Příloha
02
/ Obsah / Editorial /
3 Editorial
10 Rozhovor s Annou Betuštiakovou 12 Rozhovor se Sumi Kadyrovou
4 Rohovor s Truong My Huyen 14 Rozhovor s Pavlem Čurdou
6 Rozhovor s Alešem Papáčkem
16 Komiks
8 Učitelská anketa Realizujeme projekt Nové výzvy pro Třeboňsko CZ.1.07/1.1.14/02.0050
casopisgym Tato příloha je součástí časopisu GYM #35 vydaného 23.10.2014. Naklad: 110 výtisků Samostně neprodejné!
/Říjen 2014 /
casopisgym.cz
/ 03
Prázdninový editorial Letní prázdniny jsou bohužel již dávno za námi. Každému se při vzpomínce na ně vybaví něco jiného – někomu třeba práce, jinému pak zasloužená chvíle k odpočinku po celoročním shonu. Co ale také k prázdninám nesporně patří, jsou výlety a s nimi související zážitky. Ať už jde o cestování „jen“ po naší vlasti, anebo i do zahraničí, každý výlet člověka o nějaký ten zážitek obohatí. Několik studentů naší školy se však vypravilo na tak zajímavá místa, že by byla škoda, kdyby si zážitky z nich měli nechat pouze sami pro sebe. Udělali jsme s nimi proto rozhovory, které si budete moct přečíst na stránkách této prázdninové přílohy. Konkrétně si můžete přečíst zajímavý rozhovor s Hanally o její cestě do Vietnamu, s Alešem Papáčkem o Mexiku (kde strávil celé dva prázdninové měsíce!), nebo s Pavlem Čurdou, který byl pro změnu v USA. Do Tádžikistánu se za účelem navštívit příbuzné vydala Sumi Kadyrová. Zajímavé je, že se do té samé země vypravila také Anna Betuštiaková, i když za úplně jiným účelem – reprezentovat Českou republiku v Taekwondu. Zkrátka v této příloze nepřijdou ani učitelé – ti se zde podělují o zajímavé okamžiky z prázdnin. Ivana Kubínová například referuje o své jízdě terénními auty, účetní Romana Veselá vypráví o návštěvě Jeruzaléma a Kateřina Janů vzpomíná na moment, kdy se dozvěděla, že je „úplně oteplená“. Přeji zajímavé a poučné počtení!
Pavel Mráček, zástupce šéfredaktora
04
/ Rozhovor /
Truong My Huyen Kam přesně a proč jsi do Vietnamu letěla? Letěla jsem do Vietnamu hlavně za rodinou. Hned z letiště jsem jela za babičkou na vesnici, která je asi 2-3 hodiny daleko od Hanoje. Po pár dnech jsem jela navštívit vesnici, kde moje mamka vyrůstala. Tam jsme strávili pár dní, poté jsme se zase vrátili do Hanoje a chystali se na cestu do Nha Trang. Tam jsem strávila skoro měsíc. Před odjezdem do ČR jsem ještě byla na deset dní navštívit babču. A poslední týden jsem si užila v Hanoji. Troufám si říct, že to byly nejlepší prázdniny, které jsem zatím ve Vietnamu strávila. Asi to bylo tím, že jsem jela bez rodičů, byla starší, a většinu času jsem strávila se sestřenicí a kamarády.
se, že jsem vstala tak brzo, asi kolem čtvrté hodiny ráno. Překvapilo mě také, že už takhle zrána bylo na pláži hodně lidí, hlavně těch starších. Dědeček mi pak řekl, že zde vstávají lidé brzy, protože si chodí zaplavat a zacvičit. Dalším překvapením byl jeden menší konflikt na pláži, celkem vtipný a divný zároveň ...Nicméně jsme si to užili a máme moc hezké fotky.
Jsou mezi Českou republikou a Vietnamem velké rozdíly?
Rozhodně. Jiné způsoby, lidé, jídlo. Samozřejmostí je navštívit celé příbuzenstvo, i když polovinu z nich neznáte. Je trapné, když oni vás znají, a vy ne, vím to z vlastní zkušenosti. Dále se zde pokládá za slušnost například navštívit i hrob praprarodičů, což v Čechách zvykem rozhodně není. Další velkou odlišností je oblékání, hlavně na vesnici. Všichni nosí dlouhé kalhoty a košile s dlouhými rukávy, i v tom největším horku. Věřte, že se šortkami jsem se tam cítila s prominutím jako idiot.
Jaký byl tvůj nejzajímavější zážitek? Asi nejvíc se mi líbil východ slunce u moře. Bylo to fakt něco. Divím
„Dobré ráno, Vietname!“ Zdroj: osobní archiv Truong My Huyen
/Říjen 2014 / A nakonec jídlo. Doma sice jíme vietnamské jídlo, ale není to ono. Všechno to koření, ovoce, sladkosti a jiné dobroty, co ani neumím správně pojmenovat, tady neseženete. A tam máte vše pod nosem. Ráno jsme šli třeba na nudle (je jedno, na které, protože tam byly k dostání všechny druhy) dopoledne jsme jedli doma a večer jsme chodili na jídlo ven. Nejlepší na tom všem ale je, že se jí nebo pije
venku na chodníku. Možná to zní divně a trochu nehygienicky, ale ta atmosféra stojí za to. Stručně řečeno, jídlo tam bylo boží.
Chtěla bys v budoucnu ve Vietnamu bydlet? Zatím spíš ne. Možná v budoucnu změním názor, ale to je ještě opravdu hodně daleko. Nevím, necítím se tam jako doma. Spíš jako turista nebo něco mezi. Asi
casopisgym.cz
/ 05
je to tím, že jsem se narodila tady, zvykla si na tohle prostředí i na lidi. Vím jistě, že se rodiče chtějí přestěhovat zpět, takže bych se tam určitě jednou za čas podívat jela. Ale momentálně bych se asi nesbalila a nejela tam bydlet. Jako prázdniny mi to stačilo.
Autorka Tereza Stehlíková
Aleš Papáček
Primán, kterého asi ještě málokdo zná, měl letošní prázdniny možnost se podívat někam, kam si asi málo kdo vyjede na rodinnou dovolenou. On má ale jeden velký důvod proč jezdit, lépe řečeno létat, až na daleký kontinent za oceánem.
Kde jsi byl o letních prázdninách a z jakého důvodu?
Jaký je tvůj nejlepší, nejzajímavější zážitek?
Letošní prázdniny jsem byl s celou mojí rodinou na opravdu skvělém místě - v Mexiku. Jel jsem tam hlavně za babičkou a spoustou dalších příbuzných a taky za teplem! Byl jsem tam celé dva měsíce a opravdu jsem si to tam užil.
Můj nejlepší zážitek byla asi návštěva velkého zábavného parku v Mexiko City, kde byla spousta horských drah a dalších atrakcí. Dalším skvělým zážitkem byl dvoutýdenní pobyt u moře. Bylo tam strašné vedro, přišlo mi, že mi-
06
/ Rozhovor /
nimálně tak 40°C, a proto jsme byli celou dobu ve vodě. Několikrát mě sice smetla obří vlna, ale i tak jsem se tam pořád vracel. Také jsem přibližně dvakrát týdně jezdil na ranč mého strejdy, který má asi 10 koní a učil mě na nich jezdit.
Třeba ze mne bude John Wayne!
Jaký je podle Tebe největší rozdíl mezi Mexikem a ČR? Rozhodně tam je mnohem mnohem větší horko! Na ulicích je pořád plno lidí a všichni mluví španělsky . Skoro do každého jídla se přidává chilli, dokonce i do sladkostí. Lidé tu
jsou upovídaní, veselí, malí a více opálení.
Autorka Anežka Papáčková
Zdroj: osobní archiv Aleše Papáčka
/Říjen 2014 /
casopisgym.cz
/ 07
"Který konkrétní okamžik z letošních prázdnin se vám vybaví?"
Autor Krutopřísnejhustodémon
Málokdo ví o jedné prazvláštní zálibě některých vyučujících naší školy. Pětice z nich vyjíždí rok co rok do oblasti Karibiku, aby zde našla po namáhavém školním roce oddych při jízdě na banánové lodi. Ovšem nejen to! Tato disciplína má být totiž již brzy uznána světovou závodní organizací jako plnoprávná, zmíněná pětice tedy nelení a využívá své prázdninové chvíle k tvrdému tréninku. Vedoucí týmu, prof. Kubínová, k tomu říká následující: „Nestačí jenom držet balanc, musíte banánu doslova propadnou, poddat se, banánem žít, teprve potom můžete pomýšlet na úspěch.“ Martin Krynický, jenž je dvojkou týmu, a má coby fyzikář na starosti balanc lodi, souhlasně přitakává: „Úspěchem je v našem případě samozřejmě účast na banánovém
mistrovství světa!“ Prof. Kubínová si při jeho slovech povzdychne: „Jen kdyby se Iva pořád nenakláněla až moc...“ Řeč je o třetím z týmu, Ivě Ahmad, která má na starosti dle pokynů Martina Krynického naklánět loď tím správným směrem. Iva Ahmad k tomu omluvně a tiše dodává: „Ano, kvůli mému špatnému naklánění to mám v týmu nakloněné...“ Pak ovšem, jako by ožila, dodá: „Ale já se polepším, my optimisté jsme vždy nakloněni optimistickým koncům!“ Čtvrtého z týmu se redakci ještě nepodařilo identifikovat (pozná někdo tajemnou osobu z přiloženého fota? Pak pište, čeká na vás případná odměna!). Jako poslední zbývá Karel Pazourek, lodivod banánové lodi. Se svítícíma očima vypočítává přednosti lodi: „Nejnovější materiály,
elegance, naše píle... to je záruka úspěchu!“ Jak se staví k výše popsanému počínání vedení školy? Redakce GYMu se na podivné počínání pětice zeptala ředitelky Anny Kohoutové, která odmítla věc komentovat. Při odchodu však redaktoři zaslechli, kterak procedila mezi zuby následující poznámku: „Proč nemůže být ksakru šestimístná!“ Naopak Zbyněk Matějka nad zmíněnými jenom kroutí hlavou: „Představte si, že jezdí i začátkem září... A kdo má potom pořád vymýšlet suplování! Nejraději bych je potopil!“ Jak banánová loď a parta nadšenců naší školy skončí, je otázkou. Přesto si dovolíme banánovému týmu prof. Kubínové popřát mnoho zdaru při prázdninových trénincích v Karibiku!
Štěpánka Otepková
Adéla Holubová
Vilém Roženský
Vybavuje se mi pouze lítost, že tak rychle utekly.
Přijdu k rybníku, nahodím a spustí se neuvěřitelný liják.
Pohled na rozvodněný Dunaj a odpočívající kola z kavárny v Sarmingsteinu.
08
/ Učitelská anketa /
Kateřina Janů
Anna Kohoutová
Jana Havlová
"Teto, už si úplně oteplená!" to byl asi nejvtipnější moment z prázdnin. Pro nezasvěcené - čtyřletý synovec Jurášek se mě snažil zahřát poté, co jsem s ním řádila asi hodinu v bazénu na koupališti.
Mám jich stovky z různych koutů u nás i mimo nás. Tím nejtypičtějším jsou západy slunce nad Světem sledované z Ostende se sklenicí malého oroseného piva. Okamžik, kdy se rozžhavená koule dotkne zalesněného horizontu v odrazu klidné hladiny rybníka...a během několika minut mizí někde u jeho břehu.
V srpnu jsem byla na rakouském ledovci v Hintertuxu, s kamarády jsme měli skvělou koulovačku, zrovna hustě sněžilo. Na Kremelských vodopádech nám drobně pršelo , ale byla jsem překvapena ohromným množstvím lidí, které tu nádheru chtěli vidět. Poslední srpnový týden byl o víně. S manželem jsme procestovali celou Moravu, nejvíc se mi líbil zámek ve Valticích, kde právě probíhaly slavnosti vína. Tady jsem se 23. srpna dozvěděla, že se mi narodila vnučka Johanka. Byl to pro mě ten nejkrásnější prázdninový den.
Petr Kopeček Jeden nezapomenutelný nocleh v horském hotelu na Ještědu - počátek srpna, rodina pospolu, hvězdy na dosah, splněný sen.
Romana Veselá Tak to vím úplně přesně ! Vidím rozpálené kamenné dláždění před Zdí nářků ve starém Jeruzalémě. Když přivřu oči , cítím silné rozechvění , které mě zcela pohltilo , když jsem se přiblížila k této židovské svatyni. Cítila jsem to jako obrovský dar - moci zasunout malý lísteček se svým nejtajnější přáním do jedné z mezírek zdi a byť jen na chvilku, ač nejsem věřící , vzlétnout kamsi....... Moc doře vím, že tato přáníčka zde nezůstávají na věky, ale přesto je to úžasný, nezapomenutelný zážitek, stejně tak jako celý Jeruzalém.
Miroslava Mrázková Cestování po vlasti české vlakem se svými dětmi, kdy polovinu cesty prospaly a druhou polovinu si mladší 3-letý Toník zpíval pořád dokola celou píseň "Rychlík jede do Prahy", ale místo části "strojvůdce topiči mastné vlasy víská" zpíval "strojvůdce opici ...."
Lenka Kopečková Ve vzpomínkách na letošní prázdniny se často vracím k neopakovatelnému výhledu z Ještědu – do velké části Čech, Německa i Polska. Noční Liberec zářící do tmy, ticho a klid, pohlazení po duši…
Zdeněk Kučera Z letošních? I z jarních? Nebo jenom z letních.....? Malování.
Adéla Janušová Letošní prázdniny byly pro mne ve znamení tance. Doma, v tanečním studiu, na pláži, v bazénu, ve velkých kongresových sálech, na pouličních festivalech, zkrátka úplně všude.
Ivana Čurdová Určitě se mi vybaví nezap omenutelný týden v Dolomitech v Itálii, a především kilometrový výstup tunelem z 1. světové války s čelovkou na hlavě.
Ivana Kubínová Tato otázka mi připomíná téma slohových prací na ZŠ, kdy jsme měli popisovat, co jsme zažili o prázdninách. Od té doby tuto otázku nemám příliš ráda. Nicméně jeden ze zážitků poslední doby byla jízda terénními auty na motokrosové trati u Nové Bystřice. Trať byla pěkně rozbahněná po dešti, byly tam veliké koleje, ale síla terénních aut poháněných všemi čtyřmi koly mě opravdu nadchla. Navíc jsem byla na sebe docela pyšná, že jsem auta dokázala řídit, a nikde jsem neuvízla. Zkusila jsem si jízdu autem Dacia Duster a Kia Sportage.
Jana Psotková Při vzpomínce na letošní prázdniny se mi vybaví sluncem zalitá a průzračnými vlnami omývaná pláž u San Benedetta del Tronto v Itálii .
/Říjen 2014 /
casopisgym.cz
/ 09
Anna Betuštiaková
Letos o prázdninách jsem měla možnost navštívit pro mě velice zajímavý stát Tádžikistán. Nebyla to přímo dovolená, neboť jsem tam jela jako juniorská reprezentantka v Taekwondo ITF. Bohužel jsme kromě hlavního města Dušanbe neměli možnost navštívit více z této země.
Jaké byli nejvýraznější rozdíly od ČR? Co se týče rozdílů, již celkový dojem z města byl úplně jiný, než u nás v ČR. Každopádně mentalita místních lidí byla naprosto úžasná. Naše výprava tam poněkud vyčnívala, takže se s námi spousta místních chtěla fotit, a byli velice milí.
Jak bys hodnotila účast české výpravy na mistrovství,
přivezla jsi si nějakou medaili? Pro mě to byl neskutečný zážitek a velká zkušenost. Bohužel to nedopadlo úplně tak, jak jsme si všichni představovali. Domů jsem si přivezla dvě bronzové medaile (obě z týmových disciplín) a také nový pohled na asijské státy.
Převýšili jsme kdekoho... Zdroj: osobní archiv Anny Betuštiakové
“
Za bronzem do Tádžikistánu...
Co nejzajímavějšího jste zažili? Zážitků bylo až příliš, ale asi ten největší se nám děl denně, a to vlastně několikrát, když nás převáželi, společně s těmi nejvyššími v naší federaci a všemi rozhodčími v černých BMW (závodníci v autobuse) do haly
“
Na jakém nejexotičtějším místě jsi o prázdninách byla a proč právě tam?
vzdálené asi 15 minut od hotelu. Vždy nás doprovázela policie a zastavovala dopravu, kudy jsme projížděli. Byl to hezký pocit.
Autor Jan Chaloupka
10
/ Rozhovor /
Suman Kadyrová Moc často tam nejezdíme. Záleží na příležitosti, museli jsme tam například jet, když měla sestřenice svatbu. Za poslední tři roky jsme tam byli dvakrát a cílem je uvidět se s příbuznými.
Jaké máš odtud největší zážitky? Zážitků byla spousta. Například tam lidé považují za normální, když se jich deset veze v jednom malém autíčku. Nezastavuje je ani policie, protože to tam je prostě běžný jev. Další zajímavostí je to, že podle tamních pravidel etikety musí ženám sahat sukně nejméně po kotníky – jinak se to považuje za hanbu. Žena musí být co nejvíce zakryta (hlavně nohy a ruce), protože hlavním náboženstvím v Tádžikistánu je islám.
Jaké jídlo je typické pro Tádžikistán? Jaké je tam počasí? Typické jídlo je tam plov, je podobný třeba našemu rizotu. Jeho
“
oděvy, které jsou z hedvábí, a vypadají moc krásně. Tádžikové také kladou velký důraz na to, aby jejich děti byly slušně vychované. Lidé tam zkrátka mají jinou mentalitu.
Což takhle do Tádžikistánu?
základem je rýže, dále pak obsahuje ovoce a zeleninu, různé druhy masa a koření. Co se týče teplot, tak ty jsou v Tádžikistánu velmi vysoké – kolem 40°C.
Liší se nějak kultura v Tádžikistánu od té naší? Jsou tam třeba nějaké zvláštní zvyky? Jakou povahu mají tamní lidé? Tamní kultura je od té evropské velmi odlišná. Lidé tam například nosí pestré barevné
“
Jak často tam jezdíte do Tádžikistánu a co je cílem?
Doporučila bys čtenářům, aby se někdy v budoucnu do této země vypravili? Ano, bylo by dobře, kdyby se zájemci do Tádžikistánu podívali. Uvidí, v jak tvrdých podmínkách tamní lidé žijí, a přesto jsou vděčni a šťastni za to, co mají.
Autor Pavel Mráček
/Říjen 2014 /
casopisgym.cz
/ 11
Pavel Čurda
Určitě, jsem o mnoho samostatnější a zodpovědnější. Také jsem si jistější v anglickém jazyce.
Jak ses cítil, když ses vrátil zpět do Česka? Zažil jsi kulturní šok? Když jsem se vrátil, cítil jsem se, jako bych byl opět doopravdy doma. Můj kulturní šok byl asi jen ve chvíli, kdy mě na kruháči málem zajelo auto.
více úkolů, ale na druhou stranu jsou více nápomocní a přátelštější, což ale určitě neznamená, že by byli na vyšší úrovni než čeští, jen mají přístup k lepším technickým pomůckám.
S čím jsi měl v Americe největší problém? Co pro tebe bylo nejnáročnější?
“
Jací jsou lidé v Americe?
Čím se liší americký student od toho českého? Studenti v Americe jsou určitě mnohem línější, než my tady, a nad probíranou látkou méně přemýšlejí.
Největší problémy jsem měl hlavně
USA? Všude dobře, doma nejlépe
Lidé v Americe jsou daleko přátelštější a otevřenější. Také dokážou snáze uznat úspěchy druhého. Češi lépe vaří a jsou praktičtější. Američani spolu navzájem dokážou lépe vyjít.
ze začátku, a to s anglickým jazykem. Také začlenění ve škole pro mě na začátku nebylo jednoduché, protože se tam střetávala spousta různých kultur a všechny měly jiné zvyky.
Liší se přístup učitelů k žákům v Americe a v Česku?
Doporučil bys projekt, který jsi absolvoval i ostatním?
Američtí učitelé zadávají daleko
sice mi chyběla má rodina, Kačka a kamarádi, ale YFU se o mě po organizační stránce dobře postaralo.
Projekt bych ostatním doporučil,
“
Myslíš, že tě pobyt v USA změnil?
Přemýšlel jsi o tom, že by ses v budoucnu do Ameriky přestěhoval? Myslím, že bych chtěl zůstat u nás v Česku dle hesla “všude dobře, doma nejlépe”.
Autorka Martina Marková
