317k 13.9.2007 20:25 Stránka 8
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LIV.) Příslušnost Královopolské strojírny k vídeňskému koncernu Simmeringer Maschinen-und Waggonbau-Anstalt (po fúzi v roce 1903) neměla pro ni negativní důsledky, naopak po stránce výrobní i obchodní se dále rozvíjela. Podnik se neustále rozšiřoval, byly zřizovány a zprovozňovány nové dílny vybavené moderními stroji. Rostl export nejen do evropských zemí (například do Rumunska a balkánských států), dodávky také směřovaly do zámoří - například do Mexika, Argentiny a USA (B. Steiner, První brněnská, dějiny strojírny). Vývoj Královopolské strojírny, orientovaný od přelomu století zejména na výrobu vagónů a dřevoobráběcích strojů, rušivě postihla první světová válka. Stejně jako jiné strojírenské podniky i Královopolská vagónka (obecně vžitý alternativní název závodu - poznámka autorky) byla okolnostmi nucena stornovat většinu zakázek z mírových časů a výrobu přizpůsobit válečným potřebám. Vyráběly se minomety, polní kuchyně, lisy na střelný prach a rovněž bedny na náboje. Značná část výrobní kapacity byla věnována opracování granátů. Dřívější výroba ale zastavena nebyla. I když některé obory byly hodně omezeny, výroba vagónů se stupňovala rok od roku, až v roce 1916 dosáhla vrcholu. Podle šetření B. Steinera byl tehdy vyroben v Královopolské již desetitisící vagón. Také tzv. „petrolka“ (oddělení pro výrobu rafinačních zařízení - poznámka autorky) byla v důsledku stoupajícího významu nafty a z ní vyráběných produktů plně vytížena a v roce 1918 dosáhla téměř 30 procent úhrnného obratu podniku. Zvýšená potřeba finančních prostředků na pořízení nových strojů si spolu s růstem cen materiálu a mezd během války v letech 1914 - 1915 vyžádaly zvýšení akciového kapitálu z 8 na 10 miliónů korun a v roce 1918 na 14 miliónů korun (B. Steiner, První brněnská...). Ještě v období před první světovou válkou byla na Moravě v roce 1910 vytvořena první velká česká firma v rámci všeobecného strojírenství. Za účasti Živnostenské banky vznikla Prostějovská akciová továrna na stroje a mo-
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Člověk hluboce ovládaný strachem ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský prozaik Stendhal (1783 1842), vlastním jménem Henri Beyle. Vyšel myšlenkově z francouzského osvícenectví, v literatuře se postavil proti klasicismu, především spisem Racine a Shakespeare. Za života byl jako spisovatel téměř neznám. Hrdiny jeho románů jsou většinou ctižádostiví mladí lidé, kteří se střetávají se světem plným přetvářky a intrik. Mezi jeho nejznámější díla patří romány Červený a černý, Lucien Leuwen a Kartouza parmská. (jk) Vyluštění z Kováku č. 30/2007 (výrok A. Brillata-Savarina): Dezert bez sýra je jako ... kráska, které chybí jedno oko. 4
stroje - poznámka autorky). Vedle dynam tvořily značnou část produkce obloukové lampy, na jejichž konstrukci měli patent sami majitory F. a J. Kovářík v Prostějově. Hlavním vý- telé Doubrava a Donát, vyráběly se rovněž robním programem této firmy (původně zalo- rozvaděče a přístroje pro světelné instalace. žené F. Kováříkem roku 1894) byla výroba Podle zjištění J. Janáka továrna zabezpečovala parních lokomobil, benzínových a plynových především osvětlení průmyslových závodů motorů a zemědělských strojů (J. Janák, Dě- a později také elektrárny pro veřejné osvětjiny Moravy, Hospodářský rozmach Moravy lení, jako například v letech 1896 - 1898 měst1740 - 1918). ské elektrárny ve Slezské Ostravě, v Přerově K oboru strojírenství patří elektrotech- a elektrárnu pro osvětlení vídeňské městské nický průmysl, jenž se podílel na elektrifikaci dráhy apod. Firma Bartelmus, Donát a Doubrava měla na počátku 20. století již 37 úředníků a 180 dělníků a ročně vyrobila kolem 150 strojů. „Z lůna firmy“ vzešlo ještě před první světovou válkou několik elektrotechnických závodů na Moravě. V roce 1904 to byla druhá česká elektrotechnická továrna E. Janík a spol. v Brně, která před válkou zaměstnávala odhadem 200 zaměstnanců; vznikly i jiné firmy v Brně, Tišnově a Blansku. V roce 1889 Elektrotechnika se uplatňovala také v zavádění elektrické hromadné, městské dopravy. začala pracovat rovněž Na obrázku z roku 1905 je zachycena elektrická tramvaj na Moravském náměstí v Brně. v Brně továrna na elektrické výtahy. našich zemí. Tak například v roce 1887 založili Firma Bartelmus nacházela široký okruh v Brně čeští podnikatelé Robert Bartelmus, zákazníků - a to již na počátku 90. let - předeDonát a Štěpán Doubrava závod, o němž his- vším v Čechách, ale i v Uhrách a ještě později torik J. Janák s obdivem píše: „Dějiny morav- také v Bosně, kde úspěšně konkurovala takoského elektrotechnického průmyslu jsou vým proslulým firmám, jako Siemens a Halz velké části dějinami této firmy, která zůstala ske, Ganz a spol. aj. Za 10 let své existence dlouho jedinou a vždy největší elektrotechnic- bylo (podle J. Janáka) elektrifikováno 44 cukkou továrnou v Brně.“ (J. Janák, Dějiny Mo- rovarů, 24 strojíren, 26 dolů, 32 textilních záravy...) Dlužno podotknout, že šlo o druhý vodů, 6 továren na výrobu kovového zboží, 15 český podnik u nás vůbec a první na Moravě. sladoven a pivovarů, 6 mlýnů, 7 nádraží Firma začala pracovat asi s 15 dělníky a vyro- a osvětlení vlaků, 5 bank atd., úhrnem celkem bila v prvním roce celkem 11 strojů; první stroj 487 zařízení. bylo dynamo na 10 kW, dodané brněnské stroV roce 1897 si firma zřídila ve Vídni jírenské firmě Brand a l’Huillier (vyráběla a v Praze technické kanceláře. plechové zboží, požární hadice a hydraulické Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
31 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 13. ZÁŘÍ 2007, DATUM VYDÁNÍ: 21. ZÁŘÍ 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Usnesení Pfiedsednictva OS KOVO - str. 2 ● IG Metall bude mít nové vedení - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Pfiipravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 (III.)
Koukám, že umíte dobře hledat houby. Nemohl byste nám nalézt kandidáta na prezidenta?
CO PŘINESE REFORMNÍ BATOH POSLANECKÉ SNĚMOVNY Reformní zákony se dotýkají mnoha oblastí života zaměstnanců a občanů. Zde je několik vybraných dopadů schváleného vládního batohu reformy veřejných financí, které se každopádně zaměstnanců a občanů dotknou. V mnoha případech konkrétní dopad, včetně toho zda si daná osoba polepší či nikoliv, dnes nelze ještě jasně říct. Do propočtů zasahuje zatím mnoho vlivů, které neumíme stanovit. Nyní bude reformní balík projednávat Senát Parlamentu ČR, následně čeká na podpis presidentem. I to může ještě přinést některé změny. Vše, ale nasvědčuje tomu, že od 1. ledna 2008 bude platit.
1. FYZICKÉ OSOBY - ZAMĚSTNANCI A OBČANÉ ● zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 % pro rok 2008 a 12,5 % od roku 2009 - zrušení daňových pásem s progresivní sazbou (dnes platí pásma dle výše příjmu od 12 % do 32 %), ● změna způsobu výpočtu základu daně. Daň bude vypočítána z tzv. „superhrubé Jaromír Endlicher mzdy“ - daň bude vypočtena ze základu nesníženého o částky zdravotního a sociálního pojištění placeného zaměstnancem a zároveň navýšeného o částku pojistného hrazeného zaměstnavatelem (v současné době bude toto navýšení 35 %), ● změny slev na dani - slevy na dani mají být zvýšeny především v roce 2008. V roce 2009 do-
(Pokračování na str. 2)
Málokdy jsou oba právníci brněnského metodického pracoviště V. Balážová a J. Grim k zastižení naráz, většinou je jeden na místě a druhý v terénu
„NAŠE POMOC NENÍ PRO KAŽDÉHO ZULICE,“ říkají JUDr. V. Balážová a Mgr. J. Grim z Brna
„Typický pracovní den? To se nedá popsat,“ kroutí hlavou oba právníci z brněnského metodického pracoviště OS KOVO JUDr. Věra Balážová a Mgr. Jiří Grim, které chce redakce čtenářům představit. „Spíš typický týden nebo měsíc,“ namítají k redakční otázce, jak vypadá běžný den na Malinovského náměstí č. 4, kde poskytují právní porady jihomoravským odborářům z OS KOVO již deset let. „Není to tak dlouho, co se mi v jednom týdnu dva lidé rozváděli, skoro jsem návrh k soudu mohla opsat přes kopírák, a pak v rámci jednoho měsíce se pro změnu sešly čtyři případy starých rodičů, jimž hrozila exekuce na majetek kvůli dluhům, které způsobily jejich nezvedené děti,“ objasňuje V. Balážová. „Někdy převládají tyto soukromé problémy, jindy dotazy směřují spíš k profesi a zaměstnání,“ upozorňuje. „Jsme připraveni na obojí, ale především jsme tu od toho - nenechat na holičkách zaměstnance, kteří se ptají: Co se mnou bude po pracovním úraze? Musím se smířit s přeřazením na horší práci? Mám si nechat líbit nespravedlivý vyhazov z práce?“ doplňuje J. Grim. „Ale nepředstavujte si, že lidé vcházejí do dveří s jasně zformulovanou otázkou na rtech,“ navazuje V. Balážová, „často spíš nevědí kudy kam a chtějí se vymluvit jako do vrby.“
složitě odhodlává, zda jít do problému. Bojí se, že když požene k soudu svého zaměstnavatele, bude pak u šéfů trnem v oku. Tak se mu problém asi dlouho honí v hlavě a najednou přes sobotu a neděli se rozmyslí a uzraje v něm rozhodnutí: V pondělí půjdu za právníkem a bude...,“ líčí V. Balážová. Klient na místě nejspíš zastihne „jen“ jednoho právníka, ten druhý bude pravděpodobně na cestách, protože Mgr. Grim a dr. Balážová mají na starosti právní službu také pro metodická pracoviště Zlín a Jihlava. Pokud jeden z právníků vyjede „ven“, druhý zůstává „doma“ - aby žádný klient neklepal na dveře opuštěné kanceláře v Brně. A naopak - stalo se už někdy, že nikdo nedorazil? „Ne, nejsou dny, kdybychom tady já nebo kolegyně seděli za stolem a marně vyhlíželi klienty,“ směje se upřímně Mgr. Grim.
Jeden v kanceláři, druhý v terénu
Zdaleka ne každý klient v sobě svádí urputný vnitřní boj, jemuž dá průchod právě v pondělí. „Lidé nám volají na mobil i v sobotu, v neděli, po večerech ve všední dny. Práce tu není od - do,
Na slovíčko s právníky metodických pracovišť
Nejvíce lidí přijde s prosbou o radu v pondělí a také ve středu. „Mají zažité, že jsou v tyto dny všude úřední hodiny, tak se na ně soustředí, i když k nám mohou přijít každý všední den. A pondělí převládá ještě z jiného důvodu. Člověk v tísni se
Lidé jim volají i v sobotu a neděli
(Pokračování na str. 3) 1
317k 13.9.2007 20:27 Stránka 2
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007
USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z 29. 8. 2007
kolektivních smluv uzavřených na rok 2007 vzalo Předsednictvo OS KOVO tuto informaci na vědomí a souhlasilo s jejím předložením říjPředsednictvo OS KOVO se konalo 29. srpna, v Praze, v sídle OS KOVO, jako jedno- nové Radě OS KOVO. Dále vzalo na vědomí denní. zprávu hodnotící Vyhodnocení vzdělávání OS KOVO za I. pololetí 2007. ● V úvodu Předsednictvo OS KOVO pro- KOVO za první pololetí roku 2007, vzalo ● Znovu se podrobně zabývalo žádostí jednalo aktuální informace. V první řadě vyslo- zprávu na vědomí včetně závěru, že výsledky o registraci nové ZO OS KOVO ve firmě Fuvilo Předsednictvo poděkování všem zástup- naznačují, s přijatelnou pravděpodobností, spl- taba Czech, s. r. o., kde již ZO OS KOVO exiscům ZO OS KOVO, kteří se zúčastnili nění rozpočtu v celém roce 2007. Na základě tuje. Na základě opětovného prověření situace celostátní demonstrace a happeningu při pro- této skutečnosti doporučilo předsednictvo předsednictvo rozhodlo neschválit zápis ZO do jednávání zákonů k reformě veřejných financí zprávu předložit říjnovému zasedání Rady OS Rejstříku organizačních jednotek OS KOVO. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. ● Opět se předsednictvo zabývalo situací KOVO. ● Reforma veřejných financí byla bohužel ● Předsednictvo podrobně projednalo Ná- v souvislosti s nesouhlasem s rozhodnutím schválena a naším velkým cílem je dosáhnout vrh na svolání 8. zasedání Rady Odborového Předsednictva OS KOVO ohledně práva KS kompenzace v rámci kolektivního vyjednávání svazu KOVO a vzhledem k plánovanému ob- OS KOVO navrhnout příslušné Regionální pro rok 2008. Dopady na zaměstnance budou sahu a rozsahu jednání rozhodlo svolat zase- radě ČMKOS zástupce pro jmenování do popředevším vzhledem k růstu DPH, zavedením dání jako jednodenní (oproti původně pláno- radního sboru úřadu práce (viz minulá inforekologické daňové reformy (zvýšení cen ener- vanému dvoudennímu) na den 3.října 2007 do mace o jednání P-OS KOVO). Předsednictvo gií, plynu) a z toho vyplývajících cenových KC Aldis Hradec Králové. konstatovalo, že Rada KS MSK v rámci schváúprav. ● Dále se Předsednictvo zabývalo pod- lených dokumentů (jak OS KOVO, tak ● Byla zahájena práce politické skupiny klady pod názvem Materiál pro přípravu V. i ČMKOS) postupovala v naprostém souladu složené ze zástupců politických stran k důcho- Sjezdu OS KOVO a uložilo jednotlivým zmoc- a nominace kolegyně Sobolové je oprávněná. dové reformě. ČMKOS má svou pracovní sku- něncům KS OS KOVO projednat materiál pro Dále rozhodlo, že považuje tímto kauzu z popinu, která projednává základní postoje přípravu V. Sjezdu OS KOVO v regionech tak, hledu P - OS KOVO za uzavřenou. ČMKOS k důchodové reformě. Dne 21. 8. 2007 aby témata mohla být zařazena do dokumentů, ● V dalším jednání Předsednictvo vyproběhlo jednání s vedením ČSSD, kde které zahájí práci na přípravě V. Sjezdu OS slechlo informace o vyplacených sociálních ČMKOS sdělila výhrady například k prodlužo- KOVO. Obdobné usnesení přijalo Předsednic- podporách v souvislosti s povodněmi v červnu vání věku pro odchod do důchodu apod. tvo OS KOVO i k návrhu na pořízení propa- a srpnu 2007; zpracování informační pomůcky ● Evropská komise schválila projekt, jehož gačního vozidla OS KOVO. Tento požadavek ve formě leporela pro členy odborů, zaměstnávrh předložil OS KOVO. Téma projektu: byl vznesen na posledním zasedání Rady OS nance a agenturní zaměstnance; pokračování „Evropské podnikové rady - sdílení dobré KOVO. jednání ohledně KD Letohrad; zápisu a výpraxe v kovoprůmyslu“. ● V dalším jednání předsednictvo na zá- mazu do rejstříku organizačních jednotek OS ● Stále není uzavřena otázka financování kladě podkladů zamítlo žádost člena evidova- KOVO. nákladů ze strany státu spojených s úhradou ného v ZO OS KOVO KAROSA a.s. Vysoké Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se nákladů na činnost svazových inspektorů bez- Mýto o poskytnutí bezplatného právního za- bude konat dne 2. října 2007 v Hradci Králové, pečnosti práce. stoupení před soudem (jméno člena zde není před zasedáním Rady OS KOVO. V dalších bodech jednání Předsednictvo OS uvedeno vzhledem k ochraně osobních údajů). JAROMÍR ENDLICHER, KOVO projednalo Zprávu o hospodaření OS mítopředseda OS KOVO ● U materiálu Hodnocení podnikových
CO PŘINESE REFORMNÍ BATOH POSLANECKÉ SNĚMOVNY (Dokončení ze str. 1) jde ke snížení. Navrženo je i zvýšení slev pro ZTP/P, poživatele částečného a plného invalidního důchodu a studenty, ● zrušení společného zdanění manželů - má být kompenzováno zvýšením tzv. slevy na dani na manžela/manželku s příjmy do 38 040 Kč v roce a to z 4800 Kč na 24 840 Kč. V roce 2009 je navržen pokles této slevy na 16 560 Kč, ● změny v osvobození některých příjmů zaměstnanců - sloučení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění a penzijní pojištění zaměstnanců, nejvýše do částky 24 000 Kč za rok, ● zavedení stropu na odvody pojistného jedná se o zavedení „stropu“ pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Řadoví zaměstnanci na toto v podstatě nedosáhnou, ● zavedení nového termínu „zúčtovatelný příjem“ - odvody pojistného například i z hodnoty poskytnutého automobilu k soukromým účelům. V dopadu to znamená zvýšení základu pro výpočet daně, ● rozšíření osob, které budou povinny platit pojistné na zdravotní pojištění - rozšíření o příjmy plynoucí z členství v představenstvech a dozorčích radách akciových společností, ● rodiče na rodičovské dovolené - při dvouleté dovolené budou brát měsíčně 11 400 Kč, při tříleté dovolené budou brát měsíčně 7600 Kč a při čtyřleté dovolené budou brát měsíčně 3800 Kč, ● porodné na každé dítě - jednotná částka 13 000 Kč, 2
● úhrada ve zdravotnictví - 30 Kč za návštěvu praktického lékaře, 90 Kč za návštěvu pohotovosti, za každou položku na receptu 30 Kč, přičemž na receptu mohou být současně jen dvě položky, za jeden den hospitalizace v nemocnici 60 Kč. Poplatky se vztahují i na děti a novorozence, ● první tři dny nemoci - bez nároku na výplatu nemocenských dávek. Současně snížení sazby nemocenských dávek, ● zpřísnění podmínek pro osoby které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi - pro osoby, které nepracují 12 měsíců a déle stanovena částka pouze ve výši existenčního minima (současný návrh 2020 Kč). Toto opatření se nevztahuje na osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o dítě mladší 12 let. Zrušení dávek „v hmotné nouzi“ (600 Kč), ● zrušení tzv. „pohřebného“ - zrušení státního příspěvku na pohřeb ve výši 5000 Kč každému kdo vyřizoval pohřeb zesnulého, ● zrušení „pastelkovného“ - zrušení příspěvku na vybavení prvňáka do školy ve výši 1000 Kč. Kromě těchto opatření jsou součástí reformy další kroky, které se nedotknou většiny zaměstnanců jako je např. omezení osvobození u prodeje cenných papírů, zrušení daňově uznatelných nákladů na pojistné u OSVČ, společníka atd. Zrušení osvobození u hypotečních zástavních listů, zrušení minimálního základu daně a další.
2. PRÁVNICKÉ OSOBY ● postupné snižování sazby daně z příjmů v roce 2008 na 21 %, v roce 2009 na 20 %, v roce 2010 na 19 %, ● změny daňové uznatelnosti některých ná-
kladů zaměstnavatele - vypuštění ustanovení v daních z příjmů o uznatelnosti nákladů na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zaměstnanců, svoz zaměstnanců do práce a přechodné ubytování. V zásadě mohou být tyto náklady uznatelné, je-li právo zaměstnance na uvedené plnění sjednáno nebo stanoveno v kolektivní smlouvě, pracovní či jiné smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Tak jako u fyzických osob je mnoho dalších opatření v různých oblastech, které se však přímo nedotýkají zaměstnanců. Například otázka tzv. dlouhodobého majetku, příjmy z dividend, převody podílů, finanční leasing, likvidace zásob atd.
3. NOVELA ZÁKONA O DPH ● zvýšení základní sazby DPH - z 5 % na 9 %. To znamená dopad do ceny potravin, léků, knih, dopravy, vstupného do divadel, kin a na všechny kulturní pořady. I zde jsou oblasti, které budou mít na občany vliv, ale v jiných souvislostech. Je to například otázka bytové výstavby - jiné sazby DPH pro byty tzv. sociálního bydlení, provádění stavebních a montážních prací v souvislosti se změnou dokončených staveb. Jiné sazby DPH pro ostatní bytovou výstavbu. Účinnost těchto ustanovení je navrhována s omezenou platností do konce roku 2010. Novela zavádí u DPH i některé nové pojmy. Vůbec zde nezmiňuji spotřební daně, daně z nemovitostí, daně darovací, dědické a z převodu nemovitostí a nově navrhované ekologické daně. Cílem nebylo podat vyčerpávající a podrobnou informaci o reformním balíku. Od toho jsou jiní specialisté, ale alespoň stručně nastínit co nás všechny od 1. ledna 2008 čeká a co nás asi nemine. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO
TŘI PŘÍPADY Z POSLEDNÍ DOBY
dělá. Působilo to až jako fraška. Všem deseti lidem se musel před soudem jednotlivě omluvit... Po tomto soudu manažer z firmy raději odešel.“
Pro zajímavost uvádíme tři případy různého právního druhu, které v poslední době právníci brněnského metodického pracoviště OS KOVO dr. V. Balážová a Mgr. J Grim s úspě- Vítězství se vším všudy chem řešili: „Mám radost, že jsem přispěla k úspěchu Zdánlivě banální příhoda Paní pracující v provozu jedné firmy si šla do mzdové účtárny pro potvrzení, které potřebovala pro své osobní potřeby. Na prahu účtárny zakopla o nerovnou, rozviklanou rohožku a utrpěla úraz kolena a lokte. Chtěla po svém zaměstnavateli náhradu škody, ale ten namítl, že se jí úraz nestal v souvislosti s plněním pracovních povinností, takže nemá na nic nárok. „Jak se ukázalo před okresním soudem, bohužel měl pravdu, takže se věc zdála býti ztracená,“ glosuje případ Mgr. J. Grim, „a nejspíš většina právníků by případ asi zabalila, ale já jsem to cítil jako výzvu. Napadlo mě žalobu překvalifikovat z pracovního úrazu na úraz mimopracovní s občanskoprávní odpovědností. Ani to ale nebylo jednoznačné, protože jsem se nemohl opřít o žádné technické normy, které by upravovaly vzhled rohožky. Nic takového ani neexistuje. Snažil jsem se přesto soud přesvědčit o tom, že rohožka ohrožuje bezpečnost lidí.“ Invence slavila úspěch, protože
NAŠE POMOC… (Dokončení ze str. 1) kontakt s lidmi máme permanentní,“ prozrazuje J. Grim. „Kdybychom naši práci nevnímali jako pomoc lidem, nemohli bychom ji dělat,“ navazuje V. Balážová, „kdyby nás výsledky naší práce nepoháněly vpřed a neuspokojovaly, hledali bychom jistě lukrativnější uplatnění. Opravdu jsme rádi, když se nám něco povede.“ A jak často se to děje? „Já věřím, že každý den. Ale vážně. Nestane se, že by někdo přišel, že jsme mu špatně poradili. Takže doufám, že si naše rady lidi berou k srdci. Pravda, ne vždy se o výsledku dovíme, někteří klienti se sice přijdou pochlubit, ale z jiných to musíme dolovat,“ podotýká V. Balážová. „Někdy si sami bereme na klienta telefonní spojení. To když zkoušíme nové řešení, abychom věděli, jak vše dopadlo. Jde o to, aby se neprošlapávala znovu stejná cesta,“ vysvětluje J. Grim.
Neženou nikoho do rizika A pokud se některý klient odhodlá soudit, jakou má naději na úspěch? „Úspěšnost je téměř stoprocentní, pokud se člen řídí našimi radami. I když žalujeme nejen předem vyhrané kauzy, neženeme lidi do rizika. Samozřejmě jistotu nikdy nemáte, protože co soudce, to jiný pohled, každý je ve svém rozhodování nezávislý,“ pokračuje J. Grim. „Stane se, že tak jeden případ ze sta nevyhrajeme. Procento neúspěšnosti připadá většinou na ty kauzy, kdy nás klient neuposlechne.“ A v čem spočívá tajemství úspěchu? „Já bych řekl, že je důležité být dobře připraven a všechny argumenty mít právně podložené. Ale neméně důležité je být přesvědčen, že mám pravdu a že hájím člověka, který trpí nějakou nespravedlností nebo křivdou a kterému je správné pomoci, ztotožnit se s ním, a pak se o tom snažit přesvědčit soud.“
Jen málo případů má humorný aspekt. Jeden takový řešil Mgr. J. Grim - šlo o nactiutrhání odborářů ze strany ředitele firmy. Manažer byl poněkud prudšího ražení a jednou neohlášeně vtrhl na jednání závodního výboru a na přítomných deset členů spustil: „Oč vám jde, vy...!“ Slovo, jímž je oslovil, je nepublikovatelný výraz o šesti písmenech označující pánské přirození. Na jednání byly přítomny i ženy, jichž se tato hrubost velmi dotkla, a proto podaly na ředitele žalobu na ochranu osobnosti. Ostatní se připojili. Soud dal všem poškozeným za pravdu. Mgr. Grim líčí průběh soudu následovně: „Pan ředitel tam stál jak malý chlapec a sliboval, že už to víckrát neu-
v případě pracovního úrazu, který se stal v roce 1987,“ říká dr. V. Balážová. Zaměstnavatel po restrukturalizaci - jak se nezřídka stává - přestal platit odškodné. „Okresní soud mi dal za pravdu a přiznal poškozenému náhradu ve výši 820 000 Kč. Podnik to však neuznal a odvolal se. K mému milému překvapení nedávno krajský soud nejenže verdikt nižší instance potvrdil, ale navíc zaměstnavateli určil zaplatit soudní výlohy přes 50 000 Kč a ještě dalších téměř 100 000 Kč poškozenému zaměstnanci navíc za dobu pěti měsíců, která uplynula mezi rozhodnutím obou soudců. To se - co pamatuji - stalo poprvé v historii,“ netají se nadšením. „Ale co mě rmoutí, že ani pak podnik nechtěl poškozenému peníze zaplatit - přitom je to státní podnik! Pokud by se neumoudřil, byli jsme připraveni obrátit se na exekutora,“ dodává. „Víte, nestačí vyhrát soud, vítězství přichází až ve chvíli, kdy je výrok rozsudku splněn. Dnes už mohu říct, že vše dopadlo dobře. Náš člen se dočkal nejen zaplacení vysouzené náhrady škody, ale dostává i pravidelnou měsíční rentu.“ Připravila JANA BENEŠOVÁ
Někdy se vlasy ježí na hlavě
Kdo jiný než my?
Je to tak vždy, že je radost pomáhat? „Po pravdě řečeno ne všem klientům se vždy věnuji s radostí a elánem, ale osobní pohnutky musí jít stranou. Jsou případy, kdy se mi vlasy ježí na hlavě, protože se ukáže, že pravda je někde jinde. Své pocity však nesmím dát najevo, i pokud z nejrůznějších důvodů takový případ vyústí v zastoupení před soudem. Přirovnal bych to k profesionálnímu fotbalistovi, taky musím nastoupit a dávat góly protivníkovi. Jsem tu od toho, abych členům našeho svazu pomáhal a pokud možno jim vyhověl,“ tvrdí J. Grim. „Ale převažují lidé, kterým bylo ublíženo a často nevědí, co mají dělat a kam se obrátit. Nejhorší je, když přijdou po pracovním úraze, jsou v šoku, že už dál nemohou pokračovat ve své profesi, která je živila, a nemohou se smířit se ztrátou svého zdraví. Kolikrát je podnik ani nepoučí o jejich nárocích, až od nás zjistí, jaké jsou možnosti odškodnění. To je uklidní,“ vysvětluje V. Balážová.
„Na tomto příkladu je zjevné, že zaměstnanci jsou vůči zaměstnavateli těmi slabšími a žádný jiný úřad nebo instituce jim nepomůže. Kdo jiný než my? Jsme na právní pomoc specializovaní, můžeme se problému věnovat do hloubky. Nikdo jiný jim neposkytne kvalifikovanou pomoc zdarma. Někdy i inspektorát práce takové lidi posílá za námi,“ konstatuje J. Grim. „Je to jedna z předností, která lidem ukazuje proč být v odborech - dostanou nejen radu, ale i pomoc, kterou jinde neobdrží a která není pro každého z ulice,“ dodává. „Možná by se dalo říct, že náš typický den je naplněný poradnami pro lidi, ať už je poskytujeme tady v Brně nebo pendlujeme po jižní Moravě, Zlínsku či Vysočině,“ vrací se V. Balážová k úvodní otázce. J. Grim vtipkuje: „Mohu popsat i netypický den. Jednou se na mě obrátil pán, že má plíseň na noze, ať mu na to něco poradím, když jsem ten magistr. Myslel si, že jsem lékárník...“ JANA BENEŠOVÁ Snímek Martin Beneš
paní vysoudila téměř 30 000 Kč, „pravda polovinu toho, co jsme chtěli, ale taky nemusela dostat nic. Vymačkali jsme z kamene vodu,“ prohlašuje Mgr. Grim trefně. Co dodat? Že i obyčejný „malý“ případ může hodně prozradit o právnických schopnostech toho, kdo jej řeší.
Nactiutrhání s úsměvnou dohrou
NĚMECKO: IG METALL BUDE MÍT NOVÉ VEDENÍ Odborový svaz pracovníků ve strojírenství (IG Metall), s více než 2,3 miliónu členů největší ve Spolkové republice, bude mít od letošního listopadu nové vedení. Poté, co se současný první předseda Jürgen Peters (63) rozhodl již znovu nekandidovat, má sjezd ohlášený na 4. - 10. listopadu v Lipsku zvolit nové - předjednané - předsednictvo. Vedle současného druhého předsedy Bertholda Hubera se má objevit Detlef Wetzel, šéf IG Metallu v Severním Porýní-Vestfálsku, jež má nejsilnější členskou základnu z jednotlivých spolkových zemí. Wetzel, který je podporován právě Huberem, se prosadil proti Hartmutu Meinemu, blízkému příteli odstupujícího Peterse. Debata o novém uspořádání čela IG Metallu
proběhla sice 3. září v relativním poklidu, ale přesto trvala až do ranních hodin, uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung 4. září. Před čtyřmi lety, kdy byl souboj o čelo vedení podstatně urputnější, vystřídal tehdejšího předsedu Klause Zwickela Peters a jako druhý muž představenstva byl zvolen Huber. Nováčky v sedmičlenném předsednictvu mají být Hans-Jürgen Urban (46) a Helga-Schwitzerová (56), kteří vystřídají Kirsten Rölke (58) a Wolfa Jürgena Rödera (59), kteří jsou považováni za stoupence Hubera. Schválení personálních změn ve vedení IG Metallu na listopadovém sjezdu je pokládáno za formální věc, konstatoval list FAZ. JAN HÁLA
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
317k 13.9.2007 20:27 Stránka 2
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007
USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z 29. 8. 2007
kolektivních smluv uzavřených na rok 2007 vzalo Předsednictvo OS KOVO tuto informaci na vědomí a souhlasilo s jejím předložením říjPředsednictvo OS KOVO se konalo 29. srpna, v Praze, v sídle OS KOVO, jako jedno- nové Radě OS KOVO. Dále vzalo na vědomí denní. zprávu hodnotící Vyhodnocení vzdělávání OS KOVO za I. pololetí 2007. ● V úvodu Předsednictvo OS KOVO pro- KOVO za první pololetí roku 2007, vzalo ● Znovu se podrobně zabývalo žádostí jednalo aktuální informace. V první řadě vyslo- zprávu na vědomí včetně závěru, že výsledky o registraci nové ZO OS KOVO ve firmě Fuvilo Předsednictvo poděkování všem zástup- naznačují, s přijatelnou pravděpodobností, spl- taba Czech, s. r. o., kde již ZO OS KOVO exiscům ZO OS KOVO, kteří se zúčastnili nění rozpočtu v celém roce 2007. Na základě tuje. Na základě opětovného prověření situace celostátní demonstrace a happeningu při pro- této skutečnosti doporučilo předsednictvo předsednictvo rozhodlo neschválit zápis ZO do jednávání zákonů k reformě veřejných financí zprávu předložit říjnovému zasedání Rady OS Rejstříku organizačních jednotek OS KOVO. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. ● Opět se předsednictvo zabývalo situací KOVO. ● Reforma veřejných financí byla bohužel ● Předsednictvo podrobně projednalo Ná- v souvislosti s nesouhlasem s rozhodnutím schválena a naším velkým cílem je dosáhnout vrh na svolání 8. zasedání Rady Odborového Předsednictva OS KOVO ohledně práva KS kompenzace v rámci kolektivního vyjednávání svazu KOVO a vzhledem k plánovanému ob- OS KOVO navrhnout příslušné Regionální pro rok 2008. Dopady na zaměstnance budou sahu a rozsahu jednání rozhodlo svolat zase- radě ČMKOS zástupce pro jmenování do popředevším vzhledem k růstu DPH, zavedením dání jako jednodenní (oproti původně pláno- radního sboru úřadu práce (viz minulá inforekologické daňové reformy (zvýšení cen ener- vanému dvoudennímu) na den 3.října 2007 do mace o jednání P-OS KOVO). Předsednictvo gií, plynu) a z toho vyplývajících cenových KC Aldis Hradec Králové. konstatovalo, že Rada KS MSK v rámci schváúprav. ● Dále se Předsednictvo zabývalo pod- lených dokumentů (jak OS KOVO, tak ● Byla zahájena práce politické skupiny klady pod názvem Materiál pro přípravu V. i ČMKOS) postupovala v naprostém souladu složené ze zástupců politických stran k důcho- Sjezdu OS KOVO a uložilo jednotlivým zmoc- a nominace kolegyně Sobolové je oprávněná. dové reformě. ČMKOS má svou pracovní sku- něncům KS OS KOVO projednat materiál pro Dále rozhodlo, že považuje tímto kauzu z popinu, která projednává základní postoje přípravu V. Sjezdu OS KOVO v regionech tak, hledu P - OS KOVO za uzavřenou. ČMKOS k důchodové reformě. Dne 21. 8. 2007 aby témata mohla být zařazena do dokumentů, ● V dalším jednání Předsednictvo vyproběhlo jednání s vedením ČSSD, kde které zahájí práci na přípravě V. Sjezdu OS slechlo informace o vyplacených sociálních ČMKOS sdělila výhrady například k prodlužo- KOVO. Obdobné usnesení přijalo Předsednic- podporách v souvislosti s povodněmi v červnu vání věku pro odchod do důchodu apod. tvo OS KOVO i k návrhu na pořízení propa- a srpnu 2007; zpracování informační pomůcky ● Evropská komise schválila projekt, jehož gačního vozidla OS KOVO. Tento požadavek ve formě leporela pro členy odborů, zaměstnávrh předložil OS KOVO. Téma projektu: byl vznesen na posledním zasedání Rady OS nance a agenturní zaměstnance; pokračování „Evropské podnikové rady - sdílení dobré KOVO. jednání ohledně KD Letohrad; zápisu a výpraxe v kovoprůmyslu“. ● V dalším jednání předsednictvo na zá- mazu do rejstříku organizačních jednotek OS ● Stále není uzavřena otázka financování kladě podkladů zamítlo žádost člena evidova- KOVO. nákladů ze strany státu spojených s úhradou ného v ZO OS KOVO KAROSA a.s. Vysoké Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se nákladů na činnost svazových inspektorů bez- Mýto o poskytnutí bezplatného právního za- bude konat dne 2. října 2007 v Hradci Králové, pečnosti práce. stoupení před soudem (jméno člena zde není před zasedáním Rady OS KOVO. V dalších bodech jednání Předsednictvo OS uvedeno vzhledem k ochraně osobních údajů). JAROMÍR ENDLICHER, KOVO projednalo Zprávu o hospodaření OS mítopředseda OS KOVO ● U materiálu Hodnocení podnikových
CO PŘINESE REFORMNÍ BATOH POSLANECKÉ SNĚMOVNY (Dokončení ze str. 1) jde ke snížení. Navrženo je i zvýšení slev pro ZTP/P, poživatele částečného a plného invalidního důchodu a studenty, ● zrušení společného zdanění manželů - má být kompenzováno zvýšením tzv. slevy na dani na manžela/manželku s příjmy do 38 040 Kč v roce a to z 4800 Kč na 24 840 Kč. V roce 2009 je navržen pokles této slevy na 16 560 Kč, ● změny v osvobození některých příjmů zaměstnanců - sloučení limitu pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění a penzijní pojištění zaměstnanců, nejvýše do částky 24 000 Kč za rok, ● zavedení stropu na odvody pojistného jedná se o zavedení „stropu“ pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Řadoví zaměstnanci na toto v podstatě nedosáhnou, ● zavedení nového termínu „zúčtovatelný příjem“ - odvody pojistného například i z hodnoty poskytnutého automobilu k soukromým účelům. V dopadu to znamená zvýšení základu pro výpočet daně, ● rozšíření osob, které budou povinny platit pojistné na zdravotní pojištění - rozšíření o příjmy plynoucí z členství v představenstvech a dozorčích radách akciových společností, ● rodiče na rodičovské dovolené - při dvouleté dovolené budou brát měsíčně 11 400 Kč, při tříleté dovolené budou brát měsíčně 7600 Kč a při čtyřleté dovolené budou brát měsíčně 3800 Kč, ● porodné na každé dítě - jednotná částka 13 000 Kč, 2
● úhrada ve zdravotnictví - 30 Kč za návštěvu praktického lékaře, 90 Kč za návštěvu pohotovosti, za každou položku na receptu 30 Kč, přičemž na receptu mohou být současně jen dvě položky, za jeden den hospitalizace v nemocnici 60 Kč. Poplatky se vztahují i na děti a novorozence, ● první tři dny nemoci - bez nároku na výplatu nemocenských dávek. Současně snížení sazby nemocenských dávek, ● zpřísnění podmínek pro osoby které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi - pro osoby, které nepracují 12 měsíců a déle stanovena částka pouze ve výši existenčního minima (současný návrh 2020 Kč). Toto opatření se nevztahuje na osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o dítě mladší 12 let. Zrušení dávek „v hmotné nouzi“ (600 Kč), ● zrušení tzv. „pohřebného“ - zrušení státního příspěvku na pohřeb ve výši 5000 Kč každému kdo vyřizoval pohřeb zesnulého, ● zrušení „pastelkovného“ - zrušení příspěvku na vybavení prvňáka do školy ve výši 1000 Kč. Kromě těchto opatření jsou součástí reformy další kroky, které se nedotknou většiny zaměstnanců jako je např. omezení osvobození u prodeje cenných papírů, zrušení daňově uznatelných nákladů na pojistné u OSVČ, společníka atd. Zrušení osvobození u hypotečních zástavních listů, zrušení minimálního základu daně a další.
2. PRÁVNICKÉ OSOBY ● postupné snižování sazby daně z příjmů v roce 2008 na 21 %, v roce 2009 na 20 %, v roce 2010 na 19 %, ● změny daňové uznatelnosti některých ná-
kladů zaměstnavatele - vypuštění ustanovení v daních z příjmů o uznatelnosti nákladů na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zaměstnanců, svoz zaměstnanců do práce a přechodné ubytování. V zásadě mohou být tyto náklady uznatelné, je-li právo zaměstnance na uvedené plnění sjednáno nebo stanoveno v kolektivní smlouvě, pracovní či jiné smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Tak jako u fyzických osob je mnoho dalších opatření v různých oblastech, které se však přímo nedotýkají zaměstnanců. Například otázka tzv. dlouhodobého majetku, příjmy z dividend, převody podílů, finanční leasing, likvidace zásob atd.
3. NOVELA ZÁKONA O DPH ● zvýšení základní sazby DPH - z 5 % na 9 %. To znamená dopad do ceny potravin, léků, knih, dopravy, vstupného do divadel, kin a na všechny kulturní pořady. I zde jsou oblasti, které budou mít na občany vliv, ale v jiných souvislostech. Je to například otázka bytové výstavby - jiné sazby DPH pro byty tzv. sociálního bydlení, provádění stavebních a montážních prací v souvislosti se změnou dokončených staveb. Jiné sazby DPH pro ostatní bytovou výstavbu. Účinnost těchto ustanovení je navrhována s omezenou platností do konce roku 2010. Novela zavádí u DPH i některé nové pojmy. Vůbec zde nezmiňuji spotřební daně, daně z nemovitostí, daně darovací, dědické a z převodu nemovitostí a nově navrhované ekologické daně. Cílem nebylo podat vyčerpávající a podrobnou informaci o reformním balíku. Od toho jsou jiní specialisté, ale alespoň stručně nastínit co nás všechny od 1. ledna 2008 čeká a co nás asi nemine. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO
TŘI PŘÍPADY Z POSLEDNÍ DOBY
dělá. Působilo to až jako fraška. Všem deseti lidem se musel před soudem jednotlivě omluvit... Po tomto soudu manažer z firmy raději odešel.“
Pro zajímavost uvádíme tři případy různého právního druhu, které v poslední době právníci brněnského metodického pracoviště OS KOVO dr. V. Balážová a Mgr. J Grim s úspě- Vítězství se vším všudy chem řešili: „Mám radost, že jsem přispěla k úspěchu Zdánlivě banální příhoda Paní pracující v provozu jedné firmy si šla do mzdové účtárny pro potvrzení, které potřebovala pro své osobní potřeby. Na prahu účtárny zakopla o nerovnou, rozviklanou rohožku a utrpěla úraz kolena a lokte. Chtěla po svém zaměstnavateli náhradu škody, ale ten namítl, že se jí úraz nestal v souvislosti s plněním pracovních povinností, takže nemá na nic nárok. „Jak se ukázalo před okresním soudem, bohužel měl pravdu, takže se věc zdála býti ztracená,“ glosuje případ Mgr. J. Grim, „a nejspíš většina právníků by případ asi zabalila, ale já jsem to cítil jako výzvu. Napadlo mě žalobu překvalifikovat z pracovního úrazu na úraz mimopracovní s občanskoprávní odpovědností. Ani to ale nebylo jednoznačné, protože jsem se nemohl opřít o žádné technické normy, které by upravovaly vzhled rohožky. Nic takového ani neexistuje. Snažil jsem se přesto soud přesvědčit o tom, že rohožka ohrožuje bezpečnost lidí.“ Invence slavila úspěch, protože
NAŠE POMOC… (Dokončení ze str. 1) kontakt s lidmi máme permanentní,“ prozrazuje J. Grim. „Kdybychom naši práci nevnímali jako pomoc lidem, nemohli bychom ji dělat,“ navazuje V. Balážová, „kdyby nás výsledky naší práce nepoháněly vpřed a neuspokojovaly, hledali bychom jistě lukrativnější uplatnění. Opravdu jsme rádi, když se nám něco povede.“ A jak často se to děje? „Já věřím, že každý den. Ale vážně. Nestane se, že by někdo přišel, že jsme mu špatně poradili. Takže doufám, že si naše rady lidi berou k srdci. Pravda, ne vždy se o výsledku dovíme, někteří klienti se sice přijdou pochlubit, ale z jiných to musíme dolovat,“ podotýká V. Balážová. „Někdy si sami bereme na klienta telefonní spojení. To když zkoušíme nové řešení, abychom věděli, jak vše dopadlo. Jde o to, aby se neprošlapávala znovu stejná cesta,“ vysvětluje J. Grim.
Neženou nikoho do rizika A pokud se některý klient odhodlá soudit, jakou má naději na úspěch? „Úspěšnost je téměř stoprocentní, pokud se člen řídí našimi radami. I když žalujeme nejen předem vyhrané kauzy, neženeme lidi do rizika. Samozřejmě jistotu nikdy nemáte, protože co soudce, to jiný pohled, každý je ve svém rozhodování nezávislý,“ pokračuje J. Grim. „Stane se, že tak jeden případ ze sta nevyhrajeme. Procento neúspěšnosti připadá většinou na ty kauzy, kdy nás klient neuposlechne.“ A v čem spočívá tajemství úspěchu? „Já bych řekl, že je důležité být dobře připraven a všechny argumenty mít právně podložené. Ale neméně důležité je být přesvědčen, že mám pravdu a že hájím člověka, který trpí nějakou nespravedlností nebo křivdou a kterému je správné pomoci, ztotožnit se s ním, a pak se o tom snažit přesvědčit soud.“
Jen málo případů má humorný aspekt. Jeden takový řešil Mgr. J. Grim - šlo o nactiutrhání odborářů ze strany ředitele firmy. Manažer byl poněkud prudšího ražení a jednou neohlášeně vtrhl na jednání závodního výboru a na přítomných deset členů spustil: „Oč vám jde, vy...!“ Slovo, jímž je oslovil, je nepublikovatelný výraz o šesti písmenech označující pánské přirození. Na jednání byly přítomny i ženy, jichž se tato hrubost velmi dotkla, a proto podaly na ředitele žalobu na ochranu osobnosti. Ostatní se připojili. Soud dal všem poškozeným za pravdu. Mgr. Grim líčí průběh soudu následovně: „Pan ředitel tam stál jak malý chlapec a sliboval, že už to víckrát neu-
v případě pracovního úrazu, který se stal v roce 1987,“ říká dr. V. Balážová. Zaměstnavatel po restrukturalizaci - jak se nezřídka stává - přestal platit odškodné. „Okresní soud mi dal za pravdu a přiznal poškozenému náhradu ve výši 820 000 Kč. Podnik to však neuznal a odvolal se. K mému milému překvapení nedávno krajský soud nejenže verdikt nižší instance potvrdil, ale navíc zaměstnavateli určil zaplatit soudní výlohy přes 50 000 Kč a ještě dalších téměř 100 000 Kč poškozenému zaměstnanci navíc za dobu pěti měsíců, která uplynula mezi rozhodnutím obou soudců. To se - co pamatuji - stalo poprvé v historii,“ netají se nadšením. „Ale co mě rmoutí, že ani pak podnik nechtěl poškozenému peníze zaplatit - přitom je to státní podnik! Pokud by se neumoudřil, byli jsme připraveni obrátit se na exekutora,“ dodává. „Víte, nestačí vyhrát soud, vítězství přichází až ve chvíli, kdy je výrok rozsudku splněn. Dnes už mohu říct, že vše dopadlo dobře. Náš člen se dočkal nejen zaplacení vysouzené náhrady škody, ale dostává i pravidelnou měsíční rentu.“ Připravila JANA BENEŠOVÁ
Někdy se vlasy ježí na hlavě
Kdo jiný než my?
Je to tak vždy, že je radost pomáhat? „Po pravdě řečeno ne všem klientům se vždy věnuji s radostí a elánem, ale osobní pohnutky musí jít stranou. Jsou případy, kdy se mi vlasy ježí na hlavě, protože se ukáže, že pravda je někde jinde. Své pocity však nesmím dát najevo, i pokud z nejrůznějších důvodů takový případ vyústí v zastoupení před soudem. Přirovnal bych to k profesionálnímu fotbalistovi, taky musím nastoupit a dávat góly protivníkovi. Jsem tu od toho, abych členům našeho svazu pomáhal a pokud možno jim vyhověl,“ tvrdí J. Grim. „Ale převažují lidé, kterým bylo ublíženo a často nevědí, co mají dělat a kam se obrátit. Nejhorší je, když přijdou po pracovním úraze, jsou v šoku, že už dál nemohou pokračovat ve své profesi, která je živila, a nemohou se smířit se ztrátou svého zdraví. Kolikrát je podnik ani nepoučí o jejich nárocích, až od nás zjistí, jaké jsou možnosti odškodnění. To je uklidní,“ vysvětluje V. Balážová.
„Na tomto příkladu je zjevné, že zaměstnanci jsou vůči zaměstnavateli těmi slabšími a žádný jiný úřad nebo instituce jim nepomůže. Kdo jiný než my? Jsme na právní pomoc specializovaní, můžeme se problému věnovat do hloubky. Nikdo jiný jim neposkytne kvalifikovanou pomoc zdarma. Někdy i inspektorát práce takové lidi posílá za námi,“ konstatuje J. Grim. „Je to jedna z předností, která lidem ukazuje proč být v odborech - dostanou nejen radu, ale i pomoc, kterou jinde neobdrží a která není pro každého z ulice,“ dodává. „Možná by se dalo říct, že náš typický den je naplněný poradnami pro lidi, ať už je poskytujeme tady v Brně nebo pendlujeme po jižní Moravě, Zlínsku či Vysočině,“ vrací se V. Balážová k úvodní otázce. J. Grim vtipkuje: „Mohu popsat i netypický den. Jednou se na mě obrátil pán, že má plíseň na noze, ať mu na to něco poradím, když jsem ten magistr. Myslel si, že jsem lékárník...“ JANA BENEŠOVÁ Snímek Martin Beneš
paní vysoudila téměř 30 000 Kč, „pravda polovinu toho, co jsme chtěli, ale taky nemusela dostat nic. Vymačkali jsme z kamene vodu,“ prohlašuje Mgr. Grim trefně. Co dodat? Že i obyčejný „malý“ případ může hodně prozradit o právnických schopnostech toho, kdo jej řeší.
Nactiutrhání s úsměvnou dohrou
NĚMECKO: IG METALL BUDE MÍT NOVÉ VEDENÍ Odborový svaz pracovníků ve strojírenství (IG Metall), s více než 2,3 miliónu členů největší ve Spolkové republice, bude mít od letošního listopadu nové vedení. Poté, co se současný první předseda Jürgen Peters (63) rozhodl již znovu nekandidovat, má sjezd ohlášený na 4. - 10. listopadu v Lipsku zvolit nové - předjednané - předsednictvo. Vedle současného druhého předsedy Bertholda Hubera se má objevit Detlef Wetzel, šéf IG Metallu v Severním Porýní-Vestfálsku, jež má nejsilnější členskou základnu z jednotlivých spolkových zemí. Wetzel, který je podporován právě Huberem, se prosadil proti Hartmutu Meinemu, blízkému příteli odstupujícího Peterse. Debata o novém uspořádání čela IG Metallu
proběhla sice 3. září v relativním poklidu, ale přesto trvala až do ranních hodin, uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung 4. září. Před čtyřmi lety, kdy byl souboj o čelo vedení podstatně urputnější, vystřídal tehdejšího předsedu Klause Zwickela Peters a jako druhý muž představenstva byl zvolen Huber. Nováčky v sedmičlenném předsednictvu mají být Hans-Jürgen Urban (46) a Helga-Schwitzerová (56), kteří vystřídají Kirsten Rölke (58) a Wolfa Jürgena Rödera (59), kteří jsou považováni za stoupence Hubera. Schválení personálních změn ve vedení IG Metallu na listopadovém sjezdu je pokládáno za formální věc, konstatoval list FAZ. JAN HÁLA
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
317k 13.9.2007 20:25 Stránka 8
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LIV.) Příslušnost Královopolské strojírny k vídeňskému koncernu Simmeringer Maschinen-und Waggonbau-Anstalt (po fúzi v roce 1903) neměla pro ni negativní důsledky, naopak po stránce výrobní i obchodní se dále rozvíjela. Podnik se neustále rozšiřoval, byly zřizovány a zprovozňovány nové dílny vybavené moderními stroji. Rostl export nejen do evropských zemí (například do Rumunska a balkánských států), dodávky také směřovaly do zámoří - například do Mexika, Argentiny a USA (B. Steiner, První brněnská, dějiny strojírny). Vývoj Královopolské strojírny, orientovaný od přelomu století zejména na výrobu vagónů a dřevoobráběcích strojů, rušivě postihla první světová válka. Stejně jako jiné strojírenské podniky i Královopolská vagónka (obecně vžitý alternativní název závodu - poznámka autorky) byla okolnostmi nucena stornovat většinu zakázek z mírových časů a výrobu přizpůsobit válečným potřebám. Vyráběly se minomety, polní kuchyně, lisy na střelný prach a rovněž bedny na náboje. Značná část výrobní kapacity byla věnována opracování granátů. Dřívější výroba ale zastavena nebyla. I když některé obory byly hodně omezeny, výroba vagónů se stupňovala rok od roku, až v roce 1916 dosáhla vrcholu. Podle šetření B. Steinera byl tehdy vyroben v Královopolské již desetitisící vagón. Také tzv. „petrolka“ (oddělení pro výrobu rafinačních zařízení - poznámka autorky) byla v důsledku stoupajícího významu nafty a z ní vyráběných produktů plně vytížena a v roce 1918 dosáhla téměř 30 procent úhrnného obratu podniku. Zvýšená potřeba finančních prostředků na pořízení nových strojů si spolu s růstem cen materiálu a mezd během války v letech 1914 - 1915 vyžádaly zvýšení akciového kapitálu z 8 na 10 miliónů korun a v roce 1918 na 14 miliónů korun (B. Steiner, První brněnská...). Ještě v období před první světovou válkou byla na Moravě v roce 1910 vytvořena první velká česká firma v rámci všeobecného strojírenství. Za účasti Živnostenské banky vznikla Prostějovská akciová továrna na stroje a mo-
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Člověk hluboce ovládaný strachem ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský prozaik Stendhal (1783 1842), vlastním jménem Henri Beyle. Vyšel myšlenkově z francouzského osvícenectví, v literatuře se postavil proti klasicismu, především spisem Racine a Shakespeare. Za života byl jako spisovatel téměř neznám. Hrdiny jeho románů jsou většinou ctižádostiví mladí lidé, kteří se střetávají se světem plným přetvářky a intrik. Mezi jeho nejznámější díla patří romány Červený a černý, Lucien Leuwen a Kartouza parmská. (jk) Vyluštění z Kováku č. 30/2007 (výrok A. Brillata-Savarina): Dezert bez sýra je jako ... kráska, které chybí jedno oko. 4
stroje - poznámka autorky). Vedle dynam tvořily značnou část produkce obloukové lampy, na jejichž konstrukci měli patent sami majitory F. a J. Kovářík v Prostějově. Hlavním vý- telé Doubrava a Donát, vyráběly se rovněž robním programem této firmy (původně zalo- rozvaděče a přístroje pro světelné instalace. žené F. Kováříkem roku 1894) byla výroba Podle zjištění J. Janáka továrna zabezpečovala parních lokomobil, benzínových a plynových především osvětlení průmyslových závodů motorů a zemědělských strojů (J. Janák, Dě- a později také elektrárny pro veřejné osvětjiny Moravy, Hospodářský rozmach Moravy lení, jako například v letech 1896 - 1898 měst1740 - 1918). ské elektrárny ve Slezské Ostravě, v Přerově K oboru strojírenství patří elektrotech- a elektrárnu pro osvětlení vídeňské městské nický průmysl, jenž se podílel na elektrifikaci dráhy apod. Firma Bartelmus, Donát a Doubrava měla na počátku 20. století již 37 úředníků a 180 dělníků a ročně vyrobila kolem 150 strojů. „Z lůna firmy“ vzešlo ještě před první světovou válkou několik elektrotechnických závodů na Moravě. V roce 1904 to byla druhá česká elektrotechnická továrna E. Janík a spol. v Brně, která před válkou zaměstnávala odhadem 200 zaměstnanců; vznikly i jiné firmy v Brně, Tišnově a Blansku. V roce 1889 Elektrotechnika se uplatňovala také v zavádění elektrické hromadné, městské dopravy. začala pracovat rovněž Na obrázku z roku 1905 je zachycena elektrická tramvaj na Moravském náměstí v Brně. v Brně továrna na elektrické výtahy. našich zemí. Tak například v roce 1887 založili Firma Bartelmus nacházela široký okruh v Brně čeští podnikatelé Robert Bartelmus, zákazníků - a to již na počátku 90. let - předeDonát a Štěpán Doubrava závod, o němž his- vším v Čechách, ale i v Uhrách a ještě později torik J. Janák s obdivem píše: „Dějiny morav- také v Bosně, kde úspěšně konkurovala takoského elektrotechnického průmyslu jsou vým proslulým firmám, jako Siemens a Halz velké části dějinami této firmy, která zůstala ske, Ganz a spol. aj. Za 10 let své existence dlouho jedinou a vždy největší elektrotechnic- bylo (podle J. Janáka) elektrifikováno 44 cukkou továrnou v Brně.“ (J. Janák, Dějiny Mo- rovarů, 24 strojíren, 26 dolů, 32 textilních záravy...) Dlužno podotknout, že šlo o druhý vodů, 6 továren na výrobu kovového zboží, 15 český podnik u nás vůbec a první na Moravě. sladoven a pivovarů, 6 mlýnů, 7 nádraží Firma začala pracovat asi s 15 dělníky a vyro- a osvětlení vlaků, 5 bank atd., úhrnem celkem bila v prvním roce celkem 11 strojů; první stroj 487 zařízení. bylo dynamo na 10 kW, dodané brněnské stroV roce 1897 si firma zřídila ve Vídni jírenské firmě Brand a l’Huillier (vyráběla a v Praze technické kanceláře. plechové zboží, požární hadice a hydraulické Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
31 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 13. ZÁŘÍ 2007, DATUM VYDÁNÍ: 21. ZÁŘÍ 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Usnesení Pfiedsednictva OS KOVO - str. 2 ● IG Metall bude mít nové vedení - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Pfiipravujeme se na kolektivní vyjednávání 2008 (III.)
Koukám, že umíte dobře hledat houby. Nemohl byste nám nalézt kandidáta na prezidenta?
CO PŘINESE REFORMNÍ BATOH POSLANECKÉ SNĚMOVNY Reformní zákony se dotýkají mnoha oblastí života zaměstnanců a občanů. Zde je několik vybraných dopadů schváleného vládního batohu reformy veřejných financí, které se každopádně zaměstnanců a občanů dotknou. V mnoha případech konkrétní dopad, včetně toho zda si daná osoba polepší či nikoliv, dnes nelze ještě jasně říct. Do propočtů zasahuje zatím mnoho vlivů, které neumíme stanovit. Nyní bude reformní balík projednávat Senát Parlamentu ČR, následně čeká na podpis presidentem. I to může ještě přinést některé změny. Vše, ale nasvědčuje tomu, že od 1. ledna 2008 bude platit.
1. FYZICKÉ OSOBY - ZAMĚSTNANCI A OBČANÉ ● zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 % pro rok 2008 a 12,5 % od roku 2009 - zrušení daňových pásem s progresivní sazbou (dnes platí pásma dle výše příjmu od 12 % do 32 %), ● změna způsobu výpočtu základu daně. Daň bude vypočítána z tzv. „superhrubé Jaromír Endlicher mzdy“ - daň bude vypočtena ze základu nesníženého o částky zdravotního a sociálního pojištění placeného zaměstnancem a zároveň navýšeného o částku pojistného hrazeného zaměstnavatelem (v současné době bude toto navýšení 35 %), ● změny slev na dani - slevy na dani mají být zvýšeny především v roce 2008. V roce 2009 do-
(Pokračování na str. 2)
Málokdy jsou oba právníci brněnského metodického pracoviště V. Balážová a J. Grim k zastižení naráz, většinou je jeden na místě a druhý v terénu
„NAŠE POMOC NENÍ PRO KAŽDÉHO ZULICE,“ říkají JUDr. V. Balážová a Mgr. J. Grim z Brna
„Typický pracovní den? To se nedá popsat,“ kroutí hlavou oba právníci z brněnského metodického pracoviště OS KOVO JUDr. Věra Balážová a Mgr. Jiří Grim, které chce redakce čtenářům představit. „Spíš typický týden nebo měsíc,“ namítají k redakční otázce, jak vypadá běžný den na Malinovského náměstí č. 4, kde poskytují právní porady jihomoravským odborářům z OS KOVO již deset let. „Není to tak dlouho, co se mi v jednom týdnu dva lidé rozváděli, skoro jsem návrh k soudu mohla opsat přes kopírák, a pak v rámci jednoho měsíce se pro změnu sešly čtyři případy starých rodičů, jimž hrozila exekuce na majetek kvůli dluhům, které způsobily jejich nezvedené děti,“ objasňuje V. Balážová. „Někdy převládají tyto soukromé problémy, jindy dotazy směřují spíš k profesi a zaměstnání,“ upozorňuje. „Jsme připraveni na obojí, ale především jsme tu od toho - nenechat na holičkách zaměstnance, kteří se ptají: Co se mnou bude po pracovním úraze? Musím se smířit s přeřazením na horší práci? Mám si nechat líbit nespravedlivý vyhazov z práce?“ doplňuje J. Grim. „Ale nepředstavujte si, že lidé vcházejí do dveří s jasně zformulovanou otázkou na rtech,“ navazuje V. Balážová, „často spíš nevědí kudy kam a chtějí se vymluvit jako do vrby.“
složitě odhodlává, zda jít do problému. Bojí se, že když požene k soudu svého zaměstnavatele, bude pak u šéfů trnem v oku. Tak se mu problém asi dlouho honí v hlavě a najednou přes sobotu a neděli se rozmyslí a uzraje v něm rozhodnutí: V pondělí půjdu za právníkem a bude...,“ líčí V. Balážová. Klient na místě nejspíš zastihne „jen“ jednoho právníka, ten druhý bude pravděpodobně na cestách, protože Mgr. Grim a dr. Balážová mají na starosti právní službu také pro metodická pracoviště Zlín a Jihlava. Pokud jeden z právníků vyjede „ven“, druhý zůstává „doma“ - aby žádný klient neklepal na dveře opuštěné kanceláře v Brně. A naopak - stalo se už někdy, že nikdo nedorazil? „Ne, nejsou dny, kdybychom tady já nebo kolegyně seděli za stolem a marně vyhlíželi klienty,“ směje se upřímně Mgr. Grim.
Jeden v kanceláři, druhý v terénu
Zdaleka ne každý klient v sobě svádí urputný vnitřní boj, jemuž dá průchod právě v pondělí. „Lidé nám volají na mobil i v sobotu, v neděli, po večerech ve všední dny. Práce tu není od - do,
Na slovíčko s právníky metodických pracovišť
Nejvíce lidí přijde s prosbou o radu v pondělí a také ve středu. „Mají zažité, že jsou v tyto dny všude úřední hodiny, tak se na ně soustředí, i když k nám mohou přijít každý všední den. A pondělí převládá ještě z jiného důvodu. Člověk v tísni se
Lidé jim volají i v sobotu a neděli
(Pokračování na str. 3) 1
317kA 13.9.2007 20:24 Stránka 6
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007/příloha
- Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postup v zaměstnání a pracovní podmínky, - Směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření k zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Cílem výše uvedených směrnic je boj proti diskriminaci ve všech jejích formách a zavedení zásady rovného zacházení v členských státech. Jednotlivé směrnice definují pojem diskriminace a vymezují oblast působnosti. Důležitou součástí směrnic jsou ustanovení, podle kterých je důkazní břemeno na odpůrci, neboli pokud se konkrétní osoba cítí poškozena nedodržením zásady rovného zacházení a předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k přímé či nepřímé diskriminaci, musí ti, kdo se tohoto jednání dopouštějí, prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Členské státy musí také na základě těchto směrnic stanovit systém sankcí za porušování vnitrostátních ustanovení přijatých podle těchto směrnic a přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto ustanovení. Sankce, které mohou zahrnovat vyplácení náhrad oběti, musí být účinné, přiměřené a odrazující. Oběti nerovného zacházení musejí také být chráněny proti případným nepříznivým následkům, které by byly reakcí na žalobu nebo na zahájení řízení zaměřených na dodržování zásady rovného zacházení. Členské státy mají směrnicí také uloženu povinnost podporovat sociální dialog, který vede k podpoře rovného zacházení. Autonomní rámcová dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti (dále jen Dohoda) má za cíl zvýšit povědomí a porozumění zaměstnavatelů a zaměstnanců v problematice obtěžování a násilí na pracovišti a poskytnout jim určitý návod, jak tyto problémy na pracovišti zvládat. Zaměstnavatelé, zaměstnanci a jejich zástupci na všech úrovních mají být schopni obtěžování a násilí na pracovišti rozpoznat, předcházet mu a případně se s jeho projevy vypořádat. Právě zvyšování povědomí a náležité proškolování vedoucích i ostatních zaměstnanců může snížit pravděpodobnost výskytu obtěžování a násilí na pracovišti. Jak z Dohody vyplývá, evropští sociální partneři jsou si vědomi toho, že obtěžování a násilí na pracovišti může negativně ovlivnit kterékoli pracoviště a kteréhokoli zaměstnance, bez ohledu na velikost firmy, obor činnosti nebo formu pracovní smlouvy či pracovního poměru. Dohoda definuje různé formy obtěžování a násilí na pracovišti. Podle Dohody tedy může jít o obtěžování či násilí: ● tělesné, duševní nebo sexuální povahy, ● jednorázového charakteru nebo může jít o soustavnější vzory chování, ● probíhající mezi kolegy, nadřízenými a podřízenými, případně ze třetí strany (dodavatelé, odběratelé), ● sahající od drobných případů hrubosti až po závažnější činy včetně trestných činů, které vyžadují zásah veřejného orgánu. Obtěžování a násilí může být způsobeno nepřijatelným chování jedné nebo více osob a může nabývat různých forem. Nepřijatelného chování se mohou dopouštět vedoucí, nebo i ostatní zaměstnanci, a to za účelem nebo s účinkem narušení důstojnosti jednoho či více zaměstnanců, negativního ovlivnění jejich zdraví nebo vytvoření nepřátelského prostředí. K obtěžování dochází, je-li jednoho nebo více zaměstnanců opakovaně a úmyslně zneužíváno, je jim vyhrožováno nebo jsou ponižováni za okolností souvisejících s prací. K násilí dochází, je-li jeden nebo více zaměstnanců napaden za okolností souvisejících s prací. Zvyšování povědomí a náležité proškolování vedoucích i ostatních zaměstnanců může snížit pravděpodobnost obtěžování a násilí na pracovišti. Podniky by měly jasně deklarovat, že obtěžování násilí na pracovišti nebude tolerováno. Součástí firemní kultury by tak měly být účinné postupy eliminující tento negativní jev. IV
Pro vypořádání se s případy obtěžování a násilí na pracovišti by měly být stanoveny postupy založené na následujících principech: ● Je v zájmu všech stran, aby postupovaly s nezbytnou diskrétností s cílem chránit důstojnost a soukromí všech zúčastněných. ● Stranám, které nejsou účastníky v daném případu, by neměly být poskytovány žádné informace. ● Stížnosti by měly být prošetřeny a řešeny bez zbytečného odkladu. ● Všechny zúčastněné strany by měly být nestranně vyslechnuty a mělo by s nimi být spravedlivě zacházeno. ● Stížnosti by měly být doloženy podrobnými informacemi. ● Pomoc z vnějšku může jen prospět. Každý projev obtěžování i násilí na pracovišti by měl být spravedlivě potrestán, potrestána by měla být i nepravdivá obvinění. Pokud bude zjištěno, že k obtěžování či násilí na pracovišti došlo, měli by být zaměstnanci, kteří se takového jednání dopustili, potrestáni podle míry provinění. Takovéto jednání by se mělo vždy považovat za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dříve pracovní kázeň). Se zaměstnancem či zaměstnanci dopouštějícími se takovéhoto jednání by mohl být případně až rozvázán pracovní poměr. Rada ČMKOS na svém zasedání v červenci 2007 vzala na vědomí závaznost Dohody uzavřené evropskými sociálními partnery pro české sociální partnery a vyzvala odborové svazy, aby v rámci svých možností aktivně přispěly k promítnutí uvedené dohody zejména do kolektivního vyjednávání a k monitorování jejího uplatnění v praxi. K tomu doporučuje ČMKOS v rámci implementace Dohody následující postup: 1. Upozornit všemi dostupnými prostředky, jež mají odborové svazy k dispozici, členskou základnu na existenci zmíněné dohody, na její význam pro odbory a na její závaznost. Paralelně k tomu využít i týdeník ČMKOS Sondy. 2. V rámci probíhajícího projektu s MPSV zpracovat v rámci bloku sociálního dialogu „Průvodce dohodami evropských sociálních partnerů“, jehož součástí bude i uvedená dohoda. 3. V případě že EOK vydá k této dohodě jakákoli praktická doporučení, ihned o nich informovat odborové svazy. 4. Vzít v úvahu, že dosavadní praxe kolektivního vyjednávání podobné dohody dosud nereflektovala, a proto požádat výbory základních organizací, aby tuto dohodu v rámci možností rozpracovaly do svých podmínek a projednaly s podnikovým vedením. Zejména tam, kde je zaměstnavatel sdružen v národní organizaci, která je členem evropských zaměstnavatelských struktur, je uvedená dohoda i pro něho závazná. Toho lze efektivně využít k vyvinutí potřebného tlaku a k pozdější potřebné zpětné vazbě na příslušný odborový svaz a také na ČMKOS. 5. Reflektovat uvedenou dohodu i v rámci odvětvového kolektivního vyjednávání. 6. Věnovat poznatkům z implementace dohody stálou pozornost při pravidelném hodnocení podnikového a odvětvového kolektivního vyjednávání. 7. Zařadit implementaci uvedené dohody do bilaterálních jednání národních sociálních partnerů. 8. Vzhledem k tomu, že vlády mají implementaci dohod evropských sociálních partnerů podle dokumentů EK usnadňovat, zvážit - podle konkrétních zkušeností z praxe - zařazení této problematiky pro informaci RHSD. OS KOVO v rámci výše uvedeného postupu již přijal následující kroky: ● Problematika obtěžování a násilí na pracovišti bude zařazena jako bod kolektivního vyjednávání KSVS. ● Do Dodatku metodické pomůcky pro kolektivní vyjednávání v podnikové sféře pro rok 2008 byla zapracována informace o přijaté dohodě a naznačeny možnosti pro kolektivní vyjednávání PKS, včetně příkladů. ● O problematice budou průběžně informováni funkcionáři OS KOVO na zasedáních KS a VO OS KOVO. O Dohodě budou též informováni účastníci vzdělávacích kurzů pořádaných OS KOVO.
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007/příloha
Právní servis
Musíme být na pracovišti ve společenském oděvu? JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, Metodické pracoviště OS KOVO Plzeň
Pracuji v organizaci, ve které nemáme pracovní oděv (montérky). Všichni jsme referenti a administrativní pracovníci v kanceláři. Vedoucí si nás svolal a oznámil nám, že si zaměstnavatel přeje abychom chodili ve společenském oděvu. Jeho představa je muži v obleku s kravatou, uzavřené tmavé boty. My, ženy, nejlépe v kostýmu, případně tmavá sukně pod kolena, halenka nebo košile s dlouhým rukávem, minimální výstřih, vždy punčocháče a také uzavřené boty. Podotýkám, že naše pracoviště není klimatizované. Po zkušenosti z letošních horkých jarních a letních měsíců se toho obáváme. Dodávám, že dosud nikdo nechodil vyzývavě oblečen, ale používali jsme lehké, vzdušné oděvy. Mám dotaz: Může nám zaměstnavatel toto nařídit a na základě jakého zákona nebo předpisu? Je povinností zaměstnavatele nám v tomto případě přispívat na zakoupení takového oděvu a jakou částkou? J. K., Praha Mnozí zaměstnavatelé u různých pracovních profesí vyžadují na zaměstnancích používání jednotného pracovního oblečení. Toto používání je zdůvodňováno například hygienickými podmínkami, požadavky na reprezentaci firmy, podporou prodeje, vytvářením image zaměstnavatele, reklamními požadavky a podobně. V těchto případech není toto jednotné pracovní oblečení mnohdy osobním ochranným prostředkem. V takových případech zajišťuje toto jednotné oblečení zaměstnavatel sám na vlastní náklady a zaměstnanci ho používají podle pravidel, které by měl zaměstnavatel stanovit vnitřním předpisem, a nebo mají být pravidla pro používaní sjednána v kolektivní smlouvě. Jedná se zejména o stanovení doby opotřebení, doby pro výměnu a podmínky údržby oděvu včetně případných finančních náhrad zaměstnancům, kteří údržbu tohoto jednotného oblečení zajišťují. Mohou být stanoveny i paušální částky náhrad. Zejména by mělo být dohodnuto i to, jak bude toto jednotné pracovní oblečení používáno s ohledem na klimatické podmínky, stanovení pracovních pozic
nebo časový úsek pracovní doby. Jsou známy případy, kdy firmy mají různé druhy tohoto oblečení, určené například pro letní nebo zimní období. Z pohledu zaměstnavatele jsou náklady spojené s pořízením a údržbou jednotného pracovního oblečení nákladovou položkou za podmínek uvedených v § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, a rozvedené v pokynu MF D-300 uveřejněném ve Finančním zpravodaji 11-12/2006. V žádném případě nemůže zaměstnavatel vyžadovat na zaměstnancích, aby si toto jednotné pracovní oblečení pořizovali na vlastní náklady nebo aby si hradili jeho údržbu z vlastních prostředků. Zároveň však může zaměstnavatel zakázat používání tohoto jednotného pracovního oblečení pro jiné než pracovní účely. Povinnost používat toto jednotné pracovní oblečení zaměstnanci by měla být obsažena v pracovním řádu zaměstnavatele. Pokud se nepodaří sladit požadavky zaměstnavatele na jednotný oděv s představami zaměstnanců, platí to, co určí zaměstnavatel. Případný spor by mohl rozhodnout až nezávislý soud.
Daňová odpovědna
Co musíme přiznat do zdanění za rok 2007? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Před třemi lety jsme prodali nějaký majetek a jako odborová organizace jsme uplatnili možnost snížení základu daně v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Nepoužili jsme však částku uplatněnou ve snížení pro činnost našeho občanského sdružení celou a budeme muset pravděpodobně část prostředků přiznat do zdanění za rok 2007. Co vlastně musíme přiznat? A. H., Česká Kamenice Poplatníci, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, si mohou snížit základ daně až o 30 procent, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky na krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že snížení je nižší než 300 000 Kč, lze odečíst částku 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně (zákon č. 586/1992 Sb., § 20 odst. 7, v platném znění). Vzorec: Příjem X
Náklady -
Y
Hospodářský Snížení Základ daně výsledek (ZD před snížením) = HV HV 30 % = ZD
snížení se týká hospodářského výsledku před zdaněním
Dále upozorňujeme, že ještě před tímto odpočtem lze od základu daně odečíst některé položky podle § 34 zákona o daních z příjmů. Pokud prostředky nebudou použity v souladu se stanovenou podmínkou, je nutné po uplynutí lhůty o nečerpané prostředky základ daně zvýšit v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 9. Zde je stanoveno, že prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí lhůta pro použití prostředků. Dále je tato problematika řešena v Pokynu MF ČR D-300 č.j. 15/107 705/2006 ze dne 16. 11. 2006. Pokud poplatník, který není zřízen nebo založen za účelem podnikání, uplatní v daňovém přiznání snižující položku podle § 20 odst. 7 zákona a následně dosaženou úsporu využije v souladu se zákonem pouze zčásti, je povinen zvýšit základ daně podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 9 zákona ve výši rozdílu mezi celkovou částkou uplatI
317kA 13.9.2007 20:23 Stránka 4
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007/příloha
něné snižující položky a částkou úspory využité v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 zákona. Závěr: Použít v období časového testu musíte pouze část úspory, kterou lze vyjádřit procentem daňové povinnosti. Tzn. například za rok 2006 24 procent z částky použité v souladu s ustanovením § 20 odst. 7.
Například 100 000 Kč odečteno v souladu s ustanovením § 20 odst. 7, úspora činí 24 000 Kč. Během 3 následujících let použito 20 000 Kč. Předanit se bude muset 100 000 Kč - 20 000 Kč = 80 000 Kč. Zákon ale nestanoví, že tuto částku nemůžete opět uplatnit ve snížení základu daně.
POZVÁNKA NA KURSY OS KOVO Stále je možno posílat přihlášky na tyto semináře: K 17 Osobnost funkcionáře v kolektivním vyjednávání Místo konání: Zotavovna VS ČR, Praha 4 - Na Květnici. Termín: 5. 11. - 7. 11. 2007. Určeno: členům výboru ZO včetně předsedy ZO OS KOVO. Přednáší: specialisté v oboru. Program: Osobnost, typologie, testování. Osobnostní charakteristiky. Jak poznávat lidi a rozlišovat jejich charakteristické vlastnosti při komunikaci a jednání. Komunikační dovednosti verbální a neverbální. Vyjednávací tým. Sestavení týmu. Týmové role. Vyjednávací kroky. Komunikace v rámci týmu, techniky. Nepřátelské taktiky. Výstupy z jednání, informační toky.
K 18 BOZP - Nové sociální úrazové pojištění Místo konání: Zotavovna VS ČR, Praha 4 - Na Květnici. Termín: 28. 11. - 30. 11. 2007. Určeno: odborovým inspektorům BOZP, předsedům ZO OS KOVO. Přednáší: JUDr. Šárka Heinzová. Program: Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Tento zákon upravuje právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Všeobecná ustanovení. Dávky. Pojistné. Organizace
a provádění úrazového pojištění. Posuzování poškození zdraví. Správní delikty a regresní náhrada. Řízení v pojištění. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Seznam nemocí z povolání.
K 19 Školení pro nové funkcionáře - co musím znát v odborové práci Místo konání: Zotavovna VS ČR, Praha 4 - Na Květnici. Termín: 3. 12. - 5. 12. 2007. Určeno: nově zvoleným funkcionářům ZO OS KOVO, zejména mladým. Přednáší: Jaromír Endlicher, specialisté OS KOVO pro danou problematiku. Program: Kurs je zaměřen hlavně na poučení nové nastupující generace odborových předáků. Role odborů v naší společnosti a v Evropě. Význam kováckých odborů v širším společenském rámci. Psychologické hledisko výkonu volené funkce. Zodpovědnost osobní a sociální. Základní právní normy. Základní dokumenty OS KOVO. BOZP - základní informace pro předsedy. Kolektivní smlouva. Kontakt: OS KOVO, organizační úsek, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, tel.: 234 462 028, e-mail:
[email protected] Mgr. JIŘÍ ŠURÁŇ, organizačně-provozní úsek OS KOVO
PŘIPRAVUJEME SE NA KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ 2008 (III.) Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO
4. FINANČNÍ SITUACE PRŮMYSLOVÝCH PODNIKŮ Finanční výsledky průmyslových podniků vykázaly podstatné zlepšení v návaznosti na růst produkce, exportu, spotřebitelské a investiční poptávky. Za zlepšením finančních výsledků stojí zpracovatelský průmysl a energetika. Základní finanční ukazatele za průmysl celkem včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců dokumentují více než dvojnásobné zrychlení dynamiky meziročního růstu, když - účetní přidaná hodnota vzrostla o 12,2 % (ve srovnatelném období o 5,6 %) - výkony včetně obchodní marže o 17,1 % (proti 8,2 % v roce 2005) - výkonová spotřeba o 18,8 % (v roce 2005 o 9,1 %). Ve všech čtvrtletích 2006 byl přitom růst výkonů pomalejší než výkonová spotřeba. Podniky však pokračovaly v optimalizaci nákladů, které rostly pomaleji než celkové výnosy, čímž zlepšily hospodářský výsledek. Větší průmyslové organizace (se 100 a více zaměstnanci) si dlouhodobě udržují stálou pozici na celkových výsledcích průmyslu svým 79% podílem na výkonech a výkonové spotřebě, 76% podílem na účetní přidané hodnotě a 67% podílem na zaměstnanosti. Meziroční srovnání vybraných finančních ukazatelů v organizacích se 100 a více zaměstnanci 1. Účetní přidaná hodnota (v b. c.) v průmyslu meziročně vzrostla o 11,1 II
%. Podle přírůstkové analýzy činil přínos zpracovatelského průmyslu 7,6 procentního bodu. Růst výkonů (bez obchodní marže 17,7 %) zaostal za růstem výkonové spotřeby (19,6 %). Ve zpracovatelském průmyslu byl tento rozdíl mírnější, a sice 0,4 procentního bodu, tj. 11,4 % proti 11,8 %. Účetní přidaná hodnota meziročně vzrostla o 9,7 %. Na zlepšení účetní přidané hodnoty mělo zásluhu pouze několik odvětví, a to těch, u kterých převažoval zahraniční kapitál s vysokou exportní výkonností a nejvyšším růstem produkce. V kovoprůmyslu účetní přidaná hodnota meziročně vzrostla o 16,8 %, přičemž z podrobnějšího členění pak vyplývá: ● nadprůměrný růst v odvětvích - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (32,9 %) - výroba pryžových a plastových výrobků (21,2 %) - výroba motorových vozidel (růst o 19,3 %) - výroba strojů a zařízení (16,1 %) - výroba základních kovů a hutních výrobků (15,2 %), těchto 5 odvětví se podílelo na účetní přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu téměř polovinou (46 %) a kovoprůmyslu dokonce téměř třemi čtvrtinami (72,6 %); ● mimořádný růst účetní přidané hodnoty ve výrobě počítačů (o 88,6 %), vliv společnosti Foxconn. 2. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b. c.) v průmyslu zrychlila meziroční růst z 5,2 % v roce 2005 na 10,6 % v roce 2006, což představuje téměř 783 000 Kč na jednoho zaměstnance při růstu zaměstnanosti o 0,5 %.
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007/příloha
Ve zpracovatelském průmyslu, kde od roku 2005 roste zaměstnanost (v roce 2006 o 1,1 %), vzrostla meziročně o 8,6 %, tj. na 666 027 Kč ročně, nejvíce - ve výrobě počítačů (o 68,7 %) - ve výrobě rádiových, televizních a spojových zařízení (o 25 %). Mimořádné navýšení bylo způsobeno především nízkou srovnávací základnou za rok 2005. V kovoprůmyslu, kde je vykazována roční produktivita práce z přidané hodnoty ve výši 655 200 Kč, byl zaznamenán nejrychlejší meziroční nárůst v těchto subsekcích: - výroba kancelářských strojů a počítačů (68,7 %) - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (25,0 %) - recyklace druhotných surovin (22,3 %) - výroba základních kovů a hutních výrobků (16,7 %) - výroba a opravy strojů a zařízení (12,7 %) - výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (12,1 %). Pokud jde o dosaženou výši produktivity práce z účetní přidané hodnoty, nejvyšších ročních hodnot v roce 2006 dosáhly: - výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (945 532 Kč) - výroba základních kovů a hutních výrobků (901 222 Kč) - výroba pryžových a plastových výrobků (699 773 Kč) - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (630 357 Kč) - recyklace druhotných surovin (599 414 Kč) - výroba zdravotnických, optických a časových přístrojů (551 175 Kč) - výroba kovových konstrukcí a kovových výrobků (525 496 Kč). 3. Výsledek hospodaření Vlivy, které působily příznivě na meziroční vývoj účetní přidané hodnoty, se v průmyslu zprostředkovaně promítly v rychleji rostoucích výnosech (16,6 %) ve srovnání s růstem nákladů (15,9 %) a tím do poměrně vysokého růstu hrubého zisku v průmyslu (o 28,2 %) na 238 miliard Kč. Ve zpracovatelském průmyslu došlo meziročně k navýšení výsledku hospodaření o 24,3 % na 156 miliard Kč. V kovoprůmyslu bylo vykázáno za rok 2006 meziroční navýšení výsledku hospodaření o 43,3 % na 96 miliard Kč. Podniky zřejmě dále restrukturalizovaly nákladové položky, v řadě od-
větví klesla zaměstnanost, firmy rozšiřovaly oblast nakupovaných služeb apod. Na přírůstku hrubého zisku ve zpracovatelském průmyslu se nejvíce podílelo 6 odvětví, ve kterých zisk vzrostl o 31,5 miliardy Kč (převýšil celkový přírůstek za zpracovatelský průmysl). Odvětví jsou řazena sestupně podle meziroční změny hrubého zisku: - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (708,1 %) - výroba strojů a zařízení (68,8 %) - výroba motorových vozidel (66,5 %) - kovodělný průmysl (39,9 %) - výroba pryžových a plastových výrobků (29,9 %) - výroba základních kovů a hutních výrobků (29,5 %). Souhrnně byla ztrátová 2 odvětví: - mimořádně vzrostla ztráta ve výrobě počítačů (ze 3 miliónů Kč na 3,3 miliardy Kč - produkce a tržby výrazně vzrostly), - výroba ostatních dopravních zařízení (ze zisku v roce 2005 ve výši 32 miliónů Kč přešla do ztráty 420 miliónů Kč). Ziskových organizací v průmyslu bylo za rok 2006 1923 (v roce 2005 1853). Jejich počet meziročně vzrostl o 3,8 %, jejich hrubý zisk o 23,1 % na 263 miliard Kč (absolutně o 49,3 %). Ve zpracovatelském průmyslu došlo k meziročnímu zvýšení ze 1722 na 1792 podniků, v kovoprůmyslu pak k nárůstu z 1034 na 1119 obchodních společností. Nejvíce se zlepšila: - výroba motorových vozidel (o 10,3 miliardy Kč) - výroba základních kovů a hutních výrobků (o 4,4 miliardy Kč) - výroba pryžových a plastových výrobků (o 3,2 miliardy Kč) - výroba strojů a zařízení (o 2,8 %). Ztrátové organizace v průmyslu tvořily 22 % z celkového počtu organizací; jejich počet meziročně klesl o 9,3 % (z 589 na 534 organizací), ve zpracovatelském průmyslu z 579 na 520 a v kovoprůmyslu z 308 v roce 2005 na 267 v roce 2006. Objem ztráty klesl o 10,8 % na 25,2 miliardy Kč. O pokles ztráty se nejvíce zasloužila: - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (o 3,7 miliardy Kč) - výroba motorových vozidel (o 2,7 miliardy Kč). Naproti tomu ztráta výrazně vzrostla ve výrobě počítačů (o 3,3 miliardy Kč).
AUTONOMNÍ RÁMCOVÁ DOHODA O OBTĚŽOVÁNÍ A NÁSILÍ NA PRACOVIŠTI Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO Evropský sociální dialog probíhá na nadodvětvové a odvětvové úrovni již mnoho let, jeho počátky se datují do osmdesátých let minulého století. Zaměstnavatelé jsou na evropské úrovni reprezentováni třemi sdruženími: ● BUSINESSEUROPE (dříve UNICE - Svaz evropských konfederací průmyslu a zaměstnavatelů, z ČR je členem Svaz průmyslu a dopravy), ● UEAPME (Evropská asociace řemesel a malých a středních podniků, z ČR je členem Asociace malých a středních podniků, Sdružení podnikatelů ČR a Hospodářská komora ČR), ● CEEP (Evropské centrum podniků veřejného sektoru, z ČR je členem Unie zaměstnavatelských svazů ČR). Odbory jsou na evropské úrovni reprezentovány Evropskou odborovou konfederací (EOK), jejímž členem je ČMKOS a tedy i OS KOVO. Nástroji sociálního dialogu na evropské úrovni jsou: ● Dohody implementované rozhodnutím Rady EU (směrnice EU) například Rámcová dohoda o rodičovské dovolené (1995), Rámcová dohoda o práci na částečný úvazek (1997), Rámcová dohoda o práci na dobu určitou (1999), ● Autonomní dohody (implementované procedurami a praxí
v členských zemích) například Rámcová dohoda o práci na dálku (2002), Rámcová dohoda o stresu spojeném s prací (2004), ● Akční rámce například Rámec akcí k celoživotnímu rozvoji kompetencí a kvalifikací (2002), Rámec akcí k rovnosti žen a mužů (2005), ● Další nástroje například Hlavní směry a kodexy chování, Politické orientace, Společná stanoviska, apod. Evropští sociální partneři podepsali dne 26. dubna 2007 Autonomní rámcovou dohodu o obtěžování a násilí na pracovišti. Jedná se již v pořadí o šestou rámcovou dohodu vypracovanou evropskými sociálními partnery od zahájení evropského sociálního dialogu před 20 lety. Jednání o dohodě trvala 10 měsíců a výsledná dohoda představuje jeden z největších úspěchů Společného pracovního programu evropských sociálních partnerů na léta 2006 - 2008. Tato dohoda je v ČR závazná pro členy výše uvedených zaměstnavatelských a odborových centrál. Již před uzavřením této dohody existovaly evropské předpisy, které definovaly pro zaměstnavatele povinnost chránit zaměstnance před obtěžováním a násilím na pracovišti. Jedná se například o následující směrnice: - Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, III
317kA 13.9.2007 20:23 Stránka 4
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007/příloha
něné snižující položky a částkou úspory využité v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 zákona. Závěr: Použít v období časového testu musíte pouze část úspory, kterou lze vyjádřit procentem daňové povinnosti. Tzn. například za rok 2006 24 procent z částky použité v souladu s ustanovením § 20 odst. 7.
Například 100 000 Kč odečteno v souladu s ustanovením § 20 odst. 7, úspora činí 24 000 Kč. Během 3 následujících let použito 20 000 Kč. Předanit se bude muset 100 000 Kč - 20 000 Kč = 80 000 Kč. Zákon ale nestanoví, že tuto částku nemůžete opět uplatnit ve snížení základu daně.
POZVÁNKA NA KURSY OS KOVO Stále je možno posílat přihlášky na tyto semináře: K 17 Osobnost funkcionáře v kolektivním vyjednávání Místo konání: Zotavovna VS ČR, Praha 4 - Na Květnici. Termín: 5. 11. - 7. 11. 2007. Určeno: členům výboru ZO včetně předsedy ZO OS KOVO. Přednáší: specialisté v oboru. Program: Osobnost, typologie, testování. Osobnostní charakteristiky. Jak poznávat lidi a rozlišovat jejich charakteristické vlastnosti při komunikaci a jednání. Komunikační dovednosti verbální a neverbální. Vyjednávací tým. Sestavení týmu. Týmové role. Vyjednávací kroky. Komunikace v rámci týmu, techniky. Nepřátelské taktiky. Výstupy z jednání, informační toky.
K 18 BOZP - Nové sociální úrazové pojištění Místo konání: Zotavovna VS ČR, Praha 4 - Na Květnici. Termín: 28. 11. - 30. 11. 2007. Určeno: odborovým inspektorům BOZP, předsedům ZO OS KOVO. Přednáší: JUDr. Šárka Heinzová. Program: Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Tento zákon upravuje právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Všeobecná ustanovení. Dávky. Pojistné. Organizace
a provádění úrazového pojištění. Posuzování poškození zdraví. Správní delikty a regresní náhrada. Řízení v pojištění. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Seznam nemocí z povolání.
K 19 Školení pro nové funkcionáře - co musím znát v odborové práci Místo konání: Zotavovna VS ČR, Praha 4 - Na Květnici. Termín: 3. 12. - 5. 12. 2007. Určeno: nově zvoleným funkcionářům ZO OS KOVO, zejména mladým. Přednáší: Jaromír Endlicher, specialisté OS KOVO pro danou problematiku. Program: Kurs je zaměřen hlavně na poučení nové nastupující generace odborových předáků. Role odborů v naší společnosti a v Evropě. Význam kováckých odborů v širším společenském rámci. Psychologické hledisko výkonu volené funkce. Zodpovědnost osobní a sociální. Základní právní normy. Základní dokumenty OS KOVO. BOZP - základní informace pro předsedy. Kolektivní smlouva. Kontakt: OS KOVO, organizační úsek, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, tel.: 234 462 028, e-mail:
[email protected] Mgr. JIŘÍ ŠURÁŇ, organizačně-provozní úsek OS KOVO
PŘIPRAVUJEME SE NA KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ 2008 (III.) Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO
4. FINANČNÍ SITUACE PRŮMYSLOVÝCH PODNIKŮ Finanční výsledky průmyslových podniků vykázaly podstatné zlepšení v návaznosti na růst produkce, exportu, spotřebitelské a investiční poptávky. Za zlepšením finančních výsledků stojí zpracovatelský průmysl a energetika. Základní finanční ukazatele za průmysl celkem včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců dokumentují více než dvojnásobné zrychlení dynamiky meziročního růstu, když - účetní přidaná hodnota vzrostla o 12,2 % (ve srovnatelném období o 5,6 %) - výkony včetně obchodní marže o 17,1 % (proti 8,2 % v roce 2005) - výkonová spotřeba o 18,8 % (v roce 2005 o 9,1 %). Ve všech čtvrtletích 2006 byl přitom růst výkonů pomalejší než výkonová spotřeba. Podniky však pokračovaly v optimalizaci nákladů, které rostly pomaleji než celkové výnosy, čímž zlepšily hospodářský výsledek. Větší průmyslové organizace (se 100 a více zaměstnanci) si dlouhodobě udržují stálou pozici na celkových výsledcích průmyslu svým 79% podílem na výkonech a výkonové spotřebě, 76% podílem na účetní přidané hodnotě a 67% podílem na zaměstnanosti. Meziroční srovnání vybraných finančních ukazatelů v organizacích se 100 a více zaměstnanci 1. Účetní přidaná hodnota (v b. c.) v průmyslu meziročně vzrostla o 11,1 II
%. Podle přírůstkové analýzy činil přínos zpracovatelského průmyslu 7,6 procentního bodu. Růst výkonů (bez obchodní marže 17,7 %) zaostal za růstem výkonové spotřeby (19,6 %). Ve zpracovatelském průmyslu byl tento rozdíl mírnější, a sice 0,4 procentního bodu, tj. 11,4 % proti 11,8 %. Účetní přidaná hodnota meziročně vzrostla o 9,7 %. Na zlepšení účetní přidané hodnoty mělo zásluhu pouze několik odvětví, a to těch, u kterých převažoval zahraniční kapitál s vysokou exportní výkonností a nejvyšším růstem produkce. V kovoprůmyslu účetní přidaná hodnota meziročně vzrostla o 16,8 %, přičemž z podrobnějšího členění pak vyplývá: ● nadprůměrný růst v odvětvích - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (32,9 %) - výroba pryžových a plastových výrobků (21,2 %) - výroba motorových vozidel (růst o 19,3 %) - výroba strojů a zařízení (16,1 %) - výroba základních kovů a hutních výrobků (15,2 %), těchto 5 odvětví se podílelo na účetní přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu téměř polovinou (46 %) a kovoprůmyslu dokonce téměř třemi čtvrtinami (72,6 %); ● mimořádný růst účetní přidané hodnoty ve výrobě počítačů (o 88,6 %), vliv společnosti Foxconn. 2. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b. c.) v průmyslu zrychlila meziroční růst z 5,2 % v roce 2005 na 10,6 % v roce 2006, což představuje téměř 783 000 Kč na jednoho zaměstnance při růstu zaměstnanosti o 0,5 %.
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007/příloha
Ve zpracovatelském průmyslu, kde od roku 2005 roste zaměstnanost (v roce 2006 o 1,1 %), vzrostla meziročně o 8,6 %, tj. na 666 027 Kč ročně, nejvíce - ve výrobě počítačů (o 68,7 %) - ve výrobě rádiových, televizních a spojových zařízení (o 25 %). Mimořádné navýšení bylo způsobeno především nízkou srovnávací základnou za rok 2005. V kovoprůmyslu, kde je vykazována roční produktivita práce z přidané hodnoty ve výši 655 200 Kč, byl zaznamenán nejrychlejší meziroční nárůst v těchto subsekcích: - výroba kancelářských strojů a počítačů (68,7 %) - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (25,0 %) - recyklace druhotných surovin (22,3 %) - výroba základních kovů a hutních výrobků (16,7 %) - výroba a opravy strojů a zařízení (12,7 %) - výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (12,1 %). Pokud jde o dosaženou výši produktivity práce z účetní přidané hodnoty, nejvyšších ročních hodnot v roce 2006 dosáhly: - výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (945 532 Kč) - výroba základních kovů a hutních výrobků (901 222 Kč) - výroba pryžových a plastových výrobků (699 773 Kč) - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (630 357 Kč) - recyklace druhotných surovin (599 414 Kč) - výroba zdravotnických, optických a časových přístrojů (551 175 Kč) - výroba kovových konstrukcí a kovových výrobků (525 496 Kč). 3. Výsledek hospodaření Vlivy, které působily příznivě na meziroční vývoj účetní přidané hodnoty, se v průmyslu zprostředkovaně promítly v rychleji rostoucích výnosech (16,6 %) ve srovnání s růstem nákladů (15,9 %) a tím do poměrně vysokého růstu hrubého zisku v průmyslu (o 28,2 %) na 238 miliard Kč. Ve zpracovatelském průmyslu došlo meziročně k navýšení výsledku hospodaření o 24,3 % na 156 miliard Kč. V kovoprůmyslu bylo vykázáno za rok 2006 meziroční navýšení výsledku hospodaření o 43,3 % na 96 miliard Kč. Podniky zřejmě dále restrukturalizovaly nákladové položky, v řadě od-
větví klesla zaměstnanost, firmy rozšiřovaly oblast nakupovaných služeb apod. Na přírůstku hrubého zisku ve zpracovatelském průmyslu se nejvíce podílelo 6 odvětví, ve kterých zisk vzrostl o 31,5 miliardy Kč (převýšil celkový přírůstek za zpracovatelský průmysl). Odvětví jsou řazena sestupně podle meziroční změny hrubého zisku: - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (708,1 %) - výroba strojů a zařízení (68,8 %) - výroba motorových vozidel (66,5 %) - kovodělný průmysl (39,9 %) - výroba pryžových a plastových výrobků (29,9 %) - výroba základních kovů a hutních výrobků (29,5 %). Souhrnně byla ztrátová 2 odvětví: - mimořádně vzrostla ztráta ve výrobě počítačů (ze 3 miliónů Kč na 3,3 miliardy Kč - produkce a tržby výrazně vzrostly), - výroba ostatních dopravních zařízení (ze zisku v roce 2005 ve výši 32 miliónů Kč přešla do ztráty 420 miliónů Kč). Ziskových organizací v průmyslu bylo za rok 2006 1923 (v roce 2005 1853). Jejich počet meziročně vzrostl o 3,8 %, jejich hrubý zisk o 23,1 % na 263 miliard Kč (absolutně o 49,3 %). Ve zpracovatelském průmyslu došlo k meziročnímu zvýšení ze 1722 na 1792 podniků, v kovoprůmyslu pak k nárůstu z 1034 na 1119 obchodních společností. Nejvíce se zlepšila: - výroba motorových vozidel (o 10,3 miliardy Kč) - výroba základních kovů a hutních výrobků (o 4,4 miliardy Kč) - výroba pryžových a plastových výrobků (o 3,2 miliardy Kč) - výroba strojů a zařízení (o 2,8 %). Ztrátové organizace v průmyslu tvořily 22 % z celkového počtu organizací; jejich počet meziročně klesl o 9,3 % (z 589 na 534 organizací), ve zpracovatelském průmyslu z 579 na 520 a v kovoprůmyslu z 308 v roce 2005 na 267 v roce 2006. Objem ztráty klesl o 10,8 % na 25,2 miliardy Kč. O pokles ztráty se nejvíce zasloužila: - výroba rádiových, televizních a spojových zařízení (o 3,7 miliardy Kč) - výroba motorových vozidel (o 2,7 miliardy Kč). Naproti tomu ztráta výrazně vzrostla ve výrobě počítačů (o 3,3 miliardy Kč).
AUTONOMNÍ RÁMCOVÁ DOHODA O OBTĚŽOVÁNÍ A NÁSILÍ NA PRACOVIŠTI Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO Evropský sociální dialog probíhá na nadodvětvové a odvětvové úrovni již mnoho let, jeho počátky se datují do osmdesátých let minulého století. Zaměstnavatelé jsou na evropské úrovni reprezentováni třemi sdruženími: ● BUSINESSEUROPE (dříve UNICE - Svaz evropských konfederací průmyslu a zaměstnavatelů, z ČR je členem Svaz průmyslu a dopravy), ● UEAPME (Evropská asociace řemesel a malých a středních podniků, z ČR je členem Asociace malých a středních podniků, Sdružení podnikatelů ČR a Hospodářská komora ČR), ● CEEP (Evropské centrum podniků veřejného sektoru, z ČR je členem Unie zaměstnavatelských svazů ČR). Odbory jsou na evropské úrovni reprezentovány Evropskou odborovou konfederací (EOK), jejímž členem je ČMKOS a tedy i OS KOVO. Nástroji sociálního dialogu na evropské úrovni jsou: ● Dohody implementované rozhodnutím Rady EU (směrnice EU) například Rámcová dohoda o rodičovské dovolené (1995), Rámcová dohoda o práci na částečný úvazek (1997), Rámcová dohoda o práci na dobu určitou (1999), ● Autonomní dohody (implementované procedurami a praxí
v členských zemích) například Rámcová dohoda o práci na dálku (2002), Rámcová dohoda o stresu spojeném s prací (2004), ● Akční rámce například Rámec akcí k celoživotnímu rozvoji kompetencí a kvalifikací (2002), Rámec akcí k rovnosti žen a mužů (2005), ● Další nástroje například Hlavní směry a kodexy chování, Politické orientace, Společná stanoviska, apod. Evropští sociální partneři podepsali dne 26. dubna 2007 Autonomní rámcovou dohodu o obtěžování a násilí na pracovišti. Jedná se již v pořadí o šestou rámcovou dohodu vypracovanou evropskými sociálními partnery od zahájení evropského sociálního dialogu před 20 lety. Jednání o dohodě trvala 10 měsíců a výsledná dohoda představuje jeden z největších úspěchů Společného pracovního programu evropských sociálních partnerů na léta 2006 - 2008. Tato dohoda je v ČR závazná pro členy výše uvedených zaměstnavatelských a odborových centrál. Již před uzavřením této dohody existovaly evropské předpisy, které definovaly pro zaměstnavatele povinnost chránit zaměstnance před obtěžováním a násilím na pracovišti. Jedná se například o následující směrnice: - Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, III
317kA 13.9.2007 20:24 Stránka 6
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007/příloha
- Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postup v zaměstnání a pracovní podmínky, - Směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření k zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Cílem výše uvedených směrnic je boj proti diskriminaci ve všech jejích formách a zavedení zásady rovného zacházení v členských státech. Jednotlivé směrnice definují pojem diskriminace a vymezují oblast působnosti. Důležitou součástí směrnic jsou ustanovení, podle kterých je důkazní břemeno na odpůrci, neboli pokud se konkrétní osoba cítí poškozena nedodržením zásady rovného zacházení a předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k přímé či nepřímé diskriminaci, musí ti, kdo se tohoto jednání dopouštějí, prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Členské státy musí také na základě těchto směrnic stanovit systém sankcí za porušování vnitrostátních ustanovení přijatých podle těchto směrnic a přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto ustanovení. Sankce, které mohou zahrnovat vyplácení náhrad oběti, musí být účinné, přiměřené a odrazující. Oběti nerovného zacházení musejí také být chráněny proti případným nepříznivým následkům, které by byly reakcí na žalobu nebo na zahájení řízení zaměřených na dodržování zásady rovného zacházení. Členské státy mají směrnicí také uloženu povinnost podporovat sociální dialog, který vede k podpoře rovného zacházení. Autonomní rámcová dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti (dále jen Dohoda) má za cíl zvýšit povědomí a porozumění zaměstnavatelů a zaměstnanců v problematice obtěžování a násilí na pracovišti a poskytnout jim určitý návod, jak tyto problémy na pracovišti zvládat. Zaměstnavatelé, zaměstnanci a jejich zástupci na všech úrovních mají být schopni obtěžování a násilí na pracovišti rozpoznat, předcházet mu a případně se s jeho projevy vypořádat. Právě zvyšování povědomí a náležité proškolování vedoucích i ostatních zaměstnanců může snížit pravděpodobnost výskytu obtěžování a násilí na pracovišti. Jak z Dohody vyplývá, evropští sociální partneři jsou si vědomi toho, že obtěžování a násilí na pracovišti může negativně ovlivnit kterékoli pracoviště a kteréhokoli zaměstnance, bez ohledu na velikost firmy, obor činnosti nebo formu pracovní smlouvy či pracovního poměru. Dohoda definuje různé formy obtěžování a násilí na pracovišti. Podle Dohody tedy může jít o obtěžování či násilí: ● tělesné, duševní nebo sexuální povahy, ● jednorázového charakteru nebo může jít o soustavnější vzory chování, ● probíhající mezi kolegy, nadřízenými a podřízenými, případně ze třetí strany (dodavatelé, odběratelé), ● sahající od drobných případů hrubosti až po závažnější činy včetně trestných činů, které vyžadují zásah veřejného orgánu. Obtěžování a násilí může být způsobeno nepřijatelným chování jedné nebo více osob a může nabývat různých forem. Nepřijatelného chování se mohou dopouštět vedoucí, nebo i ostatní zaměstnanci, a to za účelem nebo s účinkem narušení důstojnosti jednoho či více zaměstnanců, negativního ovlivnění jejich zdraví nebo vytvoření nepřátelského prostředí. K obtěžování dochází, je-li jednoho nebo více zaměstnanců opakovaně a úmyslně zneužíváno, je jim vyhrožováno nebo jsou ponižováni za okolností souvisejících s prací. K násilí dochází, je-li jeden nebo více zaměstnanců napaden za okolností souvisejících s prací. Zvyšování povědomí a náležité proškolování vedoucích i ostatních zaměstnanců může snížit pravděpodobnost obtěžování a násilí na pracovišti. Podniky by měly jasně deklarovat, že obtěžování násilí na pracovišti nebude tolerováno. Součástí firemní kultury by tak měly být účinné postupy eliminující tento negativní jev. IV
Pro vypořádání se s případy obtěžování a násilí na pracovišti by měly být stanoveny postupy založené na následujících principech: ● Je v zájmu všech stran, aby postupovaly s nezbytnou diskrétností s cílem chránit důstojnost a soukromí všech zúčastněných. ● Stranám, které nejsou účastníky v daném případu, by neměly být poskytovány žádné informace. ● Stížnosti by měly být prošetřeny a řešeny bez zbytečného odkladu. ● Všechny zúčastněné strany by měly být nestranně vyslechnuty a mělo by s nimi být spravedlivě zacházeno. ● Stížnosti by měly být doloženy podrobnými informacemi. ● Pomoc z vnějšku může jen prospět. Každý projev obtěžování i násilí na pracovišti by měl být spravedlivě potrestán, potrestána by měla být i nepravdivá obvinění. Pokud bude zjištěno, že k obtěžování či násilí na pracovišti došlo, měli by být zaměstnanci, kteří se takového jednání dopustili, potrestáni podle míry provinění. Takovéto jednání by se mělo vždy považovat za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dříve pracovní kázeň). Se zaměstnancem či zaměstnanci dopouštějícími se takovéhoto jednání by mohl být případně až rozvázán pracovní poměr. Rada ČMKOS na svém zasedání v červenci 2007 vzala na vědomí závaznost Dohody uzavřené evropskými sociálními partnery pro české sociální partnery a vyzvala odborové svazy, aby v rámci svých možností aktivně přispěly k promítnutí uvedené dohody zejména do kolektivního vyjednávání a k monitorování jejího uplatnění v praxi. K tomu doporučuje ČMKOS v rámci implementace Dohody následující postup: 1. Upozornit všemi dostupnými prostředky, jež mají odborové svazy k dispozici, členskou základnu na existenci zmíněné dohody, na její význam pro odbory a na její závaznost. Paralelně k tomu využít i týdeník ČMKOS Sondy. 2. V rámci probíhajícího projektu s MPSV zpracovat v rámci bloku sociálního dialogu „Průvodce dohodami evropských sociálních partnerů“, jehož součástí bude i uvedená dohoda. 3. V případě že EOK vydá k této dohodě jakákoli praktická doporučení, ihned o nich informovat odborové svazy. 4. Vzít v úvahu, že dosavadní praxe kolektivního vyjednávání podobné dohody dosud nereflektovala, a proto požádat výbory základních organizací, aby tuto dohodu v rámci možností rozpracovaly do svých podmínek a projednaly s podnikovým vedením. Zejména tam, kde je zaměstnavatel sdružen v národní organizaci, která je členem evropských zaměstnavatelských struktur, je uvedená dohoda i pro něho závazná. Toho lze efektivně využít k vyvinutí potřebného tlaku a k pozdější potřebné zpětné vazbě na příslušný odborový svaz a také na ČMKOS. 5. Reflektovat uvedenou dohodu i v rámci odvětvového kolektivního vyjednávání. 6. Věnovat poznatkům z implementace dohody stálou pozornost při pravidelném hodnocení podnikového a odvětvového kolektivního vyjednávání. 7. Zařadit implementaci uvedené dohody do bilaterálních jednání národních sociálních partnerů. 8. Vzhledem k tomu, že vlády mají implementaci dohod evropských sociálních partnerů podle dokumentů EK usnadňovat, zvážit - podle konkrétních zkušeností z praxe - zařazení této problematiky pro informaci RHSD. OS KOVO v rámci výše uvedeného postupu již přijal následující kroky: ● Problematika obtěžování a násilí na pracovišti bude zařazena jako bod kolektivního vyjednávání KSVS. ● Do Dodatku metodické pomůcky pro kolektivní vyjednávání v podnikové sféře pro rok 2008 byla zapracována informace o přijaté dohodě a naznačeny možnosti pro kolektivní vyjednávání PKS, včetně příkladů. ● O problematice budou průběžně informováni funkcionáři OS KOVO na zasedáních KS a VO OS KOVO. O Dohodě budou též informováni účastníci vzdělávacích kurzů pořádaných OS KOVO.
KOVÁK číslo 31 — 21. září 2007/příloha
Právní servis
Musíme být na pracovišti ve společenském oděvu? JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, Metodické pracoviště OS KOVO Plzeň
Pracuji v organizaci, ve které nemáme pracovní oděv (montérky). Všichni jsme referenti a administrativní pracovníci v kanceláři. Vedoucí si nás svolal a oznámil nám, že si zaměstnavatel přeje abychom chodili ve společenském oděvu. Jeho představa je muži v obleku s kravatou, uzavřené tmavé boty. My, ženy, nejlépe v kostýmu, případně tmavá sukně pod kolena, halenka nebo košile s dlouhým rukávem, minimální výstřih, vždy punčocháče a také uzavřené boty. Podotýkám, že naše pracoviště není klimatizované. Po zkušenosti z letošních horkých jarních a letních měsíců se toho obáváme. Dodávám, že dosud nikdo nechodil vyzývavě oblečen, ale používali jsme lehké, vzdušné oděvy. Mám dotaz: Může nám zaměstnavatel toto nařídit a na základě jakého zákona nebo předpisu? Je povinností zaměstnavatele nám v tomto případě přispívat na zakoupení takového oděvu a jakou částkou? J. K., Praha Mnozí zaměstnavatelé u různých pracovních profesí vyžadují na zaměstnancích používání jednotného pracovního oblečení. Toto používání je zdůvodňováno například hygienickými podmínkami, požadavky na reprezentaci firmy, podporou prodeje, vytvářením image zaměstnavatele, reklamními požadavky a podobně. V těchto případech není toto jednotné pracovní oblečení mnohdy osobním ochranným prostředkem. V takových případech zajišťuje toto jednotné oblečení zaměstnavatel sám na vlastní náklady a zaměstnanci ho používají podle pravidel, které by měl zaměstnavatel stanovit vnitřním předpisem, a nebo mají být pravidla pro používaní sjednána v kolektivní smlouvě. Jedná se zejména o stanovení doby opotřebení, doby pro výměnu a podmínky údržby oděvu včetně případných finančních náhrad zaměstnancům, kteří údržbu tohoto jednotného oblečení zajišťují. Mohou být stanoveny i paušální částky náhrad. Zejména by mělo být dohodnuto i to, jak bude toto jednotné pracovní oblečení používáno s ohledem na klimatické podmínky, stanovení pracovních pozic
nebo časový úsek pracovní doby. Jsou známy případy, kdy firmy mají různé druhy tohoto oblečení, určené například pro letní nebo zimní období. Z pohledu zaměstnavatele jsou náklady spojené s pořízením a údržbou jednotného pracovního oblečení nákladovou položkou za podmínek uvedených v § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, a rozvedené v pokynu MF D-300 uveřejněném ve Finančním zpravodaji 11-12/2006. V žádném případě nemůže zaměstnavatel vyžadovat na zaměstnancích, aby si toto jednotné pracovní oblečení pořizovali na vlastní náklady nebo aby si hradili jeho údržbu z vlastních prostředků. Zároveň však může zaměstnavatel zakázat používání tohoto jednotného pracovního oblečení pro jiné než pracovní účely. Povinnost používat toto jednotné pracovní oblečení zaměstnanci by měla být obsažena v pracovním řádu zaměstnavatele. Pokud se nepodaří sladit požadavky zaměstnavatele na jednotný oděv s představami zaměstnanců, platí to, co určí zaměstnavatel. Případný spor by mohl rozhodnout až nezávislý soud.
Daňová odpovědna
Co musíme přiznat do zdanění za rok 2007? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Před třemi lety jsme prodali nějaký majetek a jako odborová organizace jsme uplatnili možnost snížení základu daně v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Nepoužili jsme však částku uplatněnou ve snížení pro činnost našeho občanského sdružení celou a budeme muset pravděpodobně část prostředků přiznat do zdanění za rok 2007. Co vlastně musíme přiznat? A. H., Česká Kamenice Poplatníci, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, si mohou snížit základ daně až o 30 procent, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky na krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že snížení je nižší než 300 000 Kč, lze odečíst částku 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně (zákon č. 586/1992 Sb., § 20 odst. 7, v platném znění). Vzorec: Příjem X
Náklady -
Y
Hospodářský Snížení Základ daně výsledek (ZD před snížením) = HV HV 30 % = ZD
snížení se týká hospodářského výsledku před zdaněním
Dále upozorňujeme, že ještě před tímto odpočtem lze od základu daně odečíst některé položky podle § 34 zákona o daních z příjmů. Pokud prostředky nebudou použity v souladu se stanovenou podmínkou, je nutné po uplynutí lhůty o nečerpané prostředky základ daně zvýšit v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 9. Zde je stanoveno, že prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí lhůta pro použití prostředků. Dále je tato problematika řešena v Pokynu MF ČR D-300 č.j. 15/107 705/2006 ze dne 16. 11. 2006. Pokud poplatník, který není zřízen nebo založen za účelem podnikání, uplatní v daňovém přiznání snižující položku podle § 20 odst. 7 zákona a následně dosaženou úsporu využije v souladu se zákonem pouze zčásti, je povinen zvýšit základ daně podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 9 zákona ve výši rozdílu mezi celkovou částkou uplatI
