Jižní ovoce
1. díl tajenky
Připravuje © Zdenka Reisenauerová
Značka astatu
Druh tabáku
Chilská poušť
Napadení
Manilské konopí
Český sbormist
Rodové znamení 2. díl tajenky (zastarale)
Posílat zpět
Dvojitý dalekohled Opravna lodí
Značka hliníku
Pokyn
Hnůj
Popelavá
Kterážto
Nám patřící
Tropický keř
Patlanina
Pomůcka kovboje
Spojnice noh stolu Německý filozof
Výzva
Zákaznická linka Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz Služby pro střední odběratele a velkoodběratele Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Předložka
Brva
Čin (básnicky)
Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Obchodní centrum Samsonova milenka
Pěstitel ovoce Rukojeť
Fáze Měsíce
Souhlas
Kloubní nemoc
Iniciály autora opery Rusalka
Symetrála
Mužské jméno
Dravý pták
Anglicky »jeden«
Črty
Barokní paruka Rosol z moř. řas
Starý typ plachetnice
Zn. statampéru
Dietlova hrdinka Oznámit úřadům
Slezská řeka
Dceřiné společnosti
Námořní člun
Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppdistribuce.cz
Světová strana Značka kožichů
Pravidlo (knižně) Pamlsek (řidčeji)
Kujné nerosty Slovenský herec Nepatrná
Postava z opery Dalibor
Norská metropole
Chůze
Obloha
Ochotna Nepatrné množství Domácky Kajetán
Iniciály básníka Neumanna Kyselá tekutina
Kus ledu Domácky Adam
Silná tyč
Zn. rutherfordu
Předložka Neúplné umělecké dílo
Druh nájmu
Beduínský plášť
4
1 5
7
8
1 8 5 6
9 6 4
8 2
7 8 5 6
4 1
5 6 8
2 8 6 5
7 9
3
Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 • Fax: 267 173 438 www.ppsm.cz
Pomůcka: abaka, agar, Aim, arenda, Machata, merk, nao
2 3 9 7
Prometheus, energetické služby, s. r. o. U Plynárny 500, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 935, 267 172 255 Tel./fax: 267 174 300 e-mail:
[email protected] www.prometheusgas.cz
Iniciály herce Sloupa
Středověký šat bakalářů
5
9 7 2 6
Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 Fax: 267 174 245 e-mail:
[email protected] • www.ppsd.cz Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 e-mail:
[email protected] • www.ise.cz
Dobře (z ruštiny)
Značka radia
Zkratka Ligy národů
3 9
7 3 9 9
4 1
5/2009
Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Moravské město
Podněcovat
8
Zkratka drachmy
Kontakty společnosti
Pragoplyn, a. s. Jungmannova 36/31 110 00 Praha 1-Nové Město Tel.: 221 092 253 • Fax: 267 174 253
Redakce časopisu
Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová, Mgr. Štěpán Švenda, Miroslav Vránek, Ing. Jana Hnízdilová, Blanka Hlomová, Ing. Jiří Šach, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Marek Sukup, František Erben, Jiřina Nováková, Ivo Kult, Jan Tater, Ing. Hana Schusterová, Rudolf Novák, Zuzana Floriánová, Jefim Fištejn, Tereza Špačková, Jiří Váňa, Mgr. Lenka Hauptmanová, Ing. Helena Lemerová Sekretariát: Jiří Váňa, tel.: 221 092 386, e-mail:
[email protected]. • www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z
V Galerii Smečky byla zahájena výstava Vladimíra Suchánka Zveme vás na oslavy Dne dětí ve Žlutých lázních »Láká mě úloha plkající kuriozity,« říká v rozhovoru PhDr. Ivo Šmoldas Nová CNG stanice v areálu Pražských služeb, a. s
Rozhovor s předsedou představenstva Pražské plynárenské, a. s., Pavlem Hurdou
Foto archiv
Křížovka / Sudoku
Rozhovor
Rozhovor
»Pražská plynárenská, a. s., se s liberalizací trhu úspěšně vyrovnala,« říká předseda představenstva Pražské plynárenské, a. s., Pavel Hurda Letos v říjnu uplyne 5 let, kdy byl pan Pavel Hurda zvolen do funkce předsedy představenstva Pražské plynárenské, a. s. Pět let práce v této funkci má za sebou. Je tedy čas bilancovat, ale také se podívat dopředu.
P
ane Hurdo, na úvod rozhovoru přibližte prosím čtenářům, v čem spočívá vaše práce předsedy představenstva? Čemu ve své funkci přikládáte největší priority? Naplnily se vaše prvotní představy a plány v nové funkci? Práce předsedy představenstva představuje průběžné seznamování se s informacemi o hospodaření, podnikání společnosti, jednání s top managementem společnosti, zaměstnanci, dodavateli a představiteli zákazníků. Jedná se o studium nejen podkladů pro představenstvo, ale i různých ekonomicko-právních dokumentů, abych mohl správně vést představenstvo a společnost. O rozsahu práce svědčí jen tato dvě čísla – za léta 2004–2008 mělo představenstvo 84 zasedání a přijalo 732 usnesení. Součástí mé práce je kontrola plnění rozhodnutí představenstva, a to nejen zda jsou splněna či nesplněna. Jde o kvalitní a správné splnění usnesení, neboť jen to nám pomáhá obstát v očích našich zákazníků a zvyšovat hodnotu společnosti pro akcionáře. • Postavení a odpovědnost členů orgánů společnosti, jak vnímáte tuto skutečnost? Člen statutárního orgánu má vymezenu zákonnou odpovědnost v § 194 odst. 5 Obchodního zákoníku. Je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důležitých informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Svoji funkci musím tedy vykonávat se svými kolegy aktivně, přestože jsem neexekutivním členem představenstva. Průběžně se musím seznamovat se zájmy společnosti, studovat podklady pro rozhodování představenstva a zajišťovat si i doplňkové analýzy či posudky. Vyžaduji ověřené a podrobné informace pro přijetí rozhodnutí v návaznosti na zájem společnosti, akcionářů, zaměstnanců i zákazníků. Společnost Pražská plynárenská, a. s., má naštěstí dostatek vysoce kvalifikovaných a schopných pracovníků, na které se mohu s důvěrou obrátit. • Co vám osobně dalo uplynulých 5 let ve vysoké managerské funkci? Nástup do funkce předsedy představenstva jsem bral a stále beru jako výzvu pro zúročení mých předchozích managerských znalostí a zkušeností. Dalo mi to poznatky o úrovni a prolínání podnikatelských kultur České a Německé republiky. A musím konstatovat, že došlo k úspěšnému spojení preciznosti a organizačních schopností s jistou kreativitou, která panuje u nás, a vznikla tak nová kvalita. Tím se obohatil můj profesní život a rozšířily se moje komunikační schopnosti. Daří se mi nalézat včas vznikající příležitosti i problémy a vynalézat – objevovat – vytvářet strategické a taktické kombinace názorů druhých a doufám, že jsem rozvinul své tvořivé schopnosti pro zvýšení prosperity naší společnosti. Poznatky z vytváření koncernu Pražské plynárenské, a. s., dále využívám ve své další práci, např. při formování holdingové struktury správy obecního majetku na Praze 3, neboť takovouto strukturu považuji za přehlednější a transparentní.
2
U PLYN ÁRNY 5 /2 0 0 9
• Pane Hurdo blíží se páté výročí vašeho působení ve funkci předsedy představenstva společnost Pražská plynárenská, a. s. Co nejvýrazněji ovlivnilo činnost společnosti v tomto období? V hodnoceném období do fungování Pražské plynárenské, a. s., výrazným způsobem zasáhla státní regulace podmínek pro podnikání v plynárenství. Probíhalo postupné otevírání trhu s plynem a s ním spojený tzv. unbundling, tedy povinné oddělení provozovatele distribuční soustavy od ostatních činností společnosti. V případě Pražské plynárenské, a. s., byla distribuce plynu převedena na nově založenou dceřinou společnost Pražská
plynárenská Distribuce, a. s., a obchod s plynem nadále provozuje Pražská plynárenská, a. s. V roce 2007, kdy byl trh otevřen i pro kategorii domácnosti, byla v České republice dokončena liberalizace trhu se zemním plynem. Tím se stali všichni koneční zákazníci oprávněnými zákazníky. Vzniklo konkurenční prostředí mezi dodavateli zemního plynu a zvýšilo se riziko přebírání zákazníků mezi společnostmi obchodujícími se zemním plynem. • Jak se společnost Pražská plynárenská, a. s., podle vašeho názoru vypořádala s liberalizací trhu s zemním plynem v České republice?
Za výrazný úspěch považuji to, že proces povinného oddělení provozovatele distribuční soustavy od ostatních činností společnosti byl v Pražské plynárenské, a. s., zvládnut při minimálních transakčních nákladech bez negativního vlivu na zákazníky, akcionáře i zaměstnance. • Co vás k tomuto závěru vede? Na jedné straně fakt, že podíl Pražské plynárenské, a. s., na spotřebě zemního plynu v České republice se výrazně proti roku 2004 nezměnil. Pokládám to za důkaz toho, že společnosti Pražská plynárenská, a. s., se podařilo vyrovnat s rizikem přebírání zákazníků společnostmi obchodujícími se zemním plynem, které se objevilo s liberalizací trhu se zemním plynem. Na druhé straně skutečnost, že společnost Pražská plynárenská, a. s., splnila a překročila základní finanční cíle, které si před zahájením procesu liberalizace v roce 2004 stanovila. • Co považujete za další výrazný úspěch za období, kdy jste předsedou představenstva? V roce 2004 společnost Pražská plynárenská, a. s., přijala Podnikatelský záměr na léta 2005–2008. Podle něho společnost Pražská plynárenská, a. s., měla např. v roce 2007 dosáhnout zisk po zdanění ve výši 252,5 mil.Kč. Přes nepříznivé klimatické podmínky ve vztahu k prodeji plynu byla skutečnost v roce 2007 výrazněji vyšší. Zisk po zdanění v tomto roce činil 361,9 mil.Kč, tj. o 43,4 % byl překročen plánovaný hospodářský výsledek. Pro akcionáře je nicméně důležité, že i v období procesu liberalizace trhu, který byl spojen s neplánovanými a vynucenými výdaji a přes pravidelně vyplácenou dividendu akcionářům hodnota společnosti Pražská plynárenská, a. s., měřeno hodnotou vlastního kapitálu rostla. Podle Podnikatelského záměru na léta 2005–2008 měla v roce 2005 dosáhnout hodnota vlastního kapitálu společnosti Pražská plynárenská výše 2 992,9 mil. Kč. Skutečná jeho hodnota v roce 2007 byla 3 145,5 mil. Kč a v roce 2008 3 201,6 mil. Kč. Pro snížení úvěrového zatížení u bank bylo v rámci koncernu Pražské plynárenské, a. s., zavedeno sdružování finančních prostředků, tzv. cash pooling. • Proces liberalizace trhu se zemním plynem se nezastavil. Co v této souvislosti společnost zamýšlí v budoucnu? Hlavní cíle naší společnosti na liberalizovaném trhu se zemním plynem jsou tři. Prvním je optimalizace nákupních kontraktů pro zabezpečení spolehlivých a stabilních dodávek zemního plynu při dosažení co nejvýhodnějších smluvních a cenových podmínek za situace, kdy nová pravidla pro organizování trhu s plynem umožňují diverzifikaci jak ve zdrojích zemního plynu, tak v místech jeho prodeje obchodníkům nebo konečným zákazníkům. To předpokládá mít vysoce odborný obchodní dispečink. Na ten se v rámci koncernu Pražská plynárenská, a. s., specializuje naše nově založená stoprocentní dceřiná společnost Pragoplyn, a. s. Druhým pak udržení stávajících zákazníků všech kategorií se zaměřením na největší zákazníky a zákazníky s více odběrnými místy. Za tím účelem rozšiřujeme a strukturujeme komunikaci mezi Pražskou plynárenskou a těmito zákazníky, snažíme se jí co nejvíce zjednodušit, neustále zvyšovat komfort obsluhy zákazníků a v neposlední řadě poskytovat zákazníkům široké spektrum kvalitních služeb, a to nejen služeb přímo souvisejících s dodávkou zemního plynu od naší společnosti, ale i služeb doplňkových, týkajících se např. údržby plynových spotřebičů, revizí plynových zařízení atd. A třetím naším cílem bude získání nových zákazníků v rámci regionu hl. města Prahy, v přilehlých obcích, i v jiných regionech. Pražská plynárenská, a. s., dále podporuje zavádění alternativního využívání zemního plynu zejména v dopravě, buduje nové CNG stanice, provozuje autopůjčovny vozidel s pohonem na zemní plyn. • Jaké služby konečným zákazníkům – občanům Pražská plynárenská, a. s. poskytuje? Vedle telefonického zákaznického dispečinku na dvou stálých linkách a dvou stálých obchodních kanceláří je pro zákazníky v okrajových částech Prahy k dispozici mobilní obchodní kancelář. Dále umožňujeme občanům s námi komunikovat prostřednictvím elektronických formulářů na www.ppas.cz, e-mailu a dále SMS zpráv,jejichž
Jan Žákovec • Foto archiv
prostřednictvím je možno nahlásit samoodečet plynoměru nebo upravit výši zálohy. Zákazníci mají možnost řešit své požadavky, které jinak vyžadují návštěvu obchodní kanceláře, prostřednictvím e-mailu s využitím elektronického podpisu. Pro stávající i potenciální zákazníky zajišťujeme slevy na nákup plynových spotřebičů, detektorů úniku plynu, regulací a souvisejících služeb (revize plynových zařízení, montážní a instalační práce atd.). Ve spolupráci s Českou poštou, s. p., zajišťujeme pro zákazníky bezplatně »spojovací čísla«, nutná k realizaci plateb prostřednictvím SIPO. Pro zákazníky z řad občanů provozujeme věrnostní program Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s., prostřednictvím jehož mohou čerpat slevy a výhody v partnerské síti (např. cestovní kanceláře, divadla, sportovní zařízení atd.). V rámci tohoto programu bylo vydáno téměř 68 000 těchto karet a do programu je zapojeno více než 80 partnerů. • Jaká je spolupráce s městem a ostatními podniky v pražském regionu? Jedním z témat, která hýbou současným plynárenstvím, je pohon automobilů na zemní plyn. Pražská plynárenská, a. s., spatřuje v tomto způsobu užití plynu významnou podnikatelskou příležitost, a také možnost přispět ke zlepšení stavu ovzduší v našem hlavním městě. Do vozového parku pražských společností začala být začleňována vozidla sloužící pro zabezpečení komunálních služeb. Pražská plynárenská, a. s., se rovněž podílí na rozvoji sítě plnicích stanic tak, aby byly postupně dostupné rovnoměrně po celém území hlavního města. Jsem potěšen, že projekt rozšiřování pohonu na zemní plyn má plnou podporu klíčových akcionářů společnosti. CNG aktivity budeme zaměřovat na rozvoj infrastruktury CNG v Praze. Společný projekt s Pražskými službami, se týká se postupného převodu svozových a čisticích vozidel na zemní plyn a vybudování CNG plnicí stanice. Od roku 2007 došlo ke značnému rozšíření nabízených produktů a služeb. Pražská plynárenská, a. s., pokračuje ve spolupráci s ostatními společnostmi, jako například s Pražskou energetikou a. s., v projektu Spolu pro Prahu, a současně stále vyhledává nové možnosti kooperace s dalšími městskými podniky. • Jak se projevuje společenská odpovědnost Pražské plynárenské, a. s. Pro zlepšení kvality života Pražanů společnost podpo-
ruje kulturní, sportovní, charitativní, společenské a další akce ve spolupráci s magistrátem hlavního města Prahy. V oblasti sponzorování a dárcovství se dlouhodobě zaměřujeme na podporu subjektů z oblasti kultury, sportu, životního prostředí, školství, vědy a sociální oblasti na území Prahy. Jenom např. v roce 2008 podpořila Pražská plynárenská, a. s., finančním darem Nadaci Národ dětem, Nadaci Naše dítě, Jedličkův ústav. Jednalo se o podporu také výstavy Word Press Photo nebo o podporu Memoriálu Josefa Odložila, Pražské lyže a v neposlední řadě Zoologické zahrady Praha, kde podporujeme plameňáky a v Botanické zahradě Praha přispíváme k zachování rostlinných druhů. Prostřednictvím Nadace podporujeme Galerii Smečky, kde bylo v loňském roce realizováno 6 tematických výstav, z nichž nejúspěšnější a divácky nejnavštěvovanější byla výstava Vladimíra Jiránka. Pražská plynárenská, a. s., naváže na stávající spolupráci v oblasti sponzorství a darů a bude i nadále podporovat projekty zaměřené na sociální, kulturní, sportovní a společenskou oblast s cílem udržení dobrého jména Pražské plynárenské, a. s., jako donátora. Ve spolupráci s Nadačním fondem Galerie Smečky pořádat výstavy významných výtvarníků a prezentovat svou sbírku české koláže i zápůjčkami na externí výstavy. Těžiště výstavní dramaturgie zůstává v prezentací autorů, kteří jsou zastoupeni ve sbírkách Pražské plynárenské, a. s. Kulturní programy a setkání budou probíhat jednou měsíčně. • Můžete uvést nějaké úspěchy v ochraně životního prostředí? Mezi hlavní cíle Pražské plynárenské,a. s., patří zvyšování podílu všech způsobů použití zemního plynu a zlepšení životního prostředí v pražské aglomeraci. Společnost Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., zastupující Pražskou plynárenskou, a. s., se svým projektem »Půjčovna vozidel s pohonem na CNG« získala 1. místo v kategorii Vzduch na slavnostním udílení cen Energy Globe Award, které se uskutečnilo dne 27. 11. 2008 na brněnském výstavišti. Energy Globe Award je dnes nejvýznamnějším oceněním v oblasti ochrany životního prostředí na světě. Již osmým rokem oceňuje energeticky šetrné projekty ve více než 111 zemích a v roce 2008 poprvé zavítal i do České republiky s oficiálním názvem Energy Globe Award powered by E.ON. Do soutěže bylo přihlášeno celkem 106 projektů. Soutěžilo se v šesti kategoriích – Země, Voda, Vzduch, Oheň, Mládež a Obec. Rozpětí nominovaných projektů bylo široké – od miniparku obnovitelných zdrojů energie po energeticky úsporný obchod. V každé kategorii porota vybrala tři nejlepší projekty, které byly představeny v rámci slavnostního vyhlášení. • Ještě jedna otázka, trochu osobní. Máte nějaký čas na své záliby a koníčky? Mojí dlouholetou a celoživotní zálibou je literatura faktu, týkající se především dějin 20. století a vlivu významných osobností na chod dějin. S ohledem na moji časovou zaneprázdněnost mi ze sportovních aktivit zbývá plavání, turistika a trochu golf. • Můžete ještě něco říci k vašim dalším aktivitám? Působím jako člen Zastupitelstva Hl. m. Prahy a člen Zastupitelstva a Rady Městské části Praha 3. Spolu s tím jsem členem ještě několika statutárních nebo kontrolních orgánů jiných společností, což mi umožňuje zužitkovat znalosti z jednotlivých společností. Jsem také vlastníkem akciových podílů v několika dalších společnostech.
Pavel Hurda (* 1946)
Po absolvování gymnázia a SPŠ stavební se zaměřením na pozemní stavitelství pracoval jako stavbyvedoucí, stavební dozor, zástupce investora a v dalších funkcích v podnicích Pozemní stavby, Pražská stavební obnova aj. Po roce 1990 pracoval jako ředitel BP, s. p., jako člen představenstva a ředitel Správy komunálního majetku Prahy 3, a. s., později jako předseda dozorčí rady téže společnosti. Působí jako zastupitel na Magistrátu hl. m. Prahy. Je členem zastupitelstva a Rady MČ Prahy 3. Má dlouholeté zkušenosti z působení ve funkcích předsedy, místopředsedy nebo člena orgánů akciových společností. V letech 2003–2004 byl členem dozorčí rady PP, a. s. Od roku 2004 je předsedou představenstva PP, a. s. Od prosince 2003 do června 2007 byl předsedou dozorčí rady společnosti Pražské služby, a. s. Od září 2007 je místopředsedou představenstva společnosti Pražská strojírna, a. s. Od července 2007 je předsedou dozorčí rady společnosti Pragoplyn, a. s., a je také členem statutárních orgánů celé řady dalších společností. 3
Galerie Smečky
Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s.
Výstava Vladimíra Suchánka byla zahájena Ohlédnutí na léta šedesátá – grafika/kresby/koláže
V
Slavnostní vernisáž proběhla 28. 4. 2009 v Galerii Smečky. Zahájil ji Ing. Jiří Hamšík, předseda správní rady Nadačního fondu Galerie Smečky a kurátor výstavy doc. PhDr. Jiří Šetlík, CSc., který představil tvorbu malíře a grafika Vladimíra Suchánka, jehož díla jsou uznávaná nejen doma, ale i v zahraničí. Vernisáž doprovodil jazzový saxofonista Štěpán Markovič a klavíristka Zuzana Dubnová.
ladimír Suchánek se proslavil jako umělec v oboru volné grafiky, tvorbou exlibris, dále pak i jako tvůrce a ilustrátor poštovních známek a knih z oblasti poezie. Jeho grafické listy jsou důkazem mistrovského ovládání barevné litografie, za které dosáhl mezinárodního uznání. Jen v ČR uspořádal 146 samostatných výstav a českou školu reprezentoval po celém světě. Za zmínku stojí nejen zlatá medaile ze světové výstavy komorní grafiky v Pekingu, Terstu a Malborku, ale i jeho známka k miléniu sv. Vojtěcha, která vyšla v Německu, Polsku, Maďarsku a Vatikánu. Je členem Evropské akademie věd a umění se sídlem ve Vídni. V roce 2006 ocenil dílo V. Suchánka prezident republiky Václav Klaus udělením Medaile Za zásluhy. Zajímavostí je jeho neméně úspěšná hudební scéna, kdy v roce 1972 založil výtvarnickou kapelu Grafičanka, kterou dlouhá léta nejen řídil, ale sám v ní hrál na klarinet. Jeho tvorba oslovila snad každého z návštěvníků, ať již byl z řad umělců, herců či obyčejných smrtelníků toužících po souladu tvarů a barev. Výstava je již v pořadí patnáctou výstavou pořádanou Nadačním fondem Galerie Smečky, potrvá od 29. 4. do 20. 6. 2009. Srdečně vás na ni zveme.
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun. Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272, e-mail:
[email protected], www.galeriesmecky.cz
OSP
V roce 2007 začalo poskytovat výhody držitelům Zákaznické karty Pražské plynárenské Divadlo pod Palmovkou. To zanedlouho zakončí svou šedesátou první divadelní sezonu. Dlouhodobě patří mezi divácky nejúspěšnější pražská divadla. Měli jsme to potěšení povídat si s ředitelem a režisérem divadla Petrem Kracíkem.
V
čem je podle vás podstata tohoto úspěchu? Základ libeňského divadelního úspěchu myslím spočívá v tom, že diváci zde už šedesát let nacházejí prakticky totéž – divadlo vystavěné na velmi lákavé, v nejlepším slova smyslu lidové, kvalitní a poctivé nabídce. Pěstují se zde především tituly s velkým příběhem a vynikajícím hereckým provedením. Libeň má velmi pozoruhodnou a zvláštní pozici v pražském divadle. Vždycky se tady pěstovalo divadlo originální a nezaměnitelné, trochu jiného typu než ve zbytku metropole. Je to dáno také tím, že Libeň představuje jakousi východní divadelní bránu do Prahy, kterou mnozí významní divadelníci procházeli a procházejí do centrálních pražských divadel. Další věcí je, že Divadlo pod Palmovkou mělo v minulosti velké štěstí na zakládajícího ředitele Jana Strejčka a na dlouholetého šéfa Václava Lohniského, kteří uměli opravdu dobře navnadit pražské publikum. • V posledních letech se Divadlu pod Palmovkou daří dosahovat relativně vysoké divácké návštěvnosti. Co připravujete do budoucna? Budeme se samozřejmě držet naší dobré tradice. Pan režisér a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša vytvořil v minulém roce v Lublani velmi pozoruhodnou inscenaci slavného muzikálu Sugar (Někdo to rád horké), která nemohla ujít naší pozornosti. Požádali jsme jej proto, jestli by v nejbližší době nepřenesl její podobu na naši divadelní scénu. Téměř před podepsáním smlouvy je také velmi slibný projekt Mannova světoznámého románu Mefisto, který by měl režírovat vynikající slovenský herec a režisér Emil Horváth mladší s Jiřím Langmajerem v hlavní roli. Pokud se všechno podaří, měl by adaptaci románu pro nás připravit vynikající český dramatik Pavel Kohout jako českou premiéru. Já bych rád ve své režii nabídl Hellerovu vynikající černou komedii Hlava 22. Další tituly jsou zatím ještě
v jednání, ale věřím, že divák bude naší nabídkou v příšV divadle lze přihlížet náročné činnosti, která se odetím roce potěšen a příjemně překvapen. hrává »tady a teď«. Může si člověka na jevišti »osahat« • Palmovka je proslulá tím, že klade důraz na he- očima, poslechnout si jej, nechat se jím strhnout, bezreckou práci... mála se jej dotknout. Divadlo se tvoří přímo před náJeden čas to vypadalo, že v Libni jsou dvě velké he- mi – podobně jako když jde člověk do dobré restaurarecké stálice, Vilma Cibulková a Jiří Langmajer, a pak ce a vidí do kuchyně, jak se tam vše s virtuózním umem ostatní herecký soubor. Pro rozjezd divadla to myslím připravuje přímo před očima. V divadle se člověk může bylo velice důležité – pomáhalo to divácké návštěvnos- nechat unést dalšími lidmi. To bude platit pořád – doti. Postupem času jsme ale přešli na trochu jiný model, kud bude divadlo ukazovat člověka. Musí to ale být sakdy se postupně posiluje úloha domácího hereckého mozřejmě takové ukazování, které bude zajímat dnešsouboru. I když divadlo je samozřejmě věc nespraved- ního diváka. livá a nemilosrdná, takže vždycky někdo bude tu hlavPane řediteli, děkuji za zajímavé povídání a přeji vám ní roli hrát – třeba Jan Teplý, Zuzana Slavíková, Rudolf i divadlu trvalý úspěch a spokojené diváky. Jelínek, René Přibil, Radek Zima, Kateřina Macháčková, Ivana Kocmanová Miroslava Pleštilová nebo hosté Martin Stránský, Jitka Čvančarová a Tereza Kostková. Kladu ale vždycky důraz na to, že libeňský herec musí být plně odpovědný za inscenaci. Chci, aby do výsledného představení byli intenzívně zapojeni opravdu všichni, abychom společně hledali a diskutovali o všech jejích možnostech a podobách. Herec totiž nejlépe ví, v jakém celku bude nejlépe fungovat a co by mohlo prospět ostatním, protože on je ten, kdo tvoří základní pilíř celého divadelního dění. Ředitel Petr Kracík s Terezou Kostkovou • Proč je dnes vlastně dobré jít divadla? Divadlo se i v minulosti často zatracovalo, a přesto tady neustále je. Tvrdilo se, že divadlo zanikne s přícho- Kontakty: dem rozhlasu, filmu, televize, internetu… Mám ale za to, Divadlo pod Palmovkou že právě v souvislosti se současnou vysokou technolo- Zenklova 34, 180 00 Praha 8 gií budou o to víc vynikat věci, které souvisí s tzv. hand Tel.: 283 011 127 made – takové, kterých se skutečně dotýká člověk, kte- www.divadlopodpalmovkou.cz ré jsou přímým výsledkem lidské činnosti. Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s Divadlem pod Palmovkou na straně 11. Na jednoho vylosovaného výherce čekají vstupenky pro 2 osoby na jím vybrané představení v Divadle pod Palmovkou. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou PP, a. s., mají v Divadle pod Palmovkou slevu 10 % na každou zakoupenou vstupenku.
Pozvánka na oslavy Dne dětí ve Žlutých lázních v Praze-Podolí dne 13. června 2009 Den plný sportů, soutěží, her, pohybu, hudebních a jiných vystoupení se uskuteční dne 13. června 2009 v areálu O2 Žlutých lázní v Praze-Podolí. Děti budou procházet areálem, zastavovat se na jednotlivých stanovištích, kde si budou moci hrát, soutěžit, tvořit a bavit se. Bude postaráno o zábavu dětí všech věkových kategorií i jejich doprovod. Srdečně zveme všechny naše zákazníky i zaměstnance, přijďte s vašimi dětmi oslavit Den dětí! Těšíme se na setkání s vámi. Isabela Strnadová
4
U PLYNÁRNY 5 / 2 0 0 9
5
Rozhovor
P
ane doktore, i když jste se na televizní obrazovce příležitostně objevoval i dříve, do širšího povědomí jste se dostal jako vtipný glosátor společenského dění v pořadu TV Prima – Dementi. Jak se stalo, že se do skupiny tzv. celebrit – herců, zpěváků, hvězdiček šoubyznysu – dostal básník, překladatel a nakladatelský redaktor Ivo Šmoldas? Do řečeného spolku jsem byl zavlečen. Zavlekl mě tam Aleš Ulm, který tehdy přešel z ČT na Primu a který mě už na svém dřívějším působišti angažoval coby porotce v zábavném, leč ne zcela hloupém soutěžním pořadu o naší mateřštině To je ta čeština. Usoudil patrně, že do své nové plk-šou, jak onen připravovaný pořad nazýval, potřebuje ku zpestření kromě celebrit i nějakou tu kuriozitu, a mně úloha plkající kuriozity vcelku lákala. Mám totiž za to, že se člověk nemá odříkat ničeho, co se mu nabízí, dokud si to na vlastní kůži nevyzkouší, a téhle zásady se koukám držet – už proto, že je to krajně pohodlné, neb tak lze snadno učinit ctnost z životního přístupu víceméně politováníhodného – totiž z toho, že se nechávám volně vláčet osudem, aniž mám sílu mu vzdorovat. • Nakonec jste moderování pořadu Dementi převzal a jako moderátor jste se uplatnil i v jiných televizních programech. Co je snazší a co vám více sedí – pokládat otázky, nebo na ně odpovídat? I toho moderování jsem se chopil z nezbytí. Na Primě tehdy před letní přestávkou usoudili, že po prázdninách by Dementi už neměla moderovat Petra Polanská, ale jaksi pozapomněli sehnat náhradu. Když si vzpomněli, chýlil se už srpen ke konci a na vypsání konkursu bylo zjevně pozdě. Zavolali tedy mě, jestli bych se průvodcování pořadem neujal. Kývl jsem na to, neb mi přišlo krajně veselé, že by se do řad všech těch mladých, svižných, neřku-li hopkavých moderátorů s hbitými jazyky taky jednou vetřela osoba již zvetšelá, ne zcela pohyblivá a s řečí ležérní až zadrhavou. Taky jsem si myslel, že to zvládnu levou zadní, leč to jsem se náramně mýlil. Vymýšlet a klást otázky je totiž práce náročná, nesrovnatelně těžší než na dotazy odpovídat. Odpovíte-li hloupě, vždycky se můžete bránit, že jste jen přiměřeně reagoval na pitomý dotaz. Ale když se hloupě zeptáte, nemáte se na co vymluvit ani sám před sebou. Ješ-
6
U PLYN ÁRNY 5 /2 0 0 9
Jefim Fištejn • Foto Jan Žákovec
Láká mě úloha plkající kuriozity tě, že v Dementi jsem se hloupě ptát mohl, neb to jaksi ladilo s formátem pořadu... • Zařadil jste se najednou mezi ostatní »osobnosti televizní obrazovky«. Co to s vámi udělalo? Nekazí pobyt mezi celebritami povahu? Nemáte obavy, že toto médium z vás udělá profesionálního baviče-intelektuála , jak jsou profesionální baviči-housloví virtuózové, baviči-psychiatři, baviči-sexuologové? Řízením osudu jsem se ocitl mezi ksichty, které občas někdo pozná i na ulici, a alespoň částečně – jelikož s tím poznáváním to není zas tolik žhavé – jsem tak přišel o pohodlnou možnost halit se do anonymity. Musím si tudíž dávat větší pozor, abych se nechoval nenáležitě a nepůsobil jako arogantní idiot. Občas mi to dá dost práce. Na druhé straně má i takto chatrná známost své výhody – »na ksicht« jsem třeba loni dostal v krámě slevu na myčku nádobí. Spíše než mé ješitnosti to velmi hovělo mé vrozené lakotě. Ale jestli se mi nějak pozměnila povaha, to byste se musel zeptat mé ženy. Sám si nic takového nepřipouštím, ba žádné známky proměny na sobě nepozoruju, ale mýlit se samozřejmě můžu. Že by ze mě zlovolná média vysochala baviče-intelektuála, se ale neobávám. Baviče, to možná ano, ale intelektuála jen těžko. Tak velikou moc zas média nemají. • Pořad Dementi nakonec zanikl pro nedostatek diváckého zájmu. Myslíte si, že česká politika je vhodný námět pro vtipy? Pokud ano, proč je politických vtipů tak málo? Nejprve bych měl dementovat ono nařčení, že Dementi zaniklo pro nezájem diváků. Pořad zašel spíš na ne-
vhodný vysílací čas. V programu se s ním sice šíbovalo neustále, ale v posledním tažení se ocitl až tehdy, když ho Prima nasadila proti hlavním zprávám na jedničce ČT. Byl to satirický pořad, rád se trefoval i do politiky, a tak se o něj zajímalo diváctvo, jemuž nejsou lhostejné věci veřejné. A má-li si takové publikum vybrat, zda bude poslouchat více či méně vtipné komentáře komiků o politicích, anebo sledovat, jak se komicky činí samotní politici, zvolí si přirozeně taškařici, která je nepopiratelně autentičtější – i když jde o frašku zhusta velmi smutnou, víceméně stále stejnou, s týmiž aktéry i týmiž peripetiemi a zatraceně drahým vstupným. Ono únavné opakování politických afér a spřízněných kauz je také na vině tomu, že se téměř nerodí nové anekdoty. Všechno totiž už dávno »pokryly« staré vousaté vtipy. • Někde jste prohlásil, že tlustou knížku už neotevřete. Pro koho tedy ty knížky vydáváte jako nakladatelský redaktor? Pravda, řekl jsem kdesi, že tlusté knihy už raději neotvírám – ne proto, že bych jimi opovrhoval, ale proto, že čtu ještě pomaleji, než mluvím, a v mém věku by se mi tudíž docela dobře mohlo stát, že bych se konce četby nedožil, a to by mě mrzelo. Nedočíst rozečtenou knihu mi připadá poněkud sprosté vůči autorovi a takové neomalenosti se dopouštím nerad, i když občas se jí bohužel nevyhnu. Připravuju totiž pro ČT2 informativní pořad o nových knihách, jmenuje se Knižní svět, titulů je v něm vždycky nejméně dvanáct a tolik knih za týden, ba ani za čtrnáct dní důkladně pročíst nezvládnu, i kdybych se ztrhal. Ze spousty čerstvě vydaných literárních
děl a dílek znám tedy pouhé počátky, aniž dohlédám jejich konců. Knihy, které rediguju, ovšem dočítám vždycky, ale jen v počítači a v korekturních obtazích. Jakmile jsou vytištěny, už se je zdráhám byť jen otevřít – určitě by na mě hned z první stránky jukla nějaká strašlivá chyba, kterou jsem přehlédl, a pak bych kvůli tomu nespal. Ale když už jste se ptal, pro kohože rediguju, tedy pro čtenáře odvážné, kteří se na rozdíl ode mne hned tak něčeho nezaleknou. • Jako první povolání ve vašich životopisech je uváděno »básník«. Co je to být básníkem v dnešní době? Je to uspokojování nějaké duševní nebo tělesné potřeby? Opět budu maličko uvádět na pravou míru. Tedy, básníkem jsem nikdy nebyl, jen jsem po jistý čas psával veršíky a pár jich i knižně vydal. Býti básníkem je totiž osud a způsob existence, cosi, co je člověku naděleno a co mu nikdo neodpáře. U mne byly veršíky chvíli na návštěvě a pak mě zas opustily – tohle by Poézie pravému básníku nikdy neudělala. • Ve společenských konverzacích je od vás obvykle očekávána vtipnost. Kde se v člověku bere touha být vtipný? Čeho je to spíše projev: radosti, nebo smutku? Je život vůbec povedený vtip? Vtip je v tom, že ve společnosti bývám tak zřídka a tak krátce, že si nikdo ani nestačí všimnout, že nijak zvlášť vtipný zase nejsem. Většinou jenom vyprávím, co se přihodilo, anebo spíš, co mi má chatrná paměť vnucuje jako to, co se přihodilo, a snažím se to vyjádřit možno-li co nejpřípadněji či nejbarvitěji. Provozovat vtipnost jaksi z povinnosti, jen proto, že se to od vás žádá a vy nechcete auditorium zklamat, je ovšem osud značně krušný. Ještě že mi jako vtip občas projde i nějaká ta nehorázná hloupost. Život dozajista není žádná legrace, ale povedený vtip to nepochybně je. Čí? Bůh suď. • O čem byste chtěl vyprávět, kdyby záleželo jen na vás? A proč o tom nevyprávíte? Kdyby záleželo jen na mně, mlčel bych. Nemlčím ovšem proto, že se po mně většinou chce nějaké vyprávění. • Kdybyste ztroskotal a ocitl se na pustém ostrově, co byste si přál, aby vyšplouchla vlna na břeh: truhlu plnou knih, televizor, ženu, nejlepšího kamaráda?
Knihy by se určitě hodily, v nich najdete kamarády i ženy a nadto se dají kdykoli zaklapnout. Dozajista bych však zatoužil, aby vlny na můj odlehlý břeh vyvrhly naše dvě mourovaté kočky domácí, jenže ty by ani nenapadlo
PhDr. Ivo Šmoldas
(* 23. července 1955 v Prostějově) je český básník, nakladatelský redaktor, kulturní publicista, scenárista, moderátor a překladatel. Po absolutoriu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v nakladatelství Český spisovatel jakožto nakladatelský redaktor a manažer. Poté krátce působil v nakladatelství Columbus, později spoluzaložil soukromé vydavatelství Apsida. V současné době pracuje jako umělec na volné noze, věnuje se především překladům z angličtiny, příležitostně též ze slovenštiny. Spolupracuje s Českou televizí, kde připravuje pořad o knihách »Knižní svět«, v České televizi také nesystematicky působí jako moderátor pořadů s kulturní tematikou
vrhat se do čehosi tak odporně mokrého, jako je moře, takže bych patrně ostrouhal. Opuštěn kočkami bych určitě zpustnul stejně jako onen ostrov a coby dva zpustlíci bychom si vposled porozuměli natolik, že by nám dalšího povyražení už ani nebylo třeba. • Samota, nebo společnost? Město, nebo venkov? Dávnověk, nebo postmoderna? Co je vaše? S postupujícím věkem nadšeně objevuji půvaby zápecnictví. Nejraději tvrdnu na vsi, na dvorku naší jihočeské chalupy, krmím již vzpomínané šelmy a onehdy jsem si dokonce s gustem přečetl Jindřicha Šimona Baara. Ale kdybyste mi chtěl sebrat notebook, se zlou byste se potázal. • Věříte v převtělení duší? Do kterého těla a do kterého osudu byste se chtěl narodit v příštím životě? Taktak zvládám jeden život a z představy, že by mne po tom všem ze zasloužené věčnosti znovu vyexpedovali zpátky do časného světa, abych tu dalších pár desetiletí platil daně, mi naskakuje kopřivka. Ostatně ne nadarmo se říká, že je lepší dvakrát vyhořet než se jednou stěhovat. Sice to tvrdí jenom ti, co ještě nepohořeli, ale pro stěhování duší to myslím platí doopravdy. • Co je pro vás plyn: energetická surovina, neviditelná chemická substance, forma hmoty? Nerad se otravuju, a tak mě těší, že zemním plynem už se otrávit ani nemůžu. Respekt k plynu ale chovám, neb je to matérie povahy sice subtilní, až éterické, avšak nadmíru výbušné, a tak si jej hledím nepopudit. Plynojemy a plynové bomby obcházím širokým obloukem a nezřídka při tom pro jistotu vypustím i nějakou tu střelnou modlitbičku. Když jsem před mnoha lety nebyl s to obstarat školeného řemeslníka, a v důsledku toho byl nucen připojit plynový sporák vlastnoručně, po několik nocí jsem místo spaní chodil onen amatérský spoj očichávat a v duchu jsem se vcelku lítostivě loučil se životem, zatímco má žena mou instalaci otrle otestovala ohněm, a neshledavši netěsností, spala jako špalek. Plyn je tedy pro mě sice nebezpečný, leč užitečný smrad a jako takového si ho cením – na rozdíl od mnoha jiných, rovněž nebezpečných smradů, kteří se po světě potloukají zcela bez užitku.
7
Jezdíme na zemní plyn
Dvoustranu připravil Jan Žákovec • Foto Dorian Hanuš, Jan Žákovec
Ve středu 13. května 2009 Pražská plynárenská, a. s., otevřela v areálu společnosti Pražské služby, a. s., Pod Šancemi 444/1 v Praze 9 svoji třetí plnicí stanici CNG v Praze. Jedná o největší CNG stanici v České republice a třetí největší stanici ve střední Evropě (po Linci a Bratislavě). Samoobslužná stanice s třemi výdejními stojany a čtyřmi plnicími místy, s NON STOP provozem je určena jak pro komunální vozidla Pražských služeb a další pražských společností, svážejících odpad (A.S.A., AVE, Ipodec, Komwag), tak pro širokou veřejnost. V Evropě ojedinělý platební terminál umožňuje úhradu za odebraný CNG nejen běžnými platebními kartami (VISA, EC/MC ...), kartami platebního systému CNG Card Centrum, ale i v hotovosti. Kompletní výstavbu CNG stanice (projekční práce, inženýring, stavební práce, dodávku technologie...) provedla společnost Bonett Bohemia, a.s. Pražská plynárenská, a. s., ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a Pražskými službami, a. s., výstavbou nové CNG stanice pokračují v ekologickém projektu, který má za cíl přispět ke zlepšení životního prostředí v Praze. Ekologický projekt pokračuje Slavnostní otevření nové CNG plnicí stanice se konalo v areálu Pražských služeb, a. s., Pod Šancemi v Praze 9 za účasti vrcholných zástupců hl.m.Prahy, Pražské plynárenské, a. s., Pražských služeb, a. s. Na akci dále nechyběli zástupci zhotovitele – firmy Bonett Bohemia,a.s., Českého plynárenského svazu, plynárenských společností, importéři CNG vozidel, provozovatelé CNG vozidel a stanic, novináři.
sory stlačují zemní plyn z plynovodní sítě z tlaku 1 bar na výstupní tlak 275 bar. Jsou plně automaticky řízeny, s připojením pomocí internetu a remote monitoring systému do dispečerského centra dodavatele - firmy Bonett. Používané kompresory jsou »oil free«, tzn. nemazané, v souladu se světovým trendem v této oblasti. Před vstupem do kompresoru je zemní plyn ze sítě dosušován špičkovým sušičem firmy Zander tak, aby hodnota rosného bodu při 200 barech byla nižší než –25 °C.
CNG/min). Jeden výdejní stojan je vybaven plnicí koncovkou pro osobní a dodávková vozidla NGV1 (průtok 15 kg/min.). Plnění vozidel je samoobslužné, plnění osobního vozu trvá cca 1–2 minuty, nákladního vozidla Pražských služeb, a. s., 3–4 minuty. Komunikace s barevným dotykovým displejem – placení všemi způsoby V Evropě ojedinělý Tankautomat Card Manager společnosti Unicode Systems je pro komunikaci se zákazníkem vybaven barevnou dotykovou obrazovkou s uživatelsky příjemnou logikou ovládání, podobnou u bankomatů. Obrazovka s vysokým jasem a v provedení antivandal umožňuje komunikaci v češtině, slovenštině, angličtině a němčině. Tankautomat umožňuje úhradu za odebraný CNG třemi platebními způsoby (obr. 4). Prvním je akceptace karet platebního systému CNG Card Centrum plynárenských společností. Druhou možností je akceptace běžných bankovních karet (VISA, EC/MC...). Tento platební režim (v ČR dnes uplatněný pouze u CNG stanice Pražské plynárenské v Michli) umožňuje plnění CNG široké veřejnosti, zejména pak zahraničním ři-
Pražská plynárenská otevřela největší plnicí stanici stlačeného zemního plynu CNG v České republice Úvodní projevy přednesli radní hlavního města Prahy pro oblast životního prostředí Petr Štěpánek, místopředseda představenstva Pražské plynárenské, a. s., Eckart Baum a generální ředitel Pražských služeb, a. s., Patrik Roman (obr. 1). Petr Štěpánek uvedl, že nová stanice na zemní plyn otevírá další možnosti ve využití CNG v pražské dopravě. Je přístupná i veřejnosti a umožňuje ekologicky smýšlejícím řidičům jezdit v Praze autem na CNG. Vyzdvihl, že auta na plyn znečišťují ovzduší ve velkoměstě méně než auta na benzinový nebo naftový pohon. Další záměry Pražské plynárenské, a. s., prozradil Eckart Baum. K dnešním třem veřejným CNG stanicím v Praze brzy přibudou další dvě. Budování CNG stanic má Pražská plynárenská ve své podnikatelské strategii. Pan Baum přítomné seznámil se základními parametry nové stanice a upozornil na evropský unikát - tankoautomat, umožňující veškeré možné způsoby plateb za odebraný plyn. Patrik Roman ve svém projevu poděkoval partnerům projektu – Hl. m. Praze i Pražské plynárenské, a. s., za spolupráci při realizaci ekologického městského projektu postupného převodu naftových vozidel za zemní plyn a ocenil rychlou dobu výstavby nové CNG stanice. Pražské služby, a. s., v současné době provozují šestnáct vozidel na zemní plyn – pro svoz komunálního odpadu, údržbu a čištění pražských komunikací, odvoz kontejnerů nebo pro silniční značení (obr. 2). V letošním roce plánují pořízení dalších pěti CNG vozidel. Všechny plynové automobily jsou využívány především v ekologicky nejvíce zatížených oblastech, jako je centrum města. Slavnostním přestřižením pásky byla stanice uvedena do běžného provozu a následovalo první plnění zemního plynu do vozidla Pražských služeb pro svoz odpadu (obr. 3). Největší, nejvýkonnější a nejmodernější CNG stanice Předpokládaný výkon nové CNG stanice je 1,2 milionu kg CNG/rok, 4 000 kg/den (50 nákladních vozidel (à 60 kg), 50 osobních vozidel (à 20 kg). Plnicí výkon umožňuje naplnění 1 000 kg/hod CNG ve špičce po dobu jedné hodiny (16 nákladních vozidel à 60 kg/plnění), 700 kg/hod po dobu dalších dvou hodin. Nemazané »oil free« kompresory Srdcem CNG stanice jsou 2 kompresory kanadské firmy IMW, každý o špičkovém výkonu 614 Nm3/h. Kompre8
U PLYN ÁRNY 5 /2 0 0 9
2
3
Kamera Dotyková (Touch screen) obrazovka Snímač lokálních karet, čipů dem o přeplatku s možností jeho uplatnění při dalším plnění (do 30 dnů). Tankautomat je přímo propojen s výdejními stojany, a tak plnění vozidla probíhá velmi snadno. Po volbě stojanu, ze kterého chci plnit, na dotykovém display bankomatu, a jednoduchém zadání formy platby (CNG karta, bankovní karta, hotovost) je zákazník vyzván k zahájení plnění. Otočením spínače na výdejním stojanu je automaticky zahájeno plnění vozidla. Plnění vozidla je automaticky ukončeno po dosažení požadovaného tlaku ve vozidle. Po ukončení plnění tankautomat vytiskne daňový doklad o plnění CNG.
Snímač bankovních a fleet karet PIN klávesnice Akceptor bankovek Tiskárna dokladů 3
»Našim partnerům přinášíme stále lepší produkty a služby,« říká Ing. Václav Holovčák Generálním dodavatelem nové CNG stanice v areálu Pražských služeb, a. s., byla firma Bonett Bohemia, a. s. Při otevření stanice jsme proto požádali o rozhovor předsedu představenstva Ing.Václava Holovčáka. Celkový pohled na stanici
Další součástí CNG stanice jsou zásobníky o celkovém vodním objemu 5,6 m3. V nich je skladováno 1 540 Nm3 zemního plynu stlačeného na 275 barů. Plnění do 4 minut Zákazníkům jsou k dispozici 3 výdejní stojany se 4 plnicími místy, výrobcem stojanů je kanadská firma Kraus Global. Dva výdejní stojany jsou vybaveny plnicí koncovkou pro nákladní automobily NGV2 (průtok až 70 kg 1
dičům nebo zákazníkům 1. půjčovny CNG vozidel Pražské plynárenské. Novinkou v České republice je u této CNG stanice třetí způsob placení – platby přímo v hotovosti. Tankautomat je vybaven akceptorem bankovek a zákazník může zaplatit CNG přímým vkládáním bankovek. Akceptor bankovek samozřejmě kontroluje ochranné prvky jednotlivých bankovek a neumožní akceptaci pouze v případě velkého poškození bankovky. Případné nedočerpání předem vložené hotovosti je řešeno dokla-
P
ane inženýre, úvodem představte prosím stručně společnost Bonett a její aktivity v oblasti CNG. Naše skupina je aktivní zejména v České a Slovenské republice. Pro svoji činnost využíváme dlouholetých kontaktů a exkluzivní spolupráce s dodavateli zejména z Evropské unie, Kanady a USA. Jsme certifikováni v systému ISO 9001 a ISO 14001. Na trhu výstavby čerpacích stanic LPG jsme zrealizovali více než 400 instalací v České a Slovenské republice. V oblasti CNG stanic jsme od roku 2001 zrealizovali několik projektů na Slovensku pro Slovenský plynárenský priemyseľ. V České republice jsme sami investovali veřejnou CNG stanici v Jeseníku a realizovali prestižní projekt CNG stanice Comett Tábor, podpořený Evropskou unií. Před 2 týdny jsme dokončili pro Pražskou plynárenskou CNG stanici v areálu Pražských služeb v Praze 9. Brzy zahájíme stavbu dalších 2 CNG stanic v Praze 4 a 6. • Jaké CNG technologie dodáváte? Orientujeme se na maximální možnou kvalitu technologií. Jsme výhradním zástupcem největšího světového výrobce nelubrikovaných CNG kompresorů, kanadské společnosti IMW Industries. Dále zastupujeme největšího světového výrobce rychlovýdejních stojanů CNG, kanadskou společnost Kraus Global a německou společnost Zander, světového leadera v sušení zemního plynu. • Co pro vás znamenalo stavět největší, nejvýkonnější a nejmodernější CNG stanici v České republice? Tato fakta nás motivovala k tomu, abychom všechny práce v rámci generální dodávky provedli s maximálním důrazem na špičkové zpracování i provedení
jednotlivých detailů. Pevně věřím, že to potvrdí a ocení jak investor Pražská plynárenská, tak řidiči Pražských služeb a všichni, kdo jezdí na zemní plyn. Stanice byla i přes nepříznivé klimatické podmínky v počátku výstavby vybudována v poměrně krátkém čase 5 týdnů. Věříme, že tento prestižní projekt, spojený s nadstandardní zárukou 5 let, se stane dalším stavebním kamenem pro dosažení našeho cíle – stát se technologickým leaderem v generálních dodávkách v CNG oblasti minimálně v regionu v České a Slovenské republice. • Vyskytly se nějaké problémy při realizaci stanice? V počátku výstavby CNG stanice jsme kromě nepříz-
4
nivých klimatických podmínek v podobě sněžení a teplot pod bodem mrazu narazili i na klasické problémy generálních dodávek na již zasíťovaných pozemcích. Realizovali jsme přeložku vodovodu, datových a silových kabelů, teplovodu, výkopové práce pod komunikacemi byly realizovány bezvýkopovou technologií. Napojení plynovodu v hloubce 3,5 metru proběhlo pod veřejnou komunikací na základě Policií ČR a Technickou správou komunikací schváleného dopravně inženýrského opatření. Kdo toto v Praze absolvoval ví, že to není úplně jednoduchá procedura. Celkem jsme vybudovali více než 220 metrů středotlaké přípojky plynu a téměř půl kilometru kabelových přípojek, částečně pod veřejnými a areálovými komunikacemi. • Jaké jsou hlavní výhody společnosti Bonett oproti konkurenci? Zákazníkům nabízíme mít možnost jediného partnera pro oblast CNG, na kterou jsme specializováni. Většinu dodavatelských projektů připravujeme pro zákazníky v kompletním provedení na klíč, od zpracování projektové dokumentace, inženýring, dodávku technologie včetně stavebních prací až po vyřízení kolaudačního rozhodnutí. Standardně nabízíme i efektivní finanční produkty (úvěry, leasing, dotační poradenství). Konkurenční výhodou je zejména prvotřídní technologická kvalita od předních světových výrobců. Na veškerá díla jsme schopni poskytnout 60ti měsíční zárukou, vzhledem k našim 6 servisním centrům v ČR/SR pak i garancí dojezdu servisního technika do 1 hodiny. Stanice v naší servisní správě jsou napojeny přes internet do našeho nonstop dispečinku. Snažíme se být rok od roku lepší a schopnější tak, abychom mohli našim partnerům přinášet stále lepší produkty a služby. • Na závěr našim čtenářům prozraďte cíle vaší skupiny Největším a hlavním cílem naší skupiny je vybudovat jako vlastní investici silnou, efektivní a ziskovou síť CNG stanic v České a Slovenské republice. Naše plány zatím počítají s vybudováním přibližně 30 vlastních stanic do 4–5 let, jak pro fleetový sektor, tak pro veřejnost. Děkuji za rozhovor. 9
Z historie používání plynu
Připravi Rudolf Novák
Soutěže 5/2009
Dětská soutěž s časopisem na téma: Z historie plynových spotřebičů
Plynové pochodně, řecké ohně, světelné iluminace
Oproti jiným evropským metropolím měla Praha ve zřizování plynového osvětlení jisté zpoždění. Teprve roku 1844 uzavřel Magistrát královského hlavního města Prahy smlouvu s Vratislavskou společností pro osvětlování ulic na vybudování plynárny a zavedení plynového osvětlení do ... (tajenka obvodové doplňovačky). Společnost plynárnu postavila v tehdy předměstské ... (tajenka písmenkového labyrintu) a 15. září 1847 rozžehla v pražských ulicích a na některých veřejných budovách prvních 200 plynových lamp. Plynové světlo se šířilo Prahou, za pouhé dva roky už počet plynových lamp dosáhl čísla 534. Přes Karlův most překročilo Vltavu a ozařovalo i Malou Stranu a Hradčany. Kromě pouličních svítilen bylo plynové světlo instalováno i v podloubích a některých hostincích.
Část 1. Plynové pochodně
Obvodová doplňovačka
Počátky užití zemního plynu
Obr. 5 – Detailní pohled na pochodně v rukou světlonoše
Fax et tuba Pochodeň a polnice Tak bývá označován člověk, který ostatní pro něco nadchl a vede je (v dobrém i ve špatném slova smyslu)
Obr. 3 Socha světlonoše na Čechově mostě
cích s pochodní dokonce nařízeno. Také šlechtické vozy doprovázeli běžci s pochodněmi v rukou, kteří osvětlovali cestu před kočárem. Pochodeň se proto stala během doby symbolem světla, bezpečí, pokroku a síly. Možná byla použita také jako maják, jak ukazuje obrázek jedné z předpokládaných podob Kolosu Rhodského (obr. 2) z r. 290 př. Kr. (je ovšem záhadou, jak by obsluha majáku mohla dopravovat do pochodně v ruce boha Hélia ve výšce cca 35 m nad zemí palivo a jak by pochodeň zapalovala). Pochodně nesměly chybět při různých dějinných událostech,
Obr. 1 – Pochodně byly používány jako přenosné osvětlení po dlouhá staletí
Obr. 4 Šalounovo sousoší u vchodu do plynárny Michle kolem roku 1937
O
heň doprovází lidstvo od pradávna. Znamenal teplo a světlo. Stal se později předmětem i prostředkem náboženských obřadů. V antické době lidé uctívali boha ohně a také toho, kdo dal oheň lidem. Pověsti všech národů zbožňují toho, kdo první přinesl oheň na svět. Nejznámější je starořecká báje o Prométheovi, který ukradl oheň olympským bohům a věnoval ho lidstvu. U ohně bylo tepla a světla dost, ale bylo také třeba přenést oheň jinam nebo si posvítit na cestu. Netrvalo dlouho a pravěký člověk vyňal z ohniště hořící větev a vznikla pochodeň. Tato hořící pochodeň osvětlovala za noci temné stezky, pralesy a stepi a její záře zaháněla dravou zvěř. Pochodně sloužily po celá staletí k osvětlování při pochůzkách (obr. 1). Před zavedením veřejného pouličního osvětlení bylo v mnoha evropských městech z bezpečnostních důvodů chodit v noci po uli-
Obr. 6 Zrestaurované sousoší v dnešní době
slavnostech, politických převratech, apod., jak o tom píší např. »Kraméryusovy cís. král. Pražské Poštovní Nowiny« ze srpna 1789: Bastilla v půl hodině padla V Paříži... pozdvižení lidu na nejvyšší stupeň vystoupilo. V noci na den 13 do 14ho tohoto měsíce nebylo jináč, než jakoby předchůdce dne soudního přišel. Na všech věžích se zvony dávalo znamení k šturmu a pochodně na všech stranách v městě dávaly od sebe takové světlo, jakoby v pravém poledni bylo...
Obr. 2 – Jedna z možných podob Kolosu Rhodského podle mědirytiny Johanna Bernarda Fischera z Erlachu
10
U PLYN ÁRNY 5 /2 0 0 9
Jak již bylo řečeno, stala se během doby pochodeň symbolem pokroku a síly a nositelem světla v přeneseném slova smyslu. Proto i leckteré sochy, které tento symbol představují, třímají v ruce pochodeň, třeba jen s bronzovým plamenem, jako je tomu např. v případě světlonoše se lvem na budově České národní banky v Praze Na Příkopě. V některých případech však i z bronzových pochodní soch šlehaly opravdové plameny. A tady se dostáváme k použití plynu, který se k těmto účelům výborně hodí. V Praze máme dva takové příklady. Za prvé jsou to sochy světlonošů na Čechově mostě (obr. 3) a za druhé sousoší Apoteóza plynárenství od akademického sochaře Ladislava Šalouna u plynárny v Michli (obr. 4). K výzdobě Čechova mostu patřilo, kromě květinových košů na stožárech a bronzových váz, slavnostní osvětlení mostu dvěma sty žárovek a plynovými pochodněmi v rukou světlonošů. Použití plynu v pochodních v době dávno minulé dokazují jednak olověné trubky plynového vedení nalezené v pilířích a jednak dodnes pouhým okem patrné výtokové otvory v bronzových plamenech pochodní (obr. 5). Šalounovo sousoší zdobí hlavní bránu michelské plynárny již od jejího slavnostního zprovoznění (1927). Tímto sousoším sochař geniálně vystihl podstatu plynárenského oboru, založeného v té době na výrobě plynu odplyňováním (karbonizací) černého uhlí. Sousoší představuje práci a vědu. Práce je zosobněna horníkem, který dobývá uhlí, věda ženou, která je přeměňuje v dokonalejší produkt – plyn. Žena drží v ruce kus uhlí, ze kterého šlehá plynový plamen. Sousoší bylo po dlouhá léta zanedbáváno a dostalo se do téměř kritického stavu. Jeho plamen nehořel. V r. 1997, u příležitosti 150. výročí pražského a českého plynárenství bylo sousoší nákladně zrestaurováno a plynový plamen v ženině ruce opět při slavnostních příležitostech šlehá k obloze a zvláště ve večerních hodinách působivě osvětluje vstupní část michelského areálu (obr. 6).
Vzpomeňme také například nechvalně proslulé nacistické pochodňové průvody, na pochodně při pohřbu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha apod. Ale naopak si připomeňme, že také olympijský oheň se přenáší pochodní.
Do vnitřního (bílého) čtverce doplňte svislým směrem slova podle obrázkové legendy (je jich pět a každé má pět písmen). Ale pozor, legenda je přeházená! Potom napište do políček po obvodu čtverce stejná písmena ke stejným číslům – tak, jak vám to vyšlo ve vnitřním čtverci. Začnete-li číst od jedničky ve směru hodinových ručiček, dozvíte se tajenku.
Písmenkový labyrint
Soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného partnera. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Divadlo pod Palmovkou
Divadlo pod Palmovkou, jehož historie se začala již rokem 1905, patřilo mezi nemnoho stálých českých divadelních scén v Praze a jako takové zastávalo významnou roli v české kultuře. I dnes, přestože se situace v Praze radikálně proměnila a divadel je zde několik desítek, patří Divadlo pod Palmovkou ve svém oboru k českým špičkám. Oblibu mu přináší zejména působení vznikajících hereckých osobností i dlouhodobé úsilí o umělecky kvalitní a přitom divácky zajímavý repertoár. Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 10 % na každou zakoupenou vstupenku. Kontakty: Divadlo pod Palmovkou Zenklova 34, 180 00 Praha 8 • Tel.: 283 011 127 www.divadlopodpalmovkou.cz Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 6. 2009 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Makovice 5/2009« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Správná odpověď z čísla 3/2009: Kruhovka – piliny Osmisměrka – osvětlování své pracovny Výherci dětské soutěže z čísla 3/2009: Hana Habalová, Brno Hana Kocůrková, Varnsdorf Radka Novotná, Praha 9
Dnešní otázka: Jaké je jméno zakladatele Divadla pod Palmovkou? Na jednoho vylosovaného výherce čekají vstupenky pro 2 osoby na jím vybrané představení v Divadle pod Palmovkou. Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 6. 2009 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Divadlo pod Palmovkou« a svoji zpáteční adresu a telefon. Správná odpověď z čísla 3/2009: s World Travel Consulting můžeme cestovat do oblasti Rudého moře Výherci soutěže z čísla 3/2009: Zlata Jeřábková, Praha 5
Čtenářská soutěž s časopisem U PLYN Á R N Y Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 6. 2009 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Soutěž 5/2009« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Správná odpověď z čísla 3/2009: 1b) Opravený Šalounův ateliér je dnes využíván pro výuku studentů Akademie výtvarných umění 2a) Dcery Ivy Janžurové se jmenují Sabina a Theodora 3b) Plynárenské muzeum v areálu Pražské plynárenské v Michli bylo otevřeno v v březnu 1999 Výherci soutěže z čísla 3/2009: Anna Krausová, Varnsdorf Jaroslav Svatek, Praha 6-Břevnov Jindřiška Uhrová, Dobřejovice
Dnešní otázky: 1. Ředitelem Divadla pod Palmovkou je: a) Stanislav Moša b) Jan Strejček c) Petr Kracík 2. Nová CNG stanice byla otevřena v květnu 2009: a) v areálu Pražské plynárenské, a. s., v Michli b) v areálu Pražských služeb, a. s., Pod Šancemi c) v areálu Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s., Garáže Vršovice 3. PhDr. Ivo Šmoldas připravuje pro Českou televizi pořad o knihách: a) Knižní svět b) Svět knihy c) Knižní novinky
Co najdete v příštím čísle 6/2009: Rozhovor s Ladislavem Špačkem Návštěva u zákazníka: Linde Material Holding Radíme, jak s plynem ušetřit – 2.část
Řešení sudoku na straně 12:
4 3 7 5 6 2 9 1 8
9 5 1 3 8 4 2 6 7
2 6 8 9 7 1 4 5 3
6 1 3 7 4 8 5 2 9
5 8 2 1 3 9 6 7 4
7 4 9 6 2 5 8 3 1
1 7 5 4 9 6 3 8 2
3 2 4 8 5 7 1 9 6
8 9 6 2 1 3 7 4 5
5 9 8 4 1 2 3 7 6
6 3 1 9 7 5 4 2 8
4 7 2 6 8 3 9 5 1
1 4 5 2 6 7 8 3 9
9 6 3 8 5 4 2 1 7
8 2 7 1 3 9 5 6 4
2 1 6 5 9 8 7 4 3
3 8 4 7 2 6 1 9 5
7 5 9 3 4 1 6 8 2
Tajenka křížovky na straně 12: Bílá panda drink car odveze vás i váš vůz
11
