NÁŠ ROZHOVOR. s panem Pavlem Kotrášem, spoleènosti TES elektronika se sídlem v Kamenici, okr. Praha - východ. díl v TVP)

NÁŠ ROZHOVOR

ROÈNÍK II/1997. ÈÍSLO 8 V TOMTO SEŠITÌ Nᚠrozhovor ............................................... 1 Zkušenosti se stereofonním TV generátorem TVIGI-2 ............................. 2 Comnet Prague‘97 ....................................... 3 Digitální zamìøovaè radiových signálù v rozsahu 200 až 3000 MHz ............ 3 AR seznamuje: Automatické rychlonabíjeèe akumulátorù Ansmann ......... 4 Nové knihy ................................................... 5 AR mládeži: Základy elektrotechniky (Pokraèování) ........ 6 Jednoduchá zapojení pro volný èas ............. 8 Informace, Informace ................................... 9 Digitální pájeèka ........................................ 10 Cyklovaèe pro Felicii a Favorit .................... 13 Železoprachové toroidní tlumivky ............... 16 Tøíbarevný panelový voltmetr BICV-01 ...... 18 Hybridné IO Sanyo rady STK ...................... 21 Vstupná jednotka VKV 88 až 108 MHz ....... 23 Utopenou elektroniku nezahazujte! ............ 24 Inzerce ............................................ I-XXX, 48 Malý katalog .......................................... XXXI Jednoduché svìtelné poutaèe pro vánoèní osvìtlovací soupravy ............... 25 Pøedzesilovaè pro mikrofon s kompresorem dynamiky .......................... 26 Èíslicová stupnice pro TV pøijímaè se zobrazením na obrazovce ..................... 27 Konvertor 50 - 52/28 - 30 MHz ................... 30 CB report ................................................... 32 PC hobby ................................................... 33 Rádio „Nostalgie“ ....................................... 42 Z radioamatérského svìta ......................... 43

Praktická elektronika A Radio Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: Šéfred.: Luboš Kalousek, OK1FAC, redaktoøi: ing. Josef Kellner (zástupce šéfred.), Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretariát: Tamara Trnková. Redakce: Dláždìná 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 25 Kè. Pololetní pøedplatné 150 Kè, celoroèní pøedplatné 300 Kè. Rozšiøuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukromí distributoøi. Objednávky a pøedplatné v Èeské republice zajišuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jiráèková, Hana Merglová (Dláždìná 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 - l. 284), PNS. Objednávky a predplatné v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatné, (07) 525 46 28 - administratíva. Predplatné na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou - øeditelstvím OZ Praha (è.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v ÈR pøijímá redakce, Dláždìná 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá autor (platí i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: [email protected] Nevyžádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328X, MKÈR 7409

© AMARO spol. s r. o.

s panem Pavlem Kotrášem, pøedsedou pøedstavenstva akciové spoleènosti TES elektronika se sídlem v Kamenici, okr. Praha - východ. Vaší firmu již známe dlouho (hlavnì ti, kteøí pøedìlávali zvukový díl v TVP). O jejím vzniku však nevíme témìø nic?

Naše firma vznikla jako první ryze soukromá akciová spoleènost okresu Praha - východ v záøí roku 1992. Stalo se tak v dobì transformací státních podnikù v akciové spoleènosti v rámci privatizace, což dodnes vyvolává dojem, že jsme jedním z bývalých státních podnikù. Ve skuteènosti vlastní 100 % akcií naší firmy rodinní pøíslušníci, i když zdaleka ne všichni jsou jejími zamìstnanci. Naše spoleènost nevstupovala na kapitálový trh, nebo to dosud nepotøebovala. Finanèní tok spoleènosti plyne zásadnì z vlastních prostøedkù a není kryt žádnými cizími zdroji. Od roku 92 vykazuje hospodaøení podniku stálý zisk. Zamìstnanci spoleènosti vlastní zamìstnanecké akcie, èímž se podílejí na rozdìlení zisku z dividend. Majetek spoleènosti èiní necelé tøi miliony korun. Roèní obrat zhruba deset milionù korun. Spoleènost pøevzala jméno mojí bývalé živnosti, jejíž pùvodní náplní byly opravy televizorù (TES- televizní servis). Jaké výrobky nabízíte?

Naší hlavní náplní je v souèasné dobì zajišování výroby a prodeje modulù pro úpravu norem obrazu a zvuku pozemního TV vysílání. Akciová spoleènos TES se zabývá velkoobchodním prodejem pro podniky a živnostníky, firma TES JUNIOR prodává pro ostatní drobné odbìratele (neplátce DPH). Ve vašem èasopise pravidelnì inzerujeme nabídku našich modulù a ostatního zboží. Zboží rozesíláme formou dobírek, stálí zákazníci (asi 250) platí pøevodem. Kdo jsou vaši zákazníci?

Od jednotlivých opraváøù spotøební elektroniky až po velké dovozce, jako napø. PHILIPS, servisy pro znaèku SONY atd. Máme jich v adresáøi více než 1 500. Vaše firma je majitem ochranné známky. Jaký to má význam pro zákazníka?

Od poèátku své existence vlastní naše firma ochrannou známku kvality

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Pan Pavel Kotrᚠpod názvem „TES“. Tato známka chrání kvalitu zboží, které je oznaèené tímto názvem nebo znaèkou. Pokud majitel ochranné známky poruší platné pøedpisy o kvalitì zboží nebo služeb, dostane od Úøadu pro prùmyslové vlastnictví pokutu, v horším pøípadì mu je i odebrána ochranná známka. Tím je chránìn zákazník pøed nekvalitními výrobky a službami. Z tohoto dùvodu prochází zboží oznaèené naší ochrannou známkou dvojitou výstupní kontrolou. K výrobì zboží jsou použity zásadnì souèástky renomovaných firem. Z tohoto hlediska jsme bohužel závislí ve vìtšinì pøípadù na dovozu souèástek ze zahranièí (Japonsko, Holandsko atd.). Ceny hotových výrobkù se proto odvíjejí od cen dovozù. Distribuce ve velkém nám pak dovoluje snížit naší marži na minimum a pøiblížit se tak cenovì k dovozùm napø. z Polska. Nejpodstatnìjším argumentem naší nabídky je kvalita a spolehlivost. Zákazník zakoupí sto modulù, sto modulù namontuje bez dodateèného nastavování a sto modulù pracuje ihned po zapojení bez závad. To musí být u našeho zboží samozøejmostí. Ztráta èasu pøi montážích je i ztrátou penìz jak pro servisního pracovníka, tak i pro samotného zákazníka. Kvalita, tedy i zpùsob provedení a vzhled, musí být odpovídající stupni úrovnì technologie pøístrojù, kam se moduly montují. Montហtechnikou SMT je dnes již samozøejmostí. Použití komponentù urèitých výrobcù, jako napø. cívek, filtrù apod., je též další podmínkou dodržení nezbytné technické úrovnì. Od té se pak odvíjí samozøejmì i spolehlivost. Poznáte to podle toho, že z dovezených souèástek napø. firem MuRata (filtry), nebo TOKO (cívky) vám zùstane po ètyøech letech dovozu pár vadných souèástek ve stokorunové hodnotì, pøi nákupu øádovì v milionech korun. V souèasné dobì pracujeme na výrobì nového modulu pro úpravu zvuku (TV B/G na D/K), který je kompletnì vyroben technikou SMT, vèetnì integrovaného obvodu TDA3845T. Modul je osazen miniaturními cívkami TOKO 5 x 5 mm, nízkým krystalem 12,0 MHz HC49S a filtrem uloženým

vodorovnì s deskou. Rozmìr modulu je asi 25 x 18 x 5 mm. Úchyty jsou øešeny dvìma ohybatelnými hroty (délka 5 mm). Tyto hroty lze osadit variabilnì jak na stranu vývodù, tak na protilehlou stranu desky. Potøebné vstupní napìtí pro limitaci signálu je, vzhledem k vìtší citlivosti použitého IO, menší o více než polovinu. Protože uvedený IO je dražší než nyní používaný obvod TDA2545A, snažíme se získáním výhodnìjších cen napø. u menších cívek, souèástek SMD, desek s plošnými spoji atd. cenu alespoò pøiblížit k cenì modulù osazených obvodem TDA2545A. Sami montujeme moduly na karty do poèítaèù PC. Tyto karty jsou pøevážnì vyrobeny v páté tøídì pøesnosti. Osazení modulu ve stejné technologické tøídì se nám zdá nezbytností. Nové TV pøístroje a videomagnetofony jsou vyrábìny na podobném technologickém stupni. Proto se nám zdá nezbytné a i neodvratitelné uvést na trh a prosadit výrobek, který tyto podmínky beze zbytku splòuje. Vìøíme, že dodržení technologické káznì je též pro servisní pracovníky otázkou cti a dùkaz toho, že jsme se již vymanili z podruèí pocitù, že jakékoliv „bastlení“ vyhoví, jen když to „nìjak chodí“. Jak je možné dosáhnout uvedenou kvalitu a hlavnì ji stále udržet na potøebné úrovni?

Jak již bylo øeèeno, pøedevším výbìrem výrobcù souèástek. Dále je nutné, aby pracovištì, na nemž jsou

Zkušenosti se stereofonním TV generátorem TVIGI-2 V kvìtnu tohoto roku jsme podrobili zkouškám v našem technickém oddìlení televizní stereofonní generátor TVIGI-2. Generátor byl zkoušen pøi nastavování modulù TES 35 - kompletních zvukových stereofonních dílù pro TV pøijímaèe.

Technická data generátoru TVIGI-2 Výstup: kanál 9 až 12 III TV pásma + 11 kanál S-pásma, tj. 198 až 232 MHz. Výstupní úroveò signálu: 80 dBµV (10 mV). Výstupní impedance: 75 W jmen. Zkušební obrazce: Kruh, møíže, šachovnice, svislé barevné pruhy Standard: CCIR B/G, D/K, mono, stereo, DUO (5,5/5,74; 6,5/6,25 MHz). Napájení: 12 V/180 mA (síový zdroj pøiložen). Rozmìry (š x v x h): 115 x 55 x 230 mm.

výrobky testovány a nastavovány, bylo vybaveno náležitou technikou. Napøíklad generátory TV signálu, demodulátor TV na první nosnou 38,9 MHz musí být vybaveny fázovými závìsy. Pøi nastavování probíhá souèasnì i akustická kontrola konverze signálu pro obì normy D/K i B/G. Na pracovišti je k dispozici i spektrální analyzátor. Pro nastavování stereofonních modulù se používá stereofonní generátor PROMAX GV698. Mìøicí technika je podrobována pravidelné kontrole. Vývojové pracovištì vlastní polyskop do 1 200 MHz, generátor signálu 600 MHz atd. Tøicet procent výnosù ze zisku je vìnováno na další vývoj výrobkù. Vaše firma vlastní rozsáhlý archiv servisních dokumentací. Mùžete nám o nìm nìco povìdìt?

V archivu servisních dokumentací je v souèasné dobì asi 30 000 manuálù pøístrojù spotøební elektroniky. Jsou to televizory, videomagnetofony, magnetofony, rozhlasové pøijímaèe, autorádia, pøístroje CD, pøístroje MD, gramofony atd. Vydávat seznam servisních dokumentací tiskem by nemìlo smysl, protože se archiv stále rozšiøuje. Z toho dùvodu je seznam rozšiøován na disketì jako „samoinstalaèní“ program pod operaèním systémem DOS. V seznamu jsou uvedeny názvy pøístrojù, druh pøístroje a cena dokumentace. V souèasné dobì je k dispozici tøináctá rozšíøená verze. Dokumentace jsou vázány na stroji Generátor se skládá ze dvou samostatných èástí - síového zdroje a samotného generátoru. Síový adaptér je homologován. Pøístroje jsou urèeny pro suché prostøedí s teplotou 22 oC, s tolerancí 5 oC. Pomocí pøepínaèe MODE vybíráme zkušební obrazec. Pøepínaèem TONE urèujeme druh provozu zvukového doprovodu (MONO, STEREO, nebo DUO). Potenciometrem TUNE ladíme kmitoèet modulátoru výstupního signálu. Stabilita výstupního kmitoètu je dána jednotkou krystalového oscilátoru, od které je výstupní nosný kmitoèet odvozen. Dvìma tlaèítkovými pøepínaèi dále zapínáme, nebo vypínáme modulaci v pravém a levém kanálu (1 a 2,3 kHz) a tøetím pøepínaèem volíme zvukový systém B/G, nebo D/K. Pøístroj nemá síový vypínaè, vypíná se odpojením zdroje. Provoz signalizuje dioda LED. Pøístroj byl v provozu osm hodin dennì. Pøi provozu nebyla zaznamenána žádná nestabilita jeho parametrù. Na obrázku barevných pruhù byl pozorován slabý šum. To však, vzhledem k hlavnímu poslání pøístroje - generátoru stereofonního zvukového signálu, nebylo považováno za podstatnou závadu. Zvláštì byl ocenìn velmi dobrý odstup signálù pøi provozu STEREO. Tento parametr je velmi dùležitý pøi nastavování fáze detektoru 5,5 (6,5)

Praktická elektronika A Radio - 8/97

REXEL. Jsou opatøeny prùhlednými deskami a tuhou zadní stranou, aby nepodléhaly opotøebení. Èitelnost dokumetací je peèlivì kontrolována. Pokud zákazník požaduje dokumentaci, která není v archivu, objednáme ji proti záloze a posléze doruèíme na dobírku. Dodací lhùty pro dokumentace z archivu jsou asi tøi dny, pro objednané asi ètyøi až deset týdnù. Zmínil jste se o vývoji. Mùžete nám øíci nìco o pøipravovaných novinkách?

Jak jsem již øekl, dokonèujeme novou vývojovou øadu modulù s obvodem TDA3845T. Spoleènì s výrobou øešíme problémy s montáží technologií SMT v páté tøídì pøesnosti. Dále bychom chtìli dokonèit vývoj pøístrojù pro elektrotechniku - jedná se o èasové spínaèe a stmívaèe. Víte, já stále vìøím v šikovnost našich lidí. Kolikrát jsme si v minulosti museli poradit pøi nedostatku rùzných souèástek a dílù pøi vývoji rùzných zaøízení. A vidíte, stejnì se vyvíjelo. Dnes máme k dispozici celou souèástkovou základnu. Snažme se tedy držet krok s vývojem technologií ve svìtì a dokázat tak, že èeským podnikùm „neujel vlak“. To bychom si také velmi pøáli, aby se z nás nestal pouze národ obchodníkù. Dìkuji vám za rozhovor. Pøipravil ing. Josef Kellner

MHz a urèuje velikost pøeslechu nastavovaného pøístroje pøi stereofonním provozu. Signálem z generátoru bylo nastaveno celkem padesát stereofonních dílù. Parametry všech modulù byly shodné.

Závìr Pøístroj doporuèujeme do vybavení servisù, které se zabývají opravami, nebo úpravou stereofonních TV pøístrojù a videomagnetofonù. Bez možnosti kontroly opravovaného nebo upravovaného pøístroje stereofonním signálem nelze zaruèit následnou správnou funkci pøístroje, a pøi individuálním, nebo kabelovém pøíjmu. Stereofonní èást pøijímaèe nelze bez generátoru správnì nastavit, zvláštì úroveò pøeslechu a kontrolu rušivého pozadí signálu pøi stereofonním provozu. Cenovì je tento pøístroj dostupný i malým servisùm. Naše zásilková služba nabízí tento pøístroj za cenu 12 430 Kè (15 165 Kè s DPH). TES elektronika a.s., 251 68 Kamenice 41, tel. 0204/672188,tel./fax 0204/673063.

ComNET PRAGUE ’97 Výstava èi veletrh ComNET Prague ’97 byla letos uspoøádána tuším popáté. Mìl jsem pøíležitost se všech pøedchozích roèníkù zúèastnit a pokaždé byl problém vybrat z velké škály pøedvádìných novinek nìkolik a o nich informovat. V letošním roce ovšem byl spíše problém opaèný. Oproti minulým letùm støízlivìjší expozice, vystavované exponáty a nabízené systémy jako by byly vybrány z bìžných výrobkù, které mùžeme nalézt na nìkolika dalších výstavách. V loòském roce pro mnohé objevná expozice INTERNET, letos s názvem „Komunikace budoucnosti” ztratila kouzlo nového. Jakoby vše to, co bylo prezentováno, odráželo souèasný stav naší ekonomiky a jsem pøesvìdèen, že neúèast nìkterých velkých firem s tím také souvisela. A tak mi nezbývá než souhlasit s jedním z novináøù, který po úvodní prohlídce zamyšlenì kroutil hlavou se slovy „... co o tomhle psát?!“ Zavrhl jsem proto obvyklou snahu vyzvednout nìkteré novinky a pro naše ètenáøe uvedu nìkolik postøehù z oborù, které zajímají radioamatéry, a také o tom, jak si vedou nìkteré naše firmy, o kterých jsem referoval v loòském roce (viz KEAR 4/1996, s. 121). Èeský telekomunikaèní úøad koneènì vydal souhrnnou publikaci informu-

jící prakticky o vìtšinì oblastí své pùsobnosti, zahrnující i pøehled vydaných „generálních povolení“ a dùležité informace z oboru jak telekomunikací, tak i radiokomunikací. Uvádím tuto skuteènost pøedevším proto, abych upozornil, že se jedná o splátku dlouhodobého dluhu této instituce. Zveøejòování závažných informací ve Vìstníku je nezbytné, ale jeho dostupnost širší veøejnosti je problematická. Firma Motorola byla dlouhá léta nedostižnou špièkou v oboru pøenosných a mobilních rádiových pojítek, hlavnì po stránce spolehlivosti svých výrobkù, které byly používány i americkou armádou a byl od nich odvozen americký vojenský standard. Je nutno øíci, že toto výsadní postavení již Motorola ztratila. Dnes je kromì nepominutelné kvality rozhodující i cena a uživatelùm již nikde na svìtì nezáleží na tom, kde se ten který pøístroj vyrábí. Proto jsme byli již pøed nìkolika lety pøekvapeni, když po otevøení nìkterých typù u nás používaných pøenosných radiostanic firmy Motorola na nás vykoukl štítek „Made in Hongkong“. Jenže i jiné firmy se pøizpùsobily požadavkùm na špièkovou kvalitu a tak dnes napø. radioamatérùm velmi dobøe známá firma KENWOOD již nabízí jak pøenosné, tak mobilní typy radiostanic pro VKV pásma, které Motorolu

Digitální zamìøovaè rádiových signálù v rozsahu 200 až 3000 MHz Stále vìtší hustota radiových sítí s sebou pøináší nejen obèasné snahy provozovat nepovolené vysílání v domnìní, že jeden signál se mezi ostatními „ztratí“ a ujde pozornosti, ale vzniká i øada nežádoucích interferencí, jejichž výskyt mùže škodit a jejichž zdroje je tedy tøeba lokalizovat. K tomu všemu slouží speciální zamìøovací aparatury, jejichž kmitoètový rozsah se pøesouvá stále k vyšším kmitoètùm a pøesnost zamìøení (úhlová chyba) je u moderních digitálních souprav neuvìøitelná - 10. Firma Rohde&Schwarz vyvinula nový zamìøovaè s oznaèením DDF190, který pracuje na principu korelaèního interferometru a je použitelný pro všechny druhy modulací. Digitální signálový procesor srovnává napìtí pøicházející z antény s referenèní hodnotou a pak kontroluje s maximální korelací. Zamìøovaè je schopen pracovat v nìkolika módech. V „normálním“ módu mùže monitorovat rádiové sítì nebo simplexní komunikaci. Je schopen zamìøit i velmi krátké vysílání, potøebná minimální délka k zamìøení zdroje signálu je pouhých 50 ms! Mùže také zaznamenávat zmìnu smìru v závoslosti na èase. V kontinuálním módu zamìøuje nepøetržitì, údaje na displeji se objevují s èetností 2x za sekundu. Tento mód se využívá pøedevším pro zamìøování velmi slabých

signálù. V módu „gate“ se souprava využívá pro zamìøování klíèovaných sig-

pøedèí v programovacích možnostech a kvalitativnì se jejím výrobkùm vyrovnají. I ony totiž dnes splòují požadavky normy MIL-STD 810 a americká armáda je již (alespoò u jednotek umístìných v Evropì) používá. Že se tento kvalitativní skok projeví pøíznivì i u výrobkù urèených radioamatérùm, je jisté. V loòském roce jsem se také zmínil o èeské firmì KonWes, která nejen vyrábí, ale i na klíè dodává mikrovlnná pojítka, pùvodnì urèená k propojování menších telefonních ústøeden nebo pro pøenos dat na kratší vzdálenosti asi do 10 km. Vytipoval jsem ji coby firmu perspektivní, a má pøedpovìï se splnila. Firma se úspìšnì rozvíjí, rošiøuje škálu aplikací a zaèala aktivnì kooperovat s jinou na našem trhu známou firmou 2N. Jejich ústøedny jsou dnes již pro nasazení mikrovlnných pojítek SARS uzpùsobeny a pomocí monitorovacího systému ZEUS spoleènosti SWM Microwaves (také naše spol. s r. o.) mùže dálkovì vyhodnocovat stav linky a celé sítì. O perspektivì a konkurenceschopnosti spojených èeských firem svìdèí nasazení jejich techniky nejen u zastoupení tak významných zahranièních firem u nás jako je IBM ÈR, Siemens Praha, ale i instalace v zahranièí - na Slovensku, v Polsku, Øecku, èi Švédsku. Nebylo by špatné, kdyby takových firem byla v pøíštím roce na výstavì ComNET vìtšina!

nálù s využitím interní pamìti, která si parametry signálu uchovává do doby, než pøijde signál další. K pokrytí celého spektra se používají dvì speciální antény: ADD190 pro rozsah 20 až 1300 MHz, ADD071 pro 1,3 až 3 GHz. Technické údaje: kmitoètový rozsah podle použité antény, maximální úhlová chyba 20 pro rozsah 30 až 80 MHz a 1,3 až 2,7 GHz, 1 0 pro 80 až 1300 MHz. Citlivost je závislá na kmitoètu v mezích 1,5 až 10 µV/m, minimální trvání signálu 50 ms a šíøe pásma volitelná ve skocích 1/2,5/8/25/100 kHz. Podle R&S News

Nový stabilizátor napìtí

Pohled na mobilní zamìøovací jednotku Rohde&Schwarz DDF190 pøi práci v terénu

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Firma National semiconductors uvedla v loòském roce na trh nové integrované tøívývodové stabilizátory napìtí s extrémnì malým úbytkem napìtí. Zatímco u „klasických“ stabilizátorù 78xx je potøebný minimální rozdíl napìtí mezi vstupem a výstupem asi 2,5 V, u nové øady staèí pouhých 0,5 V pøi výstupním proudu 1 A, 0,3 V pøi 0,5 A. Tyto nové IO mají oznaèení LM2940 a vyrábìjí se pro výstupní napìtí 5, 8, 9, 10, 12 a 15 V. Stejný stabilizátor s oznaèením LM2940-x má opaènou polaritu. Dodávají se v pouzdøe TO-220 a mohou se používat jako pøímá náhrada obvodù 78xx. OK2QX

SEZNAMUJEME VÁS Automatické rychlonabíjeèe akumulátorù ANSMANN V únorovém èísle PE jsem ètenáøe seznámil s automatickým nabíjeèem Charger 2000, který však mìl mnohé nedostatky, komplikovanou obsluhu a byl vzhledem k tomu i neúmìrnì drahý. Nyní se mi dostal do ruky zcela automatický rychlonabíjeè firmy Ansmann s typovým oznaèením POWERLINE 5, který skuteènì umí vše, co je v jeho popisu napsáno, má pøitom naprosto jednoduchou obsluhu. Nejprve popíši tento rychlonabíjeè a pak se ještì zmíním o dvou dalších rychlonabíjeèích, které jsem mìl možnost posoudit ze široké škály dalších pøístrojù téhož výrobce. Budou to typy POWERLINE 4 a ACS 410.

Celkový popis Typ Powerline 5 umožòuje nabíjet souèasnì až ètyøi akumulátory NiCd nebo NiMH - provedení MONO (D), BABY (C), MIGNON (AA) nebo MICRO (AAA) a to v libovolné vzájemné kombinaci. Do pøístroje lze tedy vložit napøíklad jeden až ètyøi stejné akumulátory, nebo lze do každé pøihrádky vložit akumulátor jiného typu (samozøejmì z uvedených ètyø typù). Vložené akumulátory nejsou nabíjeny nevhodným postupným zpùsobem, jako tomu bylo u nabíjeèe Charger 2000, ale všechny akumulátory jsou nabíjeny souèasnì. Nabíjení ètyø akumulátoru shodného typu trvá proto naprosto stejnì dlouho jako nabíjení jednoho akumulátoru. Nabíjíme-li souèasnì napøíklad akumulátor MICRO a MONO, bude akumulátor MICRO nabit podstatnì døíve (viz technické údaje). Nabitý akumulátor lze z nabíjeèe ihned po

ukonèeném nabití vyjmout, aniž bychom jakkoli ovlivnili nabíjení ostatních. Tento pøístroj je navíc vybaven „zásuvkou“, do níž lze vložit k nabíjení jeden devítivoltový akumulátor. I u tohoto akumulátoru probíhá nabíjení zcela individuálnì a nezávisle na ostatních vložených akumulátorech. Prùbìh nabíjení je indikován ètyømi zelenì svítícími diodami, z nichž každá indikuje okamžitý stav jednoho z vložených akumulátorù. Pátá zelenì svítící dioda kontroluje shodným zpùsobem nabíjení devítivoltového akumulátoru. Kromì tìchto svítivých diod má pøístroj ještì dvì èervenì svítící diody, které indikují provoz pøístroje. Každému vloženému akumulátoru tedy „pøísluší“ jedna zelenì svítící dioda, která stav tohoto akumulátoru indikuje takto: Pomalé blikání indikuje, že je akumulátor nabíjen. Trvalý svit indikuje, že bylo nabíjení akumulátoru ukonèeno a že je akumulátor dobíjen již jen udržovacím proudem. Rychlé blikání je varovné a upozoròuje, že je pøíslušný akumulátor vadný a byl proto od nabíjení odpojen. Každý akumulátor, který byl plnì nabit, je automaticky odpojen od nabíjení a je pøepnut na tzv. udržovací dobíjení. Z ochranných dùvodù je pøístroj ještì doplnìn automatickým èasovým vypínaèem, který po urèité dobì nabíjení pøíslušného akumulátoru ukonèí v mimoøádném pøípadì, kdy by elektronika nemohla plné nabití zaregistrovat. Pokud bychom si pøáli vložené akumulátory regenerovat, lze stisknutím tlaèítka zajistit, že jsou akumulátory nejprve automaticky vybity (každý na úroveò asi 1 V) a teprve pak se (rovnìž automaticky) zapojí jejich nabíjení. Prùbìh zmínìného vybíjení je indikován svítivými diodami tak, že dokud nejsou všechny vložené akumulátory vybity, všechny zelenì svítící diody se cyklicky rozsvìcují a zhasínají. U devítivoltového akumulátoru však tento vybíjecí cyklus realizovat nelze. Pokud by byl do pøístroje vložen vadný akumulátor, pøístroj to zjistí a nabíjení

Praktická elektronika A Radio - 8/97

tohoto akumulátoru automaticky odpojí. Tato skuteènost je rovnìž indikována svítivou diodou, pøíslušnou vadnému akumulátoru, a to rychlým blikáním.

Technické údaje podle výrobce Typ akumulátoru/Kapacita akumulátoru/Nabíjecí doba: MONO/4 až 5 Ah/asi 6 až 8 hodin, MONO/1,2 až 1,4 Ah/asi 2 h, BABY/2 až 2,6 Ah/asi 3 až 4 h, BABY/1,2 až 1,4 Ah/asi 2 h, MIGNON/0,9 až 1,2 Ah/asi 1,5 až 2 h, MIGNON/0,5 až 0,9 Ah/asi 0,7 až 1,5 h, MICRO/0,36 až 0,5 Ah/asi 2,5 až 3,5 h, MICRO/0,18 až 0,36 Ah/asi 1 až 2 h, 9 V (kompaktní)/0,11 až 0,13 Ah/14 h, Napájecí napìtí: 230 V/50 Hz. Hmotnost pøístroje: 1,06 kg. Rozmìry pøístroje: 23 x 10,5 x 6 cm. Typ Powerline 4 je zjednodušeným provedením pøedešlého typu, avšak pracuje zcela shodným zpùsobem jako typ Powerline 5. Umožòuje však nabíjet pouze akumulátory MIGNON a MICRO a není vybaven „zásuvkou“ pro devítivoltové akumulátory. I u tohoto typu jsou vložené akumulátory nabíjeny i kontrolovány zcela individuálnì a do pøihrádek lze rovnìž souèasnì vložit jeden až ètyøi akumulátory libovolného z obou provedení a v libovolné vzájemné kombinaci. Indikace nabíjení, ukonèeného nabití, pøípadnì vadného akumulátoru je též zcela shodná s typem Powerline 5. Pøístroj rovnìž umožòuje akumulátory pøed nabíjením vybít a pak automaticky zapojit nabíjení. Pro pøípadné použití na cestách je u tohoto typu napájeèe velmi výhodné, že ho lze pøipojit na síové napìtí v rozmezí 90 až 260 V. Každý akumulátor, který byl plnì nabit, je automaticky od nabíjení odpojen a je pøepnut na tzv. udržovací dobíjení. Z ochranných dùvodù je pøístroj také doplnìn automatickým èasovým vypínaèem, který po urèité dobì ukonèí nabíjení pøíslušného akumulátoru v pøípadì, že by elektronika nemohla z jakéhokoli dùvodu plné nabití zaregistrovat.

Technické údaje podle výrobce Typ akumulátoru/kapacita akumulátoru/Nabíjecí doba: MIGNON/0,9 až 1,2 Ah/asi 1,5 až 2 h, MIGNON/0,5 až 0,9 Ah/asi 0,7 až 1,5 h,

ñ

ñ

MICRO/0,36 až 0,5 Ah/asi 2 až 3 h, MICRO/0,18 až 0,36 Ah/1 až 2 h. Napájecí napìtí: 90 až 260 V/47 až 63 Hz. Hmotnost pøístroje: 0,225 kg. Rozmìry pøístroje: 12 x 7 x 4 cm. Typ ACS 410 se od obou pøedešlých liší tím, že je urèen pro nabíjení akumulátorù NiCd a NiMH v akumulátorových sadách (akupack), které se skládají ze 4 až 10 akumulátorù a mohou mít kapacitu v rozmezí 0,3 až 3 Ah. Tento pøístroj má rovnìž indikaci zelenou a èervenou svítící diodou a indikuje nabíjení i jeho ukonèení. Když je akumulátorová sada plnì nabita, je automaticky odpojena od nabíjení a je pøepnuta na tzv. udržovací dobíjení. I tento nabíjeè má možnost akumulátorovou sadu v pøípadì potøeby nejprve vybít a pak automaticky zapojit nabíjení. Pokud by byla sada vadná, je i tato skuteènost indikována. K tomuto nabíjeèi je dodáváno sedm adaptérových spojek, které ho umožòují pøipojit k akumulátorovým sadám nejrùznìjších výrobcù (vèetnì sad pro modeláøe).

Technické údaje podle výrobce Poèet akumulátorù v sadì/Kapacita akumulátorù/Nabíjecí doba: 4 až 10/0,8 Ah/asi 1,5 h, 4 až 10/1,3 Ah/asi 2,5 h, 4 až 10/1,8 Ah/asi 3,5 h, 4 až 10/3 Ah/asi 6 h. Napájecí napìtí: 230 V. Hmotnost pøístroje: 0,51 kg. Rozmìry pøístroje: 10,6 x 6,5 x 4,7 cm.

Funkce pøístroje Nejprve jsem velmi podrobnì vyzkoušel rychlonabíjeè Powerline 5 a mohu øíci, že mì jeho funkce plnì uspokojila. Proud, kterým se akumulátory nabíjejí, má pulsní prùbìh a jednotlivé pulsy jsou trojúhelníkovitého tvaru. Mezi pulsy je prodleva, která je pøibližnì dvakrát delší než doba trvání pulsu. Prùmìrný nabíjecí proud pro všechny akumulátory, kromì typu MICRO, je pøibližnì 0,7 A. Akumulátory MICRO mají ve svých pøihrádkách samostatné kontakty kladného pólu nabíjení a prùmìrný nabíjecí proud je u tìchto akumulátorù pøibližnì 0,2 A. Rovnìž tzv. udržovací proud má pulsní prùbìh, avšak mezi tìmito pulsy jsou velké prodlevy. Tyto údaje uvádím pouze informativnì, nebo jejich pøesné mìøení není právì jednoduchou záležitostí. Nejprve musím øíci, že obsluha tohoto pøístroje je tak jednoduchá, že ho mùže používat i malé dítì. Pøístroj mùže být dokonce trvale pøipojen do sítì, v tom pøípadì jsou všechny svítivé diody zhasnuty a odbìr napájeèe je menší než 1 W (prakticky nemìøitelný). Do chodu ho uvedeme pouhým vložením jednoho nebo nìkolika akumulátorù. Diody, pøíslušné pøihrádkám vložených akumulátorù, zaènou pomalu blikat, což indikuje probíhající nabíjení. Když nìkterá dioda zaène svítit trvale, znamená to, že k ní náležející akumulátor je již plnì nabit. Tento akumulátor pak lze bez problémù z pøihrádky vyjmout a nabíjení ostatních akumulátorù pokraèuje dále. Shodnì postupujeme i u dalších nabitých akumulátorù, to znamená, že vždy, když nìkterá dioda zaène svítit trvale, mùžeme pøíslušný

akumulátor vyjmout. Lze též pochopitelnì vyèkat, až budou všechny diody trvale svítit a pak akumulátory vyjmout najednou, protože i když je necháme delší dobu vložené, neuškodí jim to a zùstávají plnì nabité. Jednodušší a exaktnìjší obsluhu si skuteènì neumím pøedstavit. Zamìøil jsem se též na kontrolu oteplení akumulátorù, což je parametr, který má pøi nabíjecím procesu prvoøadou dùležitost. Zjistil jsem pøitom, že žádný akumulátor bìhem nabíjení nepøekroèil teplotu, která by již mohla být považována za škodlivou. K indikaci vadného akumulátoru rychlým blikáním pøíslušné diody bych chtìl jen pøipomenout, že závada akumulátoru není indikována ihned po jeho vložení, ale až za nìkolik minut. Nabíjeè Powerline 4 (levnìjší ekvivalent nabíjeèe Powerline 5), jak jsem se již zmínil, umožòuje nabíjet pouze akumulátory MIGNON a MICRO. Jeho všeobecné vlastnosti a funkce jsou v ostatních bodech zcela shodné s nabíjeèem Powerline 5, stejnì jako prùmìrné nabíjecí proudy. Pro akumulátory MICRO (jejichž nabíjecí proud je menší) jsou v pøihrádkách samostatné kontakty, tentokrát však pro záporný pól nabíjení. Z možnosti pøipojit tento nabíjeè na napìtí v rozmezí 90 až 260 V a z jeho velmi malé hmotnosti usuzuji, že je v nìm používán spínaný zdroj. Malá hmotnost a velký rozsah napájecího napìtí jsou jistì velmi výhodné vlastnosti v pøípadì, kdy je nabíjeè používán na cestách po cizích neznámých oblastech. Nabíjeè Powerline 5 je opatøen standardní síovou šòùrou, zatímco nabíjeèe Powerline 4 a ACS 410 jsou øešeny jako souèásti síových zástrèek (viz obr). Všechny testované nabíjeèe mají prvotøídní vnìjší provedení a též uspoøádání svítivých diod je velmi pøehledné. Bezchybnì je vyøešeno i vkládání nabíjených akumulátorù. Ke všem pøístrojùm je dodáván vícejazyèný originální návod se slušnì vyhotoveným èeským pøekladem. Funkce a obsluha tìchto pøístrojù je však natolik jednoduchá, že uživatel (kromì vysvìtlení indikací diodami) snad ani žádný podrobný návod nepotøebuje.

Závìr Popisované rychlonabíjeèe niklokadmiových a metalhydridových akumulátorù považuji za to nejlepší, s èím jsem se dosud v tomto oboru setkal. Popravdì øeèeno, nepodaøilo se mi nalézt žádnou podstatnou závadu, na níž bych mohl upozornit. Jinak lze øíci, že konstruktéøi tìchto pøístrojù vyøešili všechny problémy, které pøi nabíjení akumulátorù mohou vzniknout, jednoduše a velmi logicky. Proto lze jen konstatovat, že jde o mimoøádnì dobøe vyøešené automatické nabíjeèe. Rychlonabíjeè Powerline 5 je prodáván za 3537 Kè, což je ve srovnání s cenou 4356 Kè, za níž byl napøíklad firmou Conrad nabízen nabíjeè s nesrovnatelnì horšími vlastnostmi a s podstatnì komplikovanìjší obsluhou, velmi pøíznivé. Rychlonabíjeè Powerline 4 je prodáván za 2099 Kè a nabíjeè akumulátorových sad ACS 410 za 1656 Kè (ceny vèetnì DPH). Na tyto nabíjeèe je poskytována záruka 2 roky. Za uvedené ceny nabízí ve své prodejnì nebo zásilkovou službou tyto nabíjeèe firma Fulgur Battman, Slovákova 6, 602 00 Brno, tel.: (05) 4124 3544 - 6, fax: (05) 4124 6471. Adrien Hofhans

Praktická elektronika A Radio - 8/97

129e .1,+<

Vít, V.: Televizní technika - pøenosové barevné soustavy, vyjde bìhem záøí v nakladatelství BEN - technická literatura, 704 barevných stran formátu B5, obj. èíslo 120807, MC 999 Kè. V prùbìhu záøí (nejspíše na brnìnském veletrhu) vyjde dlouho oèekávané pokraèování knihy Televizní technika. V prvních èástech knihy jsou pøipomenuty základy kolorimetrie - míchání barev, vlastnosti lidského oka apod. Dále jsou zrekapitulovány souèasné pøenosové systémy - NTSC, PAL, SECAM, MAC. Zmínìny jsou i zdokonalené soustavy Q-PAL, PAL Plus, D2-MAC, HD-MAC, MUSE apod. Tìžištì knihy je však v kapitolách o budoucí jednotné televizní soustavì s komprimovaným digitálním signálem MPEG 2. Podrobnì jsou popsány zpùsoby komprimace, kódování a „scramblování“. Na tuto rozsáhlou èást knihy navazují kapitoly o televizi s velkou rozlišovací schopností - HDTV. Dále jsou v knize uvedeny ucelené informace o teletextu všech generací spolu s tabulkami znakù. Poslední kapitolu tvoøí poznatky o družicovém pøenosu, který má svou budoucnost ještì pøed sebou. V dodatcích najdete tabulky zvláštních kanálù a seznam státù podle použitých norem a soustav. Nechybí ani rozsáhlý výèet literatury, závìr a rejstøík. Kniha byla doplnìna i o pøíklady praktického využití kompresních metod v nìkterých profesionálních digitálních televizních zaøízeních firmy Sony. Jedná se skuteènì o zaøízení „budoucnosti“ (napø. videokonferenèní systém TriniCom, který umožòuje pøenos obrazových, zvukových a øídicích signálù po bìžných datových linkách). Knihu (i pøedchozí díly do vyprodání zásob) si mùžete zakoupit nebo objednat na dobírku v prodejnì technické literatury BEN, Vìšínova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Další prodejní místa: Slovanská 19, sady Pìtatøicátníkù 33, Plzeò; Cejl 51, Brno.

AR ZAÈÍNAJÍCÍM A MÍRNÌ POKROÈILÝM Základy elektrotechniky (Pokraèování)

V. lekce Elektronky

Elektronky byly první tzv. aktivní souèástky, používané v radiotechnice, a v první polovinì tohoto století se v maximální míøe zasloužily o ohromný rozvoj elektroniky. Ve druhé polovinì pøebraly štafetu progresívních souèástek souèástky polovodièové. Každá elektronka se skládá minimálnì ze dvou elektrod - tzv. katody a anody. Anoda má proti katodì vždy kladné napìtí. Katoda bývá vyrobena nejèastìji jako kovová trubièka, na jejímž povrchu je nanesena vrstva speciální látky (kyslièníky barya nebo stroncia s èásteèkami tìchto kovù, øíkáme jí emisní vrstva), která pøi zahøátí na teplotu asi 850 0C je schopna vypouštìt (emitovat) velké množství elektronù. Uvnitø trubièky je žhavicí vlákno (obr. 25c). V nìkterých pøípadech (obvykle u bateriových elektronek) je emisní vrstva nanesena pøímo na žhavicí vlákno, obr. 25a, b.

Obr. 25. Pøímo (a, b) a nepøímo žhavené katody Anoda je nejèastìji ve tvaru váleèku nebo má oválný tvar a celek je uspoøádán tak, že svisle èi vodorovnì je katoda a kolem ní anoda. Celý systém je zataven ve sklenìné baòce ze které je odèerpán vzduch. Na obr. 26 jsou schematické znaèky elektronek; pokud není tøeba zdùraznit existenci žhavícího vlákna, tak se vìtšinou ve schématech nekreslí.

nat”, rozžhaví se. To znají hlavnì radioamatéøi u elektronek v koncovém stupni vysílaèe. Diod se obecnì dá využít k usmìrnìní støídavého proudu. Když pøivedeme na anodu diody støídavé napìtí, proud elektronkou prochází pouze tehdy, je-li na anodì kladná pùlperioda napìtí vùèi katodì (viz obr. 27).

Obr. 27. Dioda; a) øez diodou, b) dioda jako usmìròovaè

Trioda

Diody nelze využít k jiným úèelùm než k usmìròování. Když však mezi katodu a anodu zavedeme ještì další elektrodu (øíkáme jí møížka a konstrukènì bývá uspoøádána jako šroubovice na nosných drátech) a mìníme na této elektrodì napìtí od nulového k zápornému vùèi katodì, zjistíme, že proud elektronù, tekoucí od katody k anodì, který mùžeme mìøit miliampérmetrem zapojeným v anodovém obvodu, se zmenšuje a to tím více, èím je napìtí na této møížce zápornìjší vùèi katodì. Ukažme si praktický pøíklad (obr. 28). V anodovém obvodu je zapojen rezistor s odporem 10 kW, pøi nulovém napìtí møížky protéká triodou proud 10 mA. Na rezistoru namìøíme úbytek napìtí U = R.I, tedy 10 000 x 0,01 = = 100 V. Pøivedeme-li na møížku napìtí -2 V proti katodì, zmenší se anodový proud na pouhé 4 mA. Úbytek napìtí bude nyní jen 10 000 x 0,004 = = 40 V. Zmìna napìtí na møížce o  2 V vyvolala tedy zmìnu napìtí v anodovém obvodu o 60 V ! Vidíme, že trioda se chová v daném pøípadì jako zesilovaè napìtí. Malou zmìnou napìtí na møížce lze podstatnì mìnit

Dioda

Funkce elektronky se dvìma elektrodami (diody) je taková, že po nažhavení katody z emisní vrstvy vyletují elektrony a ponìvadž mají záporný náboj, jsou pøitahovány kladnou anodou. Energie elektronù se pøi dopadu na anodu mìní v teplo. U výkonových elektronek mùže být množství energie tak velké, že se anoda „zaène èerve-

Obr. 28. Trioda - závislost anodového proudu na pøedpìtí møížky

Obr. 26. Schematické znaèky elektronek; a) dioda, b) trioda, c) tetroda, d) pentoda, e) sdružená trioda a hexoda

Praktická elektronika A Radio - 8/97

anodový proud, proto této møížce øíkáme øídicí møížka. Zmìna proudu elektronkou pøi zmìnì napìtí na møížce (tzv. møížkového pøedpìtí) o jeden volt se nazývá strmost a je to jeden z dùležitých parametrù elektronek. Graficky se závislosti anodového proudu na anodovém napìtí, anodového proudu na møížkovém pøedpìtí ap. kreslí do tzv. charakteristik elektronek. V praktických zapojeních má møížka vždy vùèi katodì malé záporné napìtí, obvykle øádu jednotek V (u elektronek pro malé výkony až -10 V, napø. bìžné nf zesilovaèe), pøípadnì desítek V u výkonových zesilovacích elektronek (vysílaèe). Toto napìtí se pøivádí na møížku pøes tzv. møížkový rezistor, jehož odpor bývá v oblasti stovek kiloohmù. Obvodem møížka katoda totiž neprotéká žádný proud, nebo møížka má vùèi katodì záporné napìtí, takže na velikosti møížkového odporu prakticky nezáleží. Volíme jej vždy co nejvìtší, aby nebyl zpìtnì ovlivòován pøedchozí obvod. Støídavé napìtí, které potøebujeme zesilovat, se na møížku obvykle pøivádí pøes kondenzátor.

Další typy elektronek

Elektronky mohou mít vìtší poèet møížek než jednu. Dvì møížky (tedy ètyøi elektrody) má tetroda, tøi møížky pentoda atd. U tetrody i pentody má druhá møížka kladné napìtí, vždy však menší než anoda; zmenšuje vliv anodového napìtí na celkový proud anodovým obvodem a nazývá se stínicí møížka. Tetrody a pentody mají velké zesílení. Jak u triod, tak u tetrod se negativnì projevuje tzv. sekundární emise. Elektrony, které dopadají s velkou energií na anodu, „vyrážejí” z anody další elektrony, které se hromadí v prostoru mezi anodou a první møížkou, ty zmenšují anodový proud. Aby jich bylo co nejménì, používají se nìkdy na anodu materiály, které neuvolòují elektrony tak snadno (napø. u velkých vysílacích elektronek se používá uhlík), nebo se do prostoru mezi druhou møížku a anodu umístí další, tzv. brzdicí møížka, která odpuzuje „vyražené” (sekundární) elektrony zpìt k anodì, pøípadnì speciálnì tvarovaná elektroda k usmìròování elektronového svazku (tzv. svazkové tetrody). Tìsnì pøed 2. svìtovou válkou a také bìhem války se vyrábìly speciální elektronky, u nichž byla øídká møížka blíže katodì napájena kladným napìtím. Tato møížka urychlovala tok elektronù vylétajících z katody, takže anodové napìtí pak mohlo být relativnì malé, napø. jen kolem 20 V. Byly to tzv. „dvoumøížkové elektronky”. Kromì pentody se hojnì používala ještì hexoda, pøíp. oktoda v obvodech

smìšovaèù. Moderní elektronky mìly dva i tøi systémy zataveny v jedné baòce. Obvykle to byly elektronky používané v obvodech spolu souvisejících (napø. trioda-hexoda na oscilátor a smìšovaè, dvojitá dioda a trioda k detekci a nf zesílení, trioda-pentoda jako dvoustupòový nf zesilovaè). Nástupem tranzistorù a integrovaných obvodù však význam elektronek znaènì poklesl a dnes se s nimi setkáme jen ve speciálních pøístrojích èi v poslední dobì i v nf zesilovaèích, které jsou vyrábìny v podstatì na zakázku pro milovníky vìrné reprodukce napø. v USA.

Obrazovky

Obrazovky patøí také k elektronkám, mají však zcela odlišnou konstrukci. Spoleènou mají prakticky jen katodu. Kolem ní je váleèek s malým otvorem, který zastupuje první møížku. Z otvoru vystupuje úzký svazek elektronù, který prochází dalším váleèkem, který má funkci druhé møížky. Další elektrody mají funkci anod a zaostøují paprsek elektronù do jednoho bodu na stínítku. Stínítko je pokryto zvláštní vrstvou látky, kterou nazýváme luminofor - v místì dopadu elektronù stínítko svìtélkuje. K tomu, abychom mohli ovlivòovat svazek elektronù dopadajících na jedno místo stínítka, slouží buï (u menších obrazovek pro osciloskopy) soustava na sebe kolmých vychylovacích destièek, nebo (u televizních obrazovek, monitorù poèítaèù) je paprsek ovlivòován vnìjším magnetickým polem, tvoøeným tzv. vychylovacími cívkami, které jsou umístìny na hrdle obrazovky (obr. 29). O tom, že je možné ovlivnit paprsek elektronù i magnetickým polem, se snadno pøesvìdèíte, když ke stínítku obrazovky televizoru pøiblížíte magnet (u èernobílé obrazovky se obraz v okolí magnetu „zkroutí”, u barevných obrazovek se zmìní barva).

a v bývalém SSSR ubíral jinak, znaèení elektronek v tìchto zemích se lišilo od znaèení elektronek vyrábìných v Evropì. Též TESLA se urèitou dobu snažila i jinak zcela shodné typy elektronek znaèit jiným zpùsobem. Tzv. evropské znaèení se vyznaèuje dvìma až ètyømi písmeny a dvojèíslím, popø. trojèíslím. Podle prvního písmena se pozná zpùsob žhavení: A - napìtí 4 V,  P - sériové žhavení proudem 0,3 A, D - napìtí 1,4 nebo 1,25 V,  U - sériové žhavení proudem 0,1 A, E - napìtí 6,3 V,  V - sériové žhavení proudem 50 mA. Další písmena oznaèují druh elektronky: A - dioda, B - dvojitá dioda, C - trioda, D - výkonová trioda, E - tetroda plnìná plynem, F - pentoda, H - hexoda, heptoda, K - oktoda, L - výkonová pentoda, M - ukazatel vyladìní, X - usmìròovací dvojcestná dioda plnìná plynem, Y - jednocestná usmìròovací dioda, Z - dvojcestná usmìròovací dioda První èíslice oznaèuje provedení: 1 - kovová elektronka, 8 - sklenìná s paticí noval, 9 - miniaturní elektronky. Druhá, popø. další èíslice oznaèuje typ pøíslušného druhu. Pøíklad: EBF82 je elektronka se žhavením 6,3 V, dvojitá dioda a pentoda v jedné baòce, s novalovou paticí a s odlišnými parametry než EBF80. Znaèení TESLA, sovìtské a americké má na prvním místì èíslo, zaokrouhlenì znamenající žhavicí napìtí. U amerického znaèení poslední èíslice oznaèuje poèet vývodù, pøièemž žhavicí vlákno, i když musí mít dva vývody, se poèítá za jeden. Nìkteré elektronky (hlavnì pro vojenské úèely) se v USA oznaèovaly jen èísly.

Polovodièová technika Fyzikální podstata polovodièù

Obr. 29. Konstrukce bìžné obrazovky s magnetickým vychylováním elektronového paprsku (s vychylovacími cívkami); f - žhavicí vlákno, k - katoda, TS - tepelné stínìní, ØE - øídicí elektroda, ZE - zrychlovací elektroda, ZOE - zesilovací elektroda, EP - elektronový paprsek, FS - fluorescenèní stínítko, OO - ostøení, A - vrstva tuhy Zatímco s klasickými elektronkami se dnes již témìø nesetkáte, obrazovky ještì jednu lidskou generaci jistì pøežijí.

Znaèení elektronek

Ponìvadž elektronek byla vyvinuta celá øada typù a pro rùzné úèely byly i elektronky se stejnými vlastnostmi vyrábìny v nìkolika provedeních, bylo tøeba zavést do znaèení elektronek urèitý systém. Protože se vývoj v USA

Bìžné látky, s nimiž se setkáváme a pracujeme v elektrotechnice, jsou buï vodièe (všeobecnì kovy), nebo izolanty - látky, které proud prakticky nevedou. Existuje ovšem ještì skupina látek, které vedou proud špatnì, nebo, obrácenì øeèeno, nejsou dobrými izolanty. Jsou to látky „polovodivé”, proto se jim øíká polovodièe - z chemických prvkù jsou nejznámìjšími polovodièi køemík nebo germanium. Oba jsou to ètyømocné prvky, což z hlediska fyzikální chemie znamená, že kolem jádra ve vrchní elektronové slupce obíhají ètyøi elektrony. V krystalové møížce je každý atom obklopen ètyømi dalšími atomy a spolu jsou tìsnì vázány (viz obr. 30a). Volné elektrony zde neexistují, takže vodivost je malá. Když ovšem do takové látky dáme urèitou pøímìs (jiný prvek), jejíž atomy nahradí v krystalové møížce nìkteré atomy polovodièe, pak se vodivost zvìtší. Pokud mají atomy pøímìsi vìtší poèet valenèních elektronù než je tøeba pro vytvoøení vazby se soused-

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Obr. 30. a) krystalová møížka ètyømocného prvku

b) krystalová møížka ètyømocného prvku s pøímìsí n

c) krystalová møížka ètyømocného prvku s pøímìsí p ními atomy, zbudou v krystalové møížce volné, tzv. valenèní elektrony (obr. 30b). Pro germanium a køemík jsou vhodnými pøímìsemi pìtimocné prvky - fosfor, arsen, antimon ap. Protože má pak taková látka pøebytek volných elektronù (nositelù záporného, negativního náboje), mluvíme o polovodièi typu n. Další možnost máme, pøidáme-li do ètyømocné látky pøímìs trojmocného prvku (indium, galium, hliník). Pak nebude jedna valenèní vazba zaplnìna a vznikne tzv. díra - prázdné místo ve valenèní vazbì (obr. 30c). Chybìjící elektron porušil neutrální stav atomu a vzniklá „díra” se chová jako pozitivní (kladný) náboj se všemi dùsledky. „Pohyb” tohoto „kladného náboje” si mùžeme pøedstavit tak, že kladnou díru vyplní sousední elektron, díra se vlastnì posune na místo, které pohybující se elektron opustil. Polovodièe tohoto typu vodivosti nazýváme p. Jako nikde, ani v technice polovodièù neexistují takové ideální látky, které jsme právì popsali. Nelze vyrobit polovodiè výhradnì s vodivostí p èi n. V každém z nich je alespoò nepatrná pøímìs nositelù náboje opaèného typu - ponìvadž je jich ménì, jsou minoritní, ty, kterých je více a urèují proto vlastnosti polovodièe, jsou majoritní.

Funkce pøechodu p-n

Pracovní pochody v polovodièích se odehrávají v pøechodové vrstvì, kterou lze vytvoøit buï mezi dvìma rùznými typy polovodièù, nebo mezi polovodièem a kovem. U typu p pøevládají díry oznaèené kroužky, v typu n je nadbytek elektronù, které jsou oznaèeny teèkami. Pøipojíme-li zdroj stejnosmìrného napìtí kladným pólem na polovodiè typu p a záporným na polovodiè typu n, zaènou se díry i elektrony pøemisovat ve smìru elektrického pole - tzn. díry jsou kladným pólem odpuzovány a pøitahovány záporným, totéž - ale opaènì platí o elektronech, které jsou odpuzovány od záporného pólu. Pohyby jsou znázornìny na obr. 31 šipkami, pøechodem protéká elektrický proud, odpor pøechodu je malý. Øíkáme, že napìtí je pøipojeno v propustném smìru. (Pokraèování)

Jednoduchá zapojení pro volný èas Spínaè motoru vìtráku chladièe Pøed èasem jsem byl kamarádem požádán o pomoc: vlastní Š120 a pøi pomalé jízdì v kolonì v letních mìsících se mu èasto zaèala vaøit voda v motoru, i když vymìnil nìkolikrát termostatový spínaè, umístìný v chladièi. Problém jsem zaèal øešit tím, že jsem zkoušel nìkolikrát simulovat pomalou jízdu v kolonì, abych zjistil, proè spínaè nesepne. Po umístìní externího teplomìru na pøívodní potrubí od mototoru k chladièi jsem zjistil, že pøi teplotì vody 100 °C na výstupu z motoru je teplota vody na vstupu do chladièe jen kolem 92 až 95 °C. Spínaè, umístìný v chladièi spíná až pøi teplotì 98 °C. Aby sepnul spínaè, zaèal chladit vìtrák a ochlazená vody se dostala zpìt do motoru, byla nutná rychlost vozu kolem 40 až 50 km - tehdy se vaøící voda v motoru bez ochlazení „protlaèila” až ke spínaèi. Toto zjištìní mne vedlo k závìru, že je nutné spínat spínat motor vìtráku v závislosti na teplotì vody na výstupu z motoru. Proto jsem navrhl zapojení podle obr. 1. Popis zapojení Napìtí, snímané z teplomìru na pøístrojové desce, je pøivedeno pøes rezistor R1 na tranzistor T1, který je spolu s T2 zapojen jako diferenèní zesilovaè. Napìtí na bázi T2 lze nastavovat potenciometrem P - tím je umožnìno øidièi nastavit teplotu, pøi

níž se spíná vìtrák. Rozmezí teplot, nastavitelných potenciometrem, lze urèit zmìnou odporu rezistorù R6 a R7. Napájecí napìtí pro zesilovaè je stabilizováno IO1 (integrovaný stabilizátor 7810). Z kolektoru T1 je veden signál na T3, který spíná relé. Kontakty relé jsou zapojeny paralelnì ke kontaktùm spínaèe na chladièi. Odpor rezistoru R8 je vhodné vzhledem k rozptylu parametrù souèástek volit tak, že místo nìj nejprve zapojíme odporový trimr, jeho odpor po nastavení zmìøíme a nahradíme pevným rezistorem. Konstrukce Zapojení je na desce s plošnými spoji (obr. 2) a je umístìno v krabièce, která je pod pøístrojovou deskou. Krabièku umístíme tak, abychom mohli nastavit potenciometrem nejvhodnìjší teplotu, pøi níž zaène pracovat vìtrák jeho èinnost signalizuje dioda D2, kterou umístíme na pøístrojovou desku. Jako relé je nejvhodnìjší spínací relé pomocných svìtlometù, které lze zakoupit v motoristických prodejnách. Seznam souèástek R1 2,2 kW R2 330 W R3 3,9 kW R4 560 W R5 6,8 kW R6 220 kW R7 44 kW R8 20 kW (viz text) C1, C3, C4 100 nF, CF1

C2 1000 µF/16 V, radiál. T1, T2 BC327 D1 1N4007 D2 èerv. LED IO1 7810 plastová krabièka podle velikosti relé spínací relé Petr Jelínek

Efektný vianoèný blikaè Pred Vianocami sme sa rozhodli skonštruova jednoduchý a efektný blikaè. Zariadenie je ve¾mi jednoduché a pracuje na prvé zapojenie. Blikaè je urèený na pripojenie k sieovému napätiu a zapája sa do série so záažou. Pracuje tak, že v prvom èasovom intervale svietia žiarovky na plný jas a v druhom èasovom intervale svietia na polovièný jas a striedanie týchto intervalov vytvára efekt blikania. Èinnos Po pripojení napätia prúd prechádza cez diódu D1 a žiarovky svietia na polovièný jas. Cez rezistor R1 sa nabíja kondenzátor C1. Po jeho nabití na spínacie napätie diaku Di sa tento zopne a privedie spínací impulz na riadiacu elektródu Ty. Tyristor sa otvorí, èím sú žiarovky napájané poèas oboch polv¾n sieového napätia - svietia na plný jas. Tyristor súèasne skratuje cez R1 kondenzátor C1. Po vybití C1 sa uzatvára diak, následne aj tyristor a celý dej sa opakuje. Rýchlos blikania urèujú súèiastky R1, C1. Blikaè je nato¾ko jednoduchý, že ho možno umiestni do akejko¾vek malej krabièky. Krabièka musí by mechanicky pevná a nesmie umožòova dotyk na „živé” èasti zariadenia. Dosku s plošnými spojmi neuvádzame, pretože pre tak jednoduché zapojenie si ju urèite navrhne každý sám. Upozornenie Pri práci je treba dba na bezpeènos, pretože celé zariadenie je galvanicky spojené so sieou a hrozí úraz elektrickým prúdom!

Obr. 1. Efektný vianoèný blikaè Obr. 1. Schéma spínaèe motoru vìtráku

Obr. 2. Deska s plošnými spoji spínaèe a její osazení souèástkami

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Kolektív IV. C SOU Nováky

„Interkom” Velmi milý dopis jsme dostali do redakce od našeho ètenáøe ze Slovenské republiky - jen malou citaci: Tìším se na na každé nové èíslo. Nìkterá zapojení si i zkouším na kontaktním poli, nìkterá si stavím na deskách s plošnými spoji. V pøíloze vám posílám jedno jednodušší zapojení, které je podle mého názoru celkem jednoduché a pøitom praktické... a dále následoval popis dále uvedeného pøístroje. Prístroj je vlastne pojítko pre dvoch úèastníkov. Prepojení sú dvojlinkou. Je urèený na kontrolu viacžilových káblov, kde je oznaèený len jeden vodiè. Ak je vedenie ve¾mi dlhé, na druhý koniec nie je vidie a navyše prostredie je hluèné, je to ve¾mi dobrá pomôcka. Problém by nevyriešil ani vyvážený môstik, lebo skúšané vedenie je vždy iné (d¾žka, odpor vodièa). Ak sa nehovorí do mikrofónu, je prepnuté na príjem. Ak sa hovorí do mikrofónu, automaticky sa prepne na vysielanie, ktoré je indikované diódou LED. IO LM556 èas b s tranzistorom T2 sú zapojené ako detektor vynechaného impulzu. Keï hovoriaci neurobí medzeru medzi slovami dlhšiu ako tri sekundy, relé sa udržuje stále v polohe „vysielaè”. Ak mikrofón zaregistruje ticho dlhšie ako tri sekundy, prepne sa prístroj na príjem. Hovoriaci musí ma mikrofón uvedeného typu od úst max. asi 15 cm, aby automatika zareagovala. Ak do mikrofónu fúkneme, automatika reaguje až na 40 cm. Citlivos mikrofónu postaèuje na dorozumenie a pritom okolitý hluk nespúša automatiku, neruší.

Celé zariadenie môžeme napája so štyrmi tužkovými èlánkami. Má len jednu nevýhodu - nemôžu sa poèu obidvaja úèastníci súèasne - keï hovoria naraz, nepoèujú sa navzájom. Prístroj som peèlivo odskúšal so súèiastkami, uvedenými v rozpiske. Zoznam súèiastok Rezistory R1, R4 12 kW R2 1,2 kW R3 2,2 MW R5, R13 1 kW R6 100 kW R7 75 kW R8 10 kW R9 120 kW R10, R11 3,3 kW R12 820 W R14 10 P1 10 kW /G (TP 160) Kondenzátory C1 100 µF/16 V C2 100 nF (TC 205)

C3, C9 47 µF/16 V C4 6,8 µF/16 V (tant.) C5 1nF, ker. C6,C7 10 nF, ker. C8 22 µF/16 V C10, C14 220 µF/16 V C11, C12 10 µF/16 V C13 47 nF, ker. Polovodièové súèiastky D1 1N4148 D2 LED èerv. T1 BC238C T2 BC557 T3, T4 BC547B IO1 LM556 IO2 LM386 Ostatné Re1 relé Takamisawa R46W-K Rp1 repro 8 W/0,25 W Mi1 elektretový mikrofón S1 spínaè ¼ubomír Hanèák

Obr. 1. Zapojenie prístroja

INFORMACE, INFORMACE ... Na tomto místì Vás pravidelnì informujeme o nabídce knihovny Starman Bohemia, Konviktská 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 ([email protected], [email protected]; http://www.srv.net/~staram/starman.html), v níž si lze prostudovat, zapùjèit èi pøedplatit si cokoli z bohaté nabídky knih a èasopisù, vycházejících v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (nejen elektrotechnických, elektronických èi poèítaèových - nìkolik set titulù) - pro stálé zákazníky sleva až 14 %. Z nabídky nìkolika set èasopisù z oblasti elektroniky, elektrotechniky a výpoèetní techniky jsme pro vás dnes vybrali ukázku tzv. firemních èasopisù, které jsou velmi oblíbené, protože s pøedstihem pøinášejí kvalifikované zprávy o novinkách v produkci firem a zásadní èlánky z oblasti, do níž patøí výrobky firmy. Dnes vám pøedstavujeme jednak èasopis SQ (software quarterly), vydávaný firmou IBM, a jednak èasopis HP Profesional, vìnovaný výpoèetní technice firmy Hewlett-Packard.

SQ je magazinem softwarových technik . Typickým obsahem je: pøehled akcí v oboru, ètenáøský koutek, otázky týmové práce ve výpoèetní technice, otázky distribuce software, paralelismus databází, otázky „digitálního kosmu” Internet a WWW, otázky techniky klient-server, výpoèetní technika ve švýcarské bance Credit Suisse atd. Èasopis vychází ètvrtletnì, je formátu A4, má 68 stran. Jednotlivá èísla stojí 6 dolarù, roèní pøedplatné 20 dolarù. HP professional je mìsíèník formátu A4, má 72 stran, jednotlivá èísla stojí kolem 5 dolarù, roèní pøedplatné kolem 30 dolarù (podle bydlištì objednatele). Kromì stálých rubrik jako Industry watch (Prùmyslová hlídka), Nové výrobky, Nabídky zamìstnání (pracovních míst), Pøehled základních údajù o firmách z oboru atd. jsou v obsahu recenzovaného èísla napø. tyto èlánky: UNIX SYS_ADMIN - Master Mind, PC Tips - RAM Chargers, Compulsive Computing, Jaké je vaše obchodní IQ?, Uchovávání informací, Techniky optického ukládání dat a optimalizace kanceláøských prací atd.

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Digitální pájeèka Jiøí Cechmeister Již delší dobu se zabývám aplikacemi jednoèipových procesorù v rùzných konstrukcích. Na trhu jsem nenarazil na jednoduchou, relativnì lacinou a spolehlivou digitální pájeèku, což mne pøimìlo k její konstrukci. Bìhem vývoje analogové èásti pájeèky jsem se opíral o èlánky v AR-B, popisující mìøení teploty termoèlánkem. Použil jsem pájecí hrot s termoèlánkem na špièce vyhøívacího tìlíska z pájeèky ERS-50.

Popis zaøízení Jádrem celého zaøízení je jednoèipový mikropoèítaè ATMEL 89C2051. Pájeèka pracuje v podstatì ve dvou režimech, které se periodicky støídají. Bìhem vyhøívání hrotu není napìtí termoèlánku mìøeno. Po uplynutí definované vyhøívací doby je s urèitou prodlevou napìtí, namìøené na termoèlánku vedeno pøes ochranný rezistor R8 na vstup OZ LM358 (IO4). Ochranná dioda D6 brání napájecímu napìtí tìlíska proniknout na vstup OZ. Pøes rezistor R9 je na vstup pøivedeno pøedpìtí, které zajišuje správnou funkci OZ i pøi napìtí termoèlánku okolo 0 V. Kondenzátory C4 a C5 brání prùniku vf napìtí a tím rozkmitání zesilovaèe. Napìtí z termoèlánku je zesíleno neinvertujícím zesilovaèem a pøivedeno na vstup 10bitového sériového pøevodníku A/D TLC1549 (IO2). Údaj z výstupu pøevodníku je pøiveden do procesoru IO1, kde je pøepoèítán na teplotu. Z rozdílu mìøené a nastavené teploty je vypoèítána doba dalšího zahøívání hrotu. Procesor pak na tuto dobu sepne optoèlen O1, který zajistí otevøení Darlintonova výkonového tranzistoru p-n-p T2. Prùchod spínacího napìtí optoèlenem indikuje LED D23. Program pracuje tak, že pøi velkém rozdílu teplot je doba vyhøívání hrotu dlouhá, zatímco pøi malém rozdílu teplot je hrot vyhøíván jen krátce. Integrovaný obvod IO3, LS139, zajišuje, aby nedocházelo ke kolizím pøi ovládání klávesnice a displeje. Realizuje také výbìr èíslicovky v multiplexním režimu. Vývod 3 procesoru ovládá obvod s piezoelektrickým mìnièem, sloužící k zvukové indikaci rùzných funkcí. Celá funkce zaøízení je založena na programovém vybavení procesoru.

Osazení zaøízení Desky s plošnými spoji osadíme souèástkami podle osazovacího plánu. Integrované obvody IO1 a IO2 jsou citlivé na statickou elektøinu, doporuèuji osadit je do objímek. Nezapomeòte na osazení R1, C2, C3 v prostoru objímky IO1! Pøi pøipojování hrotu (topného tìlesa) k desce s plošnými spoji dbáme na správnou polaritu termoèlánku. Pokud pøi zahøívání pájeèky se údaj na displeji zmenšuje, je pøipojen hrot opaènì. Souèástky mohou mít bìžnou toleranci, nebo všechny rozdíly jsou korigovány trimry P1 a P2. Také je nutno

peèlivì zkontrolovat osazení všech propojek. Desku s displejem také peèlivì osadíme a po kontrole ji pøipájíme v pravém úhlu ke hlavní desce. Zapojení není nároèné na sestavení a oživení. Pokud se rozhodneme osadit i LED D24 a D25 pro dvouteèku pøi zobrazení hodin, musíme pro nì opatrnì èásteènì odvrtat díry v segmentovkách a musime použít LED s co nejmenším prùmìrem, pøípadnì je ještì trochu opilovat. Je to daò za to, že podobné zobrazovaèe na trhu vùbec nejsou. Celkové mechanické provedení pøístroje závisí do znaèné míry na velikosti transformátoru, jehož výkon volíme s ohledem na pøíkon topidla asi 60 W pøi sekundárním napìtí 30 V. Je nutné použít transformátor se dvìma vinutími a pøipojit stabilizátor IO5 pøes D5 na menší napìtí druhého sekundárního vinutí (7 až 9 V, 50 Hz). Pak nemusíme stabilizátor IO5 opatøovat chladièem a provoz je hospodárnìjší. Chladièem však vždy opatøíme tranzistor T2. Pro majitele staré pájeèky ERS50 jsem pøipravil desky s plošnými spoji, které jsou zapojením identické s popisovaným zaøízením, ale mechanicky jsou upraveny pro motហdo šasi pájeèky ERS. Tímto „upgrade kitem” pak lze za pomìrnì malý peníz pøemìnit obyèejnou pájeèku na digitální se všemi výhodami (pamìti, aut. vypínání ap.).

Nastavení celého pøístroje V domácích podmínkách nastavíme pøístroj následujícím zpùsobem: Jako zdroje kalibrovacích teplot použijeme sklenièku vody s ledem (0 °C) a s právì vaøící vodou (100 °C). Rozdílem napìtí mezi body REF+ (vývod 1 IO2) a REF(vývod 3) se nastavuje údaj na displeji tak, aby souhlasil s mìøenou teplotou. Teplotu lze ještì zkontrolovat pøi vyšší teplotì zkouškou bodu tání cínové pájky, ten je udáván na obalu od cínu. Orientaènì se napìtí na vývodech REF+ a REF- pohybují okolo 3,1 V (REF+) a 0,35 V (REF-). Je nutno podotknout, že se každý pájecí hrot (ruèka) chová trochu jinak a má-li èlovìk štìstí ve výbìru tìlíska, dosáhne i celkem slušné pøesnosti pájeèky. Další vylepšení by se snad dala realizovat úpravou mechanické kostrukce celé ruèky, nebo napøíklad mìøicí termoèlánek není pøíliš dobøe tepelnì spojen s hrotem.

Programové vybavení procesoru Vývoj programového vybavení a ladìní programu mne stálo mnoho úsílí a èasu. Program je kompletnì napsán v assembleru procesoru a zdrojový kód programu z dùvodu rozsáhlosti programu a ochrany autorských práv neuvádím. Pøikládám pouze pro ilustraci okomentovaný vzorek kódu pro komunikaci s pøevodníkem TLC1549. Jinak celý program procházel mnoha vývojovými stadii a velikost kompletního zdrojového textu je v poslední verzi asi 40 kB. Výsledkem je 1980 bajtù programu, takže pamì FLASH procesoru o velikosti 2 kB je „plná takøka po okraj”. Je to však skvìlý pøíklad toho, co vše lze i s tìmito malými procesory dokázat.

Èást programu, realizující ovládání pøevodníku D/A ADC:

clr clr setb mov mov mov

CLKPIN CSPIN DATAPIN ADL,#0 ADH,#0 r0,#10

;shod clock ;vyber prevodnik ;datapin je vstup ;nuluj AD low byte ;nuluj AD high byte ;10 datovych bitu prevodu

ADCLP:

setb mov mov rlc mov mov rlc mov clr djnz

CLKPIN c,DATAPIN a,ADL a ADL,a a,ADH a ADH,a CLKPIN r0,ADCLP

;nabezna hrana ;bit ze vstupu dej do CY ;do A dej low AD registru ;rotuj vlevo a dopln do nej CY ;vrat zpet ;do A dej high AD registru ;rotuj vlevo a dopln do nej CY ;vrat zpet ;setupna hrana ;dokud nejsou preneseny vsechny bity

setb clr setb setb

CLKPIN CLKPIN CLKPIN CSPIN

;11-ta nabezna hrana hodin ;jejich sestupna hrana ;deaktivuj hodiny ;deaktivuj prevodnik

ADDELAY:mov ADDLP: djnz ret

r0,#20 ;20 smycek r0,ADDLP ;smyckuj a ztracej cas ;hodnota napeti je v ADH a ADL bytech

Praktická elektronika A Radio - 8/97

>

Ovládání a zobrazení hodin

žimu. Dlouhým stiskem tlaèítka MODE se dostaneme do NASTAVOVÁNÍ HODIN. Hodiny nastavujeme tlaèítky UP a DOWN a èas zapíšeme dlouhým stiskem tlaèítka MODE. Krátkým stiskem pøejdeme do režimu:

Ovládání a zobrazení alarmu Funkce alarmu je totožná s funkcí budíku na bìžných digitálních hodinkách a z hlediska ovládání je zcela

MODE

DOWN

ON/OFF

M3

M4

M1

Jelikož základní funkcí pøístroje je pájeèka, stiskem jakéhokoli tlaèítka (kremì tlaèítka MODE) se vrátíme zpìt do režimu pájeèky s vykonáním funkce pøíslušející danému tlaèítku v tomto re-

M2

V souèasné dobì umožnuje program dS-1 V1.1 tyto funkce: Pájeèka: 4 pamìti na teploty, STANDBY TIMER, identifikace poruch pájeèky. Hodiny: 24 hodinové zobrazení. Budík: bìžná funkce budíku. Èasovaè: od 1 s do 99 min. 59 s, 4 pamìti na používané èasy.

tíme také zpìt (ovšem bez zapsání údaje na displeji do systému). Krátkým stiskem tlaèítka MODE se z režimu ovládání pájeèky pøejde na:

UP

Uživatelský návod Po zapnutí pájeèka na displeji zobrazí nejdøíve typ pøístroje, pak stav topného systému pájeèky a pøejde do režimu nastavení hodin. Procesor neuchová po vypnutí napájení nastavení hodin, je proto žádoucí pøi každém odpojení od sítì hodiny znovu nastavit. Pro celý systém ovládání platí stejné funkce tlaèítek v rùzných režimech.

Režim ovládání pájeèky

>

Obr. 1. Schema zapojení digitální pájeèky

Tlaèítkem ON/OFF ovládáme základní funkce pájeèky. Pøi jeho stisku v okamžiku zobrazování reálné teploty hrotu (napø. 125°) se nám ukáže pøednastavená teplota (napø. 125P). Pokud bìhem zobrazování pøednastavené teploty opìt stiskneme tlaèítko ON/OFF, pak se pájeèka uvede do vypnutého stavu (StbY). Po opìtovném stisku se pájeèka uvede opìt v èinnost zobrazením pøednastavené teploty. Toto zobrazení se asi po 3 sekundách zmìní v zobrazení souèasné teploty hrotu. Pøípadné zapnutí topného systému pájeèky je pak indikováno svítivou diodou HEAT (LED23). Pokud se bìhem režimu ovládání pájeèky trvale zobrazí ERR, indikuje to poruchu topného systému (proražený T2, O1, pøepálený nebo odpojený hrot). Dále lze ze stavu StbY pøejít do stavu zapnutí pájeèky stiskem všech ostatních tlaèítek (kromì tlaèítka MODE). Tlaèítky UP a DOWN zvìtšujeme nebo zmenšujeme pøednastavenou teplotu. Pøi jejich delším stisku nastává opakovaná zmìna daným smìrem (autorepeat). Krátkým stiskem tlaèítek M1, M2, M3 nebo M4 vyvoláme pøednastavenou teplotu z pøíslušných pamìtí (tj. 4 pamìti). Dlouhým stiskem zapíšeme souèasnou pøednastavenou teplotu do dané pamìti. Zapsání údaje do pamìti je vždy (i v ostatních režimech) indikováno dlouhým pípnutím. Dlouhým stiskem tlaèítka MODE se dostaneme do režimu NASTAVOVÁNÍ ÈASU STANDBY. Zobrazený údaj (napø. St:15) lze korigovat tlaèítky UP nebo DOWN a pøedstavuje 15 minut do automatického vypnutí po posledním stisku libovolného tlaèítka. Údaj St:— znamená, že je automatické vypínání pájeèky vypnuto a pájeèku musíme vypínat ruènì tlaèítkem ON/OFF. V prùbìhu nastavování èasovaèe STANDBY prvním stiskem tlaèíka ON/ OFF nastavíme ST:— (vypneme èasovaè), druhým se vrátíme na pøedchozí nastavenou hodnotu. Zobrazovaný údaj zapíšeme do systému dlouhým stiskem tlaèítka MODE, krátkým se vrá-

Praktická elektronika A Radio - 8/97

shodná s režimem hodin. Pouze vypínání èi zapínání této funkce je realizováno tlaèítkem ON/OFF. Stiskem tlaèítka MODE se dostaneme do režimu:

Ovládání a funkce timeru Timer funguje jako minutka (napø. doba osvitu èi leptání desek). Ovládání je principiálnì stejné jako u alarmu, navíc v tomto v režimu nastavování máme k dispozici 4 pamìti, se kterými pracujeme stejnì jako režimu pájeèky. Po stisku tlaèítka MODE se dostaneme zpìt do režimu pájeèky.

Seznam souèástek R1, R3, R7, R8, R11 R2, R12, R20 až R27 R4 R5, R13 R6 R9 R10 RM1

1 kW 180 W 22 kW 220 kW 4,7 kW 1 MW 10 W 4,7 kW x 8, matice typ RRA P1, P2 2,5 kW, PT6V C1 10 µF/6 V C2, C3 22 pF C4, C7 100 nF C5 1 nF C6 220 µF/6 V C8 1000 µF/16 V T1 BC337, KC635 ap. (jakýkoli n-p-n) T2 TIP127, TIP137, BDX34C ap. (Darlinton p-n-p, 5 až 8 A) T20 až T23 BC328, KC636 ap.

Obr. 2. Zakladní deska s plošnými spoji a rozmístìní souèástek

(p-n-p, 0,5 A a více)

D1 až D4 1N5401 (usmìròovací 3 až 5 A) D5 1N4001 (usmìròovací 1 A) D6, D20 až D27 1N4148 (jakékoli Si) D21, D22 zelená obdélníková D7 èervená obdélníková D24, 25 èervené prùm. 3 mm O1, O2 DA56-11HWA, dvoumístný sedmisegmentový displej OP1 PC817, optoèlen IO1 89C2051, procesor ATMEL IO2 TLC1549, 10bit. sériový pøevodník AD IO3 74LS139 (HC139) IO4 GL358, LM358 atd. IO5 7805, stabilizátor TO220 IO6 78L05, stabilizátor 100 mA X 12 MHz, bìžný typ Tl20 až Tl27 P-B1720D (GM) krabièka U-VCH068 (GM) pájecí ruèka z ERS-50 Transformátor: primární vinutí 220 V (60 W), sekundární 30 V/2 A, 8 V/200 mA

Poznámka Trochu problém byl pøi shánìní pøevodníku, nebo oficiální distributoøi firem TI a NSC nebyli v dobì vývoje zaøízení schopni tyto IO v pøijatelné dobì a cenì za kus zajistit. Pøi vìtším zájmu o tyto obvody, zpùsobeném (doufám) tímto pøíspìvkem, se snad polepší. Nakonec se mi je podaøilo sehnat, takže jsou nyní k dostání na dole uvedené adrese. Pøístroj se sestaví a nastaví po-

Obr. 3. Deska s plošnými spoji pøedního panelu a rozmístìní souèástek mìrnì snadno a stavbu zvládnou i prùmìrnì zdatní konstruktéøi. Jelikož se veškeré funkce zaøízení obsluhují programovì, je stavba jednoduchá, laciná a funkce zaøízení komfortní. Je zde i prostor k dalším amatérským modifikacím, napø. zmìnou software a drobnou zmìnou zapojení lze napø. z této pájeèky obratem udìlat tøeba èasový spínaè (s použitím relé) závislý na nìjaké analogové hodnotì napìtí na vstupu. Fantazii se prostì meze nekladou. Všechny souèástky vèetnì procesoru, pøevodníku, toroidního transformátoru a pøíslušenství je možno zakoupit na dobírku po závazné písemné objednávce u firmy Jiøí Cechmeister - TOPCAD, Demlova 4, 58601 JIHLAVA,

Praktická elektronika A Radio - 8/97

tel./fax. 066/31051, e-mail : [email protected]. Cena kompletní stavebnice je 1950,-Kè vèetnì mechanických souèástek, transformátoru a krabièky. Cena „upgrade” kitu pro pájeèku ERS-50 je 1250,- Kè, vè. DPH. Samotný naprogramovaný a otestovaný procesor je k dostání za 590,- Kè a pøevodník TLC1549 za 240,-Kè vè. DPH. Aktuální informace a ceník dalších souèástek získáte také na http://topcad.anet.cz.

Upozornìní:

Komerèní výroba zaøízení a modifikace schématu èi jeho èástí nesmí být provádìny bez svolení autora. Komerèní výroba uveøejnìných desek s plošnými spoji, jejich prodej a pozmìòování je též vázána souhlasem autora.

Cyklovaèe pro Felicii a Favorit Pavel Kotráš

Vlastním standardní verzi automobilu Škoda Felicie LXi a vymìnil jsem cyklovaè s pevnì nastaveným cyklem za pamìový. Nevyhovovala mi však malá maximální délka cyklu pùl minuty. Proto jsem chtìl cyklovaè upravit pro delší nastavitelné èasy. Syn má Škodu Favorit. Chtìl cyklovaè ihned také. Elektrické pøipojení je sice shodné, ale cyklovaè z Felicie se do Favorita nevejde na výšku. Zapojení zakoupeného cyklovaèe se mi zdálo složité. Po prostudování rùzných návodù na stavbu jsem zjistil, že zaøízení jsou buï velmi komplikovaná a cyklovaè by se rozmìrovì nevešel do pùvodního krytu, který by šel instalovat do obou typù Škodovek, nebo se musí nìco v elektroinstalaci vozu pøedìlávat. Po prvním „ulehnutí“ do automobilu a zjištìní pøístupových možností v pojistkovém prostoru, ve kterém se cyklovaè u obou typù nachází, mì na druhou variantu okamžitì pøešla chu. Nezbývalo, než si pøipustit skuteènost, že se zaøízení musí vejít do krytu cyklovaèe, kterým byl vybaven jak Favorit, tak i Felicie. Tento kryt lze naštìstí velmi snadno z pùvodního cyklovaèe sejmout. Další podmínkou bylo, že nebudu muset na žádném z vozidel nic pøedìlávat a cyklovaè pouze zasunu do pøíslušného konektoru. Návaznost na ostøikovaè považuji za pøednost, nebo u zahranièního vozu, který vlastní naše firma, musím pøi ostøikování vždy myslet na to, abych: a) nastøíkal vždy dostatek vody na sklo, aby stìraèe nešly po druhém, nebo tøetím cyklu nasucho; b) to, co bylo nastaveno v cyklech, je v ten moment jinak a já musím po dobu funkce dobìhu po ostøíknutí skel snášet máchání stìraèù. Zvláštì si tyto situace pak vychutnám pøi pøedjíždìní v dešti. Tuto funkci bych uvítal vzadu, kde nemohu sledovat po ostøikování zadního skla jeho dostateèné setøení. Vìdom si hesla, že v jednoduchosti je síla, zvolil jsem zapojení, které umožòuje: - bez problémù osadit cyklovaè do Felicie i Favorita;

- možnost nastavit cyklus delší než jednu minutu; - zaøízení postavit bez výroby jakékoli mechanické konstrukce; - velmi rychlé a snadné sestavení bez „drátování“; - využití krytu, který se obtížnì vyrábí, z pùvodního zaøízení; - láce (ani ne polovinu ceny prodávaného cyklovaèe s pamìtí). Dodržení pøedpisù pro provoz tìchto zaøízení motorových vozidel je samozøejmostí. V první øadì bylo nutné zvolit druh spínací souèástky. Vzhledem k dobì života (a v neposlední øadì i pøedpisùm) bylo vybráno relé, jehož doba života je udávána na 10 milionù spínacích cyklù. Letmým propoètem jsem zjistil, že toto relé vozidlo dozajista pøežije. Povolený spínací proud je 25 až 30 A, což odpovídá zábìrovému proudu motoru pøedního i zadního stìraèe. Souèasnì odpadá nutnost použít rùzné brzdicí obvody s diodami nebo tyristory. Dále byl zvolen pro pamìovou logiku komparátor s operaèním zesilovaèem se vstupy JFET. Tento zesilovaè se vyznaèuje malou teplotní závislostí a velkým vstupním odporem, což umožní spolu s použitím pamìového svitkového kondenzátoru velmi dobrou stálost nastavení intervalu.

Ovládání cyklovaèe - Pøepínaè funkce stìraèù pøepneme do polohy cyklovaèe (u Felicie o jednu polohu nahoru, u Favorita dolù) a zpìt na nulu. Stìraèe jedenkrát setøou pøed-

Obr. 1. Schéma cyklovaèe pøedních stìraèù

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Obr. 2. Prùbìhy napìtí na kondenzátorech C2 a C3 ní sklo. Od doby dobìhu stìraèù se zaèíná poèítat doba nastavovaného cyklu. - V dobì, ve které je potøeba opìt setøít sklo, pøepneme opìt pøepínaè do polohy cyklování a ponecháme jej tam. Stìraèe pak dále opakují nastavený cyklus. - Chceme-li zkrátit nebo prodloužit cyklus, staèí vypnout a v potøebném okamžiku zapnout cyklovaè, tím se nastaví nový cyklus.

Popis èinnosti zapojení Nejdøíve se zmíním o chování T1 v zapojení podle obr. 1. Jak je ze zapojení vidìt, kolektor tranzistoru T1 není pøipojen na kladné napìtí. V daném zapojení se na emitoru vyskytuje napìtí +2 až 5,5 V, na bázi 0 až +12 V. Pokud je na bázi tranzistoru nulové nebo záporné napìtí proti emitoru (v našem zapojení rozpojený spínaè cyklovaèe stìraèù), pøechod emitor - kolektor nevede a napìtí z emitoru (C2) se nepøenese na kolektor (C3). Pokud se na bázi objeví napìtí vìtší proti emitoru (zapnutí spínaèe cyklovaèe stìraèù), vede pøechod emitor - kolektor a napìtí na C3 a C2 se vyrovnávají. Co mùžeme k tomuto neobvyklému zapojení tranzistoru podotknout? Jak øíkal Jára Cimrmann: „nemusí se nám to líbit, nemusíme souhlasit, mùžeme protestovat, ale to je tak všechno, co se dá proti tomu dìlat“. Faktem zùstává, že uvedený popis pøesnì odpovídá mìøení na uvedeném zapojení a byl experimentálnì provìøen a potvrzen. Ve výchozí poloze vypnutých stìraèù jsou tedy všechny kondenzátory vybity, bod „B“ je pøipojen na kostru, na souèástkách není nikde žádné napìtí. Sepnutím spínaèe cyklovaèe (+12 V do bodu „A“) se zaène proudem pøes C1, R2 a pøechod báze - kolektor T1 nabíjet kondenzátor C3 a na neinvertujícím vstupu tedy bude vìtší napìtí, než na invertujícím. Na výstupu OZ se objeví kladný impuls, T2 se otevøe a sepne relé Re1. V bodì „C“ se objeví napájecí napìtí a stìraèe se rozebìhnou. Kontakt dobìhu motoru se posune a pøepne. Napájecí napìtí se objeví i v bodì „B“ a pøes rezistor

Deska A 27,5 x 26 mm mat. tl. 0,8 mm

Deska B 27,5 x 26 mm mat. tl. 0,8 mm

Deska C 28 x 28,6 mm mat. tl. 1,5 mm

R3 se nabije C2 na napìtí Zenerovy diody D1 zmenšené o úbytek na diodì D2 (asi 5,5 V). V téže dobì protéká kondenzátorem C1 stále nabíjecí proud, tranzistor T1 je otevøen. Napìtí na C2 a C3 se pøes tranzistor T1 vyrovnávají, na C2 je však vìtší o úbytek na rezistoru R4. Na invertujícím vstupu se tedy objeví vìtší napìtí než na neinvertujícím, komparátor se pøeklopí, relé rozepne a motor stìraèù pøes svùj dobìhový kontakt pøipojený na +12 V dobìhne do koncové polohy. Mezitím jsme vypnuli stìraèe. C1 se vybije pøes napájecí obvody IO1. Na bázi tranzistoru T1 není žádné napìtí, kondenzátor C3 zùstává nabit na napìtí pøenesené z C2. Napìtí na C2 se zmenšuje vybíjením kondenzátoru pøes rezistor R5. Po urèené dobì cyklovaè opìt zapneme. Nabíjecím proudem C1 se otevøe tranzistor T1 a napìtí na C2 se opìt „pøepíše“ na C3. Do doby, než uroveò napìtí na C2 nepøekroèí úroveò na C3, je komparátor otevøen a relé opìt sepnuto. Jakmile pøekroèí napìtí invertujícího vstupu na C2 úroveò na C3, komparátor se pøeklopí a relé Re1 rozepne. Motor však bìží do konce cyklu a kondenzátor C2 je nabíjen na pùvodní napìtí 5,5 V. Na invertujícím vstupu komparátoru je napìtí pøenesené ze Zenerovy diody D1 a na neinvertujícím vstupu je napìtí, které si „pamatuje“ kondenzátor C3 z doby posledního vypnutí (napìtí pøenesené z C2 zmenšené vybíjecí dobou nastaveného cyklu). Spínaè cyklovaèe zùstává sepnutý. V dobì, pøi které úroveò klesajícího napìtí na C2 projde bodem úrovnì napìtí „uložené“ na C3, pøeklopí komparátor a dìj se opakuje. Napìtí na C2 tedy každým cyklem vystoupí pøi dobìhu motoru na maximum (5,5 V) a poté se vybíjením zmenšuje na napìtí kondenzátoru C3, kdy se spustí nový cyklus. Jakýmkoli vypnutím a zapnutím spínaèe stìraèù pak pøepisujeme novou informaci o napìtí z kondenzátoru C2 na kondenzátor C3 a urèujeme tak dobu nového cyklu tím, že jsme zvolili nové referenèní napìtí na C3. Prùbìhy napìtí na kondenzátorech C2 a C3 jsou znázornìny na obr. 2. Motor brzdí pøímým pøipojením motoru pøes kontakt relé Re1 na dobìhový pøepínací kontakt spojený s kostrou, èímž je splnìna podmínka pøedpisù o provozu zaøízení. Ze schématu vidíme, že není tøeba pøipojovat trvale napìtí +12 V a cyklovaè lze snadno instalovat pouhým zasunutím do pøíslušné zásuvky v pojistkové desce.

Stavba

Obr. 3. Desky s plošnými spoji cyklovaèe pøedních stìraèù

Jsou použity všechny konstrukèní hotové prvky, vèetnì nožových konektorù a krytu. Konektory jsou typové, kryt je použit z pùvodního tepelného reléového cyklovaèe. Kombinovanými kleštìmi narovnáme pøehnuté èásti

Praktická elektronika A Radio - 8/97

obalu krytu pùvodního cyklovaèe a kryt sejmeme. Rohy, pøípadnì rozmìry desky C upravíme tak, aby zapadla do krytu. Na nožových konektorech obrousíme postranní výènìlky tak, aby po celé šíøce mìl konektor stejný rozmìr. Nožové konektory vsuneme do desky C, na stranì plošných spojù je necháme asi 0,5 mm vyènívat nad mìdìnou fólii a zapájíme je. Dbáme na dodržení kolmosti nožových konektorù k desce C. Na desce B osadíme nejdøíve diodu D4 a potom relé Re1. Na desce A osadíme nejdøíve souèástky SMD. Na jednu plošku naneseme minimum cínu a souèástku SMD k plošce pøichytíme. Upravíme v pøípadì potøeby polohu souèástky a zapájíme druhý konec. Potom se vrátíme k prvnímu a jemnì pøidáme cín. Pro pájení je nevhodnìjší cínová pájka o prùmìru 0,5 až 0,8 mm. Dále osadíme propojky na stranì souèástek desky A a potom zbytek souèástek. Jako poslední souèástku pájíme IO1 (ne pistolovou pájeèkou!). Desky A a B zkontrolujeme a pøipájíme do pozic na desce C (podle obr. 3), kolmo k desce C tak, že je v rozích spojù propájíme. Tím vznikne pevný celek. Aby se po zasunutí krytu nedotýkaly kontakty spojù na deskách A a B s krytem, vystøihneme z libovolné izolaèní fólie nebo tužšího papíru dva ètvereèky ve tvaru desky A. Ty pøed vsunutím hotového cyklovaèe vložíme do krytu mezi spoje na deskách A a B a kryt. Ten musí být nasunut prolisy podle obr. 3 a v pùvodních záhybech opìt pøehnut pøes desku C. U Felicie nebo Favorita zasuneme cyklovaè na pùvodní místo v pojistkové desce. Tím je montហhotova.

Kde cyklovaè pøedních stìraèù najdeme U Felicie bývá cyklovaè asi uprostøed pojiskové desky. U Favorita je v místì nad pøipojením kabeláže (vlevo nahoøe) a není na první pohled vidìt. Objeví se po rozhrnutí pøívodního svazku kabelù. V každém pøípadì se jedná u obou typù Škodovek o jeden a ten samý typ a poznáme jej podle hliníkového krytu, který je o nìco vìtší (i vyšší), nežli jsou ostatní relé na desce.

Seznam souèástek cyklovaèe pøedních stìraèù R1 R2 R3 R4 R5 R6 C1 C2 C3 C4 IO1

22 kW, SMD 1206 4,7 kW, SMD 1206 390 W, SMD 1206 68 W, SMD 1206 220 kW, SMD 1206 22 kW, SMD 1206 1 µF/100 V 220 µF/16 V 0,33 až 1 µF/63 V, svitek 22 nF (SMD 0805) LF411CN

Obr. 6. Kryt cyklovaèe

Obr. 4. Schéma cyklovaèe zadních stìraèù T1, T2 D1 D2 až 4 Re1 Nožové konektory

BC846 Zen. 6V2, 0,5 W BA ... H700E12C 12V FS1536, 4 ks

Kompletní sadu souèástek na stavbu cyklovaèe pøedních stìraèù (vèetnì relé, konektorù a desek s plošnými spoji) lze objednat na adrese: TES JUNIOR, 251 68 Kamenice 41, tel. 0204/672188, fax 0204/ 673063. Cena sady je 100 Kè + poštovné.

Spouštìè zadního stìraèe pøi ostøikování Øíkejme tomuto zaøízení zjednodušenì „cyklovaè zadního stìraèe“, i když tento název je pro jeho funkci technicky nesprávný, nebo se vlastnì jedná o spouštìný èasový spínaè. Toto zaøízení je výrobcem montováno do luxusnìjších verzí Felicií. Jeho funkcí je spuštìní motoru zadního stìraèe po ostøíknutí zadního skla na dobu asi ètyø kyvù stìraèe. To umožòuje setøení zbytkù vody, která vytéká z trysky ostøikovaèe, ještì chvíli po skonèení ostøikování. V praxi se osvìdèilo pìt kyvù stìraèe po skonèení ostøiku. Tak je možné umýt a otøít zadní sklo posunutím

Deska B 27,5 x 27,5 mm mat. tl. 0,8 mm

páèky stìraèù jen do polohy ostøikování zadního skla. Jako spínací souèástka bylo opìt použito relé. Zpožïovací obvod obsahuje tranzistory v Darlingtonovì zapojení, které spínají relé Re1. „Zhášecí“ dioda je zapojena mezi zem a kolektor T2. Èasovací obvod zajišuje kondenzátor C1 spolu s vybíjecím rezistorem R3. Obvod se nabíjí na napìtí 6,2 V Zenerovy diody D2. Sepneme-li spínaè zadního ostøikovaèe jen na krátký okamžik, nestaèí se C1 pøes rezistor R2 nabít natolik, aby napìtí na nìm otevøelo T1 a T2. To umožòuje krátké ostøíknutí zadního skla bez spuštìní stìraèe. Tento úkon mùžeme provádìt asi po ètyøech sekundách (doba vybití C1 pøes R3). Pokud ostøikovaè držíme déle, nabije se C1 na 6,2 V a po rozpojení zajistí pøi kapacitì kondenzátoru C1 150 µF dobìh pìti kyvù stìraèe.

Stavba Na desce souèástek osadíme nejdøíve rezistory a tranzistory SMD. Dále „klasické“ souèástky - diody, C1 a relé Re1. Obdobnì jako pøi stavbì cyklovaèe pøedních stìraèù obrousíme výènìlky na nožových konektorech a ty osadíme na základní desku. Do zakreslené pozice zapájíme desku souèástek kolmo na nosnou základní des-

Deska A 27,5 x 27,5 mm mat. tl. 0,8 mm

ku nožových konektorù. Cyklovaè pøezkoušíme. Na konektor D pøipojíme zem a na konektor A napájecí napìtí +12 V. Nožový konektor A spojíme s konektorem B asi na dvì sekundy. Po odpojení bodu B musí relé držet ještì asi tøi sekundy. Z kuprextitu nebo pocínovaného plechu (konzerva) vyrobíme jednoduchý kryt podle obr. 6. Vložíme izolaèní podložku, kterou jsme vyrobili podle výše uvedeného návodu a celek cyklovaèe vsuneme do krytu asi 1 mm pod jeho okraj a v místech dvou páskù na základní desce jej spájíme s krytem. Pokud jsme pøi osazování a sestavování cyklovaèe postupovali peèlivì, nemusíme se, vzhledem k jednoduchosti zapojení, obávat nutnosti cyklovaè opìt rozebírat. I tak to však jde - pomocí odsávaèky. Instalovat do vozu cyklovaè bez krytu nedoporuèuji, neodpovídá to ani pøedpisùm. V pojistkové desce Felicie je pozice tohoto cyklovaèe druhá zprava dole (je volná). Sem cyklovaè zasuneme. Tím je montហhotova. Ve Favoritu je bìh zadního stìraèe pøi ostøikování zajištìn tím, že spínaè ostøikovaèe je elektricky spojen se spínaèem motoru zadního stìraèe. Po dobu ostøikování bìží tedy i motor stìraèe. Zásuvka pro osazení zadního cyklovaèe ve Favoritu není.

Seznam souèástek cyklovaèe zadního stìraèe R1 R2 R3 R4 C1 T1, T2 D1, D3 D2 Re1 Nožové konektory

Obr. 5. Desky s plošnými spoji cyklovaèe pøedních stìraèù

Praktická elektronika A Radio - 8/97

1,2 kW, SMD 1206 4,7 kW, SMD 1206 10 kW, SMD 1206 220 kW, SMD 1206 150 µF/10 V BC846 BA... Zen. 6,2 V, 0,5 W H700E12C 12V FS 1536, 4 ks

Kompletní sadu souèástek na stavbu cyklovaèe zadního stìraèe (vèetnì relé, konektorù a desek s plošnými spoji) lze objednat na adrese: TES JUNIOR, 251 68 Kamenice 41, tel. 0204/672188, fax 0204/ 673063. Cena sady je 100 Kè + poštovné.

Železoprachové toroidní tlumivky

žíván pro výbìr tlumivky vhodné pro danou aplikaci. Kmitoètová závislost

Ing. Josef Jansa

Tento èlánek by chtìl seznámit technickou veøejnost s použitím železoprachových toroidních tlumivek a upozornit na jejich pøednosti ve stejnosmìrných i støídavých aplikacích. Navazuje na pøedchozí èlánky [1] a [2] a doplòuje je o u nás zatím málo publikované informace. Úvod Existence kovových práškových jader byla u nás (po neúspìšné delimitaci jejich výroby do bývalé NDR v šedesátých letech) po dlouhé roky témìø zapomenuta. Zájem o nì znovu vzrostl s nástupem techniky spínaných zdrojù a potøebami odrušení polovodièových spínaèù. V tìchto aplikacích se jejich vlastnosti ukazují jako velmi výhodné a po právu tak nahrazují u nás donedávna témìø výluènì používaná dìlená feritová jádra se vzduchovou mezerou.

Kovová prášková jádra Kovové jádro z kompaktního materiálu by, jak známo, bylo zatíženo pøíliš velkými ztrátami víøivými proudy. Aby se jim zabránilo, je nutné rozdìlit objem jádra do elektricky od sebe oddìlených oblastí. U bìžných skládaných èi páskových jader (EI, M, C, toroidù apod.) se toho dosahuje plošnou jednostrannou izolací plechu. V práškových jádrech, která se podobnì jako jádra feritová skládají z mnoha od sebe oddìlených zrn, je naproti tomu izolace prostorová, tøírozmìrná. V jádru se tak støídají magnetické a nemagnetické oblasti, které vlastnì pøedstavují vzduchovou mezeru, rovnomìrnì rozloženou v celém objemu jádra. Vysokým zhutnìním, velmi homogenní velikostí jednotlivých zrn a jejich perfektní izolací se dosahuje výborných magnetických vlastností, k nimž patøí pøedevším velká indukce nasycení (více než 1 T), dobrá frekvenèní použitelnost (øádovì do stovek kHz ), èasová a teplotní stabilita (pøes 120 °C), odolnost vùèi stejnosmìrné magnetizaci a dobrá schopnost akumulace energie. Základními druhy kovových práškových materiálù jsou karbonylové železo pro levná, univerzální a nejbìžnìji používaná železoprachová jádra, železo-nikl pro jádra s velkým sycením a molybden-permaloy pro nejnároènìjší nízkoztrátová jádra. Variabilitou lisovacích podmínek, izolací zrn a teplotním režimem lze parametry kovového práškového jádra ovlivnit v širokých mezích, pøièemž požadovaných výsledných magnetických vlastností se dosahuje koncovým žíháním. Izolace vinutí a ochrana proti

vlivùm okolí je zajištìna potažením kovových práškových jáder ochrannou plastovou vrstvou. Obvyklými materiály jsou zde epoxidové pryskyøice, polyuretany apod.

Efektivní permeabilita železoprachového materiálu je až do kmitoètu 30 kHz prakticky konstantní. Od tohoto bodu vykazuje velmi mírnì klesající tendenci, takže na kmitoètu 100 kHz, který je zhruba doporuèovanou mezí praktické použitelnosti tohoto materiálu, se zmenšuje o necelá 3 %. (Pøi mìøení kmitoètových závislostí na reálné cívce nelze opomenout mezizávitovou kapacitu vinutí, která spolu s indukèností cívky vytváøí rezonanèní obvod proto se parametry na vysokých frekvencích mìøí i na jediném závitu). Ztráty

Železoprachová jádra Nejèastìji používaným kovovým práškových materiálem je èisté železo. Jádra z tohoto materiálu mají pod rùzným oznaèením a s velmi podobnými vlastnostmi ve svém sortimentu prakticky všichni výrobci kovových práškových jader. Jako typický pøedstavitel je dále popisován nejrozšíøenìjší železoprachový materiál, který je též použit v níže uvedených øadách tlumivek firmy PMEC Šumperk. Jeho poèáteèní permeabilita, mìøená pøi indukci 1 mT a kmitoètu 10 kHz, je 75 ±10 %, s teplotním souèinitelem 0,825.10 -3/°C. Pøi souèasném pùsobení stejnosmìrné magnetizace se uvedený teplotní souèinitel zmenšuje. Frekvenèním prùbìhem ztrát v jádru jde o materiál mimoøádnì vhodný pro potøeby odrušení nad 25 kHz, velkým nárùstem indukènosti pøi støídavém buzení je pak vhodný pro užití ve svìtelných stmívaèích. Obecnì jde o materiál univerzálnì použitelný ve všech typických aplikaèních oblastech, které lze podle pøevládajícího charakteru magnetizaèních dìjù rozdìlit na aplikace støídavé a stejnosmìrné.

Støídavé aplikace Permeabilita Se zvìtšující se støídavou indukcí roste relativní permeabilita železprachového materiálu až k vrcholu, kterého dosahuje pøi indukci asi 550 mT (viz obr. 1). Pøi vìtší indukci se postupnì nasycuje materiál a jeho permeabilita a tudíž i indukènost tlumivky se zmenšují. Pro pøedstavu závislosti výsledné indukènosti tlumivky na protékajícím støídavém proudu je uveden obr. 2, který je v praxi pou-

Ztráty v jádøe jsou výsledkem støídavého magnetického pole v jádru. Jejich velikost je pro daný materiál dána pracovním kmitoètem a celkovým rozkmitem magnetické indukce. Protože detailní stanovení velikosti ztrát má význam spíše pro návrháøe tlumivek, uveïme pouze, že tyto ztráty jsou pøibližnì úmìrné kmitoètu a ètverci indukce. Pro orientaci mùže dobøe posloužit následující tab. 1, udávající mìrné ztráty v závislosti na kmitoètu a špièkové hodnotì magnetické indukce: Je velmi dobøe patrné, jak pro pøibližnì stejné ztráty (a tím pøi zanedbání ztrát v mìdi i stejný ohøev tlumivky) se s rostoucím kmitoètem zmenšuje i „využitelnᔠindukce. Je-li tlumivka provozována v aplikaci, v níž zcela pøevládá stejnosmìrná složka proudu (napø. vyhlazovací tlumivka), je oteplení ztrátami v jádøe obvykle zanedbatelné a tlumivka se ohøívá pøedevším èinnými ztrátami ve vinutí. Stejnosmìrné aplikace Jak je zøejmé z obr. 3, se zvìtšující se intenzitou stejnosmìrného magnetizaèního pole poèáteèní permeabilita materiálu a tím i indukènost tlumivky klesá. Permeabilita je zde pøitom stanovena pøi støídavé indukci 1 mT. Tento pokles je pøitom pozvolný a souvisí s linearizaèními úèinky rozložené vzduchové mezery. Vìtšina výstupních stejnosmìrných tlumivek však pracuje se špièkovou hodnotou superponované støídavé indukce vyšší, nejèastìji kolem 20 mT (èasto i 100 mT). Výsledná permeabilita je potom kombinací obou efektù, tj. jak „stejnosmìrného poklesu” podle obr. 3, tak i „støídavého rùstu” podle obr. 1. Pro návrh stejnosmìrných tlumivek se proto používají experimentálnì získané diagramy, z nichž lze pro

Tab. 1. Tabulka mìrných ztrát Kmitoèet [kHz] Indukce [mT] Ztráty [mW/cm3]

0,05 700 68

1 170 72

5 75 72

Praktická elektronika A Radio - 8/97

10 52 70

25 30 72

50 20 73

100 13 77

250 7 76

požadovanou akumulovanou energii (1/2 LI2 ) a danou procentuální velikost superponované støídavé složky urèit vhodné jádro a potøebný poèet ampérzávitù.

Aplikace kovových práškových jader Nejèastìjší aplikací kovových práškových jader jsou toroidní tlumivky, používané jednak pro odrušení polovodièových spínaèù a jednak jako akumulaèní a filtraèní tlumivky ve spínaných zdrojích.

Tyristorové a triakové odrušovací tlumivky Elektrické a elektronické pøístroje, osazené moderními polovodièovými výkonovými spínaèi jako jsou tyristory a triaky, jsou obecnì zdrojem symetrických rušivých napìtí, která zasahují kmitoètové spektrum až do oblasti 100 MHz. Pro splnìní požadavkù EMC (elektromagnetické kompatibility) je nutné úrovnì tìchto napìtí zmenšovat odrušovacími tlumivkami a kondenzátory tak, aby nerušily napø. audio, video èi výpoèetní techniku. Kvùli potøebné širokopásmovosti a požadovanému velkému magnetickému sycení se pro odrušovací tlumivky používají kovová prášková jádra s malou permeabilitou, která navíc silnì tlumí oscilaèní náchylnost regulaèního obvodu a zabraòují tak zpìtnému spouštìní triaku èi tyristoru. S výhodou se rovnìž využívá výše popsaného vzrùstu permeability pøi støídavém buzení, takže skuteèná indukènost mùže být pøi správném výbìru tlumivky i podstatnì vìtší než jmenovitá. Typická kmitoètová oblast použití tyristorových odrušovacích tlumivek je pásmo 150 kHz až 30 MHz. Úrovnì rušení na dolním okraji tohoto pásma jsou pøibližnì desetkrát vìtší než pøi 1 MHz a pùsobí proto vìtší problémy pøi odrušení. Pro potlaèení symetrické složky rušení napø. v pásmu DV proto mohou k úspìchu vést tlumivky s indukèností alespoò 1 mH.

Akumulaèní a filtraèní tlumivky Tyto tlumivky, charakteristické vysokou stejnosmìrnou magnetizací, nelze realizovat na jádrech s velkou permeabilitou, které se již pøi malých

Tab. 2. Sortiment železoprachových tlumivek Typová øada:

PMEC 221

PMEC 222

PMEC 223

Indukènost/ /proud [µH/A]

100/1,0 180/0,7

100/1,3 180/1,0

100/1,7 180/1,3

100/2,3 180/1,7

330/0,5 560/0,7 1000/0,5

330/1,3 560/1,0 1000/0,7

560/0,4 1000/0,3 1800/0,4

560/0,5 1000/0,4 1800/0,5

proudech nasytí a tím náhle ztratí indukènost. Rovnìž schopnost akumulovat magnetickou energii, která je úmìrná ètverci indukce a nepøímo úmìrná permeabilitì, je u jader s velkou permeabilitou malá. Efektivní permeabilita tìchto jader musí být proto umìle zmenšována zavedením vzduchové mezery. Prášková jádra si tuto mezeru (navíc rozloženou a proto v mnohém výhodnìjší) pøináší takøíkajíc již v sobì a jsou tak technicky i ekonomicky dobrou alternativou jader mezerových. Volba jmenovitého proudu tlumivky závisí též na kmitoètu a podílu støídavé složky, jakož i na odvodu tepla do okolí. Vhodnost tlumivky proto musí být posuzována vždy v konkrétní aplikaci.

Železoprachové tlumivky firmy PMEC Šumperk Jako pøíklad aplikace železoprachových jader je v tab. 2 uveden standardní sortiment jednoduchých železoprachových tlumivek univerzálního použití, který na nᚠtrh dodává firma PMEC Šumperk. Tlumivky øad PMEC 225 až PMEC 227 pro vìtší výkony, stejnì jako tlumivky mimo uvedené standardní øady se dodávají po dohodì se zákazníkem. Øady 221 až 223 lze dodat pouzdøené v horizontálním i vertikálním pouzdru, øadu 224 pouzdøenou v horizontálním pouzdru a øady 225 až 227 nepouzdøené. Obr. 2. Závislost výsledné indukènosti tlumivky na protékajícím støídavém proudu

PMEC 224

Technické parametry Kategorie klimatické odolnosti: 40/125/21. Tolerance indukènosti (mìøeno pøi 10 kHz, 50 mV a 25 °C): ± 20 %. Pokles indukènost pøi stejnosmìrném proudu IJM: - 20 %. Nárùst indukènosti pøi støídavém proudu IJM: > 200 %. Oteplení vinutí pøi stejnosmìrném proudu 1,4 x IJM: < 55 °C. Tlumivky firmy PMEC jsou optimalizovanì navrženy tak, že ve stejnosmìrné aplikaci dosahuje pøi zatížení tlumivky jmenovitým proudem poèáteèní permeabilita jádra 80 % maximální hodnoty, jak je též zøejmé z obr. 3. V èistì støídavé aplikaci leží tento pracovní bod pøibližnì uprostøed oblasti maximální indukènosti viz obr. 2. Je zøejmé, že v okolí tohoto bodu dosahují tlumivky více než trojnásobné indukènosti oproti jmenovité. (Této skuteènosti také èasto využívají nìkteøí výrobci, kteøí udávají u „støídavých” tlumivek pøímo tyto zlepšené údaje). Kontaktní adresa výrobce: PMEC spol. s r. o., Nemocnièní 23, 787 01 Šumperk. Tel./fax: (0649) 216 582

Literatura [1] Jansa, J.: Dvojité proudovì kompenzované odrušovací tlumivky. AR A7/92. [2] Jansa, J.: Odrušovací tlumivky. AR A9/94.

Obr. 3.

Obr. 1.

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Tøíbarevný panelový voltmetr BICV-01 Ing. Zdenìk Kolman, CSc., Ing. Vladimír Rosùlek, Pavel KotrᚠV mnoha aplikacích je vhodné rozlišit namìøený údaj, který se má pohybovat ve vymezeném rozsahu, zmìnou barvy indikujícího displeje a pøitom zachovat standardní èitelnost údaje. Mùže se jednat napøíklad o vymezení pásma, v nìmž se mùže pohybovat namìøená velièina (U, I, t). Tato potøeba nás vedla k vytvoøení konstrukce univerzálního panelového voltmetru s vícebarevným displejem LED. Pro konstrukci jsme použili nový konstrukèní prvek, kterým je tøíbarevný sedmisegmentový displej LED.

Základní technické údaje panelového voltmetru Napájecí napìtí: 8 až 15 V. Odbìr ze zdroje proudu: asi 50 mA. Základní mìøící rozsah: 0,2 nebo 2 V. Dìliè: 1 : 1, 1 : 10, 1 : 100. Pøesnost mìøení: ±1 èíslo. Velikost èíslic: 20,2 mm.

Konstrukce voltmetru Celý panelový voltmetr je konstruován na jedné oboustranné desce s plošnými spoji (111,5 x 82 mm). Na této desce jsou umístìny také všechny nastavovací prvky a pøipojovací konektory.

Popis zapojení Základem panelového voltmetru je pøevodník A/D ICL7107. Zapojení pøevodníku je katalogové a bylo již mnohokrát popsáno. Odlišnost je pouze v použití referenèního stabilizátoru. V našem zapojení jsme použili obvod U4 TL431, který je zapojen tak, aby stabilizoval napìtí 2,500 V. Referenèní napìtí je dále nastaveno dìlièem R8, R9, R10 a P2. Pøi zkratované propojce J8 je nastaveno referenèní napìtí na pøevodníku A/D U1 na 1 V - to znamená, že rozsah vstupního mìøeného napìtí je 0 až 2 V. Pøi rozpojené propojce J8 je referenèní napìtí 100 mV. V závislosti na zvoleném mìøicím rozsahu je nutné zároveò s propojkou J8 správnì nastavit èasovou konstantu R13, R33, C10, C11. Ta se nastaví propojkou J10 a to následovnì: Pøi mìøicím rozsahu 0 až 200 mV, reference 100 mV, je J10 propojena. Pøi mìøicím rozsahu 0 až 2 V, reference 1 V, je J10 rozpojena. Vstupní dìliè je navržen na tøi rozsahy vstupního napìtí a to s dìlicím pomìrem 1:1, 1:10 a 1:100. Pro možnost využít voltmetr jako univerzální mìøicí panelový pøístroj je na desce osazen konektor JP1. Na tento konektor jsou vyvedeny v poøadí vývodù 1 až 8 následující signály: 1 Referenèní napìtí 2 Stabilizované napìtí 2,500 V 3 Napájecí napìtí +5 V 4 Zem – napájení 5 Napájecí napìtí -5 V 6 Nezapojen 7 Vstup Hi 8 Vstup Lo

Pøi použití konektoru JP1 je možné odpojit od vstupu ochranné diody D5, D6 propojkou J9 - propojka rozpojena. Propojka J1 (rozpojena) poskytuje možnost pøipojit mìøenou velièinu pøímo na vstup U1 nebo pøes dìliè (J1 spojena). J2 volí typ mìøení s plovoucí zemí (rozpojena) nebo se zemí spojenou s napájecím napìtím. Výbìr barev je vyhodnocován obvodem U2. Jedná se o ètyønásobný operaèní zesilovaè v pouzdru DIL14. Tento obvod vyhodnocuje velikost vstupního napìtí a spíná pøes logická hradla U3 anody jednotlivých displejù.

Napájení Pøivedené napájecí napìtí je jednocestnì usmìrnìno diodami D2 a D1 a stabilizováno integrovanými stabilizátory 7805 pro kladné napájecí napìtí a 7905 pro záporné napájecí napìtí. Stabilizátor U7 je zapojen s plovoucí nulou a napìtí na výstupu je nastaveno trimrem P1. Toto je nutné pro vyrovnání rozdílného úbytku napìtí na zeleném a èerveném systému LED a trimrem P1 se nastaví odstín žluté barvy. Pokud se vystaèí s èervenou a zelenou, P1 není nutné nastavovat a lze jej vèetnì U7 vynechat a propojit emitory Q3 a Q4. Pro napájení èervené barvy je použit stabilizátor U5. Pro dostateènou velikost napìtí na displeji je výstupní napìtí zvìtšeno diodou D4. Záporný stabilizátor je zapojen podle katalogového zapojení. Celý panelový voltmetr je pøizpùsoben pro napájení ze síového transformátoru (adaptéru). Napájecí støídavé napìtí 8 až 24 V se pøipojí na svorky X3, X1+X2. Pro ss napájení je tøeba pøipojit na svorky obì polarity napìtí: X1 - (+)8 až 15 V, X2 - (–)8 až 15 V, X3 - zem.

Nastavení a oživení Po osazení voltmetru nastavte všechny propojky podle osazovacího výkresu. Než zasunete pøevodník A/D do objímky, zmìøte napájecí napìtí. Pøipojte napájení na svorky X1, X2, X3. Zmìøte napìtí na kondenzátorech C5 (+5,7 V), C6 (+5 V), C2(-5 V). Poté vyzkoušejte funkci stabilizátoru pro nastavení žluté barvy. Pøi otáèení P1 se napìtí na U7 mìní od 4 V do 5,5 V. Žlutou barvu nastavíme až pøi koneèném oživení. Po kontrole napájení vyzkoušejte funkci obvodu pøepínání barev na desetinné teèce, kterou rozsvítíte propojkou J4. Propojte J2 a mezi +5 V a -5 V pøipojte potenciometr 10 až 100 kW a

Praktická elektronika A Radio - 8/97

jeho jezdec pøipojte na X5. Dále nastavte potenciometrem POT1 napìtí asi -0,5 V na vývodu 14 U2 a POT2 asi +1 V na vývodu 1 U2. Pak pøi spojených propojkách J5 3-4, J6 1-2, J7 1-2 se musí pøi otáèení potenciometrem mìnit barva teèky. Nastavte na vstupu pøibližnì nulové napìtí a pak potenciometrem P1 nastavte odstín žluté barvy. Pokud je všechno bezchybné, mùžeme zasunout U1 do objímky (samozøejmì pøi vypnutém napájení). Po pøipojení napájecího napìtí nastavte trimrem P2 referenèní napìtí na 100 mV (1 V). Nastavení rozhodovacích úrovní barev lze uskuteènit zkouškou podle displeje voltmetru nebo propojením propojky J3 1-2 pro dolní úroveò, èi J3 3-4 pro horní úroveò pøi odpojeném vstupu X5 a propojené propojce J1. Barva displeje pøi tomto nastavování není dùležitá (závisí na ofsetu OZ), sledujte pouze velikost mezního napìtí. Volba barvy pro dolní, støední a horní úroveò se nastavuje propojkami J5, J6, J7. Napø. Pokud chcete, aby voltmetr zobrazoval dolní úroveò èervenì, zapojíte propojku J7 3-4, støední úroveò zelenì propojku 1-2, a horní úroveò žlutì J8 propojku J6 1-2, 3-4. Po nastavení barev rozpojte propojku J3. Panelový voltmetr je pøipraven k použití.

Zkušenosti Panelový voltmetr byl zkoušen v podmínkách bìžného mìøení napìových úrovní. Úkolem „obsluhy“ bylo sledovat povolené pásmo napìtí. Pro provozní pásmo byla zvolena zelená barva a pro nepovolené pøekroèení barva èervená. Lidské oko velmi hbitì reaguje na zmìnu barev. Staèí, když je displej umístìn kdekoliv v zorném poli pozorovatele a zmìna barvy je zøetelnì vnímána. Pøitom se nemusí ani obsluha dívat pøímo na èíslice displeje. Z pole takových mìøicích pøístrojù vystupuje displej, který zmìní barvu, by i jen na okamžik. Jako velmi vhodné použití by se jevil napøíklad palubní voltmetr v automobilu (pøi souèasném použití mìnièe napìtí DC/DC -8 až -15 V), pøièemž provozní pásmo napìtí by bylo indikováno zelenì, nízké napìtí èervenì a vìtší než povolené žlutì. Další možné aplikace jistì najde ètenáø sám.

Seznam souèástek R1, R2 R3 R4 R5 R6 R7, R18, R19, R28 R8, R25, R26 R9 R10 R12 R13 R14, R15, R30 R16, R17, R31 R20 R21 R22, R27 R23, R24 R29 R32 R33 P1 P2

10 W, RR 100 kW, RR 6,8 MW, RR 680 kW, RR 220 kW, RR 470 W, RR 1 kW, RR 1,5 kW, RR 24 kW, RR 100 kW, RR 47 kW, RR 2,2 MW, RR 10 kW, RR 330 W, RR 22 kW, RR 180 W, RR 2,2 kW, RR 1 MW, RR 220 W, RR 390 kW, RR 4,7 kW, TP0 95 200 W, 64Y

Obr. 1. Schéma zapojení

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Obr. 2. Deska s plošnými spoji

POT1, POT2 C1, C5, C12, C13 C2 C3 C4 C6 C7, C9 C8 C10 C11 D1, D2, D3 D4 až D14 DISPL1 až DISPL4 Q1, Q2

10 kW, 64Y 100 nF, CK 10 µF/16 V, CR 220 µF/25 V, CR 470 µF/25 V, CR 100 µF/16 V, CR 100 nF, CF1 100 pF, CK 470 nF, CF1 220 nF, CF1 1N4007 1N4148 CM1-0802LGS BC556

Q3, Q4 Q5 U1 U2 U3 U4 U5, U7 U6 J1, J2, J9, J10 J3, J5, J6, J7, J8 J4 JP1 X1 až X4 X5, X6

BC640 BC546 ICL7107 TL084 4011 TL431 LM7805 LM7905 J2.1 J2.2 J2.4 PHS1-8 ETB 1102 ETB 1103

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Zájemcùm o stavbu panelového voltmetru nabízíme kompletní stavebnici za 1370 Kè nebo desku s plošnými spoji a barevné displeje za 580 Kè K panelovému voltmetru je možné objednat napájecí adaptér za 150 Kè. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH. Adresy kde lze stavebnici voltmetru objednat: SEA s. r. o., Dolnomìcholupská 17, 102 00 Praha 10, tel. 02/705 438, fax 02/705 255; TES elektronika a. s., 251 68 Kamenice, tel. 02/672188, fax 0204 /673063.

Hybridné IO Sanyo rady STK Ing. Kosmel Anton Hybridné integrované obvody sa dnes používajú v najrôznejších oblastiach elektroniky. Používajú sa ako napäové stabilizátory, DC - DC menièe, v impulzných zdrojoch, v televíznej technike (horizontálne a vertikálne rozkladové obvody) a tiež v oblasti, ktorá nás bude zaujíma  - v audiotechnike. Snahou nasledujúcich riadkov je prinies bližšie informácie o nich a praktický návod pre ich použitie v praxi: - Popísa ich vnútornú konštrukciu, fyzikálne vlastnosti a technológiu IMST®, z ktorých vyplývajú ich prednosti a vlastnosti, ktorými sa odlišujú od integrovaných obvodov vyrábaných inými technológiami. - Prinies preh¾ad vyrábaných typov s ich elektrickými parametrami. - Predloži èitate¾om PE praktické použitie obvodu v nízkofrekvenènom zosilòovaèi, ktorý vyniká špièkovými parametrami - malým harmonickým skreslením (THD od 0,05 do 0,008 %), ve¾kým rozsahom sínusových výkonov od 30 W do 200 W. Uvedená konštrukcia si kladie za cie¾ jednoduchos a dokonale vypracovanú dosku s plošnými spojmi, ¾ahkú reprodukovate¾nos, ktorá zabezpeèuje prístupnos pre všetkých záujemcov o zosilòovaèe najvyššej triedy. Pri výrobe hybridných IO rady STK používa japonská firma SANYO technológiu Insulated Metal Substrate Technology, v skratke IMST® Hybrid ICs. Technológia výroby je chránená patentom, ktorý pod¾a firemnej literatúry Sanyo semiconductors, je jeden z najlep-

ších patentov v oblasti výroby integrovaných obvodov.

Charakteristické èrty IMST® Hybrid ICs Výborné odvádzanie stratového tepla Jedným z rozhodujúcich faktorov ovplyvòujúcich spo¾ahlivos elektronických súèiastok je teplo, ktoré vzniká pri ich prevádzke. Substrát IMST má vïaka svojej konštrukcii (obr. 2) ve¾mi dobrú tepelnú vodivos, ktorá zabezpeèuje výborné odvádzanie tepla z každého aktívneho aj pasívneho prvku obvodu. Na grafe (obr. 3) je vidie, že odvádzanie stratového tepla z elektrotechnických súèiastok umiestnených na substráte IMST® je asi 4x lepšie ako u identických prvkov na klasickej doske s plošnými spojmi.

Vysoká spo¾ahlivos Vysokú spo¾ahlivos umožòujú okrem predošlej vlastnosti aj vnútorné spojenia v HICs, ktoré sú realizované priamo z medených prepojov na polovodiè prostredníctvom bodových zvarov, èo redukuje množstvo spájkovaných prechodov a zvyšuje spo¾ahlivos obvodov v prevádzke. Výborné elektromagnetické tienenie Výborné parametre sú dosiahnuté umiestnením všetkých aktívnych aj pasívnych prvkov na IMST substrát, ktorý má nulový potenciál, pretože základ substrátu je vyrobený z hliníka. Toto prevedenie zároveò desanásobne redukuje pomer S/N ratio (užitoèný signál /šum) t.j. odstup signál šum a redukuje rušivé vyžarovanie do okolia. Ve¾ké množstvo typov IMST® Hybrid ICs V sérii STK sa vyrábajú obvody (nf zosilòovaèe), ktorých je celá rada s  výkonom od 5 do 200 W, s celkovým harmonickým skreslením (THD) od 10 do 0,005 %, s poètom kanálov 1, 2 a 3 a impedanciou 1 až 8 W. Výborná tepelná stabilita Je ve¾mi dôležitá vlastnos pre nf zosilòovaèe. Umožòuje ju už spomenutý výborný rozptyl tepla IMST substrátom a tepelná vodivos. Teplota èipov výkonových tranzistorov na výstupe zosilòovaèa je identická s teplotou kompenzaèného tranzistora, ktorý zabezpeèuje tepelný chod (obr. 2).

Obr. 3. Grafická závislos ohriatia [C°] èipu rezistora CR21 a CR2, umiestneného na doske s plošnými spojmi (PCB) a na substráte IMST® v závislosti od privádzaného výkonu [W]

Poh¾ad zhora [C°]

Obr. 1. Zjednodušený príklad konštrukcie IMST® Hybrid ICs (tepelná dilatácia - je to materiál, ktorý redukuje rôznu tepelnú rozažnos èipu výkonových tranzistorov a substrátu IMST a zároveò má dobrú tepelnú vodivos, „Functional triming“ (nastavovací rez) - nastavujú sa ním odpory t.j. optimálne parametre zapojenia HICs)

Obr. 2. Tepelná vodivos substrátu IMST ®

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Nastavovací proces Nastavenie všetkých kritických parametrov nf zosilòovaèa (napr.: k¾udový prúd zosilòovaèa), je vykonané optimálne už pri ich výrobe. Pri výrobe sú vybrané páry tranzistorov na výkonovom stupni. Preto pri oživovaní nf zosilòovaèov odpadá zložité nastavovanie parametrov, spojené èasto aj s výmenou niektorých súèiastok, okrem nastavenia napäového zisku. Znaène sa tým zjednoduší ich výroba v amatérskej praxi a zabezpeèí úspešnos stavby konštrukcie. Ïalšími výhodnými vlastnosami, ktoré spomeniem, je minimálne množstvo externých súèiastok aj u najkvalitnejších konštrukcií a nehor¾avos puzdier ICs, v akejko¾vek medznej situácii. IMST® je ochranná známka firmy SANYO Electric Co. Hybridné IO fy Sanyo je možné objedna písomne na adrese: A.M.I.S., spol. s r. o., Kalinèiaka 5, 971 01 Prievidza, alebo telefonicky: 0905/623 676, tel./fax - 0862/224 89.

Literatúra

Sanyo Semiconductors SANYO Electric Co., Ltd. Semiconductor Division (preh¾adový katalóg polovodièov Features of the IMST® Hybrid ICs) (Pøíštì konstrukce zesilovaèe 2x 50 až 200 W s hybridními obvody)

Krystalem øízený generátor 1 Hz Generátor poskytující signál pravoúhlého prùbìhu s periodou 1 s bývá èastou souèástí rùzných èasomìrných pøístrojù i jiných pøístrojù. Pokud pøitom záleží na pøesnosti periody oscilátoru, je vhodným øešením jednoduché zapojení z [1] (obr. 1). Jeho základní èástí je CMOS IO 4521, který obsahuje nejen invertor využitý pro vytvoøení základního krystalem øízeného multivibrátoru kmitajícího na frekvenci 4,194304 MHz, ale i následnou kaskádu 24 klopných obvodù. Z 22. obvodu lze již odebírat žádaný kmitoèet 1 Hz (222 = 4194304). Pro nìkteré aplikace je výhodné i to, že výstupní prùbìh má støídu 1 : 1. Oscilátor pracuje pøi napájení 3,5 až 15 V, odebírá asi 5 mA. Pøi spojení výstupu s obvody TTL èi rychlými obvody CMOS se vstupy TTL (HCT) je tøeba zapojení napájet napìtím 5 V. -JH[1] Himpe, V.: Quarzgenauer 1 Hz Taktgenerator. Elektor 27 (1995), 7-8, s. 19.

Obr. 1. Zdroj pøesného kmitoètu 1 Hz

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Vstupná jednotka VKV 88 až 108 MHz Miroslav Drozda Popisovaná vstupná jednotka vznikla na základe osvedèenej konštrukcie vstupnej jednotky z tuneru KIT 78 AR-B4/79 (upravené zapojenie jednotky KIT 74 RK6/75), z ktorej prebrala filozofiu prevedenia ladených obvodov a usporiadania. Inováciou prešli obvody vf zosilòovaèa a zmiešavaèa, ktoré sú teraz osadené MOS tetrodami, èím sa ïalej zlepšili vlastnosti jednotky pri udržaní si pôvodnej jednoduchosti zapojenia.

Popis zapojenia Z anténneho konektoru je vstupný signál privedený cez kondenzátor C1 na vstupný ladený obvod L1, L2, C2, C3 a D1. Cievka L1 slúži ako anténna väzobná cievka. Z vstupného ladeného obvodu je signál z odboèky na cievke L2 cez kondenzátor C4 privedený na riadiacu elektródu G1 vysokofrekvenèného predzosilòovaèa osadeného MOS tetrodou T1, so zvoleným pracovným bodom UG1S=0 V, U G2S=4 V a

UDS=10 V. Do kolektoru tranzistoru T1 je cez rezistor R6 (zlepšuje stabilitu zapojenia) pripojené primárne vinutie pásmovej priepusti L3 a obvod s C7, C8 a D2. Sekundárne vinutie pásmovej priepusti L4 a obvod C9, C10 a D3 sú indukène viazané s primárnym vinutím pásmovej prepusti. Z odboèky cievky L4 je cez kondenzátor C11 privedený zosilnený signál na riadiacu elektródu G1 zmiešavaèa T2, pracovný bod bol zvolený UG1S=0 V, UG2S=0,35 V a UDS= =10 V. Do riadiacej elektródy G2 je pri-

Obr. 1. Zapojenie vstupnej jednotky VKV

vedený signál z oscilátoru T3 cez kondenzátor C13. Do kolektoru tranzistoru T2 je cez rezistor R13 pripojené primárne vinutie medzifrekvenènej pásmovej priepusti L5 a C14. Oscilátor T3 pracuje v zapojení so spoloènou bázou. Kolektor T3 je pripojený cez rezistor R15 na odboèku oscilaèného obvodu cievky L6, C15, C16, D4. Diódy D5 a D6 teplotne kompenzujú oscilátor. Jednotka VKV je uzatvorená v plechovej krabièke. Vývod pre anténu je zhotovený zo sklenenej priechodky (napr. zo Zenerovej diódy 1NZ70), mf signál je vyvedený koaxiálnym káblikom.

Zostavenie a oživenie Najprv vyrobíme na jednotku krytovanie, najlepšie z tenkého pocínovaného plechu. Nesmieme pritom zabudnú na uzemnenie prepážok aj uprostred steny. Potom vlepíme kostrièky a navinieme cievky, a nakoniec osadíme súèiastky. Jednotku oživujeme len s pripojeným mf zosilòovaèom. Po pripojení napájania (jednotka má záporné napájacie napätie Ucc= -12 V) skontrolujeme aspoò k¾udový odber; ten býva asi 12 až 18 mA, a dos záleží na použitých tranzistoroch T1 a T2. Pre istotu môžeme skontrolova aj napätia na tranzistoroch. Potom prikroèíme k vlastnému zladeniu. Kapacitné trimre nastavíme do stredu, ladiace napätie nastavíme približne na 12 V. Vlnomerom alebo èítaèom skontrolujeme, na akej frekvencii kmitá oscilátor a doladíme ho jadrom cievky L6 zhruba na 97 až 98 MHz. Potom zväèšíme ladiace napätie na 25 V a kapacitným trimrom naladíme oscilátor na 119 až 120 MHz. Potom na vstup jednotky pripojíme vf generátor a naladíme ho na 94 MHz. Jednotku pomaly prelaïujeme, až zachytíme signál z vf generátoru, najprv doladíme mf cievku L5 na maximálny signál na výstupe mf zosilòovaèa (S-meter), potom postupne cievky L2, L3 a L4. Generátor preladíme na 102 MHz, zväèšujeme postupne ladiace napätie, pokia¾ nezachytíme signál z generátoru a kapacitnými trimrami C3, C7 a C10 doladíme na maximum signálu na výstupe mf zosilòovaèa. Celý postup opakujeme nieko¾kokrát.

Obr. 2. Doska s plošnými spojmi (53 x 75 mm) a rozmiestnenie súèiastok

Praktická elektronika A Radio - 8/97

>

Utopenou elektroniku – nezahazujte!

Nedávné záplavy zpùsobily nedozírné škody nejen na majetku. V následujícím èlánku bych chtìl popsat, jak zachránit co nejvíce elektronických zaøízení. Poškození elektronických elektronických zaøízení nemusí být zcela fatální. Když jsem se døíve vìnoval opravám osobních poèítaèù, nezøídka jsem použil pro oèištìní totálnì „zahumusených” dílù vodní lázeò. Rovnìž rùzné elektronické díly, které jsme jako kluci obèas získali na haldách v kovošrotu, èasto bez problémù po vyschnutí pracovaly, i když pøedtím na nì nìkolik týdnù pršelo. Elektrická a elektronická zaøízení, která jsou mokrá, vlhká a zanesená bahnem zásadnì nepøipojujeme na napájení. Svodové proudy mohou napáchat mnohem vìtší škody než doèasný pobyt ve vodì. Dùležitým krokem pøi oživování utopených zaøízení je dùkladné oèištìní „naplavených” neèistot. Nebojte se zaøízení znovu namoèit. Zaøízení omyjeme pod tekoucí vodou, na nepøístupných místech si pomùžeme štìtcem. Pøed pøipojením napájení musí zaøízení dokonale vyschnout. Nepospíchejte – na nepøístupných místech mùže vlhkost vysychat velmi pomalu, pøi bìžné teplotì i nìkolik týdnù. Kompresorová chladnièka Systém chladnièky je hermeticky uzavøen. Staèí proto vyèistit a vysušit pouze rozvodnou skøíòku, tepelné relé a prostor za krytem vnitøního osvìtlení. Automatická praèka Pozornost vìnujeme pøedevším vyèistìní mechanického programátoru a

>

vysušení motorù. Škody by mìly být minimální, praèka bývá konstruována tak, aby snášela vlhké prostøedí. Nezapomeòte také znovu promazat ložiska bubnu a motorù. Rozhlasový pøijímaè, kazetový magnetofon, video a CD Pøijímaè rozebereme, vyèistíme a vysušíme. Problém mùže nastat u ladicího kondenzátoru. Vlhkost pravdìpodobnì znièí reproduktory – pólové nástavce mají jen malou nebo žádnou antikorozní úpravu a kmitací cívka reproduktoru v mezeøe zarezne. Membrána se vlhkostí rozlepí a zkroutí. Vážnìjší škody napáchá voda na mechanice magnetofonu. Kovové díly, tónová høídel a rotor motoru mohou zareznout. Èím je mechanika složitìjší, tím bude vyèištìní pøístroje nároènìjší. Videorekordéry a pøehrávaèe CD se pravdìpodobnì již do chodu znovu uvést nepodaøí. Televizní pøijímaè, monitor osobního poèítaèe Sundáme kryt, pøípadnì pøístroj èásteènì rozebereme, dùkladnì oèistíme pøedevším desku s plošnými spoji. Sundáme a oèistíme koncovku vn kabelu. Vn kabel pøipojíme zpìt až úplném vyschnutí pøístroje. V televizi èi monitoru je nìkolik transformátorù. Ty jsou zpravidla dobøe impregnovány epoxidovým lakem a voda jim neublíží. Vìtším problémem mùže být vyèistìní a vysušení

Zoznam súèiastok R1 R2, R9 R3 R4 R5, R12 R6 R7, R8, R14 R10 R11 R13 R15 R16 R17 R18 C1 C2, C5, C6, C19, C20 C3, C7, C10, C15

Obr. 3. Prevedenie vstupnej jednotky VKV

C4, C8, C9, C11 C12, C19, C20

68 kW 100 kW 56 kW 82 kW 100 W 82 W 33 kW 12 kW 390 kW 150 W 18 W 10 kW 1,2 kW 220 W 330 pF 2,2 nF 0,5 až 4,5 pF, kapacitný trimer WK70122 1 nF 10 nF

Praktická elektronika A Radio - 8/97

rùzných zakrytovaných modulù. Pøi troše štìstí bude tøeba v televizoru vymìnit pouze reproduktor. Osobní poèítaèe Pøi troše opatrnosti a jisté dávce štìstí lze zachránit i to nejdùležitìjší – data na pevném disku. Poèítaè rozebereme a každou desku oèistíme a usušíme zvl᚝. Díly zkoušíme nejlépe jednotlivì na jiném poèítaèi. Grafické karty, øadièe diskù, zvukové karty a modemy pravdìpodobnì budou bez problémù pracovat. Horší to bude s mechanikou pružných diskù. Vzhledem k cenì tìchto mechanik bude nejlepší ji rovnou vymìnit. To se týká také klávesnice a myši. Napájecí zdroj vyjmeme z krytu a nejlépe èásteènì rozebereme. Potíže mohou nastat pouze se zarezlým nebo zadøeným ventilátorem. Pevný disk vyjmeme z poèítaèe. Pokusíme se vyèistit i prostor pod deskou elektroniky. Pøi zkoušení na jiném poèítaèi je tøeba správnì nastavit parametry disku a propojky Master-SlaveSingle. Vhodnìjší je novìjší poèítaè, jehož BIOS nastaví parametry disku automaticky. Nefunguje-li disk, zkontrolujte ještì propojení elektroniky disku s vlastní mechanikou – páskové pøívody mají èasto nekvalitní kontakt. Pro dobrou funkci disku je nutné, aby se dovnitø disku nedostala voda (a hlavnì neèistoty z vody). To by se mohlo stát pøi hlubokém ponoøení. Pravdìpodobnì se nepodaøí zachránit pøehráveèe CD-ROM a rùzné mechaniky výmìnných diskù (SyQuest, Bernouli, Zip, MO disky). Vše záleží spíše na míøe zneèistìní než na délce pobytu pod vodou. Rovnìž bude obtížné zprovoznit tiskárny a další pøístroje s vìtším množstvím pohyblivých mechanických dílù – kopírky, faxy apod. JB C13, C17 C14 C16 C18 T1, T2 T3 D1 až D4 D5, D6

3,3 pF 150 pF 100 pF 33 pF KF907 KF525 4KB109G KA206

Údaje cievok L1 3 závity, samonosná ¾avotoèivá Ø 3 mm, drôt Ø 0,3 mm L2 6,5+1,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm, ¾avotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadrom M4x8, hmota N01 (èervené) L3 5,5+2,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm, pravotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadrom M4x8, hmota N01 (èervené) L4 6,5+1,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm, pravotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadrom M4x8, hmota N01 (èervené) L5 16 závitov na kostrièke Ø 5 mm, ¾avotoèivá, drôt Ø 0,3 mm, s jadrom M4x8, hmota N05 (modré) L6 4,5+2,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm, ¾avotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadrom M4x8, hmota N01 (èervené)

Jednoduché svìtelné poutaèe pro vánoèní osvìtlovací soupravy Vítìzslav Vysocký Na stránkách AR byly již mnohokrát publikovány nejrùznìjší svìtelné poutaèe. Po pìtiletém provozu pøedkládám dvì jednoduché konstrukce blikaèù, urèené pro jednu nebo dvì vánoèní osvìtlovací soupravy.

Stavba blikaèù Konstrukce neskýtá žádné záludnosti, ale musím pøedevším upozornit na skuteènost, že blikaèe pracují se síovým napìtím 220 V a proto je nutné pøi oživování dodržovat všechny zása-

Obr. 2. Zapojení blikaèe II

à

Obr. 1. Zapojení blikaèe I

ß

+

Obr. 3. Deska s plošnými spoji pro blikaè I

+

Obr. 4. Deska s plošnými spoji pro blikaè II

Praktická elektronika A Radio - 8/97

+

Popis zapojení Na obr. 1 je úplné zapojení blikaèe I. Známý èasovaè NE555 (IO1) spoleènì s rezistory R1, R2 a kondenzátorem C1 tvoøí zdroj impulsù. Pøi impulsu se na výstupu 3 objeví signál, který pøes rezistor R3 otevøe optotriak MOC3020 (IO2). Ten pøes rezistor R4 pøivede napìtí na øídicí elektrodu triaku TIC206M (Tc1). Výkonový triak sepne síové na-

pìtí 220 V a VOS se rozsvítí. Pøi mezeøe VOS nesvítí a tento cyklus se stále opakuje. Pøepínaè Pø1 je zapojen tak, že v poloze „blikání” se zároveò zapíná napájení 9 V. V poloze „stálé svícení” je napájení 9 V odpojeno. Pøi zhasnutí VOS musíme Pø1 pøepnout do polohy, kdy je vypnuto napájení 9 V, jinak se baterie vybije! Dioda D1 1N4001 slouží k ochranì proti pøepólování na-

+

Blikaèe dìlají radost pøedevším dìtem, mohou-li klasické vánoèní osvìtlovací soupravy (dále jen VOS) blikat.

pájecího napìtí. Optotriak (IO2) slouží zároveò k dokonalému izolaènímu oddìlení elektronického obvodu od síového napìtí. Zmìnou C1, R1, R2 lze zmìnit délku impulsu a mezery. Úplné zapojení blikaèe II je na obr. 2. Zdroj impulsù je shodný s obr. 1, má však „dvoubodové” uspoøádání výstupního obvodu – spodní optotriak (IO2) spíná, není-li sepnutý horní optotriak (IO3) a obrácenì. Pøepínaèem Pø1 se pøepíná blikání a stálé svícení. Pø2 se zapíná napájení 9 V. Zde se rovnìž pøi stálém svícení, nebo pøi zhasnutí VOS musí vypnout baterie pøepínaèem Pø2.

>

Pøedzesilovaè pro mikrofon s kompresorem dynamiky Pøedzesilovaè lze použít napø. ke kazetovému magnetofonu nebo k radiostanici, nebo zajistí kvalitní modulaci bez nastavování správného vybuzení. Signál z elektretového mikrofonu je zesílen stupnìm s tranzistorem T1. Tento stupeò má zisk asi 20 dB. Následuje promìnný dìliè a zesilovaè s OZ1. Také tento stupeò má zisk asi 20 dB. Pøi vý-

poètu je nutno vzít v úvahu, že zesílení OZ1 urèují nejen rezistory R10 a R14, ale také rezistor R5. Následuje stupeò s OZ2. V tomto stupni je napìtí za kompresorem dynamiky zesíleno na poža-

dovanou úroveò. S uvedenými souèástkami je zesílení asi 3,5 a výstupní napìtí pøibližnì 2 V. Z výstupu OZ1 se pøes R13 a C7 odebírá signál pro detektor. Pøi slabém vstupním signálu je tranzistor T3 uzavøen, kondenzátor C5 vybit a na øídicí elektrodì (gate) T2 je nulové napìtí, proti zbývajícím elektrodám tranzistoru (D, S) záporné. Tranzistor T2 je zcela uzavøen a signál prochází dìlièem nezeslaben. Pøi silném signálu otevírají záporné pùlvlny tranzistor T3. Napìtí na C5 se zvìtšuje a T2 se otevírá. Pootevøený kanál tranzistoru JFET má pøi

Obr. 1. Pøedzesilovaè pro mikrofon s kompresorem dynamiky

Obr. 2. Deska s plošnými spoji pro pøedzesilovaè s kompresorem dynamiky

>

dy bezpeènosti práce s tímto napìtím! Elektronická èást blikaèù je realizována na deskách s plošnými spoji podle obr. 3 a 4. Kondenzátory s vývody (na stojato) a rezistory jsou bìžné typy malých rozmìrù. Pøepínaè Pø1 P-KNX2 je páèkový na 250 V (dvoupolohový a dvoupólový), Pø2 P-KNX1 je rovnìž dvoupolohový, ale jednopólový. Dioda D1 1N4001 je na nejmenší napìtí a zatížení. Triaky Tc1, Tc2 jsou pøišroubovány na plocho k desce s plošnými spoji a pro malé zatížení nejsou opatøeny chladièi.

Seznam souèástek Blikaè I R1 100 kW R2 300 kW R3 470 W R4 180 kW C1 10 µF/10 V C2 100 µF/10 V D1 1N4001 IO1 NE555 IO2 MOC3020 Tc1 TIC206M Pø1 P-KNX2 (GM) objímky pro IO, plochá panelová instalaèní krabice, síová zásuvka, konektor (klips) na baterii 9 V, baterie, flexo šòùra

Praktická elektronika A Radio - 8/97

malých napìtích charakter èinného odporu; spolu s rezistorem R5 vytváøí promenný dìliè a signál zeslabí. Usmìròovaè s tranzistorem T3 má pro øídicí signál pomìrnì znaèné zesílení. Již malé zvìtšení napìtí nad jistou mez na výstupu OZ1 vyvolá velkou zmìnu napìtí na C5 a tím i velkou zmìnu odporu kanálu tranzistoru T2. Amplituda nf signálu se proto na výstupu OZ1 mìní jen velmi málo i pøi velkých zmìnách amplitudy vstupního signálu. Pøedzesilovaè pro mikrofon lze postavit na desce s plošnými spoji podle obr. 2. V pùvodním pramenu byl na místì T1 použit tranzistor BF244. Tento tranzistor má parametry obdobné jako typ BF245, avšak jinak zapojené vývody. Použití shodných tranzistorù T1 a T2 zmenší riziko možné chyby. Deska s plošnými spoji je navržena pro tranzistory BF245. Tranzistor T3 mùže být libovolný typ s vodivostí p-n-p, napø. KC308 nebo BC556. JB Zpracováno podle èlánku: Dinamikakompressor elektretmikrofonhoz. Hobby Elektronika è. 4/1997 s. 120. Autor neuveden. Blikaè II R1 100 kW R2 300 kW R3, R4 470 W R5, R6 180 kW C1 10 µF/10 V C2 100 µF/10 V D1 1N4001 IO1 NE555 IO2, IO3 MOC3020 Tc1, Tc2 TIC206M Pø1 P-KNX2 Pø2 P-KNX1 objímky pro IO, plochá panelová instalaèní krabice, síová zásuvka, konektor (klips) na baterii 9 V, baterie, flexo šòùra

Èíslicová stupnice pro TV pøijímaè se zobrazením na obrazovce Miloš Zajíc V nìkterých pøípadech je nutno znát pøesný kmitoèet, na který je naladìn TV pøijímaè. Pøístroje vybavené kmitoètovou syntézou je možno naladit na urèitý kanál, ale pøi rozladìní již vìtšinou žádný údaj nemáme. Pro mìøicí a kontrolní úèely je výhodnìjší plynulé ladìní s indikací kmitoètu. Speciální mìøicí pøijímaèe tuto vlastnost mají, ale jejich cena je znaèná. Nápad vytvoøit popisovaný doplnìk vznikl pøi vývoji èítaèe do 1,3 GHz, který je (mimo jiné) vybaven funkcí pro pøímé zobrazení èísla TV kanálu. Protože vestavba displeje do TV pøijímaèe je problematická, vzniklo toto neobvyklé øešení. Hlavní podmínkou bylo programovì zvládnout generování údajù do videosignálu.

Popis funkce Doplnìk umožòuje zobrazení pøijímaného kmitoètu televizoru. Zobrazuje buï kmitoèet, nebo pøímo èíslo kanálu a odchylku od správného kmitoètu nosné obrazu, viz obrázek vedle titulku èlánku (byl získán digitalizací TV signálu pøídavnou kartou do PC). Je apli-

kována kompletní tabulka kanálù vèetnì kabelových, tak jak je používána v ÈR (klasické kanály podle CCIR-D/K a kabelové podle CCIR B/G). Mìøí se kmitoèet oscilátoru kanálového volièe a zmìøený kmitoèet je možno korigovat vzhledem k mezifrekvenènímu kmitoètu 38,0 nebo 38,9 MHz. Kmitoèet a odchylka jsou zobrazovány s pøesností na 0,1 MHz. Namìøené údaje jsou vkládány do televizního signálu, takže jsou viditelné v obraze. Okénko s údaji (15 znakù) je ve spodní èásti obrazu a zobrazené znaky jsou bílé na èerném podkladu. Zaøízení lze též pøepnout do režimu, kdy generuje kompletní videosignál s vlastní synchronizaèní smìsí a obrazovou informací o kanálu (kmitoètu). Tento režim lze použít v pøípadì, kdy je zobrazován pouze šum a údaj mùže být špatnì èitelný.

Popis zapojení Zapojení stupnice je na obr.1. Vstupní videosignál pøichází nejdøíve na obnovovaè stejnosmìrné složky tvoøený

D1, C5. Z nìj jde potom do analogového multiplexeru IO2, který již pøepíná všechny potøebné úrovnì signálu: pøímé video, úroveò bílé, èerné a sychronizaèní impuls. Tyto úrovnì jsou nastaveny odporovým dìlièem, tvoøeným R2, R3, P1 a P2. Trimrem P1 se nastavuje jas znakù na obrazovce a P2 slouží k nastavení úrovnì pro komparátor oddìlující synchronizaèní impulsy. Na výstupu multiplexeru je již jen emitorový sledovaè pro dosažení malé výstupní impedance. Základem celého doplòku je bìžný mikroprocesor ATMEL 89C2051-24. Ten snímá a generuje všechny potøebné signály. Pracuje s hodinovým kmitoètem 24 MHz. Pro dosažení stabilní polohy zobrazovaného okénka musí být kmitoèet mikroprocesoru naprosto pøesnì synchronizován se zobrazovaným TV signálem. Kmitoèet oscilátoru je proto dolaïován varikapem D2. Fázový detektor je realizován programovì. Synchronizaèní signál pro procesor je možno získat dvìma zpùsoby. První využívá odvození synchronizaèních impulsù z videosignálu, s využitím vnitøního analogového komparátoru v pro-

Obr. 1. Schéma zapojení èíslicové stupnice k televizoru

Praktická elektronika A Radio - 8/97

cesoru. Jeho vstupy jsou na vývodech P1.0 a P1.1. Je to øešení jednoduché, ale pracuje dobøe pouze pøi kvalitním signálu bez šumu a poruch. Druhá možnost je využití signálu z rozkladù TV pøijímaèe. Kvalita synchronizace je potom urèena pouze kvalitou synchronizaèních obvodù televizního pøijímaèe. Vhodný pro tento úèel je napø. signál složeného impulsu SCI. Pøíklad zapojení je popsán v èásti Aplikace. Pro zjištìní pøijímaného kanálu se mìøí kmitoèet oscilátoru v kanálovém volièi. Signál s kmitoètem v rozsahu asi 70 až 1000 MHz je nejprve dìlen 256 rychlou dìlièkou ECL IO3. Tranzistor T2 tvoøí jednoduchý pøevodník na úroveò TTL. Potom je signál dále vydìlìn ještì ètyøikrát v IO2, aby max. vstupní kmitoèet pro procesor byl do 1 MHz. V pøípadì potøeby lze pøepojit IO4 na dìlicí pomìr 16 a použít pøeddìlièku s dìlicím pomìrem 64 (napø. U664 aj.). Poslední èástí je zdroj napìtí 5 V s integrovaným stabilizátorem IO1 ve standardním zapojení. Spotøeba je asi 70 mA.

Programové vybavení Obvodové øešení stupnice mùže být takto jednoduché jen proto, že veškeré èinnosti provádí mikroprocesor. Pøitom se nejedná o žádný speciální typ urèený pro tyto úèely. Procesor musí zajišovat tyto funkce: a) mìøení kmitoètu, b) èíslicovou filtraci mìøeného údaje a korekci o mf kmitoèet, c) vyhledání èísla kanálu a výpoèet odchylky,

d) detektor fáze pro zajištìní polohy obrazu, e) generování a vložení dat do videosignálu, f) generování synchronizaèní smìsi v režimu bez signálu. Vzhledem k tomu, že funkcí je mnoho a vìtšina z nich bìží v reálném èase, bylo vytvoøení programu znaènì nároèné. Pøitom nebyla jistota zda se nakonec podaøí všechny funkce èasovì zvládnout. V režimu generování znakù byly použity urèité nestandardní postupy, protože jinak by realizace vùbec nebyla možná. Vzhledem k velmi špatným zkušenostem se staršími konstrukcemi výpis programu neposkytuji. Program má nìkolik volitelných parametrù pro pøizpùsobení dané aplikaci. Volba se provádí propojkami (jumpery) J1 až J4. Jejich význam je popsán v tab. 1.

Aplikace Zaøízení je na první pohled jednoduché, pøesto ale nedoporuèuji jeho stavbu zaèáteèníkùm. Pro jeho zapojení do TV pøijímaèe jsou nutné urèité zkuše-

nosti s TV technikou, zvláštì tehdy, vyskytne-li se nìjaký problém. Pøipojení stupnice lze rozdìlit na nìkolik bodù: a) Pøipojení videosignálu Pøedpokládá se pøipojení do místa za demodulátorem videosignálu, pøed oddìlovaèem synchronizaèní smìsi. Je možné použít též bìžný AV vstup-výstup, ale podmínkou je èinnost celého vstupního dílu i pøi pøepnutí na AV. Velikost vstupního signálu by mìla být 1 až 2 Všš. Podle návaznosti na další stupeò je nutno zvolit správnì polaritu výstupního kondenzátoru C6 (mùže být opaènì než na schématu). Pro zkušené zájemce existuje také ještì jeden jednoduchý zpùsob, ale bez možnosti nucené synchronizace. Jde o pøipojení do obvodu videozesilovaèe napø. TDA3505, konkrétnì vstupù pro externí RGB signál a klíèovacího vstupu. Ušetøí se tím IO2 a zobrazený údaj mùže být v barvì (podle toho, který vstup RGB použijeme). Signály z procesoru mají potøebný prùbìh. Pro tento úèel lze zapojit uprostøed desky s plošnými spoji dva rezistory, které jsou normálnì neosazeny.

Obr. 3. Pøíklad zapojení stupnice do pøijímaèe Mánes Color

Obr. 2. Zapojení vstupu pro impuls SCI

Obr. 4. Deska s plošnými spoji a rozmístìní souèástek (neoznaèené rezistory neosazeny)

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Tab. 1. Význam propojek v zaøízení ;

VSR MH QR

UR]SRMH QR

6

V\QFKU,17

V\QFKU(;7

-

ND Qi O\

NPLWR þH W

RGNPLWRþWX -

RVFLOiWRUXMH RGHþWH Q

NPLWR þH WRVFLOiWRUX

PINPLWRþHW

-

-

PI

0+]

PI

0+]

UH]HUYD

b) Pøipojení do kanálového volièe K tomuto úèelu jsou nejvhodnìjší kanálové volièe napø. OTF 6PN 387 273 osazené obvodem TDA5330 (5331). Tento obvod má již výstup oscilátoru vyøešen. Protože výstup je oddìlený a slouèený z oscilátorù pro všechny pásma, je pøipojení prakticky bezproblémové. Pokud je to možné, použijeme symetrický výstup, protože dìlièka má vstup také symetrický. Deska s plošnými spoji je na to pøipravena, staèí pøerušit u C8 spojku na zem. Spoje mezi dìlièkou a kanálovým volièem by nemìly být pøíliš dlouhé. Jinak by bylo lepší dìlièku IO3 umístit na samostatnou destièku do tìsné blízkosti KV a její výstup vést do hlavní desky. Také je možno použít upraveného kanálového volièe s kmitoètovou syntézou. Integrovaný obvod kmitoètové syntézy je tøeba odpojit. Pak využijeme výstupu oscilátoru a pøipojíme ladicí napìtí. Pøi pokusu použít starší typ KV (z diskrétních souèástek) se asi nevyhneme laborování. Je nutné zvolit vhodné místo a zpùsob snímání signálu oscilátoru a jeho slouèení ze všech pásem. c) Pøipojení synchronizace Podle nárokù na kvalitu se mùžeme rozhodnout. První jednodušší øešení (zapojení podle obr. 1) dává dobré výsledky pouze pøi kvalitním signálu. Proto doporuèuji druhou, o nìco pracnìjší variantu. Pøi použití synchronizace z rozkladù televizoru je zobrazení èitelné už pøi náznaku obrazu v šumu. Je to dáno tím, že v pøijímaèi jsou použity speciální obvody pro synchronizaci. Jejich kvalita je pøirozenì vìtší než v prvním pøípadì. Procesor by tuto èinnost také zvládl, ale nesmìl by dìlat nic jiného. Vhodný synchronizaèní signál je napø. složený impuls SCI, nebo signál vzniklý slouèením signálù zpìtných bìhù horizontálního i vertikálního rozkladu. Zapojení pøizpùsobovacího obvodu pro použití SCI je na obr 2. Je umístìn na desce s plošnými spoji. d) Napájení Díky stabilizátoru na desce a malému odbìru najdeme v každém TV vhodné místo bez problémù. Pro vstup-

ní napìtí 12 V nemusí mít stabilizátor IO1 chladiè. Jako pøíklad konkrétní aplikace je uvedena vestavba stupnice do pøijímaèe Mánes Color. Typ pøijímaèe v podstatì nehraje roli, mùže být i èernobílý. Pøipojení stupnice nám velmi usnadní dokumentace k danému televizoru. U použitého pøijímaèe Mánes byl kanálový voliè vymìnìn za novìjší typ s kabelovými kanály. Destièka se stupnicí byla umístìna pøímo na tento voliè. Schéma pøipojení je na obr. 3. Èíslování souèástek v modulu „O” odpovídá firemní dokumentaci. Vypnutí stupnice pro bìžný provoz je øešeno pøerušením synchronizaèního signálu.

Stavba a oživení Do vyvrtané desky osadíme postupnì všechny souèástky, kromì C10 a C13. V pøípadì použití synchronizace z rozkladù nezapojíme propojku J5, ale propojku vyznaèenou èárkovanì. Pro oživování musíme zapojit desku už do televizoru. Zatím staèí bez pøívodù od kanálového vodièe. Trimry nastavíme do støední polohy. Pøipojíme provizornì C10 a C13. Nejpracnìjší èástí oživování je doladìní kmitoètu oscilátoru na pøesnì požadovaný kmitoèet. Bohužel rozptyl parametrù krystalù je znaèný i od jednoho výrobce. Po zapnutí a nastavení režimu vnitøní synchronizace se objeví na èerné obrazovce nìjaké údaje. Jejich význam není zatím podstatný. Trimrem P1 nastavíme jas tìchto údajù. Nyní pøepneme do režimu zobrazení v obraze a naladíme nìjakou stanici s kvalitním signálem. Okénko s údaji by mìlo zùstat zhruba na stejném místì. Pøi použití synchronizace z videosignálu nastavíme co nejstabilnìjší polohu trimrem P2. V ostatních variantách zapojení je trimr P2 neúèinný a jeho nastavení nemá žádný vliv na funkci. Okénko s údaji se bude pravdìpodobnì pohybovat a po dosažení urèité polohy se skokem vrátí zpìt. Nyní se pomocí C12 snažíme dosáhnout zastavení a dosažení stabilní polohy. Pokud rozsah nestaèí zmìníme kapacitu C13, pøípadnì ještì C10. Kapacita C13 by nemìla pøesáhnout 56 pF, protože pak již oscilátor vìtšinou pøestává kmitat. Potom nezbývá než použít jiný krystal. Kapacita C10 je závislá na parametrech D2, a mìla by být nejvýše 47 pF. Správné nastavení je takové, když pøi pøepnutí na jinou pøedvolbu dojde prakticky k okamžitému ustálení polohy okénka. Zajímavé je, že odchylka základního øádkového kmitoètu od pøedepsaného je dosti velká napø. u rùzných satelitních stanic. Pokud synchronizace správnì pracuje, zapájíme definitivnì C10 a C13. Nyní staèí již pøipojit signál z kanálového volièe a nastavit propojky J1 až J4 podle tab. 1. Zobrazovaný údaj by již mìl odpovídat naladìné stanici. Pøekontrolujeme funkci mìøení v celém

Praktická elektronika A Radio - 8/97

rozsahu kmitoètù KV. Pøípadné nedostatky mùže mít na svìdomí R5. Jeho odpor je závislý na zesilovacím èiniteli T2. Ve vìtšinì pøípadù by mìl vyhovìt. Pøípadnou zmìnou odporu tohoto rezistoru nastavíme symetrické omezení signálu na kolektoru T2. Vzhledem k tomu, že v televizoru mùže být dosti vysoká teplota, je vhodné pøekontrolovat nastavení C12 po delší dobì provozu v zakrytovaném stavu.

Závìr Cílem pøíspìvku bylo popsat dosti neobvyklé zaøízení. Principy ovìøené na této konstrukci by bylo možno využít v mnoha dalších aplikacích. Jako pøíklad „meziproduktu vývoje” uvedu velmi jednoduchý dekodér na kódované videokazety (procesor + 1 IO). Naprogramovaný mikroprocesor pro tuto konstrukci (cena 500 Kè + poštovné) lze získat na adrese autora: Miloš Zajíc, Hálkova 739, 289 11 Peèky. V pøípadì dostateèného zájmu i stavebnici.

Seznam souèástek rezistory 100 W 180 W 330 W 470 W 1 kW 5,6 kW 10 kW* 6x 10 kW 10 kW 250 W 1K

R7 R2 R3 R4 R6 R1, R8, R9, R13 R5 (viz text) R10 R11, R12 trimr P2 trimr P1

kondenzátory keramické 22 pF trimr Philips C12 33 pF C10 (viz text) 47 pF C13 (viz text) 100 pF C7, C8, C11 2,2 nF C3, C9, C16 kondenzátory elektolytické 2,2 µF/50 V C15 10 µF/35 V C1, C2, C4 220 µF/16 V C6 kondenzátory foliové 330 nF/64 V C5 diody 1N4148 KB105 (BB139) tranzistory BC546 BC556

D1 D2

T1 T2

integrované obvody 7805 IO1 4053 IO2 SAB6456 IO3 74HC393 IO4 89C2051-24 IO5 (programovaný) krystal jumper

24 MHz J1 až J4

Konvertor 50 až 52 / 28 až 30 MHz již z tøicátých let. Tento konvertor bude mít urèitì lepší vlastnosti, než superreakèní pøijímaèe tehdy používané. Schéma vidíme na obr. 1. Jedná se v principu o klasické zapojení vf zesilovaèe + smìšovaèe, které jsou osazeny dvoubázovými MOSFET BF981 a BF961, a oscilátoru s oddìlovacím stupnìm s tranzistory JFET. Pøi použití pøesného krystalu v oscilátoru (22 MHz) bude souhlasit i stupnice pøijímaèe (28 MHz = 50 MHz), pro první pokusy mùžeme použít libovolný krystal v okolí 22 MHz. Signál z antény je pøivádìn na dvì antiparalelní diody 1N4148, které by mìly omezit pøíp. poškození vstupního zesilovaèe pøepìtím - nejsou však nezbytné. Vf zesilovaè a smìšovaè jsou vázány kondenzátorem 2,2 pF. Cívky L2 a L3 mùžeme navinout buï na feritové kroužky (v originále Neosid T37/

Obr. 3. L1, L2, L3 /12), nebo na jádra o Æ 5 mm osazená na desku vertikálnì. Cívky oznaèené ve schématu jako L4 a L5 (obr. 4) jsou v miniaturních krytech. Krystal kmitá na základním kmitoètu 22 MHz, oscilátor je napájen pøes stabilizaèní IO 78L08, celý konvertor pak napìtím 12 V pøes diodu, abychom zabránili nežádoucímu pøepólování. Deska s plošnými spoji je oboustrannì plátovaná, ale snadno se dá zhotovit i amatérskými prostøedky vzhledem k minimálnímu množství spojù. T1 a T2 jsou osazeny ze strany spojù. Bližší prozradí instruktivní nákresy provedení cívek a rozmístìní souèástek.

Obr. 1. Schéma zapojení konvertoru

D1

10n

+

10u

L4

10n

_

12 V +

výstup 28 MHz výstup 28 MHz

D

470k 27p

S L5

10n 10n

100k

22p D

T3

1k 100p

470k

0/22

S

27p

G

X

Praktická elektronika A Radio - 8/97

stínící pøepá ka

D3

D2

100p

L1

T1 4/40

anténa 50 MHz

G

T4

IO1

100n 22k

10n

58

10n

10k

10n

100k

L2

2,2p

100n

L3

4/40

390k

8,2p

18k T2

390k

100k

4/40

100

10n

15p

100

Již jednou jsme našim ètenáøùm pøinesli schéma konvertoru pro pásmo 6 m, které u vìtšiny transceiverù nebo pøijímaèù není doposud obvyklé. Bylo to však schéma spíše ideové, i když též funkèní. Dnes pøinášíme podrobný návod na zhotovení takového konvertoru, navíc osazeného souèástkami u nás bìžnými, vèetnì názorného popisu výroby cívek. Návod je pøevzat z èasopisu Megahertz magazine 1/97 (F1ASK converter 50 MHz) a doufáme, že pøispìje k vìtší popularitì tohoto zajímavého pásma jak mezi posluchaèi, tak mezi radioamatéry vysílaèi - u tìch alespoò, aby si v letní dobì ovìøili, oè pøicházejí ve chvílích, kdy se toto pásmo „otevøe“. Pásmo 50 MHz používali radioamatéøi již pøed druhou svìtovou válkou, o experimentech u nás existují doklady

Obr. 2 a. Deska s plošnými spoji a rozložení souèástek (druhá strana desky viz obr. 2 b)

ð

ð

Seznam souèástek Polovodièové souèástky D1 1N4004 D2, 3 1N4148 T1 BF981 T2 BF961 T3 J310 T4 BF245, 2N5245 ap IO1 78L08 Kondenzátory 1x 2,2 pF 1x 8,2 pF 1x 15 pF 1x 22 pF 2x 27 pF 2x 100 pF 2x 10 nF polyester. 2x 0,1 mF/63 V elektrolyt. 1x 10 mF/25 V dolaï. 3x 4 až 40 pF 1x 22 pF Rezistory 1x 56 W 4x 100 W 2x 390 W 1x 1 kW 1x 10 kW 1x 18 kW 1x 22 kW

Obr. 4. L4, L5 Obr. 2 b. Druhá strana desky s plošnými spoji konvertoru (pozor - negativnì!)

1x 100 kW 2x 470 kW Cívky L1 8 z drátu o Æ 1 mm na Æ 8 mm s mezerami asi 2 mm; L2, 3 buï 12 z na ferit. kroužek T37/12 nebo 17 z na feritovou ty-

129e .1,+< Navrátil, Pavel: OS/2 Warp verze 4 praktický prùvodce. Praha 1997, 248 s., 290 Kè. Od pøedchozího, už tak velmi kvalitního systému Warp se zmìnilo mnohé - na první pohled je patrná tøírozmìrná grafika. Na pracovní ploše je nyní v podobì lišty Warp Centrum, které je potomkem pøíruèního panelu a zároveò výchozím bodem pro práci s OS/ 2. Rozšíøená je také podpora písem True Type, byla vestavìna podpora plug and play - OS/2 je nyní schopen detekovat vᚠhardware. Nezanedbatelnou novinku, kterou se nemùže pochlubit každý operaèní systém, pøedstavuje Voice Type, funkce ovládající OS/2 hlasem. K užiteèné knize nakladatelství nabízí také cenné doplòky: disketu s popisem základù jazyka REXX, pøíklady k tomuto jazyku, pøíkazy operaèního systému, popis souboru CONFIG.SYS - a to vše jako standardní ASCII soubor formátu .txt, jako wordovský dokument .doc a také ve formátu stránek HTML. Osif, Michal: Windows NT Server verze 4.0. Praha 1997, 384 s., 490 Kè. Komu je tato kniha pøedevším urèena? Bylo by snadné øíci, že všem; operaèní systém pro server však není hraèkou pro domácí poèítaèe. Proto ji lze doporuèit zejména administrátorùm sítí se servery Windows NT, pøípadnì správcùm sítí se smíšeným prostøedím Windows NT a Novell NetWare. Aèkoliv je kniha vìnována popisu práce v systémech s procesory Intel, vzhledem ke stavbì Windows NT je systém až na nepatrné odlišnosti shodný i se všemi ostatními systémy - publikace bude cenným prùvodcem i tìm, kdo pracují se systémy MIPS R4xx0, Digital Alpha nebo PowerPC.

èinku o Æ 5 mm, obojí lak. drátem o Æ 0,5 mm (vinout dvìma dráty stejného prùmìru, po zafixování jeden odmotat); L4 primární vinutí 18 z, sek. 3 z drátem CuL o Æ 0,3 mm na kostøiè-

Wagner, Dietlind: PowerPoint 7 pro Windows 95 (Kompletní kapesní prùvodce). Praha 1997, 360 s., 340 Kè. Jako obchodní zástupce èasto nabízíte své produkty mimo kanceláø. Vaše firma se pøipravuje na veletrh a uvažuje o efektní, ale finanènì nenároèné prezentaci. Pøednášíte èasto posluchaèùm látku a máte pocit, že jste je dostateènì nezaujal. V každém pøípadì potøebujete dokonalou prezentaci. Mnozí k tomu již používají notebook a PowerPoint. Tøeba k nim patøíte i vy - nebo vás to právì napadlo jako vhodné øešení. Ale všichni obèas marnì lovíme v hlavì návod, jak udìlat nìco konkrétního a nemùžeme si vzpomenout. A právì v tom je užiteèná publikace, která vychází v edici Kompletních kapesních prùvodcù - urèených všem, kteøí s popisovaným programem pracují a obèas potøebují vyhledat podrobnìjší informace o nìkteré funkci nebo možnosti, kterou používají ménì èasto. Pro funkci kapesní referenèní pøíruèky tyto publikace pøedurèuje nejen vnitøní uspoøádání, ale též praktický kapesní formát a struèný obsah na obálce. Knihy si mùžete objednat na adrese: Grada Publishing, U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7, tel. (02) 20 386 401-2 fax (02) 20 386 400 e-mail: [email protected] on-line prodej: http://www.medea.cz/grada nebo ve firemních prodejnách: Dlouhá 39, 110 00 Praha 1, tel. (02) 231 00 51 Divadelní 6, 657 46 Brno, tel. (05) 42 213 787 Námìstí Svatopluka Èecha 1, 702 30 Ostrava - Pøívoz, tel. (069) 224 509 Laurinská 14, 811 08 Bratislava tel. (07) 332 164 Moyzesova 34, 040 01 Košice tel. (095) 622 07 35

Praktická elektronika A Radio - 8/97

ku o Æ 5 mm v originále s jádrem Neosid 10T1; L5 22 z drátem CuL o Æ 0,5 mm na kostøièce o Æ 5 mm - jako L4; feritová perlièka na vývod T1

QX

l Kdo se zúèastnil radioamatérského setkání ve Friedrichshafenu, mohl tam jako exponát uvidìt krásnì provedený transceiver pro pásma 20, 15 a 10 m od DK4SX, nazvaný QRP 14. Výkon pøepínatelný - 5 nebo 1 W, RX s citlivostí 0,15 µV a to vše v krabièce o rozmìrech 150x70x110 mm. Jako stavebnice nebo hotový výrobek se tento exponát nedodává, ale zájemci si mohou autorovi napsat a za 40 DM obdrží 150stránkovou knihu s pøesným a podrobným popisem a dokumentací ke stavbì. Adresa: Ulrich Graf, DK4SX, Seidlheck 19, D-89081 Ulm, Germany. l Podle bandplánu IARU by mìli mít radioamatéøi 1. oblasti IARU k dispozici pro experimenty rovnìž kmitoètový segment 135,7 až 137,8 kHz. l Z Litvy již mùžete také pracovat bez zvláštního povolení v rámci licence CEPT! Znamená to, že dnes již všechny tøi pobaltské republiky pøistoupily k úmluvì CEPT. Mùžete tam získat i vlastní licenci, pokud nejménì 10 dnù pøed svým pøíjezdem zašlete kopii vlastní licence CEPT na VRDT, což je tamnìjší úøad jako u nás ÈTÚ, a dostanete licenci LY2A.. platnou do konce kalendáøního roku. l Známá firma DATONG, která vyrábìla doplòková zaøízení pro radioamatéry, oznámila, že s touto výrobou konèí a v obchodech se budou pouze doprodávat ty pøístroje, které jsou zatím na skladech. Servis bude firma zajišovat i nadále, ale výroba bude nyní zamìøena na profesionální rádiové zamìøovaèe a speciální pøijímaèe. QX

CB autoanténa zcela zadarmo Dnes již inkurantní radiostnice RF-11 mìly ve své výbavì ocelovou prutovou anténu o délce 150 cm. Vzhledem k jejím vlastnostem se nabízí její použití jako mobilní antény pro CB pásmo (obr. 1). Mechanické upevnìní lze øešit buï použitím pùvodního keramického držáku z RF-11, pøípadnì využitím pouze dutinky s aretací, kterou vestavíme do speciálnì zhoto-

Obr. 1.

Obr. 2.

veného izolátoru ze silonu, ve kterém je skryt i pøizpùsobovací obvod a konektor PL. Je možné i vyøíznout závit na døík antény a tu pak do izolátoru uchytit napevno. Sám používám variantu silonového izolátoru s odnímatelnou anténou, obojí pøipevnìné na støešním snímatelném nosníku na pøední stranì støechy Š120. Montហantény vèetnì støešního nosníku je záležitostí nìkolika minut. Elektricky je na výstup vysílaèe anténa pøizpùsobena obvodem LC s tìmito parametry: na feritovém toroidním jádru (použil jsem èervenì oznaèené jádro z produkce Prametu Šumperk, hmota N1) je navinuto 7 závitù drátu o Æ 0,8 mm s celkovou indukèností 1,4 mH a odboèkou na 0,7 mH od spodního konce. Rozmìry jádra byly 20/11/8 mm. Pokud by èinilo potíže sehnat vhodný toroid, lze místo nìho použít bìžné TV dvouotvorové jádro o rozmìrech 8/12/15 s vinutím podle vyobrazení (obr. 2). Živý konec kabelu je na odboèku pøipojen pøes kondenzátor o kapacitì 69 pF. Tato kapacita má spolu s dobrým propojením opletení kabelu na nosník zásadní vliv na ÈSV. Nejlepší je umístit anténu na støeše auta, pøipojit stínìní na nosník a místo pevného kondenzátoru použít ladicí kondenzátor CL o kapacitì asi 100 pF. Zmìnou CL nastavíme nejmenší ÈSV (byl lepší jak 1:1,1), zmìøíme kapacitu a nahradíme pevným kondenzátorem. Pokud by po této operaci byl ÈSV horší, než byl s ladicím kondenzátorem, pøidáme ještì paralelnì kondenzátor s kapacitou asi 5 až 8 pF jako náhradu za kapacitu pøívodù CL. Zaruèuji, že takto upravená anténa se zcela vyrovná mnohasetkorunovým profesionálním výrobkùm a navíc pùsobí jako duševní doping z prokázané vlastní dovednosti. OK1ACP Lektorská poznámka: Principiálnì jde o anténu l/4 nad protiváhou, která je zkrácena indukèností na

skuteènou délku 150 cm, tj. 0,135 l. Zkrácením antény o 50 % se zmenšil její vyzaøovací odpor asi na 8 W. Tento malý vyzaøovací odpor je spolu se všemi ztrátovými odpory transformován na impedanci napájeèe (50 W) odboèkou na prodlužovací cívce. Celková úèinnost takto pøizpùsobené antény je ovšem ovlivnìna vf kvalitou pøizpùsobovacího obvodu, ocelového záøièe a protiváhy. OK1VR

Není kopec jako kopec! K napsání tohoto èlánku mì inspirovalo hned nìkolik výletù na vysoké kopce naší vlasti za úèelem navázání dálkového spojení (DX) v pásmu CB. Nìkdy to stálo i hodnì potu dostat se na nìktré kóty a já tehdy vyzbrojen ruèní stanicí Dragon SY101 a teleskopickou anténou jsem byl najednou pøekvapen, že se prostì nikam nedovolám. Až pozdìji jsm zjistil, že pøíèinou neúspìchù byl jednoduše øeèeno špatný kopec a nìkdy také v dané situaci použitá špatná anténa. Mnoho úspìchù a neúspìchù pøesnì zapisovaných dalo dohromady tento návod, jak najít vhodný kopec a použít vhodnou anténu pro DX spojení povrchovou vlnou v daných podmínkách. Je to tudíž návod založný spíše na praktických zkušenostch, které byly však nìkolikráte ovìøeny. Jako první je vhodné urèit si vhodný kopec co se týèe dostupnosti i s uvážením naší kondice. Nejvhodnìjší pro tento úèel je podrobná turistická mapa, kde se dozvíme nìkteré podrobnosti o daném kopci a o terénu kolem nìj. Volme vždy kopec v otevøené krajinì pokud možno s nadmoøskou výškou co nejvìtší. Pokud je více kopcù pøibližnì stejné nadmoøské výšky blízko u sebe, volíme kopec otevøený do námi nejvíce žádaného smìru nebo kopec alespoò o 20 m vyšší než kopce okolní. Musíme totiž poèítat se zalesnìním okolních kopcù a dostat se výškovì alespoò na úroveò vrškù stromù okolních kopcù, jinak budou signály pøi pøíjmu i vysílání citelnì slabší. Pokud si vybereme osamocený kopec ve volné krajinì, vždy budou lepší výsledky z kopce s prudkým stoupáním oproti kopcùm stejnì vysokým nebo o málo vyšším s povlovným stoupáním a rozlehlým vrcholem. Z tohoto hlediska jsou nejlepší skály a skalnaté vrcholy a samozøejmì vysoké rozhledny a stavby na vršku kopce. Podmínkou je však pochopitelnì možnost stavìt antény na tìchto místech. Všeobecnì je lepší kopec nezalesnìný s náhorní planinou nebo vrcholovým skaliskem. Hraje zde však roli použitá anténa, protože závìsné antény (které se nejvíce používají jako pøenosné) prostì nìjaký ten strom potøebují. Lze doporuèit pro holé kopce „ruèku” s teleskopickou anténou, anebo anténu samonosnou, která je však tìžká, neskladná a její stavba a kotvení jsou nároèné na èas i vybavení. Tyto antény pøi optimální instalaci dávají však velmi dobré výsledky. Pro antény závìsné je lépe volit øídce porostlé vrcholy, ale pokud možno s vysokými stromy. Hustì zarostlé vrcholy jsou nevhodné, protože porost absorbuje vìtšinu vysílaného výkonu. Dalším dùležitým aspektem je geologické podloží daného kopce. Teoreticky vzato, èím horším je podloží vodièem, tím budou vìtší ztráty v zemi a bude jen malá èást výkonu úèinnì vyzáøena anténou. Pøitom však pøíjem mùže být velmi dobrý. Prakticky jsem zjistil, že jako podloží se nejlépe chová znìlec a èediè, naopak nejhùøe písek a pískovcové podloží, a to zejména vyprahlé a suché. Nectnosti vodivých podloží se nejvíce projeví pøi použití ruèních stanic, kdy je možno až úplnì ztratit spojení i s místními stanicemi. Tyto nectnosti lze

Praktická elektronika A Radio - 8/97

však vyvážit vhodnou anténou a její vhodnou instalací. Anténa je tedy velmi významným zaøízením pro navázání DX spojení a jejím špatným zvolením nebo špatnou instalací mùžeme znehodnotit jinak velmi dobré podmínky pøíjmu. Pro DX spojení používáme zásadnì antény nezkrácené, tzn. plné délky, a to vèetnì protiváh. Antény zkrácené neboli redukované nedávají tak dobré výsledky a jsou znaènì úzkopásmové. Já osobnì používám a uznávám pro mne nejlepší anténu ètvrtvlnnou se šikmými neredukovatelnými protiváhami. Pøi porovnávání rùzných typù antén anténa ètvrtvlnná jednoznaènì zvítìzila a mohu ji tedy zodpovìdnì doporuèit. Tato anténa má øadu výhod, na které se v dnešní éøe ,pìtiosmin’ èasto zapomíná. Podrobnìjší a vyèerpávající informace nejen o tìchto anténách lze najít v AR-B è. 1/94. Jednou z velkých výhod antén èvrtvlnných je, že jejich protiváhy pùsobí jako umìlá zemì, èímž ruší neblahé úèinky špatnì vodivých podloží. Musí být však zavìšeny co nejvýše nad zemí, minimálnì 3 m. Vhodné by patrnì bylo i použití antény pìtiosminné s nezkrácenými protiváhami. Tyto antény jsou však velmi drahé, rozmìrné, tìžké a tudíž velmi špatnì pøepravitelné. Pokud shrneme výše uvedené poznatky, zjistíme, že nejlepší kopec pro DX spojení by mìl vypadat asi takto: Kopec s co nejvìtším stoupáním a nadmoøskou výškou v otevøené krajinì s podložím znìlec nebo èediè (nìkdy bývá uvádìno v turistických mapách) a holým nebo jen øídce zalesnìným vrcholem. Anténu používat nejlépe ètvrtvlnnou, neredukovanou a zavìšenou alespoò 3 m nad zemí. Pokud takový kopec prostì k dispozici není, øiïte se výše uvedenými radami a vyberte kompromisní øešení; i tak bývají výsledky v závislosti na okolnostech dobré. Tento èlánek je vìnován všem opravdovým ,portejblistùm’, kteøí nosí anténu, stanici a olovìný èi jiný akumulátor na zádech vysoko do kopcù a mrznou ve stanech pøi ranním vysílání. Pøeji vám co nejlepší podmínky a a je vám tento èlánek užiteèným. Zdenìk Ústí - Zdenìk Koráb

O „síbíèku” na disketì Nìjakou dobu už je u nás v prodeji disketa s názvem „Provoz a technika CBSSB”. Motivem vzniku této dikety byl pøedevším nedostatek ucelených informací o CB. Obsah diskety je rozdìllen do tøí èástí: 1. Spojení: praktické poznatky potøebné pro první kroky provozem SSB (Q-kodex, prefixy zemí, pásmo majákù v pásmu 28 MHz). 2. Technika: praktické rady od A do Z, antény pro CB, mìøení výkonu, šíøení elektromagnetických vln. 3. Fotobáze CB radiostanice President, která bude v budoucnu rozšíøena o rubriku DXpres s informacemi o CB klubech a DX aktivitách ve svìtì. Prosíme zájemce, kteøí mají o informace tohoto druhu zájem, aby nás kontaktovali. Pokud nás bude hodnì, budeme tuto databázi pravidelnì upgradovat. Tato elektronická „knížka” je zpracovánana na disketì v nìkolika formátech, které jsou bìžným vybavením standardního PC. Na disketì je asi 100 stránek formátu A4 a její cena je 200 Kè. Mùžete si ji objednat na adrese: CB-CENTRUM, 503 43 Èernilov 119, tel.: (049) 59 21 155, 0603-43 11 68 (viz inzerát CB CENTRUM v inzertní pøíloze v tomto èísle PE-AR).

Z vašich dopisù Váleèné elektronky Pan Eduard Frank z Pøerova je vyuèeným radiomechanikem a jako èlen radioklubu OK2KJU se zajímal také o radioamatérské vysílání. Koncem loòského roku dìlal poøádek ve svých písemnostech a narazil na katalog nìmeckých vojenských elektronek z doby II. svìtové války. Jsou tam uvádìny charakteristiky a podrobné údaje o elektronkách napø. typu RV12P2000, RV2,4P700, RL12P35, LV1, RL12P10

osciloskopu s pìtipalcovou obrazovkou, model O-1. Pøišlo mnoho dalších: elektronkové voltmetry, signální generátory, Wiliamsonovy zesilovaèe ke gramofonùm, pøijímaèe, vysílaèe a zesilovaèe pro radioamatéry (známé HW-101, SB-202), které jsou v tisících exempláøích dodnes v provozu. Mìøicí pøístroje firmy Heathkit jste mohli v padesátých létech nalézt v každé americké laboratoøi nebo opravárenské dílnì. Konec této éry znamenal rok 1979, kdy firma pøešla do rukou nových majitelù a ti mìli zájem o rozvoj jen v oboru výpoèetní techniky. Pøesto byly nìkteré stavebnice nabízeny v inzerátech èasopisù ještì v roce 1990.

K poèátkùm televize

Obr. 1. Vysílací pentoda typu RL12P35

a technické informace o spoustì dalších elektronek (bìžných i speciálních), které vyrábìla pøedevším firma Telefunken. Katalog vydala po válce pražská firma Fusek, která mìla obchod na Václavském námìstí è. 25, asi v tìch místech, kde je teï obchodní dùm Krone. Její výkladní skøíò byla magnetem a dostaveníèkem radioamatérù, kteøí si tam dávali schùzky. Staèilo se zastavit, prohlížet si vystavené pøístroje a za chvilku se objevil nìkdo známý nebo se èlovìk dal s nìkým do øeèi a hned mìl pøítele spoleèných zájmù. Pan Frank nám poslal kopii Fuskova katalogu, vydaného v únoru 1946 (dìkujeme!), takže mùžeme zájemcùm poskytovat informace. OK1YG

Pøed 50 lety byla založena firma HEATHKIT Zakladatel, Ed Heath toho nemìl mnoho spoleèného s elektronikou, ale již v roce 1926 založil leteckou spoleènost Heath Aeroplane Company, která vyrábìla stavebnice letadel. Sám se zabil pøi jednom z pokusných letù v roce 1931. Jeho nástupce pokraèoval v tomto oboru a navíc vyrábìl i elektronické souèásti pro letadla. V pováleèné dobì se slibnì rozvíjela hlavnì tato oblast výroby a Howard Antony Heath se zaèal v roce 1946 zabývat myšlenkou dodávat mìøicí pøístroje ve stavebnicích. Prvním takovým produktem, který byl nabízen v roce 1947, byla stavebnice

V PE-AR 3/97 (s. 41) jsme pøinesli informaci o J. L. Bairdovi v souvislosti s významným výroèím prvních dálkových pøenosù obrazu. Další vìdci pracovali na opaèné stranì Atlantiku. Jedním z nich byl Philo Taylor Farnsworth. Ten se narodil 19. 8. 1906 ve státì Utah a rodina se brzy pøestìhovala do Rigby ve státì Idaho, kde mohl Farnsworth junior navštìvovat vyšší školu. V roce 1922 si pøeèetl populárnì vìdecké pojednání ruského televizního technika Borise Lvovièe Rosinga o „elektrických pøenosech jednoduchých obrazù na dálku“. Tato myšlenka ho natolik zaujala, že se sám podobným pokusùm vìnoval. V letech 1923-25 navštìvoval univerzitu v Provo (Utah) a podaøilo se mu získat peníze na realizaci svého vylepšeného televizního systému. To byl poèátek jeho výzkumù a brzy spatøila svìtlo svìta jeho elektronická snímací televizní kamera. Jako pøedpoklad dalšího rozvoje se mu podaøilo vyvinout v roce 1928 elektronickou snímací elektronku zvanou „dissektor”, což byl základní prvek jeho nové kamery, která již umìla plošný obraz elektronicky rozèlenit na jednotlivé body. Ve stejném roce obdržel na tento zpùsob rozkladu obrazu patent a nové možnosti, které tento princip pøinesl, demonstroval ve Franklinovì institutu ve Filadelfii. Jeho kamery se pak vyrábìly delší dobu prùmyslovì a ještì v roce 1936 nìmecká televizní spoleènost vyrábìla kameru na tomto principu s názvem „Olympijská kamera“. I pøes nesporný pokrok v kvalitì pøenášeného obrazu však stále nebylo možné soupeøit se záznamem obrazu na filmový pás. Ke komerènímu využití svých vynálezù založil tento nadaný vìdec v roce 1932 spoleènost Philo Corporation ve Fort Wayne (Indiana). Tam se od roku 1938 vyrábìly i televizní pøijímaèe, až do vstupu USA do války. Bìhem váleèných let se Farnsworth vìnoval vylepšování tehdejší radarové techniky.

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Dalším vynálezcem, který posunul vývoj v oboru televizní techniky o stupeò výše, byl Rus žijící v Americe Wladimir Kosma Zworykin (1889-1982), nìkdejší student u Rosinga. Ve své kameøe na plnì elektronickém principu použil jako snímací elektronku ikonoskop a to znatelnì zlepšilo kvalitu získávaného obrazu. Zworykin pracoval pro RCA, což byla pro Farnsworthovu spoleènost silná konkurence. Proto Farnsworth nakonec vytvoøil v roce 1949 spolu s dalšími spoleènostmi jeden z nejvìtších koncernù, International Telephone and Telegraph Company - ITT. Farnsworth sám pak ještì pracoval v oboru využití atomové energie a do své smrti 11. 3. 1971 v Salt Lake City získal pøes 300 patentù. Možná více než technici jej dnes znají filatelisté - jeho portrét najdeme i na amerických známkách (viz obr.).

l 28. záøí loòského roku zemøel Noel Beattie Eaton, VE3CJ, ve vìku 86 let. V letech 1974 až 1982 byl prezidentem IARU, souèasnì viceprezidentem ARRL a dodnes je jeho jméno pojmem nejen pro kanadské radioamatéry v Kanadì, ale v celém svìtì. Jako prezident IARU navštívil 48 zemí. Za války sloužil u leteckých sil jako vedoucí spojový dùstojník a v roce 1945 byl penzionován. l V noèních hodinách z 9. na 10. prosince 1996 probìhl opakovaný historický pokus - skupina anglických radioamatérù pod vedením G3TSK po 75 letech opìt uslyšela signály ze severoamerického kontinentu v pásmu 160 metrù - tentokrát stanici W1BCG, když byly použity repliky pùvodních vysílaèù a pøijímaèù z roku 1920. Mimochodem - popisy pøijímaèù, pøíp. vysílaèù z 20. a 30. let se množí v nejrùznìjších zahranièních èasopisech a stavba tìchto zaøízení je v zahranièí velmi populární. l Spolkové ministerstvo pošt v Nìmecku instalovalo zaèátkem letošního roku v Bad Godesbergu výstavu s názvem „50 let pováleèného radioamatérství“. Vystaveny byly jednak všechny písemnosti dokumentující postupný vývoj až k dnešním koncesním podmínkám, které jsou platné pro všech 70 000 koncesovaných radioamatérù v Nìmecku, i nìkteré technické exponáty. Výstava byla otevøena do 1. dubna t.r. OK2QX

Zpráva ze zemì VE7 Zdenìk „Sid” Sperling, VE7CZP Kanada je konstituèní monarchie, jejíž hlavou je vládnoucí britský král, tè. královna Alžbìta II. Je to federace devíti provincií a dvou samosprávných území (territory), mající jednu federální vládu a devìt vlád provinciálních, jejichž pravomoci se vìtšinou nepøekrývají s pravomocí vlády federální. Øízení spojù a tedy i amatérského vysílání je záležitostí federální vlády. Zemì VE7 pak je provincie Britská Kolumbie rozprostírající se na území od Skalistých hor po Tichý oceán. Na ploše odpovídající území Francie a Nìmecka dohromady se „tísní“ asi 3 milióny obyvatel. Zhruba polovina z nich žije v rovinaté deltì Fraserovy øeky, která je velká asi jako osmina Èech. Tam leží také Vancouver, nejvìtší mìsto provincie, mající (s pøedmìstími) pøes milión obyvatel. V Kanadì je asi 43 400 (údaj z r. 1996) registrovaných radioamatérù, kteøí mají dvì ústøední organizace: „Radio Amateur du Quebec“ pro „frankofony“, tj. Kanaïany, hovoøící francouzsky, a „Radio Amateurs of Canada“ pro ty ostatní, hovoøící pøevážnì anglicky. Tyto dvì organizace formálnì zastupují radioamatéry pøi jednání s vládními úøady apod. Kromì toho jsou radioamatéøi èleny mnoha místních klubù, které tvoøí jádro radioamatérské èinnosti. Organizace na úrovni provincií v zásadì neexistují, organizace „Radio Amateur du Quebec“ se odlišuje spíše jazykovì než provinciálnì. Èinnost radioamatérù je administrativnì øízena úøadem „Industry Canada“, což je federální úøad pøibližnì odpovídající Èeskému telekomunikaènímu úøadu. Industry Canada pøipravuje potøebná zákonná opatøení, udìluje licence, vybírá pøíslušné poplatky apod. Je také spojovacím èlánkem mezi kanadskou vládou a Mezinárodní telekomunikaèní unií (ITU). Protože zákonodárství týkající se radioamatérského provozu je na federální úrovni, má pøednost pøed zákonodárstvím provinciálním a místním. Proto místní úøady - teoreticky - nemohou napø. omezit právo radioamatéra ke zøízení antény. Jak je však známo, kdo chce psa bít, vždy si hùl najde, takže federální pøednost není skálopevná. V pøípadì sporu pak záleží hlavnì na tom, kolik má kdo penìz na právníka. Aby získal oprávnìní k provozování radiostanice (licenci), musí se budoucí radioamatér podrobit zkoušce, ve které musí prokázat znalost: a) pøíslušných pøedpisù, b) radioamatérské teorie a praxe, c) vysílání a pøíjmu v Morseových znaèkách (pro urèité tøídy).

Sid, VE7CZP (vpravo) na návštìvì v letním ham-shacku Petra Hustolesa, OK1HT. Na stole je zaøízení „Husline” (all home made) z r. 1980: pøijímaè, zdroj a reproduktor, vysílaè pro KV a PA 400 W 4x GU50; nahoøe zaøízení pro VKV FM 145 MHz. Na støeše jsou antény pro VKV 2x 9EL F9FT, køížová Yagi a kolineární 2x 5/8l; pro KV Windom FD4, GP pro horní pásma ZACH a Inv. Vee 2x 19,5 m

Na základì složené zkoušky obdrží uchazeè osvìdèení (certificate) podle ètyø kvalifikaèních stupòù: 1) základní, 2) Morse mód - 5 slov/min, 3) Morse mód - 12 slov/min, 4) pokroèilý. Tyto kvalifikaèní stupnì urèují, které druhy provozu a s jakým výkonem mùže radioamatér používat, jak znázoròuje tab. 1. Tab. 1. Kvalifikaèní tøídy kanadských radioamatérù Tø. 1 2 3 4

Pásmo >30 MHz Tø. 1 + <4 MHz všechna pásma všechna pásma

Výkon

Módy

<250 W všechny <250 W všechny1) <250 W všechny <1000 W všechny 2) 3)

1 ) Technické podmínky povolují pro kmitoèty <4 MHz jen úzkopásmový provoz, jako CW. 2 ) Pro provoz CW musí mít držitel kvalifikaèního stupnì 4 (pokroèilý) také kvalifikaci 3. 3 ) Smí stavìt vysílaè, provozovat pøevádìè a klubovní stanici, používat dálkovì øízenou stanici. Držitelé nižších kvalifikaèních stupòù toto nesmìjí.

Když radioamatérský pulec získá osvìdèení o základní kvalifikaci, mùže obdržet licenci a vydat se na vlny éteru o kmitoètech nad 30 MHz. Velká èást radioamatérù tam už pak zùstane, pro což je nìkolik dùvodù: 1) Jak vidno z tab. 1, pro postup do „vf ligy“ je tøeba získat kvalifikaèní stupeò 4 nebo složit zkoušku z Morse kódu rychlostí 12 slov/min, což není pøíliš populární. 2) Na kmitoètech nad 30 MHz (VHF, UHF) je dost možností se „vyøádit“. a) V dùsledku relativní cenové pøístupnosti zaøízení pro VHF/UHF mnoho klubù provozuje pøevádìèe, které mohou být pøipojeny i na telefonní sí a poskytnout tak služby témìø rovnocenné buòkovému (celulárnímu) telefonu za mnohem menší cenu. O oblibì tohoto provozu svìdèí, že ve Vancouveru a okolí, kde sídlí asi 1 milión obyvatel, je asi 60 pøevádìèù. b) V pásmech VHF a UHF pracuje vìtšina radioamatérských satelitù. Tento druh provozu dnes sice vyžaduje poèítaè, avšak ten je v kanadské domácnosti bìžný a jeho cena je menší než cena ostatních èástí systému pro satelitní provoz. c) Další možnost uplatnìní radioamatérské licence v pásmech VHF/UHF je v pøípadech nouzové pomoci (emergency). Na rozdíl od „Starého svì-

Praktická elektronika A Radio - 8/97

ta“ a jmenovitì Evropy, severoamerický kontinent je „obdaøen“ mnohem vìtší èetností pøírodních katastrof, jako rozsáhlých lesních požárù, povodní, hurikánù a zejména obávaných zemìtøesení, tìch hlavnì na pacifickém pobøeží. Protože severoamerické státy (USA, Kanada) mají relativnì velmi skrovnou armádu, která v evropských státech je nasazována v postižených oblastech, pomoc amerických radioamatérù pøi nouzovém spojovacím provozu je nejen vítána, když se nìco stane, ale i zajišována podporou amatérské èinnosti v dobì, kdy se zatím nic nedìje. Díky této praxi mnoho amatérských klubù vlastní pojízdnou stanici dobøe vybavenou pro nouzový provoz, se kterou mohou velmi rychle aktivovat nouzovou spojovací sí. Za tímto úèelem se pravidelnì konají cvièení, která probíhají nìkdy v mìøítku menším (pouze jeden radiokub), jindy v mìøítku velkém, kdy jeden nebo nìkolik radioklubù spolupracuje se záchrannou zdravotní službou, policií, hasièskými sbory a pøíp. i vojskem. d) Podobný ráz mají radioamatérské akce zajišující spojení na velkých shromáždìních obèanù, kdy 20 i více stanic pracuje v síti s ústøednou a až se dvìma øídicími operátory. Prùkopníkem tohoto druhu èinnosti byl Tony Craig, VE7XQ (tcraig @direct.ca), který je také místním zástupcem organizace AMSAT, což je organizace zajišující provoz amatérských spojovacích satelitù.

Radioamatéøi, kteøí se kvalifikovali do „vf ligy“, vyvíjejí èinnosti obvyklé v tìchto pásmech, jako je úèast v soutìžích apod. Souhrnnì se tomu øíká „sbírání tapet“ (= diplomù, wallpaper collection). Jakožto obyvatel severoamerického kontinentu se autor cítí v této souvislosti oprávnìn si postìžovat na skuteènost, že pøi „honbì“ za diplomem DXCC jsou ameriètí radioamatéøi v nevýhodì oproti svým evropským kolegùm, nebo zatímco Evropané mohou na území Evropy uskuteènit témìø polovinu z požadovaných 100 QSO, Amerièané ze zhruba stejného území mají platná jen tøi spojení. Èinností celkem málo známou v Evropì je pøedávání zpráv (message forwarding). Radiomatéøi smìjí pøedávat zprávy pro tøetí osoby, pokud jsou osobního rázu a bezplatnì. Pro èasto omezený dosah amatérských stanic je tøeba štafetové spolupráce a radioamatéøi, kteøí tuto èinnost provozují, jsou nazýváni „brass pounders” (brass =mosaz, to pound=tlouci, bušiti, kteréžto oznaèení vzniklo v dobì, kdy amatérským provozem byla

ð

ð

pøevážnì CW. Nejbìžnìjším materiálem pro výrobu telegrafních klíèù byla a je mosaz). Tato èinnost je dùležitá zejména v øídce obydlených územích Kanady a USA. V oblasti Vancouveru je také velmi živo na kanálech, kde jsou pøenášeny pakety (PR); je jich pro tento úèel vyèlenìno pøes 25. Stojí za zmínku, že Vancouver byl kolébkou této radioamatérské èinnosti, když koncem sedmdesátých let Douglas Lockhart, VE7APU, se šesti spolupracovníky vyvinul první uzlový øadiè - TNC (terminal node controler). D. Lockhart je též autorem topologie amatérského paketového systému, ale stejná myšlenka byla pozdìji uveøejnìna jiným autorem v americké publikaci. Zajímavá je organizace QSL služby v Kanadì, a zejména v zemi VE7, kde se autor jako dobrovolník také úèastnil tøídìní lístkù. Kanada nemá ústøední QSL službu. Tato služba je organizována v jednotlivých obvodech volacích znaèek (prefixù), napø. VE7. To vìtšinou odpovídá provinciím, kde jeden vìtší èi aktivnìjší místní klub pøebírá funkci QSL kanceláøe. Pøicházející QSL lístky jsou doruèovány každému amatérovi, který dotyènému klubu složil zálohu na poštovné a pøidružené režijní výlohy (obálky apod.), bez ohledu na èlenství. S každou zásilkou se pøíslušný obnos odepisuje „z konta“. Lístky jsou odesílány, když se jich nahromadí více než 10, ale ne èastìji než 1x za mìsíc a nejdéle za 6 nebo 12 mìsícù ménì aktivním stanicím. Za odesílané lístky do zahranièí se platí jednotný poplatek (ne z „konta“), který je menší než poštovné. Balíèky lístkù jsou rozesílány z centrálního kanadského QSL byra (box 51, St. John, New Brunswick, E2L 3X1) jednotlivým QSL kanceláøím 1x za mìsíc. Lístky tøídí dobrovolníci, ostatní práce obstarává „QSL-manažer“, který je voleným èinovníkem klubu; prakticky to bývá nadšenec dobrovolník. Popsaný zpùsob je praktikován v zemi VE7. V ostatních obvodeh se mùže lišit v detailech. Výhody tohoto systému jsou: 1) Je pomìrnì rychlý, pro aktivní stanice lístky neleží v klubu déle než 1 mìsíc. 2) Amatéøi platí zhruba podle toho, jak systém užívají. Nevýhodou je administrativa dosti obsáhlá pøi použití poèítaèe.

Èeské radioamatéry mohou též zajímat podmínky, za kterých èeský „HAM“ mùže vysílat v Kanadì. Èeská republika je jednou ze zemí, které s Kanadou mají dohodu o vzájemném uznávání amatérských kvalifikací. Proto èeští radioamatéøi, kteøí navštíví Kanadu, smìjí vysílat z kanadských stanic a mohou i získat licenci k provozování vlastní stanice bez skládání zkoušek v Kanadì. Podmínky pro èinnost èeského radioamatéra v Kanadì jsou zhruba tyto: 1) Bez zvláštního jednání je možno vysílat ze stanice koncesovaného kanadského radioamatéra pod jeho volací znaèkou v rámci platnosti èeského oprávnìní. 2) K provozování vlastní stanice pod kanadskou volací znaèkou je tøeba zažádat o licenci, která v této dobì stojí asi C$ 25 za 1 rok. Tuto licenci je možno obdržet podle zmínìné dohody na základì èeského oprávnìní od „Industry Canada, Radio Regulatory Branch, 300 Slater Street, Ottawa, Ontario, KIA 0C8“. K žádosti je tøeba pøiložit kopii èeského oprávnìní (s pøekladem), a uvést, které druhy èinnosti oprávnìní povoluje (pøíkon stanice, vysílací módy, pásma). Aèkoli kanadské úøady, jmenovitì „Industry Canada“, jsou podle autorovy dosti dávné zkušenosti celkem pružné ve vyøizování licencí, pøípadný žadatel nemùže pochybit, jestliže o licenci požádá nìkolik mìsícù pøed chystanou cestou do Kanady. Tento pøíspìvek je z velké èásti založen na informacích od Johna Nightingalea, VE7AOV, kterému autor na tomto místì srdeènì dìkuje.

PR Setkání pøíznivcù paket rádia (PR) poøádá v sobotu dne 20. 9. 1997 radioklub OK1RKV v prostorách spoleèenského sálu pohostinství PRODEX v Karlových Varech - Tašovicích (koneèná autobusu linky è. 16). Tematicky bude zamìøeno na SW a HW podporu radioamatérùm, kteøí PR z nejrùznìjších dùvodù dosud nevyužívají jako významné radioamatérské informaèní médium. Program: 8.30-12.00 prezentace, burza; od 13.00 pøednášky a videoprojekce. Pøi pøíležitosti setkání bude vydán sborník na téma PR. Pøihlášky do 10. 9. 1997 na adresu: Radioklub OK1RKV, Èeská 145, 360 18 Karlovy Vary (uveïte, zda máte zájem o obìd a sborník) nebo v síti PR na: OK1FXM@ OK0PKL.#Bohemia, CZE.EU.

Sí PR ve Slovinsku Již jednou jsme se na stránkách PE-AR zmínili o tom, že ve Slovinsku je sí nódù typu Super Vozelj a linkù tyto nódy propojující nejmodernìjší a nejrychlejší v Evropì, navíc s vlastním nejen hardwarovým, ale i softwarovým vybavením. Tehdy ovšem byla vrcholem pøenosová rychlost 38 kb/s; vzhledem k pøenosùm, které tam uskuteèòují, záhy zjistili, že i tato rychlost je nedostaèující. Proto se nyní postupnì (na podzim 1996 uvádìli do provozu prakticky jeden link za mìsíc) budují linky s rychlostí 1,228 Mb/s (!). K 1. 1. 1997 je tìchto linek v provozu 8 v západní èásti pøilehlé k Itálii, 7 dalších je v provozu s rychlostí 0,768 Mb/s v centrálním Slovinsku kolem Ljubljany. Jen nìkolik místních nódù je s touto sítí propojeno linkami 19,2 kb/s, vèetnì mezistátního propojení s Rakouskem a Maïarskem. Vìtší rychlosti pochopitelnì zabírají vìtší šíøku pásma, ale vzhledem ke smìrovosti antén lze provozovat na jednom kanále i nìkolik linek v relativnì malé vzdálenosti od sebe nebo køížících se. Tyto rychlé linky nejsou samoúèelné. Kromì skuteènosti, že tamnìjší pøechod z PR na Internet umožòuje komunikaci s E-mailem a pøenos informací ze stránek WWW, kdy komunikace „klasickými“ PR rychlostmi je jen ztrátou èasu a také penìz za dobu propojení, jsou na území Slovinska 4 vzájemnì propojené hlasové BBSky s pøenosem digitalizovaného hlasu protokolem AX25 (nejménì jedna další je samostatná) a 5 FM ATV pøevádìèù z pásma 13 do 23 cm. Filozofie výstavby nódù a linkù tam je odlišná od naší a je urèitì efektivnìjší. Otázkou je, zda a o kolik i finanènì nároènìjší. Základní sí je obhospodaøována organizací ZRS, což je zkratka Zveza radioamaterjev Slovenije. Na letošní rok je vyèlenìno pro výstavbu a udržování sítì pøevádìèù (všech, nejen pro PR !) 2 000 000 tolarù, což odpovídá asi 400 000 Kè; na druhé stranì je tøeba vìdìt, že je tam povinné èlenství v ZRS všech radioamatérù (vèetnì operátorù klubovních stanic) a celoroèní èlenský pøíspìvek koncesionáøe je 3900 tolarù (asi 800 Kè), slevu na 50 % mají další operátoøi se stejným QTH, na 10 % invalidé. Za tìchto podmínek lze základní sí udržovat na skuteènì profesionální úrovni. QX

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Kalendáø závodù na záøí 2.9. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00 6.-7.9. IARU Reg.I.-VHF Contest1) 144 MHz 14.00-14.00 9.9. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 9.9. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 14.9. P. Bonio Memor. Day (I) 144 MHz 06.00-16.00 21.9. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00 21.9. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00 21.9. Provozní aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00 20.-21.9. Citta di Spoleto Cont.(I) 144 MHz 14.00-14.00 23.9. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.00 23.9. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 27.9. AGCW DL VHF/UHF Cont.2) 144 -432 MHz 16.00-19.00, 19.00-21.00 27.-28.9. Lombardia VHF Cont.(I) 144 MHz 14.00-14.00 ) podmínky viz AMA 1/1997 a PEAR 2/1997, deníky na OK1MG 2 ) kategorie: A - do 3,5 W; B - 3,5 až 25 W; C - nad 25 W; kód: RST, èíslo spojení/kategorie/WW LOC; 1 pøeklenutý km = 1 bod; deník na: Oliver Thye, DJ4QZ, Hammer Str. 367 b, D-48153, Münster, BRD OK1MG 1

MARS V dobì, kdy píši tyto øádky, právì pøistála sonda PATHFINDER na povrchu Marsu. Díky Internetu (napø. mpfwww.jpl.nasa.gov) si mùžeme prohlížet dokonalé snímky, jež sonda posílá na Zemi, a tak se alespoò pasivnì úèastnit této nádherné expedice. Mùže se zdát, že pro radioamatéry je Mars již „nezajímavým” objektem. Chci vás však seznámit s nìkterými úvahami, které svìdèí o opaku. V loòském èervenci uspoøádaly Univerzity ve Stuttgartu a v Marburgu konferenci s názvem „AMSAT P5A Mars Mission Kick-off Meeting”, tedy zahajovací konferenci o projektu AMSAT P5A, jehož cílem by mìlo být vypuštìní sondy k Marsu. Po základních výpoètech se totiž ukázalo, že tìleso družice P3D vèetnì motorového a stabilizaèního systému by po pomìrnì malých úpravách mohlo vyhovìt i pro tuto misi. Z této myšlenky projekt vychází. Místo, které je v P3D obsazeno transpondéry, by bylo nabídnuto pøevážnì evropským vìdeckým týmùm k instalaci pøístrojù pro rùzná fyzikální mìøení v blízkosti Marsu, kolem nìhož by se sonda na vysoké eliptické dráze dlouhodobì pohybovala. Sonda by také mohla sloužit jako retranslátor mezi rùznými pøístroji, které budou v blízké budoucnosti pracovat na povrchu Marsu v rámci jiných projektù, a Zemí. Autor rubriky byl v této souvislosti požádán, aby propoèítal rádiové spojení s takovou sondou a výsledky na konferenci pøednesl. Uvažovali jsme s uplinkem v pásmu 2,4 GHz a downlinkem v pásmu 10,4 GHz. Pro základní telemetrii a povelování sondy pøi pøenosové rychlosti 400 bitù/s by staèila na Zemi parabola o prùmìru 3 m pøi výkonu vysílaèe 600 W a šumové teplotì pozemního pøijímaèe 50-100 K. Sonda by mìla parabolickou anténu o prùmì-

ru 2 m (jedna stìna stávající družice), výkon vysílaèe 70 W a šumovou teplotu pøijímaèe 100 K. V obou smìrech jsme uvažovali minimální pomìr energie pøipadající na jeden bit ke spektrální hustotì šumu Eb/N0 = 5 dB pøi modulaci BPSK. Zpoždìní rádiových signálù v jednom smìru se pohybuje mezi 3,2 až 19,8 min podle vzdálenosti. Orientace sondy vùèi Zemi musí být lepší než jeden úhlový stupeò. Nesrovnatelnì tvrdší podmínky by však nastaly, kdyby sonda ztratila orientaci a i s tím se musí poèítat. Projekt P5A je zatím na úplném zaèátku. Jeho další osud závisí na úspìšné èinnosti P3D a na tom, jestli zainteresované instituce z øad vìdeckých pracoviš seženou na projekt peníze. AMSAT bude v tomto projektu vystupovat pøedevším jako dodavatel technologie a služeb spojených s provozem sondy. OK2AQK Kepleriánské prvky

Kalendáø na srpen a záøí 16.-17.8. 16.-17.8. 16.-17.8 17.8. 23.-24.8. 29.8. 7.9. 6.-7.9. 6.9. 6.9. 6.-7.9. 6.9. 6.-7.9. 6.-7.9. 8.9. 13.-14.9. 13.9. 13.9. 13.-14.9. 21.9. 20.9. 20.-21.9. 27.-28.9. 27.-28.9. 27.-28.9.

SEANET contest SSB Keymen’s club (KCJ) CW CW Am/Can Island Test CW+SSB SARL contest CW TOEC Grid contest CW Závod k výroèí SNP* CW Provozní aktiv KV CW All Asia DX contest SSB SSB liga SSB DARC Corona 10 m DIGI LZ DX contest CW AGCW Straight Key HTP40 CW Concurso la Gomera Isla SSB Field Day SSB Aktivita 160 CW Europ. contest (WAEDC) SSB OM Activity CW OM Activity SSB ARI Puglia contest MIX AMA Sprint CW OK-SSB závod SSB Scandinavian Activity CW CQ WW DX contest RTTY Elettra Marconi MIX Scandinavian Activity SSB

00.00-24.00 12.00-12.00 17.00-23.00 13.00-16.00 12.00-12.00 04.00-06.00 04.00-06.00 00.00-24.00 04.00-06.00 11.00-17.00 12.00-12.00 13.00-16.00 14.00-14.00 15.00-15.00 19.00-21.00 00.00-24.00 04.00-04.59 05.00-06.00 13.00-22.00 04.00-05.00 05.00-07.00 15.00-18.00 00.00-24.00 13.00-13.00 15.00-18.00

* Do uzávìrky jsme nezjistili, které nové okresy platí pro tento závod.

Podmínky závodù naleznete v pøedchozích roènících èerveného AR, pøíp. PE-AR následovnì: SEANET viz AR 6/95, Závod k výroèí SNP AR 7/95 (pozor - nové okresy!), Provozní aktiv a SSB liga AR 4/94, All Asia a IARU FD AR 5/95, DARC Corona AR 6/94, HTP 40 (pozor - zmìna adresy vyhodnocovatele: F. W. Fabri, DF1OY, Grünwalder Str. 104, D-81547 München, BRD) a SAC AR 8/95 (v letošním roce je poøadatelem Norsko a deníky se zasílají na adresu: LA9HW, Jan Almedal, Herslebsgt 9, N-0651 Oslo, Norway), TOEC viz PE-AR 5/96, Aktivita 160 PE-AR 6/97, SARL HF contest PE-AR 8/96, Keymens Club PE-AR 7/96, WAEDC PE-AR 7/97, OM Activity PE-AR 2/97, AMA Sprint AR 2/95, ARI Puglia a Elettra Marconi viz PE-AR 8/ 96. Podmínky nìkterých KV závodù: OK-SSB závod (pozor - zmìna doby závodu!) vyhlašuje Èeský radioklub a koná se vždy tøetí sobotu v záøí od 05.00 do 07.00 UTC (tzn. pøi letním èase od 07.00 do 09.00 dle našich hodinek). Závodí se výhradnì provozem SSB na kmitoètech 1860-1900 kHz a 37003775 kHz ve dvou jednohodinových etapách. Závodu se mohou zúèastnit èeské i slovenské stanice. Vyhodnocena bude každá zemì zvl᚝ v kategoriích: a) obì pásma, b) pásmo 3,5 MHz, c) stanice QRP do 5 W výkonu obì pásma, d) posluchaèi. Vymìòuje se kód složený z RS a pìtimístné skupiny písmen, kde první tøi písmena udávají okresní znak, poslední dvì si každá stanice zvolí libovolnì a v prùbìhu závodu je nemìní. Každé spojení se hodnotí jedním bodem, násobièi jsou jednotlivé okresní znaky na každém pásmu zvl᚝, bez ohledu na etapy. Deníky je tøeba zaslat do 14 dnù po závodì na: Radioklub OK1OFM, c/o Pavel Pok, Sokolovská 59, 323 12 Plzeò. LZ DX contest se koná každoroènì první sobotu v záøí od 12.00 do nedìle 12.00 UTC. Kategorie: a) jeden operátor - všechna pásma, b) jeden operátor - jedno pásmo, c) klubovní stanice - všechna pásma, d) posluchaèi. Závodí se pouze telegrafním provozem v segmentech: 3510-3590, 7005-7040, 14 010-14 090, 21 010-21125 a 28 010- 28 125 kHz. Výzva je CQ LZ, vymìòuje se kód složený z RST a ITU zóny. Spojení s LZ stanicí se hodnotí šesti body, spojení se stanicemi na vlastním kontinentu vèetnì vlastní zemì jedním bodem a spojení se stanicemi jiných kontinentù tøemi body. Násobièi jsou ITU zóny na každém pásmu zvl᚝. Deník se zasílá do 30 dnù po závodì na adresu: BFRA contest, P. O. Box 830, Sofia, Bulgaria. Vítìzové jednotlivých kategorií v každé zemi obdrží diplom, navíc stanice, které bìhem závodu naváží potøebný poèet spojení nutných k získání diplomù NRB, 5 band LZ, Black Sea, Sofia, W-100-LZ, W-28-Z mají možnost získat tyto diplomy bez požadavku na pøedkládání QSL lístkù. Je však tøeba spolu s deníkem ze závodu zaslat i žádost o vydání pøíslušných diplomù. American and Canadian Islands Contest je vypsán i pro posluchaèe a smyslem závodu je navázat spojení s maximem amerických a kanadských ostrovù, za které se vydávají diplomy USI a CISA. Termín: druhý víkend v záøí, od soboty 17.00 do nedìle 23.00 UTC. Pro OK stanice je urèena kategorie B. Stanice vysílající z ostrovù pøedávají RST, èíslo USI nebo CISA a název ostrova, naše stanice pøedávají RST a zkratku státu (CZE). Spojení s každou stanicí platí jednou na pásmu, bez ohledu na druh provozu; existují však stanice „rover“, které se pøemisují z ostrova na ostrov; pak platí jedno spojení z každého ostrova. Bodování: 5 bodù za každé spojení. Násobièe:

Praktická elektronika A Radio - 8/97

rùzné americké státy a kanadská teritoria. Deníky musí obdržet do 31.10. Rees Jenkins, VE7IU, 2647 Dunlevy St., Victoria, BC Canada V8R 5Z4. CQ/RTTY Journal WW RTTY DX contest se koná vždy poslední sobotu a nedìli v záøí, s použitím digitálních módù. Stanice s jedním operátorem mohou závodit nejvýše po dobu 30 hodin. Pøestávky musí být nejménì ve tøíhodinových blocích. Doby odpoèinku musí být v deníku vyznaèeny. Pøi delším provozu se do závodu zapoèítává pouze prvních 30 hodin. Operátorské tøídy: 1) stanice s jedním operátorem, práce na všech pásmech nebo na jednom pásmu, zde se pøipouští, aby stanice, která pracovala na všech pásmech a má na jednom pásmu dobrý výsledek, se pøihlásila kromì kategorie práce na všech pásmech i v kategorii práce na jednom pásmu; 2) stanice s jedním operátorem s asistencí, všechna pásma; 3) stanice s více operátory, jedním vysílaèem, všechna pásma. V této kategorii je povoleno pracovat jen s jedním signálem na jednom pásmu bìhem deseti minut, èas poslechu se poèítá za èas provozu. Výjimka: na jedno a pouze jedno pásmo je možno odskoèit tehdy a jen tehdy, když spojení tam navázané dá nový násobiè; 4) stanice s více operátory a s více vysílaèi, všechna pásma, kdy mùže být použit libovolný poèet vysílaèù, ale na každém pásmu smí být vysílán pouze jeden signál souèasnì a vysílaèe musí být rozmístìny v okruhu 500 metrù od místa uvedeného v koncesní listinì. Antény musí být fyzicky ukonèeny drátem ve vysílaèi. Druhy provozu: BAUDOT, ASCII, AMTOR (FEC nebo ARQ), PACKET. Není pøípustný provoz v sítích nebo pøes digit. pøevádìèe. Pásma 80 až 10 m mimo WARC. S jednou stanicí je platné na každém pásmu jen jedno spojení bez ohledu na použitý druh provozu. Pøedává se RST, a èíslo CQ zóny, stanice USA a Kanady navíc zkratku státu nebo provincie. První stanice z USA a Kanady je platná jak pro násobiè zemì, tak státu (ev. oblasti). Za spojení s vlastní zemí se poèítá 1 bod, za spojení s jinými zemìmi 2 body a za spojení s jinými kontinenty 3 body. Násobièi jsou na každém pásmu zvl᚝: a) jednotlivé americké státy (48) a kanadské oblasti (13); b) zemì podle seznamu DXCC a WAE; c) jednotlivé CQ zóny. Deníky je tøeba zaslat nejpozdìji do konce listopadu na adresu CQ nebo pøímo na manažera: Roy Gould, CQ WW RTTY DX contest Director, P. O. Box DX, Stow, MA 01775 USA. QX

USilent key 30. mája 1997 sa slovenskí rádioamatéri rozlúèili s Ondrejom Oravcom, OM3AU. Bol èlenom rádioklubu pri VŠT Košice, OM3KAG. Venoval sa hlavne práci cez kosmické prevádzaèe a šíreniu rádiových vån odrazom od meteorických stôp. Svoje skúsenosti odovzdával ostatným ako lektor pri radioamatérských sympóziách a v odbornej literatúre. 9. èervna 1997 zemøela Vojtìška Hradová, OK2PEP (ex OL6AKA). Byla èlenkou kunštátského radioklubu OK2KFP, kde se hlavnì v 70. letech vìnovala výchovì radioamatérské mládeže. 16. èervna 1997 nás opustil Miloslav Karlík, OK1JP, z Prahy dlouholetý aktivní radioamatér a funkcionáø Èeského radioklubu. Citát ze smuteèního oznámení OK1JP: Žádná smrt není zlá, pøedchází-li jí život dobrý. (Kramerius)

O èem píší jiné radioamatérské èasopisy ? QST 5/1997, Newington. Pùsobte na své sousedy. AMSAT potøebuje vaší pomoci. Ultrajednoduchý pøijímaè signálù W1AW. Digitální kmitoètový displej na základì PIC. Velmi úèinný výkonový zesilovaè tøídy E. Ještì jednou: HAM na velitelském stanovišti. Nové knihy: W6SAI HF Antenna Handbook. Problémy s rotátorem pro smìrovku VHF/UHF. Zahnutý dipól. Pìtiprvková minianténa pro 2 m. Èas pracuje pro vás (èasová služba: rádio, Internet, GPS). Transceiver ICOM IC-756 MF/HF/ VHF. Pøijímaè Japan-Radio Co. typu NRD-535D (0,1 až 30 MHz). Úprava šikmé antény pro vìtší zisk. Válka producentù WEB. CQ HAM RADIO 6/1997, Tokio. Pøedzesilovaèe jak je vyrábìt a jak jich používat (45 stran). Spínací pøístroj pro amatérskou tísòovou službu. Lineární zesilovaè 200 W (1,8-28 MHz). Morseovka na amatérském tísòovém kmitoètu 4630 kHz. Analyzátory stojatých vln MFJ-219 (420-450 MHz) a MFJ-259 (1,8-170 MHz). Interfejs ASCII/Morse. Myš jako mikrofonní pøepínaè. Pøijímaè amatérské televize na 10 GHz. RADIO AMATOR 4/1997, Kijev. Amatéøi o výstavce SAT TV 97. Prostøedky individuální spojové techniky. Souèasné telefonní pøístroje. Pøíslušenství k telefonním kabelùm. Princip výstavby celulárních systémù. Družicové války. Kontrola úrovnì TV signálù v kabelových rozvodech. Kabelová televize od A do Z. Mikrovlnný integrovaný teleradioinformaèní systém (MITRIS). Jak vylepšit Internet? TV magistrála s aktivními rozdìlovaèi. Kapacitní relé. Blok pevnì nastavených ladicích èlenù. Dvoutónový generátor pro magnetofony. Pøístroj ke zkoušení tranzistorù o libovolné vodivosti. Mùstkový zesilovaè s kompenzací zkreslení signálu. Logický analyzátor ze dvou integrovaných obvodù. Anténa DMB. Zpìtný vf trakt transceivru SSB. Elektrolytické hliníkové kondenzátory s netuhým elektrolytem UK-50-08. FUNK 6/1997, Baden-Baden. Albrecht AE-501, transceiver pro 2 m do ruky. Albrecht AE-550, transceiver pro mobilní provoz na 2 m. Transceiver ICOM IC-

-756 (pøijímaè od 30 kHz do 60 MHz). Speciální mìøiè stojatých vln AEA SWR-121 V/U - grafický analyzátor antén VHF/UHF. Malý, slabý, vlastnoruènì „sbastlený” a pøece funguje (transceiver pro 40 m)! PACTOR - dálnopis s rozšíøenou korekcí chyb. Krátkovlnný pøijímaè DC2000 s pøímým smìšováním. Jednoduchá zapojení elektronických klíèù. Umìlá anténa vlastní výroby. QRP - úspìchy s malým výkonem (12. pokraèování). Skener PRO-70: 4 m, 2 m, 70 cm. M-400 od fy Universal: Svìtlo v džungli dat (dekodér). Nová anténa s uzavíracím „hrncem” pro VHF/UHF od fy Helmut Bensch. Moderní koncepce pøijímaèù s digitálním zpracováním signálu. Transekvatoriální šíøení na 50 MHz. „Deutsche Welle“ v síti. FUNKAMATEUR 7/1997, Berlin. Mini-Computer PSION firmy Siena. Z historie poèítaèù. Zákon o amatérském vysílání. Dvoupásmový transceiver IC-207H pro mobilní provoz. Krátkovlnná stanice Nauen investuje do budoucnosti. Kostel v Sacrow - první nìmecká radiostanice (pokusy Slaby-Arco pøed 100 léty). Pøes analogový pøenos obrazù z družic k digitálnímu pøenosu s malou rozlišovací schopností. Konvertor k pøenosu poèasí z družic s ST6220. Rozeznávací zaøízení øeèi IBM (ovládání poèítaèe hlasem). Hlasový ovladaè IBM 3.0. Programování Windows s GFA-Basic: Pøíjem dat ve Windows 95. Zkušební karta POST s moderními stavebními prvky. Vf „vobler” s velkým kmitoètovým rozsahem. HiFi pøedzesilovaè CA3. K èemu zapojení bootstrap? Mìøení fázových úhlù ve slyšitelném rozsahu. Základy kmitoètové modulace. Feritová pøijímací anténa pro 160 m. VMOSFET ve vysílaèi a v zesilovaèi krátkých vln. Pojistka proti pøepìtí u zdroje GSV3000. Mìøení impedancí anténními analyzátory. Všestranná souèástka do stanice: Multi-Mode-Controller PTC2. RADIO HÖREN 7/1997, Baden-Baden. Norddeich Radio, 90. narozeniny. Signály od sopky (Puy de Dome). Radio 101, nezávislý rozhlas v Zagrebu. Rozhlasová technika tøetí generace. Skener ICOM typu IC-R7100 (25 MHz-2 GHz). Realistický PRO-2042, rychlý skener (25-520, 760-1300 MHz). WELTWEIT HÖREN 7/1997, Erlangen. Vysílaè Freies Berlin. Hit-radio Ö3 - všecko digitálnì. Zesilovaè pro dlouhé, støední a krátké vlny WA-50. Dr. Ing. J. Daneš, OK1YG

l Norská radioamatérská liga upozoròuje, že pro vìtšinu JW stanic nezajišuje doruèování QSL, ponìvadž vìtšinou nejsou èleny norské organizace a to ani v pøípadì, že je manažerem LA5NM! Zasílejte proto QSL direkt na adresy manažerù: JW0A - SP2HMT; JW0E, H - LA5NM; JW0B, C, D - SP2DVH; JW0G - SP5IDK; JW0F - SP2GOW. Podobnì dopadl Rolf, DL6ZFG, který dìlal manažera pro øadu stanic bývalého SSSR. DARC mu jednoznaènì oznámil, že pokud chce dostávat tyto QSL pøes byro, musí zaplatit èlenské pøíspìvky do DARC za každou znaèku, pro kterou dìlá manažera. l Zajímavá zpráva pøišla z Burmy, dnes Myanmaru. Jakmile se objevila stanice XZ1A (japonská expedice), která pracovala soubìžnì s XY1HT, pøijel do Myanmaru i Bill Kenamer, který má dnes hlavní slovo v DXCC. Platnost obou znaèek pro DXCC byla odsouhlasena, ovšem pøedstavitelé tamního Ministerstva spojù závaznì prohlásili, že tyto stanice byly první, které získaly licenci od roku 1964. Z toho je zøejmé, že Romeo Stepanìnko ani z Burmy nepracoval (pokud ano, tak nelegálnì, bez povolení). Pøesto byla platnost spojení s jeho znaèkou (XY0RR) pro DXCC ponechána, vzhledem k ohromným administrativním problémùm, které by zrušení pøineslo. l Ve Švýcarsku byl letos vùbec poprvé použit prefix HB5 pro stanici HB5CC, která pracuje do 31. 10. t.r. u pøíležitosti 50. výroèí založení radioamatérské organizace v St. Galen a každoroèního setkání èlenù USKA. QX

Pøedpovìï podmínek šíøení KV na srpen Pøipojené pøedpovìdní køivky jsou vypoèteny po dosazení vyhlazeného èísla skvrn R12=18. Na první pohled to není mnoho a v porovnání s minulou pøedpovìdí se nejedná o velký vzrùst. Podstatnìjší je ale skuteènost, že si mùžeme být v podstatì jisti tím, že minimum jedenáctiletého cyklu probìhlo již vloni a v nejbližších mìsících a letech nás èeká další zrychlení tempa vzrùstu. Po nìm budeme moci pøípadnì korigovat již témìø rok starou (a zatím bez podstatnìjších zmìn platnou) pøedpovìï maxima cyklu - R12=160 v roce 2000). Zatím je minimálním údajem R12=8,3 z loòského kvìtna a posledním známým R12 je rovných 10 za loòský listopad, spoètené s použitím kvìtnového R=18,5. Co nás v srpnu èeká (a nemine) je poèátek konce léta v ionosféøe (podstatnì døíve než v troposféøe, kde je hystereze zmìn delší). Èetnost výskytù sporadické vrstvy E a shortskipù na nejkratších pásmech bude valem ubývat (dobøe to bude znát po poklesu meteorické aktivity). Ranní a odpolední maximum chodu kritických kmitoètù se k sobì budou pøibližovat a ve druhé polovinì mìsíce se mohou vyskytovat dny s pøíslušným jejich chodem již na zpùsob podzimu. Letní ionosféra bude na zmìny intenzity sluneèní radiace i stavu geomagnetického pole reagovat svižnìji a signály zámoøských stanic na kmitoètech nad 20 MHz i z jiných smìrù než jižních budou bìžnìjší. Pøehled vývoje v letošním kvìtnu nám ukáže, že i pøes výskyt poruch nebyly podmínky nejhorší (ostatnì kvìten bývá pøíjemným mìsícem obzvláštì pro milovníky dvacetimetrového pásma). Kdo chtìl mít aktuální pøehled, jistì si alespoò obèas poslechl hlášení majáku DK0WCY na 10 144,8 kHz, resp. ráno a veèer na 3579,8 kHz. Kvìten sice zaèal poruchou a dvoudenním zhoršením, ale sluneèní aktivita v dlouhodobém prùmìru rostla, takže byla i náprava rychlá. V první polovinì kvìtna na sluneèním disku dominovala aktivita v oblastech skvrn dále od rovníku, ale ve druhé polovinì mìsíce zaèaly skvrny defilovat opìt tìsnì u nìj. Erupce s výronem plazmy do meziplanetárního prostoru z 12. kvìtna byla pøíèinou v denní dobì vrcholící geomagnetické bouøe 15. kvìtna. Po poruše se pochopitelnì rozkolísaly a zhoršily podmínky, situace se ale rychle vracela k normálu. Po sluneèních erupcích a poruše magnetického pole Zemì, jejichž úèinek kulminoval 27. kvìtna, došlo k celkovému poklesu aktivity, k uklidnìní a následovalo po všech stránkách postupné zlepšení. V pøíjmu signálù vzdálených stanic se projevilo v plné míøe od 29. kvìtna, což bylo nezvykle rychlé s ohledem na vlastnosti ionosféry v letním období. Poslední vìtší erupce z úterý 27. kvìtna, která zaèala v 09.56 UTC, nemìla na šíøení vìtší èi delší úèinek. Již 29. kvìtna byla dobøe prùchozí severoatlantická trasa a v dalších dnech se objevovaly díky sporadické vrstvì E stanice DX i na desítce.

IBP: od 19. kvìtna pracuje další pìtipásmový maják - VK6RBP a patrnì již koncem dubna naopak pøestal pracovat LU4AA. 4S7B nadále nevysílal na 18 MHz kvùli velkému ÈSV. W6WX a KH6WO nevysílaly na pásmech WARC pro legislativní problémy a z jedno- na pìtipásmový byl pøezbrojován JA2IGY. Dobrou sondou podmínek DX byly VE8AT a W6WX a nezøídka na ètyøech až pìti pásmech jsme slyšeli 4X6TU, OH2B a CS3B, výjimeènì i ZS6DN a 5Z4B. Závìr patøí obvyklým øadám tentokrát kvìtnových denních hodnot dvou nejdùležitìjších indexù. Sluneèní tok (Penticton, B.C.) - 72, 72, 71, 71, 72, 72, 72, 72, 72, 72, 72, 72, 74, 74, 73, 72, 73, 74, 74, 79, 85, 81, 76, 77, 78, 80, 78, 77, 76, 75 a 73, v prùmìru 74, 5 a index geomagnetické aktivity (Ak z Wingstu) - 29, 15, 12, 12, 8, 4, 6, 6, 4, 5, 5, 2, 3, 8, 43, 13, 13, 7, 4, 6, 6, 4, 3, 12, 6, 14, 20, 7, 4, 10 a 13, v prùmìru 9,8. OK1HH

Praktická elektronika A Radio - 8/97

Celoroèní soutìže Každoroènì poøádá ÈRK - Èeský radioklub spoleènì s CLC - Èeským posluchaèským klubem celoroèní soutìže OK maratón, KV OK ACTIVITY a VKV OK ACTIVITY. Stále se ještì mùžete do všech tìchto soutìží zapojit a posílat hlášení do jednotlivých kategorií. Nebojte se úèasti, hodnocen bude každý, kdo bìhem roku zašle alespoò jedno mìsíèní hlášení. Rádi uvítáme další úèastníky všech kategorií. O podmínky soutìží a tiskopis mìsíèního hlášení si napište na moji adresu (je uvedena v závìru rubriky).

Z vaší èinnosti Dnes vám pøiblížím èinnost obìtavého radioamatéra Pavla Konvalinky, OK1KZ, z Prahy - Bohnic. Mnozí z vás ho znáte osobnì a vìtšina z vás ho jistì zná z bìžného provozu v pásmech KV i VKV pod jeho vlastní znaèkou OK1KZ nebo pod znaèkou klubovní stanice OK1KCF. Pavel se s radioamatérskou èinností seznámil v padesátých letech ještì jako žák základní školy v Uherském Hradišti. Zaèal s kamarády stavìt rùzné radiotechnické pøístroje podle vydávané sešitové edice a nejvìtší úspìch mìl s radiopøijímaèem Dipenton. Èasem se pøihlásil do místního radioklubu OK2KHY, který pod vedením Franty, OK2KY, šíøil radioamatérskou èinnost v okrese. Kromì „bastlení“ velmi brzy propadl kouzlu provozu na krátkovlnných pásmech. Jako posluchaè s pracovním èíslem OK2-5485 rozeslal QSL lístky do mnoha zemí svìta. Doposud má uschován QSL lístek s dopisem od stanice XZ2TH, ve kerém mu operátor sdìluje, že je jediným koncesovaným radioamatérem v Barmì. Rád vzpomíná na základní èinnost radioklubu, kterou byla výuka telegrafie a pøíprava na zkoušky rádiových operátorù. Týdenní kurs v Lípì u Zlína završil Pavlovu snahu získat vysvìdèení RO. Tam se projevil Josef Bartoš, OK2PO, jako vynikající uèitel, který mìl velikou zásluhu na tom, že Pavel dosahoval v pøíjmu a vysílání tempa rychlostí kolem 140 znakù za minutu. Po ukonèení základní vojenské služby vstoupil Pavel do státních služeb jako technik radiokomunikaèních zaøízení. Zapojil se

do èinnosti v klubovní stanici OK1KCF a když získal vlastní znaèku, pøevzal i funkci vedoucího operátora. První spojení pod znaèkou OK1KZ navázal 1. 3. 1966 telegraficky se stanicí OZ4CF. V souèasné dobì již poèet Pavlových spojení pøekroèil 200 tisíc. Poèet zemí DXCC, se kterými pracoval, odhaduje Pavel na 250, poèet odeslaných QSL lístkù na pøibližnì 130 tisíc. Zaøízení používá vždy pouze základní, bez dalšího zesilovacího stupnì, takže ani zdaleka nevyužívá možností tøídy A. Již dvacet rokù používá jedinou anténu G5RV pro všechna pásma od 1,8 do 145 MHz. Zaøízení používá TRX Kenwood TS-520, TS-430S, HG70D, Yaesu FT-707 a M160. Již øadu let se Pavel s oblibou vìnuje závodní a soutìžní èinnosti, za tu dobu odhaduje svoji úèast asi ve 2000 závodech a soutìžích, z vìtší èásti mezinárodních. Obèas splní podmínky domácího nebo zahranièního diplomu, celkem jich již získal kolem 350 ze všech svìtadílù. Je èlenem nìkolika národních i mezinárodních klubù a organizací - ÈRK, DXCC, CHC, DIG, CDRC, TFC, OTC, VRK a dalších. V minulém roce zvítìzil v celoroèní soutìži OK maratón. V kategorii - OK tøída B+A dosáhl 107 890 bodù. Bìhem roku 1996 navázal 15 868 spojení, z toho 13 779 v pásmech KV. Zúèastnil se 175 závodù, pracoval se 150 zemìmi DXCC, 1091 prefixy, 121 okresy ÈR a SR. V pásmech VKV, kterým vìnuje ménì èasu než pásmùm KV, pracoval s 57 okresy ve 12 ètvercích ze tøí zemí DXCC. Po propuštìní ze státních služeb v roce 1977 nastìhoval Pavel radioklub s klubovní stanicí OK1KCF do svého bytu na sídlišti v Bohnicích, kde zùstává dodnes. Bìhem tìchto dvaceti rokù vychoval Pavel mnoho samostatných operátorù a koncesionáøù OK. V souèasné dobì má radioklub 10 èlenù. Operátoøi klubovní stanice OK1KCF zvítìzili v minulém roèníku OK maratónu v kategorii klubovních stanic s celkovým poètem 74 884 bodù, ale jak sami uvádì-

Pavel Konvalinka, OK1KZ, u svého zaøízení jí, nebylo to umístìní pøesvìdèivé, protože scházela pøimìøená konkurence. Velice je mrzí souèasná malá úèast našich radioamatérù v domácích i mezinárodních závodech. Bìhem roku 1996 operátoøi OK1KCF navázali témìø sedm tisíc spojení a zúèastnili se 152 rùzných závodù v pásmech KV i VKV. Pod znaèkou klubovní stanice OK1KCF Pavel navázal další desítky tisíc spojení a zúèastnil se také nìkolika stovek závodù. Veliký podíl rovnìž má na získání mnoha domácích i zahranièních diplomù pro znaèku OK1KCF. Vedlejší zájmová èinnost, která Pavla provází rovnìž od mládí, je cestování, fotografování, filmování a country hudba.

Použité poštovní známky Pøed èasem jsem vás požádal o použité poštovní známky z bìžné korespondence, které posílám prostøednictvím Charity dìtem do misijních zemí. Dostal jsem z rùzných míst naší republiky menší i vìtší množství použitých známek, za které vám všem dìkuji. Pokud mùžete, zasílejte i nadále jakékoliv poštovní známky na moji adresu. Mnoha dìtem ze známek udìláte velikou radost a mnohdy za nì dostanou tolik potøebné jídlo a léky. Tìším se na další dopisy a pøipomínky. Pište mi na adresu: Josef Èech, OK2-4857, Tyršova 735, 675 51 Jaromìøice nad Rokytnou. 73! Josef, OK2-4857

Roste obliba radioamatérských stavebnic V pásmech KV mùžete èasto slyšet švédskou stanici SM5CBC/ /QRP, jejímž operátorem je Einar Lundborg z Norrköpingu. Používá stavebnicová zaøízení americké firmy Wilderness Radio z Los Altos v Kalifornii. Na snímku vidíte jeho transceiver NorCal 40A, což je telegrafní transceiver ze stavebnice pro pásmo 7 MHz o výkonu 3 W. Do transceiveru je vestavìn „super-keyer”, který mj. na požádání telegraficky hlásí, na jakém kmitoètu je transceiver naladìn. Jako anténu používá Einar ZEPP 41,15 m. Pøijímaè v transceiveru NorCal 40A je superhet s krystalovým filtrem. Kromì tohoto transceiveru používá Einar také zaøízení typu Sierra od téhož výrobce stavebnic, což je modulový transceiver pro všechna pásma KV s výkonem 3 W. Einar Lundborg má koncesi od roku 1953 a pracoval hlavnì v oboru rádiového pøenosu telemetrických informací o poèasí. Dnes je v dùchodu a kromì vysílání se vìnuje vlastním konstrukcím a stavebnicím radioamatérských zaøízení z celého svìta. Je èlenem FOC, TOPS, RNARS, a G-QRP klubu.

-dva

Praktická elektronika A Radio - 8/97