,0

12

37,0

12

86,8

10

Rýmařov

45,1

7

43,3

7

16,4

4

31,0

5

11,1

4

47,4

5

Třinec

12,4

2

10,8

2

17,6

4

40,1

7

13,2

4

10,4

1

Vítkov

206,5

31

39,1

6

17,2

4

19,5

3

8,5

3

118,9

13

Celkem

664,2

100

648,5

100

459,5

100

571,5

100

300,9

100

911,4

100


Na základě analýzy emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 2 (střední zdroje) na úrovni jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že: •

podíl ORP Opava je významný v případě emisí SO2 (44%), NOx (22%) a NH3 (21%) a částečně významný v případě emisí CO (19%) a VOC (30%); 37

•

podíl ORP Ostrava je částečně významný v případě emisí NOx (13%) CO (12%), VOC (12%) a NH3 (10%);

•

podíl ORP Bruntál je částečně významný v případě emisí SO2 (12%), CO (13%), NOx (8%) a VOC (8%);

•

podíl ORP Nový Jičín je částečně významný v případě emisí NH3 (17%);

•

podíl ORP Frýdek-Místek je částečně významný v případě emisí SO2 (8%);

•

na emisích TZL je podíl nejvýznamnějších ORP následující: ORP Vítkov (31%), ORP Odry (24%) a ORP Frýdek-Místek (9%).

Tabulka č. 46 Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 3 po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006 (t/rok) Bílovec

TZL, t/rok 28,7

Podíl, % 2

SO2, t/rok 38,6

Podíl, % 3

NOx, t/rok 20,8

Podíl, % 3

CO, t/rok 136,3

Podíl, % 3

VOC, t/rok 27,8

Podíl, % 3

Bohumín

29,3

3

45,3

3

18,4

2

161,8

3

32,3

3

Bruntál

93,5

8

101,0

7

45,3

6

341,1

7

72,5

7

Český Těšín

14,4

1

21,0

1

13,4

2

75,4

1

15,2

1


18,6

2

20,3

1

15,4

2

70,3

1

14,9

1

Frýdek-Místek

119,0

10

146,8

10

76,4

10

510,1

10

105,6

10


54,7

5

62,9

4

28,4

4

215,8

4

45,2

4

Havířov

36,2

3

54,7

4

26,6

3

195,5

4

39,2

4

Hlučín

25,0

2

32,8

2

32,4

4

118,5

2

24,2

2

Jablunkov

69,0

6

96,2

6

30,8

4

337,2

6

68,4

6

Karviná

36,0

3

55,4

4

22,0

3

197,5

4

39,5

4

Kopřivnice

16,9

1

19,9

1

20,0

3

70,6

1

14,7

1

Kravaře

10,9

1

13,6

1

18,3

2

49,6

1

10,2

1

Krnov

87,9

7

89,8

6

48,8

6

302,7

6

65,0

6

Nový Jičín

42,8

4

50,4

3

35,8

5

175,8

3

36,7

3

Odry

44,8

4

46,6

3

23,5

3

157,6

3

33,7

3

Opava

97,4

8

115,9

8

83,0

11

404,1

8

84,1

8

Orlová

68,5

6

107,4

7

29,5

4

381,3

7

76,1

7

Ostrava

133,7

11

194,9

13

109,8

14

696,7

13

140,3

13

Rýmařov

42,1

4

46,5

3

20,3

3

157,7

3

33,3

3

Třinec

71,9

6

102,8

7

41,2

5

363,4

7

73,4

7

Vítkov

41,6

4

46,5

3

20,1

3

157,9

3

33,3

3

Celkem

1182,6

100

1509,5

100

780,2

100

5277,1

100

1085,7

100

ORP


Podle podílu na emisích TZL, SO2, CO a VOC se na první místo řadí ORP Ostrava (11 - 14%), která je následována ORP Frýdek-Místek (10%) a ORP Opava (8%). U emisí NOx se na druhé místo řadí ORP Opava (11) a dále ORP Frýdek-Místek (10).

38

Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že rozhodující množství emisí základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší je emitováno v ORP: •

Ostrava

•

Třinec

•

Karviná

•

Opava (v případě emisí VOC)

•

Bílovec a Opava (v případě emisí NH3)

F.2.Podrobnosti o možných nápravných opatřeních Vzhledem k tomu, že imisní limity a cílové imisní limity byly na území Moravskoslezského kraje překračovány pro následující znečišťující látky: − suspendované částice velikostní frakce PM 10 (denní i roční limit), − oxidy dusíku, − benzen, − benzo(a)pyren, − arsen, − ozón, jsou z hlediska Programu významné zejména ty nápravné nástroje, které vedou ke snížení emisí těchto znečišťujících látek, respektive ke snížení emisí prekurzorů ozónu nebo suspendovaných částic velikostní frakce PM 10. Konkrétně se jedná o následující nástroje / opatření: − integrované povolení a stanovení emisních parametrů pro zdroje znečišťování ovzduší v souladu s nejlepšími dostupnými technikami, − podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb zdrojů znečišťování ovzduší centrální zdroje tepla, případně obnovitelné zdroje energie a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie, − zákaz spalovaní nekvalitních druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší, − částečné či úplné omezení vjezdu do vymezených částí obcí, − investice do energetické infrastruktury, − investice do úspor energie, − finanční podpory provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší na dosažení nejlepších dostupných technik, − finanční podpory domácnostem na využití obnovitelných zdrojů energie, 39

− − − − −

finanční podpora veřejné dopravy, finanční podpora při obnově vozového parku, podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem, poskytování informací, výchova a osvěta, u nových průmyslových zón musí být splněny tyto požadavky: o splnění podmínek vyplývajících z nejlepší dostupné techniky, o napojení na železniční tratě pro nákladní přepravu, o zajištění dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou, o stanovení typu přijatelné výroby z hlediska místní kvality ovzduší, o stanovení přípustných používaných zdrojů tepla (CZT, zemní plyn, OZE), o stanovení maximálního množství vypouštěného znečištění v rámci celé průmyslové zóny (lokální emisní strop), o posoudit vlivy na životní prostředí celé plochy i jednotlivých záměrů v rámci procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). A.1.1.Celkové priority Programu

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Lokalizace: Priorita 1 se vztahuje především na obce vyhlášené jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Časová naléhavost: Krátkodobá až střednědobá Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Lokalizace: Priorita 2 se vztahuje na celé území kraje. Časová naléhavost: Střednědobá Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek Lokalizace: Priorita 3 se vztahuje na celé území kraje. Časová naléhavost: Střednědobá

40

Priorita 4: Snížení emisí oxidu siřičitého Lokalizace: Priorita 4 se vztahuje na celé území kraje. Časová naléhavost: Střednědobá V oblasti horizontálních opatření je prioritou doplnění a modernizace staniční monitorovací sítě tak, aby pokrývala lokality s vysokou produkcí emisí. Poznámka: Časová naléhavost

Symbol K

Název kategorie

Vysvětlení

Krátkodobá

V případě cílů a priorit se jedná o problém, který již nastal (např. překračování imisních limitů platných od 1. 1. 2005) V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o aktivity, které by měly být zahájeny co nejdříve a dokončeny v nejbližším možném termínu. Dále se jedná o nízkonákladové aktivity, které nevyžadují přípravu a mohou být zahájeny prakticky okamžitě.

S

Střednědobá

V případě cílů a priorit se jedná o problém, který s velkou pravděpodobností nastane v horizontu cca 1 až 7 let. V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o aktivity, které by měly být realizovány v příštích letech.

D

Dlouhodobá

V případě cílů a priorit se jedná o udržení vyhovujícího stavu. V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o takové, které by měly být realizovány trvale.

A.1.2.Indikátory Indikátory vyjadřující postup naplňování priorit Programu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 47 Indikátory programu

Priorita Indikátor 1 Počet obyvatel žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (km2) Celkové krajské emise tuhých znečišťujících látek (kt/rok) 2 Celkové krajské emise oxidů dusíku (kt/rok) 3 Celkové krajské emise těkavých organických látek (kt/rok) 4 Celkové krajské emise oxidu siřičitého (kt/rok) V tabulce č. 48 jsou uvedena podopatření Programového dodatku uvedená ve formuláři připraveném podle rozhodnutí Komise 2004/224/ES s jejich označením. Všechna uvedená podopatření se týkají priority č. 1 Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10.

41

Tabulka č. 48 Ukazatele pro sledování vývoje podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES Označení ve formuláři

Opatření

2004/224/ES

1.1.1: Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury

CZ081-1a

1.1.2: Ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší

CZ081-1b

1.1.3: Ekologizace dopravy

CZ081-1c

1.1.4: Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů

CZ081-1d

1.1.5: Zvýšení plynulosti silniční dopravy

CZ081-1e

1.2.1: Čištění povrchu komunikací, včetně pořízení nesilniční techniky

CZ081-1f

1.2.2: Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí

CZ081-1g

1.3.1: Budování silničních obchvatů obcí

CZ081-1h

1.4.1: Omezení automobilové dopravy

CZ081-1i

1.4.2: Podpora rozvoje veřejné dopravy

CZ081-1j

1.5.1: Omezování vzniku emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku

CZ081-1k

42

G.Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu G.1.Opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně V období po roce 1990 měla zásadní vliv na kvalitu ovzduší v aglomeraci Moravskoslezský kraj opatření přijatá na národní úrovni v oblasti legislativní a v oblasti finančních podpor. Důsledkem bylo masivní snížení primárních emisí znečišťujících látek na všech úrovních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, stanovil provozovatelům všech velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší povinnost zajistit nejpozději do konce roku 1998 dodržování zpřísněných emisních limitů a realizaci dalších technických podmínek provozu, což vedlo k zásadnímu snížení emisí zejména tuhých látek a oxidu siřičitého. Právní předpisy Evropského společenství byly v roce 2002 transponovány do zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a do zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého bylo od 1. 1. 2003 v rámci Moravskoslezského kraje povoleno v režimu integrované prevence cca 140 zařízení, přičemž v této první etapě byly zpřísňovány emisní hodnoty především tuhých znečišťujících látek. V oblasti omezování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší měla význam podpora plynofikace a dalších opatření poskytovaná Státní fondem životního prostředí ČR. V oblasti mobilních zdrojů byly přijaty právní předpisy upravující požadavky na provoz motorových vozidel a na jakost pohonných hmot. Opatření na mezinárodní úrovni, zejména Úmluva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států a její protokoly, se do českého prostředí promítly prostřednictvím národní právní úpravy. Ze strategických dokumentů ke zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji má význam především Program snižování emisí, který byl vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004, a dále Krajský regulační řád Moravskoslezského kraje pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, vydaný nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2005. Podpůrnými dokumenty na krajské úrovni jsou Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a Program rozvoje Moravskoslezského kraje. Na lokální úrovni byly zpracovány Programy ke zlepšení kvality ovzduší v Bohumíně, Havířově, Karviné, Kopřivnici, Opavě, Orlové, Třinci a Českém Těšíně. 43

G.2.Hodnocení účinnosti uvedených opatření Opatření aplikovaná v 90. letech na celém území České republiky vedla s vysokou účinností ke snížení emisí, což dokladuje následující obrázek: Obrázek č. 9 Celkové emise základních druhů látek znečišťujících ovzduší v České republice, 1990– 2007

zdroj : ČHMÚ

V současné době se potenciál plošných opatření na národní úrovni ukazuje jako z velké části vyčerpaný a další plošné zpřísňování emisních limitů by vyvolalo enormní náklady, které by neodpovídaly dosaženému efektu. Opatření na regionální (krajské) úrovni byla aplikovatelná až po roce 2003. V souvislosti s Programem snižování emisí Moravskoslezského kraje došlo ke snížení emisí tuhých znečišťujících látek u velkých průmyslových zdrojů (kategorie REZZO 1). Tuto skutečnost dokládá graf č. 6.

44

Graf č. 6 Podíl emisí tuhých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji v letech 2003 a 2007 2003

2007

doprava 23%

malé zdroje 14% střední zdroje 5%

doprava 24% velké zdroje 46% velké zdroje 58%

malé zdroje 22%

střední zdroje 8%

zdroj: ČHMÚ

Přes všechna výše uvedená přijatá a realizovaná opatření dochází na území Moravskoslezského kraje k plošnému překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí u suspendovaných částic velikostní frakce PM10.

45

H.Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší H.1. Seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu Konkrétní akce navržené k jednotlivým podopatřením definovaných priorit jsou dále uvedeny v Programovém dodatku v kapitole K.

H.1.1. Priorita 1 Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Priorita 1 určuje pět hlavních opatření ke snížení imisní zátěže: 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů; 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním; 1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti; 1.4: Omezování objemu automobilové dopravy; 1.5: Snižování plynných prekurzorů tuhých znečišťujících látek. Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Popis opatření: Hlavními bodovými zdroji primárních emisí tuhých znečišťujících látek jsou v Moravskoslezském kraji velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO1). Nejvýznamnější potenciál snižování emisí tuhých znečišťujících látek je u technologických zdrojů z provozů hutní prvovýroby. Celkově pro Moravskoslezský kraj lze u průmyslových zdrojů očekávat v nadcházejících 5 letech snížení emisí tuhých znečišťujících látek o cca 1 až 1,5 kt. Přesto, že opatření ke snížení emisí tuhých znečišťujících látek u vybraných zdrojů kategorie REZZO1 povede k výraznému zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, nebude tato kvalita pravděpodobně dostatečná k plošnému dodržení ročního imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Ani splnění ročního imisního limitu PM10 však nemusí vést ke splnění požadavku maximálního počtu dnů s průměrnou denní koncentrací PM10 vyšší než denní imisní limit. Malé zdroje znečišťování ovzduší se podílejí na emisích tuhých znečišťujících látek kolem 20 %. Moravskoslezský kraj patří mezi nadprůměrně plynofikované kraje (s podílem 79 % plynofikovaných obcí, stupeň plynofikace České republiky činí 64 %). Centrální zásobování teplem je omezeno na větší sídla, vytápění jinými 46

prostředky je spíše výjimečné. Přechod od vytápění domácností pevnými palivy na jinou formu přesto představuje významný potenciál snížení emisí tuhých látek. Dodatečný potenciál představuje ekologizace vytápění veřejných objektů v majetku obcí. V oblasti měst a větších sídel musí dojít u malých stacionárních spalovacích zdrojů k záměně tuhých paliv ve prospěch nespalovacích obnovitelných zdrojů energie (solární systémy a využití geotermální energie), nebo k náhradě za zemní plyn, popř. centrální zásobování teplem. Pokud tato podmínka nebude splněna, nelze očekávat v těchto oblastech v zimních měsících plnění imisního limitu pro suspendované částice PM10 a benzo(a)pyrenu. Potenciál snížení emisí z mobilních zdrojů (vozidel a další mobilní techniky vybavené spalovacími motory) je omezen celkovými emisemi z těchto zdrojů, které v roce 2006 dosáhly cca 2,1 kt. Určitého snížení lze, vedle obměny vozidlového parku ve veřejném sektoru, dosáhnout instalací koncových filtrů na vozidla vybavená dieselovými motory. Prakticky se však může jednat pouze o autobusy městské hromadné dopravy nebo o užitková vozidla městských podniků služeb. Aby bylo dosaženo výraznějšího efektu v oblasti zlepšení kvality ovzduší, především kolem pozemních komunikací, bylo by účelné, aby proběhla modernizace, popř. instalace koncových filtrů zachycující jemné částice u všech dopravců využívajících nákladní automobilovou dopravu. O něco vyšší potenciál, spíše z hlediska imisní zátěže než co do absolutní velikosti odstraněných emisí, lze nalézt u plošných zdrojů, ať se jedná o povrch komunikací či jiné prašné povrchy. Zde připadá v úvahu zpevňování povrchu komunikací a zatravňování či zalesňování prašných ploch, případně také opatření v prašných průmyslových areálech či na stavbách. K opatření 1.1 jsou navrhována následující podopatření: 1.1.1: Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: − plynofikace obcí nebo jejich částí, − rozvoj stávajících sítí CZT, která by vedla ke zvýšení efektivity dodávky tepla, snížení ztrát tepla v rozvodech CZT, − budování nových efektivních systémů CZT. 1.1.2: Ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: − ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí, − ekologizace významných zdrojů znečišťování ovzduší. 1.1.3: Ekologizace dopravy V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: − obměna vozidlového parku v majetku obcí, − obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, 47

−

ekologizace existujících vozidel městské hromadné dopravy.

1.1.4: Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: − úprava (zpevnění) povrchu komunikací, − úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním). 1.1.5: Zvýšení plynulosti silniční dopravy V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: − úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí, − organizační dopravní opatření. Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Popis opatření: Primárně emitované i sekundární suspendované částice sedimentují na zemský povrch, případně přímo vznikají mechanickým otěrem povrchu či přírodními procesy a mohou být opakovaně suspendovány (resuspendovány) působením vzdušného proudění a tak znovu zvyšovat imisní zátěž. Z tohoto důvodu je vhodné tuhé částice z povrchů odstraňovat. V praxi se jedná především o povrchy komunikací, částečně také o areály, v nichž dochází k vzniku primární prašnosti (lomy, povrchové doly, provozy mechanické úpravy nerostných surovin, cementárny, atp.). K opatření 1.2 jsou navrhována následující podopatření: 1.2.1: Čištění povrchu komunikací (vč. pořízení nesilniční techniky) Podopatření Čištění povrchu komunikací zahrnuje jednak pravidelné čištění, jednak důkladné vyčištění po zimní sezóně. 1.2.2: Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: − zpevňování a čištění povrchů v areálech, − organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí. Opatření 1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti. Popis opatření: Imisní dopad emisí tuhých znečišťujících látek z mobilních zdrojů je vyšší než by odpovídalo jejich podílu na celkových emisích. Kromě toho, že se jedná o emise v „dýchací“ vrstvě atmosféry, jde především o to, že částice emitované ve výfukových 48

plynech ze spalovacích motorů spadají do zvláště rizikové velikostní frakce PM 2,5. Jedná se o dva samostatné problémy – průchod tranzitní dopravy městy a obcemi a vlastní vnitroměstskou dopravu. První problém lze řešit prostřednictvím obchvatů, které navíc přispívají ke zvýšení plynulosti provozu (viz podopatření 1.1.5), druhý problém pak obecně organizačními opatřeními (omezení až úplný zákaz vjezdu do center měst), v případě větších měst pak rozvojem městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy). K opatření 1.3 je navrhováno následující podopatření: 1.3.1: Budování silničních obchvatů měst a obcí Opatření 1.4: Omezování objemu automobilové dopravy Popis opatření: Z důvodu významného vlivu automobilové dopravy na kvalitu ovzduší a současně z důvodu zvyšování intenzity (objemu) automobilové dopravy nejen na území Moravskoslezského kraje, ale na území celé republiky, je vhodné zaměřit pozornost na opatření, která povedou ke snížení dopravních intenzit ve městech a obcích. Významná je ta skutečnost, že automobilová doprava přispívá nejen ke zvýšenému imisnímu zatížení území tuhými částicemi, ale také dalšími znečišťujícími látkami, u nichž stejně jako u tuhých částic není jejich vliv na lidské zdraví a životní prostředí jednoznačně stanoven. K opatření 1.4 jsou navrhována podopatření: 1.4.1: Omezení automobilové dopravy, 1.4.2: Podpora rozvoje veřejné dopravy. Podopatření 1.4.1 Omezení automobilové dopravy zahrnuje následující typy akcí: − úplný zákaz vjezdu, − selektivní zákaz vjezdu, − rychlostní omezení, − parkovací politika (včetně budování krytých/podzemních garáží a související telematiky). Opatření 1.5: Snižování plynných prekurzorů tuhých znečišťujících látek Popis opatření: Snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku u stávajících zdrojů znečišťování ovzduší a uplatňování požadavku na nízké emise těchto znečišťujících látek u nových zdrojů znečišťování ovzduší dle priorit 2, 3 a 4. 49

Důvodem je skutečnost, že vedle primárních emisí tuhých znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší vznikají také suspendované částice frakce PM10 z plynných prekurzorů (oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak). K opatření 1.5. je navrhováno následující podopatření: 1.5.1: Omezování vzniku emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek.

A.1.3.Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku V rámci priority 2 lze aplikovat následující dvě opatření ke snížení emisní zátěže a k přispění ke snížení imisní zátěže suspendovaných částic PM10: 2.1: Podpora úspor a efektivního využívání energie včetně některých obnovitelných zdrojů. 2.2: Ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší. Opatření 2.1: Podpora úspor a efektivního využívání energie včetně některých obnovitelných zdrojů. Popis opatření: Významná část spotřebovávané energie má původ ve spalování fosilních paliv, kdy je oxidace vzdušného dusíku na oxidy dusíku nevyhnutelným doprovodným jevem. Za realistického předpokladu, že prakticky veškeré teplo spotřebované na území kraje je na tomto území také vyrobeno (do určité míry také nezanedbatelná část elektrické energie), projeví se snížení spotřeby energie snížením emisí oxidů dusíku. Prakticky toho lze dosáhnout lepší izolací vytápěných budov, lepší regulací vytápění, minimalizací ztrát v rozvodech (u systémů CZT) a konečně aplikací obnovitelných/alternativních zdrojů energie, které nejsou založeny na spalovacím procesu. Všechny tyto aktivity mají žádoucí vedlejší efekt jednak v omezení emisí dalších znečišťujících látek (zejména tuhých látek), jednak v omezení emisí hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého. K opatření 2.1 jsou navrhována následující podopatření. 2.1.1: Zlepšení tepelných izolací veřejných budov 2.1.2: Zlepšení regulace vytápění veřejných budov 2.1.3: Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách Úsporná opatření v sektoru bydlení a veřejném sektoru mohou začínat u beznákladových opatření, jako je změna způsobu chování spotřebitelů či tzv. energetický management, ale mohou být také vysokonákladová, která mohou mít dobrou ekonomickou návratnost, avšak jejich finanční náročnost je překážkou pro 50

využívání. Opatření jsou dále rozdělena podle jednotlivých konečných způsobů užití energie. K nejčastějším opatřením patří zejména: − zateplení svislého obvodového pláště budov, − výměna okenních výplní, − utěsnění spár stávajících okenních výplní silikonovým těsněním, − výměna dveřních výplní, − utěsnění spár stávajících dveřních výplní silikonovým těsněním, − zateplení střešního pláště, − zateplení konstrukcí budovy přiléhajících k zemině, − instalace termostatických ventilů, − hydraulické vyvážení otopné soustavy, − rekonstrukce rozvodů tepla, − instalace moderní ekvitermní regulace výkonu, − výměna zdrojů tepla a TUV za moderní. 2.1.4: Omezení ztrát v rozvodech tepla a rekonstrukce výměníkových a předávacích stanic Podopatření Omezení ztrát v rozvodech tepla zahrnuje následující kroky: Všeobecné kroky směřující k dosažení energetických úspor: − rozvoj decentralizovaných zdrojů, − náhrada zařízení na fosilní paliva za moderní zařízení na zemní plyn, biomasu, případně bioplyn, − při výstavbě nových zdrojů vždy uvažovat s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny a umisťovat tato zařízení co nejblíže ke spotřebiteli tepla, − při využívání kogenerace instalovat nejmodernější a nejúčinnější zařízení. Možná opatření v soustavách CZT: − opatření na zdrojích: o využití kogenerace, o modernizace kotelen na tuhá paliva na fluidní spalování,

−

o rekonstrukce starých kotelen, zejména na fosilní paliva, za účinnější na zemní plyn nebo biomasu, o uplatnění energetického managementu s využitím měřících a regulačních systémů. opatření na rozvodech tepla: o přechod z parních soustav na teplovodní, o přechod ze čtyřtrubkového rozvodu na dvoutrubkový a pokud možno bezkanálový, 51

−

o u případných parních soustav rekonstrukce odvaděčů kondenzátu. opatření v předávacích stanicích: o rekonstrukce domovních stanic na decentralizovanou přípravu TUV, o rekonstrukce cirkulačních čerpadel s využitím elektronické regulace otáček, o instalace měřících, evidenčních a řídících systémů, o doplňkové provedení izolací armatur.

2.1.5: Podpora „nespalovacích“ obnovitelných/alternativních zdrojů energie Podopatření Podpora „nespalovacích“ obnovitelných/alternativních zdrojů energie zahrnuje následující typy akcí: − aplikace solárních systémů, − aplikace tepelných čerpadel, − aplikace malých vodních elektráren, − aplikace větrných elektráren. Opatření 2.2: Ekologizace zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší Popis opatření: Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení uvádí, že obecně se za nejlepší dostupné techniky (BAT) pro snižování emisí oxidů dusíku (NOx) ze spalovacích zařízení na černé a hnědé uhlí považuje použití kombinace primárních a/nebo sekundárních opatření. Sloučeninami dusíku, jichž se to týká, jsou oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO 2), které se dohromady označují pojmem oxidy dusíku (NOx), a oxid dusný (N2O). Při rozlišení mezi BAT je třeba se řídit technologií kotle, tj. jednak spalováním prachového uhlí, jednak spalováním ve fluidním loži za použití černého nebo hnědého uhlí jako paliva.

52

Tabulka č. 49: BAT pro prevenci a snižování NOx ze spalovacích zařízení na černé a hnědé uhlí. Hladina emisí NOx spojená Výkon Technika s BAT (mg/Nm3) Možnosti volby BAT pro dosažení Palivo Použitelnost (MWt) spalování těchto hladin nová stávající zařízení zařízení Pm a nebo SNCR nová i černé a GF 200-300 200-300 stávající hnědé uhlí zařízení kombinace Pm (např. odstupňování nová i vzduchu a paliva, nízkoemisní hořáky, PC 90-300 90-300 černé uhlí stávající 50-100 atd.); SNCR či SCR jako přídavné zařízení opatření BFBC, kombinace Pm (např. odstupňování nová i 200-300 černé a CFBC a 200-300 vzduchu a paliva) stávající hnědé uhlí PFBC zařízení kombinace Pm (např. odstupňování nová i černé vzduchu a paliva, nízkoemisní hořáky, PC 90 -200 90-200 stávající dospalování, atd.); v kombinaci s SCR uhlí zařízení nebo kombinované techniky kombinace Pm (např. odstupňování nová i 100-200 hnědé vzduchu a paliva, nízkoemisní hořáky, stávající PC 100-200 uhlí dospalování, atd.); zařízení 100-300 BFBC, kombinace Pm (např. odstupňování nová i 100-200 černé a vzduchu a paliva), případně společně s stávající CFBC a 100-200 hnědé uhlí SNCR PFBC zařízení kombinace Pm (např. odstupňování nová i vzduchu a paliva, nízkoemisní hořáky, PC 90-150 90-200 černé uhlí stávající dospalování, atd.); v kombinaci s SCR zařízení nebo kombinované techniky kombinace Pm (např. odstupňování nová i >300 vzduchu a paliva, nízkoemisní hořáky, PC 50-200 50-200 stávající hnědé uhlí dospalování, atd.) zařízení kombinace Pm (např. odstupňování BFBC, nová i černé a vzduchu a paliva) CFBC a 50-150 50-200 stávající hnědé uhlí PFBC zařízení Vysvětlivky: GF=spalování na roštu ; PC=spalování práškového paliva; Pm= primární opatření; BFBC= fluidní spalování ve stacionárním loži; CFBC=fluidní spalování v cirkulujícím loži; PFBC= tlakové fluidní spalování; SNCR= selektivní nekatalytická redukce; SCR= selektivní katalytická redukce

Tabulka č. 50: BAT pro prevenci a snižování NOx ze spalovacích zařízení na biomasu. Výkon Technika Hladina emisí NOx Možnosti volby BAT k dosažení Použitelnost (MWtep.) spalování vztažených k BAT (mg/Nm3) těchto hladin nová zařízení stávající zařízení GF 170-250 200-300 rošt s mechanickým pohazovačem PC 150-250 150-300 kombinace Pm (jako je dávkování nová i stávající vzduchu a paliva, nízkoemisní hořáky, zařízení 50-100 atd.) SCR FBC (BFBC a CFBC)

150-250

150-300

kombinace Pm (jako je rozdělení vzduchu nebo recirkulace spalin)

53

nová i stávající zařízení

PC

150-200

150-250

FBC (BFBC a CFBC)

150-200

150-250

PC

50-150

50-200

100-300

kombinace Pm (jako je postupné dávkování vzduchu a paliva, nízkoemisní hořáky), případně SNCR a/nebo SCR kombinace Pm (jako je postupné dávkování vzduchu nebo recirkulace spalin)



kombinace Pm (jako je postupné nová i stávající dávkování vzduchu a paliva, zařízení nízkoemisní hořáky), případně SNCR > 300 a/nebo SCR FBC 50-150 50-200 kombinace Pm (jako je dávkování nová i stávající (BFBC a vzduchu nebo recirkulace spalin), zařízení CFBC případně SNCR a/nebo SCR Vysvětlivky: GF=spalování na roštu ; PC=spalování práškového paliva; Pm= primární opatření; FBC = spalování ve fluidním loži; BFBC= fluidní spalování ve stacionárním loži; CFBC=fluidní spalování v cirkulujícím loži; SNCR= selektivní nekatalytická redukce; SCR= selektivní katalytická redukce

Tabulka č. 51: BAT pro prevenci a snižování NOx ze spalovacích zařízení na plyn Typ zařízení Hladina emisí Obsah Možnosti volby BAT k dosažení těchto hladin vztažená k BAT kyslíku (mg/Nm3) (% ) NOx CO nové plynové turbiny 20-50 5-100 15 hořáky DLN s předem připravenou směsí (standardní vybavení pro nové turbiny) DLN pro stávající 20-75 5-100 15 hořáky DLN s předem připravenou směsí jako plynové turbiny modernizační blok (jsou-li k dispozici) stávající plynové turbiny 50-90 30-100 15 Injektáž vody a páry nebo selektivní katalytická redukce nové plynové motory 20-75 30-100 15 koncepce chudého spalování, seřízeno na nízké NOx a oxidační katalyzátor pro CO, nebo SCR a oxidační katalyzátor pro CO nový plynový motor se 20-75 30-100 15 koncepce chudého spalování, seřízeno na nízké spalinovým kotlem NOx a oxidační katalyzátor pro CO, nebo SCR a v režimu CHP oxidační katalyzátor pro CO nové kotle na plyn 50-100 30-100 3 nízkoemisní hořáky nebo SCR či SNCR stávající kotle na plyn 50-100 30-100 3 nízkoemisní hořáky nebo SCR či SNCR nový CCGT bez 20-50 5-100 15 hořáky DLN nebo SCR přitápění (spalinový kotel) stávající CCGT bez 20-90 5-100 15 hořáky DLN nebo injektáž vody a páry nebo přitápění (spalinový SCR, pokud se předpokládal již u spalinového kotel) kotle potřebný prostor nové CCGTs 20-50 30-100 hořáky DLN a nízkoemisní hořáky u části kotle přitápěním nebo SCR či SNCR stávající CCGT s 20-90 30-100 hořáky DLN nebo injektáž vody a páry a přitápěním nízkoemisní hořáky u části kotle nebo SCR, předpokládal-li se potřebný prostor již u spalinového kotle, nebo SNCR Vysvětlivky: SCR: selektivní katalytická redukce NOx; SNCR: selektivní nekatalytická redukce NOx; HRSG: spalinový kotel; CHP: kogenerace CCGT: kombinovaný cyklus s parní turbinou DLN (dry low-NOx – nízkoemisní hořáky)

54

A.1.4.Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) Pro prioritu 3 jsou formulována tři opatření: 3.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel 3.2: Omezení „studených startů“ motorových vozidel 3.3: Snižování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší Opatření 3.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel Popis opatření: Emise těkavých organických látek ze sektoru používání rozpouštědel představují rozhodující podíl na celkových emisích této skupiny znečišťujících látek. Z velké části se jedná o aplikace nátěrových hmot ředěných organickými rozpouštědly. Vzhledem k tomu, že základní regulace emisí je upravena obecně závaznými právními předpisy, jeví se podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot prakticky jediným dostatečným nástrojem snížení emisí. Aplikaci vodou ředitelných nátěrových hmot lze podporovat buď přímo (ve veřejném sektoru) nebo nepřímo (stanovením příslušné podmínky ve veřejných obchodních soutěžích vyhlašovaných krajem a obcemi). K opatření 3.1 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 3.1.1: Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru. 3.1.2: Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží vyhlašovaných krajem a obcemi. Opatření 3.2: Omezení „studených startů“ motorových vozidel Popis opatření: Při současném stupni motorizace a intenzity individuální automobilové dopravy je stále větší počet vozidel krátkodobě i pravidelně parkován na otevřeném prostoru. Tím vzniká prostor pro tzv. „studené starty“ (prochladlý motor potřebuje určitou dobu, než se dostane do řádného spalovacího režimu a po tuto dobu produkuje výrazně vyšší množství emisí – zejména těkavých organických látek). Řešením je dobudování většího množství krytých parkovacích stání, dostupných jak návštěvníkům měst, tak především residentům. Kromě omezení „studených startů“ významných zejména v chladnějších ročních obdobích je žádoucím vedlejším efektem omezení popojíždění po městě s cílem vyhledat parkovací místo a tím snížení emisní a hlukové zátěže.

55

K tomuto opatření jsou navrhována dvě podopatření: 3.2.1: Podpora výstavby (a provozu) krytých parkovacích stání 3.2.2: Rozvoj parkovací telematiky (on line informační panely s indikací volných parkovacích míst) Opatření 3.3: Snižování emisí ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Popis opatření: Významnou složkou těkavých organických látek a jejich charakteristickým zastupitelem je benzo(a)pyren. Příčinou jeho vnosu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků, jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. K tomuto opatření je navrhováno podopatření: 3.3.1: Snižování emisí těkavých organických látek z významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

A.1.5.Priorita 4: Snížení emisí oxidu siřičitého Pro prioritu 4 lze specifikovat dvě opatření ke snížení emisí: 4.1: Ekologizace zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší 4.2: Instalace environmentálně šetrnějších spalovacích kotlů v domácnostech Opatření 4.1 Ekologizace zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší Popis opatření: Omezování emisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší je možné docílit jednak modernizací kotlů nebo spalovací technologie, jednak záměnou paliva nebo surovin, případně instalací odsiřovacího stupně. K tomuto opatření je navrhováno podopatření: Podopatření 4.1.1 Omezování emisí na stávajících zvláště velkých a velkých zdrojích znečišťování ovzduší

56

Tabulka č. 52: BAT pro prevenci a snižování SO2 ze spalovacích zařízení pro spalování uhlí Výkon (MWtep.)

Technika spalování

Hladina emisí SO2 Možnosti volby BAT Použitelnost Monitoring spojená s BAT (mg/Nm3) k dosažení těchto hladin nová stávající zařízení zařízení GF 200-400 200-400 nízkosirné palivo nebo nová i stávající kontinuální FGD (sds) zařízení 50-100 PC 200-400 200-400 nízkosirné palivo FGD nová i stávající kontinuální (dsi) nebo FGD (sds) zařízení CFBC a 150-400 150-400 nízkosirné palivo nová i stávající kontinuální PFBC injektáž vápence zařízení BFBC 150-400 150-400 nízkosirné palivo, nová i stávající kontinuální FGD (dsi) a FGD (sds) zařízení nízkosirné palivo FGD nová i stávající kontinuální (wet), FGD (sds), FGD zařízení (dsi až asi do 200 PC 100-200 100-250 (MWtep.), vypírání mořskou vodou, kombinované techniky 100-300 ke snížení NOx a SO2 CFBC a 100-200 100-250 nízkosirné palivo nová i stávající kontinuální PFBC injektáž vápence zařízení BFBC 100-200 100-250 nízkosirné palivo FGD nová i stávající kontinuální (wet), FGD (sds) zařízení nízkosirné palivo, FGD nová i stávající kontinuální (wet), FGD (sds), zařízení PC 20-150 20-200 vypírání mořskou vodou, kombinované techniky ke snížení NOx a SO2 > 300 CFBC a 100-200 100-200 nízkosirné palivo nová i stávající kontinuální PFBC injektáž vápence zařízení BFBC 20-150 20-200 nízkosirné palivo FGD nová i stávající kontinuální (wet) zařízení Vysvětlivky: FGD (dsi): odsiřování spalin injektáží suchého sorbentu GF: spalování na roštu BFBC: spalování ve stacionárním fluidním loži PC: spalování prachového paliva PFBC: spalování v tlakovém fluidním loži CFBC: spalování v cirkulujícím fluidním loži FGD (sds): odsiřování spalin v rozprašovací sušárně FGD (wet): mokré odsiřování spalin)

Opatření 4.2: Instalace environmentálně šetrnějších spalovacích kotlů v domácnostech Popis opatření: Tam, kde je dosud domácnost vytápěna tuhými palivy a nepředpokládá se výstavba plynofikace, je vhodné zaměřit podporu na automaticky řízené kotle. V rámci opatření je vhodné realizovat následující akce: − Podpora instalace automaticky řízených kotlů na tuhá paliva − Podpora instalace zplyňovacích kotlů − Práce s veřejností – informační kampaně

57

A.1.6.Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně Na celém území kraje je vhodné podporovat jako dlouhodobé aktivity pro omezení prašnosti veškeré akce, které povedou ke zpevnění a překryvu volné půdy. Pro omezování prašnosti má velký význam vegetační kryt, který nejen omezuje zvíření prachových částic do ovzduší, ale především zachycuje prachové částice, které jsou již v ovzduší rozptýleny. V okolí zvláště významných zdrojů prašnosti jako jsou silnice, parkoviště, lomy, skládky apod. je proto možné rozptyl suspendovaných částic omezit výsadbou vegetace se zastoupením rostlinných druhů s vysokou schopností zachycovat na svém povrchu prachové částice. Aplikace a) Výsadba izolační zeleně b) Zvyšování podílu zeleně ve městech a obcích c) Ochrana zemědělsky využívaných pozemků před větrnou erozí

A.1.7.Aplikace nejlepších dostupných technik snižování emisí tuhých látek z plošných zdrojů

(BAT)

pro

Emise tuhých látek zejména při stavebních a obdobných činnostech jsou významné zejména pro lokální imisní situaci a je třeba uplatňovat opatření k omezení jejich produkce. Pro aplikaci BAT pro skladování sypkých materiálů a manipulaci s nimi jsou následující doporučení: a) Otevřené skladování (skladování na otevřených prostranstvích) -jako primární opatření lze doporučit: v maximální míře využít uzavřené objekty, sila, zásobníky, kontejnery pro omezení vlivu větru a prevenci tvorby emisí suspendovaných částic. Přesto může být pro velmi velké objemy materiálů skladování na volné ploše jediným dostupným způsobem (např. dlouhodobé skladování strategických zásob uhlí, rud, sádrovce). -pro skladování na otevřených prostranstvích je nutno zajistit pravidelné nebo kontinuální kontroly emisí suspendovaných látek (vizuální kontrola) pro ověření, zda primární opatření jsou řádně plněna. Sledování povětrnostních vlivů (např. použití meteorologických přístrojů pro zjišťování směru a síly větru, množství srážek) napomůže k určení, zda zvlhčování hromad je nutné. -pro dlouhodobé skladování je nutné použití jednoho nebo kombinace následujících opatření: ozvlhčování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy, opřekrývání povrchu (fólie, sítě, plachty), ozpevňování povrchu, ozatravňování povrchu. -pro krátkodobé skladování je nutné použití jednoho nebo kombinace následujících opatření: ozvlhčování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy, 58

opřekrývání povrchu (fólie, sítě, plachty). -Další doporučená opatření: ovytváření podélných hromad v souladu s převažujícím směrem větru, ovýsadba a výstavba větrných bariér (větrolamy, sítě, ochranné valy), oskladování materiálů za ochrannými zdmi. b) Skladování v uzavřených prostorách o používání uzavřených prostor (sila, zásobníky, kontejnery), kde nelze použít sila je vhodné využít různé typy přístřešků, opláštěných konstrukcí apod., o uzavřené haly, kde je provoz funkčního ventilačního a filtračního systému a minimalizace otvírání vstupních dveří, o použití zařízení ke snižování emisí z odcházející vzdušniny na úrovni 1-10 mg/m3 (úroveň emisí závisí na charakteru a vlastnostech skladovaných materiálů). c) Obecné principy pro minimalizaci emisí suspendovaných částic z manipulace Minimalizovat množství přesypů, preferovat manipulaci s materiálem v uzavřených dopravních cestách (karotáže, kryty apod.) a přepravu materiálu v krytých nákladních prostorách mechanismů. Předcházet emisím suspendovaných částic v průběhu nakládky a vykládky prostřednictvím plánování dopravy zejména v období, kdy je síla větru minimální. Toto opatření však nemůže být aplikováno plošně u všech zařízení. V maximální možné míře zkrátit přepravní vzdálenosti a minimalizovat množství překládek. Tam, kde je to možné, využít kontinuální dopravy. Toto opatření může být finančně velmi náročné zejména pro stávající zařízení. Při použití mechanických nakladačů zajistit redukci hmotnostních ztrát a plnění nákladních vozidel (příp. vagónů) ve správné poloze (násyp materiálů pouze do vozu, nikoli mimo). Pro zajištění minimalizace reemise suspendovaných částic je vhodné upravit maximální rychlost vozidel v areálech na max. 10 km/h. Pro povrchy vozovek používat beton a asfalt vzhledem k jednoduššímu způsobu čištění. Ačkoli zpevněné povrchy nejsou vyžadovány u komunikací, kde se pohybují pouze kolové nakladače. Provádět čištění silnic. Provádět očistu vozidel vyjíždějících na zpevněné komunikace. V případech, že nedojde ke znehodnocení materiálů, ohrožení bezpečnosti, ohrožení zdroje vody, je BAT pro nakládku/vykládku aplikace skrápění a vlhčení materiálu. V případech, kdy hrozí zamrznutí materiálu, riziko z kluzkého povrchu vzhledem k namrznutí vlhkého materiálu na vozovce nebo nejsou dostatečné zdroje vody, tato BAT by neměla být aplikována. 59

Pro nakládku/vykládku je BAT minimalizovat pádovou rychlost a ztráty hmotnosti materiálů. K minimalizace pádové rychlosti je vhodné aplikovat následující opatření: -instalace příček v plnicích trubicích, -použití plnících hlav k regulaci výstupní rychlosti, -minimalizace sklonu např. skluzných žlabů. Tyto BAT techniky jsou doporučením pro aplikaci při posuzování vlivu záměru, stavby zařízení, povolování provozu zařízení a jejich využití a aplikace má být zvážena při jednotlivých povolovacích řízeních.

H.2. Časový plán implementace opatření Všechny výše zmíněné a v Programovém dodatku uvedené konkrétní akce jsou podle své časové naléhavosti rozděleny do kategorií: Tabulka č. 53 Kategorie časové naléhavosti Symbol K

Název kategorie

Vysvětlení

Krátkodobá

V případě cílů a priorit se jedná o problém, který již nastal (např. překračování imisních limitů platných od 1. 1. 2005) V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o aktivity, které by měly být zahájeny co nejdříve a dokončeny v nejbližším možném termínu. Dále se jedná o nízkonákladové aktivity, které nevyžadují přípravu a mohou být zahájeny prakticky okamžitě.

S

Střednědobá

V případě cílů a priorit se jedná o problém, který s velkou pravděpodobností nastane v horizontu cca 1 až 7 let. V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o aktivity, které by měly být realizovány v příštích letech.

D

Dlouhodobá

V případě cílů a priorit se jedná o udržení vyhovujícího stavu. V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o takové, které by měly být realizovány trvale.

Tabulka č. 54 Časový plán implementace jednotlivých opatření

60

Priorita

Opatření

Opatření 1.1 Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10

Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním, Opatření 1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Opatření 1.4: Omezování objemu automobilové dopravy Opatření 1.5: Snižování plynných prekurzorů tuhých znečišťujících látek

Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku

Opatření 2.1: Podpora úspor a efektivního využívání energie včetně některých obnovitelných zdrojů

Opatření 2.2: Ekologizace zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší

Podopatření

Časová implementace

Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury

S, D

Ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší

K, S, D

Ekologizace dopravy

S, D

Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů

D

Zvýšení plynulosti silniční dopravy

S, D

Čištění povrchu komunikací vč. pořízení nesilniční techniky

K, S, D

Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí

K, S

Budování obchvatů měst a obcí

S, D

Omezení automobilové dopravy

S, D

Podpora rozvoje veřejné dopravy

S, D

Omezování vzniku emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek

D

Zlepšení tepelných izolací veřejných budov

K, S

Zlepšení regulace vytápění veřejných budov

K, S

Užívání úsporných svítidel ve veřejných budovách

K, S, D

Omezení ztrát v rozvodech tepla a rekonstrukce výměníkových a předávacích stanic

S, D

Podpora „nespalovacích“ obnovitelných/alternativních zdrojů energie

S, D

Omezování emisí oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší

S, D

61

Priorita

Opatření

Podopatření

Časová implementace

Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru

D

D

Priorita 3:

Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem a obcemi

Snížení emisí těkavých organických látek (VOC)

Podpora výstavby (a provozu) krytých parkovacích stání

S, D

Rozvoj parkovací telematiky (on line informační panely s indikací volných parkovacích míst)

S, D

Opatření 3.3: Snižování emisí ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Snižování emisí těkavých organických látek z významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

S, D

Opatření 4.1: Ekologizace zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší

Omezování emisí na stávajících zvláště velkých a velkých zdrojích znečišťování ovzduší

S, D

Opatření 4.2: Instalace environmentálně šetrnějších spalovacích kotlů v domácnostech

Instalace environmentálně šetrnějších spalovacích kotlů v domácnostech

S, D

Opatření 3.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel

Priorita 4: Snížení emisí oxidu siřičitého

Opatření 3.2: Omezení „studených startů“ motorových vozidel

Výsadba izolační zeleně Zvyšování podílu zeleně ve městech a obcích Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně

Stanovení požadavků pro novou výstavbu

S, D

Ochrana zemědělsky využívaných pozemků před větrnou erozí Aplikace nejlepších dostupných technik pro snižování emisí tuhých látek z plošných zdrojů

Skladování sypkých materiálů na otevřených hromadách Manipulace a doprava sypkých materiálů

S, D

H.3. Odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů Většina navrhovaných podopatření k omezení emisí tuhých znečišťujících látek může být realizována velmi rychle, v horizontu jednoho až pěti let. Výjimkou jsou obchvaty měst a obcí a obecně budování dopravní infrastruktury a realizace opatření na zvláště velkých a velkých zdrojích znečišťování ovzduší. Realizace těchto opatření 62

je v horizontu střednědobém až dlouhodobém, ale lze předpokládat významný vliv zejména pro lokální kvalitu ovzduší. Vzhledem ke skutečnosti, že jak na emisích tuhých znečišťujících látek, tak na emisích oxidů dusíku a oxidu siřičitého, se významnou měrou podílejí právě zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší, nelze očekávat okamžité zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji. Lze předpokládat, že místní kvalitu ovzduší ovlivňují významným způsobem také malé zdroje znečišťování ovzduší, které emitují v dýchací zóně atmosféry. Realizací opatření pro zlepšení způsobů vytápění domácností lze dosáhnout poměrně rychlého efektu především při záměně spalovacích kotlů a paliv, tedy u podopatření Rozvoj energetické infrastruktury. Cílem Programu je zajistit plnění imisních limitů a cílových imisních limitů na území Moravskoslezského kraje. Tento cíl však vyžaduje realizaci dlouhodobých a koncepčně řešených opatření jak na národní, tak na regionální a lokální úrovni.

H.4.Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu Vzhledem k tomu, že disponibilní finanční prostředky zřejmě nebudou dostačovat ani k realizaci všech akcí s časovou naléhavostí K, bude zřejmě významná část opatření s časovou naléhavostí S a D dokončena až v horizontu přesahujícím 10 let. V dlouhodobém horizontu je možné dále uvažovat opatření, která budou realizována na národní a regionální úrovni v oblasti zlepšování a zkvalitňování dopravního spojení, opatření která povedou k omezování dopravních intenzit. V souladu s předpoklady na národní úrovni lze na regionální úrovni stanovit následující vývoj v oblasti využívání zdrojů energie: -Podpora obnovitelných zdrojů energie. -V plynofikovaných oblastech zvýšit využití spalování zemního plynu na úkor spalování tuhých paliv. Plynové kotle na zemní plyn lze konstruovat jako kondenzační (s využitím kondenzačního tepla spalin), jejichž energetická účinnost je přibližně o 10 % vyšší než u plynových kotlů bez kondenzace. -V neplynofikovaných oblastech podporovat postupnou náhradu spalování uhlí spalováním biomasy (dřevo, dřevěné pelety, balíková sláma, atd.). Rozšíření energetického využíváni biomasy závisí zejména na přístupu a legislativních opatřeních. Vzhledem k rostoucím cenám zemního plynu a paliv obecně dochází k růstu spalování méně vhodných paliv. Vzhledem k vysokým cenám moderních nízkoemisních spalovacích zařízení dochází k pomalé obměně nevyhovujících starých kotlů na tuhá paliva. Ačkoliv při spalování ekologicky nepříznivých paliv v nevhodných spalovacích zařízeních dochází k významné produkci emisí, které mohou poškodit lidské zdraví, je vymahatelnost zákona o ochraně ovzduší prakticky nulová. Řešením proto může být aktualizace legislativních a metodických nástrojů umožňujících účinnější kontrolu a regulaci malých zdrojů znečištění zohledňující druh používaného paliva a způsob (efektivitu) jeho spalování. -K ohřevu TUV je vhodné podporovat rozšiřování používání slunečních kolektorů. 63

Cílem je zejména zajistit v Moravskoslezském kraji ochranu zdraví obyvatel.

64

I.Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací Podrobnými daty o znečišťování ovzduší (emise) a kvalitě ovzduší (imise) na území Moravskoslezského kraje i celé České republiky disponuje Český hydrometeorologický ústav, který na svých internetových stránkách na adrese www.chmi.cz zveřejňuje jak informace o aktuálním stavu znečištění ovzduší (on-line), tak i statistiky a celkové přehledy o emisní a imisní situaci uplynulých let. Další zdroje informací: -

-

-

Právní předpisy na úseku ochrany ovzduší [zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů a prováděcí právní předpisy]; Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o členění území České republiky do zón a aglomerací, Věstník MŽP, částka 11, listopad 2005; Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006, Věstník MŽP, částka 4, duben 2008; Nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2004, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje; Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje.

65

J.Příloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES EUR-LEX:32004D0224 Rozhodnutí Komise 2004/224/ES ze dne 20. února 2004, kterým se stanovují podmínky pro poskytování informací o plánech nebo programech podle směrnice Rady 96/62/ES, pokud jde o limitní hodnoty pro některé znečišťující látky v ovzduší. Formulář je vyplněn podle požadavků Ministerstva životního prostředí. Požadavky jsou uvedeny vždy v poznámce pod příslušným formulářem. Formulář 1 Obecné informace o plánu nebo programu a. Referenční rok 2006 b. Členský stát CZ c. Odkaz na plán nebo program Program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje d. Seznam kódů případů překročení podle CZ080-1;CZ080-2 formulářů 2 až 6 e. Název příslušného orgánu zodpovědného Krajský úřad Moravskoslezského kraje za vypracování plánu nebo programu pro příslušný případ překročení f. Poštovní adresa příslušného orgánu 28. října 117, 702 18 Ostrava g. Jméno kontaktní osoby Ing. Tomáš Kotyza h. Poštovní adresa kontaktní osoby 28. října 117, 702 18 Ostrava i. Telefonní číslo kontaktní osoby 420 595 622 387 j. Faxové číslo kontaktní osoby 420 595 622 396 k. E-mailová adresa kontaktní osoby [email protected] l. Vysvětlující poznámky (jsou-li potřebné)

66

Formulář 2 Popis překročení mezních hodnot a. Kód případu překročení CZ080-1 CZ080-2 b. Znečišťující látka PM10 PM10 c. Kód zóny CZ080 CZ080 d. Název obce Bílovec; Bohumín; Český Těšín; Bohumín; Český Těšín; FrýdekFrýdek-Místek; Havířov; Hlučín; Místek; Havířov; Hlučín; Karviná; Karviná; Kopřivnice; Kravaře; Orlová; Ostrava-Fifejdy; OstravaKrnov; Opava-Kateřinky; Orlová; Přívoz; Ostrava-Zábřeh; TřinecOstrava-Fifejdy; Ostrava-Poruba; Kosmos; Věřňovice Ostrava-Přívoz; Ostrava-Radvanice; Ostrava-Zábřeh; Studénka; TřinecKosmos; Věřňovice e. Vyplňuje se pouze v případě d a znečišťujících látek SO2, NO2 nebo PM10: mezní hodnota, při které byl překročen souhrn LV +MOT (h/d/a) f. Úroveň koncentrace v referenčním roce 58-108 41,1-64,1 Koncentrace v µg/m3, používáli se, nebo maximální denní 8-hodinový klouzavý průměr CO v mg/m3, používá-li se, nebo Celkový počet případů 49-186 překročení vyjádřený ve vztahu k LV+MOT, používá-li se g. Vyplňuje se pouze v případě , je-li LV vyjádřena jako počet překročení numerické koncentrace: celkový počet případů překročení v referenčním roce ve vztahu k LV h. Úroveň koncentrace v referenčním roce vyjádřená ve vztahu k ostatním LV příslušné znečišťující látky z hlediska ochrany zdraví, pokud tato LV existuje: Koncentrace v µg/m3, používá-li se, nebo Celkový počet případů překročení ve vztahu k LV, používá-li se. i. Koncentrace pozorované v předchozích letech pokud jsou tyto údaje k dispozici a nebyly dosud sděleny Komisi rok a koncentrace v µg/m3, používá-li se, nebo rok a maximální denní 8hodinový klouzavý průměr CO v mg/m3, používá-li se, nebo rok a celkový počet případů překročení ve vztahu k LV +MOT, používá-li se j. Jestliže bylo překročení zjištěno měřením:

67

Formulář 2 Popis překročení mezních hodnot Kód stanice, kde bylo TBOM; TCTN; TFMI; THAR; překročení pozorováno TKAR; TOVK; TOFF; TOPO; TOPB; TOPR; TORA; TOZR; TSTD; TTRO; TVER Vysvětlující poznámky (jsou-li 49° 54' 14.98" sš ; 18° 20' 50.38" vd; potřebné) 49° 44' 56.25" sš ; 18° 36' 35.01" vd; 49° 40' 18.44" sš ; 18° 21' 3.86" vd; 49° 47' 25.58" sš ; 18° 24' 24.43" vd; 49° 51' 49.66" sš ; 18° 33' 5.23" vd; 49° 56' 41.97" sš ; 17° 54' 34.30" vd; 49° 50' 21.15" sš ; 18° 15' 49.14" vd; 49° 49' 31.06" sš ; 18° 9' 33.39" vd; 49° 49' 27.15" sš ; 18° 11' 46.25" vd; 49° 51' 22.53" sš ; 18° 16' 11.07" vd; 49° 49' 6.20" sš ; 18° 20' 14.80" vd; 49° 47' 45.75" sš ; 18° 14' 49.85" vd; 49° 43' 15.46" sš ; 18° 5' 21.19" vd; 49° 40' 5.21" sš ; 18° 40' 40.08" vd; 49° 55' 28.85" sš ; 18° 25' 22.34" vd klasifikace stanice

TBOM; TCTN; TFMI; THAR; TKAR; TOFF; TOPR; TOZR; TTRO; TVER 49° 54' 14.98" sš ; 18° 20' 50.38" vd; 49° 44' 56.25" sš ; 18° 36' 35.01" vd; 49° 40' 18.44" sš ; 18° 21' 3.86" vd; 49° 47' 25.58" sš ; 18° 24' 24.43" vd; 49° 51' 49.66" sš ; 18° 33' 5.23" vd; 49° 50' 21.15" sš ; 18° 15' 49.14" vd; 49° 51' 22.53" sš ; 18° 16' 11.07" vd; 49° 47' 45.75" sš ; 18° 14' 49.85" vd; 49° 40' 5.21" sš ; 18° 40' 40.08" vd; 49° 55' 28.85" sš ; 18° 25' 22.34" vd

BSRI; BUR; BSR; BUR; BUR; BUR; BUR; BSR; TUR; IUIR; BSR; BUR; BRA; BUR; BRAI

BSRI; BUR; BSR; BUR; BUR; BUR; IUIR; BUR; BUR; BRAI

65%

28%

k.

Jestliže bylo překročení zjištěno modelovým výpočtem: lokalizace oblasti překročení klasifikace stanice l. Odhad plochy oblasti (km2), ve které byla v referenčním roce úroveň vyšší než LV m. Odhad délky silnice (km), na které byla v referenčním roce úroveň vyšší než LV n. Odhad celkového počtu obyvatel, kteří byli v referenčním roce vystaveni úrovni vyšší než LV o. Vysvětlující poznámky, jsou-li potřebné

1 161 800

68

Formulář 3 Analýza příčin překročení mezní hodnoty v referenčním roce a. Kód případu překročení CZ080-1 CZ080-2 b. Odhad regionální pozaďové úrovně: Roční průměrná koncentrace v μg/m3, používá-li se, nebo Maximální 8-hodinový klouzavý průměr CO v mg/m3, používá-li se, nebo Celkový počet případů překročení ve vztahu k LV, používá-li se c. Odhad celkové pozaďové úrovně Roční průměrná koncentrace v mg/m3, používá-li se, nebo Maximální 8-hodinový klouzavý průměr CO v mg/m3, používá-li se, nebo Celkový počet případů překročení ve vztahu k LV, používá-li se d. Označení příspěvku místních zdrojů k překročení mezní hodnoty: Doprava 2 2 Průmysl, včetně výroby tepla a elektrické 1 1 energie Zemědělství 5 5 Obchod a obytné oblasti 3 4 Přírodní zdroje 6 6 Ostatní 4 3 e. Odkaz na emisní inventuru používanou v Pravidelné meziroční porovnání emisní analýzy velkých, analýze středních, malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší je dostupné na http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/program-snizovaniemisi-a-imisi-znecistujicich-latek-do-ovzdusimoravskoslezskeho-kraje-13/ Kvalita ovzduší a emisní situace v Moravskoslezském kraji za rok 2006,2005,2004 f. Ve výjimečných případech: údaje o místních klimatických podmínkách g. Ve výjimečných případech: údaje o místních topografických podmínkách h. Vysvětlující poznámky (jsou-li potřebné) Ostatní prašnost z volných ploch (mimo dopravu); dálkový přenos a tzv. "přirozené pozadí"

69

Formulář 4 Základní úroveň a. Kód případu překročení CZ080-1 CZ080-2 b. Stručný popis scénáře emisí použitého pro základní analýzu: Zdroje přispívající k regionální pozaďové Zdroje znečišťování ovzduší z přilehlých regionů Polské úrovni republiky; místní zdroje: energetika, průmysl Regionální zdroje přispívající k celkové pozaďové úrovni, ale ne k regionální pozaďové úrovni Místní zdroje, jsou-li relevantní Největší podíl na špatné imisní situaci mají energetické a průmyslové zdroje (průmysl, včetně výroby tepla a el. energie vyprodukoval 3,8 kt tuhých látek), významný vliv na lokální kvalitu ovzduší mají emise z dopravy (doprava vyprodukovala 2,1 kt tuhých látek) a sekundární prašnost z dopravy, tj. suspendované částice zvířené automobily (nejsou měřeny ani zjišťovány) a také malé spalovací zdroje spalující tuhá paliva (obchod a obytné oblasti vyprodukovaly 1,2 kt tuhých látek). Celkové emise tuhých látek v Moravskoslezském kraji = 7,7 kt. Z toho vyplývá, že 0,6 kt tuhých látek vyprodukovaly střední zdroje (především živnostníci) c. Předpokládané úrovně v prvním roce, ve kterém musí být dodržena mezní hodnota Regionální základní pozaďová úroveň: roční průměrná koncentrace v μg/m3, používá-li se, nebo maximální 8-hodinový klouzavý průměr CO v mg/m3, používá-li se, nebo celkový počet případů překročení ve vztahu k LV, používá-li se Celková základní pozaďová úroveň: roční průměrná koncentrace v μg/m3, používá-li se, nebo maximální 8-hodinový klouzavý průměr CO v mg/m3, používá-li se, nebo celkový počet případů překročení ve vztahu k LV, používá-li se Základní úroveň v místě překročení roční průměrná koncentrace v mg/m3, používá-li se, nebo maximální 8-hodinový klouzavý průměr CO v mg/m3, používá-li se, nebo celkový počet případů překročení ve vztahu k LV, používá-li se d. Je zapotřebí dalších opatření nad rámec těch, která jsou stanovena stávajícími právními předpisy, aby bylo zajištěno, že mezní hodnota bude v příslušné lhůtě dodržena? [a/n] e. Vysvětlující poznámky (jsou-li potřebné)

70

Formulář 5 Údaje o opatřeních, která přesahují rámec opatření požadovaných stávajícími právními předpisy a. Kód případu překročení CZ080-1; CZ080-2 b. Kód (kódy) opatření CZ080-1a CZ080-1b CZ080-1c CZ080-1d CZ080-1e CZ080-1f CZ080-1g CZ080-1h CZ080-1i CZ080-1j CZ080-1k c. Plánovaný harmonogram provádění S, D K, S, D S, D D S, D K, S, D K, S S, D S, D S, D S,D d. Ukazatel (ukazatelé) pro sledování Počet obyvatel žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší; Rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (km2); Celkové vývoje krajské emise tuhých znečišťujících látek (kt/rok) e. Přidělené finanční prostředky 1,8 1,8 1,6 8,8 6,3 1,4 0,4 4,6 1,8 0,4 (roky; částka v mil. EUR) f. Odhadované celkové náklady 1,8 35 1,6 8,8 6,3 1,4 0,4 4,6 1,8 0,4 (částka v mil. EUR)

g. Odhadovaná úroveň v letech, ve kterých musí být dodržena mezní hodnota, s ohledem na dodatečná opatření h. Vysvětlující poznámky (jsou-li potřebné)

Plánovaný harmonogram: K: Krátkodobé (12/2008); S: Střednědobé (12/2011); D: Dlouhodobé (12/2015) Poznámka: pro přepočet Kč do EUR (viz řádek e., f.) byla použita hodnota průměrného měnového kurzu v 28,5 prvním pololetí roku 2006: Prioritním překročením je překročení 24hodinového imisního limitu PM10, opatření jsou přiřazena k tomuto překročení vzhledem ke skutečnosti, že dosažením snížení překračování 24hodinového imisního limitu PM10 se automaticky dosáhne snížení překračování ročního imisního limitu PM10. Moravskoslezský kraj může fakticky aplikovat jen opatření CZ080-1b ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší a CZ 080-1k omezování prekurzoru PM10 zpřísňováním podmínek provozovatelů významných průmyslových provozů na úroveň nejlepších BAT pomocí integrovaných povolení, CZ080-1c jen ekologizace dopravy v majetku kraje, CZ080-1f jen čištění povrchu komunikací, vč. pořízení nesilniční techniky ve správě kraje.

a. b. c. d.

e.

f. g.

h.

i. j. k.

Formulář 6 Prokázání vhodnosti opatření k dosažení mezní hodnoty ve stanoveném termínu Kód případu překročení CZ080-1; CZ080-2 Zařízení na regulaci emisí u malých a středních spalovacích stacionárních zdrojů/výměna spalovacích zdrojů CZ080-1a Odlučovače v mobilních zdrojích CZ080-1c Zadávání veřejných zakázek Nové mobilní zdroje včetně nízkoemisních CZ080-1c Úklidové služby CZ080-1d,f,g Nízkoemisní stacionární spalovací zdroje CZ080-1a,b Nízkoemisní paliva pro stacionární a mobilní zdroje CZ080-1d,j Dopravní plánování a řízení Nízkoemisní (ekologické) zóny CZ080-1i Hodnocení oblastí s dopravní zácpou CZ080-1e Diferenciace parkovacích poplatků CZ080-1i Řízení míst k parkování CZ080-1i Efektivní snižování rychlosti a kontrola CZ080-1i Prostory pro alternativní způsob dopravy (cyklostezky, infrastruktury pro pěší) CZ080-1c Nákladní doprava CZ080-1d Zlepšování veřejné dopravy CZ080-1j Územní plánování zajišťující udržitelnou dopravní vybavenost Ostatní Podpora změn v dopravní vybavenosti Nízkoemisní paliva pro malé, střední a velké stacionární zdroje a pro mobilní zdroje Regulace kvality paliv CZ080-1a,b Změna instalací používající nízkoemisní paliva CZ080-1a,b Ostatní CZ080-1a,b Opatření ke snížení znečištění prostřednictvím administrativních (povolení) a ekonomických nástrojů Povolení pro zvláště velké spalovací zdroje a národní plány jdoucí nad rámec BAT technologií CZ080-1a,b,k Integrovaná povolení jdoucí nad rámec BAT technologií CZ080-1a,b,k Zavedení ekologických daní Zavedení ekologických poplatků Obchodování s emisními povolenkami Zavedení ekologického financování Ostatní Opatření k ochraně dětí nebo dalších citlivých skupin obyvatel Ostatní Vysvětlující poznámky

Formulář 7 Souhrn opatření a. Kód opatření b. Název

c. Popis

d. Správní úroveň, na které může být opatření přijato e. Druh opatření f. Je opatření regulativní? [a/n] g. Časový rámec snížení koncentrace h. Dotčené(á) odvětví, které(á) je(jsou) zdrojem znečištění i. Územní rozsah dotčených zdrojů j. Vysvětlující poznámky (jsou-li potřebné)

CZ080-1a 1.1.1 Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury

CZ080-1b 1.1.2: Ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší plynofikace obcí omezení nebo jejich částí, primárních emisí rozvoj stávajících tuhých látek a sítí CZT, budování sekundární nových systémů prašnosti, CZT ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí a kraje , ekologizace všech zdrojů znečišťování ovzduší A; B; C A; B; C

CZ080-1c CZ080-1d CZ080-1e 1.1.3: Ekologizace 1.1.4: Omezení 1.1.5: Zvýšení dopravy prašnosti plynulosti silniční z plošných dopravy a liniových zdrojů

CZ080-1f 1.2.1: Čištění povrchu komunikací, vč. pořízení nesilniční techniky obměna úprava (zpevnění) úpravy komunikací intenzifikace vozidlového parku povrchu v intravilánech čištění komunikací v majetku obcí (vč. komunikací, měst a obcí, vybudování úprava ostatních organizační doprovodné prašných ploch dopravní opatření a infrastruktury), (zatravněním, rozvoj telematiky ekologizace a zalesněním) obměna vozidel veřejné dopravy

CZ080-1g 1.2.2: Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí zpevňování a čištění povrchů v areálech, organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí

CZ080-1h CZ080-1i 1.3.1: Budování 1.4.1: Omezení silničních obchvatů automobilové měst a obcí dopravy

CZ080-1j 1.4.2: Podpora rozvoje veřejné dopravy

A; B n A; B; C

A; B; C

A; B; C

A; B; C

A; B

A; B

A; B

A; B; C

A; B; C

A; B; C

B, C n A; B; C

A; B n A; B; C

B n A; B; C

B n A; B; C

B n A; B; C

B n A; B; C

B n A; B; C

B n A; B; C

B, C n A; B; C

B, C n A; B; C

B; D

B; D

A

E

E

E

E

E

A

A

B; D

B, C Obce: Bohumín, Hlučín, Krnov, část Chomýž, Ostrava, Rýmařov, Šenov, okres FrýdekMístek, Nižní Lhoty. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B; C Obce: Ostrava, Rýmařov. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B Obce: Bohumín, Ludgeřovice, Horní Město, Kravaře, Šenov, okres FrýdekMístek, Štramberk, Frýdek-Místek. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B Obce: Bohumín, Havířov, Hlučín, Ludgeřovice, Darkovice, Horní Město, Kravaře, Morávka, Nižní Lhoty, Rýmařov, Šenov, okres Frýdek-Místek, Štramberk, Ženklava, Rybí. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B Obce: Bohumín, Havířov, Hlučín, Morávka, Krnov, Šenov, okres Frýdek-Místek, Rybí. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B Obce: Kravaře, Rýmařov, Horní Město, Šenov, Ludgeřovice, Frýdek-Místek, Rybí. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B Obce: Ludgeřovice, Horní Město, Rýmařov. Průmyslové zdroje pod bodem 1.1.2 Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B Obce: FrýdekMístek, Hlučín, Kravaře, Rýmařov, Rybí, Český Těšín, Hnojník, Třinec, Odry. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B Obce: Havířov, Hlučín, Kozmice, Kravaře, Rýmařov, Šenov, okres Frýdek-Místek, Štramberk. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

B, C B; C Obce: Bohumín, Hlučín, Horní Město, Ostrava. Další konkrétní akce nebyly do tohoto programu zaslány, nicméně jsou účelné a lze je podporovat, pokud jsou stanoveny v závazných dokumentech obcí.

Provozovatelé zdrojů v celé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Časový rámec: A – krátkodobý; B - střednědobý, v horizontu 5 let; C - v horizontu delším než 5 let. CZ051-1d, e, f: E - liniové zdroje CZ051-1g: E - liniové a plošné zdroje

CZ080-1j 1.5.1: Omezování vzniku emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek budování silničních úplný zákaz podpořit zvýšení ekologizace obchvatů vjezdu, selektivní využití veřejné významných zákaz vjezdu, dopravy zvýšením energetických rychlostní dostupnosti jejích zdrojů,; omezování omezení, parkovací zastávek (budování těkavých politika, podpora nových, úprava organických látek pěší a cyklistické přístupu ke při používání dopravy stávajícím) rozpouštědel; snižování amoniaku ve velkochovech

Provozovatelé zdrojů v celé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

K.Programový dodatek podle čl. 18 odst. 3 Nařízení rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech K.1.Úvod Povinnost přípravy Programového dodatku ke krajským programům ke zlepšení kvality ovzduší stanovil zákon č. 385/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. § 7 odst. 8 stanoví:

„Součástí programu ke zlepšení kvality ovzduší je programový dodatek. Struktura programového dodatku odpovídá zvláštnímu předpisu. Krajský a obecní úřad zahrne do programového dodatku pouze vlastní prioritní opatření a projekty nebo opatření a projekty vzešlé z místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, které jsou v rámci místního programu určeny jako rozhodující pro kvalitu ovzduší“. Smyslem Programového dodatku je především stanovit priority z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší tak, aby jich bylo možno využít jako podpůrného argumentu pro rozhodování o realizaci konkrétních akcí. Návrh Programového dodatku k Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je rozpracován na úroveň vybraných prioritních obcí. Východiskem pro stanovení priorit byla, na základě doporučení odboru ochrany ovzduší MŽP, imisní situace v roce 2006 s tím, že bylo přihlédnuto také k výsledkům za rok 2007 a k předběžným výsledkům za rok 2008. Okruh znečišťujících látek, kterých se Programový dodatek týká, byl uzpůsoben nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, které transponuje mj. požadavky směrnice 2004/107/EC o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší a reflektuje také návrh nové směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a o čistším ovzduší pro Evropu (COM(2005)447). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly vyhlašovány pouze pro suspendované částice velikostní frakce PM10, oxid dusičitý a benzen. Původní právní úprava byla obsažena v Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, které bylo zrušeno a nahrazeno Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006.

K.2.Orientace Programu ke zlepšení kvality ovzduší na území Moravskoslezského kraje A.1.8.Globální cíl a specifické cíle Globálním cílem Programu je zajistit na celém území Moravskoslezského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle jsou: − snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); − snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; − udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; − dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Největší problém kvality ovzduší Moravskoslezského kraje představuje překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM10 a benzen a překračování cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren a arsen. Ostatní limitní hodnoty jsou překračovány pouze v omezeném rozsahu.

K.3.Popis priorit Programového dodatku A.1.9.Prioritní znečišťující látky Pro účely Programového dodatku jsou stanoveny následující prioritní znečišťující látky: − tuhé znečišťující látky (s důrazem na jemné částice, velikostní frakce PM10), − oxidy dusíku, − těkavé organické látky, − oxid siřičitý. A.1.10.Prioritní kategorie zdrojů znečišťování ovzduší Pro účely Programového dodatku jsou pro prioritní znečišťující látky stanoveny následující prioritní kategorie zdrojů:

tuhé znečišťující látky: zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1), malé zdroje (REZZO 3), mobilní zdroje (REZZO 4) a další plošné zdroje nebo činnosti produkující emise prachu, oxidy dusíku: velké zdroje (REZZO 1) a mobilní zdroje (REZZO 4), VOC: sektor užívání rozpouštědel a mobilní zdroje (REZZO 4), oxid siřičitý: zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1).

−

− − −

A.1.11.Prioritní obce Prioritou jsou obecně veškeré obce, na jejichž území byly na základě vyhodnocení imisních dat vyhlášeny OZKO. Vzhledem k vysokému počtu obcí, na jejichž území byly tyto oblasti vyhlášeny, bylo pořadí priorit stanoveno s přihlédnutím k počtu obyvatel žijících v OZKO a k tomu, zda jsou překračovány meze tolerance nebo více imisních limitů. Za prioritní jsou považovány především obce, kde žije v OZKO nejméně 1000 obyvatel (limitní hodnota 1000 obyvatel byla zvolena ze statistických důvodů – jedná se o setinu procenta obyvatel ČR). Stanovení priorit na úrovni obcí bylo provedeno na základě odhadu počtu obyvatel žijících v oblastech s nadlimitními koncentracemi jedné nebo více znečišťujících látek v rámci následujících kategorií:

Kategorie

Tabulka č. 55 Kategorizace prioritních obcí

I II III

A B

Více než 1000 obyvatel, překročen více než jeden imisní limit přičemž současné překračování ročního a 24 hodinového limitu pro suspendované částice je považováno za překračování dvou imisních limitů. Více než 1000 obyvatel, překročen jeden imisní limit. Méně než 1000 obyvatel, překročeno více imisních limitů nebo jeden limit a mez tolerance. Méně než 1000 obyvatel, překročen jeden imisní limit

Odhad počtu obyvatel je proveden tak, že celkový počet obyvatel obcí je vynásoben podílem území obce, na němž bylo indikováno překročení imisního limitu a byla vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Odhady počtu obyvatel je nutno považovat za přibližné, protože výpočet nezohledňuje rozdílnou hustotu osídlení na území obce. Příklad: Karviná – celkový počet obyvatel činí 64 146, celkový podíl území s nadlimitními koncentracemi činí 98 %. Odhad počtu obyvatel žijících v OZKO tedy je 64 146 x 0,98 = 63 043.

Stanovení prioritních obcí bylo provedeno na základě vyhodnocení imisních dat za rok 2006 a je uvedeno v tabulce č. 56.

Tabulka č. 56 Vymezení OZKO a stanovení kategorií obcí Plocha celkem

Plocha v OZKO

km2 Ostrava

Počet obyvatel v OZKO

Kategorie

km2

Počet obyvatel celkem

214,53

214,5

310078

310078

I

Havířov

32,46

32,5

84427

84427

I

Karviná

57,62

57,6

63385

63385

I

Frýdek-Místek

51,65

51,6

59682

59682

I

Opava

90,64

90,6

59426

59426

I

Orlová

24,68

24,7

33717

33717

I

Třinec

85,53

69,0

37841

30515

I

Nový Jičín

44,74

44,7

26271

26271

I

Český Těšín

33,81

33,8

25913

25913

I

Kopřivnice

27,57

27,6

23314

23314

I

Bohumín

31,11

31,1

23028

23028

I

Hlučín

21,14

21,1

14201

14201

I


11,45

11,3

11201

11048

I

Studénka

30,95

30,9

10261

10261

I


21,98

22,0

9698

9689

I

Příbor

22,19

22,2

8764

8764

I

Bílovec

38,95

38,9

7511

7511

I

Petřvald

12,68

12,7

6928

6928

I

Kravaře

19,40

19,4

6835

6835

I

Rychvald

17,05

17,0

6791

6791

I

Vratimov

14,09

14,1

6595

6595

I

Jablunkov

10,42

10,4

5762

5762

I

Šenov

16,68

16,7

5522

5522

I

Petrovice u Karviné

20,45

20,5

5090

5090

I

Dolní Lutyně

24,90

24,9

4710

4710

I

Ludgeřovice

10,86

10,9

4631

4631

I

Název obce

Horní Suchá

9,81

9,8

4484

4484

I

Bolatice

13,20

13,2

4237

4237

I

Dolní Benešov

14,86

14,9

4216

4216

I

Těrlicko

24,65

24,6

4149

4149

I

Albrechtice

12,74

12,7

3954

3954

I

Klimkovice

14,75

14,7

3873

3873

I

Dětmarovice

13,87

13,9

3869

3869

I

Paskov

11,81

11,8

3807

3807

I

Brušperk

10,28

10,3

3685

3685

I

Štramberk

9,34

9,3

3382

3382

I

Návsí

19,67

17,4

3822

3374

I

Baška

12,84

12,8

3302

3302

I

Háj ve Slezsku

13,75

13,8

3301

3301

I

Kobeřice

17,20

17,2

3218

3218

I

Štěpánkovice

12,54

12,5

3086

3086

I

Plocha celkem

Plocha v OZKO

km2 Dobrá


Kategorie

km2


8,76

8,8

2975

2975

I

Hať

15,74

15,7

2554

2554

I

Stará Ves nad Ondřejnicí

18,86

18,9

2535

2535

I

Vřesina

8,65

8,7

2468

2468

I

Starý Jičín

33,74

33,7

2432

2432

I

Fryčovice

16,48

16,5

2244

2244

I

Píšť

15,69

15,7

2094

2094

I

Šenov u Nového Jičína

15,66

15,7

2068

2068

I

Krmelín

5,04

5,0

1928

1928

I

Hukvaldy

20,30

20,3

1914

1914

I

Jeseník nad Odrou

29,05

29,0

1908

1908

I

Staříč

18,96

19,0

1892

1892

I

Stonava

13,87

13,9

1849

1849

I

Kunín

17,21

17,2

1839

1839

I

Kozmice

10,92

10,9

1798

1798

I

Markvartovice

6,76

6,8

1789

1789

I

Název obce

Raškovice

8,58

8,6

1777

1777

I

Petřvald

12,53

12,5

1758

1758

I

Horní Bludovice

8,72

8,7

1718

1718

I

Velké Hoštice

10,21

10,2

1717

1717

I

Janovice

13,18

13,2

1699

1699

I

Řepiště

8,01

8,0

1623

1623

I

Tichá

16,50

16,5

1612

1612

I

Velká Polom

11,71

11,7

1592

1592

I

Bartošovice

24,17

24,2

1589

1589

I

Bohuslavice

15,40

15,4

1582

1582

I

Doubrava

7,79

7,8

1574

1574

I

Václavovice

5,71

5,7

1568

1568

I

Metylovice

11,14

11,1

1561

1561

I

Šilheřovice

21,68

21,7

1550

1550

I

Jistebník

15,86

15,9

1476

1476

I

Hnojník

6,38

6,4

1470

1470

I

Sviadnov

4,77

4,8

1413

1413

I

Ropice

10,15

10,1

1388

1388

I

Dolní Lhota

5,36

5,4

1357

1357

I

Lichnov

12,08

12,1

1348

1348

I

Sedlnice

13,73

13,7

1344

1344

I

Vřesina

6,90

6,9

1341

1341

I

Otice

7,20

7,2

1313

1313

I

Sedliště

9,99

10,0

1311

1311

I

Chuchelná

7,65

7,6

1303

1303

I

Staré Město

4,69

4,7

1235

1235

I

Plocha celkem

Plocha v OZKO

km2 Darkovice


Kategorie

km2


5,14

5,1

1231

1231

I

Hrabyně

10,04

10,0

1179

1179

I

Štítina

3,04

3,0

1167

1167

I

Lučina

7,44

7,4

1164

1164

I

Trojanovice

35,99

19,3

2152

1156

I

Komorní Lhotka

19,91

19,9

1146

1146

I

Mokré Lazce

10,60

10,6

1106

1106

I

Chotěbuz

10,62

10,6

1074

1074

I

Rybí

9,01

9,0

1072

1072

I

Dobratice

7,06

7,1

1049

1049

I

Dolní Domaslavice

7,40

7,4

1032

1032

I

Krnov

44,35

44,1

25282

25138

II

Odry

74,17

74,2

7349

7349

II

Fulnek

68,53

68,5

6046

6046

II

Bruntál

29,84

10,1

17568

5963

II

Hradec nad Moravicí

43,97

43,8

5222

5201

II

Bystřice

16,12

16,1

5139

5139

II

Vendryně

20,92

18,9

3985

3608

II

Vítkov

55,00

25,6

6200

2890

II

Palkovice

21,78

21,8

2865

2865

II

Kozlovice

21,12

21,1

2838

2838

II

Suchdol nad Odrou

22,97

23,0

2516

2516

II

Mořkov

10,73

10,7

2412

2406

II

Kunčice pod Ondřejníkem

20,23

20,0

2029

2007

II

Slavkov

11,03

11,0

1780

1780

II

Hrádek

9,79

9,8

1753

1753

II

Hodslavice

10,89

10,9

1692

1692

II

Písek

15,52

13,9

1776

1592

II

Veřovice

16,64

13,5

1931

1570

II

Velké Heraltice

39,27

38,4

1589

1554

II

Nýdek

28,31

21,7

1928

1479

II

Brumovice

25,60

25,6

1453

1453

II

Pustá Polom

16,58

16,6

1447

1447

II

Holasovice

16,21

16,2

1362

1362

II

Stěbořice

17,78

17,8

1347

1347

II

Březová

38,90

38,9

1341

1341

II

Město Albrechtice

65,31

24,1

3630

1337

II

Oldřišov

15,82

15,8

1313

1313

II

Mosty u Jablunkova

33,98

10,1

3971

1175

II

Dolní Životice

11,29

11,3

1142

1142

II

Osoblaha

18,20

18,2

1134

1134

II

Chlebičov

3,48

3,5

1076

1076

II

Název obce

Plocha celkem

Plocha v OZKO

km2 Branka u Opavy


Kategorie

km2


6,96

7,0

1060

1060

II

Hněvošice

6,17

6,2

1020

1020

II

Střítež

6,17

6,2

994

994

III a

Nošovice

6,48

6,5

981

981

III a

Velké Albrechtice

12,99

13,0

977

977

III a

Třanovice

8,61

8,6

969

969

III a

Název obce

Pustějov

8,57

8,6

954

954

III a

Hladké Životice

15,87

15,9

924

924

III a

Strahovice

5,10

5,1

902

902

III a

Vyšní Lhoty

11,55

11,6

842

842

III a

Kyjovice

6,93

6,9

828

828

III a

Soběšovice

3,67

3,7

822

822

III a

Těškovice

9,12

9,1

808

808

III a

Bravantice

11,35

11,3

787

787

III a

Bruzovice

15,95

16,0

734

734

III a

Bělá

2,87

2,9

700

700

III a

Dobroslavice

7,20

7,2

694

694

III a

Trnávka

6,12

6,1

689

689

III a

Skotnice

9,16

9,2

670

670

III a

Mošnov

12,11

12,1

669

669

III a

Albrechtičky

3,92

3,9

662

662

III a

Sudice

9,43

9,4

654

654

III a

Děhylov

5,08

5,1

629

629

III a

Smilovice

7,87

7,9

628

628

III a

Rohov

6,65

6,6

625

625

III a

Horní Lhota

4,82

4,8

623

623

III a

Žabeň

3,35

3,4

615

615

III a

Horní Domaslavice

5,06

5,1

614

614

III a

Kateřinice

5,53

5,5

607

607

III a

Závada

5,27

5,3

598

598

III a

Budišovice

7,03

7,0

556

556

III a

Zbyslavice

7,42

7,4

540

540

III a

Vojkovice

4,89

4,9

522

522

III a

Horní Tošanovice

5,29

5,3

490

490

III a

Čavisov

4,06

4,1

450

450

III a

Bohušov

20,70

20,7

448

448

III a

Bítov

4,42

4,4

409

409

III a

Dolní Tošanovice

3,72

3,7

304

304

III a

Pazderna

3,21

3,2

251

251

III a

Nižní Lhoty

3,76

3,8

248

248

III a

Vělopolí

2,98

3,0

244

244

III a

Žermanice

3,44

3,4

243

243

III a

Plocha celkem

Plocha v OZKO

km2 Kaňovice


Kategorie

km2


2,60

2,6

213

213

III a

Třebom

9,52

9,5

209

209

III a

Olbramice

5,39

5,4

551

551

III a

Skřipov

20,31

20,3

998

998

III b

Zátor

19,09

15,7

1199

986

III b

Pražmo

3,58

3,6

977

977

III b

Název obce

Raduň

8,01

8,0

967

967

III b

Brantice

26,73

20,8

1238

963

III b

Úvalno

14,73

14,7

939

939

III b

Pržno

2,93

2,9

920

920

III b

Tísek

8,22

8,2

914

914

III b

Ženklava

10,69

10,7

911

911

III b

Neplachovice

5,76

5,8

886

886

III b

Písečná

2,38

2,4

839

839

III b

Lichnov

27,31

21,6

1054

835

III b

Vražné

15,22

15,2

833

833

III b

Bernartice nad Odrou

9,57

9,6

822

822

III b

Ostravice

27,84

10,1

2223

808

III b

Služovice

5,99

6,0

799

799

III b

Závišice

6,34

6,3

771

771

III b

Litultovice

10,39

10,4

758

757

III b

Větřkovice

17,89

17,9

749

749

III b

Bukovec

17,05

9,2

1363

737

III b

Spálov

19,31

15,3

927

736

III b

Slatina

7,46

7,5

725

725

III b

Jindřichov

34,67

16,6

1495

715

III b

Hostašovice

9,26

9,3

712

712

III b

Chvalíkovice

4,43

4,4

696

696

III b

Jakubčovice nad Odrou

3,41

3,4

678

678

III b

Slezské Rudoltice

23,25

23,2

643

643

III b

Hlavnice

11,10

11,1

609

609

III b

Štáblovice

10,37

10,4

604

604

III b

Mankovice

10,17

10,2

595

595

III b

Životice u Nového Jičína

9,11

9,1

577

577

III b

Bílov

10,34

10,3

555

555

III b

Hlubočec

9,40

9,4

553

553

III b

Bordovice

6,31

6,3

549

549

III b

Kujavy

9,47

9,5

547

547

III b

Milíkov

9,16

3,6

1276

498

III b

Nové Sedlice

1,55

1,5

486

486

III b

Lhotka

7,25

7,2

483

483

III b

Vršovice

8,01

8,0

472

472

III b

Plocha celkem

Plocha v OZKO

km2 Liptaň


Kategorie

km2


20,28

20,2

472

470

III b

Malenovice

13,01

10,7

476

393

III b

Čeladná

59,18

10,5

2213

392

III b

Sosnová

13,09

12,4

415

392

III b

Uhlířov

3,91

3,9

359

359

III b

Svobodné Heřmanice

11,53

7,6

536

353

III b

Heřmanice u Oder

12,01

12,0

343

343

III b

Pstruží

7,15

3,1

779

342

III b

Třemešná

21,01

7,3

971

337

III b

Vysoká

17,12

17,1

310

310

III b

Řeka

13,49

9,1

456

307

III b

Jakartovice

50,12

13,5

1052

284

III b

Bocanovice

3,77

2,4

435

275

III b

Dívčí Hrad

12,06

12,1

259

259

III b

Morávka

87,45

21,4

1057

259

III b

Hlinka

8,84

8,8

246

246

III b

Luboměř

7,62

4,5

398

237

III b

Radkov

15,37

7,2

496

232

III b

Jezdkovice

3,58

3,6

230

230

III b

Mikolajice

7,42

6,6

246

220

III b

Vrchy

10,58

10,6

218

218

III b

Slezské Pavlovice

6,63

6,6

178

178

III b

Krásná

44,17

11,7

666

176

III b

Mladecko

2,65

2,7

174

174

III b

Heřmánky

3,32

3,3

164

164

III b

Bratříkovice

3,77

3,8

160

160

III b

Býkov-Láryšov

9,10

9,1

145

145

III b

Horní Benešov

20,33

1,1

2457

139

III b

Rusín

14,33

14,3

133

133

III b

Melč

13,99

2,8

632

125

III b

Hošťálkovy

27,82

5,1

627

115

III b

Nové Heřminovy

10,54

4,4

262

109

III b

Široká Niva

37,32

7,0

577

109

III b

Lhotka u Litultovic

5,06

2,0

189

75

III b

Milotice nad Opavou

19,30

3,0

422

65

III b

Krasov

25,82

4,1

333

53

III b

Čaková

11,95

1,7

305

43

III b

Horní Životice

11,43

1,4

330

42

III b

Dolní Lomná

27,06

1,1

867

35

III b

Košařiska

17,26

1,5

386

33

III b

Tvrdkov

19,89

2,1

242

25

III b

Oborná

5,32

0,3

323

16

III b

Název obce

Plocha celkem

Plocha v OZKO

km2 Jiříkov


Kategorie

km2


35,24

1,6

302

14

III b

Moravice

11,12

0,5

259

11

III b

Holčovice

40,58

0,1

708

2

III b

Název obce

Jako doplňkový údaj pro definici prioritních obcí uvádíme obce s překročenými cílovými imisními limity stanovenými pro ochranu lidského zdraví. Tabulka č. 57 Překročení cílového imisního limitu – obce nad 1000 obyvatel Název obce

Arsen

B(a)P

Souhrn

Počet exponovaných obyvatel

Albrechtice Bartošovice Baška Bílovec Bohumín Bohuslavice Bolatice Branka u Opavy Bruntál Brušperk Březová Břidličná Budišov nad Budišovkou Bukovec Bystřice Český Těšín Darkovice Dětmarovice Dobrá Dobratice Dolní Benešov Dolní Domaslavice Dolní Lhota Dolní Lutyně Doubrava Dvorce Frenštát pod Radhoštěm Fryčovice Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Háj ve Slezsku Hať Havířov Hlučín Hněvošice Hnojník Hodslavice Holasovice Horní Benešov Horní Bludovice Horní Suchá Hrabyně

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0

100 36 100 26 100 30 51 49 38 100 3 11 3 5 72 100 100 100 83 46 78 28 98 100 100 4 91 99 99 76 16 35 87 100 100 16 95 67 10 9 100 100 33

100 36 100 26 100 30 51 49 38 100 3 11 3 5 72 100 100 100 83 46 78 28 98 100 100 4 91 99 99 76 16 35 87 100 100 16 95 67 10 9 100 100 33

3954 566 3302 1951 23028 481 2141 523 6734 3685 34 416 82 69 3677 25913 1231 3869 2471 482 3270 288 1333 4710 1574 60 10174 2219 58960 7327 969 1151 2219 84427 14201 165 1402 1131 135 217 1718 4484 386

Název obce

Arsen

B(a)P

Souhrn


Hradec nad Moravicí Hrádek Hukvaldy Chlebičov Chotěbuz Chuchelná Jablunkov Janovice Jeseník nad Odrou Jistebník Karlovice Karviná Klimkovice Kobeřice Komorní Lhotka Kopřivnice Kozlovice Kozmice Kravaře Krmelín Krnov Kunčice pod Ondřejníkem Kunín Lichnov Lučina Ludgeřovice Markvartovice Město Albrechtice Metylovice Mokré Lazce Mořkov Mosty u Jablunkova Návsí Nový Jičín Nýdek Odry Oldřišov Opava Orlová Osoblaha Ostrava Ostravice Otice Palkovice Paskov Petrovice u Karviné Petřvald Petřvald Písek Píšť Příbor Pustá Polom Raškovice Ropice Rybí Rychvald Rýmařov Řepiště

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 36 0 0 0 4 0 85 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 31

13 58 57 26 91 25 87 40 3 100 5 100 85 32 8 95 33 72 52 100 57 7 30 39 80 100 100 3 55 28 45 29 49 79 20 12 10 63 100 5 100 10 35 47 100 100 100 100 32 52 95 12 30 100 43 100 15 100

13 58 57 26 91 25 87 40 3 100 5 100 85 32 8 95 33 72 52 100 57 7 30 39 80 100 100 3 55 28 45 29 49 79 20 12 10 63 100 5 100 10 35 47 100 100 100 100 32 52 95 12 30 100 43 100 15 100

702 1019 1084 282 973 325 5036 684 66 1476 51 63385 3277 1024 96 22193 929 1291 3540 1928 14436 141 559 522 935 4631 1789 111 866 313 1090 1150 1879 20772 383 909 128 37516 33717 62 310078 214 453 1336 3807 5090 6928 1758 566 1081 8291 175 529 1386 462 6791 1325 1623

Název obce

Arsen

B(a)P

Souhrn


Sedliště Sedlnice Slavkov Stará Ves nad Ondřejnicí Staré Město Starý Jičín Staříč Stěbořice Stonava Studénka Suchdol nad Odrou Sviadnov Šenov Šenov u Nového Jičína Šilheřovice Štěpánkovice Štítina Štramberk Těrlicko Tichá Trojanovice Třinec Václavovice Velká Polom Velké Hoštice Vendryně Veřovice Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem Vřesina Vřesina Zátor

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 96 0 0 0 0 0 0 0 0 0 78 0 0 0 0 0 97 0 0 0 0

100 38 39 100 100 10 100 6 100 95 13 100 100 71 100 74 100 70 86 27 17 71 100 64 85 82 18 5 100 7 88 80 5

100 38 39 100 100 10 100 6 100 95 13 100 100 71 100 74 100 70 86 27 17 71 100 64 85 82 18 5 100 7 88 80 5

1311 508 697 2535 1235 239 1892 76 1849 9722 329 1413 5522 1463 1550 2292 1167 2372 3556 441 365 26791 1568 1026 1458 3270 344 338 6595 430 2169 1075 63

K.3.4. Celkové priority Programu ke zlepšení kvality ovzduší Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek Priorita 4: Snížení emisí oxidu siřičitého Opatření u vybraných významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně Aplikace nejlepších dostupných technik pro snižování emisí tuhých látek z plošných zdrojů

K.4.Priority programového dodatku a opatření Úvodní poznámka: Kapitola je strukturována v následujícím formátu: -Priorita, -ke každé prioritě opatření, -ke každému opatření podopatření, -ke každému podopatření prioritní a doporučené konkrétní akce.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů K opatření 1.1 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 1.1.1: Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -plynofikace obcí nebo jejich částí, -rozvoj stávajících sítí CZT, která by vedla ke zvýšení efektivity dodávky tepla, snížení ztrát tepla v rozvodech CZT -budování nových systémů CZT. Konkrétní akce ORP

Obec

Akce

Předpokládaná finanční náročnost

Bohumín

Bohumín

Budování CZT

200 mil. Kč

Hlučín

Hlučín

Plynofikace – Písečná ٩,١١,١٣ Plynofikace – Jasénky (výhledově)

٦٠٠ tis. Kč 2,7 mil. Kč

Krnov

Krnov, část Chomýž

Plynofikace Krnov,část Chomýž

6,5 mil. Kč

Ostrava

Ostrava

Plynofikace/ městské obvody

Rýmařov

Rýmařov

Plynofikace

30 mil.Kč

Ostrava

Šenov, okres Frýdek-Místek

Plynofikace částí obce Škrbeň Plynofikace částí obce Podlesí

٦ mil Kč 3 mil Kč

Frýdek-Místek

Nižní Lhoty

Plynofikace N.Lhoty - část u Bukovic

2,6 mil. Kč

nevyčísleno

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 1.1.2: Ekologizace ovzduší

konkrétních

bodových

zdrojů

V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí,

znečišťování

Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Ostrava

Ostrava

Přechod na ZP/městské obvody

nevyčísleno

Odry

Dobešov, Kamenec, Tošovicích, Veselí

Výměna uhelných kotlů za kotle na biomasu s rekonstrukcí topného systému v objektu osadního výboru, hasičské zbrojnici a sociálních bytů

nevyčísleno

Rýmařov

Rýmařov

Filtrace TZL u kotlů na pevná paliva – látkové filtry, úprava hoření Plynofikace škol

1 mil.Kč – 1 kotel

Pohoří,

2 mil.Kč

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. -ekologizace významných zdrojů znečišťování ovzduší.

ORP

Zdroj

Akce

Český Těšín, Bohumín, Havířov, Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Orlová, Třinec

ArcelorMittal Ostrava a.s. (výroba železa a oceli, energetika, koksovna, slévárna);

Veškerá opatření, která povedou ke snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek a sekundárních emisí tuhých znečišťujících látek do ovzduší, která budou doložena odborným posudkem o vlivu opatření na snížení emisí případně na zlepšení kvality ovzduší.

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. (výroba železa a oceli, koksovna); EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. – ocelárna ; ŽDB GROUP a.s. (výroba oceli a slévárenství);

Předpokládaná finanční náročnost cca. 10 000 – 50 000 mil. Kč

OKD, OKK, a. s. - koksovny Svoboda a Jan Šverma; Dalkia Česká republika, (teplárny a elektrárny);

a.s.

ČEZ, a.s. (elektrárna Dětmarovice a Vítkovice) Biocel Paskov a.s. – výroba sulfitové buničiny a energetika; KOMTERM, a.s. – závod Morava (energetika Kopřivnice); ENERGETIKA energetika;

TŘINEC,

a.s.-

KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r. o. – výroba vápna; SKS Krnov,a.s. - slévárna; Slévárny Třinec, a.s. - slévárna; Tafonco a.s. - slévárna; Všechny cihelny, výrobny asfaltových směsí a kamenolomy

V následujícím výčtu jsou uvedeny jen nejvýznamnější velké technologické zdroje znečišťování ovzduší, tzv. TOP zdroje podílející se každoročně na významném znečištění ovzduší ve vztahu k tuhým látkám (TZL) a popis jednotlivých cílů: ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 12 Vysoké pece (část aglomerace) Cíl č. 1: Dosažení emisních koncentračních limitů TZL ve výši 20 až 50 mg/m 3 pro zdroje č. 101, 102, 103, 104, 105 (Spékací pásy). Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu pro zařízení Aglomerace Sever a Jih (zdroje č. 101, 102, 103, 104, 105, 121, 122, 123, 124, 125, 127, 128, 131, 132) TZL = max. 400-500 t/rok. Cíl č.3: Stanovit harmonogram opatření s cílem v krátkém čase snížit emise tuhých látek (především PM10) tak, aby daný provoz nezhoršoval lokální kvalitu ovzduší s ohledem na začínající smogovou situaci z pohledu PM10. Cíl č.4: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod 12 Vysoké pece. Cíl č.5: Stanovit termín zakrytování a instalace zařízení na omezování emisí technologických uzlů u kterých jsou emise volně vypouštěny do ovzduší (chladící

pásy, přesypy, apod.) a od určitého časového termínu stanovit emisní koncentrační limit TZL ve výši 20 mg/m3. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s.-Výroba surového železa (část aglomerace) Cíl č. 1: Dosažení emisních koncentračních limitů TZL ve výši 20 až 50 mg/m 3 pro zdroje č. 101, 102, 104, 105 (spékací pásy). Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu pro zařízení Aglomerace I a II (zdroje č. 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108) TZL = 300 až 400 t/rok. Cíl č. 3: Stanovit harmonogram opatření s cílem v krátkém čase snížit emise tuhých látek (především PM10) tak, aby daný provoz nezhoršoval lokální kvalitu ovzduší s ohledem na začínající smogovou situaci z pohledu PM10. Cíl č.4: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod Výroba surového železa. Cíl č.5: Stanovit termín zakrytování a instalace zařízení na omezování emisí technologických uzlů u kterých jsou emise volně vypouštěny do ovzduší (přesypy, technologické uzly, apod.) a od určitého časového termínu stanovit emisní koncentrační limit TZL ve výši 20 mg/m3. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. – KKO (ocelárna) Cíl č. 1: Dosažení provedení sekundárního odprášení haly ocelárny s cílem splnění emisního koncentračního limitu TZL ve výši 20 mg/m3. Cíl č.2: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod KKO ocelárna. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. – Kyslíková konvertorová ocelárna (KKO) Cíl č. 1: Dosažení provedení sekundárního odprášení haly ocelárny s cílem splnění emisního koncentračního limitu TZL ve výši 20 mg/m3. Cíl č.2: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod ocelářská výroba ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 13 ocelárna Cíl č. 1: Dosažení provedení sekundárního odprášení haly ocelárny s cílem splnění emisního koncentračního limitu TZL ve výši 20 mg/m3. Cíl č.2: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod 13 ocelárna ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 10 - koksovna Cíl č. 1: Dosažení modernizace koksovny (především nová hasicí věž s limitem TZL 0,05 kg/t, popř. zavedení spodního hašení koksu, snížení operací na koksovací a strojní straně koksárenských komor, oprava průsaků mezi koksovací komorou a ohřívací komorou) Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu TZL ve výši 320 t/rok pro všechny zdroje emitující TZL Cíl č. 3: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod 10 – koksovna TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s.- Koksochemická výroba Cíl č. 1: Dosažení modernizace koksovny (především nová hasicí věž s limitem TZL 0,05 kg/t, popř. zavedení spodního hašení koksu, snížení operací na koksovací a strojní straně koksárenských komor, oprava průsaků mezi koksovací komorou a ohřívací komorou) Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu TZL ve výši 95 t/rok pro všechny zdroje emitující TZL

Cíl č. 3: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod 10 – koksovna OKD, OKK a.s. - Koksovna Svoboda Cíl č. 1: Dosažení modernizace koksovny (především nová hasicí věž s limitem TZL 0,05 kg/t, popř. zavedení spodního hašení koksu, snížení operací na koksovací a strojní straně koksárenských komor, oprava průsaků mezi koksovací komorou a ohřívací komorou) Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu TZL ve výši 86 t/rok pro všechny zdroje emitující TZL Cíl č. 3: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod 10 – koksovna OKD, OKK a.s. - Koksovna Šverma Cíl č. 1: Dosažení modernizace koksovny (především nová hasicí věž s limitem TZL 0,05 kg/t, popř. zavedení spodního hašení koksu, snížení operací na koksovací a strojní straně koksárenských komor, oprava průsaků mezi koksovací komorou a ohřívací komorou) Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu TZL ve výši 91 t/rok pro všechny zdroje emitující TZL Cíl č. 3: Pravidelný úklid komunikací patřící pod závod 10 – koksovna

1.1.3: Ekologizace dopravy V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -obměna vozidlového parku v majetku obcí a kraje, -obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, -ekologizace existujících vozidel městské hromadné dopravy. Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Bohumín

Bohumín

Obměna – nákup osobních vozidel

Havířov

Havířov

Obměna vozového parku nákupem nízkopodlažních vozidel na pohon CNG

Ročně cca 10 mil.Kč

Hlučín

Ludgeřovice

Zakoupení služebního osobního vozu Zakoupení nového požárního vozu

550 tis. Kč

5

ks

1,9 mil. Kč

2 mil. Kč

Rýmařov

Horní Město

Obměna vozidlového parku v majetku obce

1 mil. Kč

Kravaře

Kravaře

Obměna vozidlového v majetku města

6 mil. Kč

Ostrava


Obměna vozového parku technických služeb Obměna vozového parku hasiči

6,5 mil. Kč

parku

4,5 mil Kč

Kopřivnice

Štramberk

Kyvadlová doprava pro turisty Kopřivnice, Štramberk vlakové nádraží, záchytné parkoviště, Štramberk – centrum a zpět

8 mil. Kč

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

Montáž dodatečných odlučovačů tuhých částic

Náklady cca 150-250 tis Kč na jedno vozidlo

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 1.1.4: Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů Toto podopatření je vhodné pro všechny obce V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -úprava (zpevnění) povrchu komunikací, -úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním, výsadba izolační zeleně).

Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Bohumín

Bohumín

Rozšíření komunikace ul. Tovární Rozšíření komunikace ul. Na Hrázi

3 mil. Kč

Zpevnění místní komunikace Jasénky Zpevnění místní komunikace u cihelny

3,5 mil. Kč

Oprava v ul. Na Svahu Oprava ul. Horní Oprava ul. Lípová Zpevnění polních cest Zpevnění místních komunikací Zalesnění kolem místních komunikací

٤٠٠ tis. Kč ٥٩٠ tis. Kč ٤٦٦ tis. Kč ٣٠ mil. Kč ٢٠ mil. Kč 2 mil. Kč

Hlučín

Hlučín

Ludgeřovice

Darkovice

3 mil. Kč

250 tis. Kč

Rýmařov

Horní Město

Úprava (zpevnění) povrchu komunikací

5 mil. Kč

Kravaře

Kravaře

Úprava prašných ploch Zpevnění povrchu komunikací 3500 m2

٥٠٠ tis. Kč 3 mil. Kč

Frýdek-Místek

Morávka Nižní Lhoty

Úpravy místních komunikací Místní komunikace kolem žermanického přivaděče Úprava místní komunikace k hřišti Úprava místní komunikace kolem p. Lišivky

٢ mil. Kč 800 tis. Kč

Úprava místní komunikace z III/4774 k Golatovi

400 tis. Kč

150 tis. Kč 150 tis. Kč

Rýmařov

Rýmařov

Úprava (zpevnění) povrchu komunikací-asfaltový kryt – 75 000 m2

112 mil.Kč

Ostrava


Úprava povrchu komunikací po výstavbě kanalizace

25 mil. Kč

Kopřivnice

Štramberk Ženklava

Úprava povrchu komunikací Úprava místní komunikace -500m

٨ mil. Kč 1 mil. Kč.

Nový Jičín

Rybí

Oprava místních komunikací

2,5 tis. Kč

Odry

Odry, Vítovce, Tošovicích, Pohoří, Veselí, Dobešov

Prodloužení místní obecní komunikace ulice nad Rybníky, Nábřežní ulice, Skřivánčí ulice, Nadační ulice

nevyčísleno

Odry

Odry, Kamence, Vítovce

Rozšíření a výstavba parkovacích ploch u Dělnického domu, u poutního místa Skála P. Marie, v Kamence

nevyčísleno


ORP

Obec

Akce

Odry

Odry

Výsadba izolační zeleně ulice 1. Máje u sídliště Míru

nevyčísleno

Odry

Tošovice, Pohoř, Veselí u Oder, Dobešov

Výsadba izolační zeleně proti větrné erozi

nevyčísleno

Opava

Opava

Zahuštění a údržba městské zeleně

desítky tisíc

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 1.1.5: Zvýšení plynulosti silniční dopravy V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí, -organizační dopravní opatření. Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Bohumín

Bohumín

Kruhový objezd silnice I/67 x 4711

14 mil. Kč


10 mil. Kč


10 mil. Kč

Regenerace panelového sídliště Šumbark II.-6.etapa blok č.٢٤ Ulice Okružní celoplošná oprava vč. úprav odvodnění

9,2 mil. Kč

Výstavba místní komunikace Smrková

8 mil. Kč

Plošná oprava vozovky místní komunikace kpt. Jasioka

7,5 mil. Kč

Celoplošná oprava místní komunikace Šumbarská

7 mil. Kč

Rekonstrukce náměstí U Severky

24 mil.Kč

Cyklostezky Havířov – Těrlicko, Havířov - Žermanice

15 mil. Kč

Havířov

Havířov

12 mil.Kč

Hlučín

Hlučín

Úprava dopravního značení v lokalitách individuální obytné zástavby

Frýdek-Místek

Morávka

Úpravy centra obce

9,5 mil. Kč

Krnov

Krnov

Rekonstrukce komunikace Hlubčická Cyklostezky

10 mil. Kč 15 mil. Kč


ORP

Obec

Akce

Ostrava


Úpravy komunikací – výstavby chodníků podél silnic II.třídy

9 mil. Kč

Úpravy komunikací – výstavby chodníků podél místních kom.

6 mil. Kč

Nový Jičín

Rybí

Výstavba chodníků - II.etapa Výstavba chodníků – III.etapa

٣,٦ mil. Kč 3,1 mil. Kč

Odry

Odry

Kruhový objezd na silnici I/47

nevyčísleno

Odry

Odry

Značené cyklotrasy převést na samostatné cyklostezky a zřízení nových cyklostezek

nevyčísleno

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním K opatření 1.2 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 1.2.1: Čištění povrchu komunikací, vč. pořízení nesilniční techniky Konkrétní akce ORP

Obec

Akce

předpokládaná finanční náročnost

Kravaře

Kravaře

Čištění povrchu komunikací

200 tis. Kč

Rýmařov

Rýmařov

Nákup zametacího stroje na místní komunikace

5 mil.Kč

Horní Město

Pořízení techniky k údržbě a čištění komunikací v obci

1,5 mil. Kč

Ostrava


Čištění povrchu místních komunikací

10 mil. Kč

Hlučín

Ludgeřovice

Zakoupení kropícího a čistícího vozu pozemních komunikací

2 mil. Kč

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

Úklid, čištění a skrápění komunikací

Roční náklady 21,3 mil. Kč

Nový Jičín

Rybí

Nákup kropícího vozu

1,5 mil. Kč

Odry

Celá oblast Oderska

Zřízení sklepových zón na výjezdech významnějších polních cest

nevyčísleno

Opava

Opava

Údržba dopravních a pěších komunikací

nevyčísleno

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné.

1.2.2: Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -zpevňování a čištění povrchů v areálech, -organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí. Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Hlučín

Ludgeřovice

Oprava povrchu dvoru za obecním úřadem

220 tis. Kč

Odry

Odry

Zpevnění povrchu areálu Technických služeb a stavebního dvora

nevyčísleno

Odry

Odry

Zpevnění povrchu meziskladů na výjezdu z Oder a část nezpevněného dvora v podnikatelské zóně na ulici Potoční

nevyčísleno

Rýmařov

Horní Město

Zpevňování a čištění povrchů v areálech Organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí

3 mil. Kč

Vybudování zpevněné asfaltové plochy (Teplo Rýmařov, s.r.o. Městské služby Rýmařov)

4,4 mil.Kč

Čištění ploch veřejných areálu

150 tis./rok

Rýmařov

Rýmařov

1 mil. Kč

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. Opatření 1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti. 1.3.1: Budování silničních obchvatů měst a obcí Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

Silnice I/48 Rychaltice – Frýdek Místek

nestanoveno

R48 Frýdek-Místek - obchvat

nestanoveno

R56 Frýdek-Místek, připojení na R48

nestanoveno

Hlučín

Hlučín

Přeložka silnice I/56

nestanoveno

Opava

Opava

Výstavba severního a jižního obchvatu

3 mld Kč

Kravaře

Kravaře

Obchvat města

nestanoveno

Rýmařov

Rýmařov

Obchvat Rýmařova

100 mil. Kč

Nový Jičín

Rybí

Obchvat obce

30 mil. Kč

Český Těšín

Český Těšín

Obchvat Českého Těšína

nestanoveno

Odry

Odry

Oobchvat města - silnice I/47

nestanoveno

Třinec

Hnojník

Výstavba obchvatu (v rámci výstavby komunikace I/11 – I/57)

nestanoveno

Třinec

Výstavba silnice R 11

nestanoveno

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. Opatření 1.4: Omezování objemu automobilové dopravy 1.4.1: Omezení automobilové dopravy V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -úplný zákaz vjezdu, -selektivní zákaz vjezdu, -rychlostní omezení, -parkovací politika, -rozšíření stávajících a výstavba nových cyklistických tras. Konkrétní akce ORP

Obec

Akce


Havířov

Havířov

Integrovaný dopravní systém

nevyčísleno

Hlučín

Hlučín

Zřízení parkovacích míst

nevyčísleno

Kozmice

Budování úseků obytných zón ve vybraných lokalitách

nevyčísleno

Kravaře

Kravaře

Selektivní zákaz vjezdu Rychlostní omezení

٥٠ tis. Kč 50 tis. Kč

Rýmařov

Rýmařov

Organizace parkování nákladních vozidel Zřízení parkovacích ploch

500 tis. Kč 1 mil.Kč

Ostrava


Rychlostní omezení na vjezdech

2 mil. Kč

Kopřivnice

Štramberk

Záchytné parkoviště od Nového Jičína

20 mil. Kč

Krnov

Krnov

Parkoviště ul. Petrovická

15 mil. Kč

Odry

Odry

Vybudování garážových stání obyvatelům sídlišť

nevyčísleno

Opava

Opava

Omezení počtu automobilů do měst, parkovací politika

nevyčísleno


ORP

Obec

Akce

Třinec

Třinec

Parkovací politika

náklady na 1 parkovací místo záchytného parkoviště:

Pro ulehčení dopravní zatíženosti centra města je navrhnuto odstavné parkoviště u velkého kruhového objezdu (ulice Nádražní) cca pro 100 parkovacích míst, s čerpací stanicí pohonných hmot a mycí linkou. Z tohoto parkoviště je centrum dostupné pěší chůzí a je u něj také zastávka MHD.

80 - 150 tis. Kč Celkové náklady: 11 – 20 mil. Kč.

Dále je navrženo odstavné parkoviště na ulici Lidická a na sídlišti Sosna (cca 40 parkovacích míst).

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 1.4.2: dopravy)

Podpora

rozvoje

veřejné

dopravy

(včetně

integrované

Konkrétní akce ORP

Obec

Akce


Bohumín

Bohumín

Parkovací automaty

2 mil. Kč

Hlučín

Hlučín

Vybudování nových zastávek autobusové dopravy

nestanoveno

Rýmařov

Horní Město

Parkovací politika

1 mil. Kč

Opava

Opava

Podpora alternativního způsobu veřejné dopravy, další dopravní opatření

nevyčísleno

Odry

Loučky, Vítovec

Zřízení železniční zastávky na trati č. 276 Suchdol n. Odrou – Budišov nad Budišovkou a autobusové zastávky ve Vítovce

nevyčísleno

Ostrava

Ostrava

Racionalizace a další rozvoj integrovaného systému městské a předměstské HD

nevyčísleno

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. Opatření 1.5: Snižování plynných prekurzorů tuhých znečišťujících látek K opatření podopatření:

1.5

je

z výše

uvedených

důvodů

navrhováno

následující

1.5.1: Omezování vzniku emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek. Konkrétní akce jsou uvedeny v prioritě 2.2.; 3.1; 4.1.

Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Opatření 2.1: Podpora úspor a efektivnějšího využívání energie včetně některých obnovitelných zdrojů 2.1.1: Zlepšení tepelných izolací veřejných budov (nutnost respektovat chráněné památkové hodnoty – zóny, rezervace, objekty) Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Bohumín

Bohumín

Zateplování Domu služeb č.p. 1068

10 mil. Kč

Mateřská školka Nerudova 1040

8 mil. Kč

Mateřská školka Okružní 683

7 mil. Kč

Mateřská školka Tovární 427

5 mil. Kč

Mateřská školka Rafinerský lesík 1140

8 mil. Kč

Základní škola ČSA 1026

5 mil. Kč

Dům dětí a mládeže 715

10 mil. Kč


ORP

Obec

Akce

Havířov

Havířov-Bludovice

Rekonstrukce fasády budovy ZŠ Frýdecká - zateplení, výměna oken, oprava střechy

12 mil. Kč

Havířov-Podlesí

Budova ZŠ K. Světlé zateplení obvodových zdí spoj. chodeb a střech

5 mil. Kč

Havířov-Podlesí

Budova ZŠ F. Hrubínazateplení fasády a výměna oken

22 mil. Kč

Havířov-Město

Budova ZŠ 1. máje - zateplení fasády a výměna oken

24 mil. Kč

Havířov-Město

Budova ZŠ Gorkého -zateplení fasády a výměna oken

17 mil. Kč

Havířov-Šumbark

Budova ZŠ Jarošova -zateplení fasády a výměna oken

15 mil. Kč

Havířov-Šumbark

Budova ZŠ M. Pujmanové -zateplení fasády a výměna oken

24 mil. Kč

Havířov-Bludovice

Budova ZŠ s výukou polského jazyka na ul. Selská zateplení fasády a výměna oken

10 mil. Kč

Havířov-Šumbark

Budova ZŠ Školní - zateplení fasády a výměna oken

15 mil. Kč

Havířov-Město

Budova ZŠ V. Nezvala -zateplení fasády a výměna oken

12 mil. Kč

Havířov-Město

Budova ZŠ Žákovská -zateplení fasády a výměna oken

21 mil. Kč

Havířov-Město

Budova ZŠ Na Nábřeží – výměna oken

12 mil. Kč

Horní Suchá, 735 35 Horní Suchá

Zateplení budovy ZŠ Polské, výměny oken

7,5 mil. Kč

Sportovní 3/2

Výměny oken na ul. Těrlické

nevyčísleno

ORP

Obec

Hlučín

Akce


Komplexní rekonstrukce budov ZŠ a MŠ na základě zpracovaných energetických auditů (jedná se celkem o 11 objektů, které má město zájem postupně rekonstruovat, předpokládané náklady jedné budovy se pohybují od 5 do 25 mil. Kč dle velikosti)

110 mil. Kč

Zateplení panelového domu na ul. Dukelská 2,3

3 mil. Kč

Zateplení panelového domu na ul. Dukelská 4,5

3,5 mil. Kč

Zateplení budovy obecního domu

1,2 mil. Kč

Zateplení komplexu budov ZŠ

4,8 mil. Kč

Zateplení budovy MŠ

390 tis. Kč

Kozmice

Výměna oken při stavebních úpravách školy a mateřské školy

3,6 mil. Kč

Rýmařov

Horní Město

Školská zařízení, kulturní dům, obecní úřad

5 mil. Kč

Kravaře

Kravaře

Zateplení budovy ZŠ, výměna oken

15 mil. Kč

Výměna oken MŠ Petra z Kravař a MŠ Kouty

2,9 mil. Kč

Hlučín

Ludgeřovice

3,3 mil. Kč Výměna oken budovy městského úřadu a jeho bytových domů Frýdek-Místek

Krnov

Morávka

Krnov

Zateplení ZŠ

3 mil. Kč

Zateplení a rekonstrukce obecního úřadu

4 mil. Kč

Opláštění polikliniky v Krnově

4 mil. Kč

Opláštění panelového domů

10 mil. Kč

Opláštění cihelných domů

30 mil. Kč

Zateplení obvodových stěn

1,706 mil Kč

ZŠ Žižkova Zateplení a výměna oken

2,983 mil Kč

MŠ Žižkova Ostrava

Ostrava

Zateplování budov

nevyčísleno


ORP

Obec

Akce

Rýmařov

Rýmařov

Zateplení budov, výměna oken – ZŠ Jelínkova

10 mil.Kč

Zateplení budov, výměna oken – ZŠ Národní

10 mil.Kč

Zateplení budov, výměna oken – ZŠ Školní náměstí

5 mil.Kč

Zateplení budov, výměna oken – ZUŠ

5 mil.Kč

Zateplení budov, výměna oken – MŠ

15 mil.Kč

Zateplení budov, výměna oken – škola + internát PRIMA

10 mil.Kč

Zateplení budov, výměna oken

20 mil.Kč

Zateplení budov, výměna oken – budova městského úřadu ul. 8 .května

10 mil.Kč

Ostrava

Šenov, okres Frýdek - Místek

Zlepšení tepelných izolaci škol

7 mil. Kč

Opava

Opava

Snížení energetické náročnosti budov v majetku města

nevyčísleno

Odry

Odry

Rekonstrukce většiny veřejných budov

nevyčísleno

Kopřivnice

Štramberk

Zateplení bytových i nebytových domů v majetku města

20 mil. Kč

Výměna oken domů v majetku města

5 mil. Kč

Zateplení obecného úřadu a hasičské zbrojnice

1,5 mil. Kč

Zateplení MŠ a knihovny

1,5 mil. Kč

Hasičská zbrojnice

65 tis. Kč

Frýdek-Místek

Vyšní Lhoty

Nižní Lhoty

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 2.1.2: Zlepšení regulace vytápění veřejných budov Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Havířov

Havířov-Město

Objekt ZŠ Na Nábřeží regulace vytápění

–

2 mil. Kč

Havířov-Šumbark

Objekt ZŠ M. Pujmanové – regulace vytápění

2 mil. Kč


ORP

Obec

Akce

Hlučín

Ludgeřovice

Zlepšení regulace topeníObecní dům Zlepšení regulace topení - ZŠ Zlepšení regulace topení – obecní dům

Kozmice

Frýdek-Místek

Zlepšení regulace topení bude provedeno po stavebních úpravách budovy ZŠ a MŠ

Morávka

Regulace vytápění domu

obecního

Vyšní Lhoty

Regulace knihoven

Krnov

Krnov

Regulace vytápění Vodní

Ostrava


Zlepšení škol

Kopřivnice

Štramberk

Regulace vytápění veřejných budov

vytápění

MŠ

regulace

a

55 tis. Kč ١٢٠ tis. Kč 40 tis. Kč

nevyčísleno 90 tis. Kč 1 mil. Kč

budovy

4 mil. Kč

vytápění

3,5 mil. Kč 3 mil. Kč

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 2.1.3: Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách Konkrétní akce ORP

Obec

Akce


Hlučín

Ludgeřovice

Osvětlení sálu Obecního domu

500 tis. Kč

Úsporné osvětlení ZŠ

760 tis. Kč

Horní Město

Školská zařízení, obecní dům, kulturní dům

800 tis. Kč

Rýmařov

Budova městského domu – nové osvětlení

200 tis. Kč

Ostrava


Úsporná svítidla ve školách

1,3 mil Kč

Kopřivnice

Štramberk

Úsporná svítidla

100 tis. Kč

Ženklava

Výměna osvětlení u ZŠ - I.

700 tis. Kč

Výměna osvětlení u ZŠ – II.

300 tis. Kč

Rekonstrukce osvětlení

400 tis. Kč

Rýmařov

Frýdek-Místek

Nižní Lhoty

veřejného


2.1.4: Omezení ztrát v rozvodech tepla Konkrétní akce ORP

Obec

Akce


Bohumín

Bohumín

Kotelna ul. Jateční

8,5 mil. Kč

Kotelna ul. Čáslavská

4,8 mil. Kč

Kotelna ul. Budovatelská

8 mil. Kč

Havířov

Výměna SRT PS 107

2,7 mil. Kč

Havířov

Výměna rozvodů teplé vody PS 37

4,4 mil. Kč

Havířov

Výměna rozvodů teplé vody PS 49

3,3 mil. Kč

Havířov

Rekonstrukce PS 80

12,2 mil. Kč

Rýmařov

Oprava sekundárních rozvodů

3 mil. Kč

Oprava sekundárních rozvodů

5 mil. Kč

Výměna ústředního topení

2 mil. Kč

Havířov

Rýmařov Kopřivnice

Štramberk

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 2.1.5: Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -aplikace solárních systémů, -aplikace tepelných čerpadel, -aplikace malých vodních elektráren, -aplikace větrných elektráren. Konkrétní akce ORP

Obec

Akce


Hlučín

Darkovice

ZŠ, MŠ – tepelná čerpadla

3 mil. Kč

Odry

Odry

Aplikace slunečních kolektorů na městském koupališti a fotbalovém stadionu

nevyčísleno

Opava

Opava

Výměna kotlů na tuhá paliva za nespalovací obnovitelné zdroje

nevyčísleno

Ostrava

Ostrava

Aplikace slunečních kolektorů, Výměna kotlů na tuhá paliva za nespalovací obnovitelné zdroje

nevyčísleno

Karviná

Karviná


nevyčísleno

Orlová

Orlová


nevyčísleno

Třinec

Třinec


nevyčísleno

Český Těšín

Český Těšín


nevyčísleno

Bohumín

Bohumín


nevyčísleno

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. Opatření 2.2.: znečišťování ovzduší

Ekologizace

zvláště

velkých

a

velkých

ORP

Zdroj

Akce

Český Těšín, Bohumín, Havířov, Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Orlová, Třinec

Dalkia Česká republika, a.s. (teplárny a elektrárny); Biocel Paskov a.s. - energetika; ENERGETIKA TŘINEC, a.s.energetika ; ArcelorMittal Ostrava a.s. (energetika, koksovna, výroba železa a oceli); TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. (koksovna, výroba železa a oceli); ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. – energetika; ČEZ, a. s., elektrárna Dětmarovice a energetika Vítkovice; Semperflex Optimit s.r.o.; KOMTERM, a.s. – závod Morava (energetika Kopřivnice); OKD, OKK, a. s. - koksovny Svoboda a Jan Šverma; OKD a.s., Důl ČSM (teplárna)

Projekty a samotné realizace opatření zaměřené na snížení oxidů dusíku

zdrojů

Předpokládaná finanční náročnost cca. 10 000 50 000 mil. Kč

V následujícím výčtu jsou uvedeny jen nejvýznamnější zvláště velké spalovací zdroje znečišťování ovzduší, tzv. TOP zdroje podílející se každoročně na významném znečištění ovzduší ve vztahu k oxidům dusíku (NOx) a popis jednotlivých cílů, kterých je nutno dosáhnout v rámci řízení o vydání integrovaného povolení. Dalkia Česká republika, a.s.- Elektrárna Třebovice Cíl č. 1: Dosažení emisních koncentračních limitů u uhelných kotlů pro NOx ve výši 200 mg/m3 Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu pro všechny zdroje ve výši NOx = 1200-1500 t/rok

–

ArcelorMittal Ostrava a.s..- závod 4 energetika Cíl č. 1: Dosažení emisních koncentračních limitů u uhelných kotlů pro NOx ve výši 200 mg/m3 Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu pro všechny spalovací zdroje ve výši NOx = 2000 t/rok ČEZ, a.s. – Elektrárna Dětmarovice Cíl č. 1: Dosažení emisních koncentračních limitů u uhelných kotlů pro NOx ve výši 200 mg/m3 Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu pro všechny zdroje ve výši NOx = 2000 t/rok

Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek Opatření 3.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel 3.1.1: Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Rýmařov

Rýmařov

Použití vodou ředitelných nátěrových hmot při opravách a údržbách prováděných Městskými službami

200 tis. Kč

Kopřivnice

Štramberk

Náhrada starých nátěrů

500 tis. Kč

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 3.1.2: Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem a obcemi. Nejsou navrhovány konkrétní akce. Opatření 3.2: Omezení „studených startů“ motorových vozidel 3.2.1: Podpora výstavby (a provozu) krytých parkovacích stání Konkrétní akce ORP

Obec

Akce


Hlučín

Hlučín

Parkovací dům na ul. Bochenkova

40 mil. Kč

Krnov

Krnov

Garáže Krnov, ul. Vaškova

20 mil. Kč

ORP

Obec

Akce


Rýmařov

Rýmařov

Výstavba garáží

2 mil. Kč

Kopřivnice

Štramberk

Parkovací stání – garáže – Pískovna, Bařiny

15 mil. Kč

Výčet akcí není konečný, lze podporovat i další akce, které budou účelné. 3.2.2: Rozvoj parkovací telematiky (on line informační panely s indikací volných parkovacích míst) Nejsou navrhovány konkrétní akce. Opatření 3.3: Snižování emisí ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 3.3.1: Snižování emisní těkavých organických látek z významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Konkrétní akce ORP

Zdroj

Ostrava

BOCHEMIE výroba);

Akce a.s.

(chemická

BorsodChem MCHZ, (chemická výroba);

s.r.o.

Podpora projektů a samotné realizace opatření zaměřené na snížení těkavých organických látek

Předpokládaná finanční náročnost 200-500 mil. Kč

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. (koksovna a výroba železa); OKD, OKK, a.s. (koksovny Jan Šverma a Svoboda); ArcelorMittal Ostrava a.s. (koksovna a výroba železa); Vojenský opravárenský podnik 025 s.p. Šenov u Nového Jičína (lakovna).

Priorita 4: Snížení emisí oxidu siřičitého Opatření 4.1 Ekologizace zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší

Konkrétní akce ORP

Zdroj

Akce

Ostrava

Dalkia Česká republika, a.s. (teplárny a elektrárny)

Podpora projektů a samotné realizace opatření zaměřené na snížení oxidu siřičitého

Biocel Paskov a.s. - energetika;

Předpokládaná finanční náročnost cca. 10 000 20 000 mil. Kč

ENERGETIKA TŘINEC, a.s.energetika ; ArcelorMittal Ostrava a.s. (energetika) ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. – energetika; ČEZ, a. s., elektrárna Dětmarovice a energetika Vítkovice; Semperflex Optimit s.r.o.; KOMTERM, a.s. – závod Morava (energetika Kopřivnice); OKD a.s., Důl ČSM (teplárna)

V následujícím výčtu jsou uvedeny jen nejvýznamnější zvláště velké spalovací zdroje znečišťování ovzduší, tzv. TOP zdroje podílející se každoročně na významném znečištění ovzduší ve vztahu k oxidu siřičitému (SO2) a popis jednotlivých cílů, kterých je nutno dosáhnout v rámci řízení o vydání integrovaného povolení. Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Cíl č. 1: Dosažení emisních koncentračních limitů u uhelných kotlů pro SO 2 ve výši 200 mg/m3 Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu pro všechny zdroje ve výši SO2 = 1200-1500 t/rok ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 energetika Cíl č. 1: Dosažení emisních koncentračních limitů u uhelných kotlů pro SO 2 ve výši 200 mg/m3 Cíl č. 2: Dosažení emisního stropu pro všechny spalovací zdroje ve výši SO2 = 2000 t/rok, Opatření 4.2 Instalace environmentálně šetrnějších spalovacích kotlů v domácnostech V rámci tohoto opatření je účelné usilovat o aktualizaci legislativních a metodických nástrojů umožňujících účinnější kontrolu a regulaci malých zdrojů znečištění zohledňující druh používaného paliva a způsob (efektivitu) jeho spalování. Konkrétní akce ORP

Obec

Akce


Kravaře

Kravaře

Ekologická výchova a osvěta

100 tis. Kč

–


ORP

Obec

Akce

Rýmařov

Rýmařov

Podpora instalace automatických kotlů na tuhá paliva

Dotace 15 tis. Kč na každý instalovaný kotel při používání kotle min. 10 let

Kotel na tuhá paliva nahradit kotlem na spalování biomasy

15 mil. Kč

Ekologická výchova

10 tis. Kč

Kopřivnice

Štramberk


Průřezová opatření: Navrhovaná opatření nepřispějí přímo ke zlepšení kvality ovzduší, přispějí k možnosti sledování vývoje imisní situace nebo jinak zajistí podporu plnění stanovených cílů a priorit. - monitoring kvality ovzduší apod. Konkrétní akce ORP

Obec

Akce

předpokládaná finanční náročnost

Kopřivnice

Kopřivnice

Monitoring kvality ovzduší

nestanoveno

Odry

Jakubčovice nad Odrou


nestanoveno

Hlučín

Hlučín


nestanoveno

Kravaře

Kravaře


200 tis. Kč

Rýmařov

Rýmařov


100 tis. Kč


Technická podpora: V rámci technické pomoci lze podpořit následující opatření: -příprava projektů na realizaci konkrétních akcí uvedených v Programovém dodatku, -příprava žádostí o podporu z evropských fondů, -podpora implementačních nákladů (monitoring, audity, ex ante a ex post hodnocení, atd.). Konkrétní akce Předpokládaná finanční náročnost

ORP

Obec

Akce

Havířov

Havířov

Příprava projektů na realizaci akcí

nestanoveno

Hlučín

Darkovice

Příprava žádostí

500 tis. Kč


ORP

Obec

Akce

Rýmařov

Horní Město

Příprava projektů na realizaci akcí

500 tis. Kč

Příprava žádostí o podporu ze SFŽP,SFDI a evropských fondů

500 tis. Kč

Příprava projektů

100 tis. Kč

Příprava žádostí o podporu ze SFŽP, SFDI a evropských fondů

100 tis. Kč

Monitoring, audity

100 tis. Kč

Rýmařov

Kravaře

Kravaře

Příprava projektů a žádostí

150 tis. Kč

Ostrava



5 mil. Kč

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

Studie pro vytipování konkrétních úseků komunikací, včetně typu omezení vjezdu

100 tis. Kč

Zpracování rozptylové studie

60 tis. Kč


100 tis. Kč

Nižní Lhoty


K.5.Kriteria pro výběr Programového dodatku

konkrétních

aktivit/projektů

Kriteria pro výběr projektů k přímé podpoře z prostředků kraje a obcí a nebo pro předvýběr projektů doporučených k podpoře z tuzemských či evropských podpůrných programů jsou stanovena takto: Priorita 1 Kriterium

Váha

Poznámka

Počet dotčených obyvatel, nebo Vliv na zlepšení kvality ovzduší/Jednotkové náklady na efekt

35 %

Ve smyslu kategorií prioritních obcí.

Jednotkové náklady na dosažený efekt

30 %

Dle charakteru projektu.

Místní specifikum

15 %

Např. blízkost CHKO.

Řešení více než jedné priority Programu

10 %

Např. současné snížení emisí více prioritních znečišťujících látek.

Žádoucí vedlejší efekt

10 %

Např. snížení emisí oxidu uhličitého.

Kriterium

Váha

Poznámka


55 %

Efektem je snížení emisí.


20 %


Místní specifikum

15 %


dálnice,

blízkost

Priorita 2, 3 a 4

dálnice,

blízkost


10 %


Kriterium

Váha

Poznámka


55 %



20 %


Místní specifikum

15 %



10 %


Kriterium

Váha

Poznámka


55 %



20 %


Místní specifikum

15 %



10 %


Průřezová opatření

dálnice,

blízkost

Technická pomoc

dálnice,

blízkost

K.6.Finanční rámec Indikativní rozdělení reálně nebo potenciálně disponibilních prostředků je stanoveno takto: Priorita 1: 60 % Priorita 2: 10 % Priorita 3: 10 % Priorita 4: 10 % Průřezová opatření: 5 % Technická pomoc: 5 % V případě, že projekt/aktivita v rámci priorit 2, 3 a 4 vyvolá významný vedlejší efekt související s prioritou 1 (tedy snížení emisí tuhých látek nebo snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi), může být započítán do priority 1. Indikativní rozdělení se uplatní přímo v případě rozdělování prostředků, v případě doporučování žádostí do podpůrných programů by měly být stanovené proporce respektovány.

K.7.Ekonomické vyhodnocení Podrobné ekonomické vyhodnocení souboru konkrétních akcí zařazených do návrhu Programového dodatku nemůže být provedeno, a to z následujících důvodů: − potřebné údaje nejsou velmi často k dispozici, − řada konkrétních akcí je formulována velmi obecně, − řada konkrétních akcí je takového charakteru, že mohou být realizovány v rozsahu disponibilních prostředků. Z kombinace poskytnutých údajů a expertního odhadu vyplývají dílčí závěry, uvedené v následující tabulce.

Odhad nákladů na prioritní opatření (mil. Kč)

Odhad nákladů na opatření na zdrojích (mil. Kč)

Tabulka č. 58 Odhad nákladů na realizaci opatření

Celkem mil. Kč

1.1.1: Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury

250

-

250

1.1.2: Ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší

50

10-50.000

10-50.0 00

1.1.3: Ekologizace dopravy

45

-

45

1.1.4: Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů

250

-

250

1.1.5: Zvýšení plynulosti silniční dopravy

180

-

180

1.2.1: Čištění povrchu komunikací, vč. pořízení nesilniční techniky

40

-

40

1.2.2: Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí

10

-

10

30–50.000

-

30-50.0 00

1.4.1: Omezení automobilové dopravy

100

-

100

1.4.2: Podpora rozvoje veřejné dopravy

10

-

10

2.1.1: Zlepšení tepelných izolací veřejných budov

1.000

-

1.000

2.1.2: Zlepšení regulace vytápění veřejných budov

50-100

-

50-100

10

-

10

50-100

-

50-100

10

-

10

2.2: Ekologizace zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší

-

10. – 50.000

10 50.000

3.1.1: Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru

1

-

1

Podopatření Programového dodatku

1.3.1: Budování silničních obchvatů měst a obcí

2.1.3: Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách 2.1.4: Omezení ztrát v rozvodech tepla 2.1.5: Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů

Odhad nákladů na prioritní opatření (mil. Kč)

Odhad nákladů na opatření na zdrojích (mil. Kč)

Celkem mil. Kč

-

-

-

100

-

100

3.2.2: Rozvoj parkovací telematiky (on line informační panely s indikací volných parkovacích míst)

-

-

-

3.3.1 Snižování emisí těkavých organických látek z významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

-

200 - 500

200 500

4.1 Ekologizace zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší

-

10. 20.000

10. – 20.000

4.2 Instalace environmentálně šetrnějších spalovacích kotlů v domácnostech

20

-

20

Průřezová opatření

0,3

-

0,3

8

-

8

Podopatření Programového dodatku

3.1.2: Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem a obcemi. 3.2.1: Podpora výstavby (a provozu) krytých parkovacích stání

Technická pomoc

K.8.Vztah opatření programům

Programového

dodatku

k operačním

Jednotlivá opatření Programového dodatku lze financovat pomocí: • Operačního programu Životní prostředí, • Operačního programu Doprava, • Regionálního operačního programu NUTS 2 Moravskoslezsko. Vhodné/podporované aktivity Přijatelné projekty musí být v souladu s krajským nebo příslušným místním programem ke zlepšení kvality ovzduší.

K.9.Řízení Programu na území Moravskoslezského kraje Za realizaci Programu na území Moravskoslezského kraje včetně Programového dodatku jsou zodpovědné subjekty, kterou mohou o daných věcech rozhodovat. Priority stanovené v rámci Programového dodatku budou uplatněny jednak ze soukromých zdrojů a jednak v rámci dotačních programů.

K.10.Publicita Programový dodatek je vydán jako součást nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje a je zveřejněn jak v tištěné podobě, tak i na webové stránce kraje.

NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne , kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje

Recommend Documents