NAŠE PARTA VE FILII S D R U Ž E N Í F IL IA
Ji h o mor av s k é n á m. 1 ,
627 00 B r no www. sd r u z en i fi l i a . e st r an k y. c z
Č lo v ě č e , n e z lo b s e
Čí slo 7
leden 2012
(pn)
Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky 2
Předání laviček Minulý rok 2010/2011 jsme docházeli do sdružení 8D, kde jsme s pomocí jeho pracovníků vytvářeli lavičky ve tvaru kraviček. Když jsme v červnu 2011 dokončili naši roční práci, proběhlo slavnostní předání laviček městu Brnu. Zúčastnili se ho členové Sdružení Filia, pracovníci 8D, představitelé Magistrátu města Brna a starosta Městské části Brno – střed. Předání se konalo v parku na Kraví hoře, kam byly lavičky nainstalovány. Lavičky jsme obvázali a spojili fáborky a pan starosta pásky symbolicky přestříhl za přítomnosti novinářů z tisku a televize. Potom jsme si připili sklenkou kravského mléka. Slavnost zpestřilo hudební vystoupení. Na klávesy zahrál náš vychovatel pan Milan. Akce byla příjemným završením naší práce. Lavičky mohou nyní používat k odpočinku všichni návštěvníci parku na Kraví hoře.
V listopadu 2011 jsme se ve sdružení 8D podíleli na vytvoření dalšího zajímavého výrobku – smontovali jsme sedačky na houpacích pružinách ve tvaru krokodýla. Hned po dokončení jsme výrobek sami otestovali posezením na krokodýlu a zapérováním. Následně byl výrobek odvezen do Ostravy, kde slouží k hraní dětem v mateřské školce.
-MartinV-
1
V areálu lázní jsme si také vyzkoušeli pobyt v sauně a v páře. Pro prevenci nemocí dýchacích cest jsme využili exkluzivní inhalátory s různými esencemi. Léčivý vzduch jsme inhalovali při ponoření hlavy do speciálních stěnových výklenků doplněných světelnými a zvukovými efekty. Všech procedur jsme si skvěle užili, výlet se nám moc líbil. -MartinV-
Zájezd do Laa Využili jsme teplého počasí babího léta a dne 27. 9. 2011 jsme navštívili termální koupaliště Laa v Dolním Rakousku, nedaleko hraničního přechodu Hevlín. Město Laa an der Thaya je významné již od středověku. Bylo založeno rodem Babenberků, původně jako pevnost. Zbytky hradeb, románský kostel a radnice jsou zachovány dodnes. Vyjeli jsme ráno v 7:15 autobusem Integrované dopravy Jihomoravského kraje z Brna Zvonařky, který nás zavezl až před lázeňský areál v Laa. Po deváté hodině jsme se již koupali v příjemné teplé vodě, napájené z léčivého hlubinného pramene „Laa Thermal.“ Léčivá voda o teplotě až třicet šest stupňů Celsia je vhodná pro pohybové, srdeční, neurologické, kožní a oční choroby. Plavali a relaxovali jsme ve třech bazénech. Ve velkém vnitřním bazénu bylo dostatek prostoru pro plavání nebo jsme se mohli nechat unášet proudem vody, tekoucím stále dokola. Větší venkovní bazén byl určen především pro relaxaci při poslechu hudby a zvuku vody stékající po skalce. V druhém venkovním bazénu jsme využili chrliče vody a bublinkové koupele. Při koupání jsme cítili, jak blahodárně sůl a minerální voda působí na naši kůži.
Den otevřených dveří Sdružení Filia uskutečnilo 12.10. 2011 při příležitosti Týdne sociálních služeb Den otevřených dveří. Návštěvnost předčila naše očekávání, přivítali jsme tu spoustu našich rodinných příslušníků a přátel i nám neznámých lidí. Hostům jsme předváděli naše činnosti ve výcvikové dílně – pletení košíků a věnců z papíru a pletení košíků z pedigu. Někteří hosté si zkoušeli sami plést.
2
Vystavené výrobky z naší dílny se všem návštěvníkům líbily, většina si od nás některé zboží zakoupila. Den otevřených dveří se velmi vydařil, přiblížili jsme naše sdružení části veřejnosti a setkání bylo pro nás příjemným oživením. -MartinV-
zaujala zvláštní světla na podlaze ve tvaru kamene. Inhalování léčivého ovzduší mělo pozitivní preventivní účinek na náš zdravotní stav, zejména na respirační onemocnění. V neobvyklém prostředí se nám příjemně relaxovalo, téměř magickou atmosféru ještě umocnilo zajímavé tlumené osvětlení.
Solná jeskyně Jednoho říjnového dne jsme se Sdružením Filia uskutečnili pobyt v Solné jeskyni, kterou provozuje shodou okolností náš jmenovec Filia Klub v Brně na Lesné. Čtyřicet pět minut jsme seděli nebo leželi na lehátkách v místnosti, ve které byla umístěna směs opracované soli z Mrtvého moře a soli kamenné. Dýchali jsme vzduch s vysokou koncentrací mikročástic soli, jódu a stopových prvků, které se nacházejí v lese nebo u moře. Zabořili jsme si nohy do silné vrstvy velkých krystalů soli, jíž byla podlaha pokryta. Strop místnosti byl tvořen členitým přírodním materiálem, takže to tu vypadalo jako v opravdové jeskyni. Při pobytu v „jeskyni“ jsme poslouchali zvuk šumějícího moře a pozorovali světýlka na stropě, po čase plynule měnící barvy. Každá barva na nás působila různými pocity. Také nás
-MartinV-
3
mezi sídlišti Jundrov, Kohoutovice a Bystrc se nazývá: a) Tyršova b) Soběšická c) Holedná 6) Park Čertova rokle, který byl nedávno revitalizován, se nachází v sídlišti: a) Líšeň b) Lesná c) Vinohrady 7) Z bývalé součásti městského opevnění se stalo Muzeum hraček. Je umístěno: a) v Měnínské bráně b) v Pražákově paláci c) v Letohrádku Mitrovských 8) V září 2010 byl otevřen největší univerzitní areál ve střední Evropě – kampus Masarykovy univerzity v: a) Králově Poli b) Bohunicích c) Žabovřeskách 9) V průjezdu Staré radnice visí známý Brněnský drak a kolo. Podle pověsti se roku 1636 kolářský mistr Birk vsadil, že mezi východem a západem slunce pokácí strom a vyrobí z něj kolo, které dokutálí až k rychtářovi do Brna. Koulel ho z města: a) Lednice b) Valtice c) Mikulov 10) Každou celou hodinu od devíti do osmnácti hodin hraje zvon-
Test o Brně Špilberským vězněm byl známý básník a vlastenec Silvio Pellico, který za své protihabsburské smýšlení strávil na Špilberku devět let a své zážitky zachytil v knize Z mých žalářů. Byl to: a) Francouz b) Ital c) Španěl 2) Obchodní dům Vichr se nachází na ulici: a) Česká b) Masarykova c) Kobližná 3) Lékárna na nároží ulic Jánské a Masarykovy se jmenuje podle domovního znaku umístěného nad vchodem a) U Červeného raka b) U Bílého kraba c) U Černého štíra 4) V Brně vzniká ve spolupráci s americkou Mayo Clinic Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC. Výzkum bude zaměřen například na nové metody léčby epilepsie a srdečních či cévních chorob. Toto unikátní centrum vyrůstá v areálu a) Vojenské nemocnice b) Fakultní nemocnice Bohunice c) Fakultní nemocnice u svaté Anny 5) Naučná stezka, která se nachází v krásném lesním prostředí obory s muflony a divočáky 1)
4
kohra střídavě jednu ze třiceti dvou melodií. Zvonkohru, kterou tvoří patnáct zvonů, si můžeme poslechnout: a) na věži katedrály sv. Petra a Pavla b) na terase Kapucínských zahrad c) na vnitřním nádvoří Špilberku 11) Které divadlo nesídlí na Zelném trhu? a) Husa na provázku b) Bolka Polívky c) Reduta 12) Který brněnský sportovec reprezentoval Československo v ledním hokeji i ve fotbale? a) Richard Farda b) Vlastimil Bubník c) Karel Jarůšek
Rehaprotex Od 18. do 21. 10. 2011 jsme opět byli přítomni na veletrhu Rehaprotex na brněnském výstavišti. V pavilonu C, kde probíhala v rámci akce „Pro Váš úsměv“ prezentace chráněných dílen, jsme měli svůj stánek a prodávali naše výrobky. Mimo prohlédnutí vystaveného zboží ostatních zařízení jsme si ve stánku s ukázkou počítačových technologií pro zdravotně postižené zahráli speciální počítačové hry s alternativním ovládáním počítače. Při hraní těchto her kamera snímá pohyby našich rukou a na obrazovce pozorujeme, jak figurka hraje některou míčovou hru (např. bowling). Tento počítačový program je velmi dokonalý. Kamera zaznamená přesný směr, rychlost, případně faleš při pohybu ruky, takže hraní je sice imaginární, ale ve stejné kvalitě jako skutečný sport. V kongresovém centru na výstavišti se tento týden konaly zajímavé přednášky. Jeden den jsme si vyslechli přednášku o zdravotnické první pomoci. Při ní jsme také sami plnili úkoly. Přehrávali jsme scénky, ve kterých u členů jedné skupinky došlo k určitému zranění a druhá skupinka jim měla správným způsobem pomoci. Někteří z nás se zúčastnili i
Správné odpovědi testu najdete na konci tohoto čísla časopisu. -MartinV-
5
dalších přednášek, které se týkaly témat : 1) sociálních služeb a 2) pracovního uplatnění a volnočasových aktivit lidí s postižením. Mohli jsme se také podívat na přehlídku zdravotnické techniky na veletrhu Medical Fair a na další zajímavé akce.
Byli tu také politici a prezidenti – T. G. Masaryk, Alexandr Dubček, Bill Clinton, Václav Havel, jedna místnost patřila bývalým diktátorům a komunistickým funkcionářům – Hitler, Lenin, Stalin, Husák, Brežněv. V závěru byli vystaveni herci a zpěváci – Vlastimil Burian, Vladimír Menšík, Arnold Schvarzenegger, Karel Gott, Helena Vondráčková, Aneta Langerová, Michael Jackson, Elvis Presly a další. Potom účastníci vyrazili na procházku po historickém centru Prahy. V pravé poledne přišli na Staroměstské náměstí, kde se jim předvedl Pražský orloj v plné kráse. Dále se prošli po Karlově mostě a prohlédli si Národní divadlo a jeho Novou scénu, Prašnou bránu, Židovský hřbitov a Židovskou synagogu a sochu svatého Václava na Václavském náměstí. Druhá část sdružení se tento den koupala v lázních v Mušově.
-MartinV-
Zájezd do Prahy a na Mušov Dne 25. 11. 2011 část Filie podnikla jednodenní výlet do Prahy. Navštívila Muzeum voskových figurín v Celetné ulici. Účastníci si prohlédli věrné kopie českých i světových známých osobností z historie i ze současnosti. Prohlídka začala figurami Mistra Jana Husa, Jana Žižky a Karla IV. Následovali spisovatelé a hudební skladatelé – např. Karel Čapek, Franz Kafka, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Wolfgang Amadeus Mozart, vědec Albert Einstein a osobnosti jako Lady Diana, Matka Tereza, papež Jan Pavel II. a Dalajláma.
-MartinV-
6
Mikulášská besídka
Letos jsme opět uspořádali Mikulášskou besídku pro děti z Kamenné čtvrti. Konala se jako obvykle na prvním pracovišti Sdružení Filia v Kamenné čtvrti. Tradičně jsme zazpívali pásmo koled a zahráli divadelní představení – pohádku O Červené Karkulce. -MartinV-
Ozdravný pobyt ve Velkém Mederu Od 7. do 9.12. 2011 jsme se Sdružením Filia vyjeli na ozdravný pobyt do Velkého Mederu na Slovensku. Cestování bylo hodně kuriózní. Při koupi vlakových jízdenek den před odjezdem nás ujistili, že nebude probíhat žádná výluka. Měli jsme cestovat vlakem pouze s jedním jednoduchým přestupem v rámci jednoho nádraží v Bratislavě. Když jsme však přijeli do Bratislavy a chtěli přesednout na navazující spoj, zjistili jsme, že žádný spoj dnes naším směrem z důvodu výluky nejede. Na informacích Slovenských drah nám nebyli schopni poradit, jak a čím se máme dopravit do cíle. Řekli nám:“To je váš problém, že jste si nezjistili, že je výluka.“ Až teprve železniční policie nám byla ochotna pomoci. Informovali nás,
Poté přišel Mikuláš se dvěma čerty a andělem. Zavolali si postupně všechny děti k sobě na podium a po zarecitování básničky, zazpívání nebo dokonce vyprávění vtipu Mikuláš děti obdaroval. Na závěr jsme pro všechny přítomné přichystali chlebíčky a nápoje. Besídky se zúčastnili všichni klienti i zaměstnanci Sdružení Filia, každý se nějakým způsobem podílel na jejím průběhu. Na besídce jsme se svátečně naladili a měli jsme velkou radost, že se dětem líbila pohádka i mikulášská nadílka.
7
že nám jede náhradní autobus, ale z jiné části města. Museli jsme s těžkými a objemnými zavazadly odpochodovat na zastávku Městské hromadné dopravy, jenomže tramvajová linka nám doporučená železniční policií byla v té době zrušená. Pak nám ale byla cesta správně vysvětlena a trolejbusem a tramvají jsme dorazili na místo odjezdu náhradního autobusu v Bratislavě-Novém městě. Tam jsme ještě několik hodin poseděli v čekárně (naštěstí nám pan přednosta stanice umožnil navštívit toalety zdarma) a pak jsme dojeli autobusem do Dunajské Stredy. I tady se objevil malý zádrhel, když jsme kvůli zmatkům paní průvodčí všichni vystoupili ven z autobusu a následně do něj zase nastoupili s tím, že přestup na vlak bude až v jiné stanici. Z Dunajské Stredy jsme konečně po devíti hodinách cestování dojeli vlakem do Velkého Mederu. Takže cesta, která měla trvat pět hodin, se protáhla na dobu, za kterou bychom docestovali téměř až k moři. Později jsme se dozvěděli, že výluka se konala jediné tři dny v roce, právě když jsme byli na zájezdě (mimochodem stejně jako při naší návštěvě Mederu před zhruba dvěma lety). Byli jsme rádi, že nás alespoň při jízdě MHD po Bratislavě nekontroloval revizor, protože jsme cestovali
pouze na jízdenky Slovenských drah. Po náročném cestování jsme velmi ocenili, když pro nás na nádraží přijeli majitelé našeho hotelu a odvezli nás až k hotelu Orchidea, kde jsme byli ubytovaní.
Při pobytu ve Velkém Mederu jsme se koupali v lázních, nacházejících se v blízkosti hotelu. K dispozici jsme měli jeden bazén s horkou léčivou vodou o teplotě 36o C-38o C. Tato voda příznivě působí na klouby, páteř, svaly a přispívá k regeneraci organismu. Tento bazén se skládal ze dvou částí – vnitřní a venkovní. Posezení ve venkovním bazénu bylo nejpříjemnější odpoledne při západu slunce a večer po tmě za svitu měsíce a hvězd. V druhém chladnějším bazénu jsme si zaplavali, využili jsme také vířivku a tobogán. V hotelu jsme měli zajištěnou polopenzi, snídaně byla formou švédských stolů, večeři jsme si vybírali ze tří druhů jídel, např.
8
typické slovenské jídlo - brynzové halušky. Po večeři nás pan majitel hotelu pozval na drink. K obědu jsme si koupili meníčko v jídelně v areálu koupaliště. Všechna strava nám velmi chutnala. Také v hotelovém wellness centru jsme využili na hodinu v ceně pobytu menší plavecký bazén a moderní vířivku, která nemá konkurenci v žádné z vířivek, které jsem kdy navštívil. V tomto relaxačním bazénu se střídalo několik režimů víření nejpříjemnější byla podvodní masáž na lehátku, které bylo umístěno těsně pod bublající hladinou. Některým z nás ještě provedli v hotelovém wellness centru masáž. Velmi si vážíme přístupu pracovníků hotelu, kteří nám ve všem vyšli vstříc. Naše paní vedoucí se domlouvá s majitelem hotelu na budoucí možné spolupráci, na kterou se už nyní těšíme. Lázeňský pobyt se nám i přes nepříjemnosti s cestováním líbil, léčivá voda nám dodala energii.
Pohled klientky
Jmenuji se Jitka Chlupová. Je mi dvacet sedm let. Pracuji v mateřské škole jako uklízečka na zkrácený úvazek. Zbytek dne jsem klientkou Filie, kam moc ráda docházím za kamarády, kteří mě dokáží povzbudit a dát mně sebevědomí. Někdy se připojuji k práci ve Výcvikové dílně, kde se naučím spoustu věcí jako pletení košíků, decoupage atd. Baví mě učit se a vytvářet nové věci. Ve volném čase ráda poslouchám písničky, dívám se na televizi a pracuji s počítačem. Také mám ráda procházky městem, plavání, kreslení a vaření. Trápí mě deprese, smutná nálada, projevuje se to pláčem, úzkostí, sklíčeností a ztrátou radosti a energie. Trápí mě migrény, už od tří let trpívám bolestmi hlavy. Největší radost v mém životě mi dělá můj synovec Martínek a nejraději na světě mám rodiče, držíme všichni při sobě. Do Filie docházím moc ráda, naučím se zde více komunikovat s lidmi. Z činností ve Filii mě zaujala jízda na bruslích. Stála jsem na nich poprvé a myslela jsem si, že spadnu, ale když mě vedoucí drželi, neměla jsem strach. Ve školce jsem ráda mezi dětmi, jsou moc roztomilé. Baví mě pomáhat jim s oblékáním, chystání
-MartinV-
9
lehátek, umývání podlah a utírání stolečků. -JitkaCh-
jsme také zhlédli místní vystoupení tradičních lidových tanců. Jeden den nás odvezl povoz tažený koňmi na ranč, kde se každý projel na koni a pohráli jsme si s canisterapeutickými psy. Prohlédli jsme si kytarové muzeum v Sobranciách. Vyzkoušeli jsme si také modelování z hlíny a jiné výtvarné činnosti. Jeden večer jsme si poseděli a zazpívali při táboráku. Líbily se nám polské lidové písničky, které jsme si potom často pro sebe prozpěvovali.
Výměny Pokračování z minulého čísla časopisu
Další Mezinárodní výměny mládeže se Sdružení Filia zúčastnilo na Slovensku. Tuto výměnu pořádalo sdružení OPTPM, které nám později umožnilo pobyt Evropské dobrovolnické služby. Ubytovaní jsme byli v hotelu na Zemplínské Šíravě. Sešli se tu mladí zdraví i handicapovaní lidé z Česka, Slovenska, Rakouska, Švédska a Polska. Opět jsme měli zajímavý program – poznávali jsme naše nové kamarády z cizích zemí, hráli jsme společné hry, mimo jiných jeden večer jsme se vydováděli na pyžamové párty. Jako na každé výměně proběhl prezentační večer všech zúčastněných organizací a států. Chodili jsme na výlety do přírody, koupali jsme se ve Vinném jezeře, ke kterému jsme došli asi jeden kilometr dlouhou lesní cestou od našeho hotelu. Jeden den jsme strávili v místě sídla hostitelů této výměny v obci Bežovce. Jednotlivé skupinky účastníků výměny procházely obcí a zjišťovali od místních obyvatel informace o životě v této obci. Vyhrála skupinka, která nasbírala nejvíce správných informací. Tady
-MartinV-
Rozhovor s majitelkou obchodu ve Slatině: Můžete se představit ? Jmenuji se Alena Hanušová. Jaké zboží prodáváte? Prodávám květiny a keramiku.
10
Slyšela jste o Sdružení Filia ? Ano, znám se se Sdružením Filia. Sídlí v nákupním centru Slatinka, dodáváme pro něj použité lepenkové krabice. Jak hodnotíte činnosti Sdružení Filia ? Dobře. Byla jste se podívat na Dni otevřených dveří v našem sdružení ? Nebyla jsem se podívat. Nevím, kdy to bylo. Četla jste časopis Filie ? Časopis jsem dostala, je zajímavý, jsou tam hezké články. Děkuji za rozhovor. -MartinV-
muzeum, bajonetový zákop a bojiště s památníkem, kde padlo sedm set tisíc francouzských a německých vojáků. Poté jsme pokračovali v cestě na západ krajem Champagne, proslulém pěstováním a výrobou šampaňských vín. Druhou zastávkou bylo město Remeš. Dominantu města tvoří gotická katedrála Notre–Dame, jedna z největších na světě. Konaly se zde korunovace francouzských králů. Ještě starší je románsko-gotická bazilika sv. Remigia. Mimo tyto stavby jsme si v Remeši prohlédli staré paláce a sochy Johanky z Arku. Ta se postavila do čela francouzského vojska a osvobodila město Orléans od Angličanů, proto bývá zvaná Panna orleánská. Na večer jsme dorazili do Paříže, kde jsme měli být ubytováni v F1. Už jsme se viděli ve sprše, ale nastal malý zádrhel. I když bylo vše zamluvené a zaplacené, naše pokoje byly obsazeny zájezdem Arabů. Jelikož recepční byla též Arabka, bylo nám vše jasné. Čekání jsme si krátili pozorováním nedaleko startujících dopravních letadel, která nám proletěla nad hlavou zhruba každou minutu. Uklidnili jsme se, až nám nabídli volné pokoje v sousedním podobném hotelu. Hotel typu F1 je velice účelně zařízený, sprchy a toalety jsou na
Zájezd do Francie Francie je největší zemí Západní Evropy, svou kulturou ovlivňovala celý kontinent. Před několika lety se mi splnilo moje přání, kdy jsem tuto zemi s rodiči navštívil. Cestovali jsme autobusem, Německo jsme projeli nonstop v noci. Ráno už nás vítalo Lotrinsko na severovýchodě Francie a město Verdun, které se zapsalo do historie bitvou v první světové válce. Podle plánů to měla být blesková bitva, ale protáhla se na téměř rok těžkých zákopových bojů. Prohlédli jsme si malé
11
fotobuňku, po každém použití se celé kabinky automaticky vydezinfikují a vysuší. Na dveřích svítí červené nebo zelené světlo, může se vstoupit pouze na zelené. Pokud bychom například otevřeli po použití dveře a znovu je zavřeli a zůstali uvnitř, vydezinfikovalo by to nejen kabinku, ale i nás. Probudili jsme se do jarního, sluncem prozářeného rána, cílem tohoto dne byly zámky na Loiře. Úrodná nížina kolem řeky Loiry je proslulá gotickými a renesančními přepychovými hrady a zámky, které dali vystavět především panovníci z rodu Valois. Z mnoha zámků jsme si podrobně prohlédli pouze dva. Z třetího, Blois, starobylého městečka se zámkem, jsme viděli jen exteriér. První návštěva patřila romantickému zámku postaveném nad řekou Cher (přítok Loiry) Chenonceaux, podle držitelek nazýván „zámkem šesti žen„ (nejznámější Kateřina Medičejská). Obdivovali jsme úžasně zařízené interiéry a dlouhou dvoupatrovou galerii s vzácnými obrazy, např. od Rubense. Vzhledem k tomu, že jsme zájezd podnikli v době Velikonoc, prohlédli jsme si i bohatou velikonoční výzdobu. Kolem zámku se rozprostírají zahrady a obora, kde už vše kvetlo. Po Versailles je tento zámek nejnavštěvovanějším ve Francii.
Druhým skvostem je nejrozsáhlejší zámek v povodí Loiry královský Chambord. Má čtyři sta čtyřicet místností, kolem se rozkládá park a obora o padesáti pěti kilometrech čtverečních. Zdobí ho hradby se spoustou věží, u přepychového sídla mě nejvíce zaujalo obrovské centrální spirálové schodiště a vyhlídková terasa v poschodí připomínající ulice městečka. Pobývali zde významné osobnosti, mimo králů a císařů např. Moliére. Při zpáteční cestě do Paříže jsme navštívili jedno z nejmystičtějších míst Francie Chartres s jedinečnou gotickou katedrálou z 12.stol. Byla postavena na místě, kde v keltských dobách stála svatyně a později první křesťanský kostel. Celé další dopoledne jsme strávili ve Versailles. Z původního loveckého zámečku Ludvíka XIII. ho po celou dobu své vlády budoval jeho syn Ludvík XIV. nazývaný „král Slunce“. Versailles se staly
12
sídlem absolutní královské moci, dvůr zde sídlil až do revoluce. Při prohlídce zámku jsme navštívili královskou kapli, audienční sály Ludvíka XIV., XV. a XVI., královské komnaty, nejpřepychovější byla Marie Antoinetty, dvorních dam, např. Madame de Pompadúr, následníka trůnu, princezen a Zrcadlový sál, kde byl roku 1919 podepsán Versailleský mír. K nádhernému klasicistnímu paláci náleží rozsáhlé zahrady s množstvím záhonů, soch a fontán, Velký kanál sloužil šlechtě k ukrácení chvil projížďkou na lodičkách. Součástí zahrad jsou zámky Velký a Malý Trianon a umělá vesnička, kde si panstvo hrávalo na venkovany. Versailles byly vzorem pro téměř všechny zámecké architekty v Evropě. Můžeme to pozorovat např. ve Vídeňském Schönbrunnu, v Petrohradu, ale i u nás, ve skromnější podobě, třeba ve Slavkově. O Marii Antoinettě se traduje: Když si chudý lid stěžoval, že nemá na jídlo ani chleba, odpověděla: „Tak ať jí koláče.“ Z toho je patrné, v jakém přepychu a rozmařilosti žili monarchové, o bídě lidu snad ani nevěděli a vědět nechtěli. Vždyť jenom údržba Versailles stála tehdy čtvrtinu příjmů Francie. Po prohlídce Versailles jsme absolvo-
vali okružní jízdu Paříží s krátkými zastávkami na Place de la Bastile s obrysy bývalé pevnosti vyznačenými v dlažbě a u Invalidovny, postavené za vlády Ludvíka XVI. pro válečné invalidy. Dnes je zde Vojenské muzeum a v kryptě pod vysokou pozlacenou kopulí jsou uloženy ostatky Napoleona a jeho rodiny. Zhlédli jsme také kostel Madeleine v podobě řeckého chrámu, sloup odlitý z děl po vítězné bitvě u Slavkova, divadlo spjaté s Alfonzem Muchou a mnoho dalších. Nejznámějším symbolem Paříže je Eiffelova věž vybudovaná r. 1889 na počest stého výročí Velké francouzské revoluce a Světové výstavy pořádané r. 1890 v Paříži. Je tři sta dvacet metrů vysoká (Petřínská rozhledna je pětkrát zmenšená její napodobenina), do druhého patra se dostaneme výtahem nebo po schodišti, do nejvyššího třetího patra jsme vyjeli výtahem, tam už schodiště nevede. Kdyby tam byl s námi pan architekt Eiffel, měl by, na rozdíl od nás, jistě radost z toho obrovského množství lidí čekajících dlouhé fronty u pokladen. V době jejího vzniku totiž většina Pařížanů protestovala proti stavbě, která prý bude hyzdit město a trvala na tom, aby po skončení výstavy byla demontována.
13
Naštěstí se tak nestalo a dnes si žádný návštěvník Paříže město bez Eiffelovky nedokáže představit. I mně se konečně splnil jeden z dětských nedostižných snů – osobně navštívit Eiffelovku. Pohled z věže na město ozářené sluncem se mi moc líbil. U všech staveb včetně střech převažovala bílá barva ( u nás jsou střechy hlavně červené ), odlišovaly se jen zelené parky, široké bulváry a řeka Seina s nesčetnými mosty. Poznávali jsme nejvyšší budovu Montparnasse, park a náměstí Trokadéro, vrchol stavební architektury - moderní čtvrť La Défense a spoustu jiných staveb. Dalším naším cílem byl Montmartre, proslavená čtvrť malířů s dominantní bazilikou Sacré-Coeur. Bylo zajímavé pozorovat pouliční malíře, prošli jsme náměstí Pigalle a bulvár Clichy, známý nočním životem, zářícími neony a proslulým kabaretem Moulin Rouge. Zájemci mohli toto varieté navštívit, dát si večeři a zhlédnout program s kankánem, pěveckým vystoupením a přenést se tak do dob, kdy tu vystupovala např. Edith Piaf. Večer jsme završili projížďkou lodí po Seině. Na velkém displeji na palubě běžely názvy významných památek, které jsme právě míjeli, vše bylo nádherně nasvícené. Nejvíce se mi líbila
Eiffelovka, katedrála Notre-Dame a Socha Svobody, zmenšená kopie Sochy Svobody, kterou darovala Francie Americe. Poslední den jsme začali společnou prohlídkou nejstarší části Paříže na ostrově Cité, zbytek dne jsme si udělali individuální program. Prošli jsme se Latinskou čtvrtí s věhlasnou univerzitou Sorbonne a Panteonem, do Justičního paláce nás málem nepustili. Po zakoupení vstupenky jsme museli projít detektorem, ten spustil poplach, hned nás odvedli stranou a začali osobní prohlídku. Vše se vysvětlilo nálezem nože na namazání paštiky. Nůž nám ale zabavili, sepsali protokol, vyzvednout jsme si ho mohli až při odchodu z paláce. Dnešní soudní budova byla dříve rezidencí králů, Conciergerie vězením, nejcennější částí je gotická kaple Ste-Chapelle s vysokými barevnými okny. Dále jsme prošli kolem Pařížské radnice do nejslavnější, již zcela zaplněné, katedrály Notre–Dame.
14
Přišli jsme právě včas, protože začínala mše, která ještě více podtrhla velikonoční atmosféru. Krátkou procházkou jsme došli k originálně pojatému kulturnímu středisku Centre Georges Pompidou, jehož všechny rozvodné sítě jsou umístěny vně budovy. Středisko je spojeno s Forem, jež tvoří podzemní ulice s obchody, galeriemi, sportovišti apod. Na povrchu je zeleň a promenády, jednou z nich jsme se dostali ke kostelu St. Eustacha. Odpoledne jsme věnovali prohlídce Louvru, bývalého sídla francouzských králů, dnes jednoho z největších muzeí na světě. Jako vchod slouží skleněná pyramida, vybudovaná v pozdější době. Prohlédli jsme si antické, egyptské a orientální památky, sochy a obrazy. Zaujal mě obraz obřích rozměrů „korunovace Napoleona“. K obrazu se váže historka, že Napoleon tak dychtil po moci, že nečekal a sám si nasadil císařskou korunu na hlavu. Stejně jako ostatní návštěvníci i my jsme byli nejvíce zvědavi na obraz Leonarda da Vinciho Mona Lisa. Kromě těchto nejznámějších jsme viděli ještě mnoho uměleckých děl, prohlídku jsme zakončili Napoleonovými apartmány. Obloukem na Place du Carrousel, zbudovaným po vzoru římských císařů, jsme prošli do Tuilerských
zahrad. Zde jsme si odpočinuli mezi rozkvetlými alejemi, záhony, bazénky a sochami. Jedním z největších pařížských náměstí je Place Concorde, dominuje mu obelisk z růžové žuly přivezený z egyptského Luxoru. Prošli jsme se po hlavní třídě Champs-Elysées, která spojuje náměstí Concorde a Charlesde-Gaulle s vítězným obloukem. Na prestižní Champs-Elysées, tři kilometry dlouhé a čtyři sta metrů široké, jsou luxusní obchody, kavárny, hotely, banky, sídla úřadů, v pozadí parkové části je Elysejský palác, sídlo prezidenta. Zde jsme opět „zabodovali“. Nechybělo moc a byli jsme zadrženi francouzskou policií, když jsme chtěli vyfotografovat prezidentský palác. Při snaze „ulovit“ co nejlepší záběr, jsme se dostali příliš blízko k paláci a ani jsme si nevšimli po zuby ozbrojené prezidentské ochranky. Tu vůbec nezajímalo naše vysvětlení, že v jiných zemích taková omezení neplatí, rázně nás odtud vykázala a tvrdě hrozila odebráním fotoaparátu. Uvědomil jsem si, že člověk nikdy neví, do jaké situace se dostane a jak je důležité znát alespoň částečně cizí jazyk. Byla by tu ještě spousta zajímavých míst, rád bych se déle jen tak procházel večerními pařížskými
15
ulicemi, ale autobus už byl připravený a my jsme se museli vydat na cestu domů.
Byly to příjemně a netradičně strávené Velikonoce, občas si je připomenu při promítání videa.
-MartinV-
Správné odpovědi z testu: 1b) 2c) 3a) 4c) 5c) 6b) 7a) 8b) 9a) 10c) 11b) 12b)
16
