Na návštěvě u nového předsedy Ing.Stanislav Matuška
V olomouckém hotelu Hesperia bylo dne 25.11. 2016 zvoleno nové vedení Moravskoslezského spolku chovatelů poštovních holubů. Předsedou se stal ing. Roman Randják z Lískovce u FrýdkuMístku. Tohoto skvělého chovatele jsem v minulosti navštívil již několikrát. V počátku samotného, později již jako chovatelskou dvojici Roman + Michal Randják, když začali závodit spolu se synem. Oba jsou nadšenými chovateli, starší z nich často posílá redakci časopisu Letu Zdar reportáže ze svých cest po evropských chovatelích. Naše povídání má za cíl představit nového předsedu všem našim čtenářům a v kostce přiblížit jeho holubářský vývoj v průřezu jedné chovatelské generace. Matuška: „Romane, buď tak hodný a seznam naše čtenáře s počátky svého chovu a s tím základním okamžikem, který rozhodl o tvém holubá řském osudu.“ Randják: „ O tom, že mne budou holubi provázet celý život, se rozhodlo již v dětství. Narodil jsem se v roce 1949 na Slovensku. Můj otec, který byl chovatelem poštovních holubů, pracoval na šachtě v Ostravě a odjížděl na takzvané turnusy. Doma bylo hospodářství a na mně zůstalo krmení holubů. Byla to ta nejlehčí práce pro kluka, který ještě nechodil do školy. Po přestěhování do Frýdku-Místku jsem se seznámil s obdobn ě starými kamarády, které také zajímali holubi. Vzhledem k tomu, že jsme bydleli v činžovním domě, kde mimo jiných bydleli i tři chovatelé poštovních holubů, tak jsem si bez vědomí rodičů pořídil holuby a ve sklepě vybudoval malý holubník. Sklep byl později vykraden. Až při vyšetřování krádeže otec zjistil , že tam mám holuby. Na druhý den mně postavil na našem nově zakoupeném domě v Lískovci holubník. V roce 1960 jsem již vezl poprvé s otcem holuby na nácviky. Protože mně bylo teprve 11 let, musel jsem mít holuby napsané na otce. Ten mně ale podporoval a to po celou dobu mých začátků.V roce 1967 jsem již závodil…
Samuel a Anton Súlovskí – špičkový slovenský holubník posledného desaťročia Text a foto: Ing. Daniel Krajčík, PhD.,
[email protected]
Skutočne špičkové holuby prišli na holubník Antona Súlovského v čase, keď už bolo rozhodnuté, že s holubmi sa končí. Murovaný holubník bol prebudovaný na chliev pre prasatá. Na zadnej strane, kde boli búdniky, boli vybúrané diery a za nimi výbehy, aby sa prasiatka mohli cez deň zohriať na slnku. Do toho prišla Tonovi cesta do Nemecka za zárobkom. S kamarátom z klubu, Julom Mlátkom, sa živili istý čas ako murári v Nemecku. Nemecko vtedy už malo zavedené euro a tak naši mládenci boli jedni z prvých, ktorí sa s touto novou menou stretli. Je jasné, že „štepený“ holubár už automaticky sleduje oblohu, aj ke ď zrovna napríklad mieša maltu. Mimopracovný čas trávili títo dvaja kamaráti domácimi prácami u nemeckého chovateľa Güntera Niesa. Treba povedať, že v tých časoch to bol jeden z najlepších chovateľov Nemecka a umiestňoval sa na čelných pozíciách nemeckého majstrovstva. Vtedy Nemecko malo nieko ľko desiatok tisíc aktívnych chovateľov. Nechcem povedať, že pán Nies urobil z „capov záhradníkov“, ale je jasné, že holubníky veľkého majstra nenechali pokojnými ani Jula a ani čerstvo skončeného Tona. Dohodnutý vajíčkový barter a predstava kvalitných importov im dodávali silu murovať, píliť, brúsiť, strihať, natierať ... Günter bol človek biznisu a aj na ošetrovanie holubov mal svojho človeka. Vystriedalo sa u neho niekoľko zvučných mien, vrátane Heinricha Renza. U Niesa naša dvojica pracovala za vajíčka. A takto vlastne, po tom čo za kvalitu videl u G. Niesa, chytil Tono „druhý dych“ svojej chovateľskej kariéry. Krochkanie prasiatok opäť vystriedalo hrkútanie holubov. Výkrmňa svíň bola rebrandovaná na jeden z najlepších slovenských holubníkov.
ŽENÁM Milé čtenářky! Jestli víte, jak vypadá boj s kocovinou, tak určitě některé osvědčené recepty na její vyléčení přivítáte. Každému pomáhá něco jiného, ale jedna věc je naprosto jistá - musíte se najíst! A to nejen večer před pitím, ale i ráno. Co vás tedy ráno postaví na nohy, když se hlava točí a žaludek houpá? Někdo nedá dopustit na sklenici studeného mléka, někdo na sklenici ledové koly a jiný na pořádnou dávku tabletek proti bolesti hlavy. Pochopitelně je lepší se kocoviny úplně vyvarovat, ale většina lidí asi ví, že někdy se to prostě, a zvláště na Silvestra, nepodaří. Pokud to tedy bude nutné, zkuste osvědčený recept na záchranu prvního dne nového roku 2017. Jen suroviny si raději připravte již na Silvestra, popřípadě si uvařte i polévku o den dříve. Alespoň bude pěkně odleželá. Bramboro-houbovo-cibulová česnečka Hrst sušených hub, 4 větší brambory, 15 dkg uzené krkovičky, dvě středně velké cibule pokrájené na proužky, 4 stroužky česneku, kousek másla, asi 1 litr vepřového vývaru, pepř, sůl, kmín, majoránku, tři bobkové listy a případně strouhaný sýr. V hrnci rozehřejte máslo a přihoďte cibuli. Chvíli pokračujte, jako kdybyste vařili cibulačku – na mírnějším plameni míchejte a míchejte aspoň 10 minut. Pak přidejte houby (které jste předem spařili v horké vodě), brambory pokrájené na kostičky a krkovici taktéž pokrájenou na kostičky a přilijte vepřový vývar. Pořádně promíchejte, přidejte koření, přiveďte k varu a vařte asi 20 minut – dokud brambory nezměknou. Vyndejte bobkové listy…
Naši nejlepší v roce 2016 Ing.Stanislav Matuška
V následujících tabulkách si můžete prohlédnout, jak si vedli naši kolegové v letošních mistrovských soutěžích. Bylo čerpáno ze svazových stránek a za případné následné změny nemůžeme nést zodpovědnost. Na vysvětlenou ještě tolik, že na Slovensku se Generální mistr nevyhlašuje. Krátke trate Slovensko 1. ING. GRÉK Peter Kežmarok 167,24 2. KACIÁN Peter Levice 235,62 3. VOJTKO Milan Prešov 263,06 4. PIGEONS TEAM Duľa Sp. Nová Ves 274,31 …
Olympiáda poštovních holubů Budapešť 2015 po roce Mgr. Jiří Albrecht
Zápis č. 03/2016 ze schůze prezídia Českomoravského svazu chovatelů poštovních holubů, konané dne 15.11.2016 v Restauraci Slunečnice v Brně. Ze zápisu vyjímám: „Vítěz z Olympiády z Budapešti z roku 2015, pan Tresher byl diskvalifikován, a to v kategorii Standard He a Standard He holoubata. Zlaté medaile tedy dodatečně převezmou pánové Ing. Ladislav Vojtěšek a Petr Janků. Tato stručná zpráva způsobila mnoho změn ve „statistikách“ olympiád. Průběhy olympiád roky sleduji a zaznamenávám, a tak mám trochu přehled o jejich výsledcích. Výsledky 34.olympiády z Budapešti po uvedených změnách 1. Bargel Gabriel, Lučenec, standard H ml. - 14.02106.584 1. Skrbek Marek, Velké Albrechtice, sport D - 12.0198.561 H 1. Skrbek Marek, Velké Albrechtice, sport H - 12.0198.562 He 1. Vojtěšek Ladislav Ing, Hluk, standard He - 11.0251.443 1. Janků Petr, Svinišťany, standard He ml. 14.0137.47 Jsem si vědom toho, že od 1.1.1993 došlo k rozdělení republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku, ale já ve své…
Alois Stichelbaut Ladislav Ďuriš
Je veľa úspešných ľudí v rôznych druhoch športu, ktorí sa natrvalo zapísali zlatými písmenami do podvedomia súperov, alebo ich fanúšikov. Medzi takéto osobnosti a legendy v novodobých dejinách sa právom radí v chove poštových holubov aj Alois Stichelbaut. V tridsiatych rokoch minulého storočia bolo priezvisko Stichelbaut vyslovované kvôli úspechom a kvalitám holubov ich tvorcu s veľkou úctou a pokorou. Mnohí chovatelia, ktorí sa zaujímali o poštové holuby, si v tej dobe želali mať niekoľko holubov tejto rasy vo svojich holubníkoch. Jeho priezvisko v chovateľských kruhoch predstavovalo rasu holubov, preslávenú svojou odolnosťou a úspechmi na stredných a dlhých tratiach. Je to rasa, u ktorej najväčšia sláva a úspech prežila o pol storo čia svojho tvorcu.
V mestečku Lauwe s bohatou chovateľskou tradíciou a množstvom chovateľov býval na začiatku ulica André van Bruaene. O kúsok ďalej zasa Michal Descamps-Van Hasten. Približne medzi nimi, na druhej strane ulice, býval Alois Stichelbaut. Mal jednoduchý, skôr skromný holubník, rozdelený na dve časti, približne na 40 holubov. Alois Stichelbaut začal formovať svoju rasu poštových holubov v roku 1922. Ako prvé si priniesol na svoj holubník dve holubice po zomrelom priateľovi Alfonsovi ...
Pořadí TOP 50 Intermistrovství 2016 Intermistrovství je soutěží s velkým potenciálem. Při pohledu do tabulky se však naši chovatelé jaksi ztrácejí. To je však pouze první dojem, poněvadž si musíme uvědomit, proti jakému množství polských chovatel ů našinci vlastně bojují. Pokud sečteme slovenské a naše členy dohromady, pak ti polští mají sedminásobnou převahu. Z tohoto pohledu šest našich reprezentantů v TOP 50 poměr sil prakticky potvrzuje. Poněvadž jde vlastně o nedávno obnovenou soutěž, dovolím si vysvětlit její pravidla. Do Intermistrovství se započítává 6 předem označených (deklarovaných) závodů se soutěžní sérií 5/3. Maximem je tedy 18 umístěných holubů. Vítězí chovatel s nejmenším koeficientem. Tři závody jsou do 500 kilometrů a další tři nad 500 kilometrů s dodatkem, že jeden z těchto delších závodů musí mít přes 700 kilometrů. Nejde tedy o nijak lehkou záležitost I když to sem vlastně nepatří, dovoluji si upozornit na nenápadnou formulku, že se vybírá ze STEJNÉHO POČTU PŘEDEM OZNAČENÝCH závodů. To jen tak na okraj pro tvůrce Generálního mistrovství České republiky, které svou bezbřehostí již několik let patří k evropským paskvilům první kategorie! Za redakci časopisu Letu Zdar gratulujeme letošnímu vítězi, panu Markovi Trzaskovi z oblasti Opole, jehož koeficient 89,696 je zkrátka fantastický. Každý z jeho 18-ti borců dosáhl průměrné hodnoty 4,983! Musíme…
Holubi a odpočinek Jan Zelenka Když si tak prohlížím výsledkové listiny závod ů pro staré holuby, byl jsem překvapen, kolik je tam velmi mladých holubů. Kdepak jsou holubi, kterým jsou čtyři roky a více? Myslím si, že to platí pro úplně všechny výsledky. Něco takového se mi nezdá být normální, a proto se ptám, proč holub, který dobře létá ve dvou nebo třech letech, nepodává stejné výsledky i v pěti nebo šesti letech svého života? Domnívám se, že tento vývoj je pro celé hospodářství spíše nevýhodou. Chovatele to totiž nutí k tomu, aby choval stále více
dobrých holubů, kterých však spíše ubývá. Proč jsou ti mladí atleti brzy opotřebovaní? Asi to s sebou nese naše uspěchaná doba. Člověk chce jít stále dál a dál a požaduje stále víc. Nemá už žádnou trpělivost nebo, lépe řečeno, toto slovo už nepatří do dnešního slovníku. Ani holubářství se před tímto vývojem nechce uzavřít a právě to vede k problému, o které jsem začal psát. Co tedy objevujeme v dnešním holubářství? Závody s holoubaty se rozšířily tak, že holoubata během svého dospívání a také jako ročáci závodí ve stejném rozsahu jako staří holubi před padesáti lety. Existují holoubata, která nalétají v roce svého vylíhnutí velké množství závodních kilometrů. Jako ročáci jsou posíláni dokonce i na super dlouhé závody…
K úspěchu je nutné zdraví MVDr. René Bergmann
Být úspěšný v holubářství, to znamená mít dobré holuby, kteří jsou zdraví jako řípa. Je to vlastně banalita, ale všichni víme, že to je cíl, kterého dosahujeme jen velmi obtížně. Zdraví se rovná nepřítomností nepřátel, kteří jsou schopni tvořit se v holubovi. Jestli se jednou rozmnoží, vyprovokují nepo řádek v těle holuba nebo u jeho potomků. Zdraví je také schopnost těmto nepřátelům odolávat. Zde se naskýtá otázka vitality, která závisí na zděděných vlastnostech, na okolí (zejména holubníku), hygien ě, na krmení či na zvýšených požadavcích chovatele. Absolutně nejdůležitější roli hraje holubník. Ve špatně postaveném holubníku se nemoc objeví rychleji (především parazitní nemoci) a často jsou zde také neúspěchy, které mají příčinu v častém přeléčování holubů. Dobře větraný a suchý holubník zaručuje vhodné prostředí pro závodníky. Pokud toto chovatel pro své holuby nezajistí, odsoudí se k průměrnosti. Rovněž bychom neměli měnit holubník jen proto, že není dostatečně hezký, i když holubi z něho dobře závodí. Nová stavba nám úspěch nezaručí. Důležitá pro zdraví a úspěch našeho chovu je i kvalita krmiva. Suché, bez pachu a plísně, lehce naklíčené. Samotné uskladnění pytlů se zrním je důležitou záležitostí. Prokousané pytle a zrní prolezlé od myší nám rovn ěž štěstí do chovu nepřinesou. Budou to spíše nemoci a problémy. Důležitým faktorem je i samotné krmení. Často…
Manželka mne zásadně oslovuje zdrobnělinami. Říká vám "pejsánku", "broučínku"? Ne, blbečku. Říká kanibal otci: "Zítra jdu požádat o ruku své nastávající" "Hlupáku, řekni si o nohu, tam je víc masa!" Soudce k obžalovanému: "Chcete uvést nějaké polehčující okolnosti?" "Ano, chtěl bych říct, že už jsem byl třikrát trestaný a vůbec to nepomohlo!" Sejdou se prezidenti Obama, Putin a Zeman a povídají si, jak na tom jejich státy jsou. Obama říká: "My, když začneme stavět jeden den letiště, tak večer už na něm přistane první letadlo." Putin na to: "My, když začneme stavět koleje přes celou Sibiř, tak večer na nich vyjede první vlak." Načež Zeman povídá: "My, když začneme jeden den stavět pivovar, tak už v deset dopoledne jsou všichni na mraky." Manželský pár je v ZOO. Manželka je úžasná sexy kočka, prostě kost. Před klecí s orangutanem se oba zastaví. Manžel povídá: Zkus si sundat podprsenku, co to s ním udělá. Manželka si tedy sundá podprsenku. Orangutan začne skákat po kleci jako pominutý. Zkus si sundat ještě kalhotky, povídá manžel. Manželka ho poslechne. Orangutan už neví, co by v kleci dělal, skáče a trhá mřížemi jako pominutý. Najednou manžel otevře dveře, strčí manželku dovnitř a říká: A teď mu zkus vysvětlit, že tě bolí hlava! Přijde navštívit kamarád kamaráda do nemocnice a ptá se: "To tě přejel tank, nebo co, že seš tak zřízenej?" "Nejdřív mě přejelo auto a pak jsem spadl pod koně." "No prosím tě, a co bylo dál?" "Pak mě přejela tramvaj, po ní lokomotiva a pak mě mlátila labuť." "Proboha, a co bylo dál?" "Dál už nic, pak už ten pitomej kolotoč někdo vypnul." Na stavbě: Šéfe, zlomila se mi lopata! Tak se opři o míchačku! Sedí takhle chlápek s kámošema v hospodě a ti do něj hučí: "Neber si ji! Podívej se na ni, vždyť je ošklivá!" On se nedá přemluvit, ožení se a měsíc se v hospodě neukáže. Když nakonec přijde, stěžuje si: "To je hrůza. Pořád to po mně chce. Před snídaní, po snídani, před obědem, po obědě, odpoledne, večer, v noci, pořád!" A kámoši na něj: "My jsme ti radili - neber si ošklivou ženskou, budeš na to sám!" Povídají si dva přátelé a jeden říká: "Včera mi nečekaně umřel děda, bylo mu 93." A ten druhý se ptá: "A na co umřel?" "Zastřelil ho žárlivý manžel." Mladik se připotácí k dívce sedící u stolu. "Hele, nešla bys tancovat?" Dívka rozpačitě špitne: "...Nno...Ano.." "Tak běž, nemám si totiž kam sednout."
VESELÉHO SILVESTRA PŘEJE ČASOPIS LETU ZDAR
