Nádorové markery vèera, dnes a zítra (3. èást)

Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Ústav klinické biochemie a patobiochemie, 2. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Nádorové markery vèera, dnes a zítra (3. èást) Znalosti o funkci individuálních genù kódujících jednotlivé komponenty bunìèných signálních drah mají klíèové postavení ve studiu mechanismù vedoucích k maligní transformaci bunìk a k progresi nádorového onemocnìní (viz obr. 7). - Bunìèný cyklus (zástava cyklu): Nìkolik tumor-supresorových proteinù monitoruje vnitøní i vnìjší signály, ovlivòuje jejich pøístup k signalizaci podle toho, zda má dojít k aktivaci bunìèného cyklu dìlení anebo k uchování v klidové fázi nebo k diferenciaci. Dvì hlavní tumor-supresorové dráhy blokující postup cyklu: (a) RB (retinoblastoma)-dráha a (b) p53-dráha, jsou inaktivovány u vìtšiny (ne-li u všech) nádorù. RB-protein potlaèuje transkripèní aktivitu genù kontrolovaných rodinou E2F transkripèních faktorù, které regulují expresi genù umožòujících progresi cyklu jako jsou komplexy cyklinù s cyklindependentními kinasami, které jsou zase inhibovány øadou CDK-inhibitorù oznaèovaných jako INK (INK4A = p16 nebo INK4B). Protein p53 blokuje postup cyklu aktivací transkripce jiného inhibitoru WAF1 (neboli p21), který inhibuje kupø. komplex cyklin E - CDK2. Obì hlavní dráhy udržují velmi peèlivì geonomovou stabilitu a chromosomovou integritu bunìk. Dojde-li k jejich mutaci vlivem onkogenních faktorù, je tento ochranný mechanismus narušen. - Apoptóza (antiapoptóza) je dalším dùležitým regulaèním mechanismem normálního dìlení bunìk a odstraòování poškozených. Vìtšina nádorových bunìk je rezistentní na programovaný zánik, snaží se blokovat apoptózu navozenou p53, která by normálnì vznikla, když nedošlo k odstranìní chyby v sekvenci DNA. Hladina to4

Labor Aktuell 04/04

Obr. 7: Klíèové molekuly signalizace pøi kancerogenezi

hoto transkripèního faktoru (p53) se zvyšuje pøi genotoxickém poškození buòky a zvyšuje tak tvorbu proapoptózových molekul (kupø. BAX). Na druhé stranì p53 mùže být degradován v proteasomovém komplexu úèinkem MDM2, což je onkogenní ubikvitin-ligasa., která je naopak inhibována faktorem ARF (= p14). Nádorové buòky dokáží jak blokovat pro-apoptózovou signalizaci, tak podporovat antiapoptózové molekuly; dùležitou funkci má zde aktivace fosfatidylinositol-3-kinasy navozená rùstovými faktory. - Proliferaèní signály: Extracelulární signály hrají dùležitou úlohu v homeostatických mechanismech regulujících bunìèný rùst a proliferaci; ovlivòují nìkdy výraznì nitrobunìèné pochody, které regulují rùst a dìlení bunìk. Mutace genù kódujících molekuly participující na této signalizaci

má velmi èasto onkogenní charakter. Signální dráha proliferace èasto zaèíná aktivací receptoru pro tyrosinkinasu (RTK) rùstovým faktorem nebo aktivací receptorù sdružených s G-proteinem (GPCR); signál mùže být pak také pozmìnìn aktivací nebo naopak inhibicí dalších èlenù celého rozvìtveného systému vzájemnì propojených signálních drah. Pak se stane, že poèáteèní signál mùže mít opaèný úèinek (obr. 8). Mezi nejvíce prostudované signální dráhy tohoto druhu patøí tzv. RAS-dráha. Vazbou rùstového faktoru se aktivuje RTK, což dále aktivuje adaptorové proteiny GRB2 a SHC, které umožòují prostøednictvím SOS aktivovat GPT-vázající protein RAS. Ten pak aktivuje kaskádu serin/ threonin-kinas jako je RAF a MEK, což vede k aktivaci MAPK, která po pøenosu

Obr. 8: Pøíklad rozdílného efektu pøi pøenosu signálu rùstového faktoru

do bunìèného jádra fosforyluje transkripèní faktory jako je Jun a Fos., které pak navozují (modulují) expresi øady genù ovlivòujících rùst a pøežívání bunìk. Jinou dobøe známou dráhou, èasto alterovanou u malignì transformovaných bunìk je dráha fosfatidylinositol-3-kinasy (PI3K), která aktivuje serin/threonin-kinasu AKT (neboli PKB); na koneèném úèinku se podílí také lipidová fosfatasa PTEN, jejíž geneticky podmínìné chybìní je èasto nalézáno u øady tumorù. - Zachování (obnovování) telomerù: Nádorové buòky uchováním aktivity telomerasy jsou schopny obnovovat úbytek telomerù po každém bunìèném dìlení a tak se stávají „nesmrtelné“. Telomerasa patøí proto nejen k tumorovým markerùm (kupø. stanovení v moèi u papilárního karcinomu moèového mìchýøe), ale mùže být i cílovou molekulou event. terapeutického zásahu. Blokování obnovy telomer obnaží konce polynukleotidového øetìzce a dochází k fúzi chromosomù vedoucí k bunìènému stárnutí a apoptóze. - Protinádorová obrana organismu stejnì jako mechanismy nádorové rezistence vùèi protinádorové terapii mají znaèný vliv na prùbìh nádorového onemocnìní u každého jednotlivého pacienta. Hledání faktorù (genù a proteinù) ovlivòujících tyto mechanismy je dùležité jak z prognostického tak terapeutického hlediska a jejich vyšetøení rozšiøuje paletu tumorových markerù. - WNT-signalizace: Molekula WNT vazbou na Frizzled receptor aktivuje molekulu

DSH, která rozruší komplex kinasy glykogen-synthasy (GSK3β) s axinem + CK1 + ACP; to vede k uvolnìní a nahromadìní β-kateninu, který se po pøestupu do bunìèného jádra naváže na transkripèní faktory LEF/TCF, což aktivuje geny podporující proliferaci jako je c-MYC a gen pro cyklin D1.

Bunìèná heterogenita nádoru Je tøeba si uvìdomit, že nádor tvoøí rùzné buòky s rùzným potenciálem proliferace. Vychází se z pøedpokladu, který už je doložen, že maligní transformaci mùže pod-

lehnout jednak normální buòka kmenová (má multipotentní charakter), jednak buòka od kmenové buòky odvozená - èásteènì diferencovaná tj. buòka progenitorová, která se dediferencuje a získává maligní proliferaèní potenciál. Vznikají tak maligní kmenové buòky, které se mohou vyvíjet dvìma smìry: (a) Mohou se nekontrolovanì množit (self-renewal) a tvoøit dceøinné maligní kmenové buòky (tumorigenní) s vysokou schopností šíøení a metastazování, (b) Mohou se èásteènì diferencovat na buòky s nízkým proliferaèním potenciálem (non-tumorigenní), které sice zvìtšují objem nádoru, ale jsou relativnì benigní. Replikaci (self-renewal) normálních kmenových bunìk i kmenových bunìk nádorových reguluje nìkolik signálních drah (WNT, SHH-sonic hedgehog, Notch, PTEN a BMI1). Mutagenní podnìt pak navozuje dysregulaci této signalizace. (Obr. 9) Nádor tedy obsahuje buòky velmi rùznorodé; je proto snaha rozpoznat ty, které mají tumorigenní charakter, od bunìk nontumorigenních. U akutní myeloidní leukémie se prokázalo, že maligní kmenové buòky s vysokým proliferaèním potenciálem, se vyznaèují nadmìrnou expresí povrchového antigenu CD44+ a naopak chybìním nebo snížením CD24-/low (CD44 je adhezní molekula vážící hyaluronát, CD24 je P-selektin). Buòky s tímto genotypem jsou schopny navozovat transplantovatelný nádor v pokuse na myších,

Obr. 9: Mutageneze kmenové buòky a buòky progenitorové/èásteènì diferencované

Labor Aktuell 04/04

5

jiné buòky tohoto nádorového onemocnìní nikoliv. Pozdìji se prokázalo, že i maligní buòky solidních tumorù (kupø. CNS) se vyznaèují charakteristickým fenotypem (CD133+), další byly nalezeny u karcinomu prsu. Toto zjištìní je dùležité pro vedení uèinné protinádorové terapie, která by mìla být zamìøena pøedevším na buòky tumorigenní. Kmenové buòky stejnì jako maligní kmenové buòky èasto exprimují proteiny zvyšující rezistenci vùèi chemoterapii jako jsou povrchové transportéry MDR1 a ABC, vypuzující z bunìk aplikované chemoterapeutikum. Tento efekt není vyznaèen u bunìk non-tumorigenních, takže se stává, že i pøi agresivní chemoterapii maligní kmenové buòky pøetrvávají a nádorové onemocnìní progreduje, i když velikost tumoru se mùže zmenšit (pro snížení poètu bunìk non-tumorigenních). Maligní kmenové buòky kromì proliferaèního potenciálu jsou schopny (podobnì jako kmenové buòky normální) diferencovat a nádor se tak mùže zmìnit na benigní. Je k tomu potøeba vhodný impuls: kupø. pøechodná inaktivace MYC vede k diferenciaci sarkomových bunìk na osteocyty a ke ztrátì neoplastického fenotypu.

Nové a perspektivní nádorové markery Onkoproteiny Jsou to proteiny kódované onkogeny a mutovanými antionkogeny. Patøí mezi nì kupø. p53-protein, který byl dokonce oznaèen v roce 1993 jako „bílkovina roku“. Je produktem mutovaného tumor-supresorového genu p53, jako jeden z hlavních faktorù regulujících bunìèné dìlení. Z poslední doby se zdá být slibný mammaglobin jako specifický antigen tkánì mléèné žlázy (ale též nemaligní); nevyskytuje se však v tkáni mimo prs, jako jsou kupø. mízní uzliny. Patøí do rodiny uteroglobinù. Exprese mRNA pro mammaglobin je nalézána u 70 - 80 % pacientù s primárním nebo metastazujícím nádorem prsu. S vyšetøením dalších nových markerù - B305D, π (π-podjednotka receptoru GABAπ γ-aminobutyrátu typu A), B726P je možno detekovat prakticky všechny druhy pomìrnì velmi heterogenního karcinomu prsu, a to i mikrometastázy v mízních uzlinách nebo kostní døeni, bìžnými technikami nezjistitelné. Jako biologický prognos6

Labor Aktuell 04/04

Obr. 10: Citlivost rùzných technik pro prùkaz nádorových bunìk v cirkulaci u minimální reziduální nádorové choroby

tický marker je novì navrhován aktivátor plasminogenové urokinasy (uPA) a její inhibitor (PAI-1). Jejich koncentrace koreluje pozitivnì se špatnou prognózou i u pacientek s nepostiženými lokálními mízními uzlinami a naopak nízká koncentrace ukazuje u této formy na dobrou prognózu s dlouhodobým pøežíváním. U tìchto pacientek není nutná adjuvantní chemoterapie. Pravdìpodobnì podobný význam bude mít stanovení uPA a PAI-1 u karcinomù žaludku, ezofagu, tlustého støeva, moèového mìchýøe, ovaria nebo endometria. uPA je totiž proteasa s trypsinovým úèinkem, která mìní plasminogen na enzymaticky aktivní proteasu plasmin. Plasmin pak pùsobí na øadu proteinových substrátù extracelulární matrix (laminin, fibronektin, fibrin); též aktivuje matrixové metaloproteinasy; to vše podporuje invazivitu nádorových bunìk a jejich schopnost metastazovat. Podobný význam (markery špatné prognózy) je pøisuzován rodinì kallikreinù. Nadmìrná exprese genu CDC91L (na chromosomu 20q11-13), který kóduje fosfatidylinositol-glykan tøídy U (PIG-U), což je transamidasový komplex ukotvující glykosyl-fosfatidylinositolovou dráhu, se vyskytuje u tøetiny pacientù s karcinomem moèového mìchýøe a mùže být jak potenciálním markerem tak cílovou molekulou pro terapii. Koncentrace rozpustného fragmentu receptoru pro α) se ukazuje být též interleukin 2 (IL-2Rα velmi užiteèným prognostickým markerem

maligních nádorù krku a hlavy (dutina ústní, orofarynx, hypofarynx, larynx). Na trhu se objevila souprava pro vyšetøení progastrin-releasing peptidu (ProGRP), který má být citlivìjším a specifiètìjším markerem pro rozpoznání malobunìèného karcinomu plic, než je neuron-specifická enolasa (NSE) nebo CEA, hodí se též pro èasné odhalení návratu choroby. Protein S 100 B patøící do nadrodiny S100/kalmodulin/troponin C - kalcium-vázajících proteinù, již døíve známý marker (též akutního traumatu mozku), který patrnì inhibuje Ca2+-dependentní fosforylaci tumor-supresorového proteinu p53 prostøednictvím proteinkinasy C, není sice vhodný pro skrínink melanomu, je však velmi užiteèný jako prognostický indikátor tohoto nádoru, který prokazuje metastazující stadia (III -lokální metastázy, IV- vzdálené metastázy) i u pacientù bez klinických známek melanomu. Je též zvýšen u gliomù a vysoce diferencovaných neuroblastomù. Pro prùkaz lokální patologické kostní degradace kolagenu typu I prostøednictvím matrix-metaloproteinasy 9 (MMP-9) pøi vzniku kostních metastáz nebo u mnohoèetného myelomu je vhodné stanovení vìtších peptidických fragmentù v séru jako je ICTP (Pyridinoline cross-linked carboxyterminal telopeptide of type I collagen). Hladina ICTP se zvyšuje s progresí kostní metastázy, je dobrým markerem pro monitorování chemoterapie.

Proteiny 14-3-3 regulují èetné bunìèné pochody, které hrají dùležitou úlohu v biologii nádorù jako je apoptóza a kontrolní body bunìèného cyklu. Bylo identifikováno sedm 14-3-3 genù a jeden z nich σ je pøímo angažován v etiologii - 14-3-3σ nádorového onemocnìní. Ztráta exprese 14-3-3σ zvyšuje citlivost nádorových bunìk vùèi konvenèním protinádorovým lékùm, což je možno využít pøi terapii.

Nukleové kyseliny v séru nebo plasmì Jde o nový zpùsob sledování projevù nádorovì transformovaných bunìk. Vychází se z faktu, že v krevní plasmì øady pacientù s nádorovým onemocnìním je možno detekovat zvýšené množství volné DNA (tj. nenavázané na bunìèné struktury) a že tato cirkulující DNA pochází z nádorových bunìk. Vykazuje totiž vlastnosti charakteristické pro nádorovì alterovanou DNA jako je nestabilita øetìzce, mutace Ras nebo p53, aberantní hypermethylace promotorové èásti tumor-supresorových genù, mutace mitochondriální DNA nebo onkovirogenní DNA. Vychází se pøitom už z døíve objevených faktù, jako je prùkaz onkogenní mutace K-ras u karcinomu pankreatu nebo mutace N-ras u myelodysplastického syndromu. Rodina K-ras protoonkogenù je souèástí signální dráhy øady rùzných molekul. Alterace normální funkce mutací tohoto protoonkogenu byla nalezena u øady dalších karcinomù (tlusté støevo, plíce). Tyto mutace se obje-

Obr. 12: Pøíklady „kombinací šitých na míru“

Obr. 11: Možné cíle terapeutického zásahu u malobunìèného karcinomu plic

vují už záhy v procesu kancerogeneze a jsou specifické pro urèitý druh onemocnìní. Dùležité je, že mutantní sekvence Kras je detekovatelný i v plasmì u poloviny pacientù s karcinomem pankreatu a u ètvrtiny pacientù s karcinomem tlustého støeva. V plasmì jsou také prokazatelné mikrosatelitní zmìny v DNA (opakované sekvence velikosti 2 až 6 párù bází) vyskytující se kupø. u malobunìèných nádorù plic nebo karcinomù hlavy a krku. Stejnì tak lze v plasmì nebo séru odhalit cirkulující DNA s charakterem chromosomální translokace (nìkteré malignity B-bunìk) nebo epigenetické alterace (aberantní me-

thylace cytosinu v CpG ostrùvcích promotorové sekvence tumor-supresorových genù). Aberantní methylace genu p16 je relativnì èastá u karcinomù plic nebo jater, hypermethylace APC-genu pak u adenokarcinomu ezofagu nebo karcinomu z dlaždicových bunìk. Zdrojem plasmatické DNA mohou být také nìkteré viry jako je EBV (virus Epsteina a Barrové), který bývá sdružen s Hodgkinovou chorobou, Burkittovým lymfomem nebo nasofaryngeálním karcinomem. Pøekvapením byl nález „volné“ mRNA v plasmì/séru, protože plasmatická ribonukleasa by ji mìla rozložit. Vysvìtluje se to asociací v apoptózových tìlíscích. Toto je možné s výhodou využít pro diagnostiku nìkterých nádorù. Byla prokázána tumorová mRNA pro tyrosinasu v plasmì pacientù s metastazujícím melanonem (TYR-test) nebo mRNA pro telomerasu u øady rùzných karcinomù. Tak byl detekován hTTR (telomerase RNA template) a hTERT transkript v séru u ètvrtiny pacientek s karcinomem prsu. K prùkazu se používá kvantitativní RTPCR v reálném èase, která se ukazuje být velmi slibnou technikou pro tyto úèely v klinické praxi. Její modifikace oznaèovaná jako MR-RT-PCR mnohonásobnì zvyšuje citlivost prùkazu nádorových bunìk v krevní cirkulaci (Obr. 10). Molekulová diagnostika je velmi rychle se rozvíjející oblast, která vrhá nový pohled na mechanismus vzniku nejen nádorových onemocnìní. Až dosud „klasickᓠLabor Aktuell 04/04

7

medicína používala k diagnostice a hodnocení prognózy nádorových onemocnìní nepøímé ukazatele, které umožòovaly obecnou klasifikaci na základì pøedevším histologických a morfologických typù a podtypù. Souèasná a pøedevším budoucí medicína zaèíná klást vìtší dùraz na zmìny v expresi individuálních genù, kterými maligní transformace bunìk zaèíná. Pøíkladem mùže být schéma znázoròující místa možného terapeutického zásahu u malobunìèného karcinomu plic, který patøí mezi èasté maligní nádory s dosud málo pøíznivou prognózou. (Obr. 11) Na základì podrobného studia tìchto možných terapeutických zásahù byla pøipravena øada nových lékù, které jsou v souèasné dobì v rùzných fázích klinického testování v kombinaci s dosavadními antikancerostatiky (jako cisplatina, paklitaxel) nebo novými (jako pemetrexed, tirapazamin). Jde o pøístup zvaný „kombinace šitá na míru“. Vychází se pøi tom z výsledkù testování biologických vlastností daného nádoru a reakcí (tolerancí terapie) urèitého pacienta v urèité fázi nádorové choroby. (Obr. 12) Biologické markery ve vzorcích nádorové tkánì (bunìk) jsou další rychle narùstající kategorií tumorových markerù, podle kterých je možnost správnì hodnotit biologické vlastnosti nádoru. Pøíkladem mùže být vyšetøení klíèových enzymù syntézy DNA jako je thymidylátsynthasa, thymidinfosforylasa nebo dihydrothymidin-dehydrogenasa. Tak kupø. nedostateèná inhibice thymidylát-synthasy 5-fluorouracilem, je jednou z pøíèin nádorové rezistence vùèi tomuto (i jiným) antifolátovým cytostatikùm. Projevuje se to kupø. vysokou koncentrací mRNA pro thymidylát-synthasu v buòkách z metastáz kolorektálního karcinomu; hladina této mRNA v buòkách primárního nádoru však nekoreluje se špatnou prognózou. Vyšetøení guanylyl-cyklasy (GC-C) se ukazuje být vhodným markerem metaplazie epitelu ve sliznici ezofagu (též žaludku nebo tlustého støeva). Popsaná metoda mùže prokázat 1 nádorovou buòku mezi 10 miliony normálních. Technika tkáòové mikroaray (Tissue mikroarray = TMA) otvírá nové možnosti vyšetøování, v nìmž se spojuje tradièní histopatologie s technikou molekulové biologie. Spoèívá ve vyøíznutí váleèkù z bìž8

Labor Aktuell 04/04

ných histopastologických blokù v místech, urèených pro zkoumání (po morfologickém vyšetøení èerstvého øezu zkoumaného bloku = donorový blok). Tyto váleèky tkánì se zalijí do nového parafinového bloku (recipientní blok). Do recipientního bloku se postupnì vkládají další a další vzorky (z rùzných míst téhož tumoru nebo ze vzorkù odebraných z rùzných období choroby nebo z nádorù od mnoha dalších pacientù). Tím se získá recipientní blok se stovkami rùzných vzorkù, z nìhož se udì-

Obr. 13: Schéma techniky tkáòové mikroarray (TMA)

Obr. 14: Schéma technologie „klasické“ mikroarray

lají tisíce øezù, které se pak testují imunohistochemicky na pøítomnost nebo nepøítomnost rùzných antigenù nebo se využijí pro molekulárnì biologické vyšetøení. Výsledky se ukládají do databází a v korelaci s klinickým prùbìhem se hodnotí pomocí poèítaèù. Pøíkladem využití TMA pro urèení prognózy choroby u jednotlivých pacientù je testování 14 kandidátù prognostických markerù u karcinomu prostaty jako hepsinu, AMACR, E-kadherinu, EZH2 apod. Studie ukázala, že pouze vy-

šetøení EZH2 a E-kadherinu mùže identifikovat pacienty s vysokým rizikem rekurentní choroby, kteøí potøebují radikální terapii. Dùležité pro širší rozšíøení TMAtechnologie je vypracování její automatizace, která je už komerènì dostupná. (Obr. 13) Vyšetøení pomocí „microarray technologie“ poskytuje možnost získat informace o patologii nemoci, o její progresi, o rezistenci na terapii nebo odpovìdi bunìèného mikroprostøedí, což nakonec umožní èasnou a správnou diagnózu a tím správný pøístup k terapii „šité na míru“ pro každého jednotlivého pacienta. Hledání nových onkoproteinù napomáhají další nové technologické pøístupy používané ve studiu proteomu (rozvoj proteomiky). Jde o výzkum velmi nároèný, který vyžaduje celosvìtovou spolupráci,

realizovanou kupø. v projektu HUPO (obdoba úspìšného HUGO). Studium jednotlivých bílkovinných komponent proteomu má však urèité nevýhody oproti vyšetøování genomu. Pøedevším nepatrná množství jednotlivých proteinù izolovaná po rozdìlení nelze pomnožit (amplifikovat) jako je tomu u nukleových kyselin. Dále bílkoviny jsou charakterizovány též svojí terciární strukturou, která mìní jejich vlastnosti. Totéž se týká posttranslaèních procesù (fosforylace, glykosylace). Pøes tyto problémy výzkum proteomu pokraèuje. Pùvodní technika analýzy proteomu spoèívající na dìlení jednotlivých složek pomocí gelové dvojrozmìrné elektroforézy s následnou detekcí støíbøením, fluorescenèními metodami apod., je zlepšována separací na základì kapalinové chromatografie (LC) s následnou identifikací pomocí rùznì kombinované hmotnostní spektro-

metrie (MS) jako je MALDI-TOF MS (Matrix-assisted desorption/ionization timeof-flight mass spectrometry), LC-MS/MS (Liquid chromatography-tandem MS) nebo SELDI (Surface-enhanced laser desorption/ionization). Velmi slibná se ukazuje technologie založená na bioèipech (Protein Chips) a dále kombinovaná s analýzou detekovaných složek hmotnostní spektrometrií. Post skriptum: Tyto èlánky nemohly podat ucelenou informaci o tak rozsáhlé oblasti medicíny jakou jsou nové smìry v diagnostice a terapii nádorových onemocnìní. Dotkly se jen zlomku nìkterých døívìjších a hlavnì recentních objevù. Jejich cílem bylo vzbudit zájem a podnítit k hlubšímu studiu ty, kteøí se chtìjí stále vzdìlávat a své znalosti využít ve prospìch pacientù.

ROCHE - mezinárodní události a komentáøe n 30/08/2004, (Basilej): Selfmonitoring antikoagulaèní léèby: menší zátìž pro nemocné Pøedpokladem dlouhodobé antikoagulaèní léèby je její peèlivá kontrola a trvalá optimální adjustace. Ze závìrù tiskové konference na Evropském kardiologickém kongresu v Mnichovì (30. 8. 2004) vyznìlo, že optimálním zpùsobem kontroly je selfmonitoring. H.S., nemocný, který provádí selfmonitoring již 18 (!) let uvedl, že v zaèátcích, kdy monitoring vyžadoval øadu nestandardních úkonù, to bylo èasto obtížné. V posledních desítí letech je již zdokonalený monitoring bezproblémový. Odhaduje se, že v souèasnosti vyžaduje dlouhodobý antikoagulaèní monitoring asi 6 miliónu nemocných (nemocní s fibrilací síní, po operacích chlopní, nemocní s tromboembolickými komplikacemi aj.), z nich asi 110 000 již provádí úspìšnì selfmonitoring. n 01/09/2004, (Basilej): První test na bázi èipové technologie získal znaèku CE a vstupuje na trh EU AmpliChip CYP450 Test Roche, do-

stupný již døíve v USA, je nyní dostupný i v EU. Test používá princip èipové technologie: na nìkolika tisících sklenìných èipech, umístìných na ploše cca 1 x 1 cm, jsou navázány specifické fragmenty DNA. Pøi expozici s vyšetøovaným materiálem dochází ke konjugaci s odpovídajícími komplementárními strukturami a vzniklé konjugáty jsou analyzovány pomocí PCR technologie Roche. Test detekuje genetické varianty genù cytochromu P450 2D6 a 2C19. Tyto geny kódují syntézu enzymù, které se podílí na metabolismu øady analgetik, antidepresiv, antipsychotik, antiarytmik, antiemetik, beta-blokátorù, antikonvulsiv, inhibitorù protonové pumpy, antikoagulancií, benzodiazepinù a antimalarik v játrech. Test umožòuje predikci fenotypu rychlosti metabolizace (pomalý, støední, rychlý, velmi rychlý). Èím je metabolizace pomalejší, tím vìtší je riziko prolongovaného nebo až toxického úèinku léku, èím rychlejší, tím je úèinek léku slabší.

n 02/09/2004, (Basilej): Nový test Roche Diagnostics k prùkazu Chlamydia trachomatis: pøedbìžné výsledky prokazují souèasný vysoký standard senzitivity a specifiènosti pøi podstatnì vyšší produktivitì v reálném èase Na dnešní tiskové konferenci pøi pøíležítosti V. Meeting of European Society for Chlamydia Research v Budapešti byly zveøejnìny první výsledky novì vyvinutého testu Roche Diagnostics pro analyzátor COBAS TaqMan 48. Ve srovnání se stávajícími analogickými testy (RDs COBAS Amplicor CT/NG a Bencton Dickinson ProbeTec ET CT/ GC) je nový test Roche Diagnostics podstatnì rychlejší. Prevalence infekce Chlamydia trachomatis v populaci není spolehlivì známá, soudí se, že až 75 % onemocnìní probíhá asymptomaticky. Je-li onemocnìní diagnostikováno vèas, je léèitelné; pokud tak tomu není, mùže vést k øadì komplikací, pøedevším k tubární sterilitì. pokraèování na str. 26

Labor Aktuell 04/04

9