Cyklus nabízí přednášky nejvýznamnějších osobností různých oborů (mediální studia, lingvistika, sémiotika, filmová věda, literární věda, filosofie, kunsthistorie, vizuální studia, studia nových medií, ekonomie…) v interdisciplinárním cyklu, který doplní témata probíraná v běžných kursech v rámci oborů kulturální, mediální a komunikační studia o aktuální pohledy z pomezí uvedených disciplín. Jednotlivé přednášky se budou konat každou středu od 15:00 do 16:30, pokud není uvedeno jinak (nejméně dvě přednášky proběhnou výjimečně v úterý - viz rozpis), v uč. 3 na Katedře žurnalistiky FF UP (Křížkovského 14). Cyklus přednášek je primárně určen studentům mediálních, kulturálních a komunikačních studií, kteří si ho mohou zapsat jako kurs s kódem KZU/AOM (případná volná místa jsou k dispozici pro zapsání i studentům 3. ročníku žurnalistiky). Na jednotlivé přednášky je vstup volný pro všechny zájemce.
termín přednášející 15. 2.
Mgr. Martin Foret
název/téma přednášky anotace ÚVODNÍ ORGANIZAČNÍ SETKÁNÍ
22. 2.
–
–
29. 2.
PhDr. Otakar ŠOLTYS, CSc. (FSV UK v Praze)
DIALEKTIKA VZTAHU SOVĚTSKÉHO A LIBERTARIÁNSKÉHO MEDIÁLNÍHO PARADIGMATU A INTERPRETACE MEDIÁLNÍCH OBSAHŮ Každý komunikát a jeho interpretace podléhají interindividuálním zákonitostem operujícím na funkčním pojmenování a funkčním usouvztažnění. Mezi lety 1948–1989 fungovalo v mediálním diskursu v Československu vedle dominantního sovětského paradigmatu souběžně i paradigma libertariánské, které do něj pronikalo prostřednictvím tzv. „štvavých vysílaček“. Obě paradigmata se dostala do protikladného postavení, které vyvolalo dialektický vztah mezi mediovanými obsahy. Dialektické zákony a zákonitosti sofistikovaným způsobem vytvářely negentropii informací ve veřejném prostoru. Předmětem přednášky budou operace, které provázejí komunikáty, jež vstoupily do sovětského a libertariánského mediálního paradigmatu. Po roce 1989 a po zániku sovětského paradigmatu entropie opět zvítězila, a tak se můžeme bez překážek a úsilí „ubavit k smrti“…
7. 3.
13. 3.
doc. PhDr. Daniel BÍNA, Ph.D. (PF JČU v Českých Budějovicích) doc. PhDr. Ladislav KESNER, Ph.D. (FF MU v Brně) POZOR: mimořádně v úterý!
TEORIE VYPRÁVĚNÍ A POČÍTAČOVÉ HRY Vyprávění v době multimédií – interaktivní příběhy, počítačové hry. Literární teorie a teorie vyprávění jako nástroj zkoumání počítačových her. Jak studovat, klasifikovat a hodnotit hry? „Flow“ a hledání „game-estetiky“.
FORMULE PATOSU A TĚLO JAKO OBRAZOVÉ MÉDIUM Přednáška se pokouší nastínit historickou dynamiku těla obrazového média a je pokusem o nový pohled na koncept formule patosu a koncepci historické psychologie lidské expresivity Aby Warburga ve světle současných poznatků o mozku a mysli.
21. 3.
PhDr. Michaela FIŠEROVÁ, Ph.D. (FHS UK v Praze)
OBRAZ A MOC. PROBLÉM DISKURSIVNÍCH OČEKÁVÁNÍ Proč se obrazy tak často stávají součástí mocenských strategií, snažících se je proměnit ve svůj privilegovaný nástroj manipulace? Přednáška představí nejdůležitější koncepce francouzských vizuálních studií, především teze o politice legitimního pohledu a o diskursivních očekávaní od obrazů.
28. 3.
doc. PhDr. Jiří NEKVAPIL, CSc. (FF UK v Praze)
MEDIÁLNÍ DIALOGICKÉ SÍTĚ Mediální události jako televizní a rozhlasové pořady (např. debaty), tiskové konference a novinové články vytvářejí specifickou síť: jsou propojeny interakčně, tematicky a argumentačně. Mediální příspěvky jednotlivých aktérů jsou distribuovány v čase a prostoru (např. politik může reagovat v médiích na to, co jiný politik veřejně prohlásil někde jinde) a tyto příspěvky jsou často zmnoženy (např. to, co zaznělo v televizním studiu, může být reprodukováno v novinách). Přednáška představí, objasní a na analýze konkrétních dat demonstruje koncept „mediální dialogická síť”, který vystihuje intertextualitu v oblasti mediální komunikace a je inspirován etnometodologií a konverzační analýzou, využívá pojmy sekvenční i členské kategorizační analýzy.
4. 4.
studijní týden
–
11. 4.
prof. PhDr. Peter MICHALOVIČ, CSc. (FF UK v Bratislavě)
FOTOGRAFIE, TISK A UMĚNÍ
17. 4.
Mgr. Josef ŠLERKA (FF UK v Praze) POZOR: mimořádně v úterý! (náhrada za 22. 2.)
Přednáška se pokusí objasnit vliv fotografie a tisku na další vývoj umění. Tento vliv se neprojevil přímo, ale jako impuls, který radikálním způsobem změnil tvář výtvarného umění i literatury. Na jedné straně lze sledovat procesy stabilizace diskursních žánrů či technické kopírování reality, na druhé straně lze vidět komplikovaný pohyb radikálních změn až destrukci etablovaných diskursních žánrů či her malby.
„DIGITAL HUMANITIES“: JAK POČÍTAČE A VELKÁ DATA MĚNÍ SVĚT HUMANITNÍCH A SOCIÁLNÍCH VĚD Přednáška představí interdisciplinární oblast tzv. digital humanities, která se rozkládá na průsečíku humanitních a sociálních věd a počítačového zpracování dat. Zejména prudký nárůst tzv. velkých dat ze sociálních sítí, ale také archivů, otevírá pro humanitní a sociální vědy zcela nové možnosti. Právě na ty se zaměří přednáška doplněná o praktické ukázky z výzkumu.
18. 4.
24. 4.
25. 4.
2. 5.
prof. PhDr. Petr MAREŠ, CSc. (FF UK v Praze)
PhDr. Tomáš TRAMPOTA, Ph.D. (FSV UK v Praze) POZOR: mimořádně v úterý! (náhrada za 4. 4.) prof. PhDr. Miroslav MARCELLI, PhD. (FF UK v Bratislavě)
prof. PhDr. Petr A. BÍLEK, CSc. (FF UK v Praze)
JAZYK VE FILMU. CO UDĚLAL S JAZYKEM PŘECHOD OD NĚMÉ KE ZVUKOVÉ KINEMATOGRAFII Oscara za nejlepší film roku získal letos němý film Umělec. Jak se vlastně utvářel sémiotický systém němého filmu a jaké funkce v něm měl jazyk? A co znamenal pro film nástup zvukové éry? Jak se stabilizoval systém zvukového filmu a nová pozice jazyka ve struktuře filmu? BULVARIZACE MÉDIÍ. DEKONSTRUKCE ELITISTICKÉHO MÝTU? Bulvarizují se česká média? Bulvarizace je nadužívaným označením trendu kvalitativní proměny médií. Přednáška se zamyslí nad obsahovou historickou a kulturní podmíněností pojmu a na příkladě českých médií naznačí základní prvky bulvarizačního procesu. Podrobí pojem bulvarizace kritické reflexi a zamyslí se také nad hypotézou, zda není bulvarizace jen chybné označení redefinice funkcí tradičních informačních kanálů v novém uspořádání mediálního systému.
RYTMUS JAKO SOCIÁLNÍ, URBÁNNÍ A KULTURNÍ FENOMÉN Čas, rychlost a rytmus při zkoumání společností a kultur. Přechod od paradigmatu vizuálnosti k paradigmatu rytmické strukturace. Základní pojmy rytmoanalýzy: monorytmie a polyrytmie. Zdroje synchronizace a rytmizace ve společnosti. Rytmus v urbánním prostředí. Rytmus a komunikační sítě. Antropologické a politické aspekty rytmů v současné společnosti.
STAR WARS NA DOBOVÉM POLI KULTURNÍ PRODUKCE: KONTURY KONTEXTU PRO FILMOVÝ TEXT Pierre Bourdieu koncipoval svůj koncept literárního/kulturního pole pro „vysokou“ literaturu 19. století; přednáška se jej pokusí překonstruovat pro materiál populární kultury konce 20. století (zosobněný filmovou „vesmírnou operou“ Star Wars). Tento pokus bude kombinován se zřetelem k vydatné intermedialitě, jíž se Star Wars jako celek vyznačují (kanonická šestice filmů + celý rozšířený vesmír další seriály, filmy, romány, komiksy, ale i legové figurky atd.) a ke specifickým narativním rysům, jako je kontrast původní a dodatečné trilogie a otázky, které toto komponování klade: Máme ji ještě dnes vnímat geneticky, tedy tak, jak byla natočena (syžet), anebo z hlediska „jak se věci v čase odehrály“ (fabule)? Jak podstatná je kategorie motivovanosti dějových posunů jako základní princip narativity (Star Wars jsou vyprávěním, v němž se dozvídáme nejdříve následky a až poté jejich příčiny)? Jak fungují intertextové provázanosti v celku díla, jehož geneze má rozpětí takřka třiceti let?
9. 5.
doc. Mgr. Petr SZCZEPANIK, Ph.D. (FF MU v Brně)
KULTURA ZA KAMEROU: PRODUCTION STUDIES JAKO NOVÁ SUBDISCIPLÍNA MEDIÁLNÍCH A FILMOVÝCH STUDIÍ NA PŘÍKLADECH Z DĚJIN ČESKÉHO FILMU Přednáška položí otázku, jak svět „za kamerou“ může přispět k lepšímu porozumění mediálním textům a institucím. V amerických filmových a zvláště televizních studiích posledních let se rozvíjí přístup zvaný „production studies“, který etnografickými a kulturně-sociologickými metodami zkoumá profesní komunitu filmařů jako nositele specifické lokální kultury, která artikuluje a sdílí určitá místa, rituály, formy komunikace a sebeporozumění. Všimneme-li si pozorněji různých vedlejších textuálních forem, které vznikají v průběhu produkčního procesu a často jen pro vnitřní potřeby profesní komunity, zjistíme, že teorii či estetiku médií nepěstují jen akademici – je nedílnou součástí každodenní práce režisérů, kameramanů, scenáristů, střihačů, zvukařů či architektů, ale také produkčních či dokonce skriptek. Je to implicitní, „nízká“ teorie, která se jeví jako praktické vědění vrostlé do nástrojů, prostředí, gest, způsobů komunikace či výchovy nebo odmítání adeptů. Postupy koordinace, tvůrčího rozhodování, plánování projektů a dílčích úkolů, hodnocení předběžných výsledků či odhadování účinků a reakcí publika vyžadují hlubokou znalost kolektivně sdílených konvencí a hodnotových kritérií, které často nejsou nikde explicitně formulovány a fixovány, mění se v čase, podle profesních skupin a sektorů mediálního průmyslu. Přednáška bude zkoumat pragmatické (praktické), čili technické, normativní a pedagogické aspekty estetického myšlení profesionálů na konkrétních příkladech z dějin českého filmu, včetně jejich institucionálních, kulturněpolitických, ekonomických a genderových podmínek. Nabídne provizorní závěry ze studia dosud neprobádaných archivních pramenů a orální historie, ale také dílčí poznatky z kritické analýzy dobře známých zdrojů, jako jsou (auto)biografie, učebnice, veřejná vystoupení, scénáře i samotné filmy. Jako konkrétní materiál využije příklady z dějin scénáře a scenáristiky jako intermediální tvůrčí praxe.
Cyklus přednášek je realizován v rámci projektu ESF
Inovace oborů Kulturální studia a Mediální studia s ohledem na zvýšení flexibility absolventů a jejich zaměstnatelnosti v době nových ICT a rozvoj multikulturní vzdělanostní společnosti http://katedra.upmedia.cz/katedra/projekt-esf-2010-2013/
