aneb Detektivní drama ze zákulisí inspekce životního prostředí Na motivy Williama Linka Autoři: Mojmír Vlašín a Petr Pařil Odborní poradci: Aleš Máchal, Vlastík Kostkan, Ivo Dostál Osoby a charakteristika: Starostka Marie Spurná, starostka obce
rozšafná, pravicová
Mojžíš
zastupitel
zmatený, upřímný
Colleno
inspektor
strohý, s nezapáleným doutníkem a pomačkaným baloňákem
Markétka
sekretářka
málo rozpustilá, hodně zlá, s hůlkou a s brýlemi
Cordialová
Tmavana Cordialová, aktivistka
nadšená pro věc, urputná
Vypera
Béda Vypera, anonym
nabroušený na svět
Jouza
obecní zaměstnanec
lidový
Brzlík
František Brzlík, bankovní úředník
v důchodu, puntičkář
Magorka
Václav Magorka, insitní naivní umělec a milovník přírody Havlíček Borovský, poštmistr
zmatený, zapálený, batůžek, petlahev
Pošmistr
bojácný, ale vykutálený, úřední čepice
Scéna a rekvizity: kancelář obecního úřadu, státní znak, telefon, dlouhý černý stůl, křeslo, židle (5 ks), notebook, hrníčky na kafe, cukřenka, obraz Klause, postel, skříň, barevné noviny s nápisem Třesk, láhev whisky nebo něčeho, co připomíná whisky, sklenička, hrnek s puntíky Scénické poznámky jsou psány kurzívou, Podtržená slova je třeba číst výrazně a důrazně. Postavy jsou psány tučně. Obraz první Jouza (přichází na scénu, sundá si zmijovku, lehne si do postele a jako že spí) Starostka (přichází, zastaví se pod obrazem Klause a pokřižuje se, zvedne telefon a telefonuje): Dobrý den, tady je obecní úřad Pozlátka. Je tam inspektor Colleno? Není? No, to nakonec nevadí. No, anebo vlastně vadí. Pošlete sem na obec prostě někoho. Mám tady takový zapeklitý případ. Nashle. Markétka (přichází, zastaví se pod obrazem Klause a zavrtí hlavou, v ruce drží papír): Paní starostko, mám tady ten anonym, co na něj mám odpovědět? Starostka (chvíli se zamyslí): Ale Markétko, přeci víte, že na anonymy zásadně neodpovídáme! (lachpauza) Markétka: Paní starostko, takže na něho nemám odpovědět? Starostka: A co se tam vlastně píše? Markétka: Ale, paní starostko, takový žvásty. Jako: je třeba přijmout zodpovědnost, musí se řešit zcela principiálně…, nebo tady…, padni komu padni... Starostka: No tak to zahoďte. Markétka: Takže já to zaho…, jo, a tady: do skládkového tělesa byly ukládány elektroodpady. Starostka: Tak to už vyhoďte! Markétka: Jo, to jsou blbosti…, jo, a tady: největší množství nebezpečného odpadu sem vyvezla paní starostka Spurná… Starostka: Cože? To že se tam píše! Dejte to sem, kdo to napsal? Markétka: Anonym! Starostka: Já vím, ale kterej? Franta Charvátuj anebo ten Havlíček – Borovský, ten nosatej pošmistr? Vypera: Stop! To je fakt zajímavý, že na mě ještě nepřišli. A to píšu anonymy už od šestý třídy. Anonym, přátelé, to je jediný soudný autor. On ví, že se za svůj text musí stydět. Akce! Markétka (klepání, jde otevřít): Paní starostko, je tady inspektor Colleno!
Starostka: No ale, vždyť říkali, že... Colleno (vchází s nezapáleným doutníkem): Ano madam, pokud vám říkali, že nejsem v kanceláři, tak měli pravdu. Od rána totiž jedu k vám. (rozhlédne se) No, máte to tady krásný, jednoduše zařízený, kdyby to viděla moje žena, té by se to rozhodně líbilo… Starostka: No, a co vás teda přivedlo. Colleno (zamyšleně kývne, sáhne do kapsy a vytáhne jiný doutník, zahledí se na něj a pak ho vrátí do kapsy): Dostal jsem anonym. Starostka: Já taky. Co byste si dal k pití, inspektore? Colleno: Technicky vzato, jsem ve službě! Starostka: Co byste pil, kdybyste technicky nebyl? Colleno: No, madam. Asi skotskou mám rád. Nebo burbon. Starostka: Tak skotskou? Colleno: Pravda je taková, madam, že si rád dám skotskou. (počká, až mu Markétka naleje a hrkne to do sebe na jedno polknutí jako slivovici). Nejhorší je, když člověk vidí, že je na dně. (dramatická pauza) A nikdo mu už nenaleje.(lachpauza) Dostal jsem anonym. Markétka: My taky, pane inspektore. Myslím, že ten stejný co vy. Colleno: Mám takový pocit, že mi to už někdo říkal. (sedá si) Starostka: Nepřehlédněte, inspektore, ten fakt, že toto byla osoba, se kterou jste mluvil naposled! Colleno: To je zajímavej postřeh. Budu si to pamatovat. Cordialová (vchází): Dobrý den, paní starostko! Stálé zdraví inspektore. Colleno: Děkuji madam. Zdraví, hm zdraví, (pomlka, zasní se) obecně řečeno (pomlka), a co to vlastně je? (se zjevným zájmem o věc, který v jiné části řeči není znát) Markétka: Zdraví, inspektore, to je soubor chorob, které nemáte. (lachpauza) Colleno: To je zajímavá myšlenka. Zkusím si to pamatovat. To se bude líbit paní Collenové. Cordialová: Inspektore, jsem strašně ráda, že jste k nám zavítal, tady se dějí hrozné věci, víte?!
Colleno: Ano madam, vím to, dostal jsem anomym.. Starostka: Inspektore, ještě jedna věc. Neuvažoval jste někdy o tom, koupit si novej baloňák?
Colleno: Ano madam. Uvažoval jsem o tom. Myslím na to. Ale prostě jsem se k tomu nedostal. Pořád to odkládám. Né, že by to bylo naléhavý. Tenhle se dá nosit ještě pěkně dlouho. Pošmistr (vchází a uvidí inspektora): No nazdar. Koleno. (ke starostce) Já jsem původně chtěl donášet, paní starostko, ale když je tady inspektor, nevím, jestli to není střet zájmů. Colleno: Ale jen klidně hovořte příteli, já si to rád poslechnu. Starostka: Vy se znáte? Colleno: Jak o tom tak uvažuju, tak myslím, že jsem ho už někde viděl. Myslím, že jsme byli spolu dva roky na vojně. Anebo v kriminále. Ale na tom nesejde. Anebo – už to mám! (plácne radostně do stolu) Vy donášíte i k nám! Pošmistr: No… Paní starostko, já už jsem vypátral, kdo psal ten anonym. Starostka: Ano, to je zajímavé, a kdo? Pošmistr : No…, byl to pan Mojžíš, a bylo to proto, že jste mu nedala..., nedala čtvrtletní odměny. Napsal to totiž svému strýci do Přelouče, já jsem ten dopis otevřel a zase zavřel, takže nikdo nic nepozná, a nakonec to můžu vždycky popřít. Ale taky to mohla být tady Cordialová. Ta posílá esemesky, a to nestíhám kontrolovat. Markétka (utrousí): On pan pošmistr už za socialismu otvíral poštu, ale tehdy byl za to placenej. Colleno: No to je… No tohle… Pane, jak vás tak poslouchám, vy máte ale dokonalý přehled! Pošmistr (se strojenou skromností): Jsem prostý, zcela průměrný místní genius. Genius loci. (lachpauza) Starostka: Tak co nám k tomu řeknete vy, slečno? Cordialová: No, vypadá to, že tady nemá cenu zatloukat, takže já zazpívám Markétka (zpívá): Na kolena, na kolena, na kolena jé jé jé… Colleno: Na mne? Madam, já se do toho nechci vměšovat, ale možná bych nechal zpívat tady slečnu, slečnu… Cordialová: Tmavana, pro vás vždy Tmavana. To bylo totiž tak. Paní starostka bez projednání se zastupitelstvem, v rozporu s platnými zákony, nechala zavézt mokřad, který byl zároveň (čte) registrovaným významným krajinným prvkem, nadregionálním biocentrem, evropsky významnou lokalitou, zvláště chráněným územím, ramsarským mokřadem, biosférickou rezervací, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, výhradním ložiskem nerostů, starou ekologickou zátěží a chráněným golfovým hřištěm. Zároveň ovšem zde byl výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů, a to zejména (dívá se do papírů) šikoušek zelený, míčovka kulkonosná, razilka smrdutá, machelka pampeliškova, kravinec španělský (všichni kolem se smějí – Cordialová rozhlédne se kolem a doplní) – no vážně, kravinec španělský, druh A2.
Starostka: Kam proboha na ty kraviny chodíte? Cordialová (s údivem nad tou blbou otázkou): No na olomouckou univerzitu přece! (lachpauza) Pošmistr: No … já jsem podobný hlody četl v časopise Veronica! Markétka: Jaká Veronika, vy čtete časopisy pro ženy? Colleno: No madam, já vám nechci odporovat, ale myslím, že se jedná o časopis ochránců, který pod záminkou falešné lásky k přírodě, falešné romantiky a pseudoumění šíří xenofobní názory vůči podnikatelům. Pošmistr: Teda, tady paní Tmavana ten časopis objednala na adrese Brno, Panská 9 za 300 Kč ročně, takže ho mám podrobně prostudovaný. Tam jsou často velice interesantní články, třeba jako o bílé veverce na hřbitově a tak. Cordialová: Tak já bych pokračovala – pérovník pštrosí, trhutka chlupatá, lahvovec jednostranný, pařezníček celokrajný, baňatka bělavá, drábník stromkovitý, krondlovka klamná, šrupek chluponosný, vláskatec tajemný a velevrub malířský. (pauza) Přes všechny tyto záležitosti se tam navezlo (pauza, znova kouká do papírů a pak pečlivě čte) 17,5 tuny směšného…, pardon, směsného komunálního odpadu, plus 5 tun nebezpečného odpadu. Poplatek za skládkování byl vypočtený podle metodiky uvedené v příloze 7/8 písmeno a) zákona o odpadech. Ale vzhledem k tomu, že se jednalo o skládku nelegální, nešel do obecní poklady, ale do kapsy paní starostky, přesně řečeno, jednalo se o částku 1,5 milionu keš a 0,7 milionů v obligacích. No, ale ten anonym jsem nepsala. Pošmistr: Mohu potvrdit, že uvedené částky jsem paní starostce opravdu vyplatil. Předložila řádně vyplněný šek i keš. No, zdá se, že tady není co řešit. Colleno: No, pane, já bych to tak neviděl. Tak například by mne zajímalo, jak je možné, že skládka byla nelegální, když na tom místě, jak sem si všim dneska ráno, je nápis jak kráva, a sice nápis SKLÁDKA. Starostka: No, tam vlastně žádný takový nápis není. Jsou tam různá písmena, napřáklad es, ká, el, atd., které někdo může spojit do slova SKLÁDKA. Ve skutečnosti ta písmena označují jednotlivé sektory stavby. (lachpauza) Pošmistr: Stavba? Tam je nějaká stavba? Starostka: No jistě, tam je stavba nové příjezdové komunikace k obecnímu úřadu. Cordialová: No, já nevím. Ale obecní úřad leží na opačném konci obce. (údiv) Starostka: Podívejte, Vídeň je na opačném konci jihomoravského úvalu, a přesto dálnice na Vídeň nám tu vede jedle, ehm, totiž jedle vede, vlastně naopak, prostě kolem naší vobce. No a my jsme díky tomu vlastně na evropské magistrále. A to tady dávají lišky dobrou noc. Vypera: Lišky, no to jsem ještě neslyšel…
Colleno: No, to je rozhodně zajímavá myšlenka, madam, to by se líbilo paní Collenové. Ale ještě by mě zajímalo… (dá si hlavu do dlaní). Jak je to s tím rozhodnutím paní starostky? Já si myslím, že to bylo moudrý rozhodnutí. Cordialová: Podívejte, máme tady vyjádření Akademie věd, že vegetace, která tam roste, je velice cenná… Colleno: Víte, ono se to s tou vědou přehání, to je vždycky na úrovni doby. Ta věda není neomylná. Kdyby to tak bylo, tak bychom nepotřebovali žádné politiky. Demokraticky zvolené zastupitelstvo musí přece rozhodovat i věci, kterým vůbec nerozumí. Ale musí to dělat demokraticky. Pokud tomu nerozumí ani zastupitelstvo, pak tomu musí rozumět aspoň starosta. A když ani on ne, tak starostka. Já se nepovažuji za odborníka v dopravě a ani v ochraně přírody. Přesto si mohu učinit úsudek. Například. Moje babička byla velmi moudrá, přestože za svůj život byla nejdále v Hodoníně. Dnes se lidé nemoudře pohybují mnohem více a já se obávám, že bude potřeba stále více dálnic. Pošmistr: No, ale jsou tady ty úplatky, 1,5 milionu v bankovkách... Mojžíš (vchází): Bankovky jsou kryté nejen zlatem a ostatními aktivy České národní banky, ale též ekologickými škodami naší úspěšné hospodářské činnosti. (lachpauza) Colleno: No to je vohromný, pane, to by se strašně líbilo mojí ženě. Můžete se mi legitimovat? Mojžíš: Zajisté, jsem Václav Mojžíš, zastupitel. A vy se mi také můžete legitimovat? Colleno: No jistě! Jsem z ČIŽP a chci vám pomoci. (lachpauza) Mojžíš (odvrátí se a směje se „do hrsti“) Colleno: Čemu se smějete, pane, jsem inspektor Colleno! Mojžíš: A nějakou legitimaci máte? Colleno: No jistěže mám. Pane, kdybych měl všeho tolik, co legitimací, tak bych si výskal. Akorát nevím, kde je mám. Mojžíš: Takže vy jste od té zemědělské a potravinářské inspekce? Colleno: Ale ne, ČIŽP neboli Česká inspekce životního prostředí je orgánem státní správy a to mimo jiné také v oblasti ochrany přírody a v oblasti ochrany ovzduší. Pošmistr: No, ale ČIŽP je taky odporný (podívá se do textu) odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Inspekce byla ustanovena zákonem ČNR č. 282 z roku 1991 a je samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR. Svou činnost vykonává v pěti oblastech: ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství, ochrana přírody a ochrana lesa a integrovaně IPPC. Markétka: Cože, který housle?
Pošmistr: Integrated Pollution Prevention Control – registr znečistění. No, a ČIŽP přijala postupně do okruhu své působnosti další oblasti: ochrana ozónové vrstvy Země, dohled nad nakládáním s chemickými látkami, prevence havárií, problematika obalů a geneticky modifikovaných organismů. Hlavní náplní činnosti ČIŽP jsou kontroly, šetření a revize na konkrétních místech. Porušování platné legislativy v oblasti životního prostředí řeší ČIŽP zpravidla ve správních řízeních. Ta mají povahu sankční, kdy ČIŽP danému subjektu vyměří příslušnou pokutu, nebo nápravnou, kdy nařídí provedení nutných opatření k nápravě, nebo v krajním případě zakáže další činnost, která vede k poškozování životního prostředí. Starostka: Pánové, nechte těch diskusí. Máme tady ošklivý případ, kdy mě osočili z přijímání úplatků a odkládání odpadků. Mojžíš (podlézavě): Jistě, paní starostko, to je vážná věc! Colleno (úředním tónem): Jistě, paní starostko, to je vážná věc! Cordialová (koketně): Jistě, paní starostko, to je vážná věc. Pošmistr (jen tak utrousí, protože to slyšel od všech): Jistě paní starostko, to je vážná věc. Starostka (naštvaně): Nechte si těch jízlivostí a buďte konstruktivní! Markétka (výrazně jízlivě): Jistě paní starostko, to je vážná věc! Starostka: Děkuji za podporu, Markétko! Colleno: Mimochodem! Všimli jste si? (udělá dramatickou pauzu) Ženy nemají rády dvě věci. Zaprvé, když s nimi souhlasíte, protože se domnívají, že je přehlížíte, a nechcete s nimi diskutovat. Za druhé, když s nimi nesouhlasíte, protože si myslí, že je považujete za blby. Markétka: Víte, jaký je ženský rod od blb? Cordialová: No, to nevím… Markétka: No žádný není, blb je jenom mužský. Rod. Colleno: Ano, žena je nebezpečím pro každý ráj. To řekl prý Paul Claudel (1954). Cordialová: Podívejte, nechte těch sexistických vtipů, mne by zajímalo, jak se v naší obci zachází s odpady, proč se tady nerecykluje odpad. Mojžíš: Některé lidi recyklace baví. To je v pořádku. Neměli by však vycházet z mylného přesvědčení, že recyklace slouží veřejnosti, nebo dokonce planetě. Snažit se dosáhnout pokroku tím, že se budeme lidi nutit do recyklace, když by mohli dělat produktivnější věci, znamená společnost ochuzovat. Fráze „šetřme papírem, chraňme naše lesy“ je nesmyslná. Lesy se vysazují právě proto, aby se měl z čeho vyrábět papír. Čím bude větší poptávka po papíru, tím bude na světě více lesů, a nikoli méně. Chtít po nás, abychom dnes přírodní zdroje nespotřebovávali a zachovali je pro budoucí generace, je jako chtít po chudých, aby obdarovávali bohaté. Je to jako chválit lidi za to, že „chrání“ pšeničné pole tím, že nejedí chléb. (vytáhne zmačkané noviny, ze kterých vysype spoustu vajglů, a čte) Marek Kaluže v Lidových
novinách elegantně vyvrací mýtus, že současná spotřeba je na úkor budoucnosti, nebo že více konzumentů dnes znamená méně pro konzumenty v budoucnu. Platí totiž pravý opak: větší nynější spotřeba znamená více zdrojů v budoucnu, protože vyvolá objevy nových způsobů, jak uspokojit poptávky, které nakonec učiní naše zdroje levnějšími a dostupnějšími než dnes. (Kaluže 2007) Cordialová: Pokud někdo zastává názor, že na prokazatelně omezené planetě lze provozovat neomezený ekonomický růst, je to dozajista šílenec, anebo ekonom. (Boulding 2006) Mojžíš: No, abychom se vrátili k té kauze. Mluvili jsme o těch úplatcích. Colleno: Existuje tady podezření, že paní starostka vzala úplatek, a že na skládku byl vyvezen nebezpečný odpad. Paní starostka to ani nepopírá. Starostka: No, jak se tak kolem sebe dívám, tak asi ne! Colleno: No, tak to je zdánlivě jasný případ. Zdánlivě. Madam (obrací se ke starostce), můžete prokázat, že mezi úplatky a odpadky je… je příčinná souvislost? Mojžíš: Jak to myslíte? Colleno: No takto: Je klidně možné, že by se ty věci dostaly na skládku i bez úplatku a je možné, že by paní starostka dostala úplatek i bez skládky. Jenom tak... (lachpauza) Starostka: Ano, to je klidně možné. Často dostávám úplatky, ani pořádně nevím za co. Ostatně, každý ví, že já nemohu povolit ukládání odpadu na skládku, protože tady žádná skládka není, to už jsme řešili. Tady mám potvrzení stavebního úřadu, že se nejedná o skládku, ale o stavbu. Mojžíš: A není náhodu vedoucí stavebního úřadu váš podřízený? Vypera: Stop! Ježíši, Mojžíši, dyť jsem ti psal anonym, že spolu mají chechtle – mechtle. To si už nevzpomínáš? Ty máš teda sklerózu. Tady fakt nemá cenu psát anonymy. Akce! Starostka: Co jste to říkal? Mojžíš: A není náhodou vedoucí stavebního úřadu váš podřízený? Starostka: No, jak se to vezme. Colleno: Stavební úřad je součástí obecního úřadu, a proto je na obecním úřadu nezávislý. Starostka: No, jak se to vezme… Colleno: Tak to shrneme! V obci žádná skládka není. Je zde anonym, že se na skládku vyváží nebezpečný odpad. Vyvážet nebezpečný odpad nelze tam, kde nic není. To máme úředně potvrzeno. Paní starostce někdo poslal úplatek, ale ona neví za co. To není pěkné (hrozí starostce prstem), to byste, paní starostko, neměla.
Starostka: Ale... já jsem ten úplatek neposlala, já jsem ho dostala. Rozumíte! Já ani nevím, za co a kdo mi ho poslal. Já vůbec netuším, proč to ti lidi dělaj. Třeba tamdle v Zástřilech starostovi posílaj výhružný dopisy. No, a mně úplatky. Copak já za to můžu? Colleno: No právě! A navíc, to se mne netýká, to má řešit PKSPČR. Pošmistr: Cože? Colleno: Protikorupční služba policie České republiky! Starostka: Aha! Colleno: Dámy a pánové, je mi to líto, ale není tady co řešit. Když se na to podívám selským i bruselským rozumem, tak případ je uzavřen. Odcházím na služebnu, tam sepíšu záznam a zašlu vám to. (odchází, ale neodejde) Vypera: Stop! (mluví k obecenstvu) To je fakt zajímavý. Většinou do svejch anonymů píšu samý žvásty. Jednou jsem napsal, že ředitel školy smilní se svou sekretářkou, a hned ho vyhodili. A to přesto, že žádnou sekretářku neměl. No, a teď jsem napsal pravdu, a je to jako hrách na zeď. Akce! Starostka: Mockrát vám děkujeme, inspektore Colleno! Jsem velmi ráda, že jste přijel, jste ten nejlepší, kterého mohli poslat. Colleno: Když jsem nastoupil na oddělení, byla tam spousta chytřejších lidí, než jsem byl já. Věděl jsem, že bude těžké se stát dobrým inspektorem. Uvědomoval jsem si taky, že když budu pracovitější, přečtu více knížek a budu se práci pořádně věnovat, budu dobrý. A to se mi povedlo. (Link 1999) Markétka: No to se fakt povedlo! Colleno: Děkuji vám. (odchází, ale neodejde) Hmm... Víte, teď mne napadlo, na jednu maličkost bych se vás nejspíš měl zeptat. Nejspíš to nic neznamená. (Link 1999) Starostka (zaraženě a překvapeně): Ano?! Colleno: Madam (dramatická pauza), od kdy máte tady úřední hodiny? Starostka (překvapeně se podívá na zeď): No, ty sou tady aspoň deset let! Colleno: Madam (dramatická pauza), ale já měl na mysli, kdy jako tady máte otevřeno. Starostka: No, pokud tady je Markétka nebo já, tak je votevřeno, no, a pak zavřem! Ještě jednou vám děkuju! Colleno: Víte… snažím se, madam, ten zmatek kolem sebe vysvětlit – no a tím ho prohlubuju. No nic, moc jste mě pomohla (obrátí ruce dlaněmi vzhůru) No, děkuji vám madam. Budu se snažit vás už neobtěžovat. Vím, že váš čas je drahej. (Link 1999) (opravdu odejde)
Mojžíš: No jo, ale co když v tom anonymu byla pravda. Markétka: Víte, proč se pravda nešíří? Protože je impotentní! Mojžíš: Inu! Moudří lidé jsou šťastní, když objeví pravdu, hlupáci, když objeví lež. Cordialová: Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí a lidé moudří tak plni pochybností. (Russell 1958) Brzlík (vchází, prudce dýchá): Paní starostko (rozhlíží se po přítomných, až spatří starostku), paní starostko! To je skandál! Starostka: Pane Brzlík! Copak hoří? To nemůžete slušně pozdravit? Brzlík: Hoří! Dobrý den. Hoří! Dobrý den! Starostka: Jestli myslíte ten oheň za hřbitovem, tak to je v pořádku, to je pálení biomasy. Mojžíš: Panenko Maria – že vy jste ze hřbitova udělala krematorium? Starostka: Oslovujte mne, prosím, paní starostko, ano?! Brzlík: No, kdyby spalování biomasy! Tam se pálí plastový věnce, a aby to líp hořelo, tak to obložili pneumatikama, a navrch dali polystyren. Kamarádi říkali, že to mám jít ohlásit sem na úřad. Starostka: Vy jste, pane Brzlík, starý morous. S ničím nejste spokojen. Když jsem to dala vyvézt na skládku, totiž chci říci jako inertní recykláž na stavbu dálnice, tak se vám to nelíbilo. Teď to dám spálit – aby to zmizelo, a vy... zase žehráte. Brzlík: Paní starostko, já jsem viděl, že jste dostala od majitele autoservisu deset tisíc, za to, že necháte spálit ty pneumatiky… Pošmistr: Hlavně když je koryto. Svině už se najdou. Brzlík: To je strašné, jak tady zase někteří kradou. Já když jsem odcházel v devadesátým do důchodu, tak jsem myslel, že to přestane. Starostka: Za komunismu si někteří kradli a lidi nadávali, teďka za kapitalismu jiní kradou a lidi zas nadávaj. Všeobecná spokojenost přijde, až budou moci všichni krást rovnoměrně. Markétka: Ale paní starostko. Vy byste neměla moc mluvit. Vy jste za komunistů dělala ve výboru lidové kontroly. Víte, vo čem mluvím, ne? Vy máte taky kostlivce ve skříni. Pošmistr: Kdo nemá kostlivce ve skříni, asi nemá skříň. Já bych mohl vyprávět. Starostka: Náhodou, já mám čisté svědomí! Markétka: Ve vašem případě je to ovšem následkem špatné paměti, že?
Colleno (přichází): Pěkné pozdravení. Tak jsem zase tady. Starostka: Ale copak, zase vám ujel vlak? Dyť jsem vám říkala, že tady už dráhu zrušili kvůli IDS JMK! Pošmistr: To už nejezdíte svým proslaveným Trabantem 403 Cabrio? (lachpauza) Colleno: Ale ne, ten už jsem prodal. No, dostal jsem esemesku, že tady hoří odpad a že to schválila paní starostka. Starostka: Ale to není možné, vždyť se tady pan Mojžíš ani pan pošmistr odsud ani nehnuli, a nikdo jiný tady udání neposílá, protože na to nemá kredit, ehm, tedy morální kredit myslím. Colleno: No, madam, jak je to u vás s kreditováním mě ani tak nezajímá, a krom toho tahle zpráva přišla od našeho hlavního!!! Brzlík: Cože? To poslali z hlavního nádraží? Colleno: Ne, to přišlo z inspekce. Tedy jako hlavního inspektora, který to četl v zítřejším vydání Třesku. Pošmistr: To, že hoří odpad, by docela sedělo, ale nějak mi nehraje, že ten váš hlavní čte noviny, co ještě nevyšly. To je nějaký divný, a tím pádem myslím, že tady nemůžeme řešit věci, co se stanou až zítra. To by byla předpojatost! Mojžíš: No, já pamatuju doby, kdy dokonce včera znamenalo zítra, ale to bych tady nerad rozmazával zejména před poštmistrem, jak už se zmiňoval o těch kostech ve skříni. Markétka: Jo, kostlivec je ještě v pohodě, ale když paní starostce onehdá vypadl ze skříně nahej šéf stavebního úřadu, to se muselo na půl hodiny přerušit zastupitelstvo a zúčastnění zavázat mlčenlivostí kvůli utajovaným skutečnostem ha, ha..., ehm, no to se vlastně ani nemělo dostat ven. Colleno: Tak abych se vrátil k tomu, proč jsem se vrátil! To, co vyjde v Třesku, je pro starýho, teda jako hlavního, svatá pravda, a i kdyby se to zatím nestalo, tak k tomu stejně dojde. Takže to tady můžu rovnou vyšetřit už teď, abych šetřil prostředky našeho úřadu za dopravu a nejezdil furt tam a zpátky jak pošťák, kterýmu ulítl… no ten pták..., poštovní holub se mu říká. Pošmistr: No dovolte! Brzlík: Ale ta skládka opravdu hoří, takže jste tady, pane Colleno, výjimečně včas a můžete jít ještě po horké stopě. Colleno: No pane, já jsem vám vděčnej za váš čas. Patrně byste se měl vrátit ke svejm přátelům..., hmm, to jenom tak na okraj. A podle posledního metodického pokynu ústředí se nemáme nechat vtáhnout do hry místní samosprávy. Starostka: No právě. Máte pravdu, pane inspektore, určitě musíte být z toho cestování utrmácený a potřeboval byste si trochu spočinout... Kdybyste se neurazil, mám tady ve skříni
místo pro... pro váš slušivý svrchník a něco pro zahřátí by se taky našlo. A nějaké hry by se taky to... Víte, v té funkci se chudák ženská cítí někdy tak osamělá, že... Markétka: ...že nepohrdne ani inspektorem v pomačkaným baloňáku. Colleno: Což o to. Jen nevím, co by na to řekla moje žena, protože ta mi furt připomíná: Neber ty úplatky, nebo se z toho zblázníš. Ale když se tak na tu vaši skříň dívám, co to tam máte v té přihrádce Skartace anonymů od poštmistra? Nemohl by nám z té přihrádky pan poštmistr něco přečíst, ať můžu zhodnotit, jestli se nejedná o důkazní materiál. Pošmistr: No, nic zajímavého tam ani není, ale když si přejete. (čte) Vážené zastupitelstvo obce (mimo paní starostku). Sděluji vám, že na obecních pozemcích za hřbitovem proběhlo nelegální kácení stromů. Toto kácení prováděli zaměstnanci firmy Pilka a. s., a svědčí spíše o tom, že potřebovali natěžit co nejvíce dřeva jak pro svoji, tak pro podnikovou potřebu. Kácení schválila bez vašeho vědomí starostka. Měl bych však také jednu prosbu. Moje jméno nikde neuvádějte, víte, co to znamená na vesnici. Již v minulosti mě pro podobné oznámení honil jeden z tehdejších členů družstva po parku u náměstí s kosou. S pozdravem anonymní stěžovatel V. (zarazí se) Ale to jsem fakt nepsal já! Starostka: No počkat, to byla mýtní obnova. Každé kácení je totiž vlastně obnova, obnova zásoby dřeva..., ehm, tedy vlastně dřevin rostoucích mimo les jak říká zákon. A navíc - čím větší strom vykácíte, tím více zbyde místa pro ty ostatní. Colleno: No! Madam, mě tedy nic nepřekvapí, ale všemu se pořád divím. (obrátí ruce dlaněmi nahoru) Pan pošmistr to tedy nepsal! Kdo je tím tajemným stěžovatelem, jehož iniciálou je V.? Markétka: Tady jediný člověk se jménem na V je pan Vypera!? Brzlík: No vždyť, udavač jeden. Mojžíš: Jasně práskač je to, a ještě k tomu má skoro vždycky pravdu! Vypera: Stop! No, konečně na to přišli. Ale proti mně nejsou žádné přímé důkazy a všechno, co jsem napsal, se do posledního písmenka stalo. A ten příspěvek do Třesku jsem taky psal já! Mám totiž vypozorovaný, že ty pneumatiky pálí starostka v pátek, kdy je inspekce paralyzovaná kontrolama chatových oblastí (většinou těch, kde nějakou tu chatičku vlastní), a než se v pondělí vzpamatuje, tak je všecko v luftu. Tady to nemá smysl, půjdu si stěžovat jinam! Akce! Pošmistr: Přesně tak, není kouře bez ohně, a v naší obci to díky naší paní starostce někdy smrdí jak v Londýně. My jsme vlastně díky ní – světoví! Brzlík: Proč, prosím vás, jak v Londýně, vždyť tam mají dobrý vzduch a Temže je tak čistá, že když chtějí velryby spáchat sebevraždu, tak je jich tam tolik, že se nemůžou pod Tower Bridge vejít. Colleno: No pane, já jsem vám vděčnej za váš čas. Patrně byste se měl vrátit ke svejm přátelům. (zdvihne ruce dlaněmi vzhůru). Tím se to vysvětluje. Takže..., ještě jednou díky. Doufám, že už vás nebudu muset obtěžovat (významně se podívá na ostatní), ale zdá se mi, že poněkud odbíháme od toho, proč jsem se vrátil. Naposledy jsme mluvili myslím, myslím..., už to mám, o Londýně.
Mojžíš (nechápavě, neboť nedoslýchá): O blondýně?? Pošmistr: Vo jaké, vo žádné pravé v obci nevím, takže tady žádná neexistuje! Cordialová: Tak to jste pěknej tupec, já jsem pravá přebarvená na hnědo, a mám na to atest! (náhle vbíhá Magorka) Magorka: Hoří, hoří!!!!!! Starostka: Ale no tak, pane Magorko, proč ten spěch, ještě není pátek. Magorka: Tentokrát nehoří pneušky, ale moje slepice. Popelily se zase za hřbitovem v té moučce, ale jak se tam pálí i ten vyjetý řepkový olej, tak se o něj umazaly, že když jsem si teď večer chtěl zapálit fajfku, tak jsem sirku omylem odhodil na jednu z nich a oni mně chytly. (scénická poznámka: říká oni ne ony) Brzlík: Vidíte, já jsem vám říkal, že se ti opeřenci nemají volně potulovat po obci, když máme vyhlášenou karanténu kvůli tomu viru E=m.c2 nebo jak se to jmenuje. Starostka: Ale, pane Magorko, převážnou část lidí vaše problémy vůbec nezajímají, nechtěl byste se přidat k této většině? Magorka: Ježíš Maria! Tady se snad všichni zbláznili. To si vyhlásí karanténu kvůli nějaký šílený krávě nebo bejkovi, a já abych pak měl slepice doma v kuchyni. A když je tam nemám, tak jim hrozí kremace. Colleno: Pane! Mohl byste mě, prosím, vynechat ze svých úvah?! Nejsem místní, a jsem zde pouze na inspekci, a myslím, že jsem se ještě jaksi nezbláznil, i když zde žijete opravdu ve složitých podmínkách. Cordialová: Víte, tohle je náš největší dosud žijící, jak to jen říct, naivní umělec, a taky upozorňuje na různé nešvary, které bychom mohli v obci zlepšit. Markétka: Jestli chcete, inspektore, já vám zarecituji jednu z jeho básní. (všichni kroutí hlavou, že ne, ale ona se ukloní a recituje) Recyklační: Každá obec vlek má míti / v první fázi alespoň / a povinnost odhoditi měli by mít lidé doň.// Kdo vyčistí tůně, zmoly / domov zvěře uhlídá / sankční orgán? Postih není / viníka nikdo nehledá. (potlesk) Pošmistr: Magor je to! Loni chtěl donutit včely, aby mu poštípaly dříví na zimu a skončil na áru. (lachpauza) Cordialová: Náhodou, pan Magorka tady vyznačil naučnou stezku po naší skládce i nelegální spalovně, a přitom ekologicky použil jenom různé odpadky, které na skládce našel. Colleno: No to snad ani nemusím vědět! Cordialová: Ano, tak to byste měl taky vědět, že mu tu stezku nechala paní starostka zrekultivovat z fondu pro likvidaci starých ekologických zátěží s tím, že jeho naučné tabulky
hyždí (podívá se lépe do textu) hyzdí naši skládku a zbytečně upozorňují na alternativní přístup obce k odpadům. Magorka: To snad není možný, tak mně fajfka nehoří, slepice mně hoří, a vy ještě připomínáte, jak obec svévolně poškodila mé umělecké dílo! Colleno (přátelsky a s úsměvem): A nechtěl byste si připálit od mého doutníčku? (podívá se na doutník) Aha, von není zapálenej. Cordialová: Náhodou, Václav je zapálenej. Zapálenej ochránce přírody. Pošmistr: Ve věčným zápase člověka s přírodu je ochránce přeběhlík na stranu nepřítele! Mojžíš: Řečí už bylo dost, neměli bysme jít náhodou hasit? Pošmistr: No, jak se to vezme, pokud vezmeme v potaz, že právě likvidujeme zřejmě nakažený slepice, který by se musely nakonec pálit tak jak tak, možná bych je nechal dohořet. Magorka: Nee! Starostka: No ano, pane Václav, bude to tak pro ně i pro nás všechny lepší. Brzlík: Je fakt, že z ekonomického hlediska to obec nezatíží jen tehdy, když skládku nebudeme hasit. Ušetříme za hasiče a taky za relativně ekologické zlikvidování odpadů. Navíc bysme museli platit náklady na veterináře za likvidací nakažených slepic a ještě se můžeme přihlásit do soutěže o obec roku, jak dobře tady všecko zvládáme. Cordialová: To sotva, když jsme se loni hlásili do soutěže o Strom roku, tak než dorazila posudková komise, ležela památná lípa v památné kůlně paní starostky. Mojžíš: Já myslím, že to moc dramatizujete. Než se dohodnete, půjdu se podívat na televizi, kde právě začínají Vyholení. Televize je dobrá věc. Myslím, že už Masaryk říkával, že během sledování televize člověk nekrade, nepřepadává a nezabíjí. Starostka: Jinak teda... Svatá pravda, pane Mojžíš, vy nás dokážete vždycky vyvést z krize. To asi že máte takové příhodné jméno. Mojžíš: Následujte mne. (odchází) Colleno: Když to tedy shrneme, myslím, že tady není co řešit. Liteře zákona bylo učiněno zadost, nebezpečné odpady i nebezpečná drůbež jsou tady, jak vidím, ekologicky a v souladu se směrnicemi EU likvidovány. Práce s veřejností je rovněž na úrovni, podle litery Harhuského koncilu, takže shrnu: Já osobně nevidím, co bych ještě vyšetřoval. Cordialová: Tak to teda ne! Tady se nám šlape po základních ekologických principech, což je trvale neudržitelný vývoj! Colleno: No, madam, pravdu máte v tom, že se přece nemůžu vrátit z inspekční cesty bez hmatatelného výsledku. Někomu přece pokutu uložit musím... Poslyšte, Magorka, měl jste ty svoje slepice registrované? Magorka: Jak to myslíte? To oni mě pomlouvali, že chodím spát se slepicemi…,
ale nevěřte jim. (zarazí se a po chvíli pokračuje) A i kdyby, u nás je stejně povolená jen registrace partnerů stejnýho pohlaví, takže se slepicema bych zřejmě neuspěl. Pošmistr: Václave, ale na to se tě neptal. Colleno: Mě vlastně stačí, že pan Magorka tady veřejně přiznal, že si svoje slepice neregistroval, a uložím mu za to výstražnou blokovou pokutu ve výši 10,- Kč, abych od tohoto společensky nebezpečnýho jednání odradil všechny z obce. Brzlík: Vracím se ke svejm přátelům, jak tady doporučoval inspektor. Jdu na ten hřbitov. (vyběhne ven) Starostka: Myslím, že teď bychom mohli jednání ukončit, a pan inspektor by to mohl shrnout nějakou originální myšlenkou. Colleno: No, myslím, že původní a skutečně velké jsou jenom asi tři nebo čtyři myšlenky (pauza) jenomže teď zrovna nevím, které to jsou. Markétka: A na to jste přišel sám? Colleno: Ale ne, to řekl pan Vlasta Zábranský. (Krystek 2002)
Pošmistr: No a jak se to dostalo do týhle hry? Magorka: No..., normálně, autor mu to ukrad, mně taky krade básničky a dává je do svejch her. Brzlík (přichází s vítězoslavným úsměvem): Zatímco vy se tady bavíte o nesmyslech, tak vyšel nový Třesk a píšou to tady naprosto jasně! Všichni: A co??? Pošmistr (vytrhne Brzlíkovi noviny a čte výrazným užaslým hlasem): Katastrofální ptačí mor a plameny zachvátily jižní Moravu. V obci Pozlátka u Brna začala dnes opět hořet nelegální skládka odpadu, na které pravidelně dochází k pálení pneumatik, plastů, uměleckých artefaktů, olejů a v poslední době taky drůbeže. Tentokrát tímto včasným zásahem byli spáleni, zejména velmi nebezpeční kurovití ptáci, známí svojí hrabivostí a roznášením chřipky. (pauza, a po chvíli:) Kluci, jdem se podívat na voheň! (odejde, a s ním Brzlík, Magorka i Colleno) Cordialová: Puberťáci! (odchází) Markétka: Blondýna! (odchází) Starostka (dlouze se dívá na portrét Václava Klause): Tady začíná bejt horko. Tady začíná bejt globální horko. Pojď, Václave, jdeme na Mars! (vytáhne zpod stolu puntíkovaný hrnek na kafe, na stůl hodí blůzu od montérek, sundá ze zdi portrét státníka, dá si ho pod rameno a odchází) Jouza (probouzí se, zívá): Aáááách! Do prdele, to byla noc. Sakra! To byl blbej sen! (podrbe se ve vlasech a nasadí si zmijovku, na zednické stěrce má připevněný text) Nesmím se už dívat na ty blbý detektivky s tím Kolumbem.(hledá v tašce s nářadím, vyhazuje různé nástroje, až najde úplně na dně mobil a pracně na něm vyťuká číslo..., dlouhá pauza) Jo, jo, tož tak! (začne mluvit do mobilu) Paní starostko, Jouza. Tak co máme dneska dělat. Ta náves už je připravená. ... Cože? ... Spálit kytky u hřbitova? Ty plastový kytky? ... Jo, jo, tož tak! (hodí telefon do brašny a na něj nahází veškeré nářadí) Říkala, že jsem perfektní, anebo defektní? (vezme blůzu od montérek a jde za oponu, těsně před tím se otočí a do publika): No to se mi snad zdá!
Literatura: William Link: Columbo, 1999 Jan Krystek: My (ka)Brňáci, 2002 Marek Loužek: Recyklace je modla. Nevěřme jí! LN, 7. září 2007
