[NA-VIDEOTEKA] – Videotéka pro interaktivní televizi 16.10. 2011 Petr Kraus
[email protected]
1. Zadání / Požadavky zadavatele Zadavatel požaduje návrh videotéky, jako součásti softwaru interaktivní "televize". Tento software může běžet na různých zařízeních a předpokládá se tedy, že uživatele budou mít různé dálkové ovladače. Návrh se má soustředit na jeden z typů ovládání: klasickým ovladačem s čísly, simplistickým ovladačem nebo zařízením s dotykovým displayem( smartphone/tablet ). Budu se zaměřovat na simplistický ovladač( Pokud se to bude nabízet, ponechávám si možnost zmínit vylepšení, která by byla možná, kdyby měl uživatel na ovladači i čísla, ale videotéka musí být plně ovladatelná jen tím simplistickým ovladačem ). Tento ovladač zaručeně obsahuje šipky(vlevo, vpravo, nahoru, dolu), ekvivalent tlačítka ok, ekvivalent tlačítka zpět a ovládání hlasitosti. Tato tlačítka mohou ale být jinak graficky řešena a popsána z důvodu výše zmíněné různorodosti ovladačů. Samotná videotéka má fungovat jako komerční půjčovna. Předpokládá se minimálně, že se bude platit za půjčení jednotlivého snímku. Všechna nabízená videa budou z jediného zdroje . Videa můžou nabízet více jazykových verzí. Videotéka bude závislá na internetovém připojení a bude jeho možností maximálně využívat. Zadavateli jde hlavně o získání nových nápadů a tak nechce zatěžovat dalšími požadavky či omezeními. Obzvláště by ocenili dobré řešení více uživatelů televize a správy jejich konta. Konečný návrh musí zohledňovat hardwareové limity zařízení( pomalejší procesor set-top boxu, rychlost a odezva internetového připojení v ČR ). Zadavatel by svůj produkt rád samozřejmě pro co největší počet uživatelů. Já se budu v návrhu soustředit na netechnicky vzdělané uživatele ( rozumějme na uživatele nestudující obor kde je zásadně potřeba počítač či nepracující se složitými CAD a vývojářskými nástroji ), kteří jsou dle mého odhadu největší specifickou skupinou uživatelů produktů spojených s televizí.
2. Počáteční uživatelský průzkum 2.1 Screener Účastníci průzkumu jsou mnou ručně vybíraní. Nejedná se tedy o předem neznámý a náhodný vzorek. Odměnou účastníku průzkumu je pouze dobrý pocit z pomoci.
Screener dotazník:
1. Máte handicap, který Vám zásadně znesnadňuje práci s počítačem, či televizí? a Ano b Ne 2. Kolik filmů či seriálových dílů shlédnete za týden: a 0-1 b 2-5 c více 3. Na co používáte počítač: a 3D modelování b hry c Práci s textovými dokumenty d CAD e internet f vývoj aplikací nebo webu 4. Co používáte na mobilu: a hry b Synchronizaci s PC c volání,SMS d internet
e správu diáře
Možnosti dotazníku jsou náhodně proházené, aby účastník automaticky nepovažoval některé odpovědi za horší nebo lepší. Účastníka z dalšího průzkumu vyřazují odpovědi: 1a, 2a, 3a, 3d, 3f, 4b, 4e. To málo lidí, které si dovolím tímto způsobem obtěžovat, a které podrobněji znám, bude sloužit spíše k vyzkoušení screeneru nežli naopak.
2.2 Otázky a témata interview Interview stojí na připravených tématech otázek, které jsou pokud možno volně vložené do přirozeného dialogu s účastníkem průzkumu.
Otázky: 1. Dosavadní návyky sledování videí •
Na jakém přístroji?
•
Kdy? Za jakých okolností?
•
Co při tom dělá?
2. Výběr videa •
Odkud, jak získává videa?
•
Nakupuje, půjčuje si videa?
•
Podle čeho vybírá, na co se bude dívat?
•
Jakých informací o filmech/seriálech si všímá?
3. Osobní videotéka •
Spravuje si něco, co by se tak dalo nazvat?
•
Jak, podle čeho jí organizuje/řadí?
•
Jaké filmy/seriály sbírá?
•
Jaké filmy/seriály si nejčastěji pustí znova
4. Zkušenosti s uživatelskými rozhraními •
Jakým způsobem ovládá televizi?
•
Který software/přístroj ho naposledy/nejvíce frustroval? A čím?
•
Který software/přístroj mu naopak vyhovuje
2.3 Interview s učastníky První účastník je studentem zemědělky. U her, filmů nebo seriálů tráví hodně času – sleduje je v jakoukoli denní dobu, pokud je k tomu příležitost. Filmy sleduje na počítači nebo televizi. Na televizi si pouští vysílané pořady, často jako pozadí k jiným činnostem. Věci na koukání získává z internetu nebo si vybere v programu vysílání televize. U filmů ho zajímá jeho hodnocení, trailer, kdo ho točil a kdo v něm hraje. Neorganizuje si nijak účelně videotéku. Na co se podívá znova se řídí čístě podle nálady. Na seriálové díly se dívá popořadě a většinou jen jednou. Na televizi používá funkce EPG i INFO. Někdy má puštěný pořad bez zvuku. K ovládání používá výhradně šipky. Nesnáší organizaci GUI v Excelu 2007. Líbí se mu jednoduchost GUI ve hře Solitaire.
Storyboard 1: Televize jako pozadí k jiným činnostem
Druhý účastník je studentem chemie. Zajímá se trochu blíže o kinematografii. Filmy sleduje v kině, domácím kině s přáteli nebo i na notebooku. Sleduje je hlavně večer a o víkendu. Při sledování se na to plně soustředí. Vybírá si filmy podle jejich obsazení, režiséra a shrnutí děje. Nejméně si považuje hodnocení filmu ostatními. Po zážitku filmu z kina se rozhodne jestli si ho koupí nebo ne. Videotéku si spravuje abecedně. Znova si pouští vtipné nebo dobré epické filmy. Nesnáší Aspen(prý nějaký profesionální software, který jim nutili ve škole). Nesnáší poslední Office. Zdá se mu, že všechno je tam na špatném místě.
Storyboard 2: Vybíravý týpek 2.4 Analýza a interpretace dat Dotazník screeneru byl původně striktnější a musel jsem ho zásadně předělat, neboť jsem zásadně podcenil technické znalosti mladých uživatelů dané skupiny. Přestože se v neintuitivních GUI hůře orientují, mají ale slušnou znalost technických termínů narozdíl od starší generace. Je důležité zmínit, že průzkum byl zásadně ovlivněn stylem výběru účastníků i jejich počtem, což je vykoupeno nízkou cenou průzkumu. V průzkumu bolestně chybí starší generace, která má specifické problémy s GUI na obrazovkách, ať už je sebeintuitivnější. Dovolím si získané informace interpretovat tímto způsobem. Jsou lidé, kteří u pořadů relaxují a druzí, kteří se dívají hlavně pro umělecký zážitek. První můžou chtít pustit prostě "něco" a to co nejrychleji. Pro druhé by byl dobrý údaj, kde ve filmu skončili, pokud jeho sledování byli nuceni přerušit. Lidé si hodně rozmýšlejí peněžní investici do filmů. Mladí lidé často sledují filmy i na počítači. Lidé rezignují na nějakou manuální organizaci a skladování informací pro filmy ve videotéce. Přesto je zajímá režisér, herci, popis děje a trailer a to často před tím než jej shlédnou. U uživatelů se ale liší pořadí důležitosti daných informací. Pro mladou generaci jsou samozřejmostí šipky. Ze zkušenosti ale vím, že starší generace se často uchyluje i k číslům na ovladači. Uživatelé chtějí vidět seriál popořadě díl po dílu, tak by si systém měl pamatovat kde skončili, a když se vyskytne nový díl. Výběr filmu je pro účastníky průzkumu obtížné popsat, snad protože se z velké části rozhodují emocionálně. Systém by mohl nabízet další díl seriálu, který sledují, výběr podle sledovaného žánru a hodnocení nebo také nabízet podle počtu spuštění ostatními uživateli a dále třeba něco co je ve slevě. Systém by neměl nabízet nedávno shlédnuté. Mladé generaci také není cizí sledovat film v angličtině. Nesnáší změny v GUI a když jim GUI něco schovává.
3. Task analýza problému
Sketch 1: Méně prezentovatelný sketch zachycující situaci
3.1 Use cases a scénáře Kvůli jednoduchosti a neboť se bude často měnit na přání zákazníka,tak placení za filmy nebudou use casey v tomto momentě řešit. •
Uživatel si chce vybrat film ke sledování [viz. Také Storyboard 2] 1. uživatel si nechá doporučit od systému. 2. uživatel si zůží výběr svými kritérii( vybere si žánr, nebo momentálně populární nabídku, nebo top100, nebo seriálovou řadu ). 3. uživatel prochází nabídku, všímá si obrázků obalu, názvu filu, žánru, tag line, cenu. 4. a) Uživatel je nadšen okamžitě b) Uživatel je zaujat názvem a film si vybere. Uživatel prohlíží předchozí informace, obsazení, režiséra, trailer, výběr scén, hodnocení, otevře prohlížeč s imdb/csfd. 5. Uživatel si film pustí nebo se vrátí do nabídky 3. (nebo se na to vykašle a vypne televizi)
•
Uživatel si chce prostě něco pustit [viz. Také Storyboard 1] 1. uživatel si nechá doporučit od systému. 2. uživatel bude postupovat jako v předchozím případě ale laxněji 1. uživateli se pseudonáhodně vybere film 2. uživatel si může prohlédnout informace jako v 4. b předchozího případu 3. uživatel si film pustí nebo si nechá vybrat další 1. uživateli se pseudonáhodně pustí film(asi z něčeho co má zakoupeno nebo je zdarma?) 2. uživatel si může jedním stiskem tlačítka nechat pustit další náhodný film
•
Uživatel si chce pustit konkrétní titul 1. uživatel si může vybrat žánr 2. uživatel si vybere z intervalu počátečního písmene 3. z počátečního písmene, druhého písmene... 4. uživatel našel film a pustí si ho 1. uživatel si vybere v internetovém prohlížeči 2. z imdb/csfd stránky se přesměruje k filmu ve videotéce 3. film si pustí
•
Uživatel chce film zadarmo 1. uživatel si vybírá z filmů které má koupené, nebo jsou poskytovány zdarma 2. obdobně jako první use case
•
Uživatel chce zjistit informace o konkrétním filmu 1. obdobně jako "Uživatel si chce pustit konkrétní titul" 2. může přecházet mezi internetem(imdb/csfd) a videotékou
•
Uživatel chce přehrát přerušený film 1. Uživatel dostane nabídku naposledy přehrávaných 2. Vybere si film 3. Může si ho nechat přehrát tam kde skončil
3.2 HTA Přiznám se, že po vyzkoušení této metody musím usoudit, že HTA silně nevyhovuje mým myšlenkovým pochodům. Navíc jakákoliv grafické reprezentace HTA má tendenci být nepřehledná.
Užívej Videotéku
Puštění filmu/seriálu
Otevření menu videotéky
Otevřu i. prohlížeč
Výběr
Přehrání filmu
Vyberu stránku filmu na imdb/csfd
Výběr kategorie výběru
Zjištění informací o filmu
Zhodnotit obsazení
Zjištění informací o filmu
Výběr konkrétního filmu
Nadchnutí se pro daný film
Pustit trailer
...