LISTY LANŠKROUNSKA. rozhovor s ředitelem ZUŠ Pavlem Vašíčkem

LISTY LANŠKROUNSKA

17/XIII SRPEN 2013 CENA 12 Kč

3: Devatero řemesel aneb Koní se nebojím 12-13: V Anglii je pacient kapitán a doktor kormidelník... rozhovor s Annou Welbourn (Loučnou)

14-15: ZUŠ NENÍ ODKLADIŠTĚ DĚTÍ... rozhovor s ředitelem ZUŠ Pavlem Vašíčkem Aktuality na www.lanskroun.eu

Anna Welbourn (Loučná) v obložení svých tří dětí Foto: F. Teichmann

2

17 -2013

Z REDAKCE

„Zkejsnout“ v Lanškrouně Zajímáte se o dění ve svém rodném městě? Od útlého dětství jsem si vždy v těch nejpestřejších barvách představoval svůj život někde v zahraničí. Ani se nebylo čemu divit. Šedivost našich sedmdesátých a osmdesátých let kontrastovala třeba s francouzským Saint Tropez tak absurdně, až dodnes žasnu, že filmy o četnících v kině povolili soudruzi promítat. Kdo by v té době nechtěl žít tam, kde písečné pláže omývají mořské vlny? Všechno je dnes jinak a já stejně jako řada dalších místních „zkejsnul“ na českém maloměstě, kde tak trochu lišky dávají dobrou noc a naše životy řídí vláda zkorumpovaných politiků. Pokud jste snad nad posledními větami souhlasně pokývali hlavou, jen jste se nechali nachytat na ten nejpovrchnější český nešvar permanentní nespokojenosti prorostlý závistivostí a nedostatkem sebevědomí. Když se nám snažila odepsat z Káhiry paní Jarka Ezzat na anketní otázku, nepodařilo se to. V ulicích včera zůstaly stovky mrtvých a internet je stále nefunkční. Bezpečno tam není za dne, natož večer. A nemusí to být neklidná egyptská metropole, kde se vzpomíná na Lanškroun jako na klidné, pro život přívětivé a bezpečné místo na světě. Se stejnými pocity do ankety dorazily také odpovědi z americké Floridy, kterou by leckdo mohl považovat za ráj na zemi. Dnešní číslo tak trochu věnujeme Lanškrouňákům žijícím v zahraničí, a to především díky rozhovoru s Annou Welbourn (Loučnou), která se dokáže střízlivě a bez servítek podívat, jak na její působení se třemi dětmi ve Velké Británii, tak i na nás Čechy a Lanškroun s důležitým odstupem šesti let, po které je od rodné hroudy odstřižena. Pokud říká, že v Anglii jí chybí česká drsnost, pak vězte, že ona jí v rozhovoru zrovna nešetří. Pevně věřím, že se k tématu rodáků, kteří si našli domov někde za hranicemi, budeme příležitostně vracet. Nejen proto, abychom zjistili, jestli je „chleba o dvou kůrkách“ i za velkou louží, ale především z důvodu posilnění někdy zbytečně schlíplého českého sebevědomí. Důvody, proč Lanškrounští odešli z Čech a proč nakonec zakotvili mimo republiku, jsou sice různé, ale všechny do jednoho spojuje vřelý vztah k našemu městu a často i nezdolná hrdost a nemalá míra patriotismu. František Teichmann šéfredaktor

Jan Škvařil

Taťána Robledo (Jirásková)

Bulharsko, Sofie Žiji v bulharské Sofii už 8 let. Z původně pracovního pobytu se stal pobyt dlouhodobý a momentálně už ani nepřemýšlím, že bych se někdy vrátil zpátky do Čech, i když jak se říká: „Nikdy neříkej nikdy.“ Česká komunita v Sofii je poměrně malá a tak hlavním zdrojem informací je samozřejmě internet. Každé ráno, než se vrhnu do práce, čtu se zájmem, co je nového v Čechách a porovnávám dění v Čechách s aktuální situací tady u nás v Bulharsku. Co se týká novinek z Lanškrouna, spíše spoléhám na facebook, který používám výhradně pro udržování kontaktu s přáteli i bývalými kolegy z Čech. Snažím se i pravidelně hovořit s rodinou po skypu, i když zvlášť teď v létě je to dost složité, protože jsme pořád u moře, pokud je to jenom trochu možné. Na skypu se vždycky vyptávám mamky, co je nového v Lanškrouně a nějaké ty pikantnosti. A když zřídka přijedu do Lanškrouna, taťka mi vždy schovává výtisky Listů Lanškrounska, abych dohnal to, co mi uniklo.

USA, Florida O dění v Lanškrouně se velmi zajímám. Jsem v každodenním kontaktu se svými rodiči, sestrami a přáteli. Snažím se každý rok přijet na návštěvu a pokaždé mě něco překvapí (nová hala, atletický stadion...). Jsem skoro 14 let mimo a jediné, co se nezměnilo, je stav chodníku a ulice v blízkosti mého domova. Lanškroun miluji a ráda se tam vracím, je to krásné malebné městečko s nádhernou přírodou. Ráda navštěvuji místní hospůdky a manžel je nadšený z posilovny. Někdy se mi zdá, že zdejší lidé nedocení, jak se v Lanškrouně krásně žije.

Vlaďka Otto (Kobzová) Rakousko, Tyrolsko Pravidelně koukám na stránky Lanškrouna, ať už na to, jaké počasko zrovna máte, nebo když si chci přečíst novinky a nebo Listy Lanškrounska. Pravidelně jsem i přes sociální sítě v kontaktu s kamarády a přáteli, tu a tam se dozvím, co je nového (moje mamka mi říká, že kolikrát vím víc než ona sama).Určitě je dobrý nápad lidem ukázat a přiblížit život očima ne zrovna turisty, ale člověka, co v cizině žije a pracuje. Já se do Lanškrouna vždy ráda vracím. Není ani po letech lehké žít tady v Rakousku bez rodičů, sourozence, příbuzných. Nejde to jen tak se sbalit a prostě jít odpoledne pokecat za mamkou na kafčo nebo zajít s bývalými spolužačkami po práci na sklenku vínka.

Devatero řemesel aneb Koní se nebojím: Rozhovor s kovářem Petrem Mačátem................................s. 3 V Anglii je pacient kapitán a doktor jen kormidelník: Rozhovor s lékařkou v Anglii Annou Welbourn.....s. 12 - 13 ZUŠ není odkladiště dětí: Rozhovor s Pavlem Vašíčkem, ředitelem ZUŠ............................................s. 14 - 15 Originální damníkovský závod malých motocyklů: Fichtl sprint na 1 km.............................................s. 19 Region Orlicka vyhrál domácí jezdec: Michal Schlegel potvrdil skvělou formu v juniorské kategorii.........s. 20 MČR leteckých modelů v Sázavě, kategorie F3J: V Sázavě se sešla česká pilotní špička .....................s. 21

Cizinci z Lanškrouna Migrace byla odjakživa přirozeným jevem v našem státě. Od éry Starogermánů přes různé války, které k nám přihnaly armády rozličných jazyků až po společný stát Rakousko-Uhersko, kdy se za prací chodilo po celém území a bylo to zcela běžné. Až v období komunismu jsme si obehnali hranice ostnatým drátem. Po roce 1989 se však naše země znovu otevřela světu a migrace opět volně pokračuje. Dnes už se nikdo nepodivuje, když vaši příbuzní žijí v Americe nebo na Novém Zélandu. A v obchodě v Lanškrouně vás obsluhuje třeba Turek. 27. června 2013 mi do redakce přišel email, ve kterém mě paní Vladimíra Otto žádala o zaktualizování Listů Lanškrounska na stránkách města.

Paní jsem vysvětlila celou situaci a přislíbila aktualizaci. Vše jsme samozřejmě dodrželi, a tak nám přišla za pár dní tato odpověď: „Super, že to klaplo. To mám zase počteníčko na večery, až budu mít čas. S pozdravem z Tyrolska Vlaďka Otto (Kobzová)“. Měla jsem radost, že jsem udělala radost jakési zatoulané stařence v Rakousku původem zřejmě z Lanškrouna. Jaké bylo mé překvapení, když naše konverzace neskončila a ve stařence z Tyrolska jsem poznala svoji spolužačku ze základní školy Vlaďku Kobzovou, se kterou jsem vymyslela anketu s Lanškrouňáky, kteří nyní žijí v cizině. Pokud byste chtěli našim čtenářům zprostředkovat nějakého zajímavého rodáka žijícího v cizině, vaše příspěvky budou vítány. Martina Teichmannová

Výlet za hranice všedních dnů Ve čtvrtek 18. července 2013 jsme v rámci Kavárničky dříve narozených zavítali do letohradské tvrze Orlice. Díky panu Zděňku Šestákovi jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o historii nejen Orlice, ale i Letohradu. Tento výlet nám pomohl uspořádat Klub českých turistů Lanškroun v rámci projektu „Turistikou k aktivnímu stáří“. Dále děkujeme těm, kteří nám pomohli s organizací: Ing. Petr Kotyza /Symbiom/, Ing. Jan Nicák, Hana Šturzová, Václav Pudil, Petr Hajzler, Vladimíra Skalická. Věroslava Zezulová, Eva Vetchá RC Dětský svět

AKTUÁLNĚ

17-2013

3

Devatero řemesel aneb Koní se nebojím Člověk je tvor, ačkoli si to dost často nepřipouští, závislý na přírodě. Nejenom že by bez ní umřel hlady a žízní, navíc pouze v její náruči je schopen si dostatečně odpočinout od každodenních starostí. Město není přirozeným prostředím, ve kterém by se měl druh Homo sapiens vyskytovat. Ve 20. letech 20. století se lidé začali k přírodě vracet formou nám velmi dobře známou – budováním chatových osad. Postupem času se provizorní ubytování na jednu noc změnilo v pohodlné chatičky, chaty a letní sídla. Po roce 1948 byli lidé navíc odsouzení svou rekreaci trávit na území vlasti, tak začali ve velkém skupovat pozemky a vlastními silami si náhradní obydlí stavěli. V 80. letech neodolali ani moji prarodiče a koupili úzký pruh země v rekreační zóně nad Dlouhým rybníkem. Nebydleli sice v panelovém obytném domě jako většina chatařů, ale jejich pozemek neumožňoval zahrádku větší než čtyři metry čtvereční. Téměř každý pátek od června do září jsem chatovou osadu navštěvovala v doprovodu svého dědy. Bez tekoucí vody, splachovacího záchodu, elektřiny, zato s petrolejovou lampou, svíčkami, ohništěm a blízkým lesem. Byl to ráj na zemi. Navečer jsme zašli do lesa pro suché roští, naštípali dřevo a při soumraku jsme již v záři ohně opékali buřty. Špalek, kleště, středně velké kladivo, vědro s  vodou a minimálně tři staré konzervy. S  kovářskou vášní jsem konzervy vložila do plamene a čekala na správnou teplotu. Opatrně, mnohdy za cenu malých spálenin, jsem rozžhavené železo vytáhla a začala ho zpracovávat do předem zvolené podoby. Zahřát, opracovat a vložit do studené vody. Ohýbání, probíjení, rovnání a samozřejmě i kalení pro mě byly ty nejlákavější činnosti. Dětská představivost nezná mezí, tak jsem kovala podkovy, meče, štíty a ozdobné brány. Práce to byla opravdu náročná. V reálu jsem sice konzervu jen zdeformovala. Občas se mi ji dokonce povedlo rozdělit na více kusů, proděravět nebo ohnout do vzdáleně připomínajícího tvaru srdce. Do dnešní doby je kovařina moje srdcová záležitost. Rozhovor s  mladým podkovářem a uměleckým kovářem Petrem Mačátem z  Horního Třešňovce nemohl probíhat jinde než v  kovárně. Díky své šikovnosti jsem sice byla ihned od sazí, ale vidět kováře při práci za černé šmouhy na obličeji opravdu stojí.

Rozhovor s kovářem Petrem Mačátem „Navštěvoval jsem Střední školu řemeslnou v Jaroměři. Vybral jsem si dva obory: podkovář a zemědělský kovář a umělecký kovář a zámečník, pasíř. V  roce 2010 jsem dokončil studium dvěma výučními listy. Obor podkovář se zaměřuje na výrobu podkov a kování koní a umělecká kovařina je vlastně všechno ostatní. Jakákoli práce s kovem. Po škole jsem začal hned pracovat v oboru jak v kovařině, tak v  uměleckém kování. Navíc pomáhám tátovi a dědovi spravovat traktory. Jako malý chlapec jsem chtěl být kombajnérem. Když jsem se ale začal rozhodovat, jakou školu si vyberu, využil jsem toho, že v našem domě byla stará dílna. Po 2. světové válce se děda nastěhoval do domu, který původně patřil německému kováři. Kovárna už stála, jen si ji musel nově vybavit. Tady se tomu odjakživa říkalo „Na kovárně“. V dětství jsem si nikdy jen tak pro radost oheň nerozdělal a nezkoušel kovat. Děda ani otec kovařinu nedělali, takže jsem při práci nikdy nikoho neviděl. Práce s kovem se mi ale líbila a bylo škoda nevyužít toho, co doma bylo. Jaroměř jsem si vybral na základě doporučení kamaráda. Na kovařinu je to jedna z nejlepších škol v Česku. Ve škole jsme ze začátku jenom pilovali, vrtali, postupně jsme vyráběli háčky, skobičky, ve třetím ročníku jsme začali dělat podkovy a složitější kovové výrobky. Jezdili jsme do hřebčína Jeníkov, kde jsme upravovali průběžně kopyta 200 koním. Během studia jsem naštěstí na úrazy moc netrpěl. Občas jsem si vzal do ruky studené železo, které sice vypadá studeně, ale má teplotu 200°C. Párkrát mi kůň postál na noze, vždycky se to obešlo bez slezlých nehtů. Dnes, když se spálím, tak už to není ani vidět. Můj praděda si prý přehazoval žhavé články v rukách. Třeba mě to v budoucnu taky čeká. Ke koním mám vztah docela dobrý. Každému říkám, že se koní bojím. Hlavně tehdy, když mi někdo nabízí, abych se přišel svést. Není to ale pravda. Když ležíte pod koněm, tak se ho nemůžete bát. Klasická práce s podkovou spočívá v  její výrobě, úpravě kopyta a nakování. Podkova se vyrábí přímo na míru koni. Vezme se kus plochého železa, správně se naměří, ohne se do tvaru podkovy, zakoncují se ramena a udělají se rejhy a díry. Může se také pracovat se strojově vyrobeným polotovarem. Ten se jen lehce doupraví. Abyste mohl strouhat koně, musíte mít minimálně pod-

kovářské zkoušky, jinak by se to mohlo považovat za týrání koně. Těžkým koním se podkova pasuje, takzvaně připaluje. Lépe se zpracovává a sedí, takže i při náročné práci v  lese dobře drží. Koně nemám. Možná až budu starý, koupím si dva s bryčkou. Z umělecké kovařiny se nejčastěji zaměřuji na domácí interiér. Tvořím kovové květiny, zábradlí, kliky, svícny, krbové nářadí. Do venkovního interiéru především ploty. Nejdříve udělám dva tři návrhy a cenově ohodnotím výrobek. Samotná práce může trvat týden, ale i měsíc. Zpracovává se čtyřhran, pásovina nebo kulatina. Materiál nakupuji v  hutních materiálech. Železo se zahřeje na kovací teplotu 1200°C a pak je jako modelína. Zpracovává se různými typy kleští. Vtlačuje se do zvláštních forem, zápustek. K práci se samozřejmě používá kovadlina a dvoukilové kladivo. Železo chladne, ohřívá se, chladne a tak dokola, dokud se nezpracuje. Malé věci, které jsou do interiéru, se povrchově ošetřují včelím voskem. Výrobek se zahřeje asi na 100°C a jednoduše se potře. Na venkovní výrobky se používá grafitová barva. Mým nejcennějším dílem je ročníková práce – gotická mříž. Byl jsem za ni ohodnocen na Brtnických kovadlinách, což je mezinárodní setkání uměleckých kovářů na Vysočině, prvním místem. Koval jsem i z lásky, například prstýnek ve tvaru srdce nebo květinu. Dnes se už pracuje hlavně s elektrickou výhní. Dmýchadlo sice máme, ale je na půdě. Základem výhně je srdce, kolem jsou kovářské ledviny, pod výhní je větráček, pak je tu prostor na uhlí a samozřejmě na vodu. Tento rok jsem si koupil přenosnou výheň, takže se možná pojedu podívat na nějaký jarmark. Z hlediska financí se kovařinou uživit dá, ale ze začátku to bylo hodně těžké.“ Tereza Krištofová Foto: autorka a archiv P. Mačáta

17 -2013

4

Z MĚSTA

P o ž á r m l ad é ho porostu u Z á mečku Manipulace s  otevřeným ohněm byla příčinou sobotního výjezdu hasičů k  požáru nedaleko Zámečku u Rudoltic. Oheň zaznamenal policejní vrtulník při svém kontrolním letu nad lesním porostem asi 200 m od Nového zámku. Posádka okamžitě povolala nejbližší pardubickou jednotku a sama začala vznícený les hasit. Vodu nabírali do bambi vaku pod helikoptérou z nejbližšího Krátkého rybníka. Mezitím se k požáru dostavil Hasičský záchranný sbor z  Lanškrouna, Sbor dobrovolných hasičů z Lanškrouna, Žichlínku a Rudoltic, které se s ohnivým živlem potýkaly od 13.30 do 17.00 hodin. Jak uvedl velitel zásahu Petr Dušek, plamenům podlehl mladý porost v rozloze cca 100 x 50 m. Díky rychlému zásahu helikoptéry se oheň podařilo včas uhasit a škoda byla předběžně vyčíslena na 30 tisíc korun. Martina Teichmannová Fotografie vrtulníku nabírajícího vodu z Krátkého rybníku: V. Smolák

Kinematograf bratří Čadíků opět zavítal do Lanškrouna Bulldock

těšit na Jirku Mádla ve filmu Probudím se včera, v pátek zazářila Ivana Chýlková v Perfect days a v sobotu se s Lanškrounem letní kino rozloučilo filmem Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka. Vstupné na Kinematograf bratří Čadíků je dobrovolné a je určeno na dobročinné účely. Diváci tak už mohli přispět na nadaci Kapka naděje, Pomozte dětem, Masarykův onkologický ústav v Brně a mnoho dalších. V letošním roce byli lanškrounští diváci mimořádně štědří, vybralo se rekordních 28 878,- Kč!

Kapely soutěžily o Kopu

O program před promítáním se postarala soutěž kapel Již tradičně patří přelom července a srpna v Lanškrouně letnímu kinu s bratry Čadíky. I letos plakáty nabízely dobrou podívanou – ve středu 31. července zahajoval Kinematograf s filmem Signál v hlavních rolích s Kryštofem Hádkem a Vojtou Dykem, ve čtvrtek se diváci mohli In The Name

O zábavu bylo postaráno i před setměním. Kulturní centrum Lanškroun vyhlásilo soutěž hudebních kapel, které po tři dny vždy před začátkem promítání odehrály koncert na nádvoří zámku. Přihlásilo se celkem dvanáct skupin, jedna z nich však nedorazila, takže na nádvoří diváci nakonec mohli zhlédnout jedenáct koncertů v průběhu tří dnů (v pátek se soutěž kvůli Kulturnímu létu na farní zahradě nekonala). Přihlásily se už známé, Wasabi

ale i novější kapely, žánrově bychom mohli většinu zařadit hlavně mezi tvrdší styly – rock, hardrock či metal, například lanškrounská kapela Bulldock, revival známé skupiny Nirvana In The Name Of Cobain, Wasabi, The Complication nebo Lorgit. Pořadí kapel určilo losování a každý večer mohli diváci hlasovat pro nejlepší kapelu daného dne. Celkovým vítězem se stala místní rock-metalová skupina Bulldock. Druhou a třetí příčku obsadily kapely z Jablonného nad Orlicí: The Complication (2. místo), velcí obdivovatelé americké skupiny Red Hot Chili Peppers, a punk-folková Invalidovna (3.místo). Tyto tři si, tentokrát již za honorář, zahrají na zářijových městských slavnostech.

Vděční diváci

Celá akce se letos těšila velké přízni návštěvníků nejen díky kvalitnímu programu, ve kterém si každý našel něco svého, ale i díky krásnému počasí, které přetrvávalo celý týden. Letní kino si pochvaluje i starostka Stanislava Švarcová: „Kinematograf bratří Čadíků navštěMorybundus

The Complication

vuji. Jedná se o nezapomenutelnou atmosféru letního kina, nejen proto jsem ráda, že se Lanškroun stal pravidelnou zastávkou Filmového léta. Těší mě také to, že je akce okořeněna vystoupením kapel a výtěžek ze vstupného, který bývá díky štědrosti návštěvníků vysoký, je věnován na dobročinné účely.“ Kateřina Chládková Invalidovna

Z MĚSTA

17-2013

Kulturní zážitky z farní zahrady Hudební festivaly k létu jednoduše patří. I v Lanškrouně si milovníci dobré hudby a zábavy přijdou na své, stačí každý letní páteční večer navštívit farní zahradu, kde probíhá cyklus hlavně hudebních vystoupení Kulturní léto. Pořadatelem celé akce je Římskokatolická farnost – děkanství Lanškroun.

Od 12. července, kdy Kulturní léto započalo, se na farní zahradě skutečně vystřídá celá škála různých stylů a žánrů. Festival odstartovala improvizační zábavná show režiséra a producenta Ladislava Cmírala s hudbou kytaristy Pavla Helána. Následující týden pak lanškrounské publikum při-

jela pobavit pardubická folk-folklorní skupina Trdlo. Osobně jsem zatím navštívila dva páteční koncerty. Prvním bylo vystoupení zpěváka Jožky Šmukaře s doprovodem cimbálové muziky 26. července. Celý předcházející den panovalo tropické vedro, i přes přetrvávající vysoké teploty se však farní zahrada naplnila lidmi. Na posezení se sklenkou vína a známými písničkami nepřišla jen starší generace, v davu bylo možné najít i mladé tváře. Zazněly písně jako Vínečko bílé nebo Sbohem, galánečko, ale také polská písnička, jejíž text koloval publikem a ke které se připojil i patron akce, farář Zbigniew Czendlik. Pan Šmukař

si dokonce na pódium pozval i místní mladou zpěvačku Markétu Andělovou. Příjemná atmosféra akce byla velmi nakažlivá a brzy se ke zpěvu přidal snad každý. Týden na to jsem se na farní zahradu vypravila znovu. Tentokrát letáček lákal na folkové duo Slávka Janouška a Luboše Vondráka, známých zpěváků a kytaristů. Slávek Janoušek byl toho dne hostem natáčení dalšího dílu pořadu Uchem jehly se Zbigniewem Czendlikem a část koncertu se tak možná dostane i do televize. Kromě krásných a vtipných písniček došlo i na velmi osobitě vyprávěné historky z koncertů, z cest, ze života. Příjemný koncert se protáhl až do večerních hodin a návštěvníci se rovnou mohli přesunout na Jiráskovo náměstí, kde Kinematograf bratří Čadíků promítal film Perfect days. Kulturní léto na farní zahradě bude pokračovat i nadále. Na řadu přijdou například nesmrtelné hity legendární skupiny ABBA nebo klasické jazzové

5

evergreeny. Určitě stojí za to si najít čas mezi všemi letními aktivitami a v pátek večer si na farní zahradu přijít posedět, zasmát se a třeba si i zazpívat. Kateřina Chládková

Lanškrounské koupaliště, letní útočiště mého dětství Své dětství jsem v létě víceméně prožívala na lanškrounském koupališti. Co také jiného dělat ve vedrech, když o půl třetí zahouká siréna a vás vítá jen vyasfaltovaný pivovar plný prachu. Dobře si vybavuji i náročnou cestu k Dlouhému rybníku. Chodívali jsme vždy přes Střelnici, která byla tenkrát zarostlá křovím, minuli jsme fotbalové hřiště, jehož zeď už tenkrát nesla známky lidové tvořivosti. Poté kolem zahrádkářské kolony, kousek po silnici a pěkně do fronty u kasy. Po zaplacení vstupného jsme si na vybraném místě rozložili deku, vyfasovala jsem rohlík s máslem a paštikou (což byla mimochodem moje obvyklá a oblíbená svačina) a hurá za letními radovánkami. Těch lanškrounské koupaliště nabízelo hned několik. 1) Kolotoč - ten byl umístěn na nerovné ploše, takže když jste se točili, chvíli jste nohama na zem dosáhli a chvílemi ne. Uprostřed kolotoče byli vždy největší „kápové“, kteří udávali tempo točení. Slézt jste mohli jedině, když vám to „kápo“ dovolil. 2) Průlezka - měla tvar koule a nám dětem připomínala raketu. Navíc, kdo by v tu dobu nechtěl být Gagarin, hrdina Sovětského svazu? 3) Brouzdaliště - malé brouzdaliště obehnané kovovým zábradlím nám sloužilo k vysedávání, probí-

rání důležitých věcí nebo prostě k honičkám. 4) Molo se skluzavkou - tento kout patřil poněkud staršímu dorostu. Velká klouzačka, skoro vždy suchá, ve mně budila velký respekt a nikdy jsem se na ni neodvážila ani vylézt. Z mola skákali místní borci různá salta, před zdánlivě netečnými pohledy dospívajících krásek. Občas jsem tam zašla s taťkou a musela jsem se učit skákat šipku. Velká zábava to nebyla, spíše bych řekla trest, neboť mi mnohdy voda vypláchla i lebeční dutiny. Myslím, že ten pocit si každý dokáže živě vybavit. 5) Voda - samozřejmě nesmím zapomenout na nejdůležitější součást celého koupaliště. Musím se zasmát větě, kterou používala moje mamka a kterou nyní sama hojně používám: „Pojď se ven ohřát a pak zase můžeš do vody.“ Vydrželi bychom v ní celé hodiny. Lovili jsme ze dna kameny, dělali kotrmelce a stojky, honili se, zkrátka vše, co se při koupání dělává. Pamatuji si, že jsme snili o tom, že vylovíme ze dna nějaký zlatý šperk. Naslouchali jsme vyprávění historek, jak se kdo na rybníce utopil, a v duchu se modlili, aby se nám nic takového nepřihodilo. Oblíbená byla také mytologie příběhů o všemožné munici a zbraních, kterých se údajně Němci na konci války zbavovali právě na dně

Dlouhého rybníku. Kupodivu při bagrování před několika lety se nic nenašlo. Ach jo, moje představy o létajících bagrech tím vzaly za své. 6) Stánek s občerstvením - on to vlastně ani nebyl stánek, ale spíše jakýsi obchůdek, který měl svoji specifickou atmosféru a vůni. Vždy, když jste chtěli nanuk, museli jste vystát frontu na dřevěné podlaze. Záviděla jsem dětem, které si kupovaly limču, zatímco já pila rybízovou šťávu z lahve od octa. Moc se toho na rybníce nezměnilo. Milovníci slunce zde naleznou příjemnou zatravněnou pláž a ti, kteří slunci tolik neholdují, jistě nepohrdnou stínem, jenž poskytují tamní stromy a keře. Pro občerst-

vení nemusíte daleko, zapůjčit si můžete lodičku za pouhých 50,-Kč na hodinu nebo si poblíž zahrát minigolf. Kvalita vody je vyhovující, k dispozici je sprcha a děti zde mají také svůj koutek. Oproti létům minulým přibyla jedna atrakce, kachny a labutě můžete krmit přímo při plavání, jejich obezřetnost vůči lidem klesla na nulu. Přesto mnoho Lanškrouňáků dává přednost vodě chlorované a vyráží do větších měst za tobogány a animačními programy. Na lanškrounském rybníce tak můžeme v horkých letních dnech vidět buďto skalní příznivce, nebo cizince. Martina Teichmannová

Lékařská služba první pomoci ve stomatologii 24. - 25. 8. 2013 MUDr. Kopecký Milan Letohr.-Žamb.-Lanškroun Lanškroun, Strážní 151 31. 8. - 1. 9. 2013 MUDr. Krčálová Helena Letohr.-Žamb.-Lanškroun Žamberk, nám. Gen. Knopa 837 7. - 8. 9. 2013 MUDr. Mareš Miroslav Letohr.-Žamb.-Lanškroun Žamberk, Školská 834 14. - 15. 9. 2013 MUDr. Milota Karel Letohr.-Žamb.-Lanškroun Lanškroun, Svobody 356

465 322 907 465 676 824 465 613 103 465 322 787

6

17 -2013

Rada města jednala dne 22. a 31. července Audit BOZP Rada města rozhodla o provedení recertifikačního auditu a dohledových auditů v oblasti systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o uzavření Dodatku ke smlouvě se společností SGS Czech Republic, s. r. o. Zrušení pojištění zbouraného domu Rada města projednala podnět odboru investic a majetku ke zrušení pojištění domu čp. 114 v Dolním Třešňovci a rozhodla o uzavření Dodatku č. 6 k Pojistné smlouvě se společností Kooperativa pojišťovna, a. s. Veřejná finanční podpora Rada města projednala žádost občanského sdružení Československá obec legionářská, o. s., o finanční příspěvek na pokrytí nákladů spojených s činností Jednoty Lanškroun v roce 2013 a rozhodla poskytnout veřejnou finanční podporu ve výši Kč 7.000,--. V letošním roce činnost Jednoty Lanškroun nebyla podpořena z ústředí žádnou finanční částkou. Proto náklady spojené s pietními akcemi u památníků padlých a s členskými schůzemi si v letošním roce budou muset členové, kteří jsou ve velké míře vysokého věku, hradit sami. Rada proto rozhodla uhradit náklady spojené se zakoupením věnců k pomníkům a dále poskytnout drobnou částku na občerstvení při výroční schůzi. Pronájem bytů Rada města projednala žádost o umístění v Domě s pečovatelskou službou a rozhodla pronajmout žadateli volný byt 1+kk v Domě s pečovatelskou službou, 28. října 20. Rada města Lanškroun projednala žádost o mimořádné přidělení bytu, rozhodla žadateli byt č. 4, v domě čp. 142, ulice B. Smetany, Lanškroun nepronajmout a odkazuje žadatele na účast v losování nebo dražbě bytů v majetku města. Veřejnoprávní smlouvy s okolními obcemi Rada města rozhodla o uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi městem Lanškroun a městysem Dolní Čermná, podle které bude město Lanškroun vykonávat přenesenou působnost svěřenou městysu Dolní Čermná podle zákona o přestupcích. Vzhledem k tomu, že již v minulosti tato veřejnoprávní smlouva byla uzavřena a následně ukončena a nejednalo se o velké množství přestupků, bylo možné žádosti městysu Dolní Čermná vyhovět. Rada města rozhodla o uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi městem

RADNICE Lanškroun a obcí Horní Třešňovec, na základě které bude Městská policie Lanškroun vykonávat na území obce Horní Třešňovec některé úkoly stanovené zákonem o obecní policii. Městská policie má se společností AVX Czech Republic, s.r.o., a firmou Vlastimil Pelcl – Kovovýroba PαK uzavřenou Smlouvu o zajištění nepřetržité dálkové kontroly objektu objednatele a zabezpečení zásahu městské policie po signalizaci poplachu na PCO. Tyto objekty se nachází na území obce Horní Třešňovec. Pro případ, že by městská policie musela v těchto objektech na území obce Horní Třešňovec po signalizaci poplachu zasáhnout, je nezbytné s obcí Horní Třešňovec uzavřít veřejnoprávní smlouvu. Poradní orgány rady města Rada se seznámila se zápisem z jednání majetkové komise a z jednání dražební komise. Stav opěrné zdi v ul. Fr. Kafky Odbor investic a majetku předložil radě informace o současném stavu opěrné zdi na ulici Fr. Kafky. Nesouhlas s umístěním klimatizační jednotky Rada města rozhodla nevyhovět žádosti o umístění zevní klimatizační jednotky na čelní průčelí budovy čp. 151 v ul. Strážní v městské památkové zóně Lanškroun. Uzavření městského úřadu na Silvestra Rada města souhlasila s uzavřením městského úřadu pro veřejnost dne 31.12.2013, tento den bude úterý. Úředníkům bude nařízeno čerpání dovolené. Veřejná zakázka – Revitalizace zámecké zahrady Rada města schválila zadávací dokumentaci a seznam uchazečů obeslaných výzvou k podání nabídky pro veřejnou zakázku na stavební práce zadanou ve zjednodušeném podlimitním řízení pro podání nabídek na akci „Revitalizace zámecké zahrady“ a složení komise pro otevírání obálek a hodnocení nabídek na výše uvedenou veřejnou zakázku. Věcné břemeno Rada města rozhodla o uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a souhlasu se zřízením stavby s VČP Net, s.r.o, v rámci realizace stavby „Obřadní síň, hřbitov Lanškroun“. V rámci stavebních úprav a přístavby budovy obřadní síně na hřbitově je navrženo přemístění plynoměru ze stávajícího pilíře u zdi budovy do niky ve zdi budovy. K tomuto přepojení bude po dokončení stavby zřízeno věcné břemeno. Není-li uvedeno jinak, všechny zmíněné pozemky se nachází v katastrálním území Lanškroun. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na

oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Příští jednání rady města je plánováno na 2. září. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Zastupitelstvo města Lanškroun jednalo dne 31.07.2013 Zpráva rady a zpráva úřadu Zastupitelstvu města byly předloženy zprávy rady města a úřadu za období, které proběhlo od minulého jednání zastupitelstva. Jednání se společností Gurman o smírném odstranění sporů Zastupitelstvo města Lanškroun se seznámilo se Záznamy z jednání s právním zástupcem společnosti Gurman Lanškroun, s. r. o., a s jednatelem společnosti panem Janem Minářem o smírném odstranění sporů a souhlasilo s dalším vyjednáváním v těchto oblastech: a) platby záloh kupní ceny proběhlé na základě smlouvy o budoucí smlouvě kupní, b) náklady investic provedených do budovy Kulturního domu, c) všechny neuhrazené nájmy za užívání nebytových prostor a d) výše bezdůvodného obohacení z užívání nebytových prostor na základě neplatných smluv. Zastupitelstvo města dále uložilo starostce města informovat o dalším průběhu jednání zastupitele města. Změny v rozpočtu města Zastupitelstvo města schválilo rozpočtové opatření k rozpočtu města na rok 2013: • navýšení výdajů ve výši Kč 350.000,-- v položce soudní poplatky, právní a konzultační služby • snížení výdajů ve výši Kč 350.000,-- v položce úhrada závazku po odstoupení od smlouvy • navýšení výdajů ve výši Kč 126.000,-- v položce příspěvek na provoz Kulturní centrum Lanškroun • navýšení výdajů ve výši Kč 500.000,-- v položce opravy a havárie budov, jde např. o přípravu nebytového prostoru pod radnicí pro nový pronájem, je zde nutné realizovat opravu klimatizace, revize, opravy elektroinstalace, opravy výtahu, opravy omítek, výměnu obkladů v kuchyni, přípravu podlah před pokládkou textilních krytin, výmalbu a další údržbu • navýšení výdajů ve výši Kč 2.200.000,-- v položce budova čp.

33 – „manipulák“, zde dojde k zateplení obvodového pláště a střechy administrativní budovy. Zároveň budou vyměněny nevhodné stávající výplně otvorů a bude zhotoven nový střešní plášť. Na tuto akci bude poskytnuta dotace z Operačního programu Životní prostředí • navýšení výdajů ve výši Kč 20.000,-- v položce neinvestiční příspěvky a náklady, v tomto závazném ukazateli odboru sociálních věcí a zdravotnictví jsou prostředky na případné náhrady za pohřby zesnulých, o které se nemá kdo postarat. V současné době již byly uhrazeny náhrady za dva pohřby • přijetí účelového finančního příspěvku z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ve výši Kč 725.000,-• navýšení výdajů ve výši Kč 725.000,-- v položce – památková péče • navýšení výdajů ve výši Kč 350.000,-- na výměnu oken a nové rozvody topení v budově č. p. 46, ul. Vančurova – sídla příspěvkové organizace Dům dětí a mládeže DAMIÁN, v době schvalování rozpočtu nebyla vypracována projektová dokumentace na danou akci, z tohoto důvodu nebyla známa ani rozpočtová cena. V současné době je zpracována PD na výměnu oken i na kompletní rekonstrukci topného systému, rozpočtová cena činí Kč 831.708,30 • navýšení výdajů ve výši Kč 75.000,-- v položce odpadové hospodářství. Neúčast v dražbě hotelu Pohoda Zastupitelstvo města projednalo informaci o možnosti účasti v dobrovolné dražbě budovy čp. 561, Krátká ulice, na pozemku stpč. 3053 a pozemků stpč. 3053 a části ppč. 1740/42 (bývalý hotel Pohoda) v dražbě, zvážilo možnosti budoucího využití uvedeného objektu ve vazbě na Strategický plán rozvoje města tak, aby využití objektu bylo pro město ekonomicky přijatelné, a rozhodlo, že město se dražby předmětných nemovitostí dne 28.08.2013 nezúčastní. Všechna přijatá usnesení zastupitelstva (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města www. lanskroun.eu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Příští jednání zastupitelstva města je plánováno na 25. září. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

RADNICE

Medaile

Od roku 2000 v Lanškrouně pravidelně uděluje rada města Pamětní medaili u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu. Medaile přísluší zejména těm občanům města, kteří se zasloužili o rozvoj a rozkvět města, a těm, kteří významným způsobem přispěli k proslavení města Lanškrouna jak v České republice, tak v zahraničí. Od roku 2000 medaili obdrželo 106 osob, mezi které patří představitelé partnerských měst, představitelé sportovního, kulturního a společenského života ve městě, bývalí starostové města, jednatelé

17-2013 významných lanškrounských firem a další. Letos se budou slavnostní medaile udílet opět. Vyzýváme tímto občany města, aby se i oni zamysleli nad tím, kdo další si je zaslouží. Své návrhy s krátkým odůvodněním můžete posílat na adresu Městský úřad Lanškroun, kancelář starosty a tajemníka, nám. J. M. Marků 12, 563 16 Lanškroun nebo na email: petra. [email protected]. Seznam oceněných v období od roku 2000 do roku 2012 je k dispozici na oficiálním webu města www.lanskroun. eu Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Od září bude i nadále zastavovat pravidelná linka u nemocnice v Ústí nad Orlicí Poslední červencový den proběhlo na Městském úřadě v Ústí nad Orlicí jednání ohledně zastavování autobusových spojů u nemocnice v Ústí nad Orlicí. Společnost OREDO, s.r.o., nadále není organizátorem regionální dopravy, proto se jednání zúčastnil nový vedoucí oddělení dopravní obslužnosti Krajského úřadu Pardubického kraje Ing. Martin Prouza, který má na starosti přípravu jízdních řádů pro Pardubický kraj, tudíž i pro Lanškroun. Město Lanškroun požadovalo, aby u nemocnice byly zachovány zastávky spojů na lince č. 700910 Lanškroun – Ústí nad Orlicí. Jednalo se o spoje z Lanškrouna, kdy časy zastavení u nemocnice jsou v 7:33 h*, 9:33 h, 13:33 h a 15:33 a z Ústí nad Orlicí v 10:27 h*, 12:27

h* a 17:42 h (*nejede od 1.7.2013 do 31.8.2013). Požadavku bylo ze strany kraje vyhověno a tedy i po 1.9.2013 budou autobusy v těchto časech zastavovat u nemocnice v Ústí nad Orlicí. Dále Vás chceme informovat, že nové jízdní řády budou platit od 15.12.2013. Z důvodu časové náročnosti vyřízení licenčních záležitostí se změny budou projednávat zhruba do poloviny září t. r. Své návrhy a připomínky můžete podávat přímo na oddělení dopravní obslužnosti (tel.: 466 026 867, email: [email protected]). Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

Oddělení majetku odboru investic a majetku informuje Volný městský byt k mimořádnému pronájmu: Na základě usnesení rady města č. 88/2013 ze dne 04.03.2013 nabízíme k mimořádnému pronajmutí byt, jehož součástí je vertikální plošina pro imobilní občany. O přidělení tohoto bytu bude rozhodovat rada města, a to na základě podané žádosti. Před uzavřením nájemní smlouvy je nutné složit kauci ve výši tří měsíčních nájmů, která bude po ukončení nájemní smlouvy vrácena. Před projednáním mimořádného přidělení bytu žadateli v radě složí uchazeč o byt zálohu ve výši Kč 5.000,--, která bude započítána do příslušné kauce. Byt č. 1 – čp. 65, ulice Dobrovského Velikost bytu 2+1; kategorie I.; 1. nadzemní podlaží; plocha bytu: 57,37 m². Stanovená výše měsíční-

ho nájemného je Kč 3.571,--. Prodej stavebních parcel Za Střelnicí II – I. etapa Město Lanškroun nabízí k prodeji 3 stavební parcely v lokalitě Za Střelnicí II – I. etapa. Prodej těchto stavebních parcel bude probíhat uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní s podmínkou výstavby rodinného domu do fáze I. nadzemního podlaží včetně stropu, v termínu do 36 měsíců. Kupní cena pozemku bude stanovena jako ná-

7

Dny evropského dědictví 2013

„Památky v novém světle“ je téma letošního již XXII. ročníku Dnů evropského dědictví, které pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a jehož členem je i město Lanškroun. Slavnostní zahájení se bude konat 7. září 2013 v Olomouci. Vlastní akce pak budou celostátně a také v Lanškrouně probíhat do 15. září 2013 a zájemcům se opět naskytne příležitost dozvědět se více o památkách, jejich historii nebo se dostat na místa, která běžně přístupná nejsou. Online katalog přihlášených objektů v České republice je zveřejněn na webových stránkách tohoto sdružení www.ehd.cz.

V Lanškrouně jsou v letošním roce přihlášeny tyto památkové objekty: zámek čp. 1, kostel sv. Václava, gymnázium čp. 113 a knihovna čp. 142. V rámci prezentace budou připraveny i některé doprovodné akce, o nichž Vás budeme později informovat. Nechte se tedy zlákat, rezervujte si v září některý den ze „Dnů evropského dědictví“ a přijďte navštívit lanškrounské památky. Již nyní jste srdečně zváni. Z podkladů Marie Heinrichové, odbor investic a majetku, zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

Kdo pro Vás chystá Městské slavnosti při příležitosti 45. ročníku Lanškrounské kopy Členy pracovní skupiny, která byla sestavena pro přípravu Městských slavností při příležitosti 45. ročníku Lanškrounské kopy, které se budou konat ve dnech 13. a 14.09.2013 v našem městě, byli jmenováni následující zaměstnanci města. Ti z Vás, kteří chcete mít na slavnostech svůj stánek, kontaktujte, prosím, Jaroslava Škarku na tel.: 465 385 205 nebo na e-mailu: jaroslav. [email protected]. O úklid veřejných prostor se budou starat Technické služby Lanškroun, s. r. o., v čele s jednatelem Vladimírem Skalickým, kterého můžete kontaktovat na tel.: 465 321 072 (603 803 242) nebo na e-mailu: [email protected]. Pokud jste se rozhodli, že budete naše slavnosti sponzorovat, obraťte se na Petru Brejšovou na tel.: 465 385 269 (736 472 689) nebo e-mail: [email protected], která s Vámi vyřeší vše potřebné.

Informace nejen o celodenní akci s názvem Lanškrounská kopa Vám rádi poskytnou v Infocentru Lanškroun na tel.: 465 320 007 nebo e-mailu: [email protected]. O program slavností, kulturní a doprovodný program se stará Kulturní centrum Lanškroun, v čele s ředitelem Davidem Knápkem, kterého můžete kontaktovat na tel.: 465 324 753 (733 115 663) nebo e-mailu: [email protected]. Bezpečnost a pořádek budou mít v průběhu celé akce na starosti strážníci Městské policie Lanškroun v čele se Stanislavem Popelářem. V případě, že se stanete svědky jakékoliv nepatřičné události, kontaktujte prosím linku 156 nebo tel.: 465 385 256. Více informací o přípravách Lanškrounské kopy, jednotlivých trasách apod. naleznete také na internetových stránkách www.lanskrounskakopa.cz. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

sobek výměry pozemku a částky Kč 800,-- za 1 m² pozemku. K této výsledné ceně je nutné připočítat cenu za přípojky inženýrských sítí ve výši Kč 55.272,-- (+ DPH). Jedná se o následující stavební parcely ppč. 3326/30 o výměře 713 m², ppč. 3326/31 o výměře 1 020 m² a ppč. 3326/32 o výměře 671 m², vše v k. ú. Dolní Třešňovec. Pokud máte o některou z volných parcel zájem, stačí vyplnit žádost o koupi stavební parcely a doručit ji na podatelnu městského úřadu. Plné znění dokumentů, kterými město zveřejňuje úmysl prodat či pronajmout výše uvedené nemovitosti, naleznete na nástěnce umístěné v budově základní školy na nám. J. M.

Marků (vyústění ulice Nádražní), na úřední desce městského úřadu a na oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu v sekci městský úřad/aktuality z úřadu/prodej a pronájem majetku. Bližší informace o výše nabízených nemovitostech obdržíte na odboru investic a majetku u paní Michaely Vídeňské (tel. 465 385 249). Prohlídku nemovitosti zajišťuje Městský bytový podnik Lanškroun, s. r. o., termín prohlídky si předem domluvte s p. Urbanem (tel. 465 321 067, 731 151 884). Z podkladů odboru investic a majetku zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

8

17 -2013

Z MĚSTA I REGIONU

Všechno je jinak … Chtěla bych reagovat na článek pana redaktora Jiřího K. Růžičky v pardubické příloze Mladé fronty DNES ze dne 9. 8. 2013, ve kterém velmi jednostranně a tendenčně popisuje postoj vedení města Lanškroun k problematice prodeje hotelu Pohoda, který je ve vlastnictví podnikatele pana Petra Bednáře a který se ho již řadu let snaží neúspěšně prodat. Pan Bednář je zde představen jako člověk, který se snaží dlouhodobě nabízet městu odkup této nemovitosti, aby předešel jejímu možnému zneužití za účelem ubytování tzv. nepřizpůsobivých obyvatel. Situace je však ve skutečnosti jiná. Podle informací, které mám, vím, že pan Bednář se snaží již delší čas tuto nemovitost prodat, bohužel však za ceny, které byly pro případné seriózní zájemce neakceptovatelné, a nyní, když se

díky svému neúspěšnému podnikání dostal do složité finanční situace, začíná vyvíjet tlak na město (i skrze média), aby do prodeje vstoupilo. Je velmi nešťastné, že to je spojeno s rozdmýcháváním xenofobních nálad mezi obyvateli města a z toho souvisejícího strachu před příchodem tzv. nepřizpůsobivých obyvatel do města. Pan Bednář sice před několika lety městu nabídl ke koupi tento hotel, avšak za podstatně vyšší cenu, než za jakou je prodáván dnes. Mezitím jednal s dalšími možnými zájemci a nyní je objekt prodáván v dobrovolné dražbě. Pan Bednář mne navštívil a tuto skutečnost mi pouze oznámil. Zastupitelstvo města bylo s touto informací seznámeno na svém jednání minulý týden a rozhodlo, že město se této dražby nezúčastní. Důvody tohoto rozhodnutí jsou popsány níže.

V případě ,,preventivního odkupu hotelu Pohoda“ by totiž město muselo, kromě jiného, řešit výrazný finanční problém. Nejenže by koupě hotelu značně zatížila stávající rozpočet města, ale další investice v řádu desítek miliónů korun do této nemovitosti by znamenaly stop jiným důležitým investicím, na které se v Lanškrouně čeká a které je třeba uskutečnit. Město také v současnosti nemá žádný smysluplný záměr, jak s touto nemovitostí naložit. Nájemních bytů je ve městě relativní dostatek, pro zájemce z řad seniorů o umístění do domova pro seniory máme do budoucna připravenou jinou, levnější a efektivnější variantu a navíc jsou v současnosti pouze dvě žádosti o umístění do penzionu pro seniory. I v případě, že bychom nemovitost vlastnili a provozovali v ní nějakou činnost, museli bychom počítat s tím, že město by tento provoz muselo dotovat nemalými částkami. Navíc samo město pro-

dává řadu nemovitostí (podobně jako v minulosti), do kterých může po jejich koupi nějaký neseriózní zájemce, již bez vlivu města, nastěhovat nepřizpůsobivé obyvatele. Na druhou stranu není reálné, aby město skoupilo každou nemovitost, kterou někdo prodává a kde může potencionálně hrozit, že se tam tito obyvatelé objeví. Na rozdíl od autora článku mám informace, že se dražby zúčastní většinou seriózní zájemci s vážnými a pro obyvatele Lanškrouna zajímavými projekty. Věřím, že dražba dopadne ve prospěch některého z těchto zájemců a že okolnosti prodeje této nemovitosti nebudou jistými subjekty nadále zneužívány ani k politickým a ani k osobním zájmům. Mgr. Stanislava Švarcová starostka města Lanškroun

Z výsledků hlasování zastupitelstva bylo zřejmé, že pouze dva zastupitelé byli pro to, aby se město zúčastnilo dražby hotelu Pohoda. Chtěli jsme znát jejich důvody pro toto hlasování. Odpovědi doplňují spektrum názorů k této problematice. Změna soukromého vlastníka hotelu Pohoda může představovat pro město určitý problém. Neexistuje totiž žádný zákonný prostředek, který by městu umožnil nějakým způsobem regulovat, jak a kým bude hotel využíván. Město jistě nemůže koupit každou budovu, která je nabízena na prodej, problémových nemovitostí už vlastní ostatně ažaž. Pokud se ale jednalo o nemovitost takové velikosti a způsobu využívání, jako je hotel Pohoda, byla situace podle mého názoru poněkud jiná. Rozhodnutí městských orgánů měla předcházet široká diskuse napříč politickým spektrem týkající se možností případného využití budovy městem a s tím spojených nákladů. Na druhé

straně stálo riziko možného dopadu na každodenní život občanů města. Osobně bych si tam docela dobře dovedl představit startovací byty pro mladé rodiny. O byty sice momentálně v našem městě žádný velký zájem není, ale ono by se to celé nemuselo řešit hned teď. Vše to jsou ale pouze akademické úvahy, zastupitelstvo už rozhodlo a to tak, že zřejmě navždy. Bohumil Bernášek Usnesení bylo od počátku navrženo jako negativní, tj. připraveno tak, že se město dražby nezúčastní. Jakýkoliv výsledek hlasování by neznamenal opak, tj. účast města v dražbě. Bývalý hotel je na prodej několik let a bylo několik návrhů,

jak by ho mohlo využít město (malometrážní byty), tak i soukromý sektor (domov pro seniory, byty). Také tu byly spekulace o ubytovně pro nepřizpůsobivé. Myslím, že právě tato možnost by pro vedení města měla být „motorem“, který by nutil vedení města přemýšlet, zda by pro objekt město mohlo najít nějaké vhodné využití a za jakých podmínek. Další příležitost, jak tomuto nežádoucímu záměru zabránit, jestliže se prodej uskuteční, již totiž město mít nebude. Nyní je objekt na prodej za třetinovou cenu, tak je možné, že některé dříve ekonomicky nerentabilní záměry by nyní již mohly být realizovatelné. Ze strany města se tím však těch několik let nikdo nezabýval, a

Víte že, ... Městský defibrilátor městský defibrilátor je již na svém místě, tedy na služebně Městské policie na náměstí J. M. Marků čp. 12. Automatizovaný externí defibrilátor bude k dispozici jak při hromadných akcích na náměstí, tak i např. na fotbalovém a lehkoatletickém stadionu, v Hale B. Modrého. Sloužit bude ale i při náhlém kolapsu jakéhokoliv člověka poblíž náměstí J.M.Marků v jakoukoliv potřebnou denní hodinu.

Letní bouřky provázely na mnoha místech České republiky také nebezpečné doprovodné jevy. Hlavně vítr a kroupy působily větší škody. Takto například dopadla autobusová zastávka na Mariánské hoře po noční bouřce z 29. na 30. července 2013.

Cyklobusy 2013 cyklobusy letos opět vyjely do vrcholových partií Orlických hor. Na modrou linku můžete nastoupit v 7.00 hodin na autobusovém nádraží a zaveze vás do Rokytni-

tak ani majetkové komisi, která se k případné koupi před jednáním ZM vyjadřovala, nezbylo než konstatovat, že pro nedostatek informací koupi nemůže doporučit. Tento přístup vedení města se mi nelíbí, proto jsem s navrženým usnesením nesouhlasil. Bytů má město relativní dostatek, stále nabízí nějaké k pronájmu. Z přijatelných záměrů bych proto nyní upřednostnil bydlení pro seniory, protože město má v současnosti hodně žádostí o umístění. Obojí by však muselo být podloženo ekonomickou rozvahou, kterou jsme k rozhodování nedostali. Tomáš Janouch Připravila M. Teichmannová

ce, Říček, Bartošovic, Orlického Záhoří nebo na Šerlich. Červená linka vyjíždí v 6.45 hodin a využít ji můžete k dopravě na Dolní Moravu. Jízdní řád platí v soboty, neděle a svátky až do 29. 9. 2013.

Pochvala pro paní Krasavu Šerkopovou Chtěla bych touto cestou pochválit pí Krasavu Šerkopovou, která je kastelánkou na Novém zámku u Lanškrouna. Je velmi ochotná a obětavá, když denně v nádražní hale v České Třebové prodává výrobky chráněné dílny Pony Dekor. Dovede velmi dobře poradit, vysvětlit, kdo jaké zboží vyrobil a je velmi ochotná a milá k zákazníkům. Škoda, že takových kastelánek není více! Frimlová Jaroslava, Česká Třebová

17-2013

NÁZORY

Otevřený dopis adresovaný: Starostce města Lanškroun Činovníkům a členům TJ Lanškroun Soudcům Okresního soudu v Ústí nad Orlicí příslušným rozhodovat ve věci TJ Lanškroun V Lanškrouně 19. 7. 2013 Věc: Vyjádření k současné situaci v Tělovýchovné jednotě Lanškroun - oddíl vodních sportů My, členové Spojených osad Údolí Raků sídlící v katastru obce Tehov, okres Praha východ, kraj Středočeský, považujeme za naši povinnost vyjádřit se k současné situaci v TJ Lanškroun – oddíl vodních sportů (dále jen OVS). Za kolektivem kamarádů, členů OVS, jezdíme do lanškrounského areálu Vodních sportů u Dlouhého rybníka každoročně již dlouhých 34 let. Když jsme sem začínali jezdit, byli jsme ještě bezdětní, ale teď sem jezdíme již s našimi vnoučaty. Pro nás, naše děti a děti našich dětí je pobyt u rybníka v Lanškrouně vždy mezníkem ve shonu celého roku a je určitou jistotou v této uspěchané době. V průběhu let jsme náš pobyt zde ujednotili na prvních čtrnáct červencových dnů. Spolu se členy OVS pořádáme v době našeho pobytu různé akce pro děti i dospělé. Jedná se hlavně o sportovní vyžití, kterým se snažíme ukázat našim potomkům, že nejenom prací živ je člověk. V posledních letech jsme společně pravidelně organizovali sportovní olympijské klání, cyklistické výlety po okolí Lanškrouna, turnaje v kuželkách, volejbale či „líném tenise“. V neposlední řadě i spoustu her pro děti od „bojovek“ až po výlety po technických a přírodních památkách Pardubického kraje. Také musíme říci, že naprostá většina našich dětí a vnoučat se naučila plavat právě ve zdejším rybníku, stejně tak i získaly lásku k vodě a vodním sportům. Na tyto dny, trávené aktivním odpočinkem, se členové naší osady, kteří do Lanškrouna jezdí, vždy celý rok těší a připravují. Letos nám však nebylo umožněno trávit společný čas s námi známými členy OVS v areálu užívaném a spravovaném 52 let členy OVS. Naši kamarádi z OVS nás informovali o nucené správě tohoto areálu. Tyto prostory nyní ve většině spravují členové, se kterými jsme se nestýkali, ba které jsme za celou dobu, po kterou do tohoto areálu jezdíme, nikdy neviděli. Tímto dopisem chceme vyjádřit hluboké znepokojení a lítost nad situací vzniklou z našeho pohledu

nestandardním a pro nás nepochopitelným jednáním a chováním činovníků TJ Lanškroun. Ač chceme, nebo nechceme, působí na nás tato situace dojmem, že někdo chce tento areál „uchvátit“ pro sebe a později jej využít pro své podnikatelské aktivity a tím celou bohulibou dobrovolnou činnost, která zde již dlouhé roky probíhá a jíž jsme byli opakovaně svědky, pohřbít. Naštěstí jsme díky velkému úsilí našich kamarádů z OVS i přes nemožnost využít areálu OVS do Lanškrouna mohli přijet a setkání a společný pobyt si užít v náhradních prostorách, které však ani zdaleka nedosahují takové velikosti, kvalit a sportovních možností jako zázemí, které si vlastními silami a prostředky vybudovali a které jim bylo nyní zakázáno užívat. Vzhledem k velikosti areálu, který můžeme v současnosti využívat, nebylo bohužel možné, aby v letošním roce do Lanškrouna dorazili všichni, kteří se na zdejší pobyt těšili. Doufáme a věříme ve spravedlivé rozhodnutí příslušných institucí a v navrácení správy areálu TJ Lanškroun OVS zpět členům OVS, kteří areál doposud spravovali a budovali. Musíme také zmínit, že za celou dobu našeho letošního pobytu od 5. 7. do 19. 7. 2013 se v původním areálu nekonala jediná sportovní či společenská akce zbývajících členů. Tento areál je nevyužívaný a působí naprosto „mrtvým dojmem“, což nás mrzí a je pro nás velmi frustrující. Tento fakt považujeme za důsledek špatného a neprofesionálního rozhodnutí vedení TJ Lanškroun v čele s předsedou panem Janem Kolomým a tajemníkem panem Jiřím Krištofem. Závěrem bychom chtěli říct, že naše kamarádství a dlouholeté přátelské vztahy s členy OVS tímto neutrpělo, naopak se posílilo, a těšíme se, že příští rok se sejdeme opět, ale už v původním areálu. Za Spojené osady Údolí Raků ti, kteří se mohli letošního pobytu v Lanškrouně účastnit: Jitka Malá – 61 let, Josef Malý – 62 let, Jitka Indrová – 40 let, Lucie Indrová – 18 let, Vendula Indrová – 13 let, Jan Hájek – 66 let, Jaroslava Hájková – 67 let, Jaroslav Hájek – 35 let, Zuzana Hájková – 36 let, Magdaléna Julie Hájková – 8 let, Alžběta Hájková – 5 let, Rozálie Hájková – 2 roky, Roman Peřina – 42 let, Jana Peřinová – 37 let, Klára Peřinová – 12 let, Johana Peřinová – 6 let, Anna Rovenská – 69 let, Vojtěch Kytka – 16 let, Matyáš Kytka – 16 let

9

Reakce na otevřený dopis Raků Vypadá to, že dopis byl sepsán odpadlíky z TJ Lanškroun a Raci to jen poslušně podepsali. Je to stejný případ, jako když někteří bývalí členové VS podepsali memorandum a další dokumenty. Za každou cenu se snaží zvrátit nadcházející rozhodnutí soudu. K vyjádření Raků následující poznámky: V době 5. 7. – 18. 7. 2013 byl areál připraven pro příchod „Raků“, proto se zde v tuto dobu nic neplánovalo, aby měli Raci, kteří do areálu jezdí už přes 30 let, veškeré pohodlí. Dokonce bylo pro ně připraveno nové sociální zařízení. Od 1. 7 do 4. 7. 2013 jsme měli na rybníku jachtařské soustředění a aby měli Raci klid, tak jsme na zbytek soustředění 5. – 7. července odjeli na Velké Dářko. Až po 18. 7. (termín rezervovaný pro Raky) jsme intenzivně začali připravovat areál na nadcházející tábor. Do té doby se právě kvůli Rakům v areálu nic nedělo. Raci byli informováni o tom, že je pro ně are-

ál připravený. Mezi stávajícími členy VS jsou rovněž dlouholetí kamarádi Raků, kteří se na Raky těšili. To, že část členů VS založila nové o.s. a přestala být členy stávajícího OVS, je pouze jejich rozhodnutí. Tak, jako každý rok byl areál pro Raky připraven a oni si sami vybrali jiné místo, kde chtěli trávit dovolenou. Dokonce si z areálu, který je teď pod správou oddílu jachtingu, po domluvě se správcem zapůjčili vybavení. Snaha o vyvedení majetku z TJ Lanškroun nevzešla z řad stávajících členů VS ani oddílu jachtingu. Naopak oddíl jachtingu tento rok investoval mnoho vlastního času a peněz, aby připravil areál a zázemí nejen pro Raky, ale hlavně pro naši celoroční činnost s mládeží. Proběhl zde úspěšně jachtařský tábor, krajský přebor v lodní třídě Q (naposledy tu byl takový závod někdy před 25 lety). Na podzim chystáme akce pro lanškrounské základní školy. Za TJ Lanškroun Michal Kučera

Obdiv patří Danielovi Můj obdiv patří Danielovi Kubínovi z Lanškrouna. Tak jak roky chodím si zaplavat na Dlouhý rybník, tak se setkávám s handicapovaným klukem, který našel zalíbení v plavání. Před léty to zkoušel od schůdků ke schůdkům a někdy ještě přidal pár temp navíc. O to víc mě překvapil letošního léta. Na otázku, kde Daniel je, jeho maminka mi z lavičky s úsměvem odpověděla: přece plave. Ten den si šestadvacetiletý Daniel vytvořil osobní rekord. Vodou kroužil nepřetržitě plných osm a půl hodiny. Já sám bych to asi nedokázal. Trochu si s jeho maminkou povídám a dozvídám se o Danielovi věci, které mi můj obdiv ještě násobí. Jezdí na upraveném kole, rozumí si s

STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE

Chtěli bychom Vás informovat o stěhování našeho střediska. Od 1. 9. 2013 nás najdete na nové adrese: Andrlíkova 972, 562 01 Ústí nad Orlicí Kontakt: 465 526 969, 737 568 228 www.svp-mimoza.cz E-mail: [email protected]

počítačem – hudba, internet, hry. A protože má svou emailovou adresu, dokáže odpovídat podobně těžce handicapovaným kamarádům a s nimi na dálku komunikovat. Obdivuje blonďatá děvčata a má rád dobré jídlo a pití. Ten horký den zářil Dandy štěstím, což je patrné i z fotografií. Z jeho tváře vyzařuje vzkaz pro ostatní: nikdy to nevzdávejte. Text a foto – ift-

Co jsme a co nabízíme: Jsme školské poradenské zařízení pro preventivně výchovnou péči. Poskytujeme psychologické, speciálně pedagogické poradenství a terapeutickou pomoc dětem a jejich zákonným zástupcům. Můžeme pomoci při řešení: problémů v rodině problémů ve škole osobních problémů dětí v otázce zneužívání drog Více informací najdete na našich internetových stránkách.

10

17 -2013

ČTENÁŘI

INZERCE V LISTECH LANŠKROUNSKA Základní cena za plochu Základní cena za řádek Soukromá inzerce společenská do 3 řádků

Plocha

1/4 a více 1x 1 cm 11 Kč

* Mladá rodina shání chatu k rekreaci se zahradou. Tel: 734 622 739 * Chovatel koní koupí zemědělskou usedlost na Lanškrounsku. Tel: 734 255 150 * Prodám stavební pozemek v blízkosti Střední zemědělské školy v Třešňovci. Cena 400,-Kč/ m2. Více na tel. 608 223 066, www.sreality.cz.

15 Kč/1cm2 50 Kč zdarma

Sleva při opakované inzerci v %

2x-5x -20%

6x 12x a více -40% -50%

INZERCE

17-2013

Pozvánka na jednání zastupitelstva města které se bude konat

ve středu 25. září 2013 od 16.00 hod. v sále lanškrounského zámku Program: 1. Zahájení 2. Zpráva rady města 3. Zpráva městského úřadu 4. Vstupy veřejnosti 5. Hlavní část jednání 6. Vstupy veřejnosti 7. Vstupy zastupitelů 8. Závěr Mgr. Martin Roller v. r. 1. místostarosta města

* Od září jazykové kurzy: NĚMČINA pro mírně pokročilé, FRANCOUZŠTINA pro začátečníky. * Od listopadu rekvalifikační kurz: ÚČETNICTVÍ. Adresa agentury: Purkyňova 104, Lanškroun. * Informace: Mgr. Luboš Smejkal, tel. 465 322 494, orliva@ orliva.cz, www.orliva.cz.

11

12

17 -2013

ROZHOVOR

V Anglii je pacient kapitán a doktor jen kormidelník Anička vždy působila velmi křehkým dojmem, ať už je to způsobeno její štíhlou postavou či slabým hlasem. Všichni se k ní vždy chovali s úctou a muži se jí dvořili pomocí květin a zacházeli s ní, jako by byla z porcelánu. Kdo ale Aničku zná, ten ví, že to žádná panenka není. Na vandru si klidně naloží pořádnou krosnu a šlape s náskokem celý den při minimálním příjmu energie. V Lanškrouně ji občas můžete potkat se dvěma dětmi v kočárku a jedním připoutaným na hrudi. Mimochodem, cesta letadlem z Anglie se třemi malými dětmi také není úplně snadná. Anička sama v rozhovoru přiznává, že jí chybí česká drsná otevřenost. Ani ona nezklamala a na otázky odpovídá upřímně s drsností jí tak blízkou. No uznejte, kdo o svém manželovi otevřeně prohlásí, že je snob. Jak ses dostala do Anglie? Pracovala jsem tehdy v nemocnici v Litoměřicích, pak v Praze a uviděla jsem inzerát. V roce 2007, tedy 2 roky po studiích, jsem odešla pouze na zkušenou na 6 měsíců do anglické nemocnice jako perioperacni podpora a plánovala jsem, že se vrátím zpátky a nastoupím na ARO. Pak jsem ale potkala svého manžela Richarda, takže jsem se už do Čech nevrátila. Je to snadné přijít do Anglie a začít dělat praxi, nebo jsi musela skládat nějaké odborné zkoušky, zkoušky z jazyka apod.? Třeba jít pracovat jako lékařka do USA je daleko složitější. Musíš projít zkouškami i ve svém oboru. Velká Británie, jakožto součást EU, žádné odborné zkoušky nevyžaduje. Medicínu mi uznali, ale neuznali mi praxi, takže jsem tam musela začít od začátku. Musela jsem se zúčastnit pohovoru, udělat si nějaké kurzy a zkoušku z jazyka IELTS. To je zkouška, která platí jen 2 roky. Zkouška se hodnotí různými body a můj zaměstnavatel požadoval úroveň nad 7.5 bodu. Já měla 8. Maximum je 9. Čeští lékaři hlavně kvůli finanční situaci opouštějí české zdravotnictví. Sleduješ tento trend na svém pracovišti, nebo jsi tam sama ze střední Evropy? Konkrétně u nás v nemocnici je jeden Ukrajinec a já. Jsou tam Indové, ale víceméně jsou to Angličani. Ale jihozápad Anglie není úplně typickým příkladem. Například v Londýně je mnohem více cizích lékařů. Nebo na severu je hodně pákistánských lékařů, indických lékařů. Ale když jsem já šla do Velké Británie, tak vedle nových zkušeností to bylo i z finančního důvodu. Abych si něco přivydělala a mohla tady z toho žít. Protože v té době tady byly platové podmínky takové, jaké byly. Myslím si, že teď se to víceméně vyrovnává s vysokou nezaměstnaností v Evropě, že se zmrazují platy lékařům. V National Health Systeme (Národní zdravotní systém) se začal objevovat

fenomén nezaměstnanosti lékařů. Je tam také velká konkurence. Když to porovnám s Českem, tak tady není taková nezaměstnanost a ani konkurence mezi lékaři. Co platí všude po světě, je to, že když lékaři mají specializaci a atestace v nějakém oboru, tak je pro ně snadnější začínat a získat práci, protože jim systém nemusí platit žádný výcvik. Já jsem si ale atestaci na ARO dělala až v Británii. Jaký je rozdíl mezi českým a anglickým zdravotnictvím? Těch rozdílů bude několik na různých úrovních. Ale jeden takový signifikantní, který mi přijde jako první na mysl, je způsob, jakým lékaři komunikují s pacientem a s kolegy. A důraz, který se na to klade. Všeobecně anglický pacient, když odchází od lékaře, tak má pocit, že mu bylo vysvětleno, co se děje a jaké má možnosti, a když mluvím tady s lidmi, tak mi sdělují: „Byl jsem týden v nemocnici, ani nevím, proč jsem tam byl. A vzali mi nějaký odběry, nevím na co.“ V britském zdravotnictví je kladen velký důraz na schopnost komunikace a empatie. To si myslím u nás celkem chybí a je pravdou, že anglický lékař musí mít hodně vysoké pojištění, kdyby udělal chybu. To pojištění je třeba až na 5 milionů liber. Ale nemusí to být jen chyba, stačí, že něco nevysvětlil pacientovi. Obecně si ale myslím, že v Čechách je lékařská péče na úrovni a že je v mnoha věcech lepší. Například v Anglii nemáš pravidelné kontroly u gynekologa. Chodíš pravidelně na screening čípku, ale to dělá sestřička, když máš nějaký problém, tak jdeš k praktickému lékaři. Pokud máš větší problém, tak on tě doporučí na gynekologii. Ale praktický lékař tě nevyšetří, nemáš pravidelné prohlídky. Jsou ve Velké Británii časté žaloby pacientů? Není to tak časté jako třeba v Americe, ale stává se to mnohem častěji než tady. Tam existuje PALS (Patient advice and liason services), když někomu třeba nechutná

sendvič ke snídani nebo sestřička měla moc krátkou sukni, má pocit, že nedostal péči, jakou měl dostat, může to být cokoliv, tak je tam přesně struktura, podle které postupuješ. Musíš stížnost sepsat, zhodnotí to nezávislá komise. V Čechách kolikrát slyším, já je nebudu žalovat, oni mají silné právníky, nebo že se lékaři kryjí navzájem, to ve Velké Británii prostě neexistuje. Někdo to jednou řekl moc hezky, že pacient je kapitán a doktor jen kormidelník. Kam chodíš ty k zubaři? Chodím v Anglii, ale je to hrozně drahé. Bohužel ale nemám čas sem jezdit tak často, jak bych potřebovala. Těhotné a ženy na mateřské dovolené to mají zadarmo (smích), takže já jsem neustále krytá. V Čechách platíme 30,-Kč za návštěvu lékaře a 100,- v nemocnici, jak se spolupodílí anglický pacient na zdravotní péči? Nijak, kromě toho, že si platí national insurence (národní pojištění) a daně, tak se nijak nepodílí. Za recept se platí a za parkování u nemocnice. (smích) Máš tři děti. Jaký je rozdíl mezi mateřskou dovolenou v ČR a v Británii?

Každý má právo na 6 měsíců placené mateřské nebo rodičovské dovolené. Kolik člověk dostane, se liší, záleží, zda před tím pracoval nebo nepracoval, kde pracoval. Minimální příspěvek od státu není nijak veliký, ale já například, když pracuji ve zdravotnictví, dostanu prvních šest týdnů plný plat a osmnáct týdnů poloviční, pokud to není méně než to státní minimum. Jinak bych dostala státní minimum. Potom už ale nedostaneš nic. Takže Angličanky nastupují po šesti měsících do práce. I když já mám kamarádky, které nechtěly jít pracovat, chtěly se starat o děti, ale nic jiného jim nezbylo, aby rodina utáhla hypotéky a mohla finančně fungovat. Já jsem zůstala s prvním dítětem 7 měsíců, s druhým 8 a se třetím plánuji také 8. Naštěstí si to můžeme dovolit. Lidi říkají, že pracující rodina se má hůře než ta, která má deset dětí a nepracuje, protože sociální systém je tam velmi zneužitelný. Jak to řeší anglické maminky s hlídáním? Když mají štěstí, tak jim hlídají rodiče, jinak školky, au-pair, childminder, což je jakýkoliv člověk, který nemusí mít pedagogické

ROZHOVOR vzdělání, ale musí mít nějaký základní kurz. Je kontrolovaný OFSTED a živí se hlídáním dětí. Je to takový levnější způsob školky. Školky jsou v Anglii horší a lepší, a když má člověk dvě děti, tak na školku padne celý jeden plat. Když má děti tři, tak je lepší mít vlastní nanny (chůvu). Čím se liší péče o dítě v ČR a ve Velké Británii? V Anglii je pouze praktický lékař od novorozenců až po seniory. Takže speciální pediatrická péče je pouze pro děti, které byly doporučené svým praktickým lékařem s nějakým problémem. Takže moje děti třeba pediatra ještě neviděly. Byli jsme na kontrole po šesti týdnech a pak už nic. No vlastně já mám doma brožurku a myslím, že tam je psána kontrola ve třech letech. Ale nikdo tě nikam nezve, takže když chceš, tak si tam dojdeš, ale nikdo se o to nestará. Jak se to řeší s očkováním? To tě pozvou a sestřička ti to napíchne. Dělá se to centrálně, zaregistruješ se a dostaneš pozvánku. Ale když nechceš jít, tak nejdeš. Je to na každém. Sleduješ dění ve svém rodném městě? Udržuješ styky s bývalými přáteli? Ano. Sleduji i celorepublikovou situaci. Na internetu čtu Lidové noviny a získávám z nich spíše negativní pohled na to, jak se to tady vyvíjí. Je to samá katastrofa a zlodějina. Samozřejmě mluvím s rodiči, dvakrát ročně sem přijíždím a to vždy sleduji místní stránky, jestli nenajdu něco zajímavého, čeho bychom se s dětmi mohli zúčastnit. Dnes jsme kupříkladu navštívili bitvu u Mladějova. S přáteli si pak chodím sednout na pivo a povídáme. Co ti v Anglii chybí a po čem se ti naopak nestýská? Chybí mi otevřený prostor, super cyklostezky, které jsou tady. Lesy, hory mi chybí. Lidi, kteří tě dovedou seřvat, taková ta lidská drsná otevřenost co je tady. Nestýská se mi po kuřácích v hospodách, po negativismu, který tady vládne, a závisti. Protože když se v Čechách někomu daří, tak je to „buď zloděj, nebo si to nezaslouží“. A celkový negativismus, když něco nejde, tak za to může někdo jiný. Češi jsou takoví stěžovatelé. Přijde mi, že tady vázne komunikace, když si jdeš koupit jízdenku, tak místo, aby se paní usmála a snažila se být příjemná, tak ti jen stroze odpovídá. Před chvílí jsi ale říkala, že ti chybí drsná otevřenost, tak jak je to? Já to vysvětlím. Co chceš na úřadech? Příjemné lidi. V bankách, na poště, tam všude by měli mít příjemné vystupování. Ale když jsi někde v kolektivu, tak bych někdy

17-2013 uvítala více otevřenosti a ne slušnosti. Je třeba nějaké jídlo, po kterém se ti v Anglii stýská? Zavináče, hlavně v těhotenství. Víš, ty tam zavináče dostaneš, ale není to ono. A je naopak nějaké jídlo, které ti chybí tady v Čechách? Cereálie. Tady jsou cereálie samý cukr, a taky to, že člověk může zajít do hospody a dát si zdravé jídlo, i když já mám velmi omezenou zkušenost z Lanškrouna a okolí. Občas bych si dala pečeni s normálníma bramborama, nic smaženého s hranolkama. Pro děti je to také horor, vše smažené. Taková ta kultura jídla. I když zajdu do obchodu, tak si nemůžu koupit normální jogurt, normální sýr, abych si nemusela číst, kolik je v tom přídavků, barviv, konzervantů. Nemůžu si tady koupit mléko nebo sýr z místního kravína. V Anglii si kupuji mléko i sýr od místního farmáře, jablka, pivo, vše je místní. A to si myslím, že tady hrozně chybí. Angličané si klidně zaplatí trochu víc, když vědí, že podporují místní ekonomiku. Podpoří svého souseda, svoji rodinu. Farmáři se tam starají o místní krajinu, není to jenom o jídle. Místní supermarkety (např. Waitrose) podporují místní dodavatele. Co tvé děti a manžel. Mluvíš s nimi česky nebo je do češtiny nenutíš? Můj manžel umí říct česky jednu větu: „Dvě piva, prosím, můj kamarád platí.“ Richard se odmítl česky učit, protože si myslí, že to je nejsložitější jazyk na celém světě. Ale umí francouzsky, trochu italsky, španělsky. Čeština je pro něj nepřekonatelný problém. Na děti mluvím česky. Máme pohádky a DVD a youtube a teď budeme mít českou au-pair, jupííí. Děti ale česky nemluví, jen občas v Čechách, ale v žádném případě to není plynulá čeština. Já doufám, že maminka půjde brzy do důchodu, a protože děti mají spoustu prázdnin, jsou moje plány naprosto jasné. Chtěla bych, aby tady děti mohly trávit co nejvíce času. Budeme tu zkrátka pečený vařený. Diskutovala jsem to se dvěma Češkami, které žijí také v Anglii, a shodly jsme se, že tábory v Čechách to jistí. Jak se Richardovi líbí v Čechách, jak přijal český živel, měl nějaké předsudky? Jeho první poznatek byl, že v Čechách jsou krásné ženy, ale jinak do Čech moc rád nejezdí, protože nerozumí. Navíc Richard je upper middle class (vyšší střední třída), takže je tak trošku snob. Hrozně se mu tady líbí krajina. Vždycky mi říká, že to nechápe. On nechápe, když jedeme po silnici a tam je pole, louka, a on se ptá, co s tím dělají, koho to je? Já mu odpoví-

dám, že nevím, koho to je, ale že s tím nic nedělají, prostě tam je jenom louka. A on se hrozně diví, že tam nemají krávy, že to neobdělávají. A já se směju, že to je jen prostě louka s kytkama. Támhle je les a tady je louka s kytkama. Tak to on nechápe, že je tady tolik země ladem, protože Anglie je přebydlená a každý cm2 je tam využitý. S mými rodiči moc nekomunikuje, usmívají se na sebe a já se snažím překládat. Předsudky neměl, on hodně cestoval po Evropě, navíc má rád klasickou hudbu, takže Dvořáka, Smetanu miluje. Jídlo mu tady nechutná, je chirurg a největší procento rakoviny je tlustého střeva, takže to tučné české jídlo nedává. Už nechodíme ani jíst nikam do restaurací, protože já vždycky něco objednám a on na to znechuceně kouká. Sleduješ po letech soužití se svým manželem nějaké socio-kulturní rozdíly, bojuješ s něčím? Ano, je to teda trochu osobnějšího rázu. Já, která jsem vyrůstala za komunismu, nemám moc ráda třídní nerovnost, myslím zařazování lidí podle tříd. Anglická společnost se snaží být multikulturní a odstranit to, ale stále je to tam znát. Jakmile člověk otevře pusu, už se dá určit odkud pochází, jaký je jeho původ. A my s tím hodně bojujeme, protože tady může být člověk klempířem, učitelem, doktorem, nezáleží, kolik má peněz a může to být člověk vzdělaný. V Británii je to jiné. Řeší se, kde jsi vyrůstal, do jaké školy jsi chodil, to tě hrozně ovlivní, jak mluvíš a lidé to hned poznají. A i třeba „pracující třída“ má určité zvyky, kam chodí nakupovat, kam za zábavou. A není to vždy jen o penězích. Když se řekne sociálně znevýhodněná rodina, tak je to hlavně o tom, že rodiče nemají zájem o vzdělání dětí, většinou mají početnou rodinu a ty se státe starej. A můj manžel si toho hodně všímá a upozorňuje na to. A co ostatní Angličané? Co jejich pověstná rezervovanost, setkáváš se s ní spíše v běžném životě, nebo na pracovišti? S tou se určitě setkává každý už v prvním kontaktu. Angličané začínají takovou tou zdvořilostní frází, jak se máte, a nikdo neodpoví záporně. Jsou také témata, o kterých se Angličan prostě nebaví, jako třeba o penězích. Můžeš se bavit maximálně o počasí, vlastně vždycky se začíná počasím, ale já chápu proč. Protože počasí je tam hodně proměnlivé a hodně ovlivňuje každodenní život ve Velké Británii. Když ale někoho poznáš, tak to začíná být více osobní a není s tím žádný problém. Pozvou tě k sobě domů na čaj. Jen si musíš dát po-

13

zor na to, že když lidé řeknou, přijď na čaj, tak to první pozvání neplatí. Musíš počkat, až tě pozvou podruhé. Oni tím vlastně myslí, možná bychom vás zase někdy rádi viděli, ale rozhodně to neznamená, přijďte k nám domů a my vám uvaříme večeři. S manželem máte stejné zaměstnání, bavíte se doma často o práci? Pořád. (smích) Čím přesně se vlastně tvůj manžel zabývá? Richard je chirurg a jeho zaměření je na obecnou a bariatrickou chirurgii (což je léčba obezity). Zkrátka extrémně obézním lidem ustřihne kus žaludku, dělá třeba i bandáže žaludku, bypass. Těmto lidem se k tomu přidávají další komplikace jako diabetes, vysoký krevní tlak, špatná mobilita, deprese. Když budu mluvit třeba o finanční stránce, tak ta operace vyjde asi na 5 tisíc liber, ale náklady na léčení diabetu a dalších aspektů, jako je nezaměstnanost, bude třeba 50 tisíc liber. Takže ať se to někomu líbí nebo ne, tyhle operace mají svá rizika, ale přináší i velké výsledky. V Anglii pokud člověk chce být konkurenceschopný, tak jako lékař kromě své praxe se musí také zasadit o výzkum a vývoj. Richard je prezidentem bariatrické společnosti a já mu to hrozně závidím a už jsem mu to i několikrát řekla. On je na vrcholu své kariéry a já doma se třemi dětmi. Já vím, že to bude časem jiné a já půjdu také do práce, ale moje práce bude vždycky ovlivněna rodinou a dětmi. Odpracovat a rychle domů dělat večeři. A co vaše děti, budou následovat vaši dráhu? Jelikož jsme oba lékaři, tak si uvědomujeme, že každý se narodí s nějakými predispozicemi a zájmy. Chceme, aby naše děti hlavně vyrostly v celistvé lidi, v osobnosti. Co si vyberou do budoucna, necháváme plně na nich. Medicína rozhodně není zlatý důl a jsou povolání, která jsou lukrativnější a zajímavější. A každý medicínu dělat nemůže. Chceme jim dát kvalitní vzdělání, což ovšem bude v Anglii dosti drahé. Martina Teichmannová Foto: František Teichmann Anna Welbourn, rozená Loučná, pochází z Lanškrouna. Studovala anglické gymnázium v Olomouci, poté medicínu na Karlově Univerzitě. V současnosti žije se svým anglickým mužem a třemi dětmi v hrabství Somerset v Tauntonu. Pracuje jako anesteziolog v místní nemocnici. Baví ji běhání a jóga, jinak se plně věnuje domácnosti a dětem.

14

17 -2013

ROZHOVOR

ZUŠ není odkladiště dětí Rozhovor s ředitelem Základní umělecké školy Jindřicha Pravečka Lanškroun Pavlem Vašíčkem Pavel Vašíček již rok vede místní ZUŠ Jindřicha Pravečka. Jak hodnotí své dosavadní působení? Co je jeho snem? Jaké novinky ve výuce škola nabízí? O tom všem se dočtete v našem rozhovoru… Jaký byl Váš první rok ve funkci ředitele základní umělecké školy? Myslím, že na hodnocení je ještě brzo. Ale kdybych měl zhodnotit uplynulý rok, tak jsem si dal za cíl, abych se z toho nezbláznil. (smích) Z toho, co jsem chtěl udělat a co jsem měl také v koncepci, kterou jsem předkládal u konkurzu, jsem většinu bodů splnil. Co vše se Vám tedy z Vaší vize povedlo realizovat? Máme nové webové stránky, kde je i on-line přihláška, což je taková novinka, která se velmi osvědčila. Dále jsem zavedl elektronické třídní knihy. Povedlo se mi rozšířit nabídku vyučovaných předmětů. Od září se konečně po mnoha letech obnoví výuka violoncella, máme už jednu přihlášenou žačku. Chtěl bych pokračovat ve spolupráci s partnerskými školami. Na příští rok máme opět domluvenou návštěvu polské školy. Dále jsem chtěl dořešit problém tanečního sálu. Získání nových tanečních prostor již před mým nástupem začala řešit paní Marta Obrová a po jednání s panem Jindřichem Markem máme od září 2012 pronajatý nový taneční sál v areálu bývalé „Pakovky“, který vlastní firma FOREA. Myslím si, že tento sál nemá minimálně v našem kraji konkurenci. Sál je moderně vybavený, je tam veškeré zázemí. Další novinkou od letošního školního roku je výuka podle ŠVP (Školní vzdělávací program). To znamená, že nově příchozí žáci se již učí podle nových osnov, které si vytvořila sama škola. Důležité je to mimo jiné v tom, že se žáci podle našeho ŠVP mohou věnovat i jiným žánrům, než je pouze klasika, nebo mít hlavní obor hru v souboru. Učí se tak třeba jazz nebo pop, což děti může i více bavit. Už to není jako před dvaceti lety, kdy se vyučovaly pouze stupnice a etudy. Teď se děti mohou věnovat i tomu, co znají třeba z rádia. Ve své koncepci jsem kladl důraz na vztah a komunikaci školy se zřizovatelem (městem Lanškroun), kde spolupráce funguje velmi dobře. A co Vás tedy ještě čeká? Jediný bod, který se zatím nepodařilo realizovat, je vybudování nového lanškrounského hudebního tělesa - symfonického orchestru. To je ale práce na několik let. Jde o

to, že nám ve škole chybí nástrojové obsazení, jako jsou violoncella, kontrabasy, hoboje atd. Mým snem je založit ve škole symfonický orchestr, který bude mít v repertoáru např. filmovou hudbu a různé úpravy populárních skladeb. A jak chcete tyto nástroje získat? Jak už jsem říkal, od září zde rozjíždíme výuku violoncella. Jinak je to samozřejmě problém, protože lidé ani nemají představu, že nějaké takové nástroje vůbec existují. Vidím to i u přijímacích zkoušek, kde se děti z velké většiny hlásí hlavně na klavír a zobcové flétny. Je to asi dáno i tím, že děti v mateřských školkách se setkávají hlavně s těmito nástroji, a tak chtějí hrát na to, co znají a vidí. Například na zobcovou flétnu a na klavír mohou začít děti hrát dříve než v 6 letech, kdy se hlásí do ZUŠ, což u většiny nástrojů nejde. Výběr hudebního nástroje je samozřejmě ovlivňován rodiči, kteří se mnohdy bojí zvolit ne tolik známý hudební nástroj. Proto se snažíme tyto méně známé nástroje (např. saxofon, klarinet, trombon, trubka, violoncello a jiné) co nejvíce propagovat na různých veřejných akcích. Mohl byste připomenout ještě nějaké úspěchy školy za loňský rok? Na podzim to bylo čestné uznání Věry Smejkalové, žákyně Vlaďky Jetmarové, na pěvecké soutěži v Olomouci. V březnu se konalo okresní kolo ZUŠ v komorní hře smyčcových souborů, kde získaly druhé místo Marie Pavlasová, Marie Poláková a Eva Hejkrlíková, žákyně Pavlíny Bouškové a Marie Střechové. Největším úspěchem byl postup kvartetu Amabile pod vedením Marty Obrové do celostátního kola, kterého se nakonec nemohl zúčastnit. Dalším velkým úspěchem byla výprava našich žáků na „Teplické Flautohry“. Ocenění: Daniel Waclav 1. místo v 1. kategorii, Žaneta Judová, Markéta Sontáková a Kateřina Reslerová získaly v 5. kategorii 1. místa. V 6. kategorii získala Natálie Benešová 1. místo a Jana Šuláková 2. místo. V 7. kategorii získala Markéta Andělová 1. místo a Monika Šuláková 2. místo. Zvláštní ocenění získala Kateřina Reslerová za provedení soudobé skladby. Titul absolutního vítěze si odvezla Markéta Andělová. Oceněna byla i naše nová paní učitelka Aneta Andělová za výbornou pedagogickou práci. Žáci jsou ze třídy Marty Obrové a Anety Andělové. Úspěšný byl i výtvarný obor – učitelka Eva Hrubešová přihlásila své žáky do

výtvarné soutěže organizace Adra, kde bylo oceněno 8 dětí (Vojtěch Velebný, Krištof Vetchý, Markéta Stejskalová, Marika Šilarová, Anička Jónová, Aneta Vodičkovoá, Ella Nová a Vojtěch Horák) v kategorii nejoriginálnější ztvárnění tématu. Markéta Stejskalová získala diplom za vítězný obrázek ve Výtvarné soutěži 2013 ,,Z MÍSTA NA MÍSTO“. Co pro Vás bylo v nové funkci nejtěžší? Nejtěžší bylo vpadnout do toho, jak vlastně celá organizace funguje. Hodně mi v tom pomohla má zástupkyně Jitka Jandová. Když jsem něco nevěděl, šel jsem za ní. Dobré také je, že mám spoustu známých mezi zkušenými řediteli základních uměleckých škol, konkrétně třeba pana Tomáška z Ústí nad Orlicí, s nímž jsem se také několikrát radil. V loňském roce jsem byl minimálně pětkrát u jiných ředitelů na konzultacích. Z mého funkčního studia jsem si zapamatoval jednu věc, kterou se snažím řídit. V kolektivu by měla panovat dobrá nálada a přátelská atmosféra, ale ne chaos! Musel jsem si také zvyknout na to, že mám méně volného času. Co autorita ze strany starších kolegů? Přece jen jste ředitel dost mladý...

Některým kolegům bude asi ještě nějakou dobu trvat, než si zvyknou. Mnozí si mě totiž pamatují jako žáka, poté jako učitele na ZUŠ a teď si musí zvyknout, že jsem jejich šéf. Takže je to asi spíš těžší pro ně než pro mě. Ale na druhou stranu jsem se ještě nesetkal s tím, že by někdo odmítl splnit zadaný úkol. Zatím… Vedle ředitelování stále působíte jako učitel trombonu a trubky. Jsou děti pilné? Obecně bych řekl, že jsou líné nebo spíše pohodlné a nechce se jim moc cvičit, ale na druhou stranu já jsem v jejich věku nebyl o moc lepší…Je to dřina a na kterýkoliv nástroj se musí hodně cvičit. Bez domácí přípravy to zkrátka nejde. Ale nechci je házet všechny do jednoho pytle. Uvedu příklad ze své třídy. Dva moji žáci chtěli už dávno skončit. Pak jsem založil Brass Company, což je takový můj projekt, kde hrají žesťové nástroje za doprovodu bicích a baskytary. Náš repertoár se skládá z pop music a filmových melodií. Kluky to začalo velmi bavit a chtějí pokračovat, i když už jsou na střední škole. Když se děti podchytí a pracují v kolektivu, kde nejsou jen samy za sebe, začne je to více bavit a přinutí samy sebe i více cvičit.

ROZHOVOR A jak je to obecně se zájmem dětí chodit do umělecké školy? V naší ZUŠ určitě pokles počtu žáků není. Každý rok u přijímacích zkoušek se vždy hlásí víc dětí, než můžeme přijmout, hlavně v hudebním oboru, což je dobré. V současné době máme zhruba 470 žáků. Nejvíce obsazený je hudební obor. Výtvarný obor je také každoročně bez problému naplněn. Trochu jiná situace je ovšem v tanečním oboru. V Lanškrouně ještě existuje taneční škola pod vedením paní Zahradníkové. Ta přijímá už tříleté děti, kdežto naše škola může přijmout děti ve věku až od 6 let, výjimečně děti pětileté, což nás trochu znevýhodňuje. Ale na druhou stranu zájem o taneční obor na naší škole je stále velký, proto zatím žádnou konkurenci nevnímám. V tanečním oboru můžeme nabídnout moderní prostory k tréninku a také kvalitní scénu pro každoroční závěrečné představení. Od letošního roku jsme totiž začali využívat kulturní dům v Žichlínku, kde je čisté a důstojné prostředí vhodné pro pořádání tanečních i jiných vystoupení. Podléhá výběr nástrojů nějakým módním trendům? To bych neřekl. U nás je tradičně největší zájem o klavír, flétnu, zpěv, kytaru a housle. To však není jen tady v Lanškrouně. To je taková bolest většiny ZUŠ. Není to zde bohužel jak v Německu nebo USA, kde každý druhý hraje na dechový nástroj. Tam jsou dechy hodně populární. Třeba by pomohlo, kdyby v Lanškrouně např. na Kopě zazněla kapela, která má dechy, např. Kryštof, J.A.R. nebo třeba Sto zvířat. Považujete vzdělání ze ZUŠky pro děti za důležité? V čem? Ano. ZUŠ není odkladiště dětí. Jsme škola, jsme ve školském zákoně, i když neposkytujeme stupeň vzdělání. Pokud se chce dítě naučit na nějaký hudební nástroj, malovat nebo tancovat, tak my mu dáme základ. Musí se ale samo podílet na tom, čeho chce dosáhnout. Také děti vychováváme – dítě, které se věnuje nějakému umění, nemá tolik času na lumpárny a sezení u počítače. Vytváříme jejich osobnost. Na koncertě se musí uklonit, představit se, říci něco o skladbě, kterou zahrají, naučí se veřejně vystupovat. Vaše škola nabízí i studium pro dospělé (od 18 let), a to v hudebním a tanečním oboru. O co jde? Dá se třeba ve třiceti začít s hrou na klavír? Tuto možnost poskytujeme jen velmi výjimečně. Je to spíše určené pro žáky, kterým je už 18 let, ale ještě studují. Ti pak platí stejné školné. Pokud ale Vy, která pracujete, se rozhodnete u nás studovat, budete platit mnohonásobně vyšší školné.

17-2013 Ale možné to je. Staršího žáka však v současné době nemáme. Obecně můžu říct, že na hudební nástroj se můžete začít učit v jakémkoliv věku, pokud však chcete ovládat nástroj opravdu velmi dobře, trvá to i několik desetiletí…(smích) Kdyby se tedy nějaký dospělák rozhodl pro hru na nástroj, který mu doporučíte? Já jakožto dechař bych mu samozřejmě doporučil trombon… (smích), ale je to úplně jedno, protože každý nástroj, když se na něj umí, je krásný. Hrajete také s pardubickou skupinou Historic kvartet… To má trochu delší historii. Chodil jsem na konzervatoř do Pardubic k profesoru Václavu Krpatovi, který mě již od prvního ročníku do souboru zapojil. Celých 6 let jsem se souborem hrál, pak jsem se dostal do A obsazení. A i poté, co jsem absolvoval konzervatoř, s nimi pořád hraji. Abych to trochu přiblížil. Máme na míru šité renesančně-barokní kostýmy, což v ČR nemá konkurenci, protože to je dost finančně náročné. Jezdíme po hradech a zámcích. Účinkujeme na historických akcích, kterých nyní přibývá, takže jsme dost žádaní. Neděláme koncerty, hrajeme totiž účelovou hudbu. Objednávají si nás na různá zahájení, vyhlašování soutěží, na plesy, na promoce, svatby, historické slavnosti. Lidé si nás také hodně fotí, protože máme na sobě kostýmy. My se totiž někdy více fotíme, než hrajeme. (smích) Vystupovali jsme i v Lanškrouně. Pravidelně také jezdíme do středověké krčmy v Dětenicích, do Rakouska na zámek Rosenburg a tak různě…Beru to jako formu odreagování. A další Vaše koníčky vedle hudby? Mám 1,5 roční holčičku Verunku, což je docela velký zápřah, protože je dost živé miminko, takže mi na koníčky moc času nezbývá. Nejvíce mě ale asi baví cestování. Jinak mým největším koníčkem je hudba. Rád si občas zahraji s místním Big Bandem. Kapel, se kterými hraji nebo jsem hrál, je spousta, ale je to spíše nárazové, protože mám málo času. Ptala se: Petra Marešová, foto: František Teichmann Pavel Vašíček (1985) Pochází z Dolní Čermné. Vystudoval pardubickou konzervatoř (obor hra na trombon), od r. 2008 působí jako pedagog na ZUŠ Jindřicha Pravečka Lanškroun. Od roku 2012 školu vede. Hraje mj. s pardubickým souborem Historic kvartet. K jeho zálibám vedle hudby patří cestování.

15

Mnichov

Hannover

Život každého člověka je rozdělen do etap, každý ji pojmenuje jinak. Nezáleží ani na délce, ale na prožitcích. Chtěl bych se s vámi podělit o jeden úsek mého života, který jsem nazval průvodce. V roce 1968, kdy pomalu roztávaly ledy a otvíraly cesty na západ, bylo rozhodnuto, že Tesla obešle svým výrobkem výstavu Elektronica v Mnichově. Odbor automatizace vyvinul a vyrobil navíječku Elko. Nevím, jakým osudem řízení jsem byl vybrán, abych ji předváděl já. Pro tento případ platí přísloví: Mezi slepými jednooký králem. To znamená, že jsem se celkem obstojně domluvil německy, ale technické termíny chyběly, další adept zde nebyl. Bylo to však terno nehledě k pobytu v západní Evropě a k lukrativním finančním podmínkám. Vzhledem ke krátkému času jsem se jakž takž zapracoval. Navíječka se transportovala po dráze až do Mnichova, a kdoví kolikrát se překládalo. Po instalaci jsem ji spustil…a  nic. Moje znalosti ze slaboproudu byly na úrovni výměny pojistek a žárovek. Telefonoval jsem do Tesly. Pokusili se mě poučit, co bych měl dělat, ale já neměl ani zkoušečku. Marnost ze mě vyzařovala. Místo, aby poslali technika, tak mě nechali na holičkách. Díky administrativním problémům by stejně opravář přijel až po skončení výstavy. Celou dobu jsem se snažil vysvětlovat, co by ten stroj dělal, kdyby běžel. Příliš důvěryhodně to však nevyznělo. Jako zajímavost uvádím ilustraci tehdejší doby. Blízko našeho stánku vystavovala firma z NDR. Před zahájením výstavy jsme se navštěvovali a něco i popili. Jakmile začala výstava, byli jsme pro ně cizí a ani na pozdrav nám neodpovídali. Po skončení se vše vrátilo zpátky, jako by se nechumelilo. Politruci odjeli a už jsme pro ně nebyli nebezpeční kontrarevolucionáři. Potencionální zákazníky jsme nezískali, to snad nikdo ani nepředpokládal, ale určitě jsme se zviditelněli a dali tím o sobě vědět.

Rok po skončení Elektroniky bylo rozhodnuto o naší účasti na významném strojírenském veletrhu v Hannoveru. Zřejmě naše předcházející účast nebyla až tak špatná. Tentokrát byla jako exponát vybrána automatická navíječka MP kondenzátorů. Byla převezena kamionem a na uvedení do provozu byl vyslán mechanik Láďa Šindelář. Pro mě to byla jednodušší situace a na požádání jsem ji předváděl v akci. Také zde jsem prožil zajímavé chvíle. Jednoho dne byl ohlášen příjezd generálního ředitele Kovo Praha. Přijel se svým asistentem, který hovořil pěti jazyky. On sám hovořil plynně žižkovským dialektem. Obešel stánek a postavil se u navíječky. Prohlédl ji a řekl: „Pěkný, ale ty šrouby jste měli pochromovat, mě neoblafnete, já jsem se vyučil soustružníkem.“ Odešel do kuchyňky, zavolal do Prahy a žena mu nadiktovala, co jí má koupit. Nechal si do auta donést pár beden Urquelu, Coca-colu a pár lahví koňaku. Za čtvrt hodiny byl pryč. Druhá vzpomínka byla příjemnější, a to kulinářská. Do stánku přišel Jarda Digrin, který zde byl na služební cestě. Přišel s německými obchodními partnery, kteří dodávali nějaké suroviny do Tesly. Provedl jsem je a oni nás pozvali na přátelský raut. Večer nás vyzvedli a odjeli jsme autem do 30km vzdálené vesnice na břehu jezera. Je hluboké asi jen 1m a je vyhlášené chovem úhořů. Takřka u každého domu visí úhoři, které si mohou návštěvníci koupit. Šli jsme do blízké restaurace, kde nám kuchař připravil vynikající pochoutku. Na úvod pro navození chuti kalíšek pálenky KRICK KRACK a posléze jsme sledovali koncert flambování úhoře. Chuť byla báječná a určitě to bylo to nejlepší, co jsem kdy jedl a nic už to nepřekonalo. To byl můj poslední veletrh a měl jsem na dlouhé roky klid. Vladimír Musil – Ken

16

17 -2013

KULTURA

Výstava Z pohádky do pohádky v lanškrounském muzeu

Městské muzeum Lanškroun připravuje na měsíc září do poloviny listopadu netradiční výstavu s názvem Z pohádky do pohádky. Výstava představí některé známé pohádkové hrdiny hned v několika rovinách. Pro nejmenší návštěvníky budou v podobě instalovaných scén připraveny příběhy devíti klasických českých pohádek, a to Červená karkulka, Perníková chaloupka, Smolíček pacholíček, O Budulínkovi, Jak zvířátka stavěla domeček, O Šípkové Růžence, O princezně a drakovi, Čertův švagr a Ošklivé káčátko. Děti se seznámí nejen s dnes už možná zapomenutými pohádkami, ale také s různými muzejními exponáty, ať již to budou preparáty zvířat od zajíce po medvěda, perníkové formy, obrázky na skle, loutky nebo krásné šaty Šípkové Růženky. Pro starší děti budou určeny informace o vybraných pohádkových hrdinech, například o čertech, dracích nebo o ježibabě a čarodějnicích, a také informace o zvířecích aktérech pohádek. Tato část, nazvaná Mýty a fakta, bude umístěna na interaktivním monitoru. Dospělí návštěvníci si jistě rádi připomenou krásné pohádky, a navíc budou moci obdivovat unikátní sbírkové předměty, které budou v jednotlivých scénách vystaveny. Koncepci výstavy si nejlépe přiblížíme na konkrétní pohádce. Tak například všeobecně známý pohádkový horor Červená karkulka bude v prvním plánu naznačen postavami Karkulky a vlka, které z povzdálí pozoruje myslivec. V této fázi mohou děti hádat, o jakou pohádku se jedná, mohou si ji přečíst na světelném panelu nebo ji samy převyprávět. V části Mýty a fakta bude věnována pozornost zejména vlkovi, který je v pohádce představitelem lstivosti a nenasytnosti. V této zdánlivě jednoduché scéně je vystaveno několik unikátních sbírkových předmětů. V první řadě je to samozřejmě preparát vlka, konkrétně se jedná o vlka, který byl za-

POZVÁNKA na

propagační výstavu

králíků, holubů a drůbeže 13.–14. 9. 2013 v parku u kostela sv. Máří Magdalény na ulici 5. května v Lanškrouně

střelen v roce 1965 u Starého Města pod Sněžníkem. Dalším zajímavým exponátem je uniforma myslivce z 2. poloviny 19. století a také jeho lovecká puška. Podrobný popis muzejních exponátů bude umístěn také v Mýtech a faktech na dotykovém monitoru. Výstava bude instalována v galerii muzea, která se na několik měsíců promění na pohádkový les s perníkovou chaloupkou, zvířátky, jezírkem, čarodějnicí i čertem. Velkým lákadlem bude monumentální tříhlavý drak, s nímž bojuje udatný Honza. O kousek dál bude v hradní komnatě obrostlé růžemi snít svůj stoletý sen Šípková Růženka v nádherných klasicistních šatech z druhé poloviny 18. století. Aranžované scény budou doplněny i samostatně vystavenými exponáty. Cílem výstavy je pomocí atraktivního námětu návštěvníkům představit co nejvíce sbírek muzejní povahy a přidat k nim i dostatek informací. Navíc si děti připomenou krásné tradiční pohádky, které v době zahraničních animovaných pohádek a seriálů pomalu upadají v zapomenutí. Součástí výstavy bude i herna pro děti.

KALEIDOSKOP

17-2013

17

Napadlo Vás někdy, že byste rádi zkusili něco nového? Něco prospěšného? Něco, co by mohlo obohatit Váš život? Dobrovolnictví je právě pro Vás to pravé! Marie Wieczorkové FILM – Revival!!! Pokud jste si film režisérky Alice Nelis nechali ujít, tak už to víckrát nedělejte. Seberte se a běžte do kina. Když se vám při záběrech z koncertu bude chtít tleskat, ujišťuji vás, že nejste sami. Prodloužíte si život, protože se budete smát. Potvrdíte si fakt, že ať vám je třicet nebo šedesát, toužíte žít naplno. Herecké výkony hlavních představitelů jsou velmi dobré. Nejlepší je Marián Geišberg. Jestli vám to nestačí, tak mám ještě trumf: Vojta Dyk v jedné z vedlejších rolí. CD Cédéčko zpěváka Michala Prokopa Sto roků na cestě je důkazem, že kvalita není jen výsadou mládí. Jsou v životě věci, ke kterým je třeba dozrát, které musíte prožít, abyste mohli napsat třeba krásný text nebo ho zhudebnili tak, jak se to povedlo právě M. Prokopovi. Dvanáct písniček, jedna hezčí než druhá. Velkou zásluhu na tom mají texty Pavla Šruta. Na žádném rádiu je neuslyšíte, takže vám jiné východisko než CD stejně nezbývá. KNIHA Po knižních delikatesách pátrám téměř každý týden. Ta, na kterou se teprve těším, má název Na vodě a napsala ji britská autorka Penelope Fitzgeraldová. Doporučuji knihu, kterou jsem si už vychutnala. Patří k nejhezčím, co jsem četla. Modlitba za Owena Meanyho je knížka, od které se nerado odchází. Knížka o životě i o smrti, o všem, co k životu patří. Dojme vás i rozesměje. Autorem je John Irwing. Doposud mě z jeho titulů nejvíc oslovila kniha Pravidla moštárny. Owen Meany vás vtáhne zpátky do dětství. Velmi nešťastně odpaluje míčky, ale umí se schovat tak, že ho celý den nenajdete. Všem, které potká, většinou navždy ovlivní život. V téhle knížce si potvrdíte, že život je dar. Tak si ho užívejte. Čtěte, poslouchejte hudbu, choďte do kina a žijte! RECEPT Milovníky receptů a kulinářských zajímavostí nepotěším. Mám ráda klasickou českou kuchyni, sladké i masité pokrmy. Ale je jedna věc, o kterou se nedělím a sobecky sama si ji vychutnám. K nehoráznému chování mě přivede miska borůvek s cukrem. Dobrou chuť!

Nejste si jisti, co si pod dobrovolnictvím představit a zda budete mít dostatek sil stát se dobrovolníkem? Vůbec nezáleží na Vašem věku či sociálním postavení nebo dokonce na Vaší fyzické kondici. Dobrovolníkem se může stát každý. Každý, kdo má chuť změnit tento svět a zároveň udělat i něco pro sebe, pro svůj dobrý pocit, pro pocit být užitečný. Pokud se rozhodnete stát se dobrovolníkem, nečekejte za to finanční odměnu. Je pro Vás připravena odměna mnohem větší – šťastný úsměv, srdce na dlani a pocit, že jsem druhému pomohl a byl tu pro něho. Je úžasné, jak maličkost, jakou je vlídné slovo, dokáže rozzářit celý den. Po návštěvě seniorů v našem

domově pro seniory budete mít o čem přemýšlet, ale hlavně si odnesete dobrý pocit. Někomu jste pomohli k úsměvu, ke šťastnějšímu dni. Možná se v tu chvíli změní i Váš pohled na svět a na to, které lidské hodnoty jsou důležité. Někteří naši senioři v domově pro seniory nemají milující rodinu, která by o ně pečovala i na sklonku jejich života, nemají se s kým podělit o své životní zkušenosti, nemají s kým sdílet radosti i strasti všedních dní. Od toho jsou tu dobrovolníci! Stačí jen pouhá návštěva, někdy i pouhá hodina týdně, která ovšem pro seniory znamená hodně – více, než si vůbec dokážeme představit. Uvědomme si, že i my jednou zastárneme a že možná nastane den,

Poslední lov Zdeňka Hlaváče V srpnu vyšla v nakladatelství Akcent v pořadí pátá kniha Zdeňka Hlaváče Poslední lov. Zdeněk Hlaváč působil téměř třicet let na Lanškrounsku, přičemž v roce 2007, kdy se stěhoval z Lanškrouna do Holešova, opouštěl pozici ředitele Kulturního centra Lanškroun. Anotace vydavatele: Mistrovsky napsaná kniha o dozrávání myslivce - lovce na počátku 21. století. Je určena nejen myslivcům a milovníkům přírody. Doplňují ji autorovy ilustrace a fotografie, dále pak fotografie Danuše Hlaváčové. Zdeněk Hlaváč se narodil v roce 1954 v Ústí nad Orlicí. Pochází z myslivecké rodiny. Své první kontakty s přírodou jakož i následující řadu let již coby myslivec prožil v Damníkově, vesnici ležící v jihozápadní části lanškrounské kotliny na pomezí Čech a Moravy. Kromě klasické myslivecké činnosti v Mysliveckém sdružení Damníkov a Mysliveckém sdružení Damníkov-Luková se věnoval propagaci myslivosti (výstavy, komponované programy), příhraniční spolupráci mezi českými a polskými myslivci, literární

činnosti. Publikuje v regionálním tisku a časopise Myslivost, je členem Klubu autorů při Českomoravské myslivecké jednotě a členem redakční rady časopisu Myslivost. Od roku 1978 do roku 2007 pracoval v kulturních zařízeních v Lanškrouně. V současné době žije a pracuje v Holešově, je členem Mysliveckého sdružení Háje Tučapy - Bořenovice (KM). V Akcentu vydal knihy: Zelenými stezkami Velké pláně (2010), Mezi puškou a vařečkou (2010), O srncích a myslivcích (2011), Z myslivcova deníku a receptáře (2012). Danuše Hlaváčová

kdy sami budeme netrpělivě vyhlížet z okna a hlídat čas, kdy za námi přijde „náš“ dobrovolník, kdy se s ním budeme moci podělit o novinky v našem oblíbeném seriálu, kdy nás vezme na krátkou procházku nebo kdy mně přečte moji oblíbenou knihu. Pokud si najdete volnou chvilku a chcete se stát naším dobrovolníkem, osobně nás navštivte v domově pro seniory, Janáčkova 1003, Lanškroun, nebo prosím kontaktujte: Evu Chlupovou, tel.: 465 503 007, e-mail: [email protected]. Více se také dozvíte na stránkách http:// www.soslla.cz/domov-pro-seniory/ dobrovolnictvi. Mgr. Lenka Jakešová

Víte že, ... V Lanškrouně se fronty už netvoří Díky tomu, že pracovnice Městského úřadu Lanškroun vyřizují požadavky občanů každý den (nejen v dny úřední), netvoří se fronty na cestovní pasy ani občanské průkazy. Pracovnice mají také pečlivě sestavovaný rozpis čerpání dovolené, takže jsou na letní nárůst žadatelů připraveny. Výměna řidičských průkazů Pokud máte řidičský průkaz vydaný v období od 1.1.2001 do 30.4.2004, jste povinni si průkazy do 31.12.2013 vyměnit. V Lanškrouně zbývá k výměně 1 123 dokladů. Pokud výměnu odložíte na konec roku, nevyhnete se delší čekací době na odboru dopravy a silničního hospodářství. Městský úřad Lanškroun se zapojil do projektu Zvýšení kvality řízení Na začátku letošního roku byl zahájen projekt Zvýšení kvality řízení na MěÚ Lanškroun, který spolufinancuje Evropský sociální fond. Cílem první etapy bude příprava financí města na budoucí období tak, aby město mělo dostatek zdrojů na obnovy a opravy majetku pro své občany. Lanškrounští by tak měli získat větší jistotu, že město zvládne financovat svůj majetek a své služby, které občanům poskytuje.

18

17 -2013

Z MĚSTA

Hlásí se městská policie

Prázdniny neúprosně spějí ke konci, ale my se spolu vraťme na jejich začátek. Zveme vás na rekapitulaci nejdůležitějších událostí našeho města za měsíc červenec. Asi jste již slyšeli, že nám na služeb- žeme více dělat. V zákoně ani ve vyně přibyl nový„pomocník“, který bude hláškách města totiž není uvedeno, že společně s námi zachraňovat životy. zde nemůže někdo sedět a komunikoŘeč je o defibrilátoru Saver One. Dne vat mezi sebou. V zákoně je uvedeno, 11.07.2013 se všichni strážníci zú- že přestupku se dopustí fyzická osoba, častnili školení na tento zbrusu nový a tady nastává ten problém. Po příjezpřístroj italské výroby. Defibrilátor je du hlídky je zde několik osob, které určen pro širokou veřejnost, protože tvrdí, že vše již bylo a ony se ničeho obsluha je instruována hlasovými po- nedopouštějí. Nemůžeme potrestat vely jak postupovat při resuscitaci. celou skupinu jako kolektiv, její členy V červenci řešili strážníci 20 žádostí ano, ale pouze v tom případě, že ho u PČR o spolupráci, 4 žádosti HZS o spo- přestupku chytíme (můžeme řešit i na lupráci a 11 krádeží. Z uvedených čísel místě) nebo máme svědky, popřípadě vyplývá, že nejčastěji se při zákrocích kamerový nebo jiný záznam, který by setkáváme s kolegy od PČR. To je ta ho usvědčil z přestupkového jednání. dobrá zpráva, protože spolupráce v Poté tento důkazní materiál předáme rámci integrovaného bezpečnostního ke správnímu orgánu, u kterého je dosboru funguje a my jsme za to rádi. Co tyčný řešen. Bohužel se nám většinou nás trápí více, je počet chycených zlo- svědci, kteří by určili podezřelého z dějů v místních marketech. Většinou přestupku, neohlásí, tím pádem je celá jsou pachatelé místní bezdomovci, záležitost u konce. Ale jak jsem psal ale stává se, že mezi zloději objevuje- na začátku této problematiky, tento me příliš mladé spoluobčany (pod 15 příběh nikdy nekončí, stejně jako nelet) i naše seniory (nad 70 let). končí naše snaha o udržení veřejnéDalším problémem jsou neohle- ho pořádku. Nedá mi to a musím zde duplní pejskaři, kteří neznají nebo vyjádřit svůj názor, že vše začíná už nechtějí respektovat vyhlášku města, výchovou, která zde evidentně nebyproto se naše pozornost na ně v ná- la dostatečná. I tady ale platí pravidlo, sledujících dnech ještě více zaměří. že tak dlouho se chodí se džbánem Několikrát jsme upozorňovali ku- pro vodu… jako se to stalo jednomu řáky na to, že odhozením nedopalku muži. Na náměstí J. M. Marků hlídka se dopouštějí přestupkového jednání uviděla mladíka, jak rozkopnul odpada tudíž jim hrozí v případě přistižení kový koš. Na výzvu hlídky, aby zastavil hlídkou MP pokuta do výše 1000,-Kč. a předložil doklady, nereagoval, proto Na tento neduh se také více zaměříme byly po další výzvě použity donucovaa budeme jej postihovat dle zákona o cí prostředky. Muž byl předveden na přestupcích. služebnu, kde předložil doklady. HlídProblémem číslo jedna se stal o ka muži udělila blokovou pokutu, a ten prázdninách park Za Střelnicí, kde se uklidil vše, co způsobil. Snad se z toho schází mládež a zanechává za sebou poučil nebo poučí ostatní„výtržníci“, že velký nepořádek (odpadky). Je to všichni se musíme chovat podle určinekončící příběh, ale věřte, že kromě tých pravidel. kontrol, které zde provádíme, nemůVaši strážnícii

Ucpaná kanalizace už nebude znečišťovat lesík pod ulicí Na Větru Už v roce 2010 začal odbor životního prostředí řešit únik splaškových vod z kanalizace sídliště v ulici Na Větru. Jednalo se o trvalý únik splaškových odpadních vod pocházejících z lokality řadových domků. Stavebníkem kanalizace byla kdysi místní společnost Tesla, na jejíhož právního nástupce je v dnešní době vedeno konkurzní řízení a který je současným vlastníkem poškozené kanalizace. Z místního šetření, které vodoprávní úřad provedl, bylo zřejmé, že septik nebyl několik let vyvezen, spadištní šachta umístěná pod septikem byla ucpána, nebyla zakryta poklopem a splaškové odpadní vody z šachty přetékaly přes horní okraj zalesněným pozemkem do vodního toku tekoucího pod ulicí Na Větru. Po několika řízeních se zástupcem, který byl oprávněn jednat za společnost

Tesla Lanškroun, a. s., v konkurzu, vyplynulo, že konkurzní správce čeká na rozhodnutí soudu a nemůže činit jakékoliv kroky. Vedení města proto rozhodlo odstranit tento závadný stav, který nad přípustnou míru obtěžoval obyvatele okolí zalesněného pozemku, obzvláště výrazným zápachem v teplých dnech. Ve středu 7. 8. 2013 objednalo město na vlastní náklady u společnosti Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a. s., provoz Lanškroun vyčištění spadištní šachty a odpadního potrubí tamní kanalizace. Vedoucí odboru životního prostředí Petra Juřinová popsala kroky, které budou následovat: „V současné době je funkce kanalizace obnovená. Finanční prostředky, které město vynaložilo za čištění šachty a potrubí, budeme vymáhat na správci konkurzní podstaty.“ upraveno z tiskové zprávy

Prázdninová činnost lanškrounských skautů Skautské středisko Zubr a Dikobraz Lanškroun každoročně pořádá skautské letní tábory pro své členy. V letošním roce byly pořádány tři tábory na různých tábořištích – 1. dívčí oddíl tábořil na Kopretinové louce u Tatenic, 1. chlapecký oddíl tábořil na tábořišti u Dolní Rozsíčky na Vysočině a 31. oddíl skautů, 33. smečka vlčat a 37. dívčí oddíl tábořily na tábořišti u Prorubek, okres Rychnov na Kněžnou. Tábor 1. dívčího oddílu První dva týdny prázdnin tradičně patří táboru prvního dívčího oddílu. Letos jsme na Kopretinovou louku u Tatenic nejely samy, přidali se k nám skauti 2. oddílu z Moravské Třebové. Díky celotáborové hře „Ať žije král!“ jsme se po příjezdu na tábořiště přesunuli do dávného středověku. Intriky tohoto období se našemu táboru nevyhnuly a první den jsme byli svědky vraždy krále Dobromila. Úkladně ho zavraždil jeho pobočník a stal se tak samozvaným králem. Naši táborníci se rozdělili do čtyř družin – rodů – se společným cílem: zlého krále sesadit a na jeho místo dosadit svého zástupce. Do té doby však museli spolupracovat i mezi sebou navzájem a zdokonalovat nejen rytířské, ale i skautské dovednosti. Vyzkoušeli si různé sportovní hry, vyrobili spoustu zajímavých věcí (stojánek na náušnice, záložky do knížky nebo svíčky), přiučili se něco o lanových aktivitách, počasí nebo hvězdách, podnikli přes padesát kilometrů dlouhý cyklovýlet, snažili jsme se dobýt Takešiho hrad, měřili jsme své schopnosti v táborové olympiádě. Dokonce když nad Kopretinovou loukou spadlo letadlo, skauti a skautky nezaváhali a prokázali své znalosti první pomoci. Několikrát jsme se společně večer sešli s kytarou a prozpívali celý večer. Skauti a skautky se zúčastnili orientačního běhu a světlušky zkoumaly život organismů v Hraničním potoce.

V polovině tábora obdrželi skauti a skautky nečekanou zprávu – v království vypukl mor. Museli se během půl hodiny sbalit a rychle opustit tábořiště. Nocleh jim poskytl starý klášter v Krasíkově. Další dva dny putovali v okolí Zábřeha na Moravě a Hoštejna za nalezením vzácného léku, který by od moru vyléčil je samotné i zbylé obyvatele tábora. Mladší světlušky se mezitím vypravily do Olomouce, kde navštívily ZOO na Svatém Kopečku. V odpoledním horku pak přišlo vhod olomoucké koupaliště, kde se všechny společně vyřádily. Velkým zpestřením letošního tábora bylo podvečerní vysílání táborové televize KOPR TV. Večerní zprávy shrnuly ty nejzajímavější či nejvtipnější okamžiky dne a účastníci měli dokonce možnost natočit své vlastní pořady pro pobavení ostatních. Snad díky výjimečně krásnému počasí, pěknému tábořišti a skvělé přátelské atmosféře se tábor velmi vydařil a všichni odjížděli domů s pocitem krásně prožitých dvou týdnů a plni pěkných vzpomínek. Velké díky patří nejen vedoucím za organizaci a účastníkům za báječnou atmosféru a pozitivní přístup, ale i všem maminkám a tatínkům, kteří nám pomohli se zajištěním chodu tábora. Ať už odvozem věcí, účastí na předtáborové brigádě či zásobováním výbornými koláči a buchtami. Pipi (pokračování příště)

SPORT

17-2013

19

Dědkovské závody

3. srpna 2013, Krátký rybník v Lanškrouně. Horké sobotní dopoledne patřilo lanškrounským rybářům- penzistům. Alespoň pravidla soutěže hovoří o tom, že soutěž je určena všem starobním důchodcům. Těch je několik desítek, ale mnozí z nich si na extrémní horko už netroufli, a tak si jich okolo Krátkého rybníka posedalo jen 24. Lovilo se vždy na jeden prut, to jak na položenou, tak i na plavanou. Ryby se bodovaly tradičně,

co cm ušlechtilé ryby, to bod. Za plotici, okouna nebo cejna se uděloval bod za kus. Na výherce čekaly pěkné ceny. Tou asi nejzajímavější byla bezplatná povolenka na příští loveckou sezónu 2014. Vítězem letošního už 4. ročníku se, dle mého názoru, nepřekvapivě stal pan Vondra, který úspěšně soutěží i v dalších rybářských závodech. Uvolněná a přátelská atmosféra jen podtrhla to, že rybářům seniorům už nejde ani o úlovek nebo umístění, ale především o dobrou zábavu. To bylo dobře patrné i při lovu, kdy si závodníci ochotně pomáhali a méně pohyblivé závodníky nikdo nenechal na holičkách. Výsledky soutěže: Pořadí Jméno a příjmení 1 Ladislav Vondra 2 Rudolf Hanus

cm 455 357

3 4 5 6 7 8 9

Bohuslav Jirásek Bohuslav Víšek Josef Švec Zdeněk Marek Ladislav Marek Jan Urban Andrej Olenočin

216 115 113 106 95 91 91

10 11 12 13 14

Milan Balcar Miroslav Podzemský František Purkert Miroslav Masopust Jan Šula

84 82 48 47 43

Text a foto: František Teichmann

Fichtl sprint na 1  000m 3. srpna 2013, Damníkov. Pod souhrnným označením Fichtl se skrývá několik generací malých motocyklů Jawa s motorem o objemu do 50 cm³. Jejich historie sahá do poválečné doby s tím, že před 60 lety sjel z výrobní linky první prototyp Jawa 359 s pomocnými šlapadly, která umožňovala jeho řízení bez řidičského oprávnění, neb bylo považováno za tzv. motokolo. Většina pamětníků si tuto Jawu však vybaví pod běžným lidovým označením „Pařez.“ Zlatá éra malých českých motorek v  padesátých pokračovala ve vývoji i v letech šedesátých, kdy se na trhu objevila verze Jawa 20 a sportovnější i kapánek silnější Jawa 21 z roku 1962. V roce 1967 pak verze Mustang. Bohužel další modernizace už nic zásadního nepřinesly a výroba všech verzí byla ukončena v  roce 1982. V  osmdesátých letech se stal v  Československu hitem nedostatkový východoněmecký motocykl Simson s nesrovnale modernějším designem i technickou úrovní. Jawa dále vyráběla už jen poněkud zastaralé motocykly s  vyšším objemem a ve třídě do 50 cm³ zůstala pouze verze Babeta. Bydlet na vesnici znamenalo, že v určité fázi dospívání v muže (12 – 15 let) bylo nutností mít také svého Fichtla, Pincka atd. Označení „Pinďour“ bych z pochopitelných důvodů nerozváděl. I já jsem si takového za 500Kč tajně pořídil, bohužel rodiče neměli pochopení a moc dlouho se u mě vysněný stroj nevalné technické úrovně neohřál. Má motorkářská životní etapa tím prakticky skončila, ale nostalgie a kus nadšení pro malé motocykly zůstává dodnes.

V  Damníkově je láska k  těmto kultovním motocyklům tak velká, že se dokonce vytvořila skupina nadšenců (říkají si PNK – přátelé nízkých kubatur, pozn. autora), která každoročně chce pořádat soutěž. Ta má dvě disciplíny, jízdu zručnosti na čas na místním fotbalovém hřišti a sprint na jeden kilometr (2x 500m s otočkou). Oba výsledky se sčítají a výsledný čas rozhoduje o umístění. Letos se na startu sešlo 25 „trapičů malých kubatur“, jak se tradičně říkalo jezdcům na Pionýrech. Krom domácích se soutěže zúčastnili také závodníci a závodnice z Anenské Studánky, Lanškrouna, Rudoltic, Lukové, Lubníka a Dolní Čermné. Před začátkem klání to vypadalo, že jde především o srandu a jezdci se tvářili, že jsou nad věcí, ale vzhledem k  tomu, kolik peněz někteří z  nich vrazili do vylepšení svých motocyklů a jak urputně bojovali s  větrem i akceleračními limity

Miroslav Vávra, 2. nejlepší jezdec svých strojů, bylo zřejmé, že šlo o hodně. Suverénním vítězem letošního ročníku se stal Karel Mareš z  Anenské Studánky se svou sportovní „vytuněnou“ verzí Jawy 21, která se cílem prohnala bezmála 90 kilometrovou rychlostí. A snad neprozradím žádné tajemství, když budu konstatovat, že Karel není žádné vyžle a rozhodně má přes

Vítěz Karel Mareš (v popředí) ani při startu nezaváhal

metrák. Výsledný čas sprintu na 1 km byl 1minuta a 3 vteřiny. „Jelo by to ještě lépe, ale nestihl jsem přehodit pístní kroužek. Motor prošel úpravami, které lze udělat. Objevil jsem je na stránkách. Hlava je dělaná na zakázku a snížená na válec. Píst je pak upravený tak, aby byl co nejblíže hlavě. Tím se zvyšuje kompresní poměr. Karburátor prošel úpravou, mám tam bezkontaktní zapalování, lepší lamely a upravený výfuk, ten udělá hodně. Benzín má 100 oktanů a ještě byl na noc v mrazáku,“ prozrazuje svůj recept na vítězství Karel. Před druhým v  pořadí dosáhl náskoku více než šesti vteřin. Druhý skončil domácí Miroslav Vávra, který o necelou vteřinu předstihl svého syna Petra. Loňský vítěz Zdeněk Večeř z  Lanškrouna obsadil nepopulární 4. místo před Jiřím Marvanem z pořádající obce. Soutěž je krásná i tím, že mnohé motocykly jsou v  celoročním provozu, často i několik desítek let. Text a foto: František Teichmann

20

17 -2013

SPORT

Pekelné závody v Horních Heřmanicích Jeden z nejteplejších červencových dnů 27. 7. si vybral tým XCT Horní Heřmanice k pořádání 4. ročníku závodu horských kol. Ve 13 hodin na start nastoupili předškoláci, po nich žáci a junioři. Celkem se jich letos do soutěže přihlásilo 144. V 15 hodin se na startovní čáře objevilo 67 sportovců a sportovkyň z celé České republiky, aby změřili své síly na nelehké dráze Heřma-

nického Větrníku, který se jede 60 minut + kolo navíc. Celkovým vítězem se stal Ostravák Aleš Kestler, který zajel 8 kol s cílovým časem 1:07:35,98, průměrný čas na jedno kolo činil 08:27. Mezi ženami bodovala Monika Simonová, která byla o 2:08 na okruh pomalejší. Nejlepším lanškrounským závodníkem se stal Tomáš Krč, který obsadil krásné 3. místo.

„Účast je letos opravdu velmi slušná,“ prohlásil jeden z hlavních organizátorů závodu Tomáš Beran. „Nevím, čím to je, možná počasím, možná propagací, možná tím, že je to už několikátý ročník a ví se, že je to akce kvalitní s dobrou pověstí. Samozřejmě účasti přispívá i to, že se závod jede v rámci Šumperského poháru, takže zde můžeme vidět nové týmy jak dospělých, tak i juniorů,“ dodal.

„Každý rok máme v Heřmanicích závod s mezinárodní účastí. Minulý rok se běhu účastnila Američanka, letos se mezi dětmi objevilo španělské jméno a pokaždé máme účastníky z Polska,“ uvedl Tomáš Beran. Přestože se akce neobešla bez pomoci rychlé záchranky, pořadatelé svou úlohu zvládli na výbornou a zajistili skvělé podmínky pro závod v pekelném vedru. V září nás čeká pokračování série heřmanických závodů, tentokrát v přespolním běhu Heřmanická osmička. MT

Domácí Michal Schlegel zvítězil v konkurenci 153 cyklistů 9.–11. srpna 2013 - Regionem Orlicka

Když jsem v pátek odpoledne stál u kruhového objezdu a fotil 1. etapu závodu juniorů Regionem Orlicka, bylo mi po prvním průjezdu pelotonu jasné, že něco je jinak. Ke křižovatce se s hrozi-

vou rychlostí blížil neuvěřitelný dav cyklistů. Hádal jsem to na stovku, a protože loni zde startovalo okolo 60 jezdců, na vyšší počet jsem si netroufl. Jenže ono jich bylo o celou polovinu víc. 153 závodníků a závodnic z Česka, Polska, Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska, ale i Finska a Ruska nečekal nikdo a šok to byl i pro ředitele závodu Petra Bucháčka: „Fakt nevím, jak je možné, že letos přijelo tolik týmů s tolika závodníky. Obesílal jsem to stejně jako loni. Soukromě se domnívám, že se v tento termín nekoná žádný významný konkurenční závod, ale je to jen můj odhad. Samozřejmě s tím máme mnohem více starostí. Jen sehnat dostatečné ubytovací kapacity nebylo vůbec snadné.“

Léty prověřené organizační soukolí složené z motorkářů, policistů, dobrovolníků a dalších osob však jen zařadilo vyšší rychlostní stupeň a situaci bez větších problémů zvládlo. Zarážející je jen skutečnost, že na tento závod, podporovaný řadou místních firem i městem Lanškroun, pro letošek nedal Český svaz cyklistiky ani korunu. Téměř trojnásobek závodníků představoval také trojnásobně ostřejší konkurenci. V té se hned po první páteční etapě neztratili ani Češi, když se hned tři dostali do první desítky. Rozdíly v cílovém čase byly však jen nepatrné, peloton dospurtoval pospolu a více než padesátka jezdců dojela v čase vítěze. Hned druhá sobotní etapa, časovka na 9,2 km, už však zamíchala pořadím významněji a nás jen může těšit, že odchovanec domácího oddílu SKP Duha Lanškroun Michal Schlegel využil svoje zkušenosti nejlepšího českého časovkáře a dojel si pro 3. místo. Svou cyklistickou úroveň pak dokázal potvrdit odpoledne i v kopcích ve třetí etapě. Udržel se v druhé třináctičlenné skupince rozpadlého pelotonu, což mu vyneslo celkově 4. pozici a jen 9 vteřin ztráty na vedoucího jezdce ve žlutém trikotu Němce Lennárda Kämnu. Protože se však do

závěrečné téměř sto kilometrů dlouhé etapy drželo 15 cyklistů do jedné minuty od Kämny, dalo se očekávat velmi dramatické nedělní rozuzlení. Závěrečná královská etapa dlouho nevypadala nijak zajímavě, až při výjezdu na Andrlův chlum již notně prořídlý peloton (z původně 153 jezdců jich startovalo už jen 104) ožil a dopředu se dostala cca desítka cyklistů s nejlepší kondicí. Skupinka tempo nezvolnila a získala téměř minutový náskok před hlavním polem. Ostré tempo uprchlíků prověřilo hlavně stoupání do Skuhrova, ve kterém někteří nevydrželi a pohltilo je hlavní pole marně se snažící dostihnout strojově jedoucí pětici nejlepších. Ta totiž držela pospolu a nehodlala z vydřených vteřin náskoku pustit ani jedinou. A to se prakticky podařilo, neboť cílem projela 42 vteřin před zbytkem pelotonu. Smutný v tu chvíli musel být především Němec Kämna, na kterého nakonec zbylo „až“ páté místo. Naopak vítězná pětice si mohla gratulovat, protože hned čtyři závodníci skončili i celkově nejlepší. Těšit nás musí ale hlavně to, že po dvou letech dosáhl na zlaté vavříny opět domácí závodník Michal Schlegel, momentálně oblékající dres Favoritu Brno. Text a foto: František Teichmann

SPORT

17-2013

21

Modeláři závodili v Sázavě 27. – 28. 7. 2013 MČR leteckých modelů kategorie F3J

Na louce za fotbalovým hřištěm v Sázavě si dali dostaveníčko nejlepší čeští piloti rádiem řízených kluzáků. Na třiatřicet modelářů měřilo síly na mistrovství ČR o víkendu 26. a 27. 7. nejen mezi sebou, ale i s horkým počasím, které se vyznačuje jen minimální termikou. Do Sázavy se modeláři sjeli proto, že zde mají výborné podmínky v podobě příznivého, dobře udržovaného a dostatečně rozměrného povrchu. Významné je také to, že se louka nachází v blízkosti Klubu modelářů z České Třebové, který je pořádající organizací. V minulých letech se soutěžilo i v Albrechticích, ale po záplavách došlo v Sázavě k vybudování rozsáhlé travnaté plochy pro ochranu fotbalového hřiště, což se pořadatelům moc hodí a místní louku považují doslova za ideální. „V Sázavě soutěží piloti v mezinárodní kategorii F3J rádiem říze-

ných bezmotorových modelů s rozměry 3 a více metrů. Pilot s letadlem plní letovou úlohu, která se skládá z letu na čas v časovém okně 10 minut. Úkolem pilota je v daném čase toho co nejvíce naletět. To znamená co nejrychleji odstartovat prostřednictvím elektrického navijáku a vlasce, který letadlo dostane do potřebné výšky. Někdy až 400m. Důležité je přistát co nejpozději k těm deseti minutám. Druhá část úlohy představuje co nejlepší přistání, tzv. na bod. Přistání tvoří významnou část hodnocení, a tak se pilot musí trefit co nejpřesněji. Hodnocení je docela přísné, neboť už přistání 10 cm od bodu představuje ztrátu, pokud přistanete od bodu dál než metr, pak ztrácíte možnost dobrého umístění.“ Vysvětluje Mgr. Václav Jeništa, ředitel závodu a doplňuje: „Podmínky jsou docela přísné, protože kdyby pilot přistál byť jen o vteřinu později, nebude mu přičten ani bod. Je to tak pro závodníka dvojí stres. Musí sledovat čas, aby nepřetáhl, a zároveň přistát co nejpřesněji. Dnes je počasí velmi problematické, nebojím se výrazu blbé. Vzduch je všude ohřátý a prakticky nikde se tak nevyskytují stoupavé proudy. Normálně bývá voda chladnější, pole teplejší, ale teď je to všude prakticky stejné, a tak termické proudy nevznikají, nebo jen minimálně. Ti nejlepší piloti z nejlepších dokáží však využít jakékoliv tepelné bubliny, která se utrhne někde nad stromy a vystoupají v ní. Někteří v těchto podmínkách udrží letadlo ve

Badmintonisté ukončili sezónu na loděnici V červnu jsme zorganizovali rozloučení s badmintonovou sezónou na loděnici, kterou nám pro tuto akci zapůjčili lanškrounští turisté. Celé to proběhlo jako soutěžně zábavní odpoledne pro děti a jejich rodiče. K dispozici jsme měli kánoe, vesty, pádla a jezdilo se na lodích. K mému překvapení to zvládaly i děti samotné celkem hravě. Hrál se rodinný turnaj v petanque. Děti i dospělí zkoušeli chůzi na chůdách a skákání na balančním skákadle. Některým se dokonce tak líbilo na vodě, že se do ní, ač nechtěně, i podívali. No a nakonec všichni ti,

co jim i po zásahu našeho psa zbylo něco z doneseného jídla, poseděli u ohně a opekli si buřty. Vyvrcholením akce bylo předání dortu dětem. Dort představující badmintonové hřiště i se sítí se snad líbil a doufám, že i všem chutnal. Rád bych poděkoval lanškrounským turistům za vstřícnost a bezplatné zapůjčení loděnice. Moc nám to pomohlo a bylo to fajn. Děkujeme!!! V září při badmintonu zase nashledanou!!! www.badminton-lanskroun.cz Jan Kostelecký

vzduchu čtyři minuty z deseti a považují to za úspěch.“ Mezi startujícími byli také tři místní, řekněme lanškrounští piloti. Nejlépe si s nástrahami horkého víkendu poradil Miroslav Horák, který skončil na 20. místě. Hned za ním 21. byl Alois Hrabáček, který k účasti na tomto závodě podotkl: „Pro Lanškrouňáky je to za posledních pět let nejhorší umístění. Naše výsledky nebyly přitom nijak špatné, jen bych řekl, že se zde sešla mimořádně silná

sestava a výsledky byly velmi vyrovnané. Vždyť od vítěze mě dělily jen asi 2% bodů.“ Absolutním vítězem se pak ve finálovém rozletu šesti nejlepších nakonec stal Jaroslav Vostřel z LMK Litomyšl. Krom samotných letadel bylo možné sem tam pozorovat také dravé ptáky, kteří si se zvědavostí přiletěli prohlédnout plachtící konkurenci. Text a foto: F. Teichmann

22

17 -2013

KALEIDOSKOP

Narození: 13. 7. Václav Husák, Trpík 23 24. 7. Alexandr Vrba, Albrechtice 93 30. 7. Tina Beranová, Výprachtice 298 1. 8. Jáchym Kolomý, Italská 485, Lanškroun 2. 8. Matouš Bjaček, Krátká 938, Lanškroun 6. 8. Vít Zakusilo, Horní Heřmanice 90 Sňatky: 20. 7. Jan Steklík, Kouty 175 a Dita Marková, Kouty 175, Lanškroun 27. 7. Jan Vrána, Dolní Dobrouč a Iva Urbanová, Dolní Dobrouč 27. 7. Josef Pecháček, Zborovská 532, Lanškroun a Marie Švecová, Damníkov 71 27. 7. Ondřej Skála, Albrechtická 364 a Daniela Páclová, Krátká 652, Lanškroun 3. 8. Tomáš Varbanov, Revoluční 49/35 a Ivana Machová, Revoluční 49/35, Šestajovice 3. 8. Petr Křížek, T.G.Masaryka, Lanškroun a Hana Burešová, Rudoltice 3. 8. Vladislav Vaníček, Výprachtice 308 a Kateřina Gregorová, Albrechtice 20 9. 8. Tomáš Pfitzner, Žichlínek 87 a Irena Machačová, Žichlínek 87

Jiří Faltus Zdání neklame Tahle reklama klamavá není, určitě jí nechybí, nic k vylepšení. (Z Nádražní ulice)

Vzpomínáme: 30. 6. Jaroslav Zahradník, Horní Čermná, 66 let 15. 7. Zdeněk Štumpf, Smetanova 756, Lanškroun, 79 let 16. 7. Otilie Kašková, Vančurova 462, Lanškroun, 88 let 20. 7. Ing. Milan Merva, U Papíren 124, Lanškroun, 81 let 20. 7. Eliška Kunertová, Škroupova 835, Lanškroun, 80 let 22. 7. Miroslav Hajnovič, Rudoltice 163, 76 let 25. 7. Josef Kobza, Sázava 34, 76 let 27. 7. Jindřich Šembera, Na Vyhlídce 172, Lanškroun, 86 let 5. 8. Marie Kadlecová, K.H. Borovského 589, Lanškroun, 87 let

Hradozámecká noc i na rudoltickém Zámečku podruhé Když jsem přihlásila Zámeček k této celostátní akci poprvé, obávala jsem se, že se na svíčkami osvětlenou věž i sklepení přijde podívat málo návštěvníků. Nakonec Zámeček s účastí přes 120 lidí překonal 16 objektů ve státní správě, což mě velice potěšilo. Letos jsem si proto pro návštěvníky připravila ještě zajímavější program. Po krátkém zahájení ve 20 hodin se všichni, kteří přijdou, vydají po svíčkami osvětlených schodech do prvního patra, kde zazpívají své podmanivé písně členové chrámového sboru kostela sv. Václava z Lanškrouna. Po skončení vystoupení budeme pokračovat v prohlídce, ostatní zájemci se budou moci přidat a všichni si prohlédnou spoustou svíček osvětlené druhé patro. Tam by se měli setkat se šermíři, kteří oživí při této akci celý Zámeček.

Následovat bude prohlídka sklepení se všemi v té chvíli přítomnými zájemci. V jednom ze sálů s vysokým stropem na ně bude čekat nová výstavka maximálních fotografií s neobvyklým tématem. Návštěvníci se budou výjimečně moci projít i po sklepní chodbě, na kterou se nyní bohužel při běžné prohlídce nechodí, protože není osvětlena. Všem doporučuji teplejší oblečení, ve sklepení bude cca 7-8 stupňů. Po prohlídce si budou moci návštěvníci dát venku občerstvení, i když zámecká kavárna provozovatele nemá, bude zajištěno osvědčenými provozovateli z restaurace Na Horách z České Třebové, kteří vařili letos i na Knoflíkiádě, na jejich guláši i pečeném mase si všichni pochutnávali.

Po této úvodní hromadné prohlídce s pozvanými hosty budou mít další návštěvníci možnost si projít věž i sklepení sami, na 21.00 hodin je domluveno druhé vystoupení chrámového sboru Bude možnost koupit si pohlednice a turistické známky s letos novým motivem a další suvenýry. Pokud bude přát letošní nevyzpytatelné počasí, šermířská skupina Dragers připraví před věží na 22.00 hodin ohnivou podívanou, která bude takovou tečkou za letošní sezonou. Protože se jedná o účast na celostátní akci, prohlídka, i když už bez doprovodného programu, bude možná do 24.00 hodin a po odchodu posledního návštěvníka bude zhasnuto přes 200 svíček dodaných chráněnou dílnou, kterými bude celá věž i sklepení osvětleno. Vstupné bude od 30Kč dobrovolné, aby se zaplatily náklady pracných příprav, vystoupení a také výroba dalších maximálních fotografií, které ve sklepení budou instalovány. Informace o akci budou i na www. novyzamek.cz, letácích a dalších informačních místech. Krasava Šerkopová Podrobné informace k jednotlivým aktivitám najdete na: WWW.RCLANSKROUN.CZ *U těchto aktivit může dojít k úpravě času. **Tyto aktivity se konají 1 x měsíčně a upřesňující informace najdete na webových stránkách a plakátech.

Bohuslava Martinů 980, (U Penzionu) www.rclanskroun.cz, +420 777 25 77 09

NABÍDKA AKTIVIT RODINNÉHO CENTRA DĚTSKÝ SVĚT PRO ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 Dopolední aktivity pro nejmenší (0 – 4 roky) od 2. 9. 2013: Velcí rarášci, pondělí 9 - 11,30 hod. - Volná herna s krátkým programem. Malí rarášci, středa 9 - 11,30 hod Dopoledne pro nejmenší 0 – 2 roky, v rámci dopoledne 1x měsíčně fyzioterapeutická poradna, 1x měsíčně rodičovská skupina. Malí objevitelé, čtvrtek 9 - 11,30 hod. Tvořivá a hudební dílnička zejména pro děti 1,5 – 4 roky, volná herna. Odpolední aktivity pro děti školkového a mladšího školního věku od 16. 9. 2013: Aktivity pro děti Angličtina pro nejmenší, pondělí 16 - 18 hod.* - Kurz AJ pro děti ve věku 3 – 6 let, začátečníci i pokročilí. Sportovní hry pro děti s PAS, pondělí 17 – 18 hod. - Cvičení pro děti s poruchou autistického spektra. Angličtina pro nejmenší, úterý 15,30 – 17,30 hod.* - Kurz AJ pro děti ve věku 3 – 6 let, začátečníci i pokročilí. Tymiján, středa 16 - 17,30 hod. Objevujte přírodu kolem nás. Pohybové hry pro děti 3 – 6 let, pátek 16 – 17 hod. - Tělocvična ZŠ A. Jiráska, pro děti od 3 let Atletická minipřípravka, pátek 17 – 18 hod. - Tělocvična ZŠ A. Jiráska, pro předškoláky a mladší školáky. Aktivity pro rodiče s dětmi Logopedická poradna, úterý 15,30 – 16,30 hod.* - Poradna pro nápravu řeči, 1x měsíčně. Cvičení rodičů s dětmi, středa 16,30 – 17,30 hod.* - Tělocvična ZŠ Dobrovského, od 2. 10. 2013 Plavání a saunování rodičů s dětmi, čtvrtek 17 – 18 hod.* - Bazén ZŠ Dobrovského Aktivity pro děti dospělé: Angličtina pro dospěláky, úterý 16,30 – 17,30 hod.* - Kurz AJ pro mírně pokročilé, zajištěno hlídání dětí v RC, od 17. 9. 2013 Jóga pro dospěláky, úterý 18,30 – 20 hod. - Kurz jógy v tanečním sále Forea, od 3. 9. 2013 Kavárnička dříve narozených, čtvrtek 15 - 18 hod.** - Setkání seniorů z Lanškrouna a okolí každý 3. čtvrtek v měsíci Přednášky**, Rodičovská skupina pro rodiče dětí s PAS** Dopoledne pro maminky** Jednorázové aktivity pro dospělé**

PROGRAM AKCÍ

17-2013

nám. A. Jiráska 1, tel.: 465 325 668, www.kclanskroun.cz

Městské muzeum Lanškroun

13. – 14. 9. 2013

Namibijské safari

45. ROČNÍK DÁLKOVÉHO POCHODU LANŠKROUNSKÁ KOPA

Letošní 45. ročník Lanškrounské kopy se bude konat v sobotu 14. září 2013. Zúčastnit se mohou jak „pěšáci“, tak cyklisté a mohou si vybrat z celé řady různě dlouhých a různě náročných tras. Z nabídky si mohou vybrat dokonce i účastníci s tělesným postižením, upoutaní na vozík. S jednou trasou je pamatováno také na in-line bruslaře. Na trasách pochodu bude k dispozici občerstvení a v cíli obdrží všichni účastníci pochodu medaili a diplom. Novinkou letošního polojubilejního ročníku je Kopa kros. Jako tradičně je pochod spojen s městskými slavnostmi, které začínají již v pátek dopoledne a budou probíhat po oba dny, tedy v pátek a v sobotu do pozdního večera. Informace k vlastnímu pochodu i k městským slavnostem a kulturnímu programu budeme průběžně doplňovat a upřesňovat. www.lanskrounskakopa.cz

TIP NA VÝSTAVU

Viděli jste oscarový film Amadeus? Jistě ano. Kostýmy k tomuto filmu navrhl výtvarník Theodor Pištěk. Proto jsem s radostí přijal pozvání na Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, kde majitel zámku s galerií František Kinský uspořádal výstavu díla členů legendárního společenství Paleta vlasti. Slavnostní zahájení se konalo 2. srpna 2013. V překrásných síních zámku procházím kolem děl výtvarníků, sochařů, architektů a fotografů. Samozřejmě nejvíce času věnuji dílům Theodora Pištěka. Jeho tři metry vysoké plátno, impozantní olejomalba Večírek u Plečníka, je středem zájmu všech přítomných. Sám autor působí skromně a odpovídá na naše otázky. Dále jsou tu zastoupeny jeho fotorealistické obrazy z minulých let. Současnost reprezentuje tvorba geometrizujících kompozic. Z dalších děl zaujme grafika Vladimíra Suchánka, kresby sochaře Karla Nepraše a Milana Ressela. Své návrhy představuje světoznámý architekt Jan Matyáš a Karel Kouba svými kresbami nezapře, že i jeho hlavním posláním je hlavně architektura. Zastoupení sochařů je hvězdné. Vedle Josefa Klimeše Jan Koblasa a Hugo Demartini. Vedle tvorby figurální je zastoupeno i

nám. A.Jiráska - zámek, tel.: 465 324 328

Výstava probíhá v Městském muzeu Lanškroun do 1. září 2013 Zhlédnout můžete fotografie Jany

Filové, která zachytila každodenní život této exotické země a celou výstavu doplnila autentickými předměty z vlastní sbírky. Na výstavě také naleznete více než dvě desítky preparovaných zvířat společnosti Preparace Pekař. Na vlastní oči si tak můžete prohlédnout lva, zebru či geparda a můžete zjistit, jak vypadá kudu, voduška a další africká zvířata. Výstavu doplňuje kvíz a koutek pro děti. Společně s touto výstavou naleznete ve vstupní hale muzea Tvorbu lanškrounských krajkářek pod vedením paní Mileny Ficnerové.

současné abstraktní sochařství. Kameraman, fotograf a herec Ivan Šlapeta představuje portréty umělců, snímky ze zákulisí natáčení. Podobně své fotografie vystavuje Jaroslav Franta. U obou fotografů nejde jen o dokumentární momentky, ale i o vysokou uměleckou hodnotu.

Výstava Z pohádky do pohádky

Městské muzeum Lanškroun ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Šumperk pořádá výstavu nejen pro děti s názvem Z POHÁDKY DO POHÁDKY. Výstava potrvá od 7.9. do 17.11.2013. Pro nejmenší návštěvníky budou v podobě instalovaných scén připraveny příběhy devíti klasických českých pohádek. Starší děti zcela jistě zaujme interaktivní monitor s informacemi o jejich oblíbených postavách. Dospěláci mohou obdivovat unikátní sbírkové předměty, které budou popsány taktéž na dotykovém monitoru. Výstava je instalována v galerii muzea, součástí je i herna pro děti.

Udělejte si výlet na Nový zámek a do galerie. Skvostné prostory zámku a vynikající díla našich předních umělců – současníků budou pro vás neopakovatelným zážitkem. -iftMalba: Theodor Pištěk - Ecce homo. Zdroj: http://kultura.idnes.cz/

23

T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662 Program kina na www.lanskroun.eu

Vstupenky je možno rezervovat na tel. 465 324 662 a následně vyzvednou nejpozději 15 min. před zahájením představení. Programy označené * jsou titulkovány. Kino bude promítat ve formátu 3D s brýlemi. 23. – 25. srpna pátek 20.00, sobota 20.00, neděle 20.00 * DRSŇAČKY USA, 117min. Vstupné: 110,- Kč Mládeži nepřístupno 26. – 27. srpna pondělí 20.00, úterý 20.00 * MACHŘI 2 USA, 101 min. Vstupné: 130,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 28. srpna středa 20.00 * PODFUKÁŘI USA, 116 min. Vstupné: 90,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 29. – 31. srpna čtvrtek 20.00, pátek 20.00, sobota 20.00 LÍBÁNKY Český, 98 min. Vstupné: 130,- Kč Mládeži přístupno 30. srpna pátek 17.30 a neděle 1. září promítáme ve 2D, 31. srpna sobota 17.30 promítáme ve 3D ŠMOULOVÉ 2 USA, 105 min. Vstupné ve 2D: 120,- Kč vstupné ve 3D 155,- Kč Mládeži přístupno 1. září neděle 20.00 LÍBÁNKY Český, 98 min. Vstupné: 130,- Kč Líbánky se odehrávají v čase tří dnů svatební oslavy, v prostředí sídla nevěstiných rodičů obklopeném romantickou krajinou. Na oslavě se objeví záhadný cizinec. Ten je osobou, která má svá skrytá tajemství a neměla být prozrazena!

Mládeži přístupno 2. – 3. září pondělí 20h, úterý 20.h * OČISTA USA, Francie, 85 min. Vstupné: 100,- Kč, Mládeži nepřístupno 4. – 5. září středa 20h, čtvrtek 20h * RED 2 USA, 116 min. Vstupné: 100,- Kč Mládeži do 12 let nevhodné 6. – 8. záři pátek 20h, sobota 20h, neděle 20h * KICK – ASS 2 USA, V. Británie, 113 min. Vstupné: 100,- Kč Mládeži nepřístupno Filmy označené *jsou titulkovány

24

17 -2013

INZERCE

V případě zájmu o inzerci v LL volejte 605 206 625

Výběrové řízení na pozici správce hřbitova Technické služby Lanškroun, s.r.o., vyhlašují výběrové řízení na pozici SPRÁVCE HŘBITOVA. Požadavky: - bydliště ve městě Lanškroun - požadované vzdělání vyučen - možný nástup od 1. 10. 2013 Zájemci hlaste se na tel. 465 321 072, 602 718 713 Listy Lanškrounska vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E-mail: [email protected]; archiv: www.lanskrounsko.info, www.listy.lanskroun.eu. Šéfredaktor: Mgr. František Teichmann, redakce: Mgr. Martina Teichmannová Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: 28. 8. 2013, vychází v pátek 6. 9 . 2013. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo texty redakčně krátit. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993.